Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Chcete-li pořádnou střílečku, ráznou řežbu na blízko nebo jen ujetý humor a hromadu monster? tak to jste na správné adrese. Shadow Warrior 2 je mírně vylepšeným pokračovaním, které určitě potěší hrače prvního dílu a snad i hráče co mají raději starší střílečky a moc je neberou ty moderní jako BF nebo CoD.

Graficky je druhý díl hodně podobný jedničce, není to úplně dílo kde se budete kochat na každém kroku, ale prostředí rozhodně plní svůj účel a dobře se v něm pohybuje. Někde jsem četl, že lokace jsou částečně generované, což by sedělo k tomu, že se jednotlivé části hodně podobají takže se často budete procházet v až moc dobře známých kulisách pořád dokola. Někomu může vadit i velká barevnost, ale k tak ujeté hře mi to celkem sedlo. I když jsou zde pro mě vlastně jen tři typy prostředí, tak každé má svoje nepřátele, kterých je poměrně velké množství, určitě k padesáti kouskům.

Hratelnost je parádní, bavila mě jak střelba tak i porcování nepřátel zbraněmi na blízko. A zbraní je tady opravdu dost. Jsou rozděleny do klasických kategorií jako pistole, brokovnice, samopaly, raketomety atd., ale v každé kategorii je možnost si vybrat z dalších až osmi možností. I zbraně na blízko jsou hojně zastoupeny, samozřejmě nechybí katany, meče, různé sekáčky ale i pořádná motorová pila, plus jde na zbraně přidávat různé vylepšení...

Ale s růstem možností přibylo i podstatné množství odpadu. To že můžete vylepšovat své schopnosti asi ve dvaceti kartičkách ještě není takový problém a lze se v tom vyznat, ale čeho je opravdu moc tak to jsou vylepšení na zbraně. Je to prostě diablovka se sbíráním všemožného bordelu s barvičkama, procentama, sošek s různým elementálním poškozením a porovnávat to chce buď velkou trpělivost nebo aspoň chuť se vybavit tím nejlepším, což po další misi už na 90% platit nebude. Rozumím, proč se snaží vyvojáři přidávat nějaké ty možnosti, zvlášť když některé potvory mají své slabiny nebo odolnosti na různé typy poškození, ale někdy je méně více.

Příběh zde sice hraje svou roli, rozhovory, různé deníčky i "vaše hlava" má co říct, ale řekl bych, že důležitější pro atmosféru je zde humor, nadsázka, různé odkazy na kultovní hry či filmy a samozřejmě.... bez metalových králíků to tady prostě nejde :) Hudba je takový mix od tvrdší muziky po klasické japonské tóny takže mě vcelku potěšila viz. zdejší videa.
Ještě bych zmínil malé problémy s myší kde mi přišlo, že hra často mění citlivost, nevim jak je to možné, ale pořád jsem překlikával dpi, což se mi u jiných her normálně nestává.

Shadow Warriora jsem dohrál asi za 16 hodin, hra píše 90% celkově vybrakováno, takže už asi nemám chuť se ke hře vracet, ale byla to příjemná a hlavně bezmyšlenkovitá hra, něco jako můj zdejší komentář... jen u této hry se určitě více pobavíte... :)

Pro: Střílení, porcování, humor, metalovej králík... :)

Proti: Vylepšování na zbraně, stejné lokace, bug s dpi...

+26
  • PC 70
Pokračování solidního restartu Shadow Warriora je stejně povedené jako předchůdce. Opět jsou zde ale některé nedostatky či rozhodnutí, které mi při hraní vadily. Začnu ale pozitivy.

Je to opět sakra zábavná řežba s výbornou akcí, souboje a přestřelky jsou na velmi dobré úrovni. Zbraní je až přebytek, většina je v pohodě použitelná, přesto jsem však zůstal ve většině soubojů u katany, kterou nahrazoval při tužších soubojích raketomet a některý z heavy firearms (většinu hry King Skeletor). Nicméně nebylo v mých silách vyzkoušet úplně všechny zbraně, které hra nabízí, je jich opravdu požehnané množství.

Druhů nepřátel není nějak zázračně mnoho, ale stačí to. Problém je, že na většinu z nich narazí člověk v první třetině hry, poté už jen silnější varianty, takže později už ho nic nepřekvapí. Hra na hráče valí v některých momentech doslova tuny nepřátel (nejhorší jsou ty otravné drony), takže občas nastane trochu zmatek a je těžší se zorientovat. Jinak je masakrování nepřátel opravdu zábavné po celou dobu hry.

Grafika je na slušné úrovni, jenže hra trpí velmi špatným designérským rozhodnutím. Prostředí je totiž jen pár a je nutné se v rámci misí vracet neustále na ty samá místa. Po pár hodinách tak hráč vidí naprosto vše co hra nabízí. Hra obsahuje mimo hlavních úkolů i vedlejší, což je super, jenže ty zase vedou do těch známých prostředí. Příběh samotný je opět zábavné béčko, nedá se mu vlastně nic vytknout. Lehce švihnutý, nebere se vážně, do toho vtípky Lo Wanga...no prostě béčko :)

Další věcí která mi vadí je inventář a miliarda předmětů. Po každém větším souboji se na zemi válí hromady nábojů, lékárniček, vybavení a dalších serepetiček, které pak musí hráč v inventáři třídit. A nejhorší ze všeho jsou upgrady zbraní, těch jsou pak doslova tuny a nejhorší je, že je člověk musí používat, protože zásadně vylepšují váš arzenál. Jenže většina z nich je úplně k ničemu, takže je musí člověk prodat, nebo z nich vycraftovat lepší.

Jenže craftování upgradů je úplně k ničemu. V zásadě platí to, že ze třech základních upgradů uděláte jeden vylepšený a tak dále (jsou čtyři rarity upgradů). Vytvořil jsem jich přes sto, použil dva. Bohatě tedy stačily ty, které jsem našel. Možná může mít craftění lepší využití v New game +.

Jinak je Shadow Warrior 2 solidní akce, i přes zápory jsem se vlastně během hraní nenudil, spíš to jsou jen věci, které zamrzí a kvůli kterým nemůžu dát vyšší hodnocení než 70%.

Pro: Akce, zbraně, zábava

Proti: Jen pár druhů lokací, craftování, inventář, příliš velké množství předmětů

+22
  • PS4 65
Málo kdy se stane, že druhý díl přijde s inovacemi které spíše zamrzí než nadchnou, i když vychází z kvalitního základu. Zde se to bohužel stalo.

Jednička mě bavila, zde se zdá, že jádro je vlastně stále to dobré ale jsou tu změny co to sráží. Nutnost přehrabovat se v enormním množství zbraní co zde padají, vylepšovat je měnit jim energetické prvky a vlastnosti. Co funguje v RPG zde zabíjí kvantita nad kvalitou, kdy najít dobrou zbraň co si vylepším a nechám je zkrátka malý zázrak.

Další věc je opravdu odfláknutý level design. Mise se rozdělují na future město a venkov s horami a vesničkami. Zatímco venkov s démony připomíná první díl, městské mise s future prvky a tunou robotů působí otravně a nezáživně kdy mě tyto mise opravdu nebavili. Problém je, že v rámci vedlejších úkolů a výzev si je hráč projde tolikrát až to pěkné není.

Tuto hru jsem si i vybral do výzvy dohrání na nejtěžší obtížnost, což nebyla zrovna nejšťastnější volba. Nepřátele jsou na této obtížnosti opravdu nepříjemnou překážkou a nutnost řešit elementy, zbraně a jejich prvky je klíčová.

Co ale musím pochválit je možnost si zahrát až ve 4 lidech v coopu celou hru a udělat si tak kampaň a výzvy záživnější. Přesto mi přijde, že autoři chtěli dat příliš mnoho věcích nových ale výsledný dojem, je pak takový zmatený kočkopes který sice má odkaz na to dobré jádro první hry ale kazí to tím ostatním okolo.

+19
  • PC 65
Předchozí díl jsem si užil po všech směrech a dvojku jsem v akci sebral bez přemýšlení. Bohužel, dostavilo se značné zklamání.

Základy předchozího dílu byly znásilněny nepovedenou kopií herních mechanik Borderlands. Fanoušky jedničky to nenadchne a kdo si chce užit něco jako Borderlands, ať už kvůli RPG prvkům, střílení nebo co-op módu, udělá mnohem líp když si koupí nebo znovu zahraje Borderlands.

Grafika je sice technicky lepší než předchozí díl, ale subjektivně na mě nedělá dobrý dojem. Efektů je někde naprosto nesmyslné množství, a postavy vypadají jako levné kusy plastu.

Level design je otřesný. Všechny lokace vypadají genericky a nezajímavě, jejich rozložení nemá hlavu ani patu. To, že se neustále opakují, vůbec ničemu nepomáhá. Nepřátelé jsou místy nudní a jejich nekonečné opakování je vyčerpávající.
RPG prvky mi byly na obtíž, ať už nepřeberné množství z velké části neužitečných upgradů, nebo nesmyslně časově náročné získávání prostředků pro pokročilé vylepšení zbraní, kterého jsem se nakonec rozhodl nevyužívat.

Příběh a postavy jsou na tom lépe než herní mechaniky. Nejsilnější stránkou jsou interakce mezi Lo Wangem a jinými postavami, a také postavy samotné. Bohužel, je zde velmi málo prostoru pro jejich příběhy a tak je jejich vývoj docela nucený. Předchozí díl měl vyloženě béčkový, ale přitom velmi elegantní příběh, jehož průběh bylo příjemné sledovat a v rámci nastaveného rozsahu mu nešlo nic vytýkat. Zde příběh sice není špatný, ale skrz slabé herní mechanismy špatně podaný. Od třetí čtvrtiny hry už jsem velmi často přeskakoval všechny nepřátele které šlo obejít, jenom abych si poslech další dialogy a viděl konec příběhu. Tím jsem postupně přišel k tomu největšímu průseru, kterým je otevřený a nejednoznačně vysvětlený konec. Otevřenost by nebyla až takový problém, kdyby došlo k uspokojivému rozuzlení dosavadního příběhu. Takto jsem měl po dokončení pocit, že jsem byl ošizen.

Celkem povedenou částí hry jsou sbíratelné knihy a deníky, které rozšiřují pozadí příběhu a světa. Otázka však je, jestli vás to vzhledem ne zrovna poutavé příběhové lince bude zajímat.

Díky akční ceně koupě nelituji a zážitek jsem si nějakým způsobem užil. Jedná se však o špatné pokračování a velmi slabý počin v rámci RPG akčních stříleček. Za mě slabé tři hvězdičky. Méně si hra nezaslouží, zábavní hodnotu to má. Musím však zopakovat, že jsem ze hry zklamaný a nelze to připsat neschopnosti tvůrců, ale jejich špatným rozhodnutím.
+19 +20 −1
  • PC 60
Shadow Warrior je podle mého výborný reboot, proto jsem se na dvojku těšil opravdu hodně. Bohužel se ale nepodařila zdaleka tolik, jak bych si představoval.

Dvojka přidává několik velmi zajímavých elementů. Krom hlavních misí je možné plnit i mise vedlejší (slouží k získání dalších peněz pro nákup vybavení a vylepšování postavy). Zbraní je více než dost, na konci hry jsem měl 52 kousků (a to jsem ještě nenašel všechny). Skillů jsem měl 35, byť namaxovaných jen pár. Krom toho je ve hře také sedm různých skupin upgradů (pro zbraně, náboje, elementální damage, brnění atd.).

Dvojku ale bohužel výrazně táhnou k zemi tři špatná designérská rozhodnutí. První se týká leveldesignu, který už není pevně daný, ale levely jsou vytvářeny pomocí nějakého pseudonáhodného algoritmu a používání assets, díky čemuž většina z nich vypadá téměř stejně. V zásadě se krom pár příběhových misí ocitnete buď ve futuristickém městě nebo ve vesnici v horách (a klidně se stane, že stejným televizním studiem se budete probíjet za jednu hru i čtyřikrát). Úplně zapomeňte na nádheru jedničky, leveldesign je v pokračování nebývalá bída.

Druhá záležitost je spojena s tím, že se autoři pokoušeli o něco na způsob Borderlands, takže z nepřátel neustále vypadávají zbraňová vylepšení, každou zbraň je možné osadit až třemi z nich. Bohužel je celá práce s inventářem tak neuvěřitelně krkolomná, že jsem na ni zhruba v polovině rezignoval a měl jsem nakonec vylepšenu vždy pouze nějakou variaci motorové pily, se kterou jsem "řešil" drtivou většinu soubojů.

Třetí výrazný přešlap spočívá v práci s obtížností. Po zabití se zkrátka člověk respawnuje u posledního checkpointu a přijde o nějaké peníze (za ty si může pořídit nové zbraně a upgrady, takže postih nula). Podle obtížnosti se přeživší nepřátelé buď vyléčí nebo ne (na druhou obtížnost se třeba neléčí ani bossové). Řešení by mohlo spočívat v hraní na poslední obtížnost a tak to také většina lidí do nějakého patche řešila. Po daném patchi ovšem autoři obtížnost překopali, nepřátelé tak mají na dvě poslední kvanta resistencí a životů a neuvěřitelně tím trpí dynamika bojů. Začal jsem na poslední a asi od druhé nebo třetí mise jsem hrál na druhou, protože hraní na vyšší zkrátka nebylo zábavné.

Dvojka je tak bohužel díky snaze o Borderlands kočkopes, ve kterém funguje máloco pořádně.

Pro: nepovinné mise, stále slušný gunplay, počty zbraní a nápadité skilly

Proti: bídný leveldesign, krkolomná práce s inventářem, špatně vymyšlená obtížnost

+17
  • PC 80
Ačkoliv neznám předchozí díl, tento kousek jsem si rozhodně užila, i přes to, že mě moje neznalost občas trochu zamotala v hlavním příběhu.

V podstatě jde jen o no-brain zabíjení hord nepřátel, co se vám skoro až poslušně staví do cesty. Hlavní příběh rozhodně není žádným velkým plusem, je zajímavý, ale nic, co by vás u hry drželo. To už vás spíše nepustí skvěle zvládnutý styl boje (aneb máte ohromný arzenál zbraní a chodit mano mano je také zábava po celou hru).
Kromě ne tak zajímavého hlavního příběhu máte k dispozici i spoustu bounties (loveckých úkolů), klasických vedlejších úkolů a pár výzev k tomu, ačkoliv většina z těchto věcí se vám odemkne skoro až po polovině hry, což mě docela zmátlo a nepřišlo ideální.

Mínusy: Na hře mi jinak vadily šíleně dlouhé loadingy při načítání nových lokací a bídný level design, probíháte asi 4 mapami pořád dokola a to se omrzí docela rychle. Přesto je snad největší mínus zpracování inventáře - během hraní nasbíráte hotovou tunu vylepšení a v obchodě pak klikáte na tlačítko "prodej" dokud vám neupadnou prsty. Nemluvě o tom, že se v inventáři samotném vlastně nejde moc vyznat.

Grafika a vizuální zpracování spolu se stabilitou hry jsou už jen takové malé třešničky na dort, který může zkazit maximálně tak pubertální humor, co by mohl někoho odradit.

Pro: Akce, velký výběr zbraní, spousta vedlejších aktivit, kvalitní grafika a hudba

Proti: Dlouhé loadingy, nijaký leveldesign, zmatený inventář, pěkný ale ne úžasný příběh,

+16
  • PC 75
:Shhh be very very quiet, i am writing comment, dickheads.

Mé sadistické libido bylo po letošním Doomovi velice suché. Tedy, když jsem uzřel první ukázky pokračování rebootu stínového válečníka, byl jsem konsternován. Nadupané effekty, pestrá prostředí s bujnou florou, zajímavě vyhlížející schopnosti, rychlý pohyb a badass gameplay. Shadow Warrior 2 vypadal k světu. Ovšem byl zcela přirozeně zastíněn korporačním marketingovým zlem slavnější hry, jenž odvážně nesla název tatuldy všech FPS.

SW2 je po technické stránce věci naprosto bezpochybně 3A titul, zaznamenal opravdu velký posun kupředu oproti dílu prvnímu z roku 2013. Krájení démonů mačetou, katanou či drápky skoleného démona je stejně jako před 3 roky naprosto uspokojující. Zbraně s vysokou ráží dělají z neprátel mutační ementál, ďábelskou sekanou nebo pekelný gulášek. Gameplay/Gunplay good. Vše při starém.

SW2 ovšem zvolil trochu...modernější přístup a z démonické vyvraždovačky s lehkými RPG prvky udělal looty shooty borderlands v Asijském prostředí. To je velice zlomový bod, který někoho může velice snadno odradit a věřte, že lid neholdujíc nekonečnému přehrabováni v inventáři, - jenž se navíc nedá považovat za přehledný - lootovaním desítek beden, v nichž se nachází většinou samé blbosti a plnit vedlejšáky typu: dones kůži zmutovaného medvěda/obří dřevěný penis/obří medvědí penis....opravdu ty dotyčné lidi chápu, není to pro každého. Navíc vedlejší úkoly se odehrávají na částěčně vygenerovaných mapách, které vypadají na oko hezky, ale velmi brzy se dostaví onen nechtěný francouzský efekt, DEJA-VU. Mapy, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky mají jen proházené určité objekty, což může navozovat dojem variability, ale žel Wangovi nedopadlo to tak jak by si asi polští šikulové představovali. Další vedlejší effekt této kulišárny jsou chyby/díry v geometrii mapy, což působí jako kopanec na oko od nasraného Wanga.

Je tu okolo 70 zbraní, více než 50 nepřátel, i když ne všichni jsou zcela odlišní a často se jedná o přeskinovanou variaci na již existujícího obludáka. To mělo za efekt nástup stereotypu až v zcela poslední fázi hry.

Je tu příběh, velice prostý, béčkový příběh s dialogy, které mě bavily. Lo Wang je Asijská variace na Ashe z Army of Darkness/Evil Dead. Je to cheesy, je to povrchní, ale je to zábava. Asi něco jako starý filmy s Van Dammem nebo Stevenem Seagalem. Pocit 80 let navozuje skvělý hudební doprovod, jenž se mi osobně trefil do noty je tvořen Polskou skladatelskou elitou (lidé pracovajíc na Zaklínači a Bulletstormu, takže se vysoká kvalita nedá nic víc než očekávat.Nostalgická óda a vzpomínky na Bloodsport Rock/metal klasic riffy proloženy Japonskými instrumentály a chorály s občasným zábleskem tech metalu ala nový Doom se povedl.

Shadow Warrior 2 jest velmi zábavnou řezanicí. Zvláštní jest, jak se Poláci odhodlali k tak veliké designérské změně. Rozhodnutí, které ukázalo velikost varlat, případně vagín polských vývojářů. Místo toho, aby šli na jisto, udělali koncept, který určitě nesedne každému, ale i přesto se lépe prodává. Já/vy/my/ všichni, co měli co dočinění s touto hrou si musí pokládat otázku, jak to povedou kluci a holky dál.
A co to sakra bylo za konec? Toho bosse bych upižlal s jednou rukou za žídlí, hlavou vzhůru nohama s vyplutým monitorem, ve spánku. oK možná ne, tak jednoduchý to zase nebylo Bunny Lord chanpion WTF.

Dohráno za 18h 24m 8s

Pro: Sekání, krajení, melee combat je pořád cool, kvalitní vizuál, hudba mnoho zbraní, stabilita hry, Lo Wang je prostě Lo Wang.

Proti: Krabice, krabice, krabice všude, přehnaný loot a bordel v inventáři nudné (procentuální) upgrady, příběh. upgrady, level design.

+15
  • PC 60
Jsem celkem fanda rebootu Shadow Warrior, takže po dvojce jsem sáhl celkem automaticky. Z prvního dílu si hra zachovala své dobré soubojové mechanismy. Mají stále ten správný feel, kdy drtíte nepřítele za nepřítelem kombinací palných zbraní a katany. Hlavní postava je stále plná špatných vtipů a rádoby drsňáckým přístupem. Bylo však přidáno několik dalších prvků, které nejspíš ne každého potěší.

Více předmětů – v první řadě je ve hře daleko větší množství dostupných zbraní, které můžete při průběhu hrou najít. Není to však až takový extrém jako například v Borderlands. Každá zbraň je unikátní a některé mají nějakou tu speciální schopnost. Na druhou stranu jakákoliv úprava zbraně od dob prvního dílu omezena na pouhé tři sloty se kterými můžete zbrani přidat schopnosti ve stylu vysávání života nebo přidání poškození ohněm.

Lehčí obtížnost – po několika hodinách jsem si přepnul na nejvyšší obtížnost a i přes to mi přišli bossové daleko lehčí, než v prvním díle, kde byla na vyšších obtížnostech potřeba dobře mířit na správná místa a každý boss byl záležitost na trochu delší dobu. Zde nemohu říct, že by jakýkoliv z bossů vůbec představoval nějakou výzvu a během chvilky jste schopní každého v pohodě udolat. S některými skupinkami nepřátel to bylo již lepší, ale jakmile jsem si vylepšil regeneraci chi (variace many), tak nebyl problém se během bojů neustále léčit a ani velké skupiny nepředstavovaly rázem problém. Viníkem pravděpodobně je již zmíněná úprava zbraní. Po několika hodinách jsem měl set několika mečů, kdy každý útočil jedním z elementů, takže prakticky neexistovala situace ve které bych měl potíže, jelikož téměř každý nepřítel je něčím zranitelnější. Možná s větším použitím palných zbraní by mohla hra být obtížnější, ale s výjimkou prvních pár hodin jsem používal téměř výhradně meče. Jen spíše pro zajímavost jsem si občas vystřelil z raketometu nebo luku.

Respawn – asi nejtragičtější prvek v celé hře a další z důvodů nízké obtížnosti. Chápu, že je hra dělaná tak, aby se dobře hrála v kooperaci, ale proč neudělat single-player kampaň bez respawnu? Celá hra tím hrozně ztrácí, protože v zásadě nezáleží na tom kolikrát vás zabijí, protože nepřátelé se znovu nerespawnují (pouze se jim v závislosti na obtížnosti obnoví hp), takže dřív nebo později stejně všechny lokace vymlátíte a nepřátelé se v nich znovu objeví až po opětovném načtení lokace.

Level design – tahle stránka hry představuje další zhoršení. Mezitím co v prvním díle postupně procházíte celkem zajímavá místa, tak zde stále dokola procházíte tři typy lokací. Zvláště později začalo být otravné, když jsem byl opět poslán zpět do stejné části města a znovu jsem procházel stejná místa. Jediné plus bylo, že není potřeba si cestu vždy znovu prosekat, ale stačí jen kolem nepřátel proběhnout.


Rozhodně zhoršení oproti původnímu dílu. Stále ale dobře hratelné a i s nižší obtížností mě celkem bavilo drtit nepřátele. Konec hry jsem však spíše proběhl a rozhodně to nepovažuji za hru, kterou bych chtěl hned tak dát znovu.

Pro: rozsekávání nepřátel na kusy, výběr zbraní

Proti: lehká obtížnost, respawn, nudní bossové, level design

+14
  • PC 85
Upozornění: Tento komentář bude obsahovat pubertální a pro někoho možná ofensivní humor.

V práci se po Vás vozí šéf a stará se Vám vozí po šéfovi? Váš život stojí za pendrek? Bojíte se močit na veřejných záchodech, protože máte malý penis? Nevadí, je tu totiž Shadow Warrior 2!
Představte si Borderlands s koulema a ještě větším množstvím lootu. Přidejte pubertální humor a 80.tkový gimmick. Takhle bych asi nejlépe popsal Shadow Warrior 2.
Nebudeme si ale nic nalhávat. Rozhodně to není chytrá hra. Nebál bych se ji označit i za hloupou, ale už z prvních minut ve hře si ihned uvědomíte, že na tohle se tady nehraje. Nestydí se být hloupou a pubertální hrou. Dá před Vás stovky démonů, které máte pokosit a velice úctyhodný arzenál zbraní, které můžete použít. Je to ale zatraceně zábavná činnost. Vzpomínáte třeba na Diablo? Jak jste slepě ničili herní myš a sem tam si přiřadili bodík do stromu schopností popřípadě aktivovali runu? Je to podobně očišťující. Nesmíte se ale zamyslet. Jakmile totiž začnete trochu uvažovat nad příběhem nebo hláškami, tak celou hru degradujete. Berte to spíše jako ultimátní vyblbnutí testosteronu. Nic víc to nemá. Možná je to škoda, ale rozhodně se nestihnete za celou herní dobu nudit. Neustále jste v akci a koho by nebavilo kosit zástupy zlobivců pomocí parádního prasečáku?
Jak to je ale s tím RPG systémem a přemírou lootu, která je všude zmiňována? Pokud se budete soustředit na každičký předmět a začnete zkoumat každý upgrade, který vezmete, tak automaticky hra ztratí svojí hlavní sílu. Bez svižnosti totiž pomalu začíná bublat na povrch to, že Shadow Warrior 2 je víc kvantita, než kvalita. Můžete tedy hrotit celý systém lootu a upgradů, ale taky se můžete rozhodnout právě pro ignorování většiny věcí a něco do svých zbraní prostě naházet. Pomocí šikovných filtrů totiž můžete s inventářem manipulovat podle svého vkusu. Co takhle dát zranění elektřinou na motorovku? Nemusíte se brodit v děsivě rostoucím počtu předmětů. Jednoduše vyberete, co si přejete na svou zbraň dát a tím to může skončit. Dokážu si ale také představit, že budete tento systém ignorovat úplně, když snížíte obtížnost. Tím se ale zase připravíte o zajímavou variabilitu vašeho arzenálu. Vše má pro a proti.
Je tedy jasné, že se o Shadow Warrior 2 nebude nikdy mluvit jako o skvělé hře kvůli příběhu. Pokud chcete hlubší osvětu, tak sáhněte po něčem inteligentnějším. Pokud ale chcete übercool akci, která necílí na dětské publikum, tak nemůžete sáhnout vedle. Prostě vypněte mozek a pokoste tu hromadu nepřátel katanou. Jestli něco takového dokážete, tak se rozhodně budete bavit.
Co se týče humoru, tak je to věc vkusu. Někdo má rád takový pubertální a přímočarý humor a někdo zase ne. Jestli totiž nepřijmete tento jednoduchý humor Lo Wanga, tak se raději hře vyhněte. Hlášky padají totiž pořád a dokážu si představit, že kvůli něčemu takovému hru hrát prostě někdo nebude.
Takže vyjdu trochu z davu a nadělím vyšší hodnocení právě pro konstantní no-brain akci, která maximálně sedla. Nic víc ale od Shadow Warrior 2 nečekejte.

Pro: no-brain akce, pocit dominance, obrovský a nápaditý arzenál, chladné zbraně, soundtrack, pubertální humor

Proti: přemíra efektů, enormní množství nezajímavého lootu, pubertální humor, absolutní dutost celé hry, nezajímavé questy, slabý příběh

+13
  • PC 90
Divočák z říše démonů zachrochtal své poslední, borce z Yakuzy elegantně a něžně sjela hlava z těla, a tak Lo Wang setřel ze své čepele krev, a celou událost okomentoval jako správný prepubescentní honimír.

I vrátil se můj oblíbený vražedný chuj, a to v naprosto vytříbené formě.

Nebudu zastírat, že vytknout bych tomu mohl nemálo věcí. Zamrzelo mne, že po prvních pár misích už člověka v podstatě čeká jen backtracking do těch samých tří či čtyř lokací (nicméně aspoň počasí se občas změní, což je ocenitelné). Rovněž mrzuté mi přišlo, že byť se chvástají sedmdesátkou zbraní, reálně jich je tak deset + různě upravené modely a textury, avšak se stejnými animacemi a vesměs i vlastnostmi. Prostě jich je zbytečně mnoho. Ovšem loot, toho je ještě zbytečněji a ještě víc - člověk nemusí ani lakérsky narazit na zajíčka z pekla, i z těch obyčejných padá všelijaké harampádí, a popravdě řečeno, retrospektivně bych asi byl radši, kdybych dobrou půlku prostě ignoroval. Protože dobrá půlka není dobrá k ničemu jinému, než k prodeji. A když Lo Wang sbírá všechno, co mu do rány příjde, je od půlky hry tak nehorázně zazobanej, že další mise už fakt přijímá jen z dobré vůle a chvilky nudy. Vono by to nekonečný kšeftování s krutopřísně debilními upgrady, které by nikdo s půlkou mozku dobrovolně nikdy nepoužil, možná nebylo až tak otravný, kdyby ten inventář nebyl prakticky i vizuálně tak odpornej. Ne vážně, to by líp nadyzajnoval i osmiletej fakan v MS Paint.

Ale když...s čistým svědomím nemůžu žádnou z těchto výtek brát přespříliš na zřetel a strhávat za ně satanvíkolik procent dolů, protože ten zdejší ryzí gameplay (tedy gunplay, kinestetika, systém ovládání a podpůrné mechanizmy) je jeden z nejdokonalejších, jaké jsem za dosti dlouhou dobu zažil. Ty polský prasata dokonce zvládly i ten melee od předchozího dílu ještě trochu zlepšit. Zkrátka a dobře, po celou dobu hraní jsem se konzistentě bavil přímo nadgalakticky, do těch samých lokálů se až do konce navýsost rád vracel, a jakýs ten hon za lepším a lepším vercajkem se mě taky jakš takš úspěšně držel až do závěrečných titulků. Navrch toho je hra nádherná (ty hnustfujgrc auta a modely lidských postav se v tom úspěšně ztrácí), výtečně optimalizovaná, a prakticky bez bugů. No nevím, ale já našel svou fps roku. Doom could never...

Doporučuju hrát na normal. Je to sice dost lehký, ale co tak slýchávám z okolí, tak na vyšší obtížnosti je pomalu každej terč přehnaně buletspondžovej a sere to dynamiku bojů. Radši lehkou, ale pekelně zábavnou střílečku, než těžkou a únavnou, ba?

Dohráno na stopéro za prej 18 a půl hodin (Steam už ukazuje 20). Sbírka pohlednic samozřejmě taky nesmí chybět.

Pro: Gameplay; vizuál; arzenál; nejlepší first person sword combat ever; nejlepší motorovka v historii videoher; bohatý bestiář; Kamiko

Proti: Nejhnusnější inventář, který jsem kdy ve hře za 30€+ viděl; sere pes balanc, prostě do toho narubem tolik lootu, aby hráč strávil pomalu půlku herní doby jeho tříděním/prodejem; oproti jedničce slabý příběh a hlavně pak ukončení

+10