Pinball Dreams

Tahle hra je braná jako takový základ počítačového pinballu. Byl jsem na ní vždycky zvědavý, protože v jistém hodně starém Score v recenezi na hru Psycho Pinball, jeden redaktor právě pinbally od Digital Illusions vynášel do nebes...a můj veleoblíbený Psycho Pinball zatracoval.

Dočkal jsem se však zklamání. Jako téměř ve všech jiných PC pinballech, jsou k dispozici čtyři stoly a ačkoliv jsou vzájemně hodně odlišné, jsou málo trvanlivé. Nabízejí toho totiž velmi málo k objevení, téměř vše je hned jasné, snad s výjimkou nejlepšího stolu Nightmare. Přestože vím, že je hra už z roku 1992/1993, nenabízejí stoly žádnou přidanou hodnotu. Jsem zmlsaný z novějších pinballů, kde si můžu čas od času zahrát nějakou vtipnou mezihru. To tady nehrozí. Na závěr jsem si nechal úplně největší slabinu hry a tou je mizerná fyzika. Obzvláště stůl Ignition trpí tím, že kulička vystřelená z levé páčky, téměř vždy vyletí doleva. To samé, akorát obráceně, platí pro páčku pravou. To je úplně proti přírodě a zejméně stůl Igniton se tak stává takřka nehratelným. Zato Stůl Beat Box se ze začátku jeví jako hodně zábavný, úsměv však brzy přejde, když hráč zjistí, že polovina úderů, které vyšle, se nějakým záhadným způsobem vrátí doprostřed mimo dosah páček či do postranních kanálů.

Vývojáři asi chtěli hráče pořádně naštvat, a tak to podpořili ještě tím, že v celé hře chybí dočasný extra ball krátce po vystřelení kuličky. Výsledek je ten, že vám jeden stůl, při počtu tří míčků na jednu hru, může vystačit klidně jen na třicet vteřin.

Abych jen nehanil, grafická stránka hry je povedená, hudba je řízná a i přesto, že hru hodnotím negativně, nějakým způsobem mě dokázala udržet tak dlouho, abych porazil v High Scores defaultní rekordy počítače, a že to byl někdy skutečně záhul.