Warhammer 40,000: Space Marine je 3rd person akční hra, která může v mnoha hráčích evokovat vzpomínky na Gears of War od studia Epic Games.
Děj samotný se odehrává ve světě Forge World, který pro Impérium plní velice důležitou funkci. Na jeho povrchu sídlí rozsáhlá industriální zařízení, která Impériu vytváří jejich nejdůležitější obrněnou techniku, super silné Titány. Toho času je však planeta zmítána pod nenadálým náporem orkských hord, kteří Impériu, obsazením této planety, chtějí zasadit silnou a smrtelnou ránu. Ztráta Forge World by byla pro Impérium opravdu katastrofální a vzhledem k tomu, že ostatní vojska Imperia by se nedokázala na místo dopravit včas, je jen na vás, abyste Forge World ubránili a zachránili.
Ve hře se ujímáte role kapitána Tituse, velícího jedné z čet spadajících pod perutě Space Marines, geneticky upraveného Super Mariňáka (Ultramarine). Většinu času s Titusem půjdete vpřed, přesně danou cestou a budete kosit nepřátele různě krvavými způsoby. Občas se vám dostane do rukou i nějaká ta větší a zábavnější zbraň, jako je třeba Heavy Bolter. Ten plní jakousi roli těžkého kulometu.
Na rozdíl od již zmíněného Gears of War nevsází na neustálou nutnost se krýt před zástupy nepřátel. Ve hře budete velice často čelit nabíhajícím vlnám nepřátel z orkské hordy a mnohdy doslova s chutí odložíte svou Bolterovou zbraň a vběhnete si to vyříkat s nepřáteli, tak říkajíc na férovku. To ovšem není tak docela pravda, je tím myšleno, že naběhnete do houfu (klidně 10 a více) nepřátel, a s odolností tanku je seznámíte s nejlepším kamarádem každého velitele vesmírných mariňáků, osobním rotomečem, ten na rozdíl od motorové pušky v Gears of War bude kázat víru v Císaře mezi nepřáteli podstatně častěji a destruktivněji. Sami tvůrci zakomponovali do hry speciální systém pro zlepšené "tvrcení a zohyzďování nepřátel při soubojích..
Hromady nepřátel občas ještě ozvláštní přítomnost jakéhosi minibosse, potažmo více minibossů. Tito jsou již výrazně obtížnější, než slabé základní jednotky. Dalším protivníkem jsou temné síly Chaosu, tradičního to nepřítele Impéria, a ti jsou již obtížnější a nebezpečnější, než neustále nabíhající/umírající a méně inteligentní orkové.
Hra obsahuje možnost upravovat si vlastnosti dostupných zbraní. Samotný zbraňový arzenál by měl čítat něco kolem 15 kousků více či méně ničivých zbraní, a hlavní hrdina Titus u sebe pak unese celkem 4 zbraně najednou, kdy vždy je jedna z jeho výbavy příruční (např. zmíněný rotomeč či válečné kladivo). Dále pak kooperativní režim a online multiplayer.
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Poslední diskuzní příspěvek
Nejlépe hodnocené komentáře
Většina her z univerza Warhammer je zaměřena spíše strategičtěji, ale občas se objeví i akce. Space Marine je jednou z těchto akčních her a rozhodně patří k těm povedenějším. V kampani pro jednoho hráče ovládáte kapitána Tita z kapituly Ultramariňáků a vaším úkolem je ubránit planetu a na ní vyráběné silné zbraně před invazí orků. Příběh není špatný, do tohoto ponurého vesmíru krásně zapadá, od počátečních okamžiků, přes očekávané vměšování Chaosu až po samotný závěr. Pozadí vhodně rozšiřují audio záznamy, rozmístěné více či méně skrytě po jednotlivých úrovních. Hra neobsahuje moc základních informací o Warhammeru 40 000, takže pro lepší orientaci v jednotlivých frakcích se hodí o tomto vesmíru něco dozvědět jinde. Úplným nováčkům by jinak mohly některé části připadat matoucí, alespoň mi to tak přišlo.
Hratelnost je čistě akční s kombinací útoků na dálku i na blízko. Pohyby ani zbraně nejsou nijak originální, ale odpovídají předloze a jejich kombinování je dostatečně zajímavé. Při boji se základnějšími nepřáteli má hráč pocit opravdu silného mariňáka a může si naplno užívat atmosféru. Vhodně jsou ale dávkovány i větší výzvy a místy je skutečně cítit bezútěšnost tohoto vesmíru. Postava také získává postupně několik nových nebo vylepšených schopností, které pomohou v náročnějších částech. Léčení probíhá pomocí zakončovacích úderů, které mi sice vadili méně než v Doomovi, ale přesto po čase spíše zdržují. Bohužel během nich také můžete obdržet poškození od okolních nepřátel, takže je to chce využívat opatrně. Zbroj se opravuje automaticky, ale chce to tradičně chvíli klidu. Úrovně jsou až na pár postranních prostor striktně koridorové, jejich hlavním úkolem je cesta od jednoho boje k druhému. Přesto vypadají některé lokace moc pěkně, pohledy a scény na Titánovy jsou vyloženě epické. Na několika místech dostane hráč tryskový batoh, který umožní nejen překonávat vyšší překážky, ale i efektně dopadnout na nepřátele. Jde o zajímavé zpestření, ale opravdu jen na pár místech a na celkem krátké úseky. Kapitán Titus je po větší část hry doprovázen dvěma spolubojovníky, kteří umí pomoci a naštěstí se o ně není třeba starat.
Grafika je i na dnešní dobu slušná, stejně jako zvuky. Hodně povedený je soundtrack, který se k hraní pěkně hodí a umím si představit i samostatný poslech. Celkově má hra slušnou a hlavně správnou atmosféru. Ke hraní jsem se konečně dostal díky vydání Anniversary Edition. Tato edice obsahuje všechna vydaná rozšíření, ale především bonusy v podobě soundtracku, artbooku a podobně. Nejvíce stojí za pozornost Official Strategy Guide, především kvůli rozhovorům s vývojáři. Ale i popisy postav a prostředí jsou fajn a rozhodně jde o užitečnější dokument než manuál. Součástí je také pět několika-minutových filmečků, které stojí za zhlédnutí. Rozšíření jsou čitě multiplayerová, takže jsem je moc neocenil. Hru více hráčů jsem jen krátce vyzkoušel, obsahuje dost režimů a nevypadá to zle. Pouze čekání na zápas bylo vždy dlouhé, asi už moc lidí nehraje. Pochválit ještě musím český překlad. Ve výsledku mě hra mile překvapila a jako pohodovou střílečku z Warhammeru 40k ji mohu rozhodně doporučit.
Hratelnost je čistě akční s kombinací útoků na dálku i na blízko. Pohyby ani zbraně nejsou nijak originální, ale odpovídají předloze a jejich kombinování je dostatečně zajímavé. Při boji se základnějšími nepřáteli má hráč pocit opravdu silného mariňáka a může si naplno užívat atmosféru. Vhodně jsou ale dávkovány i větší výzvy a místy je skutečně cítit bezútěšnost tohoto vesmíru. Postava také získává postupně několik nových nebo vylepšených schopností, které pomohou v náročnějších částech. Léčení probíhá pomocí zakončovacích úderů, které mi sice vadili méně než v Doomovi, ale přesto po čase spíše zdržují. Bohužel během nich také můžete obdržet poškození od okolních nepřátel, takže je to chce využívat opatrně. Zbroj se opravuje automaticky, ale chce to tradičně chvíli klidu. Úrovně jsou až na pár postranních prostor striktně koridorové, jejich hlavním úkolem je cesta od jednoho boje k druhému. Přesto vypadají některé lokace moc pěkně, pohledy a scény na Titánovy jsou vyloženě epické. Na několika místech dostane hráč tryskový batoh, který umožní nejen překonávat vyšší překážky, ale i efektně dopadnout na nepřátele. Jde o zajímavé zpestření, ale opravdu jen na pár místech a na celkem krátké úseky. Kapitán Titus je po větší část hry doprovázen dvěma spolubojovníky, kteří umí pomoci a naštěstí se o ně není třeba starat.
Grafika je i na dnešní dobu slušná, stejně jako zvuky. Hodně povedený je soundtrack, který se k hraní pěkně hodí a umím si představit i samostatný poslech. Celkově má hra slušnou a hlavně správnou atmosféru. Ke hraní jsem se konečně dostal díky vydání Anniversary Edition. Tato edice obsahuje všechna vydaná rozšíření, ale především bonusy v podobě soundtracku, artbooku a podobně. Nejvíce stojí za pozornost Official Strategy Guide, především kvůli rozhovorům s vývojáři. Ale i popisy postav a prostředí jsou fajn a rozhodně jde o užitečnější dokument než manuál. Součástí je také pět několika-minutových filmečků, které stojí za zhlédnutí. Rozšíření jsou čitě multiplayerová, takže jsem je moc neocenil. Hru více hráčů jsem jen krátce vyzkoušel, obsahuje dost režimů a nevypadá to zle. Pouze čekání na zápas bylo vždy dlouhé, asi už moc lidí nehraje. Pochválit ještě musím český překlad. Ve výsledku mě hra mile překvapila a jako pohodovou střílečku z Warhammeru 40k ji mohu rozhodně doporučit.
Na tuhle hru jsem se docela těšil. Strategie ze světa Warhammeru které Relic dělal před tím mě bavily a byl jsem zvědavý jak si poradí se střílečkou. Dle mého názoru nezklamali.
Ve hře jde v podstatě o jednu věc. O zabíjení. Sice je to vše kamuflováno úkoly kdy je třeba někam dojít, bránit pozice nebo někomu pomoci. Cíl je vždy za spoustou nepřátel přes které je třeba se prosekat, což by někomu mohlo přijít dost nudné. Na druhou stranu o tom Warhammer ale je.
Boj ve hře je zábavný a místy i docela obtížný což jsem příjemně uvítal. Prostředí se mění a čas od času dojde ke zpestření jako například v oblasti kde je k dispozici jump pack. Zbraní je široká paleta a každý si určitě najde to po čem jeho krvelačné srdce touží.
Co mě na této hře ale zklamalo byla absence nějakých vylepšení postavy (schopnosti, zbroje...). Další co mě kazilo dobrý dojem byli spolubojovníci. Ať dostali sebevětší počet zásahů tak jsem si nepovšiml že by z nich některý z nich padl. Díky tomu se tak při obraně spolubojovníka člověk o něj nemusí starat a stačí střílet jen nepřátele.
Celkově je to příjemná hra na odreagování ale nepředvádí nic moc extra a pár věcí by se v ní určitě dalo zlepšit. Fandové Warhammeru by měli být spokojení :)
Ve hře jde v podstatě o jednu věc. O zabíjení. Sice je to vše kamuflováno úkoly kdy je třeba někam dojít, bránit pozice nebo někomu pomoci. Cíl je vždy za spoustou nepřátel přes které je třeba se prosekat, což by někomu mohlo přijít dost nudné. Na druhou stranu o tom Warhammer ale je.
Boj ve hře je zábavný a místy i docela obtížný což jsem příjemně uvítal. Prostředí se mění a čas od času dojde ke zpestření jako například v oblasti kde je k dispozici jump pack. Zbraní je široká paleta a každý si určitě najde to po čem jeho krvelačné srdce touží.
Co mě na této hře ale zklamalo byla absence nějakých vylepšení postavy (schopnosti, zbroje...). Další co mě kazilo dobrý dojem byli spolubojovníci. Ať dostali sebevětší počet zásahů tak jsem si nepovšiml že by z nich některý z nich padl. Díky tomu se tak při obraně spolubojovníka člověk o něj nemusí starat a stačí střílet jen nepřátele.
Celkově je to příjemná hra na odreagování ale nepředvádí nic moc extra a pár věcí by se v ní určitě dalo zlepšit. Fandové Warhammeru by měli být spokojení :)
Napriek všeobecnej popularite univerza, sa WH 40K hry nevidia každý deň. Za posledné roky sme ich videli najmä v podobe RTS (aspoň čo sa týka kvalitných využití licencie) od Relic ent. A sú to práve Relic, ktorí touto hrou nezmenili setting len žáner.
Ako je už v profile hry spomenuté, najjednoduchšie sa hra prirovná k sérii Gears of War avšak bez krytia, s väčšou kvantitou (a aj kvalitou) bojov na blízko a hlavne so sympatickou hlavnou postavou. Pred hraním som bol pomerne skeptický a čakal som rovnakú nesympatickú gorilu bez mozgu s hustými hláškami, ako v prípade Gears of War, bol som však milo prekvapený, pretože kapitán Titus nielen mozog má, ale ho počas hry aj používa (väčšinou) a na drsňácke hlášky si priveľmi nepotrpí, nehovoriac o tom, že veľké plus celej postave dáva pokojný, vyrovnaný hlas, pripomínajúci Marka Stronga....ktorý naozaj patrí Markovi Strongovi. :)
Od samotnej hernej náplne nemožno čakať viac než poriadnu rubačku/strieľačku, zbrane sú pomerne zábavné a odlišné, častokrát vyrovnane efektívne, len pre rôzny typ boja a nestalo sa tak, že slabšie zbrane boli časom do počtu (možno s výnimkou základnej pištole, čo je ale pomerne logické) a doslova si občas vytrhnúť z podstavca nejaký väčší kúsok alebo si zaskákať s jump packom, bolo vždy osviežením. I napriek tomu som však býval z hrania unavený, za asi hlavne mohli obrovské návaly nepriateľov a savovanie hry len formou checkpointov. Vzhľadom na to, že som hral na najťažšej obtiažnosti mi miestami vadilo, že sú dosť "všelijako rozmiestnené" - častokrát sa hra ukladala až po niekoľkých vlnách nepriateľov a potom sa dokázala uložiť aj len po pár kúskoch, prípadne som zažil 3-4 savy v priebehu 5 minút a inokedy žiaden počas 15 min. trvajúcej akce. S tým súviselo aj ich rozmiestnenie, to, že som umrel mi ani tak nevadilo, ako to, že bol checkpoint v mieste, kde som si nanovo musel pozbierať zbrane a náboje a prebehnúť istý úsek k nepriateľom.
Liečenie pomocou špeciálnych popráv nepriateľov najprv pôsobilo zábavne, no pozerať sa na 2-3 tie isté skripty dookola, zatiaľ čo do vás nepriatelia pália malo v konečnom dôsledku viac mínusov ako plusov.
Čo sa týka samotného sveta WH 40K - určite potešili kulisy Ajakis Manufactorium, rôzne katedrálovité ruiny honosiace machine-goda emperora, ale i tak mi prišlo, že sa dalo rozhodne vyťažiť viac, nielen z hľadiska prostredí, ale i jednotiek (či už nepriateľských alebo našich) a hlavne príbehu, kde som zvrat čakal už od nejakej piatej kapitoly. :)
Bez silnejšieho využitia settingu, pridania nejakých kombo útokov pre boj na blízko (hra si to úplne pýtala), či viacerých boss fightov a spestrení ako napr. likvidácia orkských skyboyz, je Space marine len nadpriemernou záležitosťou, ktorá dokáže zabaviť, ale i priebežne unavovať stereotypom. Nič, čo by si chcel človek zahrať dvakrát.
Ako je už v profile hry spomenuté, najjednoduchšie sa hra prirovná k sérii Gears of War avšak bez krytia, s väčšou kvantitou (a aj kvalitou) bojov na blízko a hlavne so sympatickou hlavnou postavou. Pred hraním som bol pomerne skeptický a čakal som rovnakú nesympatickú gorilu bez mozgu s hustými hláškami, ako v prípade Gears of War, bol som však milo prekvapený, pretože kapitán Titus nielen mozog má, ale ho počas hry aj používa (väčšinou) a na drsňácke hlášky si priveľmi nepotrpí, nehovoriac o tom, že veľké plus celej postave dáva pokojný, vyrovnaný hlas, pripomínajúci Marka Stronga....ktorý naozaj patrí Markovi Strongovi. :)
Od samotnej hernej náplne nemožno čakať viac než poriadnu rubačku/strieľačku, zbrane sú pomerne zábavné a odlišné, častokrát vyrovnane efektívne, len pre rôzny typ boja a nestalo sa tak, že slabšie zbrane boli časom do počtu (možno s výnimkou základnej pištole, čo je ale pomerne logické) a doslova si občas vytrhnúť z podstavca nejaký väčší kúsok alebo si zaskákať s jump packom, bolo vždy osviežením. I napriek tomu som však býval z hrania unavený, za asi hlavne mohli obrovské návaly nepriateľov a savovanie hry len formou checkpointov. Vzhľadom na to, že som hral na najťažšej obtiažnosti mi miestami vadilo, že sú dosť "všelijako rozmiestnené" - častokrát sa hra ukladala až po niekoľkých vlnách nepriateľov a potom sa dokázala uložiť aj len po pár kúskoch, prípadne som zažil 3-4 savy v priebehu 5 minút a inokedy žiaden počas 15 min. trvajúcej akce. S tým súviselo aj ich rozmiestnenie, to, že som umrel mi ani tak nevadilo, ako to, že bol checkpoint v mieste, kde som si nanovo musel pozbierať zbrane a náboje a prebehnúť istý úsek k nepriateľom.
Liečenie pomocou špeciálnych popráv nepriateľov najprv pôsobilo zábavne, no pozerať sa na 2-3 tie isté skripty dookola, zatiaľ čo do vás nepriatelia pália malo v konečnom dôsledku viac mínusov ako plusov.
Čo sa týka samotného sveta WH 40K - určite potešili kulisy Ajakis Manufactorium, rôzne katedrálovité ruiny honosiace machine-goda emperora, ale i tak mi prišlo, že sa dalo rozhodne vyťažiť viac, nielen z hľadiska prostredí, ale i jednotiek (či už nepriateľských alebo našich) a hlavne príbehu, kde som zvrat čakal už od nejakej piatej kapitoly. :)
Bez silnejšieho využitia settingu, pridania nejakých kombo útokov pre boj na blízko (hra si to úplne pýtala), či viacerých boss fightov a spestrení ako napr. likvidácia orkských skyboyz, je Space marine len nadpriemernou záležitosťou, ktorá dokáže zabaviť, ale i priebežne unavovať stereotypom. Nič, čo by si chcel človek zahrať dvakrát.
Space Marine jsem vyhlížel s velkým očekáváním. Jakožto velký fanda universa Warhammeru 40K i klasiky, jsem čekal že se konečně splní touha stát se vykonavatelem Císařovi vůle. Dojmy po dohrání jsou smíšené.
První věc co jsem si hned oblíbil je prostředí a kulisy pro Warhammer typické, zničení svět kde se marně snaží Imperiální garda odolat mohutné invazi orků, kde hráč vidí zničená města, tovární komplexy a mrtvé jednotky obou stran společně s vraky a dalšími němými svědky masakrů. To je to co jsme čekali. Další fajn věcí na kterou se ve hrách zapomíná jsou těla mrtvých které zde zůstávají a nepřátelé zde jsou zastoupeni v docela solidních houfech takže o koberce mrtvých těl orků není opravdu nouze. Navíc typický dabing pro orky je zde také takže vtipně reagují na vaše útoky a ještě provokují.
Hratelnost je mlátička kombinující souboj na dálku a kontaktní zbraně. Vše odpovídá tomu na co jsme v tomto universu zvyklí. Zábava je to velká jen se musí dávkovat v menším množství, u hry nedoporučuji snahu ji dojet na jeden zátah kazí to zážitky z hraní které musí hráč postupně vstřebávat.
Co mě ale zklamalo je příběhová stránka hry, nečekal jsem nic objevného jem mě mrzí že po chvíli hraní už jsem tušil co příjde za zvrat, odhadl jsem i postavy jak budou reagovat a co se díky ním dál vyvine. Další věc co mě zde chybí je možnost otestovat nějaké to vozidlo či si projít pasáž z jiného úhlu pohledu, třeba hrát chvíli za gardistu a přežívat a bojovat o holý život, nebo naopak zkusit i roli záporáka. Snad příště vývojáři přijdou s nějakým zajímavým nápadem.
Grafika je stylová a přesně odpovídá Warhammeru, nečekejte zde grafické orgie, ale za to se vše hýbe bez trhání a v plném rozlišení a detailech. Soundtrack je opět velkolepě pojatý takže parádní orchestriální hudba a megalomanství z něj jen číší.
Závěrem pro mě investice do sběratelské verze rozhodně nebyla krokem vedle, díky nádhernému Artbooku a zmíněnému soundtracku, v pěkné stylové krabici, hra pro mě rozhodně není dokonalá, mnoho věcí by se dalo v budoucnu zlepšit, ale přesto jsem spokojen s návštěvou Forge World.
První věc co jsem si hned oblíbil je prostředí a kulisy pro Warhammer typické, zničení svět kde se marně snaží Imperiální garda odolat mohutné invazi orků, kde hráč vidí zničená města, tovární komplexy a mrtvé jednotky obou stran společně s vraky a dalšími němými svědky masakrů. To je to co jsme čekali. Další fajn věcí na kterou se ve hrách zapomíná jsou těla mrtvých které zde zůstávají a nepřátelé zde jsou zastoupeni v docela solidních houfech takže o koberce mrtvých těl orků není opravdu nouze. Navíc typický dabing pro orky je zde také takže vtipně reagují na vaše útoky a ještě provokují.
Hratelnost je mlátička kombinující souboj na dálku a kontaktní zbraně. Vše odpovídá tomu na co jsme v tomto universu zvyklí. Zábava je to velká jen se musí dávkovat v menším množství, u hry nedoporučuji snahu ji dojet na jeden zátah kazí to zážitky z hraní které musí hráč postupně vstřebávat.
Co mě ale zklamalo je příběhová stránka hry, nečekal jsem nic objevného jem mě mrzí že po chvíli hraní už jsem tušil co příjde za zvrat, odhadl jsem i postavy jak budou reagovat a co se díky ním dál vyvine. Další věc co mě zde chybí je možnost otestovat nějaké to vozidlo či si projít pasáž z jiného úhlu pohledu, třeba hrát chvíli za gardistu a přežívat a bojovat o holý život, nebo naopak zkusit i roli záporáka. Snad příště vývojáři přijdou s nějakým zajímavým nápadem.
Grafika je stylová a přesně odpovídá Warhammeru, nečekejte zde grafické orgie, ale za to se vše hýbe bez trhání a v plném rozlišení a detailech. Soundtrack je opět velkolepě pojatý takže parádní orchestriální hudba a megalomanství z něj jen číší.
Závěrem pro mě investice do sběratelské verze rozhodně nebyla krokem vedle, díky nádhernému Artbooku a zmíněnému soundtracku, v pěkné stylové krabici, hra pro mě rozhodně není dokonalá, mnoho věcí by se dalo v budoucnu zlepšit, ale přesto jsem spokojen s návštěvou Forge World.
Pro: Svět Warhammeru, prostředí, pocit z boje, parádní soundtrack, nenáročnost na hardware, dabing, hratelnost
Proti: Příběh mohl být méně odhadnutelný, postavy více černobílé, nebyl plně využit potenciál tohoto světa
Svět Warhammeru mi byl vždy cizí, ať ten fantasy nebo právě 40k. Hry žánrově nesplňují mé podmínky, tedy aby to byla řezničina bez větší potřeby přemýšlení, což u RTS/taktické herní série může být trochu problém. A právě Space Marine jsem užil právě díky své heretické neznalosti Warhammeru světa a netradičnímu TPS/hack n slash pojetí.
V kůži Ultramariňáckého kapitána Tita se pokoušíte zachránit planetu před orky a to tím, že je řežete a střílíte po stovkách. Chodíte v lineárních úrovních a pomocí několika druhů zbraní a pomocí "rage modu" zabíjíte několik druhů nepřátel. Lepší zbraně a vybavení se zpřístupňuje v pozdějších fázích hry a něco jako je třeba obrovské elektrické kladivo nebo plasmová puška vyloženě chcete do pozdější fáze hry!
Pochválit musím třeba pohyb v soubojích s nepřáteli, který není vyloženě svižný, ale stále máte pocit, že Ultramariňácká zbroj něco váží a i tak máte dost manévrovacích možností se s nepřáteli vypořádat. V několika částech hry se Titus chopí jumpacku, což jsou trysky, která ho vymrští do vzduchu, ze kterého může udělat ničivý pozemní útok. Tyto části jsou fajn i díky své otevřenosti a vertikálnosti.
Titus má zbroj, která se sama dobijí, ale jak zbroj dojde a vy si nedáte pozor, začnou mu ubývat životy. Životy se dají "dobít" popravou nepřátel, ale při provádění této akce je postava zranitelná, takže se vyplatí pořádně promyslet kdy a jestli vůbec má tato akce smysl.
Jako poslední bych vypíchl český překlad, který mě překvapil vůbec svojí přítomností ve hře. Ale hlavně je velmi provedený a drží se terminologie W40k světa, takže vás nebude vytrhovat ze hry.
W40k Space Marine není excelentní nebo výborná hra, ale všechny aspekty hry jsou trefené tak solidně, že i přes svojí lehkou nadprůměrnost vyloženě nenudí nebo neštve a když už se začíná přejídat, tak má dost soudnosti to vše ukončit. Osobně musím přidat body za svět Warhammeru, který mě vyloženě nadchl.
V kůži Ultramariňáckého kapitána Tita se pokoušíte zachránit planetu před orky a to tím, že je řežete a střílíte po stovkách. Chodíte v lineárních úrovních a pomocí několika druhů zbraní a pomocí "rage modu" zabíjíte několik druhů nepřátel. Lepší zbraně a vybavení se zpřístupňuje v pozdějších fázích hry a něco jako je třeba obrovské elektrické kladivo nebo plasmová puška vyloženě chcete do pozdější fáze hry!
Pochválit musím třeba pohyb v soubojích s nepřáteli, který není vyloženě svižný, ale stále máte pocit, že Ultramariňácká zbroj něco váží a i tak máte dost manévrovacích možností se s nepřáteli vypořádat. V několika částech hry se Titus chopí jumpacku, což jsou trysky, která ho vymrští do vzduchu, ze kterého může udělat ničivý pozemní útok. Tyto části jsou fajn i díky své otevřenosti a vertikálnosti.
Titus má zbroj, která se sama dobijí, ale jak zbroj dojde a vy si nedáte pozor, začnou mu ubývat životy. Životy se dají "dobít" popravou nepřátel, ale při provádění této akce je postava zranitelná, takže se vyplatí pořádně promyslet kdy a jestli vůbec má tato akce smysl.
Jako poslední bych vypíchl český překlad, který mě překvapil vůbec svojí přítomností ve hře. Ale hlavně je velmi provedený a drží se terminologie W40k světa, takže vás nebude vytrhovat ze hry.
W40k Space Marine není excelentní nebo výborná hra, ale všechny aspekty hry jsou trefené tak solidně, že i přes svojí lehkou nadprůměrnost vyloženě nenudí nebo neštve a když už se začíná přejídat, tak má dost soudnosti to vše ukončit. Osobně musím přidat body za svět Warhammeru, který mě vyloženě nadchl.
Pro: akce - na blízko i na dálku, jumpack, THUNDERHAMMER!, vlny desítek nepřátel, čeština, délka hry
Pro: univerzum wh 40k, zbrane a na určitú dobu zábavný boj
Proti: stereotyp, ach tie checkpointy, nedostatočné využitie prostredia a slabší príbeh