Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Weird West

31.03.2022
08.05.2023
65
15 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Weird West je akční RPG od nového studia WolfEye, které však není tvořeno žádnými nováčky, ale rovnou veterány z Arkane Studios, v jehož čele stojí Raphaël Colantonio, známý hlavně díky Dishonored nebo Prey. V jeho novém počinu se však přesuneme na divoký západ řízlý notnou dávkou temného fantasy a nepůjde ani o first-person AAA hru, jak je zvykem, nýbrž o menší titul s izometrickou kamerou, o jehož vydání se postaralo vydavatelství Devolver Digital.

Příběh nás zavede na divoký západ, kde však šerifové nebojují jen s legendárními padouchy, ale rovnou s různými fantasy monstry. Už tak drsné prostředí je tedy ještě horším místem k životu pro běžného smrtelníka, nicméně naše pětice hrdinů s vlastními příběhy se s neustálým nebezpečím vypořádá po svém, respektive po vašem. Svět je totiž nadmíru interaktivní a jednotlivé příběhy zmíněných hrdinů se vzájemně ovlivňují dle vašich činů a rozhodnutí a ve výsledku vyústí do jednoho finále. To zajišťuje, že každý průchod hrou je unikátní a tvůrci cílí na vysokou znovuhratelnost v částečně otevřeném světě.

Jak je u tvůrců z Arkane zvykem, i v případě nového studia pokračují v jejich "immersive sim" zaměření. Hráči tak nemusí řešit problémy nutně násilím, ale mají volnost ve stylu řešení daných situací. Jak již bylo zmíněno, svět disponuje velkou interaktivitou a spoustu předmětů lze různými způsoby využívat, což se týká především akčních soubojů, ale na své si přijdou i milovníci stealth postupu. Zde zase není překážkou ani izometrický pohled, jelikož na spoustu objektů lze vyšplhat a hledat různé cesty pro postup dále. Nechybí ani systém reputace a možnost zabít prakticky kohokoliv, na koho ve hře narazíte, včetně zadavatelů úkolů.

Jelikož jde o RPG, nechybí tak ani různorodé schopnosti pro onu pětici postav. Ačkoliv schopnosti má každý unikátní, odemykatelné perky mají všechny postavy sdílené, tudíž nutí hráče i přemýšlet o jejich volbě. Mezi hratelnými postavami jsou Jane Bell, což je lovkyně odměn hledající svého manžela, Cl’erns Qui’g zvaný Pigman, neboť jde o člověka proměněného v prase a společnost ho vidí jako zrůdu, Across Waters jakožto jeden z původních obyvatel a ochránce svého kmene, Nell Bitterleaf se svou schopností vidět do budoucnosti a závěrem vlkodlak Desidério Ríos, který se dokáže proměňovat a získat tak výhodu v boji.


Poslední diskuzní příspěvek

Hm, tak tahle hra je zatím nejpříjemnějším překvapením roku. Jak název napovídá, tak se v ní dají provádět opravdu divné a psí kusy. Zatím mi to přijde jako takový mix Falloutu, Desperados a Original Sin v reálném čase. A ač je to chvílemi kostrbaté, je tam obrovská míra možností hrát si. A to mě baví :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 55
Hodný... 

Zlej Západ mi přinejlepším solidně vysušil krk, avšak chuť na atypické kovbojky mě nepřešla, a v rámci své stále přetrvávající vlny chutě na cRPG jsem si řekl, že bych též mohl degustovat Západ Divnej. První doušek v podobě probuzení v botách někdejší lovkyně trofejí, které právě nějaká neperlivá banda zamordovala potomka a unesla nabíječe, mi velice chutnal. Zřetelný a sebevědomý artstyle mi dal okamžitou facku, ale takovou tu, po které si řeknete o další. Vypravěč oušku lahodil, writing se četl velice příjemně, svoboda hraní jevila se adekvátní, aneb můžu si za barákem postavit věž z barelů a přes ní se vyškrábat na střechu, ozaj hraju immersive sim! A hraju ho opatrně, inventář mám jen velmi omezený, munice málo, souboje spíš těžkopádné, von je to i docela solidní survival! A nesbírám tu žádné expy, jestli si chci odemykat skilly a perky, musím v prvé řadě sbírat příslušné itemy všude možně po světě! Světě, který kloubí klasický western se všemi svými žánrovými klišé s temným fantasy více než povedeně!

...Zlý... 

A pak najednou hláška o tom, kterak se tato cesta chýlí ke konci, a ať valím dodělat nedodělané vedlejšáky. Koukám na hodinky, hraju sotva pár hodin, to už se fakt blížím ke konci? Ale prdlačky tvý babičky, synku, toť jen konec cesty lovkyně trofejí, teď budeš hrát za doslovnou vepřovou hlavu. A pak za indiána, pak vlkodlaka, a pak i samotnou okultistku. Což o to, vyprávět takový příběh napříč pěti navýsost odlišnými postavami má mnoho co do sebe. Má to ale satanužel zavděk i to, že byť okolní writing si drží vysokou úroveň takřka po celou dobu, samotní protagonisti jsou noname pajduláci, u kterých se nedostaví jakýkoliv vývoj. Apropos, již odemčené perky se sice mezi postavami přenáší, ale inventář už nikoliv, takže naspořené zlaťáky, munice, zbraně, amulety, popř. i nevyužitá perkovská esa či relikvie na skilly, to všechno je po každé změně v čudu. A svým způsobem to dá rozum, ale čistě hráčsky je to na facku, a to už takovou, která ideálně příjemce na místě uspí. Člověk si samo může pak veškeré cennosti těsně před chystaným ukončením dané kapitoly šoupnout do banky, ať si je tam další postava hezky vyzvedne, ale když vono už tak v tom je takovej pytel iritujícího mikromanagementu - kdy je třeba držet klávesu k rozebrání celé bouchačky, abych z toho dostal dvě tři nábojnice, nebo dvakrát kliknout na kaktus, abych se vyhýloval o 5 ze 100+ hp, nebo investovat do perku, abych měl alespoň malou šanci na zachování lockpicku po použití, protože se hledají hrozně blbě a když už na ně jsou peníze, zpravidla na ně není v inventáři místo, nebo poctivě sbírat všemožné harampádí, které hra samotná okamžitě označí jako odpad vhodný striktně na prodej, což v praxi znamená, že každých 10 minut musím buď vyhazovat nebo pádit do města to rozprodat - že u posledních dvou postav jsem se na to prostě a jednoduše už z patra vysral. 

...a ošklivý 

Stejně tak jsem se časem i nevědomky vysral na snahu si to herně užívat, protože jsem rychle pochopil, že všechno jsem si s přehledem ozkoušel hned s první postavou během prvních dvou hodin a od té doby vlastně jedu čistou repetici. Jak jsem si tak hrál, ty zprvu přitažlivé možnosti v boji - jako zkopnutí barelu s jedem mezi skupinku nepřátel - mne začaly spíš bavit svou línou krátkozrakostí (ergo, jaký smysl z hlediska level designu nad rámec hráčského využití dává umístění tolika barelů s jedy na naprosto random vyvýšená místa, či tolika výbušných barelů doslova doprostřed ulic?), a posléze už mne to jen nudilo. Věděl jsem, že v dalším kaňonu, dalším dolu, dalším identickým vylidněným městečku opět narazím na ty stejné barely, pravděpodobně plusmínuskrátděleno stejně rozmístěné, a opět do nich budu kopat a střílet a doufat, že tím zlikviduju co nejvíc enemáků. Protože jakmile musím regulérně bojovat, tak u toho střídavě buď usínám, nebo bojuju především sám se sebou a svým nutkáním prohodit klávesnici oknem, poněvadž takhle zmrvený soubojový systém snad ani nepamatuju. Ať už na k+m nebo gamepadu, pobíhat a u toho jakože mířit je vyloženě za trest, kór když se u toho přiblížíte k nějaké zdi a hra celou tu zeď prostě zneviditelní. Pokud u sebe máte i nějaké kumpány, garantuju, že je nechtěně zabijete sami. Pokud se nějaká větší přestřelka spustí dřív, než sami zlikvidujete všechny barely a lampy, garantuju, že sami sebe podpálíte - a dost možná zabijete - taky sami. A největší rozkoš je mířit a u toho uskočit a chvilku emulovat Maxe Pejna, a přitom zavadit o roh židle - to instantně bullet time zruší, ale investovanou fialovou šťávu Vám samo sebou nic jen tak nevrátí, pochopitelně.

Pro hrst dolarů 

Divnej Západ je ve finále tedy důsledně fakt divnej, a ani ne tím příběhem. Příběh to v mém případě úspěšně dotáhl až do finiše, kde mne i veskrze uspokojil. Přestože tempo dosti haprovalo - a to i herně, kdy jednou rukou něma problema vykidlíte celou farmu, a cestou do již navštívené lokace narazíte na nějakou neprobádanou ruinu, kde naopak Vás něma problema něco sundá na jednu ránu; a to nemluvím o tom, jakým způsobem hra dávkuje své nadpřirozené prvky, ie. tři lokace po sobě se potýkáte s obyčejnými bandity, a hned další lokace pár metrů na severovýchod Vás zmasíruje hejnem výbušných zombíků, o kterých do té doby nikde nepadne ani písmeno - tak celkově to opravdu je napsané a vymyšlené dosti dobře. Hrozně divný to je ale jako hra. Moc by to chtělo být inovativní immersive sim, ale to dost dobře s tak tragikomickou umělou inteligencí, extrémně jednotvárným level designem, a v konečném důsledku nicotným množstvím reálných možností postupu, úplně nejde. Zároveň by to asi možná chtělo být i adrenalinovou twin stick střílečkou, a to s tou otřesnou kamerou, práci s perspektivou a příšerným mířením, nejde už vůbec. Ve finále je to slušný simulátor okupace nebezpečnými barely a redukce zbraní na holou munici, a to na pozadí neironicky hodně dobré temné storky.  

Bejt to hra za 20 éček od amatérů, docela bych ji i obdivoval. Je to ale hra za 40 éček od ostřílených profíků. A to je na všem asi to nejdivnější.

Pro: Příběh; povedená umělecká stránka; hudba a sound design; krom samotných protagonistů výborný writing; většinově příjemně divná atmosféra

Proti: Hratelnost a game design celkově - prvních pár hodin to umí být vyloženě návykové, jenže pak to záhy přestane překvapovat a zbytek už je na protrpění

+17 +18 −1
  • PS5 70
Dle statistik se konce Weird West minimálně na PS5 dobral jen asi každý 40. hráč (byť zařazení do PS Plus nabídky zde určitě dost podepsalo). Nejspíš to bude tím, že Weird West dostál svému jménu a jde tak vážně o dost "divnou" hru... a to i v tom špatném slova smyslu. Já se konce dobral po nějakých 30 hodinách, občas se mi vlastně úplně nechtělo pokračovat, ale v konečném součtu rozhodně nelituji. Doporučuji nelámat hůl, hra minimálně v některých ohledech spíše graduje a osobně považuji úvodní příběh pistolnice Jane Bell za asi tu nejslabší část hry.

Hra klame tělem a pokud dle obrázků čekáte Twin-stick shooter, budete hodně překvapeni. Vlastně jde o immersive sim z ptačí perspektivy a právě střílení je na hře vůbec tím nejhorším. Soubojový systém se moc nepovedl a spíše frustruje než baví. Na vině je mimo jiné nepohodlné ovládání a mizerná umělá inteligence zejména vašich spolubojovníků. V soubojích je hra hlavně řekněme do první třetiny vážně porod a na debilní parťáky (jejichž smrt je navíc permanentní) budete hlasitě nadávat. V torturu se pak hra mění zejména v uzavřených prostorách, kde je vše navíc kvůli kameře často velmi nepřehledné. Postupem času si přeci jen zvyknete, postava(y) posílí díky permanentním vylepšením a nahrávání neúspěšných střetnutí přestane být na denním pořádku. Třeba používání zvláštních schopností jednotlivých charakterů mi přišlo neintuitiní po celou dobu a i kvůli hodně omezeným možnostem jejich využití jsem se až na pár výjimek spoléhal spíše na kolty a brokovnice. Vlastně je trochu škoda, že tvůrci neměli ještě trochu odvahy navíc a hru neudělali ve stylu Disco Elysium, tedy se zcela upozaděnou akční složkou.

Svět hry je plný předmětů k sesbírání a vedle munice či lékárniček se vám pod ruku dostane i spousta veteše, dobré akorát tak k prodeji. Správa inventáře je nezbytná pruda a šlo to rozhodně vyřešit lépe. Problémům s inventářem v mém případě přispěl i fakt, že jsem mylně považoval některé předměty za později užitečné (Nimp Heads) a zbytečně je tak s sebou tahal, jen abych s dohráním zjistil, že jsou zcela k ničemu a mohl jsem je vesele prodat některému z četných obchodníků.

Weird West je zasazen do hodně zajímavé verze divokého západu v netradiční story, vyprávěné očima pěti diametrálně odlišných postav. Ústřední příběh i storky jednotlivých hlavních postav jsou hodně fajn a finální rozuzlení mi přišlo vlastně skvělé. Zápletka je asi tím hlavním, co mě přeneslo přes horší hratelnost.

Hra není až na občasné průpovídky vypravěče nazvučená, scénář je však slušný a postavy zajímavé. Po příběhové stránce se najde i pár poutavých vedlejších úkolů, více jich je však poměrně generických. Mapa je ve výsledku obrovská a míst k navštívení spousta. Nějak jsem ale nepochopil, proč do jednotlivých městeček či svatyní zavítat, pokud vás tam zrovna nenažene příběhová linka. Prostředí se velmi často opakují a hra je tak ve výsledku poměrně generická. Chválím za některá unikátní náhodná setkání při putování mapou, později však začínají také otravovat. Často jsem jim však jde vyhnout.

Po vzoru žánru nabízí Weird West někdy různé přístupy k řešení problému. Přišlo mi však, že stealth nefunguje úplně ideálně a byť jde údajně hru projít bez zabití, musí jít o opravdu hoooodně frustrující zážitek. Za pětici postav se hraje prakticky stejně, liší se pouze čtveřicí schopností, které mi často přišly dost k ničemu. Charaktery i příběhová pozadí jsou však rozdílná a je fajn, že si na některé věci prostře přijdete sami. Potěšila třeba možnost přečíst Sybilin deník ve čtvrtém příběhu vlkodlaka Deziho, která vede ke zvratu. Styl hry rozhodně nemusí sednout každému (vlastně ani mne úplně přesně nesedí) a nuzné procento dohrání to potvrzuje. Hře však nelze upřít osobitost, byť se to dle mého názoru pozitivně podepsalo spíše do povedeného vyprávění a atmosféry. Designerská rozhodnutí, co se týče přímo hratelnosti, mi příliš šťastná nepřijdou.

Hodnocení na DH v době dohrání: 64 %; 14. hodnotící;  zdarma v rámci PS Plus

Pro: Velmi originální v mnoha směrech; zajímavý příběh s povedenou pointou; atmosféra; různé možnosti řešení některých situací

Proti: Akční pasáže zejména kvůli slabé umělé inteligenci příliš nefungují; horší ovládání; správa inventáře; opakující se lokace

+11
  • PC 80
Když se smíchá Hodný, zlý a divný se špetkou Cthulhu a Arkaneovským vibem, zabalí se to do ponuře podivnýho kabátku a přidá se ne úplně nejzábavnější střílení ve formě twin-stick shooteru, tak vznikne parchant v podobě Weird West.
Hra exceluje ve vybudování zvláštní neutěšený atmosféry (aka Dishonored), ve vyprávění příběhů, který dávají smysl i jako celek, což se vždycky nepovede a kupodivu v celkem zábavným stealthu.
Víc už psát nebudu, protože čím míň o divnym západu víte, tak tím víc si jeho hraní užijete. Chro!

Pro: atmosféra, příběh, variabilita řešení questů, stealth

Proti: nezábavná akce, kamera občas hapruje, zbytečně veliký svět

+10 +11 −1