Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Life is Strange: True Colors

07.12.2021
77
59 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

True Colors je třetí hlavní hrou v adventurní sérii Life is Strange. Vývoje se tentokrát ujímá studio Deck Nine Games, které do série již přispělo prequelem Before the Storm.

Hráč se tentokrát ujímá hlavní hrdinky, asijské Američanky Alex Chen, která se po traumatickém dětství stráveném v různých sirotčincích a pěstounských rodinách vydává za svým bratrem Gabem do malého města Haven Springs v Coloradu. Šťastné shledání dvou sourozenců se však brzy mění v noční můru, jelikož Gabe následkem podivné nehody umírá. Aby Alex odhalila pravdu o jeho smrti a temná tajemství zdánlivě mírumilovného městečka, rozhodne se k tomu využít svou, dlouho potlačovanou, speciální schopnost empatie...

Příběh hry je podobně jako v předchozích hrách série rozdělen na pět epizod, které jsou však tentokrát vydány pohromadě. Po stránce hratelnosti se opět jedná o lineární adventuru z pohledu třetí osoby, zaměřenou především na dialogy a dialogové volby. Hráč může svými rozhodnutími ovlivnit další rozvoj příběhu a například si tak zvolit jednoho ze dvou romantických partnerů. Alex během hry používá schopnost empatie, která ji dovoluje vžít se do nálad ostatních lidí, vidět jejich emoce v podobě barev a následně s nimi manipulovat.

O soundtrack hry se postarali sourozenci Angus & Julia Stone, kterí pro hru složili dvanáct skladeb a umělci jako mxmtoon, kterou ve hře uslyšíme i jako zpěv Alex, Novo Amor, Koda, Keaton Henson, Phoebe Bridgers či Gabrielle Aplin. Hra v Deluxe nebo Ultimate Edition obsahuje bonusovou epizodu Wavelengths zasazenou rok před události základní hry, v níž se hráč ujme dívky Steph.


Poslední diskuzní příspěvek

@montana (komentář): Mám z toho podobné pocity, jen mi scénář přišel v pohodě až na tu detektivní část. Trochu si myslím, že to je důsledek vzniku v rámci značky, která měla vždy nějaké žánrové ukotvení. Což je samozřejmě škoda.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS4 95
Začátkem bych na rovinu uvedl, že jsem fanboy série, takže mé téměř plné hodnocení berte lehce s rezervou. Jsem však fanboyem právě proto, že tahle série tak nějak plní skoro všechna má přání ohledně her a jejich příběhů. V první řadě to jsou "mileniálské" problémy, které hojně vyhledávám jak ve filmech, knihách, tak v poslední době díky indie vývojářům i ve hrách. Pak to je rozhodně feeling jistého indie dramatu či slice of life námětů, ač zde je vše lehce okořeněno nadpřirozenými jevy. No a v neposlední řadě je to indie soundtrack, který byl v předešlém díle bohužel těžce upozaděn, ale zde se vrací v plné parádě. Není překvapením, že True Colors tohle všechno plní do puntíku a v jistých směrech ještě lépe, než předchůdci.

Hře bych v podstatě vytkl jednu jedinou věc, tak s ní rovnou začnu. Je to námět samotného jádra příběhu, který působí jako kdyby tvůrci moc koukali na americké westerny. Nechci spoilovat, ale je to děsné klišé. Naštěstí je dobře podaný a jakkoliv se jednotlivé kapitoly vždy snaží posouvat ve svém hlavním příběhovém cíli, z naprosté většiny svého obsahu jsou vyplněny osobnějšími příběhy obyvatel městečka Haven, s nimiž se naše hrdinka jako nováček seznamuje. A jestli patříte k těm, co ani po třech předešlých hrách nepochopili, že tahle série se fakt nesnaží být klasickou adventurou a "málo hraní" je zde překvapivě cíleně, tak vás možná lehce, ale fakt jen lehce, potěším, protože True Colors nabízí rozhodně nejvíce interakce a hádanek z celé série. Jednotlivým obyvatelům tak můžete různě pomáhat i při naprostých banalitách a dokonce i těm, kteří v příběhu nehrají žádnou roli. Konečně totiž lze často volně procházet část městečka aniž byste byli omezeni na jednu malou lokaci či místnost jako tomu bylo dříve.

Zmínění obyvatelé jsou rozhodně dobře napsaní. Osobně mi na některých z nich v průběhu příběhu začalo i záležet či jsem s nimi soucítil, k těm zápornějším jsem si vytvořil dostatečný odpor a ty nejbližší jsem začal mít i rád. Jasně, Steph a Ryan, což jsou zdejší největší sidekickové, asi nenahradí Chloe nebo Rachel, ale co je překvapivé, samotná hrdinka Alex bez problému nahradí Max. Jakkoliv mám první díl ze všech nejraději, tak s klidným srdcem prohlásím, že Alex je nejlepší hrdinka z celé série. Samozřejmě sympatie bude mít každý individuální, ale u mě se tvůrci trefili přesně. Nemohou si zde tentokrát stěžovat ani odpůrci teen středoškolských příběhů, protože Alex je dospělá a pracující dívka a rozhodně celé pojetí tentokrát působí nejdospěleji.

Velké plus za mě mají Deck Nine i za to, že sci-fi prvky na rozdíl od Dontnod drží trochu na uzdě a zdejší empatická schopnost ani nepůsobí nadpřirozeně. Jestli něco dle mě herní průmysl potřebuje, tak jsou to příběhy ze života bez sci-fi a fantasy kravin a to se vývojářům poměrně daří, což dokázali i u skvělého Before the Storm. Navíc je zde i snaha o jakousi osvětu, neb, co si budem, lidem často empatie vážně chybí. Jsem opravdu rád, že značka skončila v jejich rukou, neboť Dontnod po slabší dvojce a řadě dalších průměrných či lehce nadprůměrných her působí jako trochu one-hit wonder studio.

True Colors není emocionální roller coaster jako jednička a není ani dobrodružná dvojka. Je to spíš takový indie film z jednoho krásného městečka v Coloradu, který plyne velmi poklidným tempem. A ono to vlastně vůbec nevadí. Bohatě stačí si sednout na nějaké hezké místo, vychutnat si zdejší atmosféru se skvělým soundtrackem na pozadí a mezi tím prožít pár lidských příběhů, poznat sám sebe (nejen herně) a mimo to i vyřešit jeden kriminální případ. Za mě naprostá spokojenost.

PS: Uvidíte zde Steph bez čepice. Na to určitě všichni čekáte.
+31
  • PC 90
Všechny hry série Life is Strange patří mezi mé oblíbené kousky a tak jsem se na hraní True Colors hodně těšil. Od doby vydání jsem slýchával na hru rozporuplné názory, o to víc jsem byl zvědavý, jak bude hra působit na mě.

Hned na úvod se přiznám, že hlavní linka byla zajímavá, ale zase tak moc mě nebavila. Je to opět trošku o něčem jiném, než u prvních dvou dílů. Co jsem si ale užíval plnými doušky, bylo prožívání běžných činnosti s Alex a pomáhání ostatním pomocí její super schopnosti. Z popisu super schopnosti empatie jsem měl z počátku strach, ale když jsem nakonec pochopil, jak vlastně funguje, a víc se s Alex sžil, přišla mi pro povahu Alex naprosto dokonalá. Jen mi postupem času přišlo nekonzistentní, kdy nejprve mohla Alex vnímat jen některé typy emocí a později pak s nimi mohla částečně i manipulovat, či je částečně odebrat. Asi se postupem času schopnost vyvíjí.

Během hraní jsem si asi nejvíce užíval třetí kapitolu, která byla ve znamení Larpu, včetně jednoduchého soubojového systému. Závěrečný boss fight ve fantasy představě pak byla dokonalost sama. Parádní byla i ta čtvrtá s festivalem a koncertním vystoupením Alex a Steph. Naopak asi nejméně jsem si užil kapitolu poslední, kde Alex bez cizí pomoci rozchodí zásah pistolí a celkem velký pád. Následné pasáže s flashbackovými představami mě moc nebavily, ale chápu jejich důležitost pro hlavní příběh. Naopak jsem ale velmi spokojený s úplným závěrem, kde vůbec poprvé v sérii čekají na Alex prakticky jen dobré konce. Za to jsem opravdu rád, už jen kvůli tomu, že charakter Alex si dobrý konec doopravdy zaslouží.

A když zmiňuji Alexin charakter, tak nesmím opět zapomenout zmínit skvělé budování vztahu hráče s postavami. Těch v městečku Haven Springs není zase tak moc, o to více jsem se ale o jednotlivých obyvatelích dozvěděl a tím si k nim budoval vztah. Samozřejmě nejvíc jsem se sžil s Alex, jejíž dobrácká povaha je obdivuhodná, už vzhledem k tomu, čím vším si za život prošla. Hodně jsem si oblíbil i Steph, starou známou z Before the Storm. Ta se taky vybarvila pro mě sympatickými barvami, prostě správná nerdka v kombinaci s hudebnicí a moderátorkou rádia. Zapomenout také nesmím na Gabea, který sice přijde na začátku o život, nicméně jeho odkaz žije dál a ze všech těch vzpomínek a příběhů pozůstalých plyne, jak příjemným a zábavným člověkem byl.

Graficky hra vypadá výborně, často jsem si rád jen tak poseděl a koukal na okolí i nedaleké hory. Stejně tak se dobře kouká na postavy, jejichž mimika je zase o něco lépe zpracována. A došlo i na jednu minihru v podobě hraní stolního fotbálku. Dokázal bych si představit trošku propracovanější ovládání, ale i tak jsem tuto oblíbenou hru zatím v jiné adventuře ještě neviděl.

Velmi spokojený jsem s hudbou, kde je opravdu co poslouchat a kde se tvůrci dobře trefili do mého vkusu. O to se postarali mimo jiné sourozenci Angus a Julia Stone, autoři skladby Santa Monica Dream z prvního dílu. Kromě nezávislé hudby se dalo zaposlouchat i do licencované hudby či jejich cover verzí. To vše korunuje Alex zpívající Creep či Blister in the Sun v podání zpěvačky Mxmtoon.

Celkově dávám hře poměrně vysoké hodnocení. Je pravda, že některé věci mi ve hře úplně nevyhovovaly, o to více jsem si užil ty ostatní. Hra na mě prostě udělala dojem a moc rád na některé pasáže vzpomínám. Sakra, mně to pořád nestačí a už chci další Life is Strange!
+16
  • PC 75
Life is Strange jsem hrála zatím všechny díly včetně Tell Me Why, proto už znám mustr podle, kterého se zápletka většinou točí. Bohužel mustr zůstal nezměněn, takže jde celkem lehce odtušit, kdo umře nebo kdo se bude jevit jako padouch, ale ve skutečnosti není. Nicméně i přes tuhle scénaristickou lenost si True Colors stojí za to zahrát.
Hlavní hrdinka Alex je od začátku hrozně sympatická, všechny ostatní postavy taky, zapadákov v Coloradu má skvělou atmosféru a do toho hraje jeden lepší rockovej flák než druhej. Nasadit takovou těžkotonážní podpásovku jako je Creep hned v první epizodě se vyplatilo.
Chvílema je to trošku nuda, ale taková příjemná zenová nuda, kdy si člověk vychutnává sluníčko na terase s výhledem na hory společně s Alex. Rozhodně nejlepší a nejakčnější je třetí epizoda, kterou spolu s hraním DnD v Before the Storm řadím mezi ty nejzábavnější a nejzapamatovatelnější z celé série.
Zakončení příběhu a celá poslední kapitola je bohužel katastrofa. Jak herně, tak logicky....když nevíš, jak ukončit příběh, tak tam švihni nejdřív flashbacky, pak největší klišé, který se nabízí a jako třešničku na dortu to zakonči nepochopitelně anti-climax povídací scénou.
Kvalit prvního Life is Strange hra nedosahuje, velkým dílem kvůli zpackanému konci a tím, že herně vlastně nepřináší nic nového. Naopak druhý díl hravě strká do kapsy, hlavně díky úžasným postavám a skvělé atmosféře. S Tell Me Why je to za mě plichta.

Pro: postavy, prostředí, soundtrack, úžasná 3. epizoda

Proti: finální epizoda a zakončení příběhu, prokouknutelné dějové zvraty

+15
  • PS5 90
Docela mě překvapuje jak dlouho jsem tento kousek odkládal. Po druhém dílu které měl kolísavé kvality epizod a nesedla mi ústřední dvojice hrdinů, jsem True Colors nechal ležet skoro rok od nákupu a čekal až přijde chuť. 

Čas přišel a musím říct, že Deck Nine tvůrci hry předvedli po Before the Storm, že zkrátka umí se značkou zacházet líp než původní autoři. Hlavní hrdinka Alex se mi trefila do vkusu a hned sem se s ní sžil. Když je Vám hrdina hry sympatický a zajímavá Vás kam se jeho příběh vyvine je to polovina úspěchu. Druhou jsou dobře napsané vedlejší postavy a příběh. 

Hlavní příběhová linka zde slouží jako základ pro poznávání zdánlivě idylického městečka, jeho obyvatel a jejich starostí a radostí, a zjišťování jak zapadnout do malé komunity maloměstečka. Civilní pojetí je velký plus a události běžného života přináší uvěřitelné příběhy a postavy. 

Vše je navíc podkresleno výbornou hudbou, nádhernou grafikou horského města v Coloredu z kterého atmosféra přímo čiší. Tento díl jsem si neskutečně užil a na konci mi bylo líto, že tato jízda je u konce jako když skončí Váš oblíbený seriál.
+15
  • PC 85
Herní výzva 2024 - 10. V záři reflektorů - Hardcore: Dohraj hru, ve které se odehraje alespoň jedno pěvecké vystoupení nebo koncert.   
 
Jsem velký fanoušek prvního dílu Life is Stange, ale z nějakého důvodu, jsem všechny ostatní díly odkládal a až teď díky herní výzvě jsem si řekl, že bych mohl prubnout právě True Colors.

Ve hře se vžijeme do dívky Alex, která má superschopnost číst a do jisté míry ovlivňovat emoce ostatních - taková super empatie. Byl jsem k této schopnosti ze začátku trochu skeptický a bál se, jak to v samotné hře bude vypadat, a jaké bude její reálné využití. Naštěstí jsem byl mile překvapen a opravdu mě bavilo schopnost využívat kdekoliv a kdykoliv to bylo možné.

Při první návětěvě Haven Springs jsem byl trochu zaražen, jak přehnaně barevné městečko bylo. Působilo to na mě trochu nereálně. Ale kdo ví, taky to mohlo být tím, že je hra zasazena do období jara a příprav na jarní festival. Po chvíli pobíhání po městě jsem si na to ale rychle zvykl. Naštěstí je to jen maličkost a vyloženě jako minus to nevnímám. Grafika jako taková se mi ale celkově líbila.

Co jsem ocenil byla stará dobrá mechanika mobilního telefonu, kam vám chodí zprávy od ostatních postav a můžete si číst jejich statusy na sociální síti. Kromě telefonu tu byl i deník, kam si Alex zapisovala své zážitky a postřehy, které v průběhu hrou prožívala.

A teď k hudbě. Ta byla ve hře podle mého názoru perfektní. Skrze celou hru hrálo spousta indie rocku, ale i některé známější pecky a to já prostě můžu. Třeba od chvíle, kdy ve hře zazní skladba Creep od skupiny Radiohead, nemůžu tuto píseň dostat z hlavy. Když vám nějaký kousek hry, který vidíte nebo slyšíte, uvízne v hlavě na delší dobu, jsou to přesně ty momenty co na hrách miluju. K mému velkému překvapení se ve hře objevila i skladba Thank You od zpěvačky Dido, což je jedna z mých oblíbených skladeb.

Příběhově je hra trošku vlažnější. Nebylo to vyloženě zlé, ale rozhodně mě to nevystřelilo z bot tak jako první díl Life is Strange. První kapitola sloužila jako parádní rozjezd. Druhá a třetí kapitola byly trošku slabší a nudnější. Ve čtvrté kapitole to naštěstí zase nabralo vzestupnou tendenci a dočkal jsem se zvratu, který už se mnou trošku hnul. Poslední kapitola byla už jen taková tečka a vyvrcholení děje. Nakonec jsem si příběh užil, ale na konci jsem si říkal "Néé, to už je konec?". Přišlo mi to celé prostě moc krátké. Postavu Alex, ale i další postavy jako Steph, Ryan, Riley, Ethan jsem si opravdu zamiloval a mrzelo mě, že s nimi nemohu strávit více herního času. Dokonce mi po dohrání bylo chvíli i smutno, což se mi u podobných her stává často.

Pro: hudba, Alex a její schopnost, vedlejší postavy

Proti: kratší příběh

+14