MOHAA: Breakthrough je druhým a posledním datadiskem, který uzavírá PC edici Medal of Honor: Allied Assault. Tentokrát vznikl v dílně externího vývojáře, studia TKO Software, což je na hře poznat.

Autoři si zvolili v druhoválečných hrách poměrně neorané pole a přinášejí nám do hry neznámá bojiště, konkrétně na Sicílii a v Itálii, první kampaň se odehrává v severní Africe, kterou jste si mohli projít již v předchozích částech MOHAA.

Tvorba odlišných autorů je poznat na kosmeticky změněném interface a hlavně se mi zdála poněkud vylepšená grafika. Originální je první africká mise odehrávající se v písečné bouři, kde opravdu v mlze písku nevidíte takřka nic, což dodalo na realitě. Pozitivně kvituji také přitomnost exotických italských zbraní, které jsou vítaným osvěžením do všeobecně známého arzenálu vojsk Druhé světové války.

Herní náplň je prakticky identická jako v MOHAA. Opět najdete různé typy misí, které se průběžně střídají a dodávají hře na pestrosti. Takže se stereotyp nedostavil, ani když jsem všechny tři MOHAA hry odehrál prakticky v jednom zátahu. Design je tentokrát značně lineární, dokonce více než v přídavku Spearhead.

To by ani nevadilo, ale designéři se tentokrát rozhodli hráče potrápit. Cožpak o to, větší obtížnost by se dala pochopit, když jde o datadisk, ale co mi vadilo, bylo značně omezené množství munice. Zatímco u předchozích her jsem měl vždy čím střílet a munice padala ze zabitých vojáků, tady jsem mnohdy musel sahat po pistoli, a i tak bylo potřeba municí šetřit, což vadilo hlavně při palbě zdálky na kulometné palposty, kde přesné zaměření nebylo možné. Takže místy hratelnost trochu kolísala.

Navíc opětovně zlobily scripty. Kupříkladu při dobývání stanoviště s vlakem, kde zezadu přijíždí vůz s nepřátelskou posilou. Při nahrávání pozice se situace střídala, jednou přijel, jindy nepřijel. Taky jsem prskal u finální fáze třetí kampaně, kde nebyl zcela jasný cíl. Dostal jsem za úkol zničit nepřátelskou artilerii a najít přeživší kamarády.

Kanóny jsem všechny zničil, v opevněném dvoře stál ten poslední, u kterého bůhvíproč nebyl zvýrazněn indikátor k přiložení nálože. Až později mi docvaklo, že musím probourat dělem zeď a až potom šlo dělo zničit. Po zvládnutí útrpné ochrany uvězněných kamarádů stále nebyl úkol se zničením děl splněn. Příčinou bylo nejasné spontánní oživení předtím zničeného kanónu! Zkrátka hra si v tuto chvíli asi žila vlastním životem.

Breakthrough důstojně navazuje na předchozí MOHAA materiál, ale jeví se mi, zejména díky vysoké obtížnosti a omezené munici, herně jako nejslabší. Ale i tak za doporučení jistě stojí.