Ravenloft: Strahd's Possession

První dojmy nejsou v případě Strahd's Possession, tedy po více jak 26 letech, úplně nejlepší. Je to zapříčiněno volným, ovšem poměrně chaotickým, pohybem nebo formou soubojů, které vzhledem ke zmíněnému pohybu si příliš nezadají s akčností viděnou v Hexenu nebo Witchavenu. V jádru je Ravenloft: Strahd's Possession ovšem RPG se vším všudy (mimo nákupu a prodeje!), a tak i přes ne úplně tradiční zpracování (ala Ultima Underworld) nabízí přesně to, co by hráč mohl od AD&D dungeonu z počátku 90. let čekat.

A to je především explorace nápaditých map, hledání lepšího vybavení, kouzel a klíčů, no a zvláště potyčky s čím dal silnějšími nepřáteli. Vzhledem k reáliím postaveným na stejnojmenném modulu pro Dungeons & Dragons, Ravenloft, je přítomen i poměrně dobře zpracovaný příběh o přítomnosti zla v odlehlé osadě Barovia. Atmosféra je založena na klasické představě gotického hororu situovaného do Transylvánie poloviny 19. století. A to je velké plus, protože titul DreamForge dává vzpomenout na čtvrtý díl Quest for Glory nebo z oblasti kinematografie na Ples upírů.

Hráč si na začátku vytváří partu složenou z dvojice hrdinů (já jsem volil trpaslíka bojovníka a elfskou čarodějnici), a nedlouho poté je teleportován do neznámé krajiny. Hlavní cesta, obsypaná loupežníky a vlky, vede do zmíněné Barovie kde se dozvídáme o tom, jak to tu chodí. Hrdinové se ovšem, na rozdíl od Kafkova Zámku, z vesnice Barovia do zámku Ravenloft dostanou. A to na pozvánku samotného knížete Strahdta. Následují pro žánr typické prostory, jako jsou zapomenuté kláštery, mlžné hvozdy nebo vyhloubené doly. Do nich je ovšem přístup podmíněn ziskem klíče či předmětu. Z tohoto důvodu je důležité pečlivě prozkoumat všechny lokace a nalezené vybavení uchovávat – jelikož není vždy úplně patrné, co bude k dalšímu postupu potřeba. Důkladné čtení poměrně četných rozhovorů v tom ale jen pomůže. Většina hádanek je ovšem spojená s hledáním skrytých tlačítek a specifických klíčů, takže by neměli dělat výraznější problémy (například takový Eye of the Beholder je komplikovanější). Obtížnější složkou Ravenloftu je boj, a to z několika důvodů. Klerik je dostupný mimo krátkého úseku až od pokročilejší fáze hry (lze tedy zapomenout na oživování padlých spolubojovníků) a snad polovina map je naplněna opravdu nepříjemnými nepřáteli jako je lich nebo wraith, kteří přímo ubírají levely. Save a load je tedy opravdu, opravdu častý. A pak je tu také zombie golem (který spíše vypadá jako opancířovaný ork), který dokáže charaktery na 4. až 6. levelu zabít na dva údery. Nicméně jako každé správné RPG, i Strahd's Possession má mnoho možností jak si s tím poradit. Od útěků o patro níže po velice silné kouzlo „turn undead“ (funguje korektně až od vyšší úrovně klerika).

Ravenloft: Strahd's Possession bych charakterizoval jako dungeon kratšího rozsahu, který dokáže zaujmout i dnes zasazením a povedenou hratelností, která si z žánru bere to nejlepší, ale není nijak přehnaně náročná. Jediné výrazné negativum jsou tak bugy, kterým je lepší předejít četbou zdejší diskuze. Já už mám postavy importované ve Stone Prophet a těším se na – egyptské – dobrodružství.

A zde nějaké momentky (určité riziko spoilerů).