Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jaryn • 32 let • Svatá masová kulička • Ostrava (ČR - kraj Moravskoslezský)

Komentář

Přejít na komentáře

Weird West

  • PC 55
Hodný... 

Zlej Západ mi přinejlepším solidně vysušil krk, avšak chuť na atypické kovbojky mě nepřešla, a v rámci své stále přetrvávající vlny chutě na cRPG jsem si řekl, že bych též mohl degustovat Západ Divnej. První doušek v podobě probuzení v botách někdejší lovkyně trofejí, které právě nějaká neperlivá banda zamordovala potomka a unesla nabíječe, mi velice chutnal. Zřetelný a sebevědomý artstyle mi dal okamžitou facku, ale takovou tu, po které si řeknete o další. Vypravěč oušku lahodil, writing se četl velice příjemně, svoboda hraní jevila se adekvátní, aneb můžu si za barákem postavit věž z barelů a přes ní se vyškrábat na střechu, ozaj hraju immersive sim! A hraju ho opatrně, inventář mám jen velmi omezený, munice málo, souboje spíš těžkopádné, von je to i docela solidní survival! A nesbírám tu žádné expy, jestli si chci odemykat skilly a perky, musím v prvé řadě sbírat příslušné itemy všude možně po světě! Světě, který kloubí klasický western se všemi svými žánrovými klišé s temným fantasy více než povedeně!

...Zlý... 

A pak najednou hláška o tom, kterak se tato cesta chýlí ke konci, a ať valím dodělat nedodělané vedlejšáky. Koukám na hodinky, hraju sotva pár hodin, to už se fakt blížím ke konci? Ale prdlačky tvý babičky, synku, toť jen konec cesty lovkyně trofejí, teď budeš hrát za doslovnou vepřovou hlavu. A pak za indiána, pak vlkodlaka, a pak i samotnou okultistku. Což o to, vyprávět takový příběh napříč pěti navýsost odlišnými postavami má mnoho co do sebe. Má to ale satanužel zavděk i to, že byť okolní writing si drží vysokou úroveň takřka po celou dobu, samotní protagonisti jsou noname pajduláci, u kterých se nedostaví jakýkoliv vývoj. Apropos, již odemčené perky se sice mezi postavami přenáší, ale inventář už nikoliv, takže naspořené zlaťáky, munice, zbraně, amulety, popř. i nevyužitá perkovská esa či relikvie na skilly, to všechno je po každé změně v čudu. A svým způsobem to dá rozum, ale čistě hráčsky je to na facku, a to už takovou, která ideálně příjemce na místě uspí. Člověk si samo může pak veškeré cennosti těsně před chystaným ukončením dané kapitoly šoupnout do banky, ať si je tam další postava hezky vyzvedne, ale když vono už tak v tom je takovej pytel iritujícího mikromanagementu - kdy je třeba držet klávesu k rozebrání celé bouchačky, abych z toho dostal dvě tři nábojnice, nebo dvakrát kliknout na kaktus, abych se vyhýloval o 5 ze 100+ hp, nebo investovat do perku, abych měl alespoň malou šanci na zachování lockpicku po použití, protože se hledají hrozně blbě a když už na ně jsou peníze, zpravidla na ně není v inventáři místo, nebo poctivě sbírat všemožné harampádí, které hra samotná okamžitě označí jako odpad vhodný striktně na prodej, což v praxi znamená, že každých 10 minut musím buď vyhazovat nebo pádit do města to rozprodat - že u posledních dvou postav jsem se na to prostě a jednoduše už z patra vysral. 

...a ošklivý 

Stejně tak jsem se časem i nevědomky vysral na snahu si to herně užívat, protože jsem rychle pochopil, že všechno jsem si s přehledem ozkoušel hned s první postavou během prvních dvou hodin a od té doby vlastně jedu čistou repetici. Jak jsem si tak hrál, ty zprvu přitažlivé možnosti v boji - jako zkopnutí barelu s jedem mezi skupinku nepřátel - mne začaly spíš bavit svou línou krátkozrakostí (ergo, jaký smysl z hlediska level designu nad rámec hráčského využití dává umístění tolika barelů s jedy na naprosto random vyvýšená místa, či tolika výbušných barelů doslova doprostřed ulic?), a posléze už mne to jen nudilo. Věděl jsem, že v dalším kaňonu, dalším dolu, dalším identickým vylidněným městečku opět narazím na ty stejné barely, pravděpodobně plusmínuskrátděleno stejně rozmístěné, a opět do nich budu kopat a střílet a doufat, že tím zlikviduju co nejvíc enemáků. Protože jakmile musím regulérně bojovat, tak u toho střídavě buď usínám, nebo bojuju především sám se sebou a svým nutkáním prohodit klávesnici oknem, poněvadž takhle zmrvený soubojový systém snad ani nepamatuju. Ať už na k+m nebo gamepadu, pobíhat a u toho jakože mířit je vyloženě za trest, kór když se u toho přiblížíte k nějaké zdi a hra celou tu zeď prostě zneviditelní. Pokud u sebe máte i nějaké kumpány, garantuju, že je nechtěně zabijete sami. Pokud se nějaká větší přestřelka spustí dřív, než sami zlikvidujete všechny barely a lampy, garantuju, že sami sebe podpálíte - a dost možná zabijete - taky sami. A největší rozkoš je mířit a u toho uskočit a chvilku emulovat Maxe Pejna, a přitom zavadit o roh židle - to instantně bullet time zruší, ale investovanou fialovou šťávu Vám samo sebou nic jen tak nevrátí, pochopitelně.

Pro hrst dolarů 

Divnej Západ je ve finále tedy důsledně fakt divnej, a ani ne tím příběhem. Příběh to v mém případě úspěšně dotáhl až do finiše, kde mne i veskrze uspokojil. Přestože tempo dosti haprovalo - a to i herně, kdy jednou rukou něma problema vykidlíte celou farmu, a cestou do již navštívené lokace narazíte na nějakou neprobádanou ruinu, kde naopak Vás něma problema něco sundá na jednu ránu; a to nemluvím o tom, jakým způsobem hra dávkuje své nadpřirozené prvky, ie. tři lokace po sobě se potýkáte s obyčejnými bandity, a hned další lokace pár metrů na severovýchod Vás zmasíruje hejnem výbušných zombíků, o kterých do té doby nikde nepadne ani písmeno - tak celkově to opravdu je napsané a vymyšlené dosti dobře. Hrozně divný to je ale jako hra. Moc by to chtělo být inovativní immersive sim, ale to dost dobře s tak tragikomickou umělou inteligencí, extrémně jednotvárným level designem, a v konečném důsledku nicotným množstvím reálných možností postupu, úplně nejde. Zároveň by to asi možná chtělo být i adrenalinovou twin stick střílečkou, a to s tou otřesnou kamerou, práci s perspektivou a příšerným mířením, nejde už vůbec. Ve finále je to slušný simulátor okupace nebezpečnými barely a redukce zbraní na holou munici, a to na pozadí neironicky hodně dobré temné storky.  

Bejt to hra za 20 éček od amatérů, docela bych ji i obdivoval. Je to ale hra za 40 éček od ostřílených profíků. A to je na všem asi to nejdivnější.

Pro: Příběh; povedená umělecká stránka; hudba a sound design; krom samotných protagonistů výborný writing; většinově příjemně divná atmosféra

Proti: Hratelnost a game design celkově - prvních pár hodin to umí být vyloženě návykové, jenže pak to záhy přestane překvapovat a zbytek už je na protrpění

+17 +18 −1