V Joust se hráči ujímají rytířů s kopím, kteří jezdí na létajících pštrosech, a takto vyzbrojeni vyráží do boje proti zlým, počítačem ovládaným rytířům jezdících na supech.
Hráči musí máváním křídel zasáhnout nepřítele z výšky. Eliminace nepřátel probíhá ve třech krocích: nejprve musíme svrhnout rytíře ze supa, následně musíme zasáhnout samotného supa, ze kterého vypadne vajíčko. Vajíčko se musí zničit dříve, než se z něho vylíhnou noví a stále silnější nepřátelští rytíři.
Nepřátelští rytíři jsou trojího typu: Bounder (červený jezdec), Hunter (bílý jezdec), a Shadow Lord (modrý rytíř). Tito nepřátelští rytíři nejsou jedinými protivníky ve hře. Chrabří rytíři se musí vypořádat s rozpadajícími se plošinami, lávovými trolly, kteří se je snaží vtáhnout do ohně, a s obávaným a nepřemožitelným Pterodaktylem.
Hra byla opěvována ve své době především za to, že jako jedna z prvních nabídla hru dvou hráčů současně.
Joust je jedna z principiálně velmi jednoduchých, ale přitom zábavných hříček.
Úkolem hráče je letět (na pštrosovi) a srážet ostatní soupeře. K tomu někdy že zničených soupeřů vypadne vejce, které je třeba rychle sebrat, nebo se z něj opět vylíhne další soupeř. Jsou tu i bonusová kola zaměřená pouze na sbírání těchto vajec.
Princip hry je takto extrémně jednoduchý, a jeho zábavnost leží na herních mechanikách. Hráč nelétá nahoru a dolů, může pouze triggerem mávat křídly, což ho vynáší nahoru, dolů se dostává pouze gravitací. Veškeré pohyby mají určitou setrvačnost.
Srážení soupeře se vypočítává že vzájemné polohy při nárazu - kdo je výše, vyhrává.
Na herní obrazovce komplikují pohyb pevné plošiny. Pštros hráče také při nešikovném přistání nestihne vysunout nohy, což způsobí velmi vtipné skákání po břiše (méně vtipné, když kvůli skákání, které se nedá ovládat, hráč skončí utopený na spodní části obrazovky, nebo ho sundá soupeř).
Princip pohybu dělá hru hodně zábavnou, a ve dvou hráčích se jedná o excelentní zábavu.
Mám odehráno na Atari 800 a ST, překvapivě přes mnohem lepší HW parametry jsou rozdíly mezi verzemi minimální (proto výrazně menší hodnocení pro ST, tam se mohli zmoct na více).
Úkolem hráče je letět (na pštrosovi) a srážet ostatní soupeře. K tomu někdy že zničených soupeřů vypadne vejce, které je třeba rychle sebrat, nebo se z něj opět vylíhne další soupeř. Jsou tu i bonusová kola zaměřená pouze na sbírání těchto vajec.
Princip hry je takto extrémně jednoduchý, a jeho zábavnost leží na herních mechanikách. Hráč nelétá nahoru a dolů, může pouze triggerem mávat křídly, což ho vynáší nahoru, dolů se dostává pouze gravitací. Veškeré pohyby mají určitou setrvačnost.
Srážení soupeře se vypočítává že vzájemné polohy při nárazu - kdo je výše, vyhrává.
Na herní obrazovce komplikují pohyb pevné plošiny. Pštros hráče také při nešikovném přistání nestihne vysunout nohy, což způsobí velmi vtipné skákání po břiše (méně vtipné, když kvůli skákání, které se nedá ovládat, hráč skončí utopený na spodní části obrazovky, nebo ho sundá soupeř).
Princip pohybu dělá hru hodně zábavnou, a ve dvou hráčích se jedná o excelentní zábavu.
Mám odehráno na Atari 800 a ST, překvapivě přes mnohem lepší HW parametry jsou rozdíly mezi verzemi minimální (proto výrazně menší hodnocení pro ST, tam se mohli zmoct na více).