Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Syndicate

Project RedLime

21.02.2012
10.06.2019
kompatibilní
65
74 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Je remakem původní hry půjčující si pouze jméno. Píše se rok 2069. Svět je řízen politicky a proto je rozdělen do několika oblastí, které se nazývají Syndikáty. Tyto Syndikáty jsou technokratického a digitálního zaměření a nutí tak své obyvatele opatřit si, pro vstup do tohoto světa, speciální čip, který si musí nechat implementovat pod kůži. Civilisté se jen hrnou, aby získali tento nový čip, protože vám zajistí skoro všechno: bydlení, zdravotní péči, finance, pojištění, vzdělání, zábavu nebo práci. Avšak právě díky čipům mají Syndikáty kontrolu na obyvatelstvem a mohou sledovat jejich žití. To má za následek přerůstání v boj a války o obchod tohoto cenného artiklu. V popředí těchto bojů stojí agenti, bioinženýři Syndikátů a čipově rozšířitelné jednotky. Ty mají schopnost narušení datové komunikace a tak ovládnout své nepřátele a jejich zbraně, takže snadno mohou nositele donutit k vraždě či sebevraždě. A to je řadí mezi nejúčinnější zbraně světa. Vy v roli nejnovějšího prototypu agenta firmy EuroCorp, Milese Kiloa, se musíte postavit proti mateřské společnosti, těmto nekalým praktikám a korupci.

Ve hře je možné sebou nést neomezený počet zbraní všeho možného typu (samopal, brokovnice, pistole, rotační kulomet nebo plamenomet). Pomocí DART 6 technologii, kterou máte instalovanou pod kůží v hlavě, budete moci zpomalovat čas, využívat hackerské technologie nebo schopnost ovládnout své protivníky myslí.

Hru je možné zahrát až ve 4 hráčích v kooperačním módu ve speciální kampani, předělané z mise původní hry z roku 1993. Po dokončení kooperační kampaně obdržíte body, podle toho, kolik jste zabili nepřátel, kolikrát jste vyléčili vašeho parťáky nebo za dokončení mise. Někteří nepřátelé mohou být "očipováni" pro získání dalších speciálních bonusů. Také můžete získat výzkumné body, které se dají využít při vylepšení zbraní anebo vylepšení schopností vaší postavy.


Poslední diskuzní příspěvek

@90210 (05.11.2020 12:39): Prvni Syndicate jsem dohral na Amize CD32, byla to desna herni seance co trvala 30 hodin, nedokazal jsem se od toho zvednout dokud nebyl konec. Asi moje nejdelsi hrani v kuse :)
Syndicate Wars jsem hral na PS1, hra tam byla trochu odlisna od PC verze. Nebyla tak rozmachla a byla takova kompaktnejsi. Mela min misi (15 misi za kazdou stranu tusim?) ale styl a grafika byli stejne jak na PC a vypadala docela hnusne, i kdyz mi to nijak zvlast nevadilo.
Oba dily jsem pak pozdeji hral i na PC, prvni dil i datadiskem American Revolt, ktery jsem na Amize nemel.
me druhy dil zas tak moc odlisny od prvniho neprijde, je to prakticky to same, jen to 3D zobrazeni nepusobi tak cool jako ta spritova 2D grafika u jednicky. Ale hratelne mi to prijde hodne podobne.
Jinak ja tu nehodnotil plno her co jsem hral/dohral, nechce se mi v tom tady hrabat, vzpominat co jsme kdy hral a jak bych to mel hodnotit. Ale kdyz uz jsme tady teda tak ohodnotim :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Dementní střílečka dle nejnovějších šablon.
-> bezpohlavní level-design s přeskriptovanými, chudými, sterilními a lineárními koridory s arénami
-> respawn nepřátel všude kolem, nejlépe za zády a to vše v množství větším než velkém – a pěkně v několika vlnách, ať to stíhám kosit…
-> očekávatelné dějové zvraty spolu s ukecaným vedoucím, který vede typické řeči o tom, jaxem všechno pokazil, jak mě zničí a jen ať počkám, že mi ještě ukáže
-> souboje jsou generické, stereotypní, s gumovým pocitem ze střelby a s nepřáteli, co nějaký ten zásobník-dva nemůže rozhodit
-> místy “originální“ pasáže ve formě Moorhuhn v cyberpunku
-> všechno mi svítí a pálí do xichtu přes vyhnaný bloom, díky kterému si při průchodu kolem zářivky připadám jak krtek v soláriu

Cyberpunk není plusem hry – je to forma, kterou si autoři vypůjčili a absolutně nevyužili. Ale občas to má náznak dobré atmosféry. A plamenomet je cool... jakože je super.

*/5
+25 +27 −2
  • PC 70
Víte co mě na tomto Syndicate vadí úplně nejvíc? Název. Ano název - ten totiž odkazuje na herní klasiku z roku 1993 s kterou však má jen pramálo společného.

Pokud si však odmyslíte název (říkejme hře třeba Etacidnys) pak dostanete ucházející kyberpunkovou střílečku s ne moc zajímavým a nedobře vyprávěným příběhem odehrávající se ve vcelku hezkých kulisách.

Na poměry klasické FPS přináší hra určitý dovednostní systém, kde hráč může v průběhu hry vylepšovat své schopnosti. Ne sice tak systematicky, ale principiálně se toto dá přirovnat k augmentacím právě v DeusEx 3. Kromě vylepšovaní pasivních dovedností, si vylepšujete i své tři (adrenalinem dobíjené) schopnosti aktivní které vám pomohou v lepším likvidování nepřátel. Tyto jsou vyřešeny poměrně hezky.

Vcelku vtipně je vyobrazena tzv. augmented reality - tedy rozšířené informace o okolním světe prostřednictvím vašeho mozkového čipu. Prakticky všechno ve hře má svůj popisek když kolem toho procházíte. A tím myslím VŠECHNO - papírové krabice, klika od dveří, starý kazeťák...všechno. Ač to zní že to musí být děsnej bordel, tak vězte že není.


Graficky má hra svoje mouchy (hlavně co se týče světel), ale nijak mě neurazila. Design sice není tak povedený jako třeba v případě nového DeusExu, ale rozhodně se nedá označit za škaredý.

Po hudební stránce je to standart. Nic co by vás zvedlo ze židle, ale zhnuseně vypínat vypínat zvuk taky asi nebudete.

Co závěrem? Pokud jste od hry čekali rezurekci starého dobrého Syndikátu, dělejte jako by tahle hra neexistovala.
Pokud si chcete zastřílet a máte rádi kyberpunk klidně si zahrejte :)

Pro: kyberpunk, augmentované střílení

Proti: NÁZEV!, lineárnost, boss fighty, světlo

+17 +18 −1
  • PC 70
Říkám to asi furt, ale já mám pro tyhle nenáročné střílečky modernějšího rázu prostě slabost. Jen tak si sednout, vypnout mozek a zastřílet si. Koridory, nablblé cutscény, minimum rušivých prvků. Prostě si jen jdu, tunelem rovnou za nosem a kosím, co mi přijde pod ruku. Ratatata ku*va ratatata. Po rozehrání Syndicate jsem si všiml jedné věci a to, jak je pohybový systém podobný tomu z Riddicka (tak jsem kouknul na vývojáře a bylo to hned jasné). Houpavý, trochu toporný, občas dojde i ke kolizi s okolním prostředím. Hned mě to pocitově vrátilo k o generaci starším titulům. Jak byl ale Riddick designově poměrně pestrý a nápaditý, tak o to víc zaráží, jak přímočaře, neambiciózně a celkově uspěchaně Syndicate působí.

Navzdory cyberpunkovému zasazení je Syndicate opravdu jen krátká budgetová střílečka, která příliš nevyužívá ani zasazení, ani načrtnutého příběhu. Hráč sice skrze množství collectiblů může objevovat pozadí fikčního světa a číst různé texty představující nejen obří syndikáty, ale i různé technologické společnosti či profily různých osob. Ty mi ovšem, vzhledem k minimálnímu rozsahu hry a navíc v téhle suché neosobní formě, přišly fakt hodně zbytečné a nezáživné a dost narušovaly jinak frenetické tempo. A ač obecně trpím úchylkou "všechno přečíst, všechno prošmejdit, hlavně aby mi nic neuniklo," tady jsem sběratelské zápisky a logy v pozdější fázi hry nemilosrdně přeskakoval.

Samotná akce funguje velmi dobře. Nepřátele mají občas přehnanou výdrž, ale laťka obtížnosti je nastavena tak akorát, abych se zapotil a tu a tam umřel, ale zároveň se nefrustroval. Pocit ze střelby je solidní, zbraně příjemně kopou a burácí. Všechno v nejlepším pořádku. Slabinu vidím tradičně v pitomých nenápaditých bossfightech, ale i ty se dají zvládnout, byť nějaké ty nadávky na účet matek vývojářů pochopitelně padly. Hra obsahuje nějaké to rozdělování XP bodů do aktivních či pasivních perků a pár speciálních schopností, které sice nejsou kdovíjak nápadité, ale jsou poměrně užitečné a jednoduché na používání.

Graficky Syndicate nevypadá špatně. Lokace jsou poměrně sterilní, ale to mi vzhledem k futuristickému zasazení nevadí. Akorát teda ten přepálený bloom, kde všechno září jak naleštěné psí kulky a lens flares hází pomalu i krabice od bot, je poněkud srandovní. S funkčním designem už je to horší, většinou je to jen takový nenápaditý arénovitý průměr.

Hodnotit Syndicate je záludné a je potřeba zvážit, co od této hry chci. Kdybych hru řekněme koupil za plnou cenu v očekávání, že dostanu titul v rozsahu Deus Ex Human Revolution (obecně řečeno, osobně mě ani HR příliš neohromil), byl bych asi dost zklamaný. Syndicate jsem nicméně koupil za 2,5 eura a dopředu věděl, co přibližně dostanu. A takhle jsem spokojený. Syndicate je sice krátká lineární střílečka bez větších ambicí, ale ten základ, tedy samotnou akci, dělá dost dobře.

Pro: relaxační přímočará hratelnost, pocit ze střelby, i přes absurdní přesvícenost velice koukatelný vizuál, fyzikální engine

Proti: po všech směrech neambiciózní titul, bossfighty, zbytečné collectibles narušující tempo, song Skrillex

+17
  • PC 60
Nafouknutá bublina, to je Syndicate. Která ovšem rychle splaskne. O poctě původně hře nelze vůbec mluvit, ta má s hrou společný opravdu jen název a kulisy které se snaží vytvářet. Přitom vše mohlo dopadnout lépe, jen kdyby to dostal někdo schopný pod ruku.

Příběh je o ničem, postavy které se v něm objevují jsou s vyjímkou jedné, ploché a nezajímavé, ani angažovanost skutečných herců tento trapas nezachrání. Boj korporací a soupeření agentur zní na papíře dobře, jenže ve hře jen čistíte různé koridorové oblasti od jinak oblečených panáků. Až ke konci hry(konec má překvapivě lepší atmosféru než většina hry) se teprve objevuje náznak skutečné války mezi agenturami. Smutné.

Hra je čistý koridor. Ze světa cyberpunku toho moc neuvidíte, jelikož většina scén je přesvícená až běda. Nepřátelé nabíhají ve vlnách, a dokáži znepříjemnit život, díky svým enormním počtům, pak je ještě veseleji když se objeví na zpestření nějaký ten silnější protivník který má brnění a štíty. Takže hráč běhá mezi překážkami a hraje na schovku před těmi tužšími protivníky. Na ty klasické jsem používal metodu zabití zblízka, kdy jsem hopsal mezi nima lámal jim vazy, kopal je či jinak vesele posílal k zemi. Dojde i na souboje s bossy, které reprezentují konkureční agenti. Zde opět dochází na hru kočky a myši, kdy hráč běhá a běhá, dokud se mu nepoadří protivníka zneškodnit. Navíc je opět hlavní hrdina jen loutkou která nemluví, nemá žádný charakter a jen slepě běží za světlem v tunelu.

Hacknutí a schopnosti agenta se bohužel používájí méně často než by si hráč přál. Hacknutí střílen či jiných zařízení je poskrovnu, schopnosti co má hlavní hrdina k dispozice je potřeba používat v těžších situacích jelikož se dobíjí adrenalinem celkem dlouho. Tyto schopnosti jsou fajn věc, a je zábavné a nutné je používat. Pak jsou zde i vlastnosti které se získávání za nalezené čipy, zlešpují hráčovi ability jako výdrž, zdraví, poškození které obdrží nebo kolik unese munici či jak rychle bude přebíjet. Pocit ze samotných přestřelek je dobrý díky tomu, že těla nemizí jak je ve hrách zvykem, a občas dojde i na situace kdy je kolem spousta civilistů kteří se budou nedobrovolně plést do cesty kulkám a granátům.

Grafika je průměr, jen zamrzí to přehnané přesvětlení většiny scén. Hudba a dabing klasický průměr, až na perfektní song Skrillex. Prostředí je až nepříjemný tunel a nedává žádnou možnost sejít nedejbože z předem dané cesty.

Je škoda vidět jak byl veškeré potenciál nevyužit, jak z perfektní předlohy je udělán nic neříkající příběh na který rádi zapomenete. Syndicate je teda krátkou lehce nadprůměrnou střílečkou, ze které je cítit že měla zkrátka navíc.

Pro: Schopnosti a hackování, zůstávají těla zabitých nepřátel, krátkost, přestřelky jsou dobré, song Skrillex

Proti: Příběhová stránka hry, koridor, cyberpunkový svět prakticky nevyužit a neukázán, přesvícenost scén

+15 +16 −1
  • PC 40
Herní výzva 2019: bod číslo 6. Severní vítr - Švédsko

Velká nuda. Hra nepřináší příliš nového a ani zázračného. Ať už se jedná o několikrát v jiných dílech převyprávěný příběh, který jsem víceméně, ani příliš nevnímal, protože mě ta hra prostě a jednoduše k tomu nedonutila. Přesvícené oblasti, kde vám oblek popisuje, co vidíte (tady koukáš na hrnek, tak ti to napíšu, aby jsi si to nespletl třeba s toaletním papírem).

Oblasti, po kterých se pohybujete jsou nezajímavé, prázdné a celkově mě nedonutili, abych na ně zíral. Spíše jsem je probíhal a o okolí se příliš nezajímal, neprolézal každý roh. Nějaké ty sběratelské předměty, které rozšiřují informace o příběhu, jsou povětšinou přímo na očích, takže není problém je najít. V podstatě jsem je v pozdějších fázích hry ani nečetl, protože byly zdlouhavé a nudné.

Pocit ze střelby, velice špatný. Nepřátelé klidně vydrží celý zásobník a vy se s nimi patláte jakou dobu. Oproti tomu drony naopak nevydrží vůbec nic. Souboje s bossy byli o trochu lepší, ale žádný zázrak to nebyl. Co trochu zlepšuje pocit ze hry jsou čipy, které vám propůjčují speciální schopnosti jako například sebevražda nepřítele, který vybouchne a může sebou vzít pár svých kolegů do hrobu. Bohužel je jich málo, a tak jejich potenciál zůstává nevyužit.

No dalším plusem hry je, že není příliš dlouhá a tak se u ní neunudíte k smrti. Každá z misí zabere na nejvýš 15-20 minut. Některé dokonce méně.

Pro: Speciální schopnosti, krátkost

Proti: Příběh, lokace, příliš odolní nepřátelé

+10