Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Reprobates

Zatracenci, Next Life

69
49 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
01.12.2007 PC
Vývojáři:
V adventuře s hororovým nádechem od tvůrců hry Posel Smrti se octnete v kůži Adama Reichla, který má při cestě do Karlových Varů těžkou autonehodu, která nekončí smrtí, ale probuzením na neznámém ostrově uprostřed ničeho. Neví se, zda je to sen, halucinace, posmrtný život... to je na vás, abyste na to přišli. Hra má dvě hlavní linie - prozkoumávání ostrova a druhou, snovou, kdy se ocitáte v různých snech, či spíše nočních můrách.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Pro mě jedna z nejlepších zápletek vůbec, co jsem ve hře viděl. Jenže neplést zápletku s příběhem. Příběh samotný má výborné momenty, ale šlo to udělat o tolik lépe!

Má to trochu ze seriálu Lost; tajemný ostrov, parta cizinců, spousta záhad a jejich velmi opatrné objasňování, vyšší moc. Ale na rozdíl od Lostu, se tady prakticky všechno vysvětlí a s vysvětlením jsem nakonec poměrně dost spokojen. Možná bych poněkud zapracoval na samotném důvodu, proč že to vlastně všechno je, neb ten mi přišel malinko na hlavu, ale ještě se to dá snést.

Naprostá většina problémů hry je způsobena výrobním procesem, viz příspěvek Mendozy v diskusi. Záměr byl téměř ve všem skvělý, ale výsledek se téměř vždy úplně nepovedl. Tak například dávkování objasňování záhad. Nejdřív hra neřekne skoro nic a pak v předposlední části řekne najednou a tím nejlacinějším způsobem úplně všechno. Sice jsem to v tu chvíli hltal, ale přišla mi to škoda.

Dále pak celý ten život na ostrově. Původně zamýšlen jako herní relax, jenže to moc nefungovalo. Jednotlivé lokace jsou z velké většiny nasnímány opravdu nepřehledně, zvlášť části nahoře na skále. Nemůžu souhlasit, že by to bylo graficky nějak pěkné, je to jen skrumáž ošklivých křovisek, trávy a skal. Z většiny lokací jsem neměl dojem celku a připadalo mi, jako bych koukal na nějakou výseč kukátkem. Jó, kdybych se mohl libovolně otáčet jako ve hrách typu Atlantis, tak by to bylo úplně o něčem jiném.

Otravné sbírání klacků a kamenů šlo vyřešit skrýší, alespoň většinou, protože fungovala jak kdy. Jednou jsem si schoval asi 10 věcí, včetně kopí. Pro něj se hráč celý jeden den pachtí, aby ho pak ani jednou nepoužil. A druhý den použít šlo, ale akorát kopí nahradilo kámen s klackem, tak nevím, k čemu to bylo dobré. Ale věřím, že původní záměr byl, že skrýš mohla určité pachtění na ostrově zkrátit.

A úplně nejvíc mě iritovalo zasekávání Adama o úplně všechno a nutnost konkrétního natočení k určitým věcem. To podporovalo zdlouhavost veškerého snažení mnohem víc, než to, že je pomalý.

Původní plán jakési mapy ostrova s aktivními poli, kde kdo je, by byl super. Protože hlavní náplň takhle je v tom, že člověk udělá jednu věc, a pak musí obejít celý ostrov znova kolem dokola, jestli se něco nezměnilo někde jinde. A pokud ano, musí zase obejít celý ostrov kolem dokola, jestli se něco nezměnilo zase někde jinde. A takhle pořád dokola.

A přesto jsem se vlastně na ostrovní část nejvíc těšil, protože mě ta parta lidí fakt zajímala a bavila. Všechny ty postavy mi přirostly pod kůži, a to i přesto, že rozhovorům s nimi byl dán tak malý prostor. Tolik jsem chtěl mít možnost něco říct, něco s nimi probrat, ale většinou se prohodilo pár vět. Přijde mi to jako největší škoda. Argument, že to bylo na tehdejší dobu příliš technicky náročné, jak zmiňuje jeden z tvůrců, neberu, vždyť podobný styl rozhovorů s detailem na obličej a gesty byl praktikován ve velkém už ve zmiňovaném a o deset let starším Atlantis. A pokud se už teda něco řeklo, bylo to často velmi daleko od toho, co jsem chtěl řešit a jak jsem chtěl reagovat zrovna já a v důsledku to tak znamenalo, že jsem se s hlavní postavou ani trochu nesžil, ale byl to prostě poněkud hovado Adam Reichel. Ale asi to byl záměr. Přesto rozhovory vnímám jako největší slabinu hry. Pro rozvíjení skvělé zápletky jsem tu hru prioritně hrál a v rozhovorech hltal každé slovo, přesto zdaleka největší posuny v příběhu jdou mimo ně a o zásadních událostech se prohodí vždy tak dvě slova.

Samostatnou kapitolou jsou ony tři noční můry, jejichž kvalita postupně stoupá. Ty jsou udělány naprosto profesionálně a v podstatě k nim nemám výhrad, krom té, že s výjimkou té poslední a úplně úžasné, bych ocenil větší souvislost s děním na ostrově, případně naopak větší souvislost dění na ostrově s těmi sny. Alespoň náznakem. Takhle je to spíš jako skok do úplně jiné adventury.

Úplně jiný typ adventury se zase nachází v předposlední části hry, kdy člověk v jednom kuse přeskakuje různé překážky a skály a často je nucen stejnou cestu opakovat několikrát, protože ho třeba nenapadne vzít zpátky již použitou, promáčenou a křovím schovanou vlajku. Vznikl tak naprosto unikátní herní subžánr point'n'click plošinovky. Což je teda subžánr, který už znova někde jinde asi hrát nepotřebuji.

Poněkud úsměvná byla i zjevná nadrženost tvůrců, ale to mi přišlo nakonec celkem fajn. Všechny mladé ženské, co hráč potká, postupně přistihne nahé ve sprše (gerontofilové mají smůlu, ty starší nikoliv) a těm to skoro vůbec nevadí! Detailní záběry na nohy v provokativních pozicích jsou denní chleba a v jednu chvíli holky schválně vstávají tak, aby jim byly krásně vidět pod sukněmi ne zcela zahalující kalhotky. Je super, když člověk nemusí každé dvě hodiny hru shazovat a zbytečně něco hledat na netu, když to má přímo ve hře.

S úplným koncem jsem byl, na rozdíl od jiných, poměrně dost spokojen. Větší emocionální dopad na mě mají sice konce jiného typu (rozuměj: ne happy end), případně konce ne zcela doslovné, kdy mám možnost více spekulovat. To jak to nakonec dopadlo, jsem si ale vlastně přál, neb jsem se jaksi virtuálně taky tak trochu zamiloval.

Kolem a kolem jde zkrátka o rozporuplnou záležitost, protože to mohla být absolutní bomba. Ale přesto jsem ke hře milosrdný a to zejména kvůli skvělému nápadu a zápletce, která mě zcela pohltila a podobné věci vyhledávám snad úplně nejvíc. Chyby jsou strašně zjevné, ale táhlo mě to tolik, že jsem je prostě překousl.

Pro: zápletka, noční můry, grafika v nočních můrách, postavy, zajímavá poslední část, vysvětlení, erotický náboj

Proti: grafika a herní systém ostrova, rozhovory okleštěné na kost, krkolomnost pohybu hlavní postavy, nevyrovnané dávkování příběhu, nedobrá předposlední část.

+22
  • PC 70
V mnoha věcech se asi budu opakovat s komentáři níže, celkově to je jedno z mých nejrozporuplnějších hodnocení: na jednu stranu velice zajímavý příběh, který udržel mojí pozornost a nutil mě hru dohrát až do samého konce, i v dnešní době pěkná grafika, přiměřená obtížnost bez nelogických zákysů, tudíž lze dohrát bez návodu a slušná herní doba.
Na druhou stranu jsou tu zásadní nepříjemnosti, které hodnocení sráží: ubývání energie lze naštěstí řešit patchem (doporučuji!), ale co nelze odstranit, je pomalost hlavního hrdiny, především když překonává překážky (cesta po kráteru), dále dle mého názoru není v adventurách úplně šťastné časové omezení řešení úkolů a poměrně časté umírání, ke konci když jsem vlezl do hangáru a byl zastřelen robotem se mi několikrát stal bug, kdy mi hlavní hrdina "zmizel" a nezbylo než vyskočit do Windows a znovu spustit hru. Celkově mi přijde, že početná skupina betatesterů svojí práci odflákla a všichni by měli vrátit honoráře :-)
Nakonec však musím vzít v úvahu i fakt, že jsem hru koupil tuším v levných knihách za 99,- Kč a za tuto cenu jsem dostal velmi slušnou porci zábavy. Takže suma sumárum bych to viděl na 70% - škoda, mohlo to být více...

Pro: Zajímavý příběh, slušná grafika, žádné nelogické zákysy

Proti: Animace postav, chvílemi zdlouhavé (především na ostrově)

+15
  • PC 35
Na demoverzi hry Reprobates jsem narazil náhodou, když jsem projížděl CD mé kdysi nově koupené strategie Joint Task Force. S atmosférickým zážitkem, který jsem si z ní odnesl, jsem byl nadmíru spokojen. Už jen fakt, že tato adventura je od českých Future Games, mých oblíbených vydavatelů adventur, kteří stojí za mými oblíbenými tituly Posel Smrti a NiBiRu, mě přesvědčil o tom pořídit si plnou verzi hry. O to šokující byla studená sprcha, která nastala po odehrání pár hodin plné verze... demo totiž obsahovalo jeden z mála světlých momentů celé hry.

Ale pěkně od začátku. Nejprve k příběhu. Ujímáte se role Adama Reichla, který ihned z úvodu hry prodělá těžkou autonehodu. Probouzí se ovšem ihned po ní na neznámém ostrově uprostřed Atlantiku, na kterém dokonce není sám. Po čase si ovšem začne uvědomovat, že tu něco nesedí. Lidé se tu chovají divně, záhadně mizí a objevují se, mají jiný pojem o čase, trpí nočními můrami a všechny je spojuje nějaká tragédie před tím, než se dostali sem. Záhadné také je, že se zde budí všichni odpoledne a místní zvonice se každý den ozývá třemi zazvoněními, po kterých celý ostrov ulehne do tvrdého spánku. K tomu všemu i vy začnete trpět nočními můrami, po kterých většina šílí. Na Adamovi je nyní zjistit, co mají noční můry za význam, co všichni na ostrově dělají a jak se z něho dostat pryč.

Právě jednu z nočních můr, které Adam prožije na vlastní kůži, jsem měl tu čest si projít v demoverzi. A právě tato pasáž je vůbec tou nejlepší z celé hry. Dokonalá temná atmosféra, vizuální zpracování nemocnice, zajímavé dialogy i zvraty. Kdo by si po odehrání takové nadupané demoverze nechtěl pořídit celou hru, že? Povedené jsou veškeré Adamovo noční můry, ovšem tady klady končí. Více jak polovina hry se odehrává na již zmíněném ostrově, na kterém strávíte několik dnů, a upřímně... nebýt těch pár zpestření právě ve formě nočních můr, asi bych se ukousal nudou. A to že vás hra začne nudit ihned úvodem je už sakra malér!

Příběhový postup na ostrově se totiž neskutečně vleče, je až přehnaně natahovaný a většinu herního času tvoří neustálé zdlouhavé chození po okoukaných lokacích sem a tam, které ještě více prodlužuje úbytek energie, kterou si musíte doplňovat pitným režimem a stravou (s tím jsem se u klasické point and click adventury setkal poprvé... a je to naprosto k ničemu). Okamžitě se dostavuje také stereotyp, protože postup veškerých dní je téměř totožný - vyslechnete obyvatele místních bungalovů, obhlédnete ostrov zdali se něco od předešlého dne stalo nebo změnilo, nasbíráte (opět extrémně zdlouhavě) kamení, klacíky a suchou trávu a hledáte jejich následné využití. Přidejme k tomu jeden nebo dva dialogy které nám za celý uplynulý čas strávených zbytečnými aktivitami přiblíží to, co vlastně na ostrově děláme a "dong, dong, dong...", jde se spinkat a můžete začít nanovo. Abych ale jen nekritizoval, i na ostrově se najdou světlé momenty. Dialogy s jednotlivými postavami jsou celkem zajímavé a mě osobně bavilo hledání částí textů, které mi postupně odkrývali tajemný dopis právě o tom, jaký je smysl ostrova a co na něm všichni lidé dělají. Řekněme... mělo to své specifické napínavé kouzlo. Každopádně mnoho takhle povedených momentů neočekávejte.

To co mě neskutečně dokázalo vytočit je takový ten styl hledání ,,najdi trubku ve spleti potrubí,,. Okolo mě je "x" jiných trubek, které se dají použít stejně jako ta, na kterou musím přímo kliknout. Stejně tak na sebe některé předměty mohli trochu více upozornit. Jak si má člověk všimnout miniaturního skalpelu zašitého někde v rohu obrazovky? Grafická stránka hry je pěkná, menší technické nedodělky se dají přehlédnout. Skvěle odvedené jsou krátké filmečky. Český dabing se také celkem povedl, v hlavní roli uslyšíme Václava Rašilova.

Po dohrání dech beroucí části v demoverzi jsem očekával naprostou atmosférickou bombu, která se ponese v duchu předchůdců Posla Smrti nebo NiBiRu. Bohužel jsem se dočkal nudné, zbytečně až přehnaně natahované point and click adventury s pár světlými momenty ve formě nočních můr, které ovšem zdaleka neuspokojí a spíše jen okoření neustálý stereotyp. Reprobates není vyloženě špatnou hrou, ovšem dříve vydané pecky nasadili laťku dost vysoko a jde o první hřebíček do rakve firmy Future Games.

Pro: Noční můry (zejména nemocnice), vizuální stránka hry, zábavné dialogy, povedené filmečky, český dabing

Proti: Ostrov, stereotyp, zdlouhavé postupy mezi lokacemi, zbytečné přehnané natahování děje, pixelhunting, energie,

+12
  • PC 60
Jedna věc je zahltit hráče tajemnem a záhadami, druhá věc je smysluplně je vysvětlit a udržet jejich zajímavost až do konce. Zatracencům se to bohužel nepodařilo a dějová linka jim od skvělého úvodu postupně upadá až do nemastného závěru. Obtížnosti a pixelhuntingu jsem se přizpůsobit dokázal, strohému a osekanému scénáři však ne.
+10
  • PC 80
Na tuhle hru moc ráda vzpomínám. Grafika je také moc povedená. Nejlepší je dabing. Zajímavé je zjišťovat proč mizí lidé a nový se zase objevují. Chvílemi mi až naskakovala husí kůže. Adamovo noční můry jsou také docela děsivé. Nelepší byla ta atmosféra hry která mě nutila dál a dál zjišťovat co se vlastně stalo. A jak to celé dopadne.

Pro: Dabing. Atmosféra. Mizení a Objevovaní lidí. Grafika.

Proti: Chvílemi je hra až moc zdlouhavá.

+10(11-1)