Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough

72
119 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
rozšíření
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
22.09.2003 PC
Vývojáři:
Breaktrough je po Spearhead druhým datadiskem k populární FPS z druhé světové války Medal of Honor: Allied Assault.

Tentokrát se hráč vžije do role seržanta Americké armády Johna Bakera a projde s ním ve třech kampaních celkem jedenáct misí na bojištích Tunisu a Itálie včetně nejznámějších bitev ze spojenecké invaze na Sicílii. Novinkou v oblasti hratelnosti je několik typů nových úkolů jako ostřelování nepřátelských tanků mortarem nebo hledání min. Nechybí však ani obvyklé úkoly, řízení tanku nebo ochrana určité osoby. Nutno dodat, že hra je oproti předešlým titulům o něco obtížnější hlavně kvůli častému nedostatku munice.

Přibyly také nové jednotky a hlavně zbraně převážně italské výroby (např. kulomet Moschetto nebo útočná puška Carcano). Samozřejmostí jsou pak všechny zbraně z předchozích dvou her.

Multiplayer byl tentokrát obohacen o devět nových map vytvořených převážně podle single-playerových levelů a jeden mód nazvaný Liberation, v němž jsou padlí hráči umístěni do vězení a jejich spolubojovníci je musí osvobodit a vrátit tak do hry. Doplněny byly i hráčské modely a to o příslušníky italské armády.


Poslední diskuzní příspěvek

Bodkin: Jo, pravda. Ale někdy mizely úplně. Pušky většinou ne, samopaly jo - ale o to je to frustrující, když je svíraj v tý pařátě a ty z…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Velmi povedený MoH, s nadprůměrným Spearheadem končí svou pouť poněkud méně povedeným Breakthrough. Začátek vypadá více než slibně – atraktivní prostředí pouště uprostřed písečné (leč mírné) bouře, vojáci v maskách (ale vy ji nemáte, vy dýcháte žábrama) a hratelnost, na kterou jsme byli zvyklí. Prostě paráda.

Někde uprostřed hry, někde kolem Itálie, se to zlomí. Lékáren je málo, nábojů ještě méně a zbraně padlých nepřátel mizí v momentě jejich smrti. Takhle měnit pravidla téměř na konci série, to se přece nedělá!

Než jsem si na tuto skutečnost zvyknul a přistoupil na ni, uběhlo několik naštvaných výkřiků a skřeků plných frustrace. Vrátil jsem tak se do dob před deseti lety, kdy jsem se rozčiloval u her. Příjemný exkurz, i když si stojím za tím, že od tvůrců to přeci jen byla trochu podpásovka.

Velký zápor vidím také v tom, že docela dost času strávíte na korbě jedoucího auta nebo v kulometném hnízdě, v obou případech pálíte z kulometu jako smyslů zbavený po nekonečné smršti přibíhajících/přijíždějících vojáků – kdyby Němci skutečně měli tak početné vojsko, tak dneska mluvíme německy. Počty enemáků jsou opět předimenzované, jak tomu bylo na konci původní hry. Po střídmém Spearheadu zklamání.

Zmíněné zápory ovšem nemění nic na jasných kladech hry – prostředí, gameplay (i když pozměněný) a atmosféra. Zmínit ještě musím demolici budov, která je sice předem daná, ale působí to velice impozantně a uvěřitelně.

Jsem tedy velice rád, že jsem se po deseti letech dostal k těmto dvěma datadisků a mohl si je tak poprvé užít. Oba jsou rozhodně sympatickým rozšířením vynikající MoH, ale Spearhead přeci jen vede.

Pro: prostředí; muzika; pořád se to perfektně hraje

Proti: málo výrazných momentů; AI samozřejmě stále úděsná; změna pravidel hry;

+25+25 / 0
  • PC 70
Rok se s rokem sešel a přišel na svět další datadisk, tentokráte s podtitulem Breakthrough, který nás zavedl do severní Afriky a Itálie do bojů na Sicílii nebo Monte Cassinu. Opět se ocitáme v kůži nového vojáka, seržanta Johna Bakera z americké 34. pěší divize. Stejně jako v datadisku Spearhead si zahrajeme 3 akty, na datadisk akorát dostačující.

Na začátku se ocitáte v severní Africe, kde právě zuří obrovská písečná bouře, ve které vidíte tak sotva na pár metrů, ale náckové jsou na tom stejně. Společně s vašimi přáteli vykopete Němce, a nově také Italy, ze Severní Afriky. Poté se společně přesunete na Sicílii, kde spadnete s letadlem a zase budete za nepřátelskou linií. Po osvobození Sicílie se přesunete do Itálie, kde prožijete bitvu u Monte Cassina a nakonec přispějete k porážce Němců u Monte Battaglia. Závěrečným bombardováním zámečku hra končí a vy si můžete gratulovat k úspěšnému dohraní.

No a když jsem se již zmínil o Italech, tak z toho vyplývá to, že jsem se poprvé v jakékoliv hře setkal s italskými zbraněmi, tanky a letadly. Z prvně jmenovaných třeba samopal Moschetto nebo puška Carcano. K tomu ještě přibylo pár britských zbraní, ze kterých mě nejvíce zaujala puška DeLisle s integrovaným tlumičem.

Tyto všechny věci rozhodně patří ke kladům tohoto datadisku, stejně jako všechny klady, které jsem zmínil u datadisku Spearhead. Ve zkratce zlepšené efekty výbuchů, možnost střílet ze všech stacionárních zbraní, které najdete a také možnost bashovat každou zbraní. K poslednímu kladu patří věc, která byla ve spearheadu spíše zápor. Náplň misí. Na rozdíl od Spearheadu, kde byly mise neoriginální a občas nudné, jsem se v tomto datadisku nenudil ani chvíli a dohrál jsem to prakticky na jeden zátah. Mise byly nápadité, originální a hlavně zábavné. Až teda na poslední misi u Monte Battaglia, která byla velmi těžká a také dost nudná.

No ale bohužel i zde musím zmínit zápory, které byly i u Spearheadu. AI nepřátel je zde opět přehnaná, i s obyčejným samopalem střílí jako s odstřelovací puškou, stejné pády fps se zapnutými komplexními stíny, chybějící ironsighty a hlavně, co je v tomto datadisku ještě markantnější než ve Spearheadu, nedostatek munice a lékárniček, kdy jsem velmi často přežíval s pár procenty hpček a pár náboji. Jednou se mi také stalo, že mi náboje došly úplně a jediné mé štěstí bylo, že už byl konec mise. Navíc se zde ještě více projevil bug ve hře (možná to není bug a je to vývojáři uděláno schválně), kdy po zabitých nepřátelích zbraně prostě mizely.

Tímto jsem vše shrnul, herní doba je oproti Spearheadu asi o hodinu delší, přičemž je zde o 1 misi více. Všehovšudy byl pro mě tento datadisk lepší než Spearhead a jen kvůli stejným chybám jako ve Spearheadu a trošku zmírněné zábavností misí hodnotím 70%.

Délka:
3 akty, 11 misí, herní doba asi 6 hodin na střední obtížnost

HW nároky:
91 fps stabilně, občasné pády fps, nejspíš omezeno. Problém s komplexními stíny jsem již popsal v textu.

Pro: + Nové italské zbraně, tanky a letadla + Nové britské zbraně, hlavně netradiční kousky + Zábavné a originální mise. + Stejné jako ve Spearheadu

Proti: - Extrémní nedostatek munice a lékárniček - Stejné jako ve Spearheadu krom náplně misí

+17+17 / 0
  • PC 85
V MoH Breakthrough sa ujímate postavy istého Johna Bakera, s ktorým opäť pošlete na druhý svet nehorázne kvantá nacistov.

Ako už bolo povedané, hrateľnosť v tomto datadisku je ešte akčnejšia ako minule a zdala sa mi aj trohu náročnejšia, čo sa týka obtiažnosti.
Náplň misií je taktiež podobná, opäť sa tu nachádzajú rôzne spestrenia ako napr. jazda tankom. Vrátili sa aj moje obľúbené "one man army" misie.
Čo ma potešilo, bola zmena prostredia. Africký začiatok a neskôr ťaženie v Taliansku boli pre mňa vítanou zmenou.
K zbraniam: stretnete staré známe kusy, ale aj niekoľko nových.
Grafické spracovanie sa od minule o moc nezmenilo (aspoň ja som nepostrehol nejaké výraznejšie zmeny). Quake III engine sa hýbe slušne a to je hlavné.

Verdikt:
Celkovo sa mi Breakthrouhg v porovnaní s predchádzajúcim Medal of Honor: Allied Assault - Spearhead páčil o trochu viac, opäť ponúka kvalitnú zábavu, ale kvality pôvodného Medal of Honor: Allied Assault nijak neprevyšuje. A je aj trochu krátky.
Ale aj tak si myslím, že sa jedná o vydarený datadisk.

Pro: akcia, nové prostredie, zbrane

Proti: dĺžka

+14+14 / 0
  • PC 50
Datadisk je to v rámci žánru docela dlouhý. Přibude pár zbraní. Tou nejzásadnější změnou je ale hodně velké zvýšení obtížnosti. Nejednou se mi stalo, že mi úplně došly náboje a já se musel proboxovat. Je jasné, že něco takového mohlo vyjít jen díky save/load. Je zde asi šest skutečně frustrujících akcí, kdy hráč musí něco ubránit či někoho ochránit a může to dokázat jen s notnou dávkou štěstí a na mnohý pokus, neboť se musí naučit přesné pořadí toho, jak který nepřítel odkud vychází. Nepřišlo mi to příliš zábavné. Daleko více než dříve se taky přátelské postavy pletou do cesty a často při hraní způsobily mojí smrt.

Jinak grafika je stejná, hudba je samozřejmě výborná, ale oproti původní hře, kde nehrála skoro vůbec, tady hraje furt a to taky není úplně dobře. Hudba je neustále hodně výbušná a často mě rušila.

Náplň misí překvapí asi jenom tím, že hráč musí vykonávat neustále něco speciálního - jezdit tankem či autem, bouchat rakety, střílet ze stacionárního kulometu, něco ochraňovat a mnoho dalšího....měl jsem pocit, že klasické pěší akce si člověk užije tak půlku hrací doby. Těžko říct, zda tohle je dobře, ale asi proč ne.

Celkově to není ostudný datadisk, ale už poměrně zbytečný. Spearhead původní hru dobře doplňoval, ba dokonce mě bavil více. Toto už je spíše nastavovaná kaše, jejíž hraní mi nezpůsobilo příliš mnoho radosti.
+14+14 / 0
  • PC 80
Breakthrough je druhý a poslední datadisk k MoH: AA. Tentokrát je dějiště bojů zasazeno do Afriky a Itálie. Díky tomu přichází řada novinek včetně Italských vojáků, nových zbraní (převážně Britských a Italských) a samozřejmé nové prostředí. Ten největší rozdíl v rámci hratelnosti však přináší navýšení obtížnosti vinou omezení munice i léčiv. Zatímco v minulých dílech bylo nábojů možná až příliš, teď jich je tak akorát a protože po nepřátelích zbývá jen minimum munice, často budete čelit hrozícímu nedostatku střeliva. Podobně jsou na tom lékárničky – jen zlomek nepřátel po sobě nějaké zanechá. Čím více postupujete hrou, tím méně zbývá munice i léčiva po nepřátelích.

Od svého základu (AA) prodělal B změny i v dějovosti a celkovém pojetí války. Vše je akčnější, našlapané výbuchy i střelbou a výsledek působí filmověji. Jenomže pokus o dějové zvraty skřípe a to hodně. Když už jsem asi potřetí unikl takřka jisté smrti, bylo to trapné, tím spíše, že nějakou tu havárii, či nepřátelský přepad přežije pokaždé jen hlavní hrdina a nikdo jiný. Provázanost mezi úrovněmi se také kamsi vytratila. Asi jen polovina úrovní v misích na sebe přímo navazuje a navíc prakticky na každou novou úroveň dostanete do začátku jiné vybavení. Je tudíž celkem zbytečné šetřit si munici do těch nejlepších zbraní, protože o ně stejně brzy přijdete. Na druhou stranu jsou úrovně oproti základu větší a jedna zabere cca 20 – 40 minut.

Dojmy z misí:

1 - Tunisia (4 úrovně)
Na drsňácké proamerické žvatlání jsem už skoro alergický a své si odbyl i B v podobě důstojníka na samém počátku. Brzy jsem byl vyhozen uprostřed nepřehledné vřavy, navíc s celkem zdařile provedenou písečnou bouří. To, že jsem nedostal masku, mě ale naštvalo – vždyť úsek s maskou byl v AA jeden z nejlepších! Vím, že B je datadisk, takže se očekává, že hráč odehrál základní hru a je připraven na vysokou obtížnost již od začátku, ale stejně mi to přišlo přehnané. Tím spíše, že spojenci během minuty pomřeli a já zůstal v zákopech sám. A protože přes písek není nic vidět, nezbývalo než se hnát vpřed. Ta vynucená hektičnost provází celou misi. Ať už jde o ochranu tanků, o útěk po střechách, o ničení děl nad průsmykem, či o dobývání věznice – stále jsem měl pocit, že mě hra tlačí vpřed a dělá to dvěma základními způsoby – buď nucenou ochranou spojenců, či neustálým respawnem nepřátel. Nelíbí se mi to, ale Tunisko má i světlejší momenty, jako například infiltraci v přístavu, jízdu tankem, či přestřelky na potápějící se lodi. Krom spousty stacionárních děl, které však posloužily jen na zabití hrstky vojáků, se zde objevují nové zbraně, a i když zatím nejde o žádný zázrak, taková pistole s patnácti náboji v zásobníku, je pěkná hračka.

Dojmy z mise byly jako na houpačce. Světlé momenty střídaly ty tmavé a já proto uděluji pomyslnou stříbrnou hvězdu.

2 - Sicily (3 úrovně)
Tohle je zlatý hřeb datadisku. Hlavní myšlenka mise byla častokrát využitá i v AA – sám anebo skoro sám na nepřátelském území. Navíc jsou nepřáteli výhradně Italští vojáci a tudíž je na obzoru celá sada jejich zbraní – pistole Beretta, puška Carcano, poloautomat Moschetto a prapodivné bíločervené granáty s velkou účinností. Britové taky nejsou pozadu a tak nechybí lehký kulomet Vickers ani puška s tlumičem DeLisle. Skoro všechno jsou lahůdkové kousky, které řádně oživí hru. Tu zpestří i stealth akce na letišti, či opravdu působivé přestřelky na vinicích. Dále je v poslední úrovni spousta spojenců, přičemž většina klidně může zemřít – takové mám nejraději, protože jejich AI je stále mizerná a udržet je naživu by vyžadovalo řadu loadingů. Takhle, když se je povede uchránit, je to fajn a když ne, nic závažného se neděje. Snad jediné, co mi výrazněji kazilo zážitek, byl závěr, kdy je třeba se pomocí minometů ubránit tankům. Je to jeden z nejnáročnějších momentů celé hry a zmáknout to na první pokus je snad nemožné. Mě to dalo hodně zabrat, až jsem si říkal, jestli v tom není nějaká finta a jestli není snazší ničit tanky bazukou.

Jak už jsem zmínil – jde o nejlepší misi hry, takže jednoznačně zlatá hvězda.

3 - Italy (4 úrovně)
První polovina závěrečné mise patří městským bojům. Místy to připomíná městečko odstřelovačů z AA, ale i když je to zlé, tak hrozné to zase není. První půlka mise se též odehrává v duchu záchranné operace, takže nechybí mnoho spojenců, i když jen zajatců, či zraněných. Druhá poloviny mise nastavuje laťku obtížnosti opravdu hodně vysoko a to díky dvěma důvodům – za prvé akutní nedostatek munice a za druhé bránění se proti hordám nepřátel. Je to úsek, kdy jsem pomalu počítal každý zásobník a jak jen to šlo, využíval jsem stacionární zbraně či ty méně univerzální (pistoli a brokovnici). Už takhle to bylo na hraně a kvůli vysoké obtížnosti jsem nejednou opakoval daný úsek znova a znova. Vzpomínám například na šílenou obranu rozbořené budovy. Byl tam kulomet s nekonečným počtem munice, ale jakmile jeden jediný nepřítel zmizel z dosahu kulometu, musel jsem kulomet nechat a jít ho zastřelit, zatímco se dovnitř valili další vojáci a kulomet ztratil význam. No a výsledek – hromada nábojů zmizela, aniž by to bylo nezbytné. Říkal jsem si, že to nevadí, jenže ke konci to začalo být znát. Samotný závěr pak patří podobně jako v AA nutnosti rychlého postupu, či spíše rychlé střelby na cíl, kterým jsou vojáci snažící se odpálit vysílač. Do toho neustálé přívaly střelců a ještě tanků… Myslím, že útěk z pevnosti v AA je oproti tomuhle pohodička.

Bohužel tahle mise mě dokázala spíše otrávit. Ta obtížnost je místy úděsná a neumím si představit hru na Hard. Těch opravdu zábavných úseků je minimum – pocit frustrace z přílišné obtížnosti, navíc ještě umocněné nedostatkem munice, prostě převládá a tak dávám pomyslný bronz, čímž nechci říct, že je mise vyloženě špatná, ale z těch tří mi přijde zkrátka nejslabší.


Abych to shrnul – B je rozhodně zdařilý datadisk, čítající slušných 11 úrovní (zdánlivě třetina původního AA, ve skutečnosti díky větší délce úrovní je datadisk minimálně poloviční). Navíc se datadisk nebojí přinést řadu novinek a dokonce částečně pozměnit hratelnost – nutnost šetřit munici. Má řadu skvělých momentů, které naneštěstí ušlapávají momenty špatné. Přesto jako celek působí nadmíru dobře, byť za sebe můžu bez váhání říct, že na svého staršího kolegu (Spearhead) nemá.

Pro: Atmosféra, rozmanitost prostředí, dobrá AI nepřátel, stylová orchestrální hudba, nové zbraně (Italské a Britské)

Proti: Místy přehnaná obtížnost, slabá AI spojenců, velmi málo munice ke konci hry

+13+13 / 0