Reprobates

Zatracenci, Next Life

Future Games

16.11.2007

59 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 2D adventura

adventura > 3D adventura

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

V adventuře s hororovým nádechem od tvůrců hry Posel Smrti se octnete v kůži Adama Raichla, který má při cestě z Prahy do Karlových Varů těžkou autonehodu. Ta nekončí smrtí, ale probuzením na neznámém ostrově uprostřed ničeho. Adam neví, zda je to sen, halucinace či posmrtný život a je jen na vás, abyste na to přišli.

Hra má dvě linie. V té hlavní prozkoumáváte ostrov, na němž jsou mimo Adama i další lidé, kterým se stalo to samé, ale pouze do třetího zvonění, jež se každý den ozývá ze záhadné zvonice. Pak nastává druhá linie, v níž se ocitáte ve vašich nejhorších nočních můrách.

Oficiální stránky hry

Poslední diskuzní příspěvek

Brasikona

2631

28.10.2021 16:36

@koberec (28.10.2021 12:53): No, když už o tom mluvíš... Já budu konkrétní, stejně na to jednou dojde, pokud budu dělat rozbor Poslů (nedá mi to a beztak skočím i k Zatracencům) – já mám v tom dabingu problém s Fingerem a Pechlátem. Oba mi prostě vyčnívají a mně to nesedí.
Občas bývá chváleno obsazení "svátečních dabérů" nebo vyloženě herců-nedabérů, protože nejsou zdeformováni nějakým tím stereotypním dabingovým projevem, ale ne vždy se zadaří. A ten pocit mám já i tady. V ideálním případě by měli znít uvěřitelněji, či právě jak jsi ty vyloženě psal třeba i lidštěji, ale mně osobně to tady nešlo dohromady. A to mám oba herce moc ráda, ale v dabingu, a konkrétně tady, mě neoslovili a rušili. Ale mám dojem, že jsem tuhle myšlenku nikdy ani nerozepisovala, tak vůbec netuším, jestli nejsem na míle vzdálená od názoru ostatních.
Nicméně uznávám, že k Reprobates by skutečně ta "preciznost", s jakou jsou provedeny dabingy Posla smrti a Nibiru, příliš neseděla. Ten odlišný přístup se nezapře a musel reagovat i dabing.

A naděje na to, že by Alter Ego mohlo být alespoň trochu spaseno dabingem, si moc nedělám. Nepadl by na úrodnou půdu.

Diskuze ke hře

Dan9K

4213

11.12.2018 04:04 (poslední úprava 29.01.2019 18:15)

Dohráno

PC 70

Pro mě jedna z nejlepších zápletek vůbec, co jsem ve hře viděl. Jenže neplést zápletku s příběhem. Příběh samotný má výborné momenty, ale šlo to udělat o tolik lépe!

Má to trochu ze seriálu Lost; tajemný ostrov, parta cizinců, spousta záhad a jejich velmi opatrné objasňování, vyšší moc. Ale na rozdíl od Lostu, se tady prakticky všechno vysvětlí a s vysvětlením jsem nakonec poměrně dost spokojen. Možná bych poněkud zapracoval na samotném důvodu, proč že to vlastně všechno je, neb ten mi přišel malinko na hlavu, ale ještě se to dá snést.

Naprostá většina problémů hry je způsobena výrobním procesem, viz příspěvek Mendozy v diskusi. Záměr byl téměř ve všem skvělý, ale výsledek se téměř vždy úplně nepovedl. Tak například dávkování objasňování záhad. Nejdřív hra neřekne skoro nic a pak v předposlední části řekne najednou a tím nejlacinějším způsobem úplně všechno. Sice jsem to v tu chvíli hltal, ale přišla mi to škoda.

Dále pak celý ten život na ostrově. Původně zamýšlen jako herní relax, jenže to moc nefungovalo. Jednotlivé lokace jsou z velké většiny nasnímány opravdu nepřehledně, zvlášť části nahoře na skále. Nemůžu souhlasit, že by to bylo graficky nějak pěkné, je to jen skrumáž ošklivých křovisek, trávy a skal. Z většiny lokací jsem neměl dojem celku a připadalo mi, jako bych koukal na nějakou výseč kukátkem. Jó, kdybych se mohl libovolně otáčet jako ve hrách typu Atlantis, tak by to bylo úplně o něčem jiném.

Otravné sbírání klacků a kamenů šlo vyřešit skrýší, alespoň většinou, protože fungovala jak kdy. Jednou jsem si schoval asi 10 věcí, včetně kopí. Pro něj se hráč celý jeden den pachtí, aby ho pak ani jednou nepoužil. A druhý den použít šlo, ale akorát kopí nahradilo kámen s klackem, tak nevím, k čemu to bylo dobré. Ale věřím, že původní záměr byl, že skrýš mohla určité pachtění na ostrově zkrátit.

A úplně nejvíc mě iritovalo zasekávání Adama o úplně všechno a nutnost konkrétního natočení k určitým věcem. To podporovalo zdlouhavost veškerého snažení mnohem víc, než to, že je pomalý.

Původní plán jakési mapy ostrova s aktivními poli, kde kdo je, by byl super. Protože hlavní náplň takhle je v tom, že člověk udělá jednu věc, a pak musí obejít celý ostrov znova kolem dokola, jestli se něco nezměnilo někde jinde. A pokud ano, musí zase obejít celý ostrov kolem dokola, jestli se něco nezměnilo zase někde jinde. A takhle pořád dokola.

A přesto jsem se vlastně na ostrovní část nejvíc těšil, protože mě ta parta lidí fakt zajímala a bavila. Všechny ty postavy mi přirostly pod kůži, a to i přesto, že rozhovorům s nimi byl dán tak malý prostor. Tolik jsem chtěl mít možnost něco říct, něco s nimi probrat, ale většinou se prohodilo pár vět. Přijde mi to jako největší škoda. Argument, že to bylo na tehdejší dobu příliš technicky náročné, jak zmiňuje jeden z tvůrců, neberu, vždyť podobný styl rozhovorů s detailem na obličej a gesty byl praktikován ve velkém už ve zmiňovaném a o deset let starším Atlantis. A pokud se už teda něco řeklo, bylo to často velmi daleko od toho, co jsem chtěl řešit a jak jsem chtěl reagovat zrovna já a v důsledku to tak znamenalo, že jsem se s hlavní postavou ani trochu nesžil, ale byl to prostě poněkud hovado Adam Reichel. Ale asi to byl záměr. Přesto rozhovory vnímám jako největší slabinu hry. Pro rozvíjení skvělé zápletky jsem tu hru prioritně hrál a v rozhovorech hltal každé slovo, přesto zdaleka největší posuny v příběhu jdou mimo ně a o zásadních událostech se prohodí vždy tak dvě slova.

Samostatnou kapitolou jsou ony tři noční můry, jejichž kvalita postupně stoupá. Ty jsou udělány naprosto profesionálně a v podstatě k nim nemám výhrad, krom té, že s výjimkou té poslední a úplně úžasné, bych ocenil větší souvislost s děním na ostrově, případně naopak větší souvislost dění na ostrově s těmi sny. Alespoň náznakem. Takhle je to spíš jako skok do úplně jiné adventury.

Úplně jiný typ adventury se zase nachází v předposlední části hry, kdy člověk v jednom kuse přeskakuje různé překážky a skály a často je nucen stejnou cestu opakovat několikrát, protože ho třeba nenapadne vzít zpátky již použitou, promáčenou a křovím schovanou vlajku. Vznikl tak naprosto unikátní herní subžánr point'n'click plošinovky. Což je teda subžánr, který už znova někde jinde asi hrát nepotřebuji.

Poněkud úsměvná byla i zjevná nadrženost tvůrců, ale to mi přišlo nakonec celkem fajn. Všechny mladé ženské, co hráč potká, postupně přistihne nahé ve sprše (gerontofilové mají smůlu, ty starší nikoliv) a těm to skoro vůbec nevadí! Detailní záběry na nohy v provokativních pozicích jsou denní chleba a v jednu chvíli holky schválně vstávají tak, aby jim byly krásně vidět pod sukněmi ne zcela zahalující kalhotky. Je super, když člověk nemusí každé dvě hodiny hru shazovat a zbytečně něco hledat na netu, když to má přímo ve hře.

S úplným koncem jsem byl, na rozdíl od jiných, poměrně dost spokojen. Větší emocionální dopad na mě mají sice konce jiného typu (rozuměj: ne happy end), případně konce ne zcela doslovné, kdy mám možnost více spekulovat. To jak to nakonec dopadlo, jsem si ale vlastně přál, neb jsem se jaksi virtuálně taky tak trochu zamiloval.

Kolem a kolem jde zkrátka o rozporuplnou záležitost, protože to mohla být absolutní bomba. Ale přesto jsem ke hře milosrdný a to zejména kvůli skvělému nápadu a zápletce, která mě zcela pohltila a podobné věci vyhledávám snad úplně nejvíc. Chyby jsou strašně zjevné, ale táhlo mě to tolik, že jsem je prostě překousl.

Pro: zápletka, noční můry, grafika v nočních můrách, postavy, zajímavá poslední část, vysvětlení, erotický náboj

Proti: grafika a herní systém ostrova, rozhovory okleštěné na kost, krkolomnost pohybu hlavní postavy, nevyrovnané dávkování příběhu, nedobrá předposlední část.

+27

Jumas

28058

26.01.2020 15:59

Dohráno

PC 70

Poslední adventura od Future Games, kterou jsem nehrál, je zdárně za mnou a přesto, že se nezařadí mezi mé nejoblíbenější tituly v tomto žánru, nemohu prohlásit, že bych se nebavil. Námět je zajímavý a tajemný ostrov, kde se neustále objevují a ztrácejí lidé, mě ihned pohltil a jen tak nepustil.

Dlouho jsem byl zmatený, jako sám hlavní hrdina hry, ale ta nejistota byla skvělá. Fakt, že vždy přes noc přijdu o věci, a přichází tak stále stejná rutina v podobě obcházení ostrova, mluvení se všemi lidmi, na které narazím a sbírání kamenů, klacků a když neprší, tak i suché trávy, už tak skvělý nebyl, ale zvykl jsem si. Stejně tak jsem si musel zvyknout na ostrovní lokace, které byly každý den zabírány z jiného pohledu, což mi přišlo vcelku originální a vývojáři alespoň využili více z toho, co vytvořili.

Nejvíce mě bavily snové pasáže, které jsou bohužel jen tři, ale minihry v podobě zelenooranžových rébusů, které jsem v nich musel řešit, bych vypustil. Nejdřív jsem ani pořádně nevěděl, co v nich mám vlastně dělat, a když jsem na to přišel, stejně mi nešly moc dobře ovládat. Zbytek nočních můr je ale parádní a je jen škoda, že jich nebylo více.

Doplňování energie skoro nebylo potřeba, protože ji opuštění lokace dvojklikem neubíralo a běhání po lokacích jsem oželel, takže jsem vodu v lahvi, sušenky nebo ovoce využil jen párkrát a asi dvakrát se napil z potoka. Po vyspání je energie automaticky doplněna na maximum, a tak mi tento prvek přišel trochu zbytečný. Místy je ze hry cítit nedodělanost, ať už co se týče zmíněné energie, tak také v evidentně osekaných rozhovorech či zvláště ke konci zvýrazněných obrysech některých interaktivních předmětů. Dá se to však přežít.

Vysvětlení, proč se lidé objevují na ostrově (díky deníku Dietera Schwarze), bylo vcelku uspokojující, i když nemuselo být až tak podrobné. Co se však stalo s ostatními zatracenci jsem se nedozvěděl, a tak předpokládám, že zůstali na ostrově. Chybí mi vývojáři, kteří by vytvářeli podobné adventury, a tak doufám, že brzy na nějaké natrefím.

Pro: námět, tajemný ostrov, nejistota, jiné pohledy na lokace, snové pasáže

Proti: každodenní rutina, minihry, nedodělanost

+26

Pavloun

4304

09.01.2010 21:15

Dohráno

PC 70

V mnoha věcech se asi budu opakovat s komentáři níže, celkově to je jedno z mých nejrozporuplnějších hodnocení: na jednu stranu velice zajímavý příběh, který udržel mojí pozornost a nutil mě hru dohrát až do samého konce, i v dnešní době pěkná grafika, přiměřená obtížnost bez nelogických zákysů, tudíž lze dohrát bez návodu a slušná herní doba.
Na druhou stranu jsou tu zásadní nepříjemnosti, které hodnocení sráží: ubývání energie lze naštěstí řešit patchem (doporučuji!), ale co nelze odstranit, je pomalost hlavního hrdiny, především když překonává překážky (cesta po kráteru), dále dle mého názoru není v adventurách úplně šťastné časové omezení řešení úkolů a poměrně časté umírání, ke konci když jsem vlezl do hangáru a byl zastřelen robotem se mi několikrát stal bug, kdy mi hlavní hrdina "zmizel" a nezbylo než vyskočit do Windows a znovu spustit hru. Celkově mi přijde, že početná skupina betatesterů svojí práci odflákla a všichni by měli vrátit honoráře :-)
Nakonec však musím vzít v úvahu i fakt, že jsem hru koupil tuším v levných knihách za 99,- Kč a za tuto cenu jsem dostal velmi slušnou porci zábavy. Takže suma sumárum bych to viděl na 70% - škoda, mohlo to být více...

Pro: Zajímavý příběh, slušná grafika, žádné nelogické zákysy

Proti: Animace postav, chvílemi zdlouhavé (především na ostrově)

+18

koberec

1000

23.10.2021 14:25

Dohráno

PC 50

Bohužel, stejně jako u Nibiru, sestupná kvalita pokračuje. A přestože jsou Reprobates v některých ohledech lepší a nějaký posun se děje, jako celek však hra působí hůř než její předchůdci. Tvůrci měli pár skvělých nápadů, které se jim ale nepovedlo velmi dobře implementovat.

K velkému zlepšení došlo u animací, jejich návaznosti, a hlavně kvalitě modelů postav. Tento posun je ale dostatečný jen když hru posuzuju mimo kontext všech ostatních her, které v té době vycházely. Na Future Games dobrý, ale v porovnání s jinými hrami pořád nedostatečné.

Na začátku hry jsem měl pocit, že ti nejvíce talentovaní vývojáři z Future Games museli odejít, a hra na mě působila trochu jako pokus o easy money, který nevyšel. Tento pocit ve mně vyvolávala hlavně uměle natahovaná herní doba. Nevím, jestli v tom se mnou budou ostatní souhlasit, ale pro mě byly mnohé pasáže úmorné. Sbírání klacků a kamenů jak v Minecraftu, ale každý kus Adam zvedá 3-4 sekundy. Obzvlášť to člověka nasere, když unese kamení a klacky, ale jen hrst trávy. Šplhání, přeskakování, překračování, jsou všechno činnosti, které přidávají spoustu herního času, a vůbec mě nebavilo čumění na (přes zlepšení) stále špatně navazující animace. Adam pořád přešlapuje, popochází, točí se, odstupuje, obzvlášť když to vypadá nejvíc nepřirozeně. Pořád si schovává ruce do dlaní, kroutí hlavou, ohmatává si pupík, a to všechno přidává herní dobu.

U Nibiru jsem si stěžoval, že se možnosti interakce objevují po časových prodlevách. Tady mě zase štvalo, že nikdy nic nebylo jasně dané. Kombinace předmětů mi nedávaly smysl. Ve třetině hry jsem to vzdal, a začal jsem hrát podle návodu. Uvědomil sem si totiž, že až příliš často chodím po ostrově a absolutně netuším, co se ode mě očekává. Herní pasáže na ostrově jsou bez návodu v podstatě o neustálém cyklickém procházení všech obrazovek, vstupování do všech bungalovů, a modlení se za to, aby se někde najednou objevila postava nebo interaktivní místo, které hru posune dál. Autoři si byli vědomi nedostatků omezeného hracího pole, ale „vyřešili“ to tím, že každý den na ostrově dostane nové úhly kamery na ta samá místa. To ale znamená, že se mění i přechodová místa mezi lokacemi, které se často špatně hledají. Naštěstí je ve hře možnost si je pomocí klávesy E zobrazit.

Otravným prvkem je i energy bar, který teď hlavní postava má. Opět strávíte množství času pitím vody a jezením sušenek, samozřejmě po jedné po 3-4 sekundách. Což musíte zopakovat snad 10x pro plné doplnění. Nikdy nevíte co vám kolik energie sebere. Nikdy nevíte, jestli následující dvojklik sebere energii nebo ne, protože občas si Adam prostě musí srovnat nožičky, couvnout, a pak nesměle vykročit.

Některé dny jsou proloženy nočními můrami, které byly noční můry i pro mě, protože se v nich násobila frustrace z pomalého pohybu, spousty krkolomných a špatně navazujících animací a šíleného backtrackingu. Nejhorší jsou ty rychloklikací minihry, měl jsem hodně blízko k rage quitu.

Stejně jako v Nibiru se sem tam objeví nějaká vtipná hloupost, třeba když se bavíte s chlápkem, který chce ulovit racka, zatímco sami máte živého racka pod kabátem a on na to nereaguje. Nebo když Adam prohlásí, že je bezpečné přestříhnout napájecí šňůru od lampy, protože spínač na lampě je vypnutý. V určitém bodě dojde také k nepochopitelné změně chování jedné postavy, Edwin, který byl celou dobu nápomocný a přátelský se najednou chová jako Hermann. Zmátlo mě to, chvilku jsem si i myslel, že jsem si jména zapamatoval špatně.

Dabing a dialogy jsou asi na stejné úrovni jako Nibiru. Zápory jsou ale jiné. Dabéři už to nepředčítají jako knihu, ale zase dialogy častěji v kontextu situace nedávají smysl. Taky mi občas přišlo, že české znění bylo přeloženo z angličtiny, protože se tam objevují fráze typické při doslovném překládání právě z angličtiny. Nevím, jestli bylo nějak vysvětleno, jak si lidé z různých koutů světa rozumí, ale nepamatuju si, že by se o tom jediná postava zmínila.

Autoři jsou asi docela prasátka, protože mají nutkání neustále zobrazovat ženské postavy tak, aby jim byly vidět kalhotky, a ženské postavy jsou postavené na stereotypech typu držkatá černoška, zlatokopka, a kráska v nesnázích, která si „hraje“ na feministku. Samozřejmě dojde i na typicky česky trapné zobrazení homosexuála.

Líbil se mi námět, který ve mně většinu hry vyvolával zvědavost. Celkově ten koncept hry je dobrý nápad, a nějaké jiné studio z něj mohlo udělat kultovní hru. Reprobates ale ke konci dochází dech, a natahovaná herní doba tomu nepomáhá. Nevím, jaká byla skutečná herní doba, ale hrál jsem to tři dny. Musel jsem si dát pauzy, jinak se to nedalo. Hře by moc prospělo, kdyby byla osekaná o ty nezábavné činnosti. Ve světlých momentech bych ji i jako zajímavý slowburn doporučil, ale na konci musím říct, že tohle průměrný hráč asi nepřežije.

Pro: příběh, dabing, koncept

Proti: provedení, zdlouhavá a otravná hratelnost

+18

holmesjedna

2429

19.05.2018 01:26 (poslední úprava 19.05.2018 22:12)

Dohráno

PC 35

Na demoverzi hry Reprobates jsem narazil náhodou, když jsem projížděl CD mé kdysi nově koupené strategie Joint Task Force. S atmosférickým zážitkem, který jsem si z ní odnesl, jsem byl nadmíru spokojen. Už jen fakt, že tato adventura je od českých Future Games, mých oblíbených vydavatelů adventur, kteří stojí za mými oblíbenými tituly Posel Smrti a NiBiRu, mě přesvědčil o tom pořídit si plnou verzi hry. O to šokující byla studená sprcha, která nastala po odehrání pár hodin plné verze... demo totiž obsahovalo jeden z mála světlých momentů celé hry.

Ale pěkně od začátku. Nejprve k příběhu. Ujímáte se role Adama Reichla, který ihned z úvodu hry prodělá těžkou autonehodu. Probouzí se ovšem ihned po ní na neznámém ostrově uprostřed Atlantiku, na kterém dokonce není sám. Po čase si ovšem začne uvědomovat, že tu něco nesedí. Lidé se tu chovají divně, záhadně mizí a objevují se, mají jiný pojem o čase, trpí nočními můrami a všechny je spojuje nějaká tragédie před tím, než se dostali sem. Záhadné také je, že se zde budí všichni odpoledne a místní zvonice se každý den ozývá třemi zazvoněními, po kterých celý ostrov ulehne do tvrdého spánku. K tomu všemu i vy začnete trpět nočními můrami, po kterých většina šílí. Na Adamovi je nyní zjistit, co mají noční můry za význam, co všichni na ostrově dělají a jak se z něho dostat pryč.

Právě jednu z nočních můr, které Adam prožije na vlastní kůži, jsem měl tu čest si projít v demoverzi. A právě tato pasáž je vůbec tou nejlepší z celé hry. Dokonalá temná atmosféra, vizuální zpracování nemocnice, zajímavé dialogy i zvraty. Kdo by si po odehrání takové nadupané demoverze nechtěl pořídit celou hru, že? Povedené jsou veškeré Adamovo noční můry, ovšem tady klady končí. Více jak polovina hry se odehrává na již zmíněném ostrově, na kterém strávíte několik dnů, a upřímně... nebýt těch pár zpestření právě ve formě nočních můr, asi bych se ukousal nudou. A to že vás hra začne nudit ihned úvodem je už sakra malér!

Příběhový postup na ostrově se totiž neskutečně vleče, je až přehnaně natahovaný a většinu herního času tvoří neustálé zdlouhavé chození po okoukaných lokacích sem a tam, které ještě více prodlužuje úbytek energie, kterou si musíte doplňovat pitným režimem a stravou (s tím jsem se u klasické point and click adventury setkal poprvé... a je to naprosto k ničemu). Okamžitě se dostavuje také stereotyp, protože postup veškerých dní je téměř totožný - vyslechnete obyvatele místních bungalovů, obhlédnete ostrov zdali se něco od předešlého dne stalo nebo změnilo, nasbíráte (opět extrémně zdlouhavě) kamení, klacíky a suchou trávu a hledáte jejich následné využití. Přidejme k tomu jeden nebo dva dialogy které nám za celý uplynulý čas strávených zbytečnými aktivitami přiblíží to, co vlastně na ostrově děláme a "dong, dong, dong...", jde se spinkat a můžete začít nanovo. Abych ale jen nekritizoval, i na ostrově se najdou světlé momenty. Dialogy s jednotlivými postavami jsou celkem zajímavé a mě osobně bavilo hledání částí textů, které mi postupně odkrývali tajemný dopis právě o tom, jaký je smysl ostrova a co na něm všichni lidé dělají. Řekněme... mělo to své specifické napínavé kouzlo. Každopádně mnoho takhle povedených momentů neočekávejte.

To co mě neskutečně dokázalo vytočit je takový ten styl hledání ,,najdi trubku ve spleti potrubí,,. Okolo mě je "x" jiných trubek, které se dají použít stejně jako ta, na kterou musím přímo kliknout. Stejně tak na sebe některé předměty mohli trochu více upozornit. Jak si má člověk všimnout miniaturního skalpelu zašitého někde v rohu obrazovky? Grafická stránka hry je pěkná, menší technické nedodělky se dají přehlédnout. Skvěle odvedené jsou krátké filmečky. Český dabing se také celkem povedl, v hlavní roli uslyšíme Václava Rašilova.

Po dohrání dech beroucí části v demoverzi jsem očekával naprostou atmosférickou bombu, která se ponese v duchu předchůdců Posla Smrti nebo NiBiRu. Bohužel jsem se dočkal nudné, zbytečně až přehnaně natahované point and click adventury s pár světlými momenty ve formě nočních můr, které ovšem zdaleka neuspokojí a spíše jen okoření neustálý stereotyp. Reprobates není vyloženě špatnou hrou, ovšem dříve vydané pecky nasadili laťku dost vysoko a jde o první hřebíček do rakve firmy Future Games.

Pro: Noční můry (zejména nemocnice), vizuální stránka hry, zábavné dialogy, povedené filmečky, český dabing

Proti: Ostrov, stereotyp, zdlouhavé postupy mezi lokacemi, zbytečné přehnané natahování děje, pixelhunting, energie,

+14

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).