Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Rise of the Triad: Dark War

Rise of the Triad: Dark War - Extreme Rise of the Triad, Rise of the Triad: The HUNT Begins

21.12.1994
11.02.2010
63
46 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

V Rise of The Triad se stanete součástí elitního týmu HUNT (High-risk United Nations Taskforce), který se vydává na vzdálený ostrov San Nicolas v zálivu Santa Catalina, kde má zlikvidovat šíleného vůdce kultu a zachránit tak miliony lidí. V této doomovce máte na výběr z velkého arzenálu zbraní a několika herních postav. Porazíte extrémisty jako Taradino Cassatt, Thi Barrett, Lorelei Ni, Doug Wendt či Ian Paul Freeley? Až na pistoli a samopal jsou zbraně převážně těžkého kalibru a některé jsou dokonce magické. Lehké kvéry mají neomezené náboje, těžké typu bazuky po vystřílení munice prostě zahodíte.

Použitý engine umožňuje pouze 90 stupňové úhly zdí, takže levely designem mnohdy připomínají Wolfenstein 3D (1992) či Doom (1994). Prostředí, ve kterém se hra odehrává, je nicméně velmi interaktivní, rozstřílet lze řadu serepetiček ve vašem okolí. Levely jsou plné pastí, skákacích plošin a předmětů, které léčí (misky s kaší) či permanentně zvyšují maximální zdraví (anch symboly) a hlavně se hemží různorodými nepřáteli. Postavy lidských protivníků vznikly renderováním videí skutečných designérů a zaměstnanců firmy Apogee, takže můžete vidět třeba Toma Halla coby hlavního bosse.

Klasický titul se v roce 2023 dočkal remasteru jménem Rise of the Triad: Ludicrous Edition.


Poslední diskuzní příspěvek

Ještě jsem vyzkoušel tři prototypy. První je ze září 1993 a jde spíše o modifikaci Wolfenstein 3D. Jiné textury, nová uniforma nepřátel, ale jedinou zásadní novinkou je textura podlahy a stropu. První level je dokonce úplně stejný, ale další tři už jsou prototypy nových. Za těch dvacet minut to rozhodně stojí, je to zajímavý experiment.

Verze z listopadu 1993 už je úplně nová, ale jde jen o technický experiment. Pohyb má velkou setrvačnost, nelze střílet a chybí zvuky. Styl se už více blíží finální verzi, ale stále se drží jako pokračování pod názvem Wolfenstein 3D Part Two: Rise of the Triad.

Červenec 1994 už přinesl verzi hodně podobnou finální. Už obsahuje skákadla, zničitelné dekorace a sklo a téměř finální grafiku. První levely jsou dokonce v téměř finální podobě, alespoň základní strukturou. Chybí třeba plošinky a power-upy. Rozhodně stačí krátké vyzkoušení.

Nemáte někdo scan českého manuálu? Odkaz je už bohužel nefunkční.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
RoTT je ultrapodivnost, která mě vždy nesmírně přitahovala. Dodnes zcela nechápu, proč vlastně, ale asi jsem podvědomě cítil, že tam kdesi vevnitř je cosi děsně geniálního a je mojí hráčskou povinností na to přijít. Přišel jsem? Vlastně ani netuším. Jisté je snad jen to, že RoTT je pro mě nezapomenutelnou kapitolou herní historie.

A to hlavně pro svoji jedinečnost a velice pokrokový engine. Leveldesign přeplněný různými trampolínami, tajnými zdmi a pastmi nedával smysl ani za mák, ovšem byl zvláště v pozdějších fázích hry velice originální a hlavně zábavný. Zajímavé byly i zbraně, kterým z větší části dominovaly nejrůznější typy raketometů, což se perfektně hodilo k demonstrování nebývalé brutality hry (na čvachtavé zvuky při zásahu a létající oči kolem mě budu s chutí vzpomínat až do smrti).

Je škoda, že na svoji šílenou, těžce stravitelnou originalitu bohužel hra zároveň krutě doplatila a nikdy se nedočkala zaslouženého uznání. Zcela nepochybuji, že připravila půdu pro mnoho známějších titulů, a nebýt ní, možná by ani nemusely vzniknout některé kulty. Kupříkladu Duke Nukem 3D, na němž se ostatně nemálo členů týmu podílelo.

Pro: originalita a vtip, brutalita, ozvučení, engine, zbraně, leveldesign, délka

Proti: určitě by se něco našlo, ale to už zavál čas... :-)

+31
  • PC 70
V době vydání Rise of the Triad byl na trhu a v mnoha počítačích výrazně pokročilejší Doom. ROTT, který navazoval a vylepšoval staršího Wolfensteina 3D, tak měl dost těžkou pozici. Přesto si, díky své specifičnosti a jisté podivnosti, získal určitou pověst a v paměti tehdejších hráčů se rozhodně udržel. V té době jsem s hrou strávil nějaký čas a podle vzpomínek bych ji ohodnotil asi lehce nad padesát procent. Nově jsem se postil do hraní Ludicrous Edition a po dokončení musím své hodnocení upravit.

Základní hra obsahuje souvislou kampaň o čtyřech epizodách. Každá epizoda přinese nové prostředí i nepřátele a je zakončena soubojem s bossem. Hra je obohacena o dost ve své době unikátních prvků. Všechny dekorace jsou zničitelné, prosklené stěny lze roztříštit a ploché úrovně mají vertikální rozměr. Na každém kroku jsou tak pohyblivé plošinky a skákadla (trochu jako v pozdější Quake III). Zpočátku to působí divně, ale jak si na to hráč zvykne, tak se skákání a poletování po úrovních stane zajímavým osvěžením. Navíc jde o další prvek ukrývající zajímavé předměty mimo klasické tajné oblasti (kterých je ale hra plná). Za zmínku také stojí místnosti s plynem, na což se hodí plynová maska, nebo nepřátelé házející sítě, z kterých zase rychle pomůže nůž. Tyto drobné, ale zajímavé prvky, jsou prvním důvodem proč stojí Rise of the Triad za zkoušku.

Druhým jsou komplexní levely. Od začátku stojí za průzkum, obzvláště pokud nechcete vynechat tajné levely. Jejich rozsáhlost časem roste, ale nepřesáhne zvladatelnou mez, obzvláště díky dostupné mapě. Na mě první levely působily zmateně, ale po zvyknutí si na skákací prvky a zvláštně působící "vysoké" prostředí, se nebyl problém začít orientovat. Po prvních dvou hodinkách jsem téměř přestal bloudit a nevzpomínám si na žádný delší zásek. V druhé polovině hry nebyl problém ani s hledáním tajných oblastí - člověk už prostě ví po čem koukat a jak designéři pracují.

Za zmínku určitě stojí i zbraně. Základní pistole, dvojce pistolí a samopal mají neomezenou munici, což je příjemné. Stačí tak hlídat munici v silnějších zbraních, obvykle různé raketomety, které lze nést vždy jen v jednom provedení. U hry od Apogee samozřejmě nechybí ani power-upy jako božský mód, proměnu ve psa, létání nebo spíše negativní elasto mód.

Součástí Ludicrous Edition je ale mnohem více obsahu. Kampaň HUNT Begins je obsah původní shareware verze a to samozřejmě v Deluxe provedení, takže tři tajné levely navíc. Opravdu doporučuji pečlivý průzkum, celkem čtyři tajné levely ke klasickým sedmi je dobrá porce obsahu navíc. Největším lákadlem je úplně nová kampaň HUNT Continues. Ta je svými čtyřmi epizodami rozsahem téměř rovna původní hře. Design úrovní hezky ctí originál a rozhodně není nijak zjednodušený. Jestli něco, tak se najde několik pěkně zamotaných levelů. Dojde i na trochu nového prostředí, ale bohužel žádné nepřátele nebo zbraně. Rozhodně jde o skvělou práci a pro fanoušky originálu asi i hlavní důvod ke koupi remasteru. Hlavní menu nabízí i kampaň Extreme ROTT, ale tu okomentuji samostatně.

To ale stále není všechno. Hra obsahuje i samostatně spustitelné neoficiální pokračování Return of the Triad. Jde o fanouškovský projekt postavený na ZDoomu a obsahující jedenáct nových levelů. Je úžasné vidět co vše se podařilo překlopit na jiný engine. Nechybí plyn, vzdávající se nepřátelé, skokánky, zničitelné prostředí ani neomezená munice. Najdou se i rozdíly, jako možnost nést více zbraní nebo počítaní tajných oblastí (ROTT počítá pohyblivé stěny, Doom tradičně oblasti jako takové). Levely jsou snad ještě rozsáhlejší, každopádně jsem měl větší problémy s orientací. Rozhodně jde o zajímavý projekt a hraní díky Doom enginu působí o něco příjemněji. Dva tajné levely jsou téměř přesnou kopií první a tajné mapy z HUNT Begins.

Rise of the Triad mě nakonec příjemně překvapil a když nemusí napřímo soupeřit s nejlepšími střílečkami své doby, tak více vyniknou jeho dobré stránky. Ano hra je sice často zbytečně překombinovaná a má trochu nevyváženou obtížnost, ale rozhodně má co nabídnout. Především stojí za zahrání pokud máte rádi průzkum prostředí. Remastrovaná edice od Nightdive je tradičně skvěle zpracovaná a přináší perfektní kompilaci existujícího i nového obsahu.
+19
  • PC 65
Hra je to na svou dobu již poměrně zastaralá a přesto tak pokroková. Nemá smysl si nalhávat, že omezeni na 90 stupňové úhly hře neubližuje, ale autoři z toho vybruslili elegantně.

Je obdivuhodné, jak dokázali tvůrci engine Wolfensteina tak upravit. To, že autoři mohli libovolně zvednout strop umožnilo daleko snadnější orientaci v prostoru. Jednotlivé levely se zkrátka daleko více odlišují.

Ohromným kladem je také zničitelnost čehokoliv, krom zdí a odrážečů. Je vidět, že autory jsou lidé, kteří v budoucnu budou stát za jedním z interaktivních vrcholů 3D akčních her - Duke Nukem 3D.

Hodně na mě zapůsobila možnost projít se ve dvou vrstvách. Jak po podlaze, tak i na plošinkách visících ve vzduchu. Je jasné, jak problematické něco takového muselo v roce 1994 být. Stejně tak možnost otáčet se libovolně v prostoru. Nechápu, jak to s enginem Wolfa zvládli, když tohle neuměl ani Doom.

Samotný gameplay je velmi pestrý díky ohromnému množství odrážedel a pastí. Velmi málokdy máte okolo sebe jen holé stěny a nemusíte řešit žádnou vykutálenost.

Systém zbraní mi přišel trošku horší. Tři zbraně mají neomezenou munici, ale nevidím jediný důvod, proč po získání třetí zbraně, samopalu (někdy ve druhém kole), používat ty první dvě. Dále pak sbíráte zbraně s omezenou municí. Ta vám ale moc dlouho nevydrží. Tudíž podobně jako ve Wolfensteinovi nebo v Blakeovi, je to hra, kde 90% času používáte jednu zbraň.

Ty s omezenou municí jsou však luxusní a jejich počet je vskutku velký (kolem devíti plus ještě možnost být bohem a nějaký vlkem či co)

Pro mě je však největším kladem hudba Lee Jacksona. Pokud nemáte averzi na MIDI, tak jenom doporučuji. Neskutečně nabitý soundtrack plný skvělé hybné muziky, která zvedne náladu a v jednom kuse se v ní něco děje.

Nepřátelé mi nepřišli příliš zajímaví, "příběh" je těžké béčko. Obtížnost je někdy docela vysoká ve smyslu: "najdi v jednom rohu jedné místnosti nenápadné šlapátko, které otevře dveře na druhé straně mapy". Měl jsem ale na tohle štěstí a nějakým záhadným způsobem jsem se nikdy nezasekl. Jednotlivé levely jsou někdy překvapivě dlouhé, jejich samotný počet byl však akorát.

Hra jako celek je velmi netradiční. Člověka odpuzuje i přitahuje zároveň. Dneska už je to takřka zapomenutý titul, ve stínu her od ID Software, ale to nic nemění na tom, že ROTT je hodně stylová hra a vyšlapala pěšinku pro pecku všech pecek - Djůka tři dé.
+14
  • PC 60
Tohle je dost rozporuplná hra. Zpočátku, když jsem jí pustil, mi vykanula jediná myšlenka. Tohle asi nedám. Hodně divné a nezáživné střílení. V jednom kuse nějaké divné trampolíny a plošinky. Často dost frustrující design. Postavený na v té době dost překonaném enginu. V pionýrských dobách hraní byl každý rok stáří enginu znatelnější než dnes.

Po pár frustrujících úrovní v prvních dvou epizodách přeci jenom přišlo nějaké zlepšení. Začal jsem oceňovat zajímavé nápady. Křížky se opravdu vyplatí sbírat. Když jich máte dost, hra vás může poslat na místa, které vám dost zjednodušší život. God mód, psí mód. To jsou zajímavé nápady, které hru zpestřují. Mám pocit, jako by se sem tvůrci snažili narvat všechno, co není v Doomu.

Kolikrát je to ale dost kontraproduktivní. Pasti a překážky jsou k vzteku. V kombinaci s nejdebilnější mapkou co jsem kdy viděl a často dost nepřehlednými úrovněmi, je to k dvojnásobnému vzteku. Co jsou sakra střílející kvádry,  ohnivé trysky nebo všudypřítomné čepele!? Jen neustálé vyhýbání. To má být zábavné? Všechny úrovně naštěstí nejsou špatné a boje s bossáky jsou super.

Nepřátelé a střílení jsou nuda. Rakety rychle dojdou a to ostatní je pomalé a únavné. Nepřátelé jsou odolní a debilní. Asi nejvíc mě bavila epizoda z mnichy. Jako velké plus považuji funkční komunitu a patch co zlepšuje grafiku. Původní grafika je totiž o žaludek. Engine starého Wolfa má svoje velké omezení a bohužel na hratelnosti je to znát. Třeba že zbraň může najednou střílet jen do jednoho objektu. Ze zdejší rozlohou arén to vypadá docela komicky.

Přesto mě hra udržela až do konce. Nějaké své kouzlo to asi má, ale Doom to není. Ono to vlastně mělo být pokračování Wolfensteina 3D.

Pro: bossové, god mod, dog mod, komunitní patch

Proti: engine, nudné střílení, přehustěné překážky a pasti, zbytečné trampolíny (i když v Doomu nebyli)

+11