Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Moje nejoblíbenější adventura s úžasnou atmosférou, velmi chytlavým dějem a propracovanými postavami. Příběh se zpočátku rozjížděl vesměs pomalu, ale byl neskutečně chytlavý a jakožto správná detektivka mě táhnul dál a dál až do slušně udělaného finále. Prostředí jsou správně depresivní a ponurá, místy až hororová. Občas mi vadilo, že jich na mě hra vychrlila moc najednou a já tak nevěděl, co mám vlastně dělat a kam jít dřív. Samuel jakožto charakter byl takový zvláštní. Trochu více mi sedl osobitější Darren ve dvojce, ale to je věc názoru. Ostatní postavy jsou ale skvělé, hlavně díky tomu, že jsou úžasně nadabované. Jmenoval bych hlavně Lady Victorii, jejíž hlas působil neskutečně ustaraně a výborně tak evokoval smutek ze smrti Williama. Obtížnost byla docela vysoká, ale všechny situace byly vcelku logické. Dlouho jsem si nemohl zvyknout na pravé tlačítko myší pro superprozkoumání a právě z toho plynula drtivá většina zákysů. Nakonec bych vytkl nemožnost nastavit vysoké rozlišení, což je u takového 22p monitoru trošku nepříjemné. Naštěstí jsem hru hrál v době, kdy jsem vlastnil pouze 17p. Nakonec bych vytkl ještě občas zdlouhavé a ne moc hezké animace postav, ale to je spíš jen takový detail.

Suma sumárum, je to pro mě nejoblíbenější adventure a vlastně i jedna z nejlepších herních sérií vůbec a to nejsem žádný veliký milovník adventur. 95%

Pro: příběh, atmosféra - místy až hororový nádech, výborné postavy a jejich dabing, hudba

Proti: jen pár drobností

+32 +33 −1
  • PC 95
Po adventurách jako Horké léto či Polda jsem byl mile překvapen, že čeští tvůrci dokážou vytvořit hru takto temnou a atmosferickou, jakou Posel Smrti bezesporu je. Hlavní postava mi naprosto sedla, přítomnost nedůležitých bodů přejde a nezdržuje jejich zbytečným popisem jako Darren v pokračováních, když je třeba přitvrdí a nehraje si na přehnané dobro. Dabing se celkově povedl a je jednoznačně nejlepší z celé trilogie. Příběh je správně hororový se zajímavými zvraty a spoustou kvalitních miniher. Pro mě je to jednoznačně jeden z nejlepších počinů českých vývojářů :)

Pro: Atmosféra, dabing, příběh, hudba

+11 +17 −6
  • PC 95
Mám moc rád adventury a při zkoumávání internetu a hledání nějaké nové jsem narazil na Posla smrti.Přiznám se že ze začátku s mi do toho moc nechtělo ale nakonec jsem si ji koupil a dobře jsem udělal.Pro mě je to jednoznačně nejlepší adventura jakou jsem kdy hrál.Hned od začátku byl příběh zajímavý (nebudu ho rozpitvávat abych nedělal spojler) i po letech hra neztrácí na své strašidelné atmosféře která je opravdu skvělá zámek kdesi v Anglii na samotě.Pěkné grafické zpracování a hlavně skvělé ozvučení meluzína ve staré části hradu nevím proč ale prostě mi uvízla v paměti nebo déšť jak padá venku krásně se díky tomu do toho vžijete.No a nesmím zapomenout na precizní dabing pro mě je to jedna z nejdůležitějších věcí u adventur a tato sním vážně exceluje na tom se myslím schodnou všichni co posla hráli.Jediné co mě trošku mrzí jsou občasné nelogičnosti ve hře nebudu je rozepisovat každý si udělá vlastní názor na ně pokud to dohraje.

Pro: Dabing,Atmosféra,Příběh.

Proti: Jen těch pár nelogičností ale to se ztrácí ve všem ostatním.

+33
  • PC 95
Párkrát přehráno a i když na adventuře, jako je tato, není variabilita průchodů, tak stále baví. Skvělá atmosféra, hezké prostředí (snad až na grafiku charakterů, ale to se dá překousnout), příběh, i když občas trochu průhledný, dokáže vtáhnout hráče do děje a nepustit. A co se české verze týče - výborný dabing ode všech.
Za sebe musím rozhodně říct, že mám pro Posla smrti opravdu slabost a v mých očích jde o jednu z nejlepších adventur, co se dají najít.

Pro: Skvělá atmosféra, dabing, délka, hlavolamy, zajímavé postavy

Proti: Některé hlavolamy

+21
  • PC 95
Posla smrti si pravidelně zahraju každý 2-3 roky, a to přesto, že jsem za ty roky dohrál hru už několikrát a znám ji v podstatě zpaměti. I když to je adventura založená čistě na temném příběhu, láká k tomu si ji zahrát stále znovu. Rozhodně se Vám její hratelnost nepřejí.

Posel smrti je jedna z těch, do kterých jsem se zamiloval už z dema a její pořízení tak pro mě bylo v podstatě nutnost. Již v době svého vydání měla tu výhodu, že přes svoji poměrně velkou velikost (byla na 2 CD) ji rozjely i hodně staré a obstarožní počítače (Pentium II 233 MHz).

Co Vás do Posla smrti vtáhne hned, je atmosféra, zajímavé prostředí, a perfektní český dabing. Je to adventura, která se bere přísně vážně, což byla v té době po záplavě Poldů, Horkých lét a podobně velmi vítaná změna. Příběh hry se točí kolem šlechtice Samuela Gordona, který se po 12ti letech vrací na rodinné panství na pohřeb svého dědečka, kde začne objevovat nesrovnalosti v příčině jeho smrti a postupně se zaplétá do vyšetřování dalších několika vražd. Příběh je hodně pohlcující, atmosféra tehdejšího pochmurného anglického panství velmi ponurá a přestože už jsem zhruba po třetí vraždě věděl, kdo je vrah, postup hrou si budete užívat.

Hra se (oproti předchozím zmiňovaným českým adventurám) vyznačuje přísně logickými postupy a kombinacemi předmětů. Tedy až na jednu situaci, kterou mi ani po letech nedokázal nikdo vysvětlit (V sanatoriu vezmete malou vázičku a na tu musít použít minci, abyste získali klíček od skříně s léky – Samuel to nijak nekomentuje, vázička při prozkoumání necinká, ani nevykazuje známky toho, že je v ní něco ukryto. Ale i kdyby ano, proč vyndávat klíček tímto bizarním způsobem?) Na řešení jsem přišel až metodou zkoušení všechno na všechno, jednalo se ale jen o tuto jednu situaci. Všechny postavy se chovají logicky a přirozeně, každá má svá tajemství, o kterých nechce mluvit, stejně jako antipatie vůči jiným postavám, které podezírá apod. Hratelnost je pohodová a bez zákysů, je nepravděpodobné, že byste v nějakou chvíli vůbec nevěděli, co po Vás hra chce. Skvěle hratelné bez návodu i pro adventuristy začátečníky. Hra rovněž neobsahuje žádné slepé uličky, což v té době nebylo taky standardem (myslím situaci, kdy nevezmete nějaký předmět nebo něco uděláte jinak a hra Vás potom nepustí dál, ale zpátky už to nejde.

Přesto se mi to v Poslu smrti jednou povedlo (Na konci druhé kapitoly, kdy se Samuel dostává ze zavalené štoly ven, získá revolver a dva náboje a musí přestřelit zámek, aby otevřel mříž a dostal se ven. V ideálním případě Samuel prozkoumá zámek, najde jeho slabé místo, jedním nábojem ho přestřelí a vyleze ven, kde na něj zaútočí vlk, kterého druhým nábojem zastřelí. Nicméně hra umožňuje vystřelit na zámek i bez jeho prozkoumání, což se nepovede, Samuel však řekne, že musí podruhé lépe mířit a druhým výstřelem zámek sundá. V tu chvíli jsem hru uložil. Když pak vyjdete ze štoly ven, útoku vlka už se nedá vyhnout ani mu zabránit.) Řešení mi poradil až spolužák ze školy a já tak musel celou hru rozehrávat znova. Ve hře můžete zemřít, ano. Zabít Vás může vlk, elektrický proud nebo duševně narušený blázen. Ale v tom případě se jen přehraje animace a hra se vrátí před poslední rozhodnutí, které může smrt zvrátit.

Bylo by nemožné mluvit o Poslu smrti a nezmínit minihry, kterými je hra příjemně a na vhodných místech protkaná. Přestože jich je poměrně dost, většina hráčů včetně mě by si jich přála ještě víc. Jedná se o různé šachovnice, skříňky, šperkovnice, které mají nějaký mechanismus, který musíte vyřešit. Jedná se o různé posouvání figurek, políček apod. Nebo různé skládání roztrhaných dopisů, fotografií apod.

Hra občas umožňuje se hlavní postavě nějak rozhodnout. Je to vždy v rozhovoru a to v případě, že bude Samuel reagovat pozitivně nebo negativně. Po těch letech už jsem samozřejmě vyzkoušel všechny varianty s tím, že se Vám vždy vyplatí jednat pozitivně. Samozřejmě si negativní variantou nezablokujete žádný postup dále, jen na Vás bude daná postava po zbytek rozhovoru nepříjemná, maximálně Vás to vyjde dráž. Ale to řešit nemusíte, Samuel má v peněžence dost peněz, jak sám říká.:-)

Přesto bych Posla smrti každému, kdo ho ještě nehrál, doporučil. I v dnešní době je hra na Full HD a 4K monitorech skvěle hratelná, nainstalovat a spustit se mi ji povedlo hned, žádné problémy s kompatibilitou ani pod Windows 10. Zvuky i hudba jsou pořád velmi dobré, a prostředí pořád kouzelné. I přes ty roky si udrželo svoji detailnost a grafiku. Co trochu zestárlo, jsou modely postav, které už tolik detailní nejsou a hlavně po povrchu podivně plavou.

Jediné, co bych mohl Poslu smrti vyčíst, jsou určité situace, kdy pro Vás má něco nějaká postava udělat a Vy čekáte, až to udělá. (Něco vyhledá, něco vyrobí, někam se podívá nebo až něco dodělá.) Tyto situace nejsou vázané na žádný postup ve hře, ani na počet pokusů ani na uplynutý čas. Prostě za danou postavou chodíte pořád dokola s tím, že Vás pořád odmítá, až to má najednou hotové. Teď po letech už to znáte, ale když to hrajete poprvé, nevíte, jestli jste někde něco nezapomněli a neustále se vracíte a zkoušíte.

Doteď si vzpomínám na svůj úsměvný „zákys“ u jedné minihry, kdy se musely skládat symboly jednotlivých znamení zvěrokruhu tak, jak jdou za sebou. Bohužel jsem je neznal a internet jsme doma v roce 2003, kdy hra vyšla, ještě neměli, stejně jako nějakou knihu o astrologii. Tak jsem musel večer hru uložit a přestat hrát a hned druhý den ráno jsem běžel do trafiky, kde jsem 10 minut přebíral noviny podle toho, jaké obrázky měly u horoskopu, než jsem objevil ty správné.:-D

Pro: Atmosféra, prostředí, příběh, dabing, hudba, minihry

Proti: Situace, kdy musíte čekat, než něco nějaká postava vykoná

+45
  • PC 95
Když jsem byl malý, chtěl jsem být spisovatel. Jako každý začínající autor jsem nevěděl, o čem má kniha bude pojednávat. Po nějaké době jsem dostal nápad. Převést Posla smrti do knižní podoby. Nápad to byl vskutku zajímavý, ale pošetilý a stupidní. I přesto se musím pochlubit, že jsem se se svou začínající spisovatelskou kariérou dostal na stránku 10, kde Samuel na balkonu Black Mirror vzpomínal na své dětství. Dnes to bude 12 let, co jsem zmíněný rukopis ztratil, a dodnes nevím, kam se poděl. I přesto jsem chtěl zavzpomínat na staré časy, kdy jsem bláhově doufal, že ze mě bude slavný spisovatel, který knižně proslaví videoherní sérii Posel smrti .

I přesto, že hru miluji, musím zmínit i pár nedostatků, které tato hra rozhodně má. Mezi některé bych zařadil dlouhé animace; nějakou dobu musíte čekat, než NPC zmizí z obrazovky, abyste mohli pokračovat v hraní. Nejvíce mě iritovalo Batesovo otáčení od plotny a Robertovo vycházení z kanceláře; tyto dvě animace trvaly docela dlouho. Při řešení hádanek si musíte poradit sami. U některých hádanek jednáte naslepo a také vám zaberou dost času, než je vyřešíte. S každou novou kapitolou je hra kratší a kratší. Nejhorší je snad závěr celé hry. Šestá kapitola vám zabere okolo 15-20 minut a rozhodně se nejedná o nejlepší zakončení příběhu. Není špatné, ale dějová linka zůstává neuzavřená, některé věci se pořádně nevyřešily a nějaké vysvětlení by také neuškodilo. Hra ode mne dostává velké mínus za to, že vám od začátku dává najevo, kdo je vrahem (kletba rodiny Gordonů, Samuelova agrese a časté bolesti hlavy, černé vlasy v Hermannově ruce a vraždy se pokaždé odehrály tak, když byl Samuel poblíž).  

Posel smrti je hra, která formovala mé dětství. Díky této hře jsem vstoupil do světa point & click adventur, které miluji dodnes. Popravdě řečeno, nebyl to první díl, který mě donutil si trilogii Posel smrti zahrát. Byl to až díl třetí, díky kterému jsem objevil tuto nádhernou sérii. I přes některé chyby a nedodělávky, které první Posel smrti má, si ho vážím a nedám na něj dopustit. Jedna z mála her, ke které se budu s láskou vracet. I dodnes považuji prvního Posla smrti za nejlepší point & click adventuru, co jsem hrál.

Pro: příběh, atmosféra, postavy, lokace, hudba, dabing, grafika, hádanky

Proti: závěr hry, dlouhé a zdržující animace

+38
  • PC 95
To byla jízda! Luxusní atmosféra, příběh a hratelnost. Hra mě opravdu nadchla.

Samuel přijede na panství, kde se po právě odehrála tragédie. Hra umí ihned vtáhnout do děje a drží. Temná atmosféra celé hry je okouzlující. Postupně se tedy dozvíme, co se vlastně stalo, odhalujeme životy jednotlivých postav a také rozsáhlé území celé hry.
Jednotlivé lokality jsou stylizovány velmi tajemně. Ze začátku jsem se těšil do každé lokace, co tam bude zajímavého. Většina hry se odehrává ve tmě, což doplňuje hororovou atmosféru. A bohužel hlavní hrdina Samuel často odpoví, že nic nevidí.

Co se týče logických hádanek, některé byly zapeklité a některé byly jednoduché. Občas bylo nutné použít i nápovědu.

Příběh hry se mi hodně líbil. Jednotlivé díly příběhu do sebe pěkně zapadly. Myšlenka na to, že Samuel je vrah mě napadla během vyšetřování pomocí vlasů. Na konci hry se to jen potvrdilo.  

Co mi občas vadilo bylo čekání na zadané úkoly od lidí. Člověk nevěděl, co pořádně dělat, než budou úkoly dokončené. Většinou 3x jsem musel dané osoby navštívit. Jinak bylo hraní pohodové a užil jsem si to.
Hned po dokončení jsem začal hrát druhý díl.

Pro: Luxusní atmosféra celé hry, hvězdný dabing, stylizované lokace, příběh.

Proti: Občas delší čekání

+28
  • PC 90
Pro mě bezkonkurenčně nejlepší adventura jakou jsem kdy hrál. Pěkná grafika, výborný příběh, hororová atmosféra a perfektní dabing vytváří nezapomenutelnou kombinaci v podobě Posla smrti.

Pro: atmosféra, dabing, grafika

+5 +11 −6
  • PC 90
Uchvacující hra na kterou nikdy v životě nezapomenu!! Za celých 20 let co sem na tomto světě sem pravda moc adventur nedohrál, dřív to pro mě nebyl ten uplně pravý žánr (chápej byl sem prostě malý, drzý puberťák :D ) jenže časy se mění a já sem zkusil pár her stejného ražení a u každé sem se výtečně bavil a byl sem nadšený. Nejinak tomu bylo i u Black Mirror (angl.překlad) - temně hororová atmosféra do který sem spadl až po uši mě nepustila až do konce, příběh jak vystřižený z knihy nebo filmu jsem hltal každým douškem, výtvarná stylizace, skvěly český dabing...ja prostě k týhle hře nemám výtku :)

Pro: grafika, příběh, atmosféra, český dabing, jednoduché ovládání

Proti: nic co by kazilo herní zážitek

+24 +26 −2
  • PC 90
Výborná adventura s velice povedenými hádankami, dabingem a příběhem. Posla Smrti řadím k těm nejzábavnějším a "nejpoutavějším" adventurám, jaké jsem hrál.

Pro: Povedený dabing, napínavý a trochem "temný" příběh.

Proti: Občas zazlobí ovládání.

+1 +12 −11
  • PC 90
Propracované prostředí, postavy odlišných charakterů, grafika která ač není z nejlepších (je už tak trochu zastaralá) v kombinaci s hudbou a efekty počasí skvěle dotahuje atmosféru hry. Dabing je odvedený naprosto grandiozně, dabéři se překonali, povedlo se jim dokonale vistihnout povahu postav: arogantní Herman, nevrlý hrobník, rozpustilý Vick, veselý Harry a spousta dalších ( hra obsahuje přes 5 hodin mluveného slova ). Celá hra také obsahuje množství hádanek které by v každé správné adventuře neměly chybět, i když některé vám asi budou lézt na nervy. Všechny tyto a mnohé další věci jsou zárovenˇ důvodem proč jsem u Posla smtti vydržel tak dlouho a přehlížel i ty chyby které mě opravdu dokázaly vytočit, jako pomalý pohyb postav nebo některá prostředí ( jako starý důl ) která rozhodně nevystihují svou atmosféru. I tak je ale Posel smrti hra u které se vyplatí ztrávit pár hodin herního času.

Pro: příběh, cena, postavy, prostředí, zápletka, dramatický konec

Proti: pomalý pohyb postav, zastaralá grafika, některá nezáživná prostředí

+22
  • PC 90
Sychravy podzimni vecer, za okny kvili vitr a rozhazuje listi, tichou mistnosti poblikava monitor a ja usrkavam z hrnku jeste horke kavy. Absolutni atmosfera. Ani se neopovazujte si k tomuhle klenotu fondu ceskych her utvorit jinou, protoze jen tak date dostatecne vyniknout kvalitam Posla Smrti. Perfektne napsanym dialogum se zrejme nejlepsim dabingem, ktery jsem mel to poteseni na ceske scene slyset (Mafia ma slabsi chvilky, tohle NE) a ktery mi v mnohem pripomnel kvalitni rozhlasove hry. Kultivovane old-school hratelnosti s rozumnou obtiznosti i logikou hadanek. Engine Posla Smrti povazuji dodnes za jeden z nejzdarilejsich v zanru. Grafika je prakticky nestarnouci, ozvuceni typicky a nezamenitelne syrove, kdy je vyuzivano vsech vyhod plynoucich z minimalistickeho pristupu (podobne jako v pozdejsich Nibiru: Posel Bohů a Reprobates).

Pro: DABING, tiziva atmosfera, pribeh, dialogy, hadanky, grafika

Proti: absolutne nezvladnuty zaver

+33 +35 −2
  • PC 90
Posel smrti mě ve své době zaujmul zejména svým celkovým pojetím. Tehdy byla doba rádoby vtipného, či trapného humoru ve hrách jako Polda, Ve stínu havrana a spoustě dalších a vypadalo to, česká adventura snad ani nemůže vypadat jinak. Naštěstí právě tehdy vyšel Posel smrti a ukázal, že i u nás dokážeme napsat propracovaný a hlavně kvalitní poutavý příběh a právem je nyní Posel smrti pasován na post nejlepší české adventury. Letos si na jeho místo brousilo zuby Memento Mori, ale to se, jak už všichni dobře víme, příliš nepovedlo.

Pro: příběh, dabing, herní doba, logické puzzle

Proti: pomalý pohyb, někdy až zbytečně složitá manipulace s předměty

+24 +25 −1
  • PC 90
Milovník adventury je potencionální milovník malířského umění. Který jiný blázen je schopný zírat naprosto vykolejeně na jeden, prakticky nehybný obraz a být šťastný. Po hodině zírání spojí, náhle objevenou logikou, dohromady dva k sobě se naprosto nehodící předměty z inventáře a pět minut řve mám to, mám to!!! Potom zase sedí a zírá. Uteče půl dne a on stále sedí a je příjemně vzrušen, protože řešení přijde za moment.
Toliko k instalaci hry pro začátečníky.
Zkušený adventurista se instalací neunavuje. Ten zkombinuje CD, mechaniku a počítač. Výsledný tvar zapne.
Adventura je hra, na tom se asi všichni shodnou.
Adventurista má rád testy inteligence.
Adventurista je totiž inteligentní.
Jeho představivost je na takové úrovni, že by mu mohl závidět celý svaz spisovatelů fantasy.
Spojit sýkoru, sirky a baloňák a spustit tím stroj na výrobu motorových pil dokáže pouze adventurista.
Adventurista pohrdá hrubou silou, ale často ji používá na členech rodiny, kteří ho nutí po patnácti hodinách přepnout obrazovku.
Posel smrti je adventura.
Adventura vyloženě krásná.
Nainstaloval jsem si ji dvakrát.
Jednou za účelem vzteklého odinstalování při druhém zákysu.
Podruhé za účelem fascinovaného dohrání.
Atmosféra Posla smrti je děsivě mrazivá.
Příběh Posla smrti je uhrančivý.
Absurdnost spojování předmětů v inventáři je minimální.
Kdo dojde až ke konci hry, bude se cítit jako výherce v loterii.
Díky této databázi jsem zjistil, že existuje i druhý díl. Neváhám a jdu se po ní shánět.
Ach jo.

Proti: vlastní usurpátorská rodina

+33 +37 −4
  • PC 90
V tomto případě jedna z nejlepších a dost možná i nejlepší česká adventura co kdy vznikla. Posel smrti má fantastickou temnou atmosféru, kterou podporuje hudba, ale i neskutečně působivý příběh. A pokud se spojí tyto dvě věci + zkušenosti autorů na adventury, máme prakticky vyhráno. A tady se to povedlo na jedničku. Zlaté české ručičky, jak se říká a velká reklama pro svět, že i u nás vznikají kvalitní hry, včetně adventur, jimiž jsme proslaveni.

Pro: atmosféra, geniální příběh, nezapomenutelné sekvence

Proti: historicky nepřesné, konec

+6 +13 −7
  • PC 90
Poutavý příběh, pěkná temná atmosféra a kvalitní dabing. Posel smrti se povedl. Škoda jen toho, že to musí končit klasickým klišé. Hledáte vraha kterým jste nakonec vy... Nic originálního v tomto ohledu.

Pro: příběh, atmosféra, dabing

-8 +6 −14
  • PC 90
Asi nejlepší adventura kterou jsem kdy dohrál, nebo vůbec hrál. Posel smrti patří mezi nejlepší české hry (před ní je už asi jen mafie) a s odstupem nejlepší česká adventůra. Co ji vytknout? No, možná zastaralejší grafiku - rozlišení, ale na svoji dobu byla asi nadprůměrná. Za to super příběh s vynikající atmosférou, zvukem, a dabingem! Teď se snažím dohrát 2jku, ale už to není to co jednička, ale nebudu hodnotit dvojku dokud jsem ji nedohrál ;-)

Pro: téměr vše

Proti: ve své době asi nic, nyní asi rozlišení, ale me osobně o grafiku u her nejde

+8 +15 −7
  • PC 90
Posel Smrti ve mě zanechal krásné vzpomínky na rok 2005, kdy jsem si jej, jako přílohu časopisu Level, poprvé zahrál. Ve hře bylo stejně sychravé počasí jako venku, a tak jsem se do hraní mohl pořádně vžít.

Mou nejoblíbenější lokací byl hrad Black Mirror se svou zpustlou zahradou a dodnes si pamatuji narážení kapek do skleníku, stejně jako pohled na rozbité okno ve starém křídle hradu, kterým do budovy zatéká. Při nedávném druhém dohrání se mi tyto a kupa dalších vzpomínek vrátila a já zjistil, že Posel Smrti ani po téměř deseti letech od data svého vydání neztratil nic ze své temné atmosféry, kterou tvoří především skvělý příběh, velmi kvalitní český dabing a chytlavá hudba.

Úkoly jsou vesměs logické, stejně tak, jako kombinace předmětů v inventáři a i když jsem se párkrát zasekl a několikrát i zemřel, zanedlouho jsem přišel na správné řešení. Většinu hlavolamů jsem si pamatoval z předchozího hraní, a tak nebyl žádný problém je vyřešit.

Kombinace obou tlačítek myši nebyla vůbec žádným problémem (pravé jsem používal vždy, když předmět zůstal aktivní po kliknutí levým) a považoval jsem ji za vcelku chytrý prvek.

Ve hře je i pár nelogičností (například když zemřu ve sklepení, které nikdo nezná, asi těžko mě někdo pohřbí do označeného hrobu, jak je v následné animaci) a také špatná výslovnost jména Murray, která mi však připomněla příšerku ze hry Bubliny, a tak mi tyto chyby ani moc nekazily samotné hraní. Těším se na další díly, které mě přiměly k druhému dohrání, za což jsem velmi rád.

Pro: lokace, příběh, dabing, hudba, logické úkoly, možnost zemřít

Proti: pár nelogičností

+54
  • PC 90
Posel smrti byla moje úplně první adventura. Dostal jsem se k ní až v roce 2011, což je možná trochu ostuda, ale point-and-click adventury jsem nikdy nevyhledával. O to víc mě hra vtáhla do sebe.

Atmosféra a příběh jsou hlavou i patou hry, ale ani další aspekty nezůstávají pozadu a tvoří perfektně fungující a komplexní celek. Většina úkonů je zcela logických, nicméně hra je tak trochu poplatná své době, takže jsem samozřejmě zakysl na věcech typu "třikrát vyjdi ven a dovnitř a pak ti ten týpek řekne co dál". Hru jsem dohrál dvakrát, poprvé skoro jedním dechem a tak moc jsem se hnal za příběhem, že jsem koukal do návodu víc, než je zdrávo. Naštěstí po dvou letech jsem většinu zapomněl, takže jsem si při druhém rozehrání nechal namáhat mozek daleko víc, a díky tomu byl zážitek ještě lepší, než napoprvé.

Příběh je odvyprávěn v pomalejším tempu, ale je napínavý a nekolísá. Dabing je špičkový, ačkoli postavy mluví a pohybují se dost pomalu. Můžete to ale brát i jako výhodu, která sedí k duchu ponuré Anglie a životu na starém zámku. Inventář je parádně jednoduchý, ale chybí ovládání kolečkem (což je však celkem pochopitelné, vzhledem k době, kdy hra vyšla). Kombinování předmětů je celkem logické, ale občas jsem musel zkoušet metodu vše na vše. Aktivní předměty na scéně se po prozkoumání deaktivují, anebo některé můžete prozkoumat pravým myšítkem blíže, což vám občas pomůže posunout se v příběhu dál. Některé předměty aktivní zůstanou, ale v danou chvíli s nimi postava nic neudělá, většinou to značí, že budou potřeba někdy později, což pomáhá logickému postupu hrou.

Ke konci mi ale přišlo, že se tempo hry trochu zvedlo, a závěr působil ukvapeně, přesto logicky. Pár nezodpovězených otázek bohužel zůstalo, ale na některé z nich najdete odpověď ve druhém a třetím díle. Trošku mi taky neseděla občasná historická nepřesnost, např. oblečení předků na obrazech nebo inkvizice (která v Anglii snad nikdy nebyla), nicméně nijak závažnou kaňku to na hře nezanechává.

Dopručuji hrát na podzim, za deštivého večera, s čajem a pečenou buchtou x)
+31
  • PC 90
Vrahem je komorník! Nebo ne? Ačkoliv se příběh The Black Mirror odehrává v klasickém a zavedeném prostředí detektivního žánru, jeho pravidla okázale porušuje. Nutno dodat, že ku prospěchu věci. Děj odehrávající se v roce 1981 lze bez problému zaměnit s dobou o sto let starší, ponuré až mysteriózní atmosféře prastarého Anglického panství přispívá i povedený soundtrack, zvukové efekty a nadmíru okázalý český dabing. Poslouchat bezchybný projev Radka Brzobohatého a Květy Fialové je zážitkem sám o sobě, škoda několika asynchronních dialogů (kupodivu, projev Vladimíra Čecha mi v rozhovorech většinou vůbec neseděl). Skromný počet herních obrazovek mi jako nepříliš zkušenému adventuristovi vůbec nevadil, ba naopak. Mnoho a mnoho detailů dokonale dokreslují atmosféru. Ani jednou jsem nepocítil chuť přeskočit dialogy, či čtené texty. Hru jsem si vychutnával společně s přítelkyní a oba jsme jejímu kouzlu na několik večerů doslova propadli. Závěr příběhu je tak trochu trpký, ale jediný možný. Nebýt několika málo nelibých herních prvků (které považuji za hráčovu šikanu) a nelogických chyb v příběhu, uvažoval bych o absolutním hodnocení.

Pro: Hra mě přikovala k monitoru i po více než deseti letech od vydání (a to adventury nehraji).

Proti: "Už jste něco zjistil ze starých kronik?" - "Zatím ještě ne, musíte být trpělivý, synu."

+37