Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough
Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough
72

Komentáře

Napsat vlastní komentář
WalomeWalome
Dohráno
  • PC 65
Velmi povedený MoH, s nadprůměrným Spearheadem končí svou pouť poněkud méně povedeným Breakthrough. Začátek vypadá více než slibně – atraktivní prostředí pouště uprostřed písečné (leč mírné) bouře, vojáci v maskách (ale vy ji nemáte, vy dýcháte žábrama) a hratelnost, na kterou jsme byli zvyklí. Prostě paráda.

Někde uprostřed hry, někde kolem Itálie, se to zlomí. Lékáren je málo, nábojů ještě méně a zbraně padlých nepřátel mizí v momentě jejich smrti. Takhle měnit pravidla téměř na konci série, to se přece nedělá!

Než jsem si na tuto skutečnost zvyknul a přistoupil na ni, uběhlo několik naštvaných výkřiků a skřeků plných frustrace. Vrátil jsem tak se do dob před deseti lety, kdy jsem se rozčiloval u her. Příjemný exkurz, i když si stojím za tím, že od tvůrců to přeci jen byla trochu podpásovka.

Velký zápor vidím také v tom, že docela dost času strávíte na korbě jedoucího auta nebo v kulometném hnízdě, v obou případech pálíte z kulometu jako smyslů zbavený po nekonečné smršti přibíhajících/přijíždějících vojáků – kdyby Němci skutečně měli tak početné vojsko, tak dneska mluvíme německy. Počty enemáků jsou opět předimenzované, jak tomu bylo na konci původní hry. Po střídmém Spearheadu zklamání.

Zmíněné zápory ovšem nemění nic na jasných kladech hry – prostředí, gameplay (i když pozměněný) a atmosféra. Zmínit ještě musím demolici budov, která je sice předem daná, ale působí to velice impozantně a uvěřitelně.

Jsem tedy velice rád, že jsem se po deseti letech dostal k těmto dvěma datadisků a mohl si je tak poprvé užít. Oba jsou rozhodně sympatickým rozšířením vynikající MoH, ale Spearhead přeci jen vede.

Pro: prostředí; muzika; pořád se to perfektně hraje

Proti: málo výrazných momentů; AI samozřejmě stále úděsná; změna pravidel hry;

+29
leebighleebigh
Dohráno
  • PC 70
MOHAA: Breakthrough je druhým a posledním datadiskem, který uzavírá PC edici Medal of Honor: Allied Assault. Tentokrát vznikl v dílně externího vývojáře, studia TKO Software, což je na hře poznat.

Autoři si zvolili v druhoválečných hrách poměrně neorané pole a přinášejí nám do hry neznámá bojiště, konkrétně na Sicílii a v Itálii, první kampaň se odehrává v severní Africe, kterou jste si mohli projít již v předchozích částech MOHAA.

Tvorba odlišných autorů je poznat na kosmeticky změněném interface a hlavně se mi zdála poněkud vylepšená grafika. Originální je první africká mise odehrávající se v písečné bouři, kde opravdu v mlze písku nevidíte takřka nic, což dodalo na realitě. Pozitivně kvituji také přitomnost exotických italských zbraní, které jsou vítaným osvěžením do všeobecně známého arzenálu vojsk Druhé světové války.

Herní náplň je prakticky identická jako v MOHAA. Opět najdete různé typy misí, které se průběžně střídají a dodávají hře na pestrosti. Takže se stereotyp nedostavil, ani když jsem všechny tři MOHAA hry odehrál prakticky v jednom zátahu. Design je tentokrát značně lineární, dokonce více než v přídavku Spearhead.

To by ani nevadilo, ale designéři se tentokrát rozhodli hráče potrápit. Cožpak o to, větší obtížnost by se dala pochopit, když jde o datadisk, ale co mi vadilo, bylo značně omezené množství munice. Zatímco u předchozích her jsem měl vždy čím střílet a munice padala ze zabitých vojáků, tady jsem mnohdy musel sahat po pistoli, a i tak bylo potřeba municí šetřit, což vadilo hlavně při palbě zdálky na kulometné palposty, kde přesné zaměření nebylo možné. Takže místy hratelnost trochu kolísala.

Navíc opětovně zlobily scripty. Kupříkladu při dobývání stanoviště s vlakem, kde zezadu přijíždí vůz s nepřátelskou posilou. Při nahrávání pozice se situace střídala, jednou přijel, jindy nepřijel. Taky jsem prskal u finální fáze třetí kampaně, kde nebyl zcela jasný cíl. Dostal jsem za úkol zničit nepřátelskou artilerii a najít přeživší kamarády.

Kanóny jsem všechny zničil, v opevněném dvoře stál ten poslední, u kterého bůhvíproč nebyl zvýrazněn indikátor k přiložení nálože. Až později mi docvaklo, že musím probourat dělem zeď a až potom šlo dělo zničit. Po zvládnutí útrpné ochrany uvězněných kamarádů stále nebyl úkol se zničením děl splněn. Příčinou bylo nejasné spontánní oživení předtím zničeného kanónu! Zkrátka hra si v tuto chvíli asi žila vlastním životem.

Breakthrough důstojně navazuje na předchozí MOHAA materiál, ale jeví se mi, zejména díky vysoké obtížnosti a omezené munici, herně jako nejslabší. Ale i tak za doporučení jistě stojí.

Pro: Atmosféra i hratelnost ve stylu původní hry. Nová a nezprofanovaná bojiště WWII. Neznámé italské zbraně.

Proti: Poměrně náročná obtížnost. Málo munice. Chyby ve skriptech.

+27
VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 75
Na záčátku to byla taková klasika. Hra vás hodí do boje. Nechá vás kosit nepřátele po desítkách. Nepřítel jde na jednu ránu. Z každého vypadne zbraň. Z každého druhého uzdravovací lahvička. Prostě pohoda. Ale už ve druhé misi si asi autoři řekli, že válka vlastně není tak růžová a dost razantně přitvrdili. Najednou kolikrát nestačí ani dvě rány do hrudi ze samopalu. Z nepřátel nepadají zbraně ani lahvičky. Musíte se krčit, vším šetřit a čekat až někde najdete něco položeného na stole.

Nepřátel je pořád stejné množství. Nábojů je o dost méně. Párkrát se mi stalo, že všechny došli. Hra vás donutí používat všechny zbraně. I tu pitomou brokovnici. Nebýt save/load, tak by se to na normální obtížnost nedalo hrát. Zabil jsem nepřítele, aniž by po mě stačil vystřelit? Okamžitý quicksave. Načítal jsem tolikrát, že bych díru do světa jako youtuber asi neudělal. Ani spolubojovníci moc nepomohou. Hra vás netrestá za jejich smrt a obvykle zahynou velmi brzy.

Hratelnost mi hodně připomínala hry typu Virtua Cop. Jdete dopředu a skriptovaně na vás vyběhnou nepřátelé z několika úhlů. Vlastně se celková hratelnost moc nelíší od toho, když musíte používat stacionární zbraně. Nepřátelé na vás pokaždé vyběhnout, překonáte-li nějaký bod a pak jde jen o rychlost, přesnost a načasování. Komplexní design tady opět nehledejte. Jde se jen dopředu a kosí. A mě to bavilo.

Datadisk totiž nabízí výzvu, kterou předchozí datadisk neměl. Je důležité postupovat opatrně, střílet pokud možno přesně alespoň do těla. Nepřátelé jsou rychlí a každá jejich rána stojí 10 bodů života. Často jsem běhal z jedním životem a měl pocit válečné beznaděje. "Vím, že za chvíli zhebnu, ale alespoň se s tím pokusím něco udělat". Najít pak v téhle situaci lékárnu zvedalo můj pocit sebeuspokojení. Stejně tak závěrečné titulky, které přišly po obzvlášť tuhé bitce.

Hra mi vydržela mnohem déle, než Spearhead.

Pro: vysoká obtížnost, pocit beznaděje, uspokojení při vítězství, slušná herní doba

Proti: je to turbo arkáda, voják by něměl přežít dvě rány do hrudi ze samopalu, nebo ránu do hlavy (pochybuju, že by z takové blízkosti helma pomohla)

+20
themacsthemacs
Dohráno
  • PC 70
Rok se s rokem sešel a přišel na svět další datadisk, tentokráte s podtitulem Breakthrough, který nás zavedl do severní Afriky a Itálie do bojů na Sicílii nebo Monte Cassinu. Opět se ocitáme v kůži nového vojáka, seržanta Johna Bakera z americké 34. pěší divize. Stejně jako v datadisku Spearhead si zahrajeme 3 akty, na datadisk akorát dostačující.

Na začátku se ocitáte v severní Africe, kde právě zuří obrovská písečná bouře, ve které vidíte tak sotva na pár metrů, ale náckové jsou na tom stejně. Společně s vašimi přáteli vykopete Němce, a nově také Italy, ze Severní Afriky. Poté se společně přesunete na Sicílii, kde spadnete s letadlem a zase budete za nepřátelskou linií. Po osvobození Sicílie se přesunete do Itálie, kde prožijete bitvu u Monte Cassina a nakonec přispějete k porážce Němců u Monte Battaglia. Závěrečným bombardováním zámečku hra končí a vy si můžete gratulovat k úspěšnému dohraní.

No a když jsem se již zmínil o Italech, tak z toho vyplývá to, že jsem se poprvé v jakékoliv hře setkal s italskými zbraněmi, tanky a letadly. Z prvně jmenovaných třeba samopal Moschetto nebo puška Carcano. K tomu ještě přibylo pár britských zbraní, ze kterých mě nejvíce zaujala puška DeLisle s integrovaným tlumičem.

Tyto všechny věci rozhodně patří ke kladům tohoto datadisku, stejně jako všechny klady, které jsem zmínil u datadisku Spearhead. Ve zkratce zlepšené efekty výbuchů, možnost střílet ze všech stacionárních zbraní, které najdete a také možnost bashovat každou zbraní. K poslednímu kladu patří věc, která byla ve spearheadu spíše zápor. Náplň misí. Na rozdíl od Spearheadu, kde byly mise neoriginální a občas nudné, jsem se v tomto datadisku nenudil ani chvíli a dohrál jsem to prakticky na jeden zátah. Mise byly nápadité, originální a hlavně zábavné. Až teda na poslední misi u Monte Battaglia, která byla velmi těžká a také dost nudná.

No ale bohužel i zde musím zmínit zápory, které byly i u Spearheadu. AI nepřátel je zde opět přehnaná, i s obyčejným samopalem střílí jako s odstřelovací puškou, stejné pády fps se zapnutými komplexními stíny, chybějící ironsighty a hlavně, co je v tomto datadisku ještě markantnější než ve Spearheadu, nedostatek munice a lékárniček, kdy jsem velmi často přežíval s pár procenty hpček a pár náboji. Jednou se mi také stalo, že mi náboje došly úplně a jediné mé štěstí bylo, že už byl konec mise. Navíc se zde ještě více projevil bug ve hře (možná to není bug a je to vývojáři uděláno schválně), kdy po zabitých nepřátelích zbraně prostě mizely.

Tímto jsem vše shrnul, herní doba je oproti Spearheadu asi o hodinu delší, přičemž je zde o 1 misi více. Všehovšudy byl pro mě tento datadisk lepší než Spearhead a jen kvůli stejným chybám jako ve Spearheadu a trošku zmírněné zábavností misí hodnotím 70%.

Délka:
3 akty, 11 misí, herní doba asi 6 hodin na střední obtížnost

HW nároky:
91 fps stabilně, občasné pády fps, nejspíš omezeno. Problém s komplexními stíny jsem již popsal v textu.

Pro: + Nové italské zbraně, tanky a letadla + Nové britské zbraně, hlavně netradiční kousky + Zábavné a originální mise. + Stejné jako ve Spearheadu

Proti: - Extrémní nedostatek munice a lékárniček - Stejné jako ve Spearheadu krom náplně misí

+18
PRIVATE MARTINPRIVATE MARTIN
Dohráno
  • PC 85
V MoH Breakthrough sa ujímate postavy istého Johna Bakera, s ktorým opäť pošlete na druhý svet nehorázne kvantá nacistov.

Ako už bolo povedané, hrateľnosť v tomto datadisku je ešte akčnejšia ako minule a zdala sa mi aj trohu náročnejšia, čo sa týka obtiažnosti.
Náplň misií je taktiež podobná, opäť sa tu nachádzajú rôzne spestrenia ako napr. jazda tankom. Vrátili sa aj moje obľúbené "one man army" misie.
Čo ma potešilo, bola zmena prostredia. Africký začiatok a neskôr ťaženie v Taliansku boli pre mňa vítanou zmenou.
K zbraniam: stretnete staré známe kusy, ale aj niekoľko nových.
Grafické spracovanie sa od minule o moc nezmenilo (aspoň ja som nepostrehol nejaké výraznejšie zmeny). Quake III engine sa hýbe slušne a to je hlavné.

Verdikt:
Celkovo sa mi Breakthrouhg v porovnaní s predchádzajúcim Medal of Honor: Allied Assault - Spearhead páčil o trochu viac, opäť ponúka kvalitnú zábavu, ale kvality pôvodného Medal of Honor: Allied Assault nijak neprevyšuje. A je aj trochu krátky.
Ale aj tak si myslím, že sa jedná o vydarený datadisk.

Pro: akcia, nové prostredie, zbrane

Proti: dĺžka

+16
Dan9KDan9K
Dohráno
  • PC 50
Datadisk je to v rámci žánru docela dlouhý. Přibude pár zbraní. Tou nejzásadnější změnou je ale hodně velké zvýšení obtížnosti. Nejednou se mi stalo, že mi úplně došly náboje a já se musel proboxovat. Je jasné, že něco takového mohlo vyjít jen díky save/load. Je zde asi šest skutečně frustrujících akcí, kdy hráč musí něco ubránit či někoho ochránit a může to dokázat jen s notnou dávkou štěstí a na mnohý pokus, neboť se musí naučit přesné pořadí toho, jak který nepřítel odkud vychází. Nepřišlo mi to příliš zábavné. Daleko více než dříve se taky přátelské postavy pletou do cesty a často při hraní způsobily mojí smrt.

Jinak grafika je stejná, hudba je samozřejmě výborná, ale oproti původní hře, kde nehrála skoro vůbec, tady hraje furt a to taky není úplně dobře. Hudba je neustále hodně výbušná a často mě rušila.

Náplň misí překvapí asi jenom tím, že hráč musí vykonávat neustále něco speciálního - jezdit tankem či autem, bouchat rakety, střílet ze stacionárního kulometu, něco ochraňovat a mnoho dalšího....měl jsem pocit, že klasické pěší akce si člověk užije tak půlku hrací doby. Těžko říct, zda tohle je dobře, ale asi proč ne.

Celkově to není ostudný datadisk, ale už poměrně zbytečný. Spearhead původní hru dobře doplňoval, ba dokonce mě bavil více. Toto už je spíše nastavovaná kaše, jejíž hraní mi nezpůsobilo příliš mnoho radosti.
+16
H34DH34D
Dohráno
  • PC 70
V herním konceput MoH se nic nezměnilo, proto je docela těžké, aby Breakthrough přišel s něčím novým. Prostředí misí nové je, dostaneme se na poušť a do neokoukaných lokací, ale stejně začne mít člověk občas pocit, že něco hodně podobného už hrál. Navzdory tomu si však na kvalitu kampaňe nemohu příliš stěžovat, atmosféra válečného bojiště funguje, hraní je v rámci možností věohodné a arkádové střílení je taktéž zábavné.

Pokud však nechcete Breakthrough jen přímočaře proběhnout, můžete narazit na pár menších nelibostí, hodně událostí je silně scriptováno, lidi kolem vás umírají a nehledě na to jak dobře hrajete, nemůžete je zachránit a vliv kolem sebe ovlivnit, většinu druhé světové tak uhraje jeden voják - vy. Pokud hrajete na těžší obtížnost musíte si v několika situacích určitý script událostí zapamatovat, samozřejmě pomocí metody save/load, a až potom se vám podaří úkol splnit.

Graficky hra stále využívá modifikovaný Quake 3 engine, ale myslím, že je tentokrát vyždímán ještě víc a vypadá o malinko lépe.

Pro: Opět kvalitní zpracování druhé světové, chytlavá a zábavná kampaň

Proti: Hlavně příliš krátké, pak pár drobností ve scriptování, respawnování nepřátel uprostřed ničeho apod.

+13
LukaskonLukaskon
Dohráno
  • PC 80
Breakthrough je druhý a poslední datadisk k MoH: AA. Tentokrát je dějiště bojů zasazeno do Afriky a Itálie. Díky tomu přichází řada novinek včetně Italských vojáků, nových zbraní (převážně Britských a Italských) a samozřejmé nové prostředí. Ten největší rozdíl v rámci hratelnosti však přináší navýšení obtížnosti vinou omezení munice i léčiv. Zatímco v minulých dílech bylo nábojů možná až příliš, teď jich je tak akorát a protože po nepřátelích zbývá jen minimum munice, často budete čelit hrozícímu nedostatku střeliva. Podobně jsou na tom lékárničky – jen zlomek nepřátel po sobě nějaké zanechá. Čím více postupujete hrou, tím méně zbývá munice i léčiva po nepřátelích.

Od svého základu (AA) prodělal B změny i v dějovosti a celkovém pojetí války. Vše je akčnější, našlapané výbuchy i střelbou a výsledek působí filmověji. Jenomže pokus o dějové zvraty skřípe a to hodně. Když už jsem asi potřetí unikl takřka jisté smrti, bylo to trapné, tím spíše, že nějakou tu havárii, či nepřátelský přepad přežije pokaždé jen hlavní hrdina a nikdo jiný. Provázanost mezi úrovněmi se také kamsi vytratila. Asi jen polovina úrovní v misích na sebe přímo navazuje a navíc prakticky na každou novou úroveň dostanete do začátku jiné vybavení. Je tudíž celkem zbytečné šetřit si munici do těch nejlepších zbraní, protože o ně stejně brzy přijdete. Na druhou stranu jsou úrovně oproti základu větší a jedna zabere cca 20 – 40 minut.

Dojmy z misí:

1 - Tunisia (4 úrovně)
Na drsňácké proamerické žvatlání jsem už skoro alergický a své si odbyl i B v podobě důstojníka na samém počátku. Brzy jsem byl vyhozen uprostřed nepřehledné vřavy, navíc s celkem zdařile provedenou písečnou bouří. To, že jsem nedostal masku, mě ale naštvalo – vždyť úsek s maskou byl v AA jeden z nejlepších! Vím, že B je datadisk, takže se očekává, že hráč odehrál základní hru a je připraven na vysokou obtížnost již od začátku, ale stejně mi to přišlo přehnané. Tím spíše, že spojenci během minuty pomřeli a já zůstal v zákopech sám. A protože přes písek není nic vidět, nezbývalo než se hnát vpřed. Ta vynucená hektičnost provází celou misi. Ať už jde o ochranu tanků, o útěk po střechách, o ničení děl nad průsmykem, či o dobývání věznice – stále jsem měl pocit, že mě hra tlačí vpřed a dělá to dvěma základními způsoby – buď nucenou ochranou spojenců, či neustálým respawnem nepřátel. Nelíbí se mi to, ale Tunisko má i světlejší momenty, jako například infiltraci v přístavu, jízdu tankem, či přestřelky na potápějící se lodi. Krom spousty stacionárních děl, které však posloužily jen na zabití hrstky vojáků, se zde objevují nové zbraně, a i když zatím nejde o žádný zázrak, taková pistole s patnácti náboji v zásobníku, je pěkná hračka.

Dojmy z mise byly jako na houpačce. Světlé momenty střídaly ty tmavé a já proto uděluji pomyslnou stříbrnou hvězdu.

2 - Sicily (3 úrovně)
Tohle je zlatý hřeb datadisku. Hlavní myšlenka mise byla častokrát využitá i v AA – sám anebo skoro sám na nepřátelském území. Navíc jsou nepřáteli výhradně Italští vojáci a tudíž je na obzoru celá sada jejich zbraní – pistole Beretta, puška Carcano, poloautomat Moschetto a prapodivné bíločervené granáty s velkou účinností. Britové taky nejsou pozadu a tak nechybí lehký kulomet Vickers ani puška s tlumičem DeLisle. Skoro všechno jsou lahůdkové kousky, které řádně oživí hru. Tu zpestří i stealth akce na letišti, či opravdu působivé přestřelky na vinicích. Dále je v poslední úrovni spousta spojenců, přičemž většina klidně může zemřít – takové mám nejraději, protože jejich AI je stále mizerná a udržet je naživu by vyžadovalo řadu loadingů. Takhle, když se je povede uchránit, je to fajn a když ne, nic závažného se neděje. Snad jediné, co mi výrazněji kazilo zážitek, byl závěr, kdy je třeba se pomocí minometů ubránit tankům. Je to jeden z nejnáročnějších momentů celé hry a zmáknout to na první pokus je snad nemožné. Mě to dalo hodně zabrat, až jsem si říkal, jestli v tom není nějaká finta a jestli není snazší ničit tanky bazukou.

Jak už jsem zmínil – jde o nejlepší misi hry, takže jednoznačně zlatá hvězda.

3 - Italy (4 úrovně)
První polovina závěrečné mise patří městským bojům. Místy to připomíná městečko odstřelovačů z AA, ale i když je to zlé, tak hrozné to zase není. První půlka mise se též odehrává v duchu záchranné operace, takže nechybí mnoho spojenců, i když jen zajatců, či zraněných. Druhá poloviny mise nastavuje laťku obtížnosti opravdu hodně vysoko a to díky dvěma důvodům – za prvé akutní nedostatek munice a za druhé bránění se proti hordám nepřátel. Je to úsek, kdy jsem pomalu počítal každý zásobník a jak jen to šlo, využíval jsem stacionární zbraně či ty méně univerzální (pistoli a brokovnici). Už takhle to bylo na hraně a kvůli vysoké obtížnosti jsem nejednou opakoval daný úsek znova a znova. Vzpomínám například na šílenou obranu rozbořené budovy. Byl tam kulomet s nekonečným počtem munice, ale jakmile jeden jediný nepřítel zmizel z dosahu kulometu, musel jsem kulomet nechat a jít ho zastřelit, zatímco se dovnitř valili další vojáci a kulomet ztratil význam. No a výsledek – hromada nábojů zmizela, aniž by to bylo nezbytné. Říkal jsem si, že to nevadí, jenže ke konci to začalo být znát. Samotný závěr pak patří podobně jako v AA nutnosti rychlého postupu, či spíše rychlé střelby na cíl, kterým jsou vojáci snažící se odpálit vysílač. Do toho neustálé přívaly střelců a ještě tanků… Myslím, že útěk z pevnosti v AA je oproti tomuhle pohodička.

Bohužel tahle mise mě dokázala spíše otrávit. Ta obtížnost je místy úděsná a neumím si představit hru na Hard. Těch opravdu zábavných úseků je minimum – pocit frustrace z přílišné obtížnosti, navíc ještě umocněné nedostatkem munice, prostě převládá a tak dávám pomyslný bronz, čímž nechci říct, že je mise vyloženě špatná, ale z těch tří mi přijde zkrátka nejslabší.

Abych to shrnul – B je rozhodně zdařilý datadisk, čítající slušných 11 úrovní (zdánlivě třetina původního AA, ve skutečnosti díky větší délce úrovní je datadisk minimálně poloviční). Navíc se datadisk nebojí přinést řadu novinek a dokonce částečně pozměnit hratelnost – nutnost šetřit munici. Má řadu skvělých momentů, které naneštěstí ušlapávají momenty špatné. Přesto jako celek působí nadmíru dobře, byť za sebe můžu bez váhání říct, že na svého staršího kolegu (Spearhead) nemá.

Pro: Atmosféra, rozmanitost prostředí, dobrá AI nepřátel, stylová orchestrální hudba, nové zbraně (Italské a Britské)

Proti: Místy přehnaná obtížnost, slabá AI spojenců, velmi málo munice ke konci hry

+13
MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 70
Jednoznačně mnohem lepší než Spearhead. Prostředí už nejsou hnusná a prázdná, ale mají nápad a vypadají k světu. Navíc na sebe mise postupně tématicky navazují. Z pískem zasypaných dun a průsmyků se podzemními tunely přesuneme do Itálie, kde si užijeme přírodu známou již z MOHAA a bitvy mezi prosluněnými vinicemi i promoklými městy. Designem misí a jejich pestrostí Breakthrough rozhodně převyšuje Spearhead o několik pater a takové dostávání se z polopotopené lodi má atmosféru. Kdyby to takhle bylo od začátku do konce, mohl bych si libovat, potud je to totiž PAN datadisk.

Ano, přichází odstaveček "Ale". Bolestný nedostatek munice není ten pravý krok k získání silnějšího zážitku ze hry. Sice si musíte povinně zbraně přehazovat a pro každou situaci použít skutečně JEN tu, která se do dané chvíle hodí a šetřit tak municí, skutečně je také vhodné mířit a jedna rána do pixelové hlavy tak znamená ušetření mnoha dalších ran, nicméně takový ideální případ je ve hře výjimečný. Co není výjimečné je situace, kdy jste uprostřed přestřelky, ve zbrani cvakáte na prázdno a zbývá vám jen pistolka a nikde poblíž žádná možnost sebrat ani munici ani náhradní zbraň od padlých. Těm totiž zbraně mizí okamžitě s jejich duší. Hra díky tomu není zábavnější, ale prostě jen prudí.

Ai a scripty obecně jsou něco, s čím autoři kontrolu kvality a optimalizaci skutečně nespojovali. Pokud nevíte kudy kam (a občas se tak stane), stačí se podívat kolem na dveře, zda skrze ně neleze hlava, puška, samopal a zda za nimi není slyšet křik a dupot, kterak se vojclové doslova mačkají na dveřích. V průběhu celé hry neměli vojáci problém se ukazovat skrze dveře a zdi a někteří bez potíží i uvnitř budovy stříleli jak zběsilí mým směrem - zeď neprostřelili, ale to jim zjevně nevadilo.
Perličkou na třešničce na dortu byla finální mise, kdy mi na vězi u vysílačky maník sdělil, že ji musí jít někam dolů opravit a já že ho mám krýt. Že mi dá vědět, kdy mám vysílačkou přivolat pomoc. A tak jsem, prost jakýchkoliv nábojů, sebral dva balíčky munice do odstřelovačky a jal se bránit věž, aby mi ji nějaký zfanatizovaný nácek nevyšperkoval náloží. Stříleli po mě z pušek a samopalů, házeli po mě granáty, pálili do mě Panzerfausty, já se kryl, náložemi posedlé maníky u věže zprošťoval jejich břímě a modlil se, aby mi ten vůl už dal konečně znamení a já mohl zavolat posily. Když už jsem byl ke konci s dechem, municí a vírou v technické schopnosti onoho spojaře, kouknul jsem směrem ke dveřím, zda jsem v té vřavě něco třeba nepřeslechl.... Ten vůl celou dobu běžel s hlavou opřenou do zavřených dveří a jak byl asi v šoku a ve stresu, nenapadlo ho si ty dveře otevřít. Já mu je sice otevřel, ale mezi tím mi odpálili vysílací věž náloží. Toliko ke scriptům.

Hra i celkem podvádí a postupem času už to není zajímavé ani vyzývavé (ano, to je blbost, ale mě teď prostě nenapadá správný tvar slova "výzva" :)) Nepřítel má mušku, za kterou by se nemusel stydět žádný sportovní střelec prakem na 100 kilometrů. Hru vysloveně baví vám posílat na krk hordy vojáků ve vlnách a taky je tu hned několik misí ála "Braň. Hm, neubránils." Občas s vámi také cestuje zase nějaký ten vocas/podržtaška, kterému se v bitevní vřavě nesmí nic stát, naštěstí mi ale přišlo, že buďto mají vždycky značně tužší kořínek, než tomu bylo v předchozím datadisku a samotné hře, nebo hra směřuje veškerou pozornost nepřítele směrem k mým vlastním vnitřnostem.

Tenhle datadisk mě bavil. Byl zajímavější, pestřejší a hezčí.
Tenhle datadisk mě nebavil. Byl těžší vinou nedostatku nábojů, díky scriptům zabugovanější a s přemírou bránících misí proti tupým hordám, které umí uhýbat a skákat div ne jak Skaarj z Unreal Tournamentu.

Pro: Různorodost prostředí; design misí a jejich výbava; subjektivně delší a zajímavější než Spearhead

Proti: Nedoladěnost a bugy ve scriptech; příliš obraných misí proti nekonečným hordám; příliš přísný až nedomyšlený nedostatek jakékoliv munice a okamžité mizení zbraní nepřátel.

+11
RaptorM60RaptorM60
Dohráno
  • PC 70
Asi nejmasochističtější a nejfrenetičtější část celé MoH série. Adrenalinovější střílečku jsem ještě nehrál a že už jich za sebou pár mám. Pokud si dobře vzpomínám, v Breakthrough pro mě byla naprosto vražednou misí obrana jakéhosi kostela, který byl bombardován a odstřelován ze všech úhlů, ale padnout prostě nesměl. Nepadl, ale pěkně jsem se zapotil a návaly vzteku můj stůl snášel těžce :).
+8 +9 −1
mrsalierimrsalieri
Dohráno
  • PC 80
Frustrace a občas chuť zničit klávesnici. Tak by se dal popsat druhý datadisk k veleúspěšnému MOHAA. Některé herní momenty jsou natolik šílené, že počet loadingů byste počítali opravdu dlouho. Může za to nejen celkově přesná muška nepřátel, jejich velké množství, ale také místy kritický nedostatek nábojů, kdy jste často odkázáni pouze na pistoli.

Z úvodu tohoto komentáře by se mohlo zdát, že Breakthrough je nepovedená fraška, leč není tomu tak. I když jsou ve hře asi tři momenty, kdy jde opravdu do tuhého a budete vývojáře proklínat, stále jde o Medal of Honor s většinou původních kladů - výbornou atmosférou, skvělými a nápaditými misemi a kvalitní prezentací obecně.

Vyzdvihnout musím hlavně ty mise, kterým opravdu nechybí nápady a budete jen žasnout, do jak rozmanitých prostředí vás datadisk zanese. Pokud nejde zrovna vyloženě do tuhého, je hratelnost skvělá a zážitek takřka dokonalý. Abych pravdu řekl, nebýt již výše zmíněných záporů a přirozeně krátké herní doby, hodnotil bych tuto hry v rámci série asi nejlépe!

Pro: Prostředí, mise, hratelnost... prostě většina kladů z AA :)

Proti: Občas AI, místy dost šílená obtížnost a frustrace, krátká herní doba

+8
MATADORMATADOR
Dohráno
  • PC 65
Až MoHAA: Breakthrough pro mě působí dostatečným dojmem datadisku. Je to právě tento datadisk, který působí podobně jako MoHAA, ale hraje se jinak.

Prostředí je změněné a Itálie je dobrým vynahrazením bojů v Evropě. Hratelnost je stejná a působí dobře.

Pro: prostředí, klasický Medal,

Proti: opět docela krátké,

-1 +3 −4

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 140 72

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
180
Odkaz:
http://dbher.cz/h180
Přidána:
11.06.2008
15 let a 316 dní
Hodnocení:
140 (10-100 %)
Komentářů:
12
Oblíbenost:
Sledovat 14 Chci si zahrát 12
Rozehráno 1 Dohráno 143
Návštěvnost:
17813× (celkem)
174× (poslední měsíc)
55× (poslední týden)
8× (dnes)
Více