Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Prince of Persia: The Two Thrones

Prince of Persia: Dva trůny, PoP: The Two Thrones, Prince of Persia: Rival Swords

01.12.2005
02.12.2005
09.12.2005
03.04.2007
06.04.2007
15.12.2010
81
204 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Poslední díl novodobé trilogie Prince z Persie. Příběh navazuje přímo na alternativní konec předchozího dílu. Spolu s Kaileenou se princ plaví zpět do Babylonu s vidinou klidného života. Jenže město je pod útokem a loď je potopena. Princ se vydává zachránit Kaileenu, která je unesena vojáky. Ovšem velmi brzy narazí na vezíra, který Kaileenu nemilosrdně zabije a vypustí opět Písky času. Tentokráte však princ nevyvázne bez újmy. Princ je rozpolcen a řeší rozpory mezi svým dobrým a zlým já. "Temná strana" má i svou fyzickou podobu a princ při ní využívá dlouhý a smrtelně ostrý řetěz.

Nejzásadnější novinkou je oproti původním dílům tichá likvidace, kdy se k nepříteli potichu přiblížíte zezadu a při správném zmáčknutí kláves ve správný okamžik, ho zabijete, aniž by to ostatní vypozorovali. Další novinkou je jízda ve vozíku taženém koňským spřežením. Nepůjde o vyhlídkovou jízdu, nýbrž o útěk před nepřáteli a rychlý přesun po Babylonu. Klasicky vás budou čekat souboje s velkými bossy, logické hádanky a skákací pasáže. Hra běží na vylepšeném Jade Enginu, ale grafika se nijak radikálně nezměnila.


Poslední diskuzní příspěvek

Tedy, na první pohled to vypadá lépe jak Warrior Within, ale má to strašně zpomalený pohyb myši, i při nastavení citlivosti na 100% (hlavně při first person kameře), přičemž předchozí díly s tím problémy neměly. Sands of Time byl v pohodě i při implicitním nastavení 43%, ve Warrior Within jsem nastavoval na 80%, ale The Two Thrones je dost pomalý i při 100%. Koukám, že Coldplaz níže měl stejný problém a nikde na internetu žádné řešení. Gamepad pro mě řešení není, na něm to hrát nehodlám.
Jako není to úplná tragédie, hrát to asi půjde, ale vopruz to trochu bude (hlavně při first person rozhlížení musím šoupat myší jak blázen).
Vážně nechápu, jak mohou něco, co fungovalo v předchozím díle na prakticky stejném enginu v tom následujícím takhle zmrvit...

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Viděli jste v minulých dílech...

Trojka... trojka má v mém srdci velmi zvláštní místo. Vlastně jen díky ní jsem se tehdá v roce 2006 odhodlal zkusit nainstalovat dvojku. V mém vlastnictví totiž bylo číslo dnes již zaniklého časopisu GameStar, kde byla recenze právě Dvou Trůnu. Bože, jak já ty obrázky hltal... jak já si to chtěl zahrát... Ale protože jsem měl stále na jazyku pachuť mého potupného neúspěchu s Písky Času, vizte zde, prošel jsem si pečlivě všemi 5 fázemi smutku a šel v životě dál. Alespoň jsem si to myslel. Furt dokola jsem se totiž na ty obrázky díval, furt jsem o té sérii snil... Já prostě chci hrát Prince! A tak jsem si jednoho dne tak trošku nelegálně stáhl druhý díl, protože jestli půjde ten, tak na tuty bude fakčit i tento, a když fungovat nebude, co můžu ztratit... no, a zbytek je historie. Dvojka fungovala a já mám co vyprávět u táboráku.

A teď k samotné hře. Co se změnilo? V hratelnosti prakticky nic. Stejná akrobacie, stejný soubojový systém. Proč ale měnit něco (podle mě) dokonalého? Přibyly QTE v podobě stealth killů, které hru příjemně osvěžují, a QTE v boss-fightech, kde mi přišly zbytečné a při bitce s dvojčaty i frustrující. Největší novinka a tahák tohoto dílu je ale samosebou Temný Princ, za nějž je radost krájet řetězem nepřátele a který toho našeho Prince pořádně rozpovídá. Jo, Temný Princ byl fakt trefa do černého. Proto je trochu škoda, že mu ve hře není věnováno více prostoru.

Jinak je to ale dvojka 1:1, což hned nemusí být špatně, protože dvojka pro mě byla ultimátním herním nářezem. Mohly jím být i Dva Trůny, ale tam mi vadily tři věci. První dvě jsou minoritní:
1. Bugy, které znepříjemňují a někdy i téměř znemožňují plynulé hraní.
2. Prince zase dabuje Yuri Lowenthal, který sice je ok, ale nesahá Robinu Atkin Downesovi z 2. dílu ani po kotníky.
A pak můj asi největší problém.
3. Naprosto odfláklá poslední část hry. Nic moc nevyzrazuju, ale i tak raději házím do spoilerů. Jde mi asi o poslední hodinu, kde najdete otcův meč a zbavíte se svépomocí svého alter-ega. Nejenže meč vše instakilluje, takže souboje jsou najednou o ničem, ale hra v podstatě ztichne. Princ zase mlčí, což je po častých slovních výměnách nuda. Nemluvě o prostředí rozestavěné Babylónské věže, kde jsou všude holé zdí a prázdné interiéry. Boží. To vše zakončuje debilní boss-fight a docela trapná konfrontace s vašim temným já... čekal jsem mnohem víc.

Co se příběhu týče, ten byl za mě slušný. Taková realističtější pohádka. Je vlastně docela vtipné, jak jde série Písků času a její příběh přirovnat k fázím dospívání. Písky Času byly typicky barevnou dětskou pohádkou. Vnitřní Válečník si prošel pubertální emo fází plné černé barvy, krve a tvrdé muziky. Dva Trůny pak dospěly a nabízí to nejlepší z obou světů. No a Zapomenuté písky se pak zmítají ve stařecké senilitě. O tom ale zase příště :)

Komenty k ostatním dílům:
Prince of Persia: The Sands of Time
Prince of Persia: Warrior Within
Prince of Persia: The Forgotten Sands
+26
  • PC 80
Při úvodní ukázce jsem nadzvedl pravé obočí, zformoval ústa do óčka a vydal zvuk jako: ,,Heh??". Jelikož trojka navazuje na skrytý "pravý" konec Warrior Within, který jsem samozřejmě během prvního rozehrání neobjevil, byl jsem opravdu na výsost zmatený. Kaileena naživu? Na mé lodi? Ještě k tomu tak o 19x míň hot? A ještě k tomu ve formě vypravěčky? Whaaa...? Ostatně jakmile jsem se dostal do samotné hry, veškerý můj údiv byl vystřídán uspokojením z opět parádní hratelnosti, která se od předešlého dílu nijak výrazně nezměnila, ale i tak to byla parádní jízda.

Hra ovšem už opouští onen temný a drsný nádech, který oplýval díl předešlý, a vrací se více do ducha "Sands of time" Což mě poněkud mrzelo. Žádná elektrická kytara během urputných soubojů, ani princovo drsňácký hlášky... vše to zas poněkud zpohádkovělo. I samotný princ v cutscénách vypadá hůř. To strniště z Warrior Within mu teda fakt seklo víc :/ Ovšem, byť se badass kytarové momenty ve hře již nevyskytují, přesto dokázal Inon Zur odvést vynikající práci, tudíž i tak o soundtracku musím říct, že je skvělý. To samé platí i o soubojích a skákačkách, které se více méně od předešlého dílu nezměnily, pokud stále máte v malíčku nějaká ty comba z WW, budete v pohodě. Tady se navíc naučíte ještě pár nových, jejichž použití vám přinese nejen uspokojení a pýchu z vašich šikovných prstíků, ale také pěknou podívanou. A byť se pro někoho může zdát "quick time event" jako vochcání nějakého toho skutečného boje, vcelku se mi to líbilo, byla to aspoň lahoda pro oko.

Hra má ovšem dost frustrující části, při kterých začne člověku tuhnout krev v žilách a pumpovat srdce jak o závod. Ve WW to byly honičky s Dahakou, zde je to hraní za Temného prince. Ten fakt, že během hraní za něho vám rapidně ubývá zdraví, dokáže být dost stresující, ještě když vás s tím potom teasuje, je to téměř úmorný. Ale právě temný princ je asi tou nejzajímavější částí příběhu, který je jinak dost přímočarý. (Jenom prosím, nehrajte to s českým dabingem. Obecně ve hrách proti němu nic nemám, ale tady se to fakt nepovedlo.
Nejtěžší fight: Ti dva generálové po jízdě na vozech. Duch rage quitu byl onen den vskutku silný...

Ze záporů klasicky camera. Jep, opět zlobí. Dále je trochu škoda toho celkového příběhu, který (až na to temné princátko) není fakt nic extra - nic moc odvyprávěný se slabým hl. záporákem. Možná na tom má vliv i ne moc velká rozmanitost lokací.

Celkově vzato jsou však Two Thrones pěkným zakončením trilogie. Princ stále šikovně skáče, skvěle se ohání jakoukoliv zbraní, kterou zrovna má v ruce, plus byť už nevypadá tak dobře, stále je to sympaťák. Mým favoritem ale však pořád bude Warrior Within.

Pro: Zábavné fighty a skákačky, Zurova hudba, z příběhového hlediska Temný princ

Proti: Kamera zlobí, příběh není nejlepší, malá rozmanitost lokací

+16
  • PC 80
Hodnocena PS3 verze z HD Trilogy kolekce.

Po rozporuplném Warrior Within jsem od závěrečného dílu trilogie moc neočekával a nakonec se jedná o velmi příjemné překvapení. Tvůrci si dali říct a tentokrát hru neznásilnili přehnanou obtížností. Ve The Two Thrones je gameplay příjemně vyvážený a až na jeden ne zcela dobře nadesignovaný bossfight (dvojčata) jsem se zasekával spíše výjimečně, díky čemuž jsem si hru užil mnohem více, než již zmiňovaný druhý díl. Taktéž to může být i proto, že jsou levely tentokrát čistě lineární a ztratit se prakticky nedá.

Příběh trochu nezvykle navazuje na alternativní konec dvojky, ke kterému málokterý hráč vůbec dojde. Princ se vrací zpátky do svého království, ve kterém zuří válka a nezbyde mu nic jiného, než se probojovat svým vlastním městem přes hordy písečných monster až k samotnému bossovi. K tomu se váže první výtka. Celá hra se odehrává jen a pouze v ulicích Babylonu. Ten však více než ulice města připomíná bludiště. Design na mě nepůsobil moc uvěřitelně, což by ani tak nevadilo, kdyby nebyl tak repetitivní. Měl jsem pocit, že se tvůrci drželi dost při zemi a používali stále stejné schéma. Monumentálnějších lokací je hodně poskrovnu. Graficky to i na rok 2005 vypadá při nejlepším průměrně. Avšak musím ocenit absenci bugů, které mě tolik trápily u minulého dílu.

Co hru vyvyšuje nad úroveň předchozích dílů je mnohem větší množství komb a (už tak pohybově nadaný) princ se stává na všemožných římsách hotovým artistou. Pohyb je o něco rychlejší, svižnější a nestačí pouze mačkat několik málo tlačítek, ale záleží mnohem více na načasování. S tím souvisí stealth mód, který ulehčuje mnohé souboje. Tiché zabití probíhá formou QTE, které kupodivu vůbec neotravují. Naopak, měl jsem pocit z dobře odvedené práce, protože jsem se musel trochu snažit a ke zlikvidování nepřítele nestačilo jenom jedno všemocné smrtící tlačítko. Podobně jako ve stařičkém originálu se princ setkává se svým temným já, ve které se čas od času promění a které hratelnost obohacuje o nové akrobatické pohyby. Opět zajímavá vychytávka a k dokonalosti dotažená nápaditými dialogy odehrávajícími se v princově mysli. Špičkování dobrého a zlého já jsem i vyloženě užíval.

Abych to tedy nějak shrnul. The Two Thrones je kvalitní završení trilogie o Princi perském. I přes drobné nedostatky všeho druhu mě hra více bavila, než frustrovala, takže ji s klidným svědomím můžu dát v rámci trilogie hodnocení nejvyšší.

Pro: nová komba a akrobatické prvky, vyvážená obtížnost, stealth

Proti: repetitivní prostředí, slabší grafika, absence "wow" momentů

+15
  • PC 90
Herní výzva 9

Jubilejně první komentář na DH (i v životě)

Tento díl Prince se mi nějakou dobu vyhýbal a vždy mě lákal. Nakonec se mi to podařilo a zahrál jsem si ho. Nejdříve, když jsem začal hrát jsem si říkal, kde jsou souboje z Warrior Within, kde protivníka rozseknete na dvě půlky, useknete mu hlavu. Tyto komba nezmizely, ale byly umírněny, aby nevypadaly tak drsně. Novinkou byla stealth akce, která mě ze začátku příliš neoslovila, ale postupem hry jsem si na ni navykl a častokrát mi pomohla. Přišlo mi, že oproti Warrior Within zde přibylo nepřátel při souboji.

Zajímavou alternativou se stala hra za temného prince, který byl již ve druhém díle, ale zde už měl vlastní zbraň a schopnosti. Jeho zbraní byl řetěz, díky kterému mohl princ doskočit mnohem dále a točit s ním nad hlavou a rozbourávat všechny nepřátele okolo. Jeho jedinou nevýhodou bylo, že mu neustále ubýval život a museli jste pro něj stále nacházet nové písky, aby jste nezahynuli.

Novinkou byla i jízda s koňským povozem. Tato jízda byla zpestřením hry a nebylo jí ve hře málo ani hodně. Vždy to byla zběsilá jízda plná naprosté akce.

Tento díl se stal kvalitním zakončením trilogie o perském princi, který tuto sérii nijak nezahanbil ani nepoškodil. Čím dále hra ubíhala, tím se mi zdála zábavnější a napínavější.

Pro: stealth akce, nepřátele, bossové, videoanimace

Proti: občas kamera

+13
  • PC 95
Pravě jsem dohrál trilogii Písky času, Válečník, Two Thrones.

Zanechala ve mně silný dojem díky příběhu, skvělým animacím a možností vžít se do hl. hrdiny. Právě možnost vžít se do hrdiny a „žít“ příběh, na hrách oceňuji, člověk si tak udělá výlet ze své reality a to se této trilogii povedlo dokonale.

Během prvního dílu se ocitnete v pohádce-příběhu, který se díky vám stal, vámi je vypravován a v podobě postavičky prince, vámi ovládané uskutečňován.

V druhém dílu spadnete do drsné depresivní reality, kterou je nutnost vaší smrti, tu jste vyvolali hrátkami s časem v „Pískách času“.S pocitem marnosti se tuto nutnost snažíte ve tmě a krvi odvrátit.

V posledním dílu se návrat do pohádky nekoná, i když to tak na první pohled vypadá. Ztvárnění je milejší, než ve „Válečníkovi“, avšak pocit marnosti přetrvává, lidé umírají.

Two Thrones

- princ zvládl nemožné, přelstil osud a konečně se vrací domů a ne sám, ale s krásnou Khaileenou
Domov však je v troskách, Khaileena unesena a jestliže jste se s princem v předchozích dílech sžili tak ani nevnímáte milejší grafické zpracování než ve „Válečníkovi“ a chmurná atmosféra a pocit marnosti ve vás přetrvávají.

Já osobně prince litoval a chtěl jsem se jako on pomstít dobyvatelům a cítil jsem k nim nenávist a přál jsem mu už klid a Khaileenu. K tomu mu dopomáhej Bůh a Gamepad v mých rukou, komba naučená ve „Válečníkovi“ a tzv. SPEED KILL. Právě ten dodává odstraňování nepřátel nový rozměr a velice mě bavil. Ve chvíli, kdy o vás nepřítel neví, můžete ho potichu bez možnosti obrany zlikvidovat několika stisky tlačítka ve správný čas – barva obrazovky a zář díky jej ukáže. Velice efektní. + budete ho potřebovat pro boj s Bossy. Samotné souboje nejsou tak zběsilé jako ve „Válečníkovi“, přijdou mi jako mix prvního a druhého dílu což je podle mého ku prospěchu věci.

Dramatický příběh opět umocňují krásná videjka.

Bude-li se vám zdát, že není kam skočit stačí se pořádně rozhlédnout.

S kamerou a skoky do prázdna jsem měl v tomto dílu nejmenší problémy ale asi proto, že jsem byl poučen z nezdarů v předchozích dílech.

Skvělé zakončení skvělé trilogie.

Pro: speed kill a ještě jednou speed kill, bossove, přiběh, videa, nove využití terénu, tempo soubojů, farah, hlas vypravěčky

Proti: ani nevím

+10 +13 −3