Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mortyr 2093-1944

23.12.1999
45
66 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Mortyr je FPS z druhé světové války od polských Mirage Interactive. Jedná se o klasický koncept střílečky s neohroženým hlavním hrdinou, který s oblibou střílí na kaši stovky a stovky zlých nacistů a jejich psů.

Příběh se však netýká jen poloviny 20. stol.; nacisté totiž válku za pomoci tajné superzbraně vyhráli a v 21. století panují celému světu. Ten začínají stíhat rozsáhlé přírodní pohromy a generál Mortyr dostane tušáka, že odpověď na otázku "Proč?" nalezne jedině v minulosti. Vyšle tedy svého syna Sebastiana vstříc radostem druhé světové války strojem času. Sebastian si ale nakonec zastřílí i v "jeho" věku. Nutno podotknout, že s levely v budoucnosti už tak mizerný level-design, závislý na hledání klíčů vypadnuvších z nepřátel, ještě více upadá.

Hra se do myslí tehdejších recenzentů zapsala na svoji dobu slušným enginem, neférovými skripty, jejichž úkolem bylo zhmotnit hráči za zadkem nepřátele, a osobitou muškou, jež se čas od času rozhodla uhýbati před cílem.

Hra se dočkala tří pokračování. V roce 2004 pokračování s názvem Mortyr 2: For Ever s poněkud vyspělejší grafikou. Roku 2008 jsme se dočkali hned dvou pokračování a sice - Mortyr III a Mortyr 4 (Operation Thunderstorm).


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 10
Jednoho dne, na auto-moto trzích v Chuchelně, jsem se dostal k pár hrám. Jednou z nich byla i mírně poškozená krabička Mortyra ve svém značně nevkusném a esteticky spíše odpuzujícím obalu řady GAME4YOU. Ale co, každá hra se v té době počítala, a krabice byla luxus oproti přílohám na Levelu a Score nebo přepáleným a fixou nadepsaným cédéčkům, a zvláště, když zadní strana slibovala alternativní budoucnost, kopu zábavy a mimo toho i nízké technické požadavky! Takže bych mohl hrát i na plné detaily se svojí (respektive rodičů) konfigurací v čele s GeForce 2 MX. Spokojeně jsem držel krabici na zadním sedadle Škody 120 a těšil se, co nová hra nabídne a zda se vyrovná či i překoná ty již vlastněné.

Mimo to, FPSek jsem do té doby hrál minimum. Vlastně asi žádnou. Takže představa realistické grafiky a vidění z vlastního pohledu (!) byla více jak lákavá. A to se i potvrdilo, prvotní zájem byl vysoký. Neviděl jsem žádné chyby, bavil jsem se možnostmi i pro mě docela vysokou obtížností. Například v části, kde na střechách byly snipeři a já hledal řešení, jak neumřít pod palbou jejich přesné mušky. Bohužel však většina hry je jen málo výrazná a něčím zajímavá.

Jak mě Mortyr rychle zaujal, tak i nadšení i brzo opadlo. Nebylo tomu jako například u Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars, Colin McRae Rally 2.0 nebo Croc: Legend of the Gobbos, které bavily po dlouhou dobu a motivovaly i k znovu zapínání. U Mortyra, jako později u většiny FPS her, jsem viděl až příliš stereotypní hratelnost. Nicméně i tak je Mortyr pro mě sympatickou akční hrou, u niž mě překvapuje (v kontextu jiných FPSek) malé průměrné hodnocení. Ovšem logické při budgetovém původu a v konkurenci roku 1999 (od Aliens versus Predator po Kingpin: Life of Crime).

Pro: některé momenty

Proti: stereotyp

+30
  • PC 55
Tak já vám nevím, ale mě tahle hra neurazila.

Teda urazila mě tím, jak strašně špatně se dá dneska spustit. Už jsem si ji chtěl zahrát tak před pěti lety, ale grafika byla úplně mimo a nepoužitelná. Ale před třemi dny jsem si řek: "ne, já to dám!" Takže jsem musel nahrát speciální knihovny, aby si hra myslela, že mám Voodoo 2 grafickou kartu, nebo co. Ale to není všechno, ještě předtím si musíte dát bacha na to, abyste hru nainstalovali z prvního virtuálního CD, ne třeba ze čtvrtého, jinak to ani nenainstalujete. Pak jsem to s velkou slávou spustil a zvuk byl naprosto nesnesitelný, šumělo to tak, že jsem se cítil jak David Copperfield uprostřed Niagárů. Takže musíte přes příkazový řádek spustit setup a zlepšit počet hertzů v kvalitě zvuku. No jo, jenže pak se to každou chvíli stejně kousne, řešením je změnit v tomhle nastavení sound engine a pokud budete mít kliku, můžete vesele hrát. No jo, jenže ta hra je na dnešních počítačích zběsile rychlá, takže poslední věc je si nainstalovat cheatengine a uměle tu hru zpomalit speedhackem. A pak už to jde! Hurá!

Moc se mi na téhle hře líbí, že jsou to vlastně dvě 3D akce v jednom. Nejdřív v roce 1944, potom v roce 2093, s jinými zbraněmi, v jiném prostředí a s jinými protivníky. Asi budu v menšině, ale mě mnohem více zaujala ta futuristická část. Přišla mi taková méně blbá, než ta historická část. V budoucnosti tolik nevadí, že to prostředí je v celé hře takové papundeklové a uzavřené, v budoucnosti jsou zajímavější nepřátelé i se mi líbilo, že mi přišla druhá část o dost těžší a byl to větší adrenalin. Nutnost šetřit náboji, kterých nebylo nazbyt. Celý tenhle můj problém s náboji byl způsoben patrně tím, že jsem někde minul zcela zásadní zbraň (jmenuje se nějak od G, už ani nevím, jak dál), která spolehlivě ničí silné mechy/roboty, a tahle hra je tak svinská, že ta zbraň tam pak už nikde znova není (až těsně před koncem) a jen smutně koukáte na náboje, kterých máte plnou zadnici a jsou vám úplně k ničemu a se zbytkem zbraní můžete do těchhle mechů narvat s radostí celou kapacitu zásobníku jedné zbraně a pak ještě trochu z druhé zbraně, a pak se teda skácejí. No a ke konci jsou tam tyhle mechy klidně 4 vedle sebe. Radost!

Graficky je to na svou dobu mírný podprůměr, ale hodně mě pobavily ty luxusní odlesky na některých podlahách. Oni jsou ty Němci hodně pořádkumilovní, ale že by to drhli až tolik, to se mi nezdá.

Až při zpětném sledování gameplaye jsem si všiml, že asi ve druhé čtvrtině hry narazíte přímo na samotného Adolfa, já si toho vůbec nevšiml, protože jsem ho sejmul bezpečně z dálky, tak kdo to budete hrát, buďte pozorní.

Zvuk je i po opravení šumění hrozný. Zbraně mají každá jinou hlasitost, všechno to zní hrozně levně a zvuky nepřátel začnou brzy iritovat.

Nevím, jestli to má hudbu, protože mi nic nehrálo a na youtube taky v podstatě nic není. Edit: Už jsem našel 5 tracků, ale nevím, jestli je to všechno, jestli jo, tak možná štěstí, že mi nic nehrálo, protože z toho by mi praskla hlava to poslouchat furt dokola.

Příběh je relativně zajímavý, i když je vyprávěn opět velmi levnou formou. Je celkem vtipné, když zjistíte, kdo že je ten váš rádce, po kterém čtete zprávy (a můžete tuhle informaci snadno minout). Jinak je tu jen intro a asi patnáctivteřinové outro a po něm vás to hned vyhodí do menu. Jenže já mám rád credits! Bez nich mám pocit, že to neskončilo!

Je to celé hodně ryzí doomovka, bez zbytečného balastu, působí hodně arkádově, ale úplně lehká není (někteří nepřátelé vás zabijou i při stoprocentním health a plné zbroji klidně do jedné vteřiny), protivníci pobíhají jak pominutí a je těžké je strefit (o umělé inteligenci bych nehovořil). Loadoval jsem docela často, ale taky je možné, že jsem si tu hru nezpomalil dost a měl jsem to tak o dost těžší.

Takže jo, není to žádná vejška, ale vlastně mě to bavilo a i když ta hra umí být protivná, tak jsem si ji zahrál s chutí a její negativa se dají pro budgetový původ prominout.
+17
  • PC 65
V jednoduchosti je síla. Mortyr je jednoduchá hra. Mortyr je hra, která spousty herním fanouškům zrovna nepadla do oka. Mě ale ano. Při otázce co nabízí Mortyr bych odpověděl jednoduše - Mortyr nabízí jednoduchou a šikovnou hratelnost, zajímavý příběh a (alespoň pro mě) povedenou grafiku. Příběh nabitý akcí, napětím a atmosférou. Mortyr nabízí slušné akční odréagování - zbraní je ve hře dost, občasné české hlášky mírně potěší a celkem dobře vytvoření nacisti nezklamou.

Bugy nemám rád, bugy mě upřímně štvou. Naštěstí Mortyr žádné nemá. Celá grafika je jednoduchá, tak jako samotná hra. Zbraně mírně povedené a prostředí celkem výborné. Animací a podobných věciček se tu ale člověk nedočká. I přesto je Mortyr lehce nadprůměrnou záležitostí a moje akční dětská srdcovka.

Pro: Hratelnost, grafika, akce ...

Proti: Level desing ...

+16
  • PC 30
Je až z podivem, že se mi tuhle hru podařilo tenkrát dohrát. I když ten konec si už moc nevybavuju. Prostě jdete, střílíte, a je konec. Když jsem si tenkrát hru kupoval v Tescu ve výprodeji, říkal jsem si, že je to super. Je to levný, je to z vlastních očí a odehrává se to v druhé světové.

Nacisti vynalezli stroj času a snaží se ho efektivně využít k vítězství. Bohužel se toho ve hře moc nedozvíte. Animace žádné, a popisky, pokud vůbec nějaké jsou, hodně prosté. Hratelnost to bohužel nezachraňuje. Prostě jenom chodíte a střílíte strašně ozvučněnýma zbraněma nacistické vojáky, či něco podobného. Vojáci jsou ke všemu dost tupí a po zásahu lítají jak papír.
Celá náplň misí je jenom o sbírání klíčů.

Hru by mohla zachránit alespoň grafika, která je (nebo byla) na první pohled líbivá. Pěkně vymodelované budovy, efekty počasí, lesknoucí povrchy a spousta menších detailů. Jen kdyby to všechno nebylo tak strašně barevné. Tvůrci se snažili navodit ponurou atmosféru (ano, tmy je tu také dost), ale v kontrastu s barvama to vypadá spíš jako směšná hříčka pro osmileté kluky. To ani nemluvím o tom naprosto beznadějném ozvučení.

Ne všechno je tak zlé. Nápad s alternativní budoucností, kdy vládnou nacisti je docela dobrý. I když ne uplně původní. Kdo to ale takhle natvrdo první zpracoval? Dalo by se říci, že Mortyr je takový duchovní nástupce Return to Castle Wolfenstein. Jen škoda toho strašného zpracování.

Pro: nápad s alternativní budoucností, grafika,

Proti: která je ale strašně barevná, chybí děj, chybí motivace, atmosféra nefunguje, strašné ozvučení a tak dál

+14
  • PC 45
Už dlouho u mě přetrvávala chuť pořádně se odreagovat u nějaké retro hry, a jelikož jsem se chtěl už dlouho pustit do recenzování série her Mortyr, rozhodl jsem se začít pěkně od kořenů, a to prvním dílem z roku 1999.

Ihned z úvodu hraní mě vtáhla jednoduchá hratelnost a level desing, který mě osobně připomínal první minuty Return to Castle Wolfenstein. Téměř celá první část hry se totiž odehrává na nacisty obsazeném hradě. A právě tato část mě bavila od začátku do konce. Bohužel, v druhé polovině hry se dostáváme i do budoucnosti, a to už taková sláva není... právě naopak. Dostaví se totiž extrémní stereotyp a neskutečně monotónní futuristický level desing, nehledě na to, že nebudete mít již žádnou motivaci postupovat hrou dále. O to víc zabolí, že finální bossfight je „bossfight“ v uvozovkách a nebudete mít vůbec problém na něj za pár minut zapomenout. Vše doráží už jen ustřižený nezáživný konec.

Za zmínku stojí i rozsáhlý arzenál zbraní, ať už těch futuristických, nebo původních z druhé světové války. Výběr budete mít od pistolí, přes samopaly až ke kulometům, raketometům nebo plamenometům. V jednotlivých levelech nechybí klasické secretroomy nebo postup pomocí nalézání barevných klíčů. Ovšem, jak rychle mě hratelnost vtáhla, stejně rychle mě nadšení z ní opustilo, a to nejen kvůli stereotypu, ale kvůli scriptům. Vývojáři si totiž usmysleli Vám zákeřně spawnovat nepřátele za záda. Takže když se náhodu dostanete do přestřelky s více nepřáteli, a chcete ustoupit, najednou se za Vámi vynoří hromada nácků, přitom sami moc dobře víte, že za Vámi ještě před pár sekundami leželi jen mrtvoly.

Rozhodně musím vyzdvihnout grafické zpracování, které je na rok 1999 dost povedené. Ovšem v době vydání dávalo tehdejším počítačům také pěkně zabrat. Dočkáme se částečně zničitelného prostředí, odlesků, různých druhů počasí a nebo dokonce maličkostí jako zanechávání vlastních stop ve sněhu. To co ale technickou stránku hry shazuje dolů je zabugovanost. Na bugy tu totiž naleznete na každém rohu, a takové propadávání podlahou je tu ještě v pořádku. Ozvučení není dvakrát povedené. Osobně jsem se těšil, až uslyším částečný český dabing , ale po první větě jsem vyprskl na obrazovku. Rádoby drsné hlášky hlavního protagonisty vás spíše dostanou smíchy na kolena.

Jak rychle mě Mortyr vtáhnul, tak stejně rychle mě odradil. Nebýt neskutečně nudné a stereotypní futuristické části hry, byl bych i spokojený, jelikož část odehrávající se za druhé světové války baví po celou dobu a má slušnou atmosféru. Ovšem hru zabijí i technické nedodělky, scripty, a absence motivace pro jakýkoli postup. Rozhodně nemohu říct, že je Mortyr špatnou hrou, ovšem její potenciál je naprosto nevyužitý.

Pro: Hratelnost, arzenál zbraní, grafika, secretroomy, první část hry během druhé světové války

Proti: Futuristická část hry, stereotyp, scripty, bugy, bossfight, konec, český dabing

+14