Warhammer 40,000: Space Marine

Většina her z univerza Warhammer je zaměřena spíše strategičtěji, ale občas se objeví i akce. Space Marine je jednou z těchto akčních her a rozhodně patří k těm povedenějším. V kampani pro jednoho hráče ovládáte kapitána Tita z kapituly Ultramariňáků a vaším úkolem je ubránit planetu a na ní vyráběné silné zbraně před invazí orků. Příběh není špatný, do tohoto ponurého vesmíru krásně zapadá, od počátečních okamžiků, přes očekávané vměšování Chaosu až po samotný závěr. Pozadí vhodně rozšiřují audio záznamy, rozmístěné více či méně skrytě po jednotlivých úrovních. Hra neobsahuje moc základních informací o Warhammeru 40 000, takže pro lepší orientaci v jednotlivých frakcích se hodí o tomto vesmíru něco dozvědět jinde. Úplným nováčkům by jinak mohly některé části připadat matoucí, alespoň mi to tak přišlo.

Hratelnost je čistě akční s kombinací útoků na dálku i na blízko. Pohyby ani zbraně nejsou nijak originální, ale odpovídají předloze a jejich kombinování je dostatečně zajímavé. Při boji se základnějšími nepřáteli má hráč pocit opravdu silného mariňáka a může si naplno užívat atmosféru. Vhodně jsou ale dávkovány i větší výzvy a místy je skutečně cítit bezútěšnost tohoto vesmíru. Postava také získává postupně několik nových nebo vylepšených schopností, které pomohou v náročnějších částech. Léčení probíhá pomocí zakončovacích úderů, které mi sice vadili méně než v Doomovi, ale přesto po čase spíše zdržují. Bohužel během nich také můžete obdržet poškození od okolních nepřátel, takže je to chce využívat opatrně. Zbroj se opravuje automaticky, ale chce to tradičně chvíli klidu. Úrovně jsou až na pár postranních prostor striktně koridorové, jejich hlavním úkolem je cesta od jednoho boje k druhému. Přesto vypadají některé lokace moc pěkně, pohledy a scény na Titánovy jsou vyloženě epické. Na několika místech dostane hráč tryskový batoh, který umožní nejen překonávat vyšší překážky, ale i efektně dopadnout na nepřátele. Jde o zajímavé zpestření, ale opravdu jen na pár místech a na celkem krátké úseky. Kapitán Titus je po větší část hry doprovázen dvěma spolubojovníky, kteří umí pomoci a naštěstí se o ně není třeba starat.

Grafika je i na dnešní dobu slušná, stejně jako zvuky. Hodně povedený je soundtrack, který se k hraní pěkně hodí a umím si představit i samostatný poslech. Celkově má hra slušnou a hlavně správnou atmosféru. Ke hraní jsem se konečně dostal díky vydání Anniversary Edition. Tato edice obsahuje všechna vydaná rozšíření, ale především bonusy v podobě soundtracku, artbooku a podobně. Nejvíce stojí za pozornost Official Strategy Guide, především kvůli rozhovorům s vývojáři. Ale i popisy postav a prostředí jsou fajn a rozhodně jde o užitečnější dokument než manuál. Součástí je také pět několika-minutových filmečků, které stojí za zhlédnutí. Rozšíření jsou čitě multiplayerová, takže jsem je moc neocenil. Hru více hráčů jsem jen krátce vyzkoušel, obsahuje dost režimů a nevypadá to zle. Pouze čekání na zápas bylo vždy dlouhé, asi už moc lidí nehraje. Pochválit ještě musím český překlad. Ve výsledku mě hra mile překvapila a jako pohodovou střílečku z Warhammeru 40k ji mohu rozhodně doporučit.