Nafouknutá bublina, to je Syndicate. Která ovšem rychle splaskne. O poctě původně hře nelze vůbec mluvit, ta má s hrou společný opravdu jen název a kulisy které se snaží vytvářet. Přitom vše mohlo dopadnout lépe, jen kdyby to dostal někdo schopný pod ruku.
Příběh je o ničem, postavy které se v něm objevují jsou s vyjímkou jedné, ploché a nezajímavé, ani angažovanost skutečných herců tento trapas nezachrání. Boj korporací a soupeření agentur zní na papíře dobře, jenže ve hře jen čistíte různé koridorové oblasti od jinak oblečených panáků. Až ke konci hry(konec má překvapivě lepší atmosféru než většina hry) se teprve objevuje náznak skutečné války mezi agenturami. Smutné.
Hra je čistý koridor. Ze světa cyberpunku toho moc neuvidíte, jelikož většina scén je přesvícená až běda. Nepřátelé nabíhají ve vlnách, a dokáži znepříjemnit život, díky svým enormním počtům, pak je ještě veseleji když se objeví na zpestření nějaký ten silnější protivník který má brnění a štíty. Takže hráč běhá mezi překážkami a hraje na schovku před těmi tužšími protivníky. Na ty klasické jsem používal metodu zabití zblízka, kdy jsem hopsal mezi nima lámal jim vazy, kopal je či jinak vesele posílal k zemi. Dojde i na souboje s bossy, které reprezentují konkureční agenti. Zde opět dochází na hru kočky a myši, kdy hráč běhá a běhá, dokud se mu nepoadří protivníka zneškodnit. Navíc je opět hlavní hrdina jen loutkou která nemluví, nemá žádný charakter a jen slepě běží za světlem v tunelu.
Hacknutí a schopnosti agenta se bohužel používájí méně často než by si hráč přál. Hacknutí střílen či jiných zařízení je poskrovnu, schopnosti co má hlavní hrdina k dispozice je potřeba používat v těžších situacích jelikož se dobíjí adrenalinem celkem dlouho. Tyto schopnosti jsou fajn věc, a je zábavné a nutné je používat. Pak jsou zde i vlastnosti které se získávání za nalezené čipy, zlešpují hráčovi ability jako výdrž, zdraví, poškození které obdrží nebo kolik unese munici či jak rychle bude přebíjet. Pocit ze samotných přestřelek je dobrý díky tomu, že těla nemizí jak je ve hrách zvykem, a občas dojde i na situace kdy je kolem spousta civilistů kteří se budou nedobrovolně plést do cesty kulkám a granátům.
Grafika je průměr, jen zamrzí to přehnané přesvětlení většiny scén. Hudba a dabing klasický průměr, až na perfektní song Skrillex. Prostředí je až nepříjemný tunel a nedává žádnou možnost sejít nedejbože z předem dané cesty.
Je škoda vidět jak byl veškeré potenciál nevyužit, jak z perfektní předlohy je udělán nic neříkající příběh na který rádi zapomenete. Syndicate je teda krátkou lehce nadprůměrnou střílečkou, ze které je cítit že měla zkrátka navíc.
Příběh je o ničem, postavy které se v něm objevují jsou s vyjímkou jedné, ploché a nezajímavé, ani angažovanost skutečných herců tento trapas nezachrání. Boj korporací a soupeření agentur zní na papíře dobře, jenže ve hře jen čistíte různé koridorové oblasti od jinak oblečených panáků. Až ke konci hry(konec má překvapivě lepší atmosféru než většina hry) se teprve objevuje náznak skutečné války mezi agenturami. Smutné.
Hra je čistý koridor. Ze světa cyberpunku toho moc neuvidíte, jelikož většina scén je přesvícená až běda. Nepřátelé nabíhají ve vlnách, a dokáži znepříjemnit život, díky svým enormním počtům, pak je ještě veseleji když se objeví na zpestření nějaký ten silnější protivník který má brnění a štíty. Takže hráč běhá mezi překážkami a hraje na schovku před těmi tužšími protivníky. Na ty klasické jsem používal metodu zabití zblízka, kdy jsem hopsal mezi nima lámal jim vazy, kopal je či jinak vesele posílal k zemi. Dojde i na souboje s bossy, které reprezentují konkureční agenti. Zde opět dochází na hru kočky a myši, kdy hráč běhá a běhá, dokud se mu nepoadří protivníka zneškodnit. Navíc je opět hlavní hrdina jen loutkou která nemluví, nemá žádný charakter a jen slepě běží za světlem v tunelu.
Hacknutí a schopnosti agenta se bohužel používájí méně často než by si hráč přál. Hacknutí střílen či jiných zařízení je poskrovnu, schopnosti co má hlavní hrdina k dispozice je potřeba používat v těžších situacích jelikož se dobíjí adrenalinem celkem dlouho. Tyto schopnosti jsou fajn věc, a je zábavné a nutné je používat. Pak jsou zde i vlastnosti které se získávání za nalezené čipy, zlešpují hráčovi ability jako výdrž, zdraví, poškození které obdrží nebo kolik unese munici či jak rychle bude přebíjet. Pocit ze samotných přestřelek je dobrý díky tomu, že těla nemizí jak je ve hrách zvykem, a občas dojde i na situace kdy je kolem spousta civilistů kteří se budou nedobrovolně plést do cesty kulkám a granátům.
Grafika je průměr, jen zamrzí to přehnané přesvětlení většiny scén. Hudba a dabing klasický průměr, až na perfektní song Skrillex. Prostředí je až nepříjemný tunel a nedává žádnou možnost sejít nedejbože z předem dané cesty.
Je škoda vidět jak byl veškeré potenciál nevyužit, jak z perfektní předlohy je udělán nic neříkající příběh na který rádi zapomenete. Syndicate je teda krátkou lehce nadprůměrnou střílečkou, ze které je cítit že měla zkrátka navíc.
Pro: Schopnosti a hackování, zůstávají těla zabitých nepřátel, krátkost, přestřelky jsou dobré, song Skrillex
Proti: Příběhová stránka hry, koridor, cyberpunkový svět prakticky nevyužit a neukázán, přesvícenost scén