Ultima IV: Quest of the Avatar

Když se podívám na datum vydání hry, nestačím zírat. 26 let? To je v herním průmyslu věčnost. Vždyť ta hra je dokonce starší jak já. A taky podle toho vypadá. Při prvním spuštění většina hráčů hodí šavli, ti otrlejší dojdou do prvního města a znechuceně hru vypnou. Vždyť je to hnusné a ovládání je na dvě věci. Chyba lávky, grafika mi po chvíli přišla krásně přehledná (ani zdaleka to není "čtení z Matrixu" jako v Dwarf Fortress) a s ovládáním jsem byl nadmíru spokojen. Možná jsem divný, ale byl jsem nadšen když jsem pro vstup do města musel zmáčknout E jako enter, pro otevření dveří O jako open, pro sestoupení do dalšího patra dungeonu D jako descend, atd. Žádné pitomé univerzální tlačítko pro otvírání a potvrzování všeho, žádné automatické akce a podobná zjednodušovadla jak je v moderních hrách zvykem. Ultima vám prostě nedá nic zadarmo.

Chcete kouzlit? Myslíte, že stačí mít dostatek many a pak prostě zmáčknout tlačítko? Ani náhodou. Nejdřív musíte chodit po městě a každého kdo vypadá jen trochu jako mág prokecnout skrz naskrz a třeba se pak od něj dozvíte z jakých přísad se nějaké to kouzlo namíchá. Ono celkově prokecávání všech NPC ve městech je nezbytnou součástí hry. I když vám většinou řeknou jen jednu větu, může se jednat o klíčovou informaci, bez které nebudete vědět jak postupovat dál. Nepříjemné je, že tyto NPC stojí často na těch nejhůře přístupných a viditelných místech, takže člověk musí pročmuchat každý čtvereček ve městě. Příjemné je, že když hru hrajete s walkthrough, tak se na to můžete ale nemusíte vykašlat. A v tomto případě opravdu není hanba hrát s návodem, protože i s ním jsem občas nevěděl jak dál a musel jsem si pouštět Let's Play na youtube (respekt pro ty co to dohráli bez jakéhokoliv návodu).

Hra překvapila některými mechanismy. Tak třeba cestování - pěšky, na koni, na lodi, balonem! U posledních dvou záleží na tom, z jakého směru fouká vítr. Proti větru se prostě pluje blbě a hra snad naschvál vítr neustále otáčí proti směru vaší jízdy. Často jsem už měl chuť rozmlátit klávesnici, zvlášt když na mě ještě neustále útočili piráti a jiná vodní havěť. To ale jen do okamžiku, než jsem se naučil kouzlo pro změnu směru větru! Úžasné. A nesmím zapomenout na Moongates, neboli portály, které se otvírají jen v určitou dobu na určitých místech a vedou na předem daná místa (i když je hra v podstatě tahová, ve hře neustále běží čas, který je určován fázemi dvou měsíců).

Výtka směřuje k soubojovému systému, který je až příliš jednoduchý, respektive jsem zjistil, že zbraně na dálku jsou nesrovnatelně lepší (a pohodlnější) jak zbraně na blízko, a tak v průběhu hry nemusíte v soubojích používat žádná útočná kouzla, stačí vám základní útok nejlepší wandkou/lukem, co se dá koupit v obchodě - sice za nekřesťanské peníze, ale pokud se dostanete k informaci o Mystic swordech a prodáte je, nebudete mít o peníze nouzi (doteď přemýšlím, jestli je to glitch nebo to tak bylo zamýšleno).

Získávání ctností zní zajímavě, ale je to často dost opruz, protože se musíte chovat určitým způsobem (=jak Mirek Dušín): dávat si pozor co odpovídáte v rozhovorech, žebrákům přispívat na oběd, chodit darovat krev, nesmíte šidit slepou stařenku při nákupu bylinek a co je nejhorší - nesmíte utéct ze souboje (i když často jich je moc a máte chuť se na to vykašlat). Většinou se naštěstí získávání dané ctnosti dá obejít tak, že například pořád dokola odpovídáte správně na otázku v dialogu s jedním NPC, 100x po sobě obdarujete žebráka či kupujete bylinky po jednom kusu a nešidíte při tom.

Celkově se cítím obohacen o cennou herní zkušenost, doted jsem si myslel, že takto otevřený a komplexní svět, který můžete prozkoumat pěšky, po vodě i ze vzduchu nabídlo poprvé až Final Fantasy, ale jak vidno Japonci pouze kopírovali. Třikrát sláva Lordu Britishovi, ve své době to musela být neskutečná pecka, dnes ale hra může potěšit jen velmi vyhraněnou skupinu hráčů, ostatní raději volte sedmý díl.

Screenshoty:
Moje postava
Závěrečná obrazovka