RoTT je ultrapodivnost, která mě vždy nesmírně přitahovala. Dodnes zcela nechápu, proč vlastně, ale asi jsem podvědomě cítil, že tam kdesi vevnitř je cosi děsně geniálního a je mojí hráčskou povinností na to přijít. Přišel jsem? Vlastně ani netuším. Jisté je snad jen to, že RoTT je pro mě nezapomenutelnou kapitolou herní historie.

A to hlavně pro svoji jedinečnost a velice pokrokový engine. Leveldesign přeplněný různými trampolínami, tajnými zdmi a pastmi nedával smysl ani za mák, ovšem byl zvláště v pozdějších fázích hry velice originální a hlavně zábavný. Zajímavé byly i zbraně, kterým z větší části dominovaly nejrůznější typy raketometů, což se perfektně hodilo k demonstrování nebývalé brutality hry (na čvachtavé zvuky při zásahu a létající oči kolem mě budu s chutí vzpomínat až do smrti).

Je škoda, že na svoji šílenou, těžce stravitelnou originalitu bohužel hra zároveň krutě doplatila a nikdy se nedočkala zaslouženého uznání. Zcela nepochybuji, že připravila půdu pro mnoho známějších titulů, a nebýt ní, možná by ani nemusely vzniknout některé kulty. Kupříkladu Duke Nukem 3D, na němž se ostatně nemálo členů týmu podílelo.