Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Mass Effect 2
Mass Effect 2
89

Komentáře

Všechny PC PS3 PS4 PS5 X360 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
ActualPigeon5ActualPigeon5
Dohráno
  • X360 85
  • XboxX/S 95
Mass Effect 2 jsem dokončil poprvé v roce 2018 a teď v rámci oživení příběhu před prvním hraním třetího dílu jsem si dvojku zopakoval v rámci Legendary Edition.

Na začátku hry je hrdina Citadely Shepard a jeho loď Normandy napadena a zničena novou rasou Collectors, Shepard je následně oživen (myslel sem, že je naklonován, ale ChatGPT tvrdí, že ne) tajnou organizací Cerberus. Za oživení má Shepard pro Cerberus najít a zničit stanici Collectorů. Většina příběh zná, a ti co neznají, dál nebudu prozrazovat.

Zajímavé pro mě bylo, že velkou část hry dáváte dohromady nový tým companionů a misí, které posunují příběh je spíš málo. Každého společníka najmete a pak pro něho můžete plnit jeho speciální mise a získat si jeho loajalitu. Společníků bylo celkem 12 (Legendary edice se všemi DLC), což už pro mě bylo zbytečně moc a jakmile jsem si oblíbil Grunta a Kasumi, tak plno pobočníků jsem ani v misích (vždy si berete dva) nikdy nepoužil. Ale jejich najímání a jejich mise byly velmi dobře napsané a zábavné. Většina misí byla střílečkového typu - někam dojdi, tam zabij zloduchy, něco seber, zapni, někoho osvoboď a hotovo. Každý úkrok stranou z tohoto stereotypního přístupu mě potěšil - můžu jmenovat třeba misi pro Kasumi, Thana, Samaru nebo zřejmě nějaké DLC, kdy jsme s nějakým vznášedlem (naštěstí nahradili šíleně se ovládající Mako z prvního dílu) hledali nějaké trosky na různých planetách. Závěr příběhu jsem si už moc z minulého hraní nepamatoval a byl epický jak prase. Příběh jako celek se velmi velmi povedl. Většinou hraju super kladné hrdiny, ale tady jsem si nějak na začátku řekl, že pojedu červený Renegade odpovědi a mám pocit, že ty volby byly zábavnější a občas i vtipnější a asi tak pojedu i trojku.

Oproti jedničce mě víc bavilo upgradování kde jste v misích nacházeli "blueprinty" a na planetách v jednotlivých soustavách těžily zdroje na jejich výrobu/vylepšování. Cestování po planetách výrazně ubylo, těžba probíhá vrty z oběžné dráhy a není nutné jezdit Makem po povrchu jak v jedničce.

Zklamáním pro mě bylo pouze když jsem se snažil o romanci s Liarou, dokonce jsem jel i s návodem, abych to nepodělal, měl jsem pocit, že jsem to udělal dobře, po závěru si můj Shepard zálibně prohlížel její fotku u sebe v kajutě, ale když jsem si rovnou převáděl save s postavou do třetího dílu, tak tam mezi seznamem rozhodnutí bylo, že nic nebylo. Takže to mě trochu štíplo. Nedá se nic dělat.

Jinak je Mass Effect 2 fantastická hra a hodně hodně se těším na trojku, kterou brzo rozjedu. Vím, že při releasu tam byla nějaká kontroverze s ukončením trilogie a pak to nějak ladili v DLC, tak jsem zvědavý na zážitek z kompletní edice.

PS: protože nejsem schopen dokončit ani každoroční herní výzvu, tak jsem si letos dal předsevzetí dokončit nějakým způsobem i deset let starou herní výzvu 2016 a tam mi Mass Effect 2 zapadl do kategorie 3. Jedna ze 100 nejlépe hodnocených her na DH.
+21
FrankHoriganFrankHorigan
  • PC 70
Možná má ta hra smůlu, že ji hodnotím deset let po vydání, ale kde je RPG rozvoj, inventář.. Zatím hraju silně ukecaný cover shooter a není to špatné, nicméně od Bioware roku 2010 by člověk čekal něco jiného. Víme, že Bioware dnes (2020) je už v prdeli (Antem, Andromeda), ale tenkrát by člověk myslel, že ještě dělali macaté RPG...
-3 +1 −4
S4TWS4TW
Dohráno
  • PC 85
Herní výzva 2024 - Láska nebeská  

Hurá, konečně jsem dostal to, co jsem očekával již od dílu prvního. Teda, ještě by se našlo pár věcí, které vím, že Bioware umí udělat lépe a hra by mohla být lepší, ale i tak musím konstatovat, že druhý díl je snad ve všech ohledech lepší než díl první.

No, dvě věci jsou hodně subjektivní, a to je hlavní příběh a společníci. Pro mě osobně je i tato stránka lepší ve druhém dílu. Hlavní příběh nejenomže navazuje na díl první, ale posouvá ho ještě o úroveň dál, co se týče velkoleposti, navíc ještě víc rozvíjí lore kolem světa ME, přináší nové světy, rasy, technologie, jednoduše nás vtahuje tak, že na konci hry se chceme hned pustit do dílu dalšího.

Co se týče společníků, tak jsou tu opět na velmi slušné úrovni. Přišlo mi, že interakce s nimi je na podobné úrovni jako v díle předchozím, zde bych viděl ještě prostor ke zlepšení, aby to nebylo tak suché ve formě (sice dlouhé a zajímavého) dialogu a jedné významnější mise, která nám dát nějaký background k postavě. Nicméně je fajn, že tu máme staré známé, ale i dostatek nových (a hlavně zajímavých) tváří.

Co hra určitě zlepšila, tak jsou vedlejší úkoly, které jsou nejenomže lépe napsané, ale zároveň nás vezmou na nové lokace, světy a dokreslí nám lore. Trochu výtku mám k tomu, že má každá mise přesně nalajnovaný start-cíl, což lehce rozbíjí imerzi, působí to epizodicky a do epického open worldu se to nehodí. Jak jsem říkal, lokace jsou tu mnohem zajímavější, různorodější a konečně si nepřijdete, že navštěvujete stále ty stejné budovy. Ještě by bylo fajn, kdyby svět kolem vás nebyl tak statický a epičnost by byla zase o kus dál.

Příjemné je taky vidět, že jste něco změnili, a hlavně ovlivnili v díle předchozím čili zde máte pár známých NPC, které se posunuli v životech tak, jak jim sám velký Shepard dovolil. Pořád na mě ovlivňování světa kolem vás působí spíš víc na oko, než že by vaše činy skutečně něco velké měnily, ale aspoň něco. Problém ještě v tomto směru je ten, že vy přesně dopředu víte, co které vaše rozhodnutí zapříčiní, co je dobro x zlo, co vlastně máte udělat a díky tomu to (opět použiji to hezké slovíčko) nemá tak epický dopad. Jednoduše, když chcete být dobrák, dáte horní možnost v dialogu, chcete být trochu zlejší, zvolte spodní možnost!

Chtělo by se mi říct, že exploring se zde také zlepšil, ale vlastně ani ne. Tentokrát totiž jste v takovém semi-open worldu, sice si cestujete po galaxii dle libosti, ale že byste objevovali nějaká tajemná zákoutí, to ani ne. Spíš tak luxujete, kde jste ještě nebyli, ale nějaká vyložená překvapení na váš nečekají. Nicméně vizuálně se jedná o mnohem příjemnější zážitek. Spousta lokací je krásných, ale hlavně originálních čili máte pocit, že neustále objevujete něco nového. Do toho výborný soundtrack a máte super sci-fi atmosféru.

Podobně na tom je skill systém, který je prostě je, aby tu nějaký byl. Nějaké schopnosti si navolíte, efekt v soubojích mají, ale vlastně všechny může nahradit nějaký váš společník a zase tak zásadní změna v soubojích to nebude. Když už mluvím o soubojích, tak ty zaznamenali taky značné zlepšení, především v tom směru, že už to není taková jarní procházka, jako v díle předchozím. Musíte trochu víc strategicky rozmýšlet, ze začátku hry několikrát zkapete, ale zároveň to nebude takové to „nefér“ umírání. V průběhu hry se zlepšujete společně s postavou a dostane to takový ten efekt, jo, tak teď jsem docela badass. Palec horu za toto zlepšení.

Lootingu a možnosti ve světě ME, tak to jsou slabé stránky hry. Looting je na úplném minimu, kdy sbíráte jen nejnutnější suroviny pro upgrad, čili absolutně žádné uspokojení z nalezeného super itemu. Svět kolem vás taky nenabízí moc co dělat, kromě vsakování lore, příběhů jednotlivých NPC a pokračování v úkolech. Nějaké minihry tu jsou, ale vlastně nestojí ani za zmínku.

Kol a kolem musím říct, že jsem hráčsky uspokojen. Především skvělý příběh, velmi epické filmové sekvence a dobře napsané postavy vám přinesou výborný herní zážitek. Když ke hře budete přistupovat víc jako k akční adventuře než jako hardcore RPG hře, tak zajisté dojdete kýženého zážitku. Audiovizuálně se jedná opravdu o silný zážitek a hru to díky tomu posouvá o kus výš.

Pro: audiovizuál, spousta originálních lokalit, lore, epické filmové sekvence, příběh, parťáci

Proti: looting, hodně light RPG systém, dost koridorové lokace, ovlivňování víc na oko

+22
H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Ve videohrách není naštěstí takovou raritou, aby pokračování plně překonávalo svého předchůdce – a jak zdejší hodnocení, tak i mé prvotní dojmy opravdu nasvědčovaly tomu, že Mass Effect 2 se stane zlatým hřebem série. Hra vytváří naprosto skvělý první dojem. Od prvních minut jste vrženi do víru akce, napětí a potřebné naléhavosti. Jako hráč se s protagonistou ocitáte na stejné emocionální vlně v tom smyslu, že sotva otevřete oči do „nového světa“, tak se na vás hned ze všech stran vysypou životně důležité poznatky, novinky a události – nová hrozba konce světa, epický vesmír, kam jen oko dohlédne, špetka konspirační teorie, a hlavně potřeba opravdového hrdiny…

Hra vypráví méně pomocí statického čtení textů (codex), ale více prostřednictvím dialogů a nutno podotknout, že výborně napsaných. Váš tým může v případě všech DLC (legendární edice) činit až 12 členů a je fascinující, že s každým můžete vést relativně smysluplné dialogy, každý má vlastní hlášky v jednotlivých misích, pokud si jej zvolíte jako člena a v případě každého se můžete účastnit jejich osobních trablů v podobě „loyalty“ misí.

Přestože mluvím o síle povídání, musím konstatovat, že první Mass Effect se pocitově více blížil žánru RPG. Questy měl jednoduché, kolikrát šlo o zprostředkování domluvy mezi dvěma postavami v téže místnosti, ale vzhledem k tomu, že vesmírná sága teprve začínala, připisoval jsem to na vrub onomu velmi dobře fungujícímu objevování fikčního světa. Dvojka je nepochybně ve svých textech propracovanější, disponuje i úžasnými momenty rozhodování a aplikace svobodné vůle v rámci dialogů, ale její celkové zaměření je přeci jen více akční a lineární.

Střílení se dočkáte v hojném množství, v podstatě ve hře (kromě Samara loyalty mise) neexistuje problém, který by nevyřešila dobře mířená rána mezi oči, ale s tím se pojí i menší výtka, kterou k tomuto skvělému sequelu mám. Mass Effect 2 je v nadsázce řečeno 3rd person akce, a na takovou hru už kladu trochu větší nároky co se týče „gunplaye“ a pocitu ze střelby. Je pravda, že zpočátku působí akční pasáže druhého dílu lépe, dokonce i vaši partáci se naučili instantně neumírat uprostřed bojiště, nicméně právě ten zmiňovaný pocit ze střelby se nevyvíjí tak plynule a znatelně, jako v jedničce. Řekl bych, že do nepřátel je třeba vysypat až příliš mnoho nábojů, což postupem času začne působit stereotypně a neplyne z toho takové potěšení.

Na druhou stranu, co není stereotyp (zejména oproti jedničce) jsou vedlejší mise. Žasnu nad tím, kolik unikátních lokací můžete ve hře navštívit. Design je očividně dělán jako pastva pro oči. K cíli sice vede jedna cesta, ale vzhledem k jejímu vizuálnímu podání, zaručeně nebudete zklamáni. Splnit všechny vedlejší mise byla radost… A k tomu vynikající temná, futuristická a ve vhodných momentech dramatická hudba… To je zážitek!

Co je taky zážitek silný, avšak ne pozitivní, byla těžba surovin, resp. celkový management zdrojů. Osobně jsem chtěl mít v každém planetárním systému splněno 100% a to bych rozhodně bez modu „One Probe All Resources“ nedokázal. Člověk totiž předem neví, že drtivou většinu surovin a kreditů nebude nikdy potřebovat (tak proč jí tam, proboha, tolik dávali?). Je škoda, že hra vás více nenutí, popř. neodměňuje za vydělávání a utrácení.

Jak už napsalo mnoho lidí přede mnou, i já se přidávám k názoru, že první Mass Effect měl unikátní atmosféru, tvořenou zejména pocitem zvídavého objevování nového světa, kterou nelze jen tak napodobit. Naštěstí druhý díl se nesnaží jedničku napodobit, v mnohém ji překonává. Budování týmu je vlastně jádrem příběhu a můžu vám slíbit, že na konci hry budete oblíbené členy vašeho týmu vnímat podobně jako oblíbené postavy nějakého sci-fi seriálu. S hodnocením však nemůžu jít výše kvůli tomu, že všudypřítomné střílení se pro mě nakonec stalo tou méně oblíbenou částí hry. Každopádně třetího dílu se nemůžu dočkat, už aby moje děti šly zase spát… :)
+23
NixNix
Dohráno
  • PC 100
Shepard a jeho crew. No jedna z mých prvních velkých rpg her tohoto typu. Nikdy jsem si nemyslel, že mne něco takového bude bavit. Ale určitě je to i formou vyprávění a toho, jaký Mass Effect je. Je to skvěle vymyšlená hra, která nemá nijak složité mechanismy, vše pochytíte hned a střílení i když je teda nedílnou součástí hry taky nevyžaduje nějakou velkou praxi. Jen si na to musíte zvyknout. Ale jako občas je toho střílení až moc i na můj vkus, ale na druhou stranu bez toho by to byla nuda. Ale co mne hrozně bavilo bylo rekrutování týmu. Potkali jste velice zájímavé kolegy i mise. Akorát vedlejšáky už tak zábavný nebyli. Neříkám, že objevování planet byla nuda, ale člověk od toho asi čekal více. Každopádně vyžití ve hře je opravdu spoustu a vyloženě mne fakt nic neštvalo. Ale remaster jsem nehrál, ale určitě se do toho pustím. Každopádně i v té době grafika stála za to a i na dnešní poměry to není žádná hrůza. Tohle dobrodružství opravdu stojí za to, ještě když dohrajete všechny díly tak některé rozhodnutí se vám opravdu promítnou do hry, což opravdu smekám klobouk a když to rozehrajete znovu, můžete zažít některé věci jinak. Ale jak už to bejvá, úplně že by každé rozhodnutí mělo nějaký vliv se říct nedá, ale i tak je to plus. Jedinou nevýhodu vidím v to, že pokud hru hrajete úplně od znova bez savu z jedničky, některé možnosti v dialozích nemáte hned k dispozici a musíte se k nim vrátit až po opětovném hraní jelikož teprve pak budete mít dostatek bodů na to. Proto tak okatě nabádat hráče ke znovu hrání je trošku přehnaný, ale na druhou stranu tuhle hru si velice rád zahraju znovu kdykoli. Díky ní jsem poznal kouzlo takových her.

Pro: dialogy, příběh, rekrutování crew, grafika, celkové zpracování

Proti: střílení je občas repetitivní a nijak už nepřekvapí, některé rozhodnutí v dialozích máte zamklé od začátku a musíte se vrátit k nim v opětovném hraní, ne všechny rozhodnutí mají dopad na příběh, objevování planet je na jedno brdo

+11
PopcornPopcorn
Dohráno
  • PC 90
Z ošklivého kačátka Mass Effect vyrostla krásná labuť Mass Effect 2. Nakolik mě jednička zklamala ve srovnání s vysokými očekáváními které jsem k tomuto titulu na základě jeho kultu měl, dvojka mi konečně dokázala, proč je tato série navždy zapsaná v historii vesmírných her na hrdiny.

V prvních minutách hry velitel Ovčáček umírá v plamenech svého korábu, je znovuzrozen Panem Modrookým z Cyberpunk 2077 a podepisuje smlouvu o HPP ve firmě Vesmírní Fašisté s.r.o, protože jeho bývalý zaměstnavatel odmítá řešit galaktický ekvivalent černé sanitky. Jakmile se dokocháme touto nejasnou metaforou pro zneužívání křesťanství pro třídní boj, můžeme se vydat na lov Pokemonů, což je taky hlavní náplní celého masového efektu dvě.

V srdci mě hřál pocit souznění s tvůrci hry, kteří zjevně k jedničce měli stejné výtky, jako já. Místo nudných misí v monster trucku máme zajímavé mise v létajícím vozidle (které dokonce mají příběh!), místo prázdných místností všechny lokace žijí životem, místo šíleného inventory + skill tree managementu máme extrémně zjednodušené verze, a místo Kaidana a Ashley máme zajímavé postavy. Takto jsem si přesně představoval, že by to mělo vypadat, až mi ukápla slzička na klávesnici.

Na papíře to, že náplní hry je mnohonásobná iterace "ty syne feny, jsem v!", nezní vůbec dobře -- ale je to skvělý hnací motor. Lovit dream team po galaxii, potkávat nové tváře i staré známé kámoše, a postupně sledovat jak se parta na lodi rozrůstá je skvělý hnací motor, který tuhle pecku vydrží táhnout od začátku až do konce.

"Vedlejšího" obsahu je tak akorát, aby byl zajímavý a originální. Zejména musím ocenit Mass Effect 2: Lair of the Shadow Broker, který záplatuje největší nedostatek ME2, tedy absenci fanoušky milované modré hlavonožkyně, a umožňuje vám jí nabídnout další soukromou lekci lidské anatomie.

Za mě je dvojka masového efektu dokonalost sama. Prakticky žádná hluchá místa, napínavý příběh, pestrý repertoár postav a možnost spáchat genocidu batarianů jednoznačně dělá z dvojky moji jedničku!
+18
KattKatt
Dohráno
  • PC 100
Hodnocená verze - Legendary edition

Prostřední díly trilogií většinou trpí syndromem natahované nudy před epickým finále, ale u druhého Mass Effectu to rozhodně neplatí. I po dvanácti letech od jeho vydání zůstává mým nejoblíbenějším dílem z celé ságy.

Ať už díky velkolepému vesmírnému dobrodružství se skvěle napsaným příběhem, sympatickým parťákům a jejich zajímavým osudům nebo pověstnému geniu loci pre-EA BioWare her. Když se všechny tyhle ingredience sejdou, tak hře nelze v podstatě nic vytknout. Jedině snad příliš velkou míru akce (někdy to střílení nepřátel nebere konce) nebo zdání nemotorného Sheparda, když se zvláštně zasekává o prostředí/nábytek (rohy stolů, lavic, květináčů) nebo když se nedá vyklonit z krytu, byť by to jít mělo. Nicméně den po dohrání ME2 jsem zapnula Greedfall a tam je všechno výrazně víc nemotorné, takže tuhle výtku lze brát s rezervou.

V podstatě všechny aspekty herní náplně jsou zábavnější nebo o fous dotaženější než v jedničce. Střílení a používání schopností je lepší, protože pohyb a krytí jsou plynulejší. Správa inventáře už není peklo a upgrady zbraní a vlastností jsou šikovně řešené. Místo příšerného ježdění s Makem se planety scanují z vesmíru, sondy a těžení surovin sice není úplně výhra v loterii, co se zábavnosti týče, ale dá se to přežít. Vedlejší úkoly už nejsou tak jednotvárné a rekrutovací mise spolu s loyalty misema parťáků jsou vyloženě skvostné a patří k tomu nejlepšímu, co moderní hry můžou nabídnout. 

Po technické stránce legendární edici taky mohu jedině chválit - vylepšené textury a grafika vypadají dobře, vše plynule běží a rychle se hra loaduje. Narozdíl od prvního dílu jsem se snad nesetkala s žádným bugem nebo padáním hry. Další výhodou je, že edice obsahuje všechna DLC a některé z nich opravdu stojí za zahrání. 
TOP 3
Lair of the Shadow Broker - 85% Liara, dva originální boss fighty a různorodé lokace.
Overlord - 80% Parádní creepy atmosféra s úžasným soundtrackem. Kdyby tam nebylo létání s peklostrojem, tak bych dala 90%.
Kasumi - Stolen Memory  - 80% Heist se dá naplánovat i bez Profesora.

I'm Commander Shepard, and this is my favorite Mass Effect edition.

Pro: Je to Mass Effect 2, vylepšená grafika, balík všech DLC

Proti: moc pew-pew, Shepard nemotora, sending probe, v průběhu hraní se mi rozbila myš

+25
berry1009berry1009
  • PS4 85
Herní výzva 2022 - 10. " Vzhůru do oblak"

Druhý díl Mass effectu jsem díky Legendary edition začal hrát ihned po dohrání toho prvního. A rozdíl byl znát hned od začátku. Vylepšené střílení, pohyb, HUD, pocit ze hraní. Těžko jsem se od hry mohl odtrhnout.

Absenci Maka jsem také uvítal (i když v dlc se opět objevil). Začátek příběhu hezky vtáhne a toužil jsem vědět, jak bude příběh pokračovat. Postupné verbování posádky a řešení jejich problémů se mi líbilo, morální rozhodování u vedlejších i hlavních misí nebylo vždy lehké. Co se týče scénáře není co vytknout.

Důvodem, proč mi nakonec tak dlouho trvalo hru dohrát, bude nejspíše akční složka hry. Ta z mého hlediska za tou příběhovou pokulhává. Ano, oproti prvnímu dílu se jedná o značné vylepšení. I tak se však postupem času stane repetativní složkou hry bez velké obměny. I skript je v podstatě stejný, ať děléte jakoukoliv misi. První vlna na rozehřátí, druhá vlna, třetí vlna a pak super vlna s cílem mise.

To se naštěstí na konci hry výrazně vylepší. Hra vám spočítá to, jak jste po celou dobu poctivě plnili mise a připravovali se a také, jak moc jste dávali pozor. Proto pokud chcete, aby se ideálně nikomu nic nestalo, nebude to zadarmo. A tedy i konec byl opět strhující.

Závěrem se tedy těším, jak celá trilogie bude zakončena a jak se veškerá rozhodnutí promítnou do příběhu. Vše je krásně rozehráno, tak se do toho pusťme!

Pro: Příběh, postavy, rozhodování

Proti: Akční složka hry

+20
novotennovoten
Dohráno
  • PC 100
  • PS4 100
Recenze se dobře píšou na hry, které člověka baví, i když v nich není všechno perfektní. Občas se dobře píšou i na hry, ve kterých rozhodně není všechno správně, a hráči udělají na čele nejednu vrásku. Dokonce se sem tam píší dobře i na kousky, které jsou skrz na skrz špatné, a veřejnost se shoduje na tom, že se nepovedly. Výzvou je napsat výstižnou recenzi na něco, z čeho jsem byl celý užaslý a nevěděl, kam se dřív podívat a co dělat. Proto po více než deseti letech od prvního (a pár chvil od druhého) dohrání zkouším psát o hře, ze které jsem byl nejen užaslý, ale kterou dodnes považuji za tu vůbec nejlepší.

Nejvíc zarazí dobrodružnější duch vyprávění. Po letech se to možná ani nezdá, ale první Mass Effect byl hrou temnou. Na všech planetách po mně jdou všichni tvorové, co jen dýchají, vedlejší mise z rodu „najdi moji sestru / kamaráda / jednotku“ končívají nalezením mrtvol sestry / kamaráda / jednotky, případně zjištěním, že se dotyčný ztratil nebo obrátil na temnou stranu. Nyní mají vedlejší mise naštěstí mnohem rozličnější charakter. Není to už o hádání, jestli se na vás rozeběhnou gethové nebo huskové, případně na které pláni se vynoří Thresher Maw, teď jde téměř o meditativní zážitek, o napětí beze slov a vůbec o pocit věčné záhady a odkrývání stop. A to platí na celou hru. Všechno je tajuplnější, dobrodružnější, roztodivnější a lepší. Ne snad že by se na mě stáří známí nepřátelé a rasy nechystali v plné polní, ale tu potkám známou osobu v nové roli, tu objevím planetu, o které se posledně jenom mluvilo. Temnota nechybí, viz jakákoli konfrontace s Collectory nebo zrající dobrodružství Overlord, ze kterého mám i tentokrát tuze těžké spaní. Naštěstí se tvůrci nebojí ani ukázek toho, že ne každý ve vesmíru je teď odhodlaný a odvážný a do cesty se mi připletli i lidé nepřející, zbabělí a zkrátka malí.

Samotné předkládání příběhu pomocí misí je dávkované v daleko rozumnějších dávkách a jen skládání vlastního specializovaného týmu je rozděleno na více kapitol než celý hlavní příběh v původní hře. Každá mise je navíc nějakým zázrakem i přes často totožný koncept (přiletět na planetu, zjistit info o budoucím parťákovi, najít ho, vytáhnout ho z průšvihu a pokecat na lodi) dokonale funkční a některá odhalení (Archangel) nebo lokalita mise (vězení) zlepšují žánrový záběr o několik tříd. Právě u témat jsme vůbec úplně jinde než kdy předtím. Že je přítomen techno-thriller, horror nebo klasická střílečka, to se dalo čekat. Ale sledovačka, konverzačka, romantické drama, rodinná sága, psychologický horror, dobrodružná jízda, automobilová honička, muzikálová vložka? Všechno je tu a chybí snad vážně jen ono bájné westernové podobenství, ale kdoví, jak to s tím Blastem vlastně bylo.

A když mluvím o skládání týmu, je potřeba říct jakého. Je vlastně nemožné, že ačkoli většina starých známých hlavních postav se příběhem jenom mine a za parťáky jsou přísně vzato jen dva, dokážu za tuhle partu dýchat. Garrus, Thane, Mordin, Samara nebo Jack jsou postavy tak živoucí, že i když s některými strávím relativně málo času, stejně na Normandy zanechají trvalý otisk a alespoň pro mě se natrvalo stávají pevnou složkou širší popkultury.  

A konečně jsou spokojeni i ti, kteří si do vesmíru přišli hlavně zastřílet. Taktická stránka funguje dokonce nejlépe v celé trilogii. Těžko říct, jestli je to šikovným rozmístěním textur, ale zatímco v prvním díle mě parťáci občas neposlouchali a paradoxně i ve třetím je ve stísněných prostorách můžu k sobě volat, jak chci a stejně zůstanou schovaní na jistotu za rohem, ve dvojce vše funguje jak má. Na první dobrou doběhnou daleko přede mě, stejně tak rychle se vrátí, když na nečekanou situaci sám nestačím. A co teprve ta symfonie, když se sejdou správné schopnosti dvou biotiků a hlavní hrdina s někým ze spolubojovníků vykouzlí kombinace Pull-Throw. Lahoda.

Moje resumé je tak stejné, jako bylo napoprvé. Tohle je hra her a sága ság. Tohle je svět, který nechci opustit a jediný schůdný prostředek, jak mě z kapitánského můstku sesadit, je napovědět mi, že se ve spouštěči Legendární edice skrývá třetí díl jen o jedno kliknutí vedle. I am Commander Shepard and this… však vy víte.

Pro: Postavy, dialogy, osudové volby, hudba, taktika, akce, parádní složení DLC

Proti: I po šedesáti hodinách zoufale krátké. Droga.

+30
suKubasuKuba
  • XboxX/S 100
Hraní trilogie Mass Effect a zejména druhého dílu bylo jako se vrátit do vaše oblíbeného místa na dovolenou.
Potkáváte známe lokace, které jste si zamilovali.
Potkáváte staré přátele.
Všechno vás objímá.

To dělá všechno remaster a objímá vás ještě více vylepšenou grafikou, která je na nové generaci konzolí znát a tak jsem si užil remaster na velké televizi, kdy originál jsem zažíval na malém notebooku.

Legendary edice mě taky nabídla všechny DLC, které jsem při vydání originálu minul, takže došlo i na (pro mě) nový obsah a nová dobrodružství a nové přátele.

Pro veterány série, nutnost nejen z nostalgie.
Pro nováčka - naprostá nutnost!

Pro: dialogy, příběh, postavy, svět, pořád koukatelná grafika

Proti: nic

+9
raisenraisen
Dohráno
  • PC 90
Druhý díl této vesmírné série poněkud potemněl. Již zde není výkvět kladných postav z řad vojáků, vědců či agentů páchajících dobro. Mezi postavami se nacházejí například vrazi nebo agenti teroristické organizace. I lokace, které jsem v průběhu hraní navštívila, měly od čistotné Citadely z prvního dílu daleko. Hra se také více odpoutala od RPG a přiklonila se spíše k akční hře, kde levelování postavy a shánění lepší výbavy hraje vedlejší roli. Některé změny hodnotím kladně, jiné mi vyhovovaly méně, ale o tom až dále.

Příběh začal netradičně (úmrtí hlavní postavy) a moje postava se ocitla i v docela jiné roli. Že bych byla nadšená z organizace, pod kterou jsem spadala, to se říct nedá, ale protože Rada se ke mně obrátila zády, ač jsem jí pomohla k funkci, tak jsem neměla na výběr. Hlavní linka je docela krátká, co se týče počtu úkolů, ale cesta ke konci hry je natažena množstvím misí, díky kterým jsem rozšiřovala svoji posádku. Hlavní úkoly měly svoji atmosféru a nejvíce pohlcující a mrazivá pro mě byla mise, kde jsem se vydala na loď kolektorů. Procházet zcela neznámé a zatím klidné prostředí a vědět, že každou chvíli se něco zvrtne, to mělo něco do sebe. O poslední misi snad ani mluvit nemusím, ta se opravdu povedla a dala mi pocit, který mi v závěru prvního dílu trochu chyběl, že se na celé naší cestě za porážkou pravěkého zla účastní celý tým a ne jen ti dva, které si pro danou misi vyberu.

Zatímco hlavním misím nemůžu moc vytknout, tak ty části hry, kde jsem verbovala moje spojence a zkoumala anomálie na planetách, už byly horší. Ne kvůli tomu, že by mě jejich příběhová náplň nebavila, naopak. Ovšem ta herní část už byla horší. Projevil se totiž v nich jeden nedostatek, který mi ke konci hry už lezl krkem, a to je akce. Ta samotná byla zábavná, ale místy jí bylo až absurdně moc a platilo, že méně je někdy více. Stačilo, abych vběhla na nějaké prostranství, očima přejela přichystané kryty a hned mi v hlavně naskočilo, že už bude zase další přestřelka. Asi 10 vteřin od té předchozí. Dokonce i u mise, u které jsem si myslela, že přestřelka konečně nebude, soud s Tali, samozřejmě zase byla. Hra si pokaždé našla důvod, proč tam ty akční části mít. Přijde mi, že jsem během hraní musela pozabíjet celý vesmír žoldáků...

Ovšem jinak mise s mými společníky hodnotím kladně. Některé sice byly příběhově slabší, ale každá byla o něčem úplně jiném a dovolovaly mi poznat více mé společníky. Ocenila jsem misi se Samarou, která nezapadala do šablony předešlých misí, váhala jsem, jak se rozhodnu u mise s Mordinem, posloužila jsem jako morální maják u mého oblíbeného Garruse a měla radost z návštěvy flotily quarianů, na kterou jsem byla zvědavá už v prvním díle.

Možná by mi ty akční části až tak nevadily, kdyby hra neměla tak těžkopádné ovládání. Od jedničky se sice zlepšilo, ale trvalo mi několik hodin, než jsem si zvykla, že na kryt, sprint a použít mám jedno jediné tlačítko. Byla jsem ráda, že už je tlačítko pro kryt, ovšem i tak jsem ve vypjatých chvílích, kdy jsem potřebovala dosprintovat ke krytu a současně zatočit doleva či doprava, kde se kryt nacházel, proklínala ovládání a schytala zbytečné rány, protože jsem měla pocit, že ovládám tank a ne osobu. Podobně mě už ke konci hry štvalo, jak se pokaždé, kdy jsem si vybrala u panelu vylepšení, zavřela nabídka vylepšení, takže když jsem chtěla koupit další, tak jsem opět musela otevřít nabídku, zvolit typ, potvrdit to, ještě jednou to potvrdit a opět se to zavřelo. Podobné bylo, když jsem opouštěla scan planety, poprvé bylo třeba dát ESC, ale po druhé už vybrat opustit, protože druhý ESC by mě vyhodil z celé mapy. Je mi jasné, že takové problémy s ovládáním bych neměla, kdybych to hrála na ovladači, ale mohli PC port udělat o něco přívětivější.

I přes ty zmiňované zápory hodnotím výše než první díl. Ze změn animace postav jsem byla nadšená. Konečně vypadaly postavy při rozhovorech trochu živěji a možnost zasáhnout do rozhovoru dodávalo na uvěřitelnosti, že mluví živé bytosti a ne roboti. Sice jsem se nedostala na tolik planet jako v prvním díle, ale tenhle styl prozkoumávání mi více vyhovoval.

Na závěr ještě pár připomínek. Hra se, k mému překvapení, spustila s českými titulky a když jsem zjistila, že nelze přepnout titulky ve hře, tak jsem si je ponechala. Aspoň jsem tak mohla zjistit, jak je překlad nekvalitní, protože je nepřesný a některá slova je asi lepší nepřekládat (Smrťáci). Také mě zaujalo, jak se za dva roky dokázaly vyrojit tři žoldácké frakce, obsadit celý obývaný vesmír a být naprosto všude a do všeho zasazovat. Tohle mi přijde trochu odfláknuté, vzít nepřítele, obarvit ho třemi různými barvami, dát ho všude a už se nemusím starat o nic dalšího.

Pro: hlavní mise a mise se společníky, dialogy, větší živost postav, příklon k temnějšímu pojetí, místy těžkost volby

Proti: někdy zbytečný počet akčních částí, občas mě naštvalo ovládání

+36
MaughMaugh
Dohráno
  • PC 80
Mass effect 2 hned od začátku ukazuje, že toto pokračování bude jiné. Nejenom nové herní prvky, ale už úvodní menu, doprovázené epickou hudbou napoví, že tato hra bude drsnější a "špinavější".

A je to tak, lokace prvního Mass Effectu byly strohé, sofististikovaně jednoduché, bez detailů. Najednou hráč navštíví Omegu a nejvýstižnější slovo, které ho napadne je "Smetiště". Mass Effect universum odhaluje své stinější oblasti. Je to jako přechod ze Star Treku nová generace, na ponurejší Battlestar Galacticu 2004. Rozhodnutí přináší drsnější alternativy a konečně lze ztratit pozlatko galaktického superhrdiny. Účel světí prostředky. Tak zaprodejme duše.

Rozhodně potěší komplexnější užívání schopností a omezená paleta zbraní, tudíž nabízí odlišnou hru za jednotlivé třídy. Nové postavy do týmu jsou také specifičtější, ale selhává tu jejich nízká AI. Sice je lze poslat kamkoli, ale na nejvyšší obtížnosti, se tvrdě projeví jejich nedostatky. Sám za biotika, jsem insanity vzdal asi v šesté misi. S tím také souvisí špatně rozložený autosave, třeba mise pro Mordina obsahuje dost zásekových míst, být tam o dva autosave víc, plnění by bylo šetrnější vůči nervům.

Normálně bych těžbu prvků považoval za zbytečný balast, ale jejich nutnost pro vylepšování čehokoli je příjemným zpestřením. Takže jednotlivé související novinky jsou fajn.

Postav v družině je však příliš mnoho. Je sice fajn, že jsou propracovanější a mají co říci ale v celé hře není dost času pro všechny.

Celkově považuji Mass Effect 2 za akorát dlouhou a zdařilou hru. Atmosféra příběhu a jeho tempo dokáží strhnout. Je to ze života, lidé tu umírají různě morbidním způsobem, a všude je cítit určitá bezmoc, všechny zkrátka zachránit nelze. Sice zamrzí, že hráč nenavštíví některé lokace z jedničky ale Ilium, Tuchanka a další lokace to vynahradí.

Proč se nehnat za spravedlivou pomstou, ME 2 tuto možnost nabízí.

Pro: Zjizvenější, surovejší Mass Effect

Proti: AI si nesedí s možnostmi. Obsah některých dlc by měl být v základu

+22
JabJab
Dohráno
  • PC 70
Lepší než první díl.

Tak by se dal trochu nespravedlivě shrnout Mass Effect 2. Ubylo RPG, ale stále je podle mého mimo říkat, že se druhý ME dostal v tomhle na úrovni Deus Ex série. Vylepšení je znát u soubojů, které jsou zejména na vyšších úrovních relativně zábavné. Reave Samary šetří spoustu nábojů a ruční odpalovač jaderných hlavic má skvělý efekt. Grafika nepostrádala své krásné momenty, zejména s použitím ALOT modu. Bez něj se připravte, že vás z některých bližších textur budou trochu bolet oči. Sci-fi atmosféra byla občas úžasná.

Ubylo nudných zkoumání planet s Makem, přibylo naprosto stejně nudné a otravné skenování planet. Vřele doporučuji k tomuto rovněž instalovat mod (No MiniGames), kdy posléze stačí jedna sonda na planetu. Obdobně odstraňuje i hackovací minihry, kterých určitě také není škoda. Proč si nabourávat dynamiku děje.

Stran hlavních misí... Občas to vypadalo na neskonalou nádheru, avšak záhy se vše změnilo v tradiční tunel (bez mini mapy - aby to nebylo tak poznat), s překážkami označujícími místa, kde se bude bojovat. Zejména mě v tomto zklamala loď "Filatelistů". Skvělé ale byly mise loajality Jacoba a hlavně Mordina (Tuchanka se mi obecně líbila a patřila mezi nejzajímavější lokace). Druhá jmenovaná má parádní dilemata a setkání s vězněným Kroganem přináší mimořádně hluboký zažitek, který je jak z jiné (daleko lepší) hry.

Vedlejší mise jsou nepopiratelně zábavnější než v předchozím díle. A jejich lokace vypadají lépe a hlavně pokaždé jinak. Mise v hlavní dějové linii jsou ale stále lepší, obdobně jako mise loajality jednotlivých družníků. Trochu ovšem škoda, že ve většině z nich jsou středobodem stále a jen bitvy. Jednička mi přišla občas více kecací, když šlo přesvědčit mnohé opozičníky a udržet je tak třebas naživu i v dalších dílech. Dvojka ale občas nabídne do těch stálých soubojů nějaké nesoubojové oživení (např. lákání Morinth).

Velmi mě mrzelo, že scífková space opera nemá žádné pořádné město. První díl také nebyl žádný zázrak, ale tohle je prostě strašná škoda a každé pořádné RPG by mělo nějaké mít. Posádka je proti prvnímu dílu rozmanitější, byť stále nemohu říci, že by charaktery jednotlivých postav dosahovaly úrovně nejlepších RPG. Trochu propracovanější však jsou. Celou hru mě neseděla spolupráce s Kerberem a můj Šeprd to dosti jasně dával najevo. Bez Kasumi DLC bych ale byl nucen po Normandii pobíhat v nějakém kerberáckém oblečku. Přitom alianční N7 zbroj je přítomná od začátku. Pěkným doplňkem bylo vybavování kajuty Šeprda. Rybičky, stará helma, modely lodí, křeček, protheánský artefakt, psí známka z DLC... Dohromady to vypadalo hezky a člověk se do ní rád vracel.

Celkově na mě druhý díl, snad ještě více než první, působí jako takový ten standardní sci-fi filmový vypalovák, na který si zajdete v sobotu s přáteli. Pobavíte se, avšak po pár týdnech už si nepamatujete, o čem to celé bylo. Tedy v posledku dobrá hra. Jen to není žádné pořádné RPG typu Planescape, Witcher 3 či Baldurs Gate 2.

Odehráno btw něco přes 51 hodin i se všemi DLC.

Pro: dobrý příběh a většina misí, solidní grafika, poměrně zábavné souboje, sci-fi atmosféra

Proti: osekané RPG prvky, tunel místo lokací, kvalita některých textur, otravné minihry, přemíra soubojů, chybí pořádné hi-tech město

+20 +21 −1
gamathagamatha
Dohráno
  • PC 100
Je důležité míti svého Sheparda.

Příběh
Návaznost na předchozí první díl je pro mě velkým plusem. Objevujeme zde nové postavy a tak se svět Mass Effectu začína exponenciálně rozkládat. Zápletka slušně vystavěná a zajímavá natolik, že vás táhne dál. Lokace výborně spracovány.

Hratelnost
Objevuje se zde už několik prvků, které jsou docela sympatické (těžba surovin, větší dostupný prostor a lokace). Osobně se mi celkem nelíbí bojový systém, ale je to o zvyku.

Pro: příběh, hratelnost, grafika, Miranda...

+4 +6 −2
DuDu008DuDu008
Dohráno
  • PC 100
Herná výzva 2017 - "Only the best!"

Celej Mass Effect sérii som sa vyhýbal ako čert kríža, ale raz to muselo prísť. Hra bola práve na Origine zadarmo, tak som si ju nainštaloval. Najprv som si hovoril, že to nejako prežijem. No nebolo to také hrozné ako som si myslel. Hra ma bavila natoľko, že sa stala jednou z mojich najobľúbenejších.

Príbeh je jednoducho fascinujúci. Shepard s pomocou Cerberusu, musí zostaviť ten najlepší tím, aby mohol poraziť nepriateľských Kolektorov. Každá misia, či už hlavná alebo vedľajšia mala svoj dej. Najprv som sa sústredil na vedľajšie misie a získavanie spojencov, ktorí mali aj svoju lojálnu misiu. Členov som vždy na misie rozdeľoval do dvojíc a to Miranda + Jacob, Mordin + Grunt, Garrus + Tali, Samara + Thane, Jack + Zaeed. Ku koncu to začínalo byť napínavejšie a akčnejšie a to hlavne v poslednej Suicide Mission. Rozhodnutia začínali byť dôležité a záviselo aj na tom koho ste na akú úlohu zvolili, lebo mohli zomrieť. Mne osobne zomrela Tali a Jack. Pri finálnej cutscéne som dostal takú eufóriu, že som nevedel, či mám byť šťastný z dobre odvedenej práce alebo smutný z toho, že príbeh končí.

Galaxia bola obrovská. Toľko veľa planét na skúmanie a získavanie surovín, že som nemal šancu ich všetky preskúmať. Hlavne vďaka surovinám sa dali vylepšovať rôzne veci a pomôcky. Mne sa ich takmer všetky podarilo vylepšiť až pred záverečnými misiami. Aj Shepard a jeho spojenci sa dali vylepšovať pomocou bodov a niekedy som mal problém vybrať schopnosť, ktorá je lepšia.

Grafika bola dych berúca. Hra mi išla bez problémov. Hudba bola tak chytľavá, že som sa niekedy zabudol sústrediť na hranie. Postavy boli výborne napísané a dabing bol na skvelej úrovni.

Pri hraní som započul aj narážky na prvý diel a dúfam, že sa k jeho hraniu dostanem čo najskôr. Ani neviem prečo som sa tak Mass Effectu vyhýbal, lebo je to fakt skvelá hra. Doporučujem každému kto má rád strieľanie alebo aj dlhé konverzácie.

Pro: Všetko čo som spomenul v komentári.

+30
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 90
Jak už jsem dost pateticky zmiňoval, trilogie Mass Effect je mým splněným herním snem. A primární úspěch splnění toho snu tkví především v jeho druhém pokračování, alias nejlepšímu dílu série, alias Impérium vrací úder. Z ohledem na styl vyprávění, hratelnosti a všeobecné atmosféry se mi zdá, jako kdyby Mass Effect jednička byla takovým milým dítětem, a ve dvojce konečně dozrála do většího rozumu a dospělosti. Nebo jako kdyby byla jednička pouze takovým beta testem, a dvojka je už konečně plnou hrou. (skoro) Všechno tu funguje skvěle. Dvojku už nepovažuju za RPG, ten odklon je podle mého opravdu úplný, ale upřímně mi to vůbec nevadilo, naopak, ocenil jsem ten fakt, že nemusím pořád chodit do mého a parťákovo inventáře a zjišťovat, jestli je to a to lepší...
Souboje jsou příjemně plynulé, i když na můj vkus celkem jednoduché, doporučuji obtížnost šoupnout o dva levely dál na Hardcore, nebo rovnou i Insanity, hned to pak má větší náboj. Hlavně Shepard je zde mnohem obratnější, tudíž souboje krásně odsýpaj.

V mnohem temnější pokračování je Shepard donucen spolupracovat s organizací Cerberus, pro-lidským, téměř anti-mimozemským uskupením, které bylo takovým vedlejším záporákem v jedničce. Nyní je z nich váš největší spojenec, je vedené jistým Illusive Manem, kterého osobně považuji za jednu z nejlepších postav celé série. A to především, protože si hráč nemůže být úplně jistý, zda mu může věřit. Opravdu jsem miloval naprosto každou scénu, kdy jsme ho mohli vidět, jak vykuřuje svou 357346tou cigaretu a pije sklenku jagermeistera. (Labužník!) Jeho hudbení motiv mu navíc dodává na ještě větší tajemnosti a majestátnosti. Atmosféra se zde dá vyloženě krájet, ať už na špinavé a drsné Omeze, či pěkně uhlazeném Illiu, všude z toho jde poznat, jakou práci si s tím Bioware dali. A zapamatovatelných momentů je tu tuna. Nu jen si vzpomeňte na odhalení nové Normandie, pojetí scény by mohl i takovej Star Trek závidět. Collectoři, kteří mají dokonce i svůj vlastní hudební theme, jsou důstojnými protivníky, navíc strašlivý hlas ukecaného Harbringera, který očividně opravdu velice rád vyslovuje Shepardovo jméno, dává pocit uvědomění, jak strašlivou hroznou ti Reapeři vlastně jsou. Napínavé momenty jsou okořeněné skvěle napsanými dialogy nejen mezi hráčem a parťáky, ale také s ostatními obyvateli galaxie. Atmošku opět doplňuje skvělá hudba, přičemž ty nejlepší momenty si užijeme především v ukázkách.

A ta závěrečná sekvence. Ta Suicide Mission. No to je prostě naprosté blaho! Nejsem si tím ještě jistý, jsem líný se nad tím pořádně zamyslet, ale napadlo mě, že je to možná i nejlepší finální sekvence ze všech her, co jsem kdy v životě hrál. Splňuje snad totiž všechno zásadní. Nadupaná akční filmovost, ze které přebíhá husina, strach a napětí z toho, zda určití parťáci přežijí, naprosto senzační hudba (přičemž opakuji, že track Suicide mission je opravdu to nejlepší, co jsem kdy ve hrách slyšel), a úžasná akce, která zakončená velkolepým soubojem s protivníkem, z kterého opravdu tuhne krev v žilách.

Ze záporů bych chtěl vyzdvihnout celkem pitomou AI nepřátel. Nijak zvlášť netaktizovali, povětšinou do mě jen tupě stříleli. Chvála bohu za trojku. Dále je z hlavního příběhu maličko škoda, že se primárně soustředí na sestavovaná posádky a nedal zde trochu více příběhových misí, jako byl třeba Horizon, dead Reaper atd. A to dementní skenování!! Nejhorší na tom však je, že člověk to vlastně MUSÍ dělat, jinak by to pro něj na konci nemuselo dopadnout úplně nejlíp.

Parťáky jsem si zde zamiloval. Důkladnější zaměření na jejich kecání způsobilo, že jsem si je více oblíbil, více mi na nich začalo záležet, více jsem je chápal. A jelikož nemůžu odolat, každého proberu zvlášť:
Miranda: Abych pravdu řekl, jedna z mých nejoblíbenějších ženských postav z celé série. A ne, neříkám to kvůli její pěkný figuře (teda jenom), Miranda je vcelku drsná a pyšná žena, která je za Shepardem druhá ve vedení, to jí taky dává možnost více se angažovat do celkového příběhu či do rozhovorů s ním spojených. A byť jí Jack nazývá zkurvenou roztleskávačkou, rozhodně se tak nechová. Umí být seriózní, vnímavá, chytrá, však taky tak byla stvořena. Její příběhová linka se ségrou a fotrem parádní.

Jacob: Mezi fanoušky evidentně nejméně oblíbená postava, pravděpodobně kvůli její nezajímavosti, nicméně mně přišel celkem v pohodě. Jeho vcelku děsivá loyalty mission měla grády, plus byť kecání s ním nepatří mezi nejlepší, stejně jsem ho bral za relevantního a dobře napsanýho člena posádky.

Mordin: Skvělej. Většinou ve filmech, hrách či knížkách to kecání o nějakým vědeckým bullshitu fakt nemusím, tady jsem však hltal každý slovo, co tomu se tomu ještěrovi vydralo z pusy. Asi nejlépe napsaný parťák z dvojky, navíc s excelentním dabingem. A hlavně - konečně zase nějaký Salarian od dob Kirraheho, co má koule!

Grunt: Asi můj nejméně oblíbený společník (obecně nejsem moc velký fanda kroganské rasy, moc velcí barbaři), navíc kdykoliv na bojišti zakřičel to svoje: ,,I. Am. Krogan!" zahanbeně jsem obrátil oči v sloup. Nicméně i tak se jedná o skvěle napsanou postavu, přičemž první střetnutí s Shepardem po jeho následném vypuštění z nádrže je parádní.

Garrus: Jak se říká - There is no Mass Effect without Shepard. And there is no Shepard without Garrus. So logicaly - there is no Mass Effect without Garrus. Společně s Tali můj nejoblíbenější parťák. S Shepardem už mají utvořený velice hezký přátelský vztah, má dobrý smysl pro humor, plus je to Turian. A Turiani jsou cool. Sympaťák!

Jack: Potetovaná chaoticky neutrální biotička, která má ze všech ženskejch nejhezčí obličej, byla rozhodně vynikajícím přídavkem do Shepardovo týmu. Už kvůli její nevymáchané hubě, se kterou si scénaristé a i sama dabérka museli dosyta pohrát. A ani na bojišti to není žádný amatér, švihat svou biotikou rozhodně umí, nicméně bohužel už jsem jí nikdy znovu neviděl samotnou rozmlátit tři heavy mecy naráz. Jo a rozhodně bych jí chtěl vidět jen tak kecat s Ariou, chtěl bych lístky do první řady!


Tali: Myslím, že i ten největší zarputilec musí mít alespoň trochu rád tuhle mladou quarijanskou sympaťačku. To prostě není jiná. Plus pokud s ní má Shepard romanci, její charakter se ještě více okoření. Společně s Garrem má nejoblíbenější parťačka. Navíc má podle mého názoru i nejlepší loyalty mission.


Thane: No ten byl skvělej! Jakožto prvnímu zástupci své rasy, který se v sérii objeví, se mu dostává určité bizarní tajemnosti, to navíc posiluje jeho profese. Thana považuji za jednoho z nejzajímavějších parťáků, má pěknou loyalty mission, hlas má jak Javier Bardem, plus celkově jeho flegmatický charakter a zajímavá minulost z něho dělají jednu z největších hvězd celé hry. Kecal jsem s ním hrozně rád, plus rozhodně patří mezi mé oblíbence.


Samara: Děsivá kráska Samara měla rozhodně jednu z nejvíce atmosférických verbovacích misích. I když jsem jí nabíral jako jednu z posledních, stejně jsem si s ní skvěle pokecal, plus její oddechová loyalty mission patří mezi ty nejzajímavější.


Legion: Myslím, že jeden z největších problémů u Legiona je ten fakt, že se k vám dostane v celkem pozdní fázi hry, takže vypěstovat si k němu blízké pouto, jenž se poté přenese do dalšího dílu, nemusí být úplně jednoduché. Je však strašně zajímavý konečně kecat z představitelem syntetického lidu, které znáte povětšinou jako nepřátele. Především protože také poznáte verzi příběhu z druhé strany, než od Quarijanů.

Kasumi: Jelikož s Kasumi nejsou žádné zanimované dialogy, plus Shepard s ní téměř ani nepromluví, nebyla žádná šance, abych si ke Kasumi vypěstoval nějaký bližší vztah. Jako sympatická je, ale kdyby mi umřela v závěrečné sekvenci, asi bych si tu hru už nenahrál.


Mass Effect 2 je ve téměř ve všech ohledech naprosto parádním pokračováním. Epická atmosféra, filmovost jak prase, skvělá hudba, výborní parťáci... A vesmírný křeček. Jójo, kdyby jen Shepard věděl, co je vlastně zač... Reapeři by si ani neškrtli. A to jako fakt.

Oblíbené momenty: Shepardovo první rozmluva s Illusive Manem, znovuzrození Normandie, závěrečná bitva na Horizonu, romancový výlev Tali, přepadnení druhé Normandie, celá Suicide Mission

Pro: Atmoška, parťáci, scénář, souboje, Suicide Mission

Proti: AI nepřátel, skenování, méně příběhových lokací

+35
Dominik5545Dominik5545
Dohráno
  • PC 85
Musím sa priznať že Mass Effect 1-2 som prechádzal maratónom, Bol som strašne nabudený na ten príbeh. A preto som ignoroval väčšinu vedľajších úloh a sústredil som sa na dejovú líniu. Obidve hry som mal dohrané behom týždňa, a veľmi som si to užil. Keď už som to hral druhý krát tak som sa do toho až tak nehrnul a viac som plnil vedľajšie úlohy.
Hral som za klasického dobrého vojaka (aspoň prvý krát). A tiež som si vzhľad nemenil, chcel som mať pravého Sheparda. Grafika pre mňa výborná, lineárnosť hry dobrá. Parťáci boli hrozný v strieľaní ale schopnosti mali dobré.
Dialógy boli lepšie ako v jednotke, aj inventár sa mi páčil bol prehľadnejší.
Každému kto má rád takýto žáner hier túto hru odporúčam. Hrozne ma bavila.

Pro: skoro všetko

Proti: skoro nič

+13 +14 −1
TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 95
Navnaděn prvním ME, jsem byl nucen velice rychle ke startu druhého dílu. Už počátek, nekompromisně naznačil , že tento díl bude jiný. Samotná hra pak byla jedním velkým šokem. Plně mi to připomnělo situaci u prvního Zaklínače, kterého jsem si jednoduše zamiloval. Druhý extrémně odlišný díl, pak na mě působil cize.

Počáteční problém jsem měl s novinkami. Hra se tak radikálně proměnila, že jsem prvních pár hodin, nedokázal s novým ovládáním sjednotit. Opravdu mě štvalo, že jedna klávesa je sjednocená pro užití, sprint, přeskočení a krytí (alespoň je už sprint ovladatelný) . Normální pak bylo, že si to sprintuji po místnosti, namísto toho abych doběhl však náhle zakleknu. Takové studio jako je BioWare by si mohlo pojistit, že když si změníte klávesy ovládání, tak se v nápovědě nezobrazuje výchozí nastavení - po dlouhém držení klávesy "F", jsem si konečně vzpomněl, kterou klávesou jsem ji nahradil .

Přítomnost munice, to byla taky docela nečekaná změna, přes prvotní problémy se ale ukázala jako docela pozitivní - zvláště fakt, že jednotlivé typy třeba odstřelovací pušky se liší kapacitou zásobníku, či silou střely. Ale opět to rolování mezi zbraněmi, je zbytečně nešikovné.

Co se týká skillů, je efektivní ale po "jedničce" působí velice ochuzeně. Další možnosti vylepšování výstroje aspoň vyřešilo přeplněný inventář a složité rozhodování.

Příběh přináší velice akční podívanou, u které jsem opět ocenil, že všechno nedopadá vždy dobře. A ačkoli opět nalezneme pěknou sbírku klišé, události hry jsou prostě fajn. Nová hrozba působí správně depresivně. Fakt, že je to pozůstatek indoktrinovaných Protheanů. Dále, že Reapeři se rozmnoží pohlcením milionů obětí, z kterých vzejde nový typ Reapera.
Průzkum planet nahradili kratší ale zato efektivnější mise. Potěší také, že do týmu lze vybírat z více postav, hlavně pak mají propracovanější charaktery. Mise, při kterých si hráč získává jejich loajalitu, a dále odhaluje jejich minulost, patřily k nejlepším.

ME 2 je zkrátka úplně jiná hra, která ale po překonání prvních dojmů, nabídne velice zajímavou akci. Zhruba po pěti hodinách, jsem i já docenil všechny změny, a kompletně si ji užil. Možnost těžby čtyř prvků, a komplexnější průzkum galaxie, mě zabavil na dost dlouhou dobu, ačkoli je to stereotypní. Sice tu bylo několik úplně nesmyslných vylepšení, a chyběl mi ten přehled specializace jednotlivých členů - Biotika, Boj a Technika. I tak mě ME 2 přesvědčilo o svých kvalitách.

Stejně jako u předchozího dílu - 95%

Oprava k názoru o upragdech Normandie - Na jednom velice povedeném videu - "Nejhorší možný konec ME2", jsem konečně pochopil plný dopad vylepšování Normandie.
Jedna možnost konce ME 2, nabízí smrt celého týmu (včetně Shepharda), výjma postavy Jokera. Jednotlivá vylepšení a získání loajality jednotlivých členů, nabídnou snadnější/efektivnější průnik v poslední bitvě. Př.: Normandie je rychlejší, nezasahnou ji trosky - Thana neumře.... . Co se týká mého názoru, jo je taková možnost fajn, stále si ale myslím že vylepšení lodi, by šlo důrazněji a lépe zakomponovat do vesmírného cestování. Dále pak znovu nedokáži pochopit, proč tento prvek nebyl zopakován v ME3, kde by se při honičkách s Reapery hodily třeba silnější motory.

Pro: Velice návyková hra se silným příběhem, a dobrou hratelností.

Proti: Po prvním dílu, se hůře zvyká na větší změny. Některé prvky působí nedodělaně - nesmyslná vylepšení (např. štíty Normandie)

+18
AlieNAlieN
Dohráno
  • PC 70
Call of Duty koridorovka s velkým množstvím vedlejších misí ve VELMI generickém prostředí. V podstatě pořád stejné chodby s mnoha poházenými krabicemi, jen textury a výhled na vzdálené pozadí se mění.

Na rozdíl od onoho Call of Duty nicméně tady do té frenetické střelby do všeho, co jde zabít, hráči nikdo moc nekecá, a ovládání mu hra bere jen v mírně interaktivních cut scénách, takže jako rychlá lineární akce to docela zabaví. Otravné je jen množství občasných miniher, ale ty jsou naštěstí většinou nepovinné, slouží jen k větším možnostem upgradování těch pár zbraní co ve hře jsou a ke zvelebování lodi.

Mezi misemi pak je třeba adventurně chodit civilními prostory a velmi zjednodušenou formou interagovat s NPC a s okolím, nicméně všechny charaktery jsou tu stejně ploché jak prkno, interakce s nimi značně nekontrolovatelná, a veškeré prostředí striktně samoúčelné, takže proč se zdržovat nad rámec toho co je nutné, stejně jde vždy jen o to nechat se hodit do další lokace kde bude třeba vyhladit vše živé.
Příběh samotný ostatně také nevybočuje ze standardního "epické-sci-fi-pro-dvanáctileté-panice".

Překvapilo mě nicméně, že hra je velmi krátká, hlavní příběh končí zhruba tam, kde jsem čekal že jde pouze o úvod. Je zde až příliš evidentní že jde pouze o prostřední třetinu jednoho celku.

Pro: vizuálně hezké prostředí zjednodušených Star Wars, na střílečku nadstandardní možnosti ovlivňování vedlejších postav, frenetická střelba

Proti: nepřesné zbraně, generické prostředí, minihry, "filmové" dialogy doprovázející zcela zbytečný příběh

+2 +20 −18
PERKmanPERKman
Dohráno
  • PC 80
Velká hvězdná hra, která je prosetá filmovým stylem -- jako kapitán velíte své hvězdné lodi, rozvíjíte vztahy se svojí posádkou a lítáte po galaxii na mise. Hodně mi vyhovovalo, že mám skutečně svojí loď, posádku (kterou lze rozšiřovat) a vybírat si úkoly podle nálady. Konverzace jsou zajímavé, i příběh; většinou po každé splněné misi se rozvine dialogová možnost, máte možnost se s někým sblížit / oddálit.

Mise jsou z naprosté většiny akční a bohužel působí jako levely se světelnou pistolí v uzavřeném koridoru. To zamrzí, protože to dost sráží celý efekt sandboxu -- měj svojí loď a dělej si co chceš. Naštěstí tohle všechno zachraňuje obrazová katarze, kde máte často pocit, že scénu režíroval pan Spielberg -- jak v kameře u konverzací (Samara a hvězdné okno zdraví!), stylů měst, tak i v napjatých akčních pasážích.

Soundtrack je vynikající, má v sobě jak klasická 90. léta (Deus Ex zdraví!), tak i orchestrální epickou hudbu; především ve městěch a klubech a potom v pozdějších misích mi z něj šel často mráz po zádech. Vůbec filmové zrno a výtvarný desing grafiky společně s hudbou umocňují filmový zážitek Mass Effectu 2, který nemá v herní scéně moc obdoby.

Hratelnost je enormní; kombinace minimalistického přístupu k herní mechanice (inventář, mise, rpg) a filmového sandboxu servírují skvělý herní zážitek. Ne omylem Mass Effect 2 občas vítezí jako nejlepší hra všech dob -- její jádro je totiž v podstatě oslavou toho, jak hry jako médium mají vypadat.

Pro: Filmovost, vlastní hvězdná loď, posádka a dialogy, hudba

Proti: Koridorovka

+19
ChipsonatorChipsonator
Dohráno
  • PC 100
Zdar bičis! Jsem zpět doprdele. Vítajta u mého neuvěřitelného 20 (slovy dvacátého) komentu zde na posvátné půdě PC her databáze (konzolové toustovače nasrat!). Nikdy jsem nečekal že bych to dosáhnul až takhle daleko a chtěl bych poděkovat své rodině (i všem těm kteří jso už 20 metrů pod zemí, nechť je vám hlína lehká), přátelům (zdar Pajmo, sice jsi totálně mimo ohledně Michelle a Capria ale i tak ti patří tohle díky), učitelům jenž mi pomáhali se protloukat životem a udělali z negramotného malého pihatého zrzka, jenž žíje ve Frýdku-Místku který by potřeboval Ras al ghůla a jeho ligu stínů v legendu téhle databáze. Ještě jednou tedy díky, a díky též skvělým uživatelům téhle databáze, bez vás bych se nikdy nesmrtelným nestal. Klidně si zatleskejte, jen se neostýchejte, zasloužíte si to. A teď to pojďme oslavit u mého komentáře ke hře...ach cítíte tu posvátnou auru taky? MASS EFFECT 2 DÁME A PÁNOVÉ, PROSÍM O POTLESK!

Dovolte abych začal legendou(moment....chvilku strpení prosím...ještě chviličku...tak ve sluchátkách mi hraje pánvička, můžem jít na to vy nedočkavci). Kdysi dávno si to tu na matičce modré Zemi štrádloval jeden slušnej chlap, jenž nikdy nezhřešil. JEŽÍŠ KRISTUS AKA JEŽÍŠEK! A tenhle typos proměnil vodu ve víno. Proč vám to říkám (mimochodem fakt husté že! ou je madafaka)? Protože v jedné zemi, jménem Kanada (ta země nad amerikou kdybyjste nevěděli....ne fakt, to není další kus USA), existuje studio BioWare (čti kurva BajoWer) a ti vzali kurva úžasný Mass Effect a vytvořili k němu kurva píča skvělý užásný, nepřekonatelný Mass Effect 2! Který nám dal vesmírného křečka (ťuťu-ňuňu), fornax (to nemlaskám já...aspoň né teď), víc ženských k uspokojení a nejvíc prďácký klub ve vesmíru (nevíte který? váš problém doprdele).

ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT! ENCHANTMENT? ENCHANTMENT!

První Mass byl úžasný, ale teprve Mass 2 ze mně udělal maniaka který by nejradši odletěl na Omegu, kde bych hned znásilnil první Asarijku co by mi přišla do cesty...možná i Vorchu, nejsem vybíravej. A jak že se mu to kurva povedlo? Jednoduše, každou skvělou vlastnost z jedničky pozvedl ještě o úroveň vejš! Říkáte si že to není možné? Věřte tomu že je mí drazí spoluobčané!

Grafika? Neuvěřitelně krásná a líbezná (skoro tak jako Michelle...naser si pajmo!)! Postavy? Je jich tu víc, všechny uno perfekto dabing, všechny zajímavé a pro většinu bych i dýchal (s Garrem bych chodil na pivko a kuželky, s Jack a Tali dával trojku, s Gruntem bychom dělali všelijaké rošťárny átedé...). Příběh? Epický hned od začátku kdy vám rosračkujou Normandy (budiš ti led lehký), až po závěrečnou sebevražednou misi...stop doháje...ta není epická...slova co by vyjadřovalo její velikost totiž dosud nebyla vymyšlena...ale já jsem Chipsík legenda Databáze jehož komenty jednou budou předmětem maturit...takže to slovo vymyslím....Proguaproepikalní...Damn Right bičis, poslední sebevražedná mise je jednoduše Proguaproepikalní! Co dál? Navštívíme nové světy a místa, jenž jsou něco jako divy našeho nudného světa, akorát jsou mnohem krasulinkější a pompéznější. Hratelnost? Dravá! Představte si že spojíte Šwarcíka a kudlanku (rod. ženský...pozn.komentujícího rod.mužský ohledně kudlanek stojí za hovno) stříknuté ještě pumou! Přesně taková ta hratelnost je. Soundtrack? Oproti prvnímu dílu více mejnstrímové ale kurevsky epické a když při Proguaproepikalní poslední misi začne hrát, tak vaše chlupy po celém těle, ať už na vašem bachoru, zádech, varlatech, prdeli, vagíně začnou pochodovat a sborově zpívat do rytmu!

!I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD! !I'M COMMANDER SHEPARD AND THIS IS MY FAVORITE COMMENTARY ON MASS EFFECT 2 BIČIS!

Mass Effect 2 milý přátelé a přátelkyně je nadpozemské dílo pro který je těch zasraných 100% zde velice, velice málo. Mass Effect je jako ta nejlepší nejkrásnější nejsvůdnější nejsmyslnější žena na světě (prostě Michelle..a tobě nechť pukne ta pravá žíla nad okem pajmo!! muheheh jsem tak zlej...jó přichází na mě jaro (bylo načase, ty bílé sračky, ač na chvíli mi bohatě stačily))(popřípadě jako to nejvíc sexy 8 (slovy osmi) leté dítě(no no, na co to bučení, jen se nedělejte že jste nikdy neměli chuť...no já si říkal), jednoduše se ho nemůžete nabažit a musíte ho prostě hráz znova a znova (ať už kvůli charismatu Sheparda, Garrova hlasu, tetování od Jack, té sexy prdelky od Mirandy átédé...).

PS: Každý kdo dal Mass Effectu 2 pod 100% je zaujatý hater, přizdisráč co si jen honí ego a zasloužil by si nabodnout hlavu na zasranou tyč!

PSS: Mé statistky z prvního hraní vůbec kdyby to snad někoho zajímalo.
Vzhled: Drsný sexy zrzek s pořádnou špetkou charismatu
Původ: Narozen na zemi
Histore: Poslední přeživší
Vztah: Tali
Kamarádka s výhodama: Žádná čuňata, byl jsem věrný
Kolektorská základna: Zničena
Mrtví při Proguaproepikalní misi: Jacob, Jack, Thane, Legion, Grunt (to bylo jest první hraní bez DLC)
Herní doba: 28 hodin při prvním hraní, při druhém ze všema DLC necelých 50 hodinek.
Gethi: Přepsáni
Miranda vs Jack: Jack jsem poslal doprdele
Tali vs Legion: Je mi líto Legi, neměl jsem dostatek bodů na čevrenou nebo modrou odpověď.

Nuže nadzar a čau, jdu psát knihu, abych byl za dva roky nechutně bohatej!

Pro: !*!Všechno!*!

Proti: Nic a když říkám nic, tak myslím KURVA NIC

-19 +10 −29
AshitacaAshitaca
Dohráno
  • PC 90
Mass Effect 2...

K ME 2 jsem se dostal až 4 roky od vydání a s ročním odstupem od dohrání prvního dílu. A musím říct, že i v roce 2014 by se nemusel ME za nic stydět. První co mně potěšilo byla krásná, plynulá grafika i na mém lehce podprůměrném stroji, všechno nastaveno na max. bez problémů. Animace pohybu postav se také dočkala zlepšení a jediné co zůstalo tak nějak stejně nedokonalé je mimika.

Ovládání bylo trochu zjednodušeno automatickým krytím, což mě osobně otravovalo a ze začátku odrazovalo od dohrání, celou akci pokryjete pouze mezerníkem a levým tlačítkem myši. Co se akce jako takové týče, v ME 1 byla prostě mnohem zábavnější.

RPG systém je slabý. Málo schopností a získávají se poměrně těžce, i když je vlastně skoro vůbec nepotřebujete. Volby v dialozích sou skvělé (jste buď ochránce, odpadlík nebo obojí). Škoda jen, že v českém překladu se občas Shepard chová nevyzpytatelně, a tak nešťastně můžete zvolit přesně opačné chování, než jaké jste původně zamýšleli.

Hlavní dějová linka i vedlejší storky s členy posádky jsou na vysoké úrovni. Jediné čemu bych se vyhnul při znovu rozehrání jsou mise, které zpřístupníte při skenech neznámých planet. Nic nového se nedozvíte, a projdete si pouze rutinním vystřílením koridoru.

Všechny nedostatky vyvažuje a převažuje příběh, poutavé dialogy (To nejlepší na celém ME), in game videa, vylepšování arzenálu, lodi..., a živé světy se spoustou zajímavých mimozemšťanů i pozemšťanů.

Pro: Grafika, charaktery postav, hudba, volby ochránce - odpadlíka, vylepšování - výzkum, dialogy, příběh

Proti: Vedlejší mise - anomálie, zjednodušená akce, nevyužití schopností

+19
LIUWILLIUWIL
Dohráno
  • PC 85
Přechod z prvního dílu do druhého je těžký, protože hry jsou dost rozdílné. Za tímto tvrzením si maximálně stojím - oba díly jsem procházel více než šestkrát.
Dvojka doslova zahodí spoustu prvků z jedničky. Všechny lokace se zmenší. M35 Mako najednou neexistuje. Hra ho nahradí létajícím autem, které vás vyhodí tam kde vás hra chce mít a následně zase odletí zpátky na loď. Hra sebere všechny "načítací výtahy" a nahradí je normálními načítacími obrazovkami. Osobně mi toto až tak moc nevadí, ale když člověk musí několik vteřin číst "loading..." i když se jenom chce přesunou o patro výš na Normandy, je to docela k vzteku. A jakožto vášnivý hráč jsem byl schopný ocenit práci, která do těch načítacích výtahů šla - a to nemluvím jen o technické stránce.

Způsob vyprávění příběhu je výrazně změněn. Za cenu menší svobody se vám dostane mnohem kvalitnější vyprávění.
Hra vás uvítá tím, že vaši oblíbenou postavu, se kterou jste se tři hodiny piplali v editoru, zabije. Žádné "možná to přežil/a" nebo "něco tu nesedí". Hra jasně ukáže jak se udusíte a vaše bezvládné tělo pak padá směrem k nějaké planetě, takže vás čeká vstup do atmosféry, který se ani v Mass Effectu ještě nikomu nepodařilo přežít bez specializovaného vybavení.

Pár minut sekvencí na to se dovídáte, že Cerberus, organizace, se kterou jste dříve měli nějaké potyčky, vynaložila spoustu úsilí a peněz, aby vaše ostatky přeměnila zpátky na živou bytost.
Tímto se taky zásadně mění nádech vyprávění příběhu. Hru nevidíte skrze oči vojáka Aliance, ale skrze oči někoho, kdo není vázán byrokracií a kdo ví, co se chystá. Na jedné straně máte lidi, kteří vás označují za zločince kvůli vašemu spojení s Cerberusem, na druhé straně máte zase ty stejné lidi, kteří i přes nezvratné důkazy o chystající se invazi sedí na zadku a nic nedělají.

Mass Effect 2 je ze všeho nejvíce příběhem o postavách. Většinu herní doby trávíte tím, že nabíráte nové členy týmu, nebo pomáháte již stávajícím členům dát si do kupy své soukromí, než se vydáte na misi, které naprosto otevřeně a upřímně říkáte "sebevražedná".
Zatímco jednička na vás chrlila jednu rasu za druhou a informace o nich dávala do velmi obsáhlého katalogu, dvojka vás rovnou přiměje si na jednotlivé rasy vytvořit názor podle toho co vidíte ve hře, nebo co vám členové vašeho týmu řeknou. Wrex mohl v jedničce blábolit o jejich světě jak chtěl, ale opravdový obrázek si uděláte teprve tehdy, až to sami uvidíte.
Ze všeho nejvíce je to ale příběh o vás, respektive vaší postavě.
Mass Effect 2 pořádně roztáčí to, co Mass Effect 1 jenom načal - renegade hlášky Renegade Shepard je jednou z nejzábavnějších postav všech dob, nejen kvůli jeho hláškám, ale i kvůli jeho chování během boje.

ME2 se, bohužel, vzdal velké části svých RPG prvků a dost ubral na bojových sekvencích. Jako největší stupiditu považuji adopci univerzální munice. To je tak laciná herní mechanika, že tomu ani nejde věřit. Samotný bojový systém je ale naprosto v pohodě. Bohužel se však většina misí změnila na tunelovky, ve kterých chvíli střílíte, pak chvíli stojíte a kecáte, pak zase střílíte a najednou STŘIH! a jste zpátky na Normandy a kecáte s vašim týmem o tom co se stalo. Většinou se to ale dá docela dobře strávit, protože dialogy jsou z velké většiny hodně zajímavé.
Absence Mako v některých misích jde cítit. Například když přijedete na Tuchanku (domovskou planetu Kroganů), musíte si vozidlo vypůjčit od nich a ještě k tomu vás někam zaveze jen v rámci cutscény. Samozřejmě taky už neexistuje ono brouzdání po zdánlivě opuštěných světech, které dělalo Mass Effect 1 tak zajímavým.
Čímž se dostávám na nejslabší prvek hry, a tím je bezesporu prozkoumávání planet. Je naprosto zbytečně zdlouhavé a zcela nezáživné (pokud vás teda nebaví jezdit kursorem po planetě a držet tlačítko).

I přes jeho nedostatky oproti prvnímu dílu, Mass Effect 2 považuji za nejlepší díl série právě kvůli vyprávění a opravdu propracovaným postavám.
Myslím, že bych se ani nedopočítal, kolikrát jsem hru procházel abych si vyzkoušel všechny možnosti, nebo prozkoumal něco, na co jsem předtím čas neměl. Jediné, co bych asi vytkl v relaci s příběhem je poslední boss. Ten byl na můj vkus trochu mimo.
+22 +23 −1
PlechpetrPlechpetr
Dohráno
  • PC 85
Oproti ME1 sem se zděsil toho akčního dění co přibilo, už to nejni co bývalo. Jednička lepší! Ale časem si zvyknete a je to vlastně dobře že je to akčnější. Ale: Strašně málo zbraní! Plus nemožnost modifikace a ještě tak blbě udělaný výber zbraní, no otřesný!... Příběhem se dvojka taky nepředčí před jedničkou, je to spíš taková výplň před finální 3kou. Sezbíráte tým a hola hop do poslední mise.

Pro: Lepší grafika, možnost převodu postavy z 1. dílu

Proti: Málo zbraní, Nemožnost vylepšování zbraní, poměrně krátká hlavní linie

-11 +6 −17
Ria KonRia Kon
Dohráno
  • PC 100
První hra, ve které se střílí, kterou sem dohrála. Když sem s ní začínala, byla sem hodně skeptická a ve výsledku mě u ní držel jediný fakt - vytvorilo ji studio BioWare a Dragon Age: Origins, byla doposud mou nejoblíbenější hrou. Ovšem už po dvou hodinkách hraní sem propadla nejen této hře, ale i celému universu. ME2 má doslova strhující příběh - od začátku, až do konce. Ani na vteřinku sem se nenudila, vždy jsem věděla, co mám dělat a obtížnost byla skvěle vyvážená. Oproti ME1 je tu kladen mnohem větší důraz na jednotlivé postavy, což značí i skvěle napsané loyality quests. Příběhu se dostalo mnohem více zásadních zvratů a rozhodování bylo zpestřeno o akční paragon/renegade tlačítka. A aby toho nebylo málo, celá finální mise je unikátní nervydrásající zážitek, který ME2 vyzdvyhuje do těch nejvyšších herních postů. Pro mě nejlepší hra nejlepší herní série.

Pro: příběh, postavy, návrat starých známých, rozhodování, finální mise, nové rasy, hudba, samotné universum

Proti: některé lokace by mohly být větší

+27
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 782 89
  • PS3 10 91
  • PS4 9 90
  • PS5 9 93
  • X360 9 93
  • XOne 2 93
  • XboxX/S 5 93

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
3630
Odkaz:
http://dbher.cz/h3630
Přidána:
26.01.2010
16 let a 47 dní
Hodnocení:
826 (0-100 %)
Komentářů:
65
Oblíbenost:
Sledovat 61 Chci si zahrát 69
Rozehráno 21 Dohráno 828
Návštěvnost:
152534× (celkem)
1202× (poslední měsíc)
397× (poslední týden)
37× (dnes)
Více