Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hydrophobia

Hydrophobia: Prophecy

29.09.2010
09.05.2011
01.11.2011
kompatibilní
61
37 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Ve světě Hydrophobie se píše rok 2051 a lidstvo čelí obřímu problému v podobě přelidnění, stoupající hladiny moří a rozšiřování neúrodných pouštních oblastí. Tato událost rozdělila lidstvo na dvě skupiny. Obě se snaží o záchranu lidstva, ale zcela odlišnými způsoby. Technologičtí Cornucopiané sázejí na výzkum a vývoj nových technologií, kdežto Malthusiané usilují o drastické snížení četnosti populace a její přísnou kontrolu. Pak je tu také neutrální skupina lidí žijící na technologickém zázraku Queen of the World (Královna světa), obřím plovoucím městě/lodi postaveném skupinou Five Founding Fathers (Pětice zakládajících otců).

Zrovna ve chvíli, kdy se společnost NanoCell Corporation (jedna ze zakládající pětice) hodlá světu oznámit možné řešení přelidnění planety v podobě nanotechnologie, zaútočí radikální Malthusiané na Queen of the World a všem ohlásí, že spouštějí svůj plán s cílem eliminovat většinu populace a zachovat jen hrstku vyvolených. Následný útok loď citelně poškodí a způsobí její postupné zaplavování. Do tohoto chaosu vstupuje hráč v kůži inženýrky Kate Wilson, která naneštěstí trpí strachem z vody...

Herní mechanismy této akční adventury viděné z pohledu třetí osoby silně staví na akrobatických schopnostech hlavní postavy a všudypřítomné vody, na jejíž simulaci je engine hry speciálně stavěný. Počítá se s proudy, přeléváním vody, kolapsem prostředí z důsledku vysokého tlaku atp. S nepřáteli se bojuje za pomoci futuristických zbraní, lze využívat prostředí ke krytí i jejich eliminaci. Nezřídka kdy přijdou na řadu i logické hádanky, ať už v podobě nějakého akrobatického problému, či nutnosti nějak manipulovat s vodou.

V roce 2011 vznikl remake či spíše vylepšení původní Xbox 360 verze s názvem Hydrophobia: Prophecy, který vyšel exkluzivně na Steam, kde podporuje achievementy, statistiky, žebříčky i Steam Cloud, a na PSN pro PS3. V pořadí jde již o druhý zásadní "upgrade", jelikož i Xbox verze se dočkala aktualizace vycházející vstříc stížnostem hráčům a recenzím. Tato nová verze opět přináší značně přepracovaný obsah původní hry a k němu přidává i velkou porci nových věcí a lokací.


Poslední diskuzní příspěvek

Dohráno. Finální boss na první pokus. Měl jsem z toho hrůzu, když jsem to tu po vás četl. První akt za moc nestál, trochu jsem tápal a špatně se mi to ovládalo. Pak jsem si zvykl a vlastně ke konci to bylo lepší a lepší. Nakonec největší výtku mám k tomu, že hra má pouze stereo zvuk, což je na hru z roku 2010 velkej přešlap. A z toho vyplývá, že jsem často nevěděl, odkud je na mě stříleno. A taky tu vodu by člověk chtěl tak nějak slyšet odevšad, že... 70 % a první hra do výzvy pokořena.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 55
Na Hydrophobii jsem se vcelku těšil, protože voda mě táhne už od mala a ve hrách mě hraní s ní vždycky hodně bavilo. Dodnes vzpomínám, jak jsem s Larou v sérii Tomb Raider do ní vždycky strašně rád skákal, sledoval Lařiny pohyby v ní, vlnění hladiny a tekoucí čůrky po těle postavy (bez dvojsmyslu, tehdy mi opravdu šlo o tu vodu :). O to větším je Hydrophobia zklamáním, protože hra ke své hratelnosti fyziku vody prakticky vůbec nepoužívá. Máme tu sice nějaké fyzikální hádanky, ale o nic revolučního se nejedná, protože všechno už bylo viděno jinde. Jako celek je to i graficky těžký průměr, jen ta voda vypadá jako z o několik tříd lepší hry. A taky si to vybírá svou daň na docela brutálních HW nárocích.

A jak je na tom tedy ta hratelnost? Inu, zázrak to není. Akce je díky ovládání strašně těžkopádná, plavání ve vodě rovněž. Na různě se vlnící a přelévající se vodu se sice hezky kouká, ale to je tak všechno. Příběh je nedotažený, dosti i nablbý a tak celkově je vidět, že byla hra vytvářena hodně narychlo. Leveldesign je strašně repetivní, hratelnost však díky 5 hodinové délce nestihne přejít do stereotypu a tak je naštěstí Hydrophobia alespoň zábavná. Místy se snaží o hodně filmové vyprávění, což nikdy není na škodu a výrazně se to podílí na dynamičnosti hry.

Co ale hře neodpustím je závěrečný bossák, který je pořádnou podpásovkou pro hráče se slabším hardwarem, a který v kombinaci s nemotorným ovládáním a nekonečným respawnem nepřátel přináší přímo hráčské peklo.

Hydrophobii ze šedého podprůměru táhne pouze ta revoluční leč nevyužitá voda.

Pro: voda jako grafické pozlátko, skákání, občas solidní zábava

Proti: voda není vůbec využitá, nedomyšlený příběh, nedotažená hratelnost a ovládání, závěrečný boss, zakončení hry

+24
  • PC 60
Hra jež sazí (jak je ostatně patrné z názvu) na jeden z přírodních živlů - vodu a přidružené fóbie - by nemusela být špatná, říkal jsem si. První zmínky a videa naznačovaly, že by mohlo jít tak trochu o survival, se špetkou napětí až hororu, skutečnost je ale jiná. Jde o čistokrevnou akci s tuctovou zápletkou, slabou umělou inteligencí a částečně neohrabaným ovládáním. Prostředí - loď, ve kterém se hra odehrává, už bylo také několikrát zpracováno v jiných hrách a v ničem nevybočuje ze standartu jiných pojednání o místech z blízké budoucnosti, o megalomanských vizích a jejich úskalích, kde se vždy něco pokazí...

Proč si hru tedy nakonec zahrát? Hlavní hrdinka hry, servisačka Kate, je sympatickou postavou. Zbraňový arzenál, tedy spíše jedna zbraň/pistole s několika druhy nábojů, je zase fajn myšlenkou, leč moc jsem toho nevyužil, protože průběh hry mne k tomu ani moc nenutil - umělá inteligence dostala do vínku dva strategické pohyby, buď se skrýt za překážkou a v tom případě je jí putna, že ji můžu obejít, nebo napochodovat přímo přede mě k rychle eliminaci. Dalším plusem je hezky a uvěřitelně zpracovaný vodní živel s téměř až skutečným pocitem z chladu a schopností ho ovládnout – tady nechápu proč si tuto řekl bych zásadní a podařenou vlastnost nechali vývojáři až úplně na konec, kdy si ji hráč nemůže ani pořádně užít.

Krátkou herní dobu se snaží hra prodloužit hackováním a občasným adventurním prvkem otevírání dveří za pomocí Mavi. Ta je také schopná skenovat neviditelné nápisy rozeseté po zdech lodi. Ve hře je ještě přítomen ´challenge´ mód, odemyká se po dohrání základní hry a jde o jakési arény na čas, což se upřímně přiznám mě moc nebavilo.

Závěrem jen poznamenám, že pokud budou autoři uvažovat o pokračování (čemuž nasvědčuje závěr), měli by přijít z nějakým inovativním nebo překvapivým prvkem, rozhodně zapracovat na AI a promyslet si pořádně práci s atmosférou a příběhem vůbec.

Pro: voda a schopnost ji ovládnout, Kate, několik druhů nábojů

Proti: Ai, závěr, občas ovládání, příběh

+12
  • PC 70
Po prvom zapnutí som si myslel, že to rovno aj odinštalujem, že tam je nejaký bug v grafike, všetko bolo nezaostrené, presvietené. Ale po hodine som si zvykol, a pretože nie som náročný hráč, som si to zahral rovno 2x hneď po sebe.

V hre máme dve ideologicky protichodné zelené skupiny. Prvou sú antropocentrickí progresívci pohybujúci sa okolo korporácie NanoCell, ktorá problematiku preľudnenia chce vyriešiť transformáciou modernými eko-technológiami tak, aby planéta dokázala uživiť všetkých ľudí – teda de facto na nich nie je zelené nič, pretože sa nesnažia zachrániť planétu, ale iba druh Homo sapiens. Hráč hrá rolu technickej pracovníčky práve tejto korporácie. Druhou skupinou sú neomaltuziáni, ktorí chcú planétu zachrániť tak, že vyhubia druh Homo sapiens, ktorý je pre ňu smrteľnou záťažou. Ekologické pozadie deja je v 3rd person akčných adventúrach ojedinelé a preto ma potešilo, no jeho potenciál v hre bol využitý nedostatočne. Neomaltuziáni boli priamočiaro vykreslení ako nekompromisní teroristi, nebol umožnený žiaden dialóg s nimi, žiadne morálne voľby a už vonkoncom nie možnosť, na koho stranu sa dať – tieto interakčné RPG prvky mi chýbali.

(V niektorých anotáciách sa uvádza ešte tretia skupina – utopickí kornukopiáni, no ja nechápem, kde na nich recenzenti narazili, lebo ja som nepostrehol v hre ani len zmienku o nich.)

Najväčším failom bol stupídny respawn ešte stupídnejších nepriateľov: preplavujem úplne zatopenú chodbu, narýchlo, aby som sa neutopil, a zrazu natrafím na maltuziána v balaclave, ktorý má asi žiabre a kľudne si tam chilluje pri stene. Vystrelím po ňom, on po mne, ale nemám čas ho zabiť, lebo by som sa utopil, tak preplávam okolo neho, a iba počujem, ako si za mojim chrbtom hovorí: „False alarm.“ a potápa sa bez kyslíkovej masky pokojne ďalej.

Pozitívne je to, že prostredie nie je moc stereotypné, každá úroveň má vlastnú atmosféru. Na pár hodín zabaví, ale tretíkrát sa do toho už púšťať nebudem.
+8
  • PC 60
Asi jen krátce, protože jsem pořád vytočený ze závěrečného boss fightu. A nejsmutnější je, že tahle hra má opravdu dobré části i opravdu dobré náprdy, které ale okamžitě zabijí vysloveně ptákoviny, takže dobrý pocit ze hry je ten tam.

Co se mi líbilo:
- Námět hry je taková scifi variace na Dobrodužství Poseidonu (s tim, že loď se neobrátí, což je na druhou stranu taky celkem promarněná šance), cožde. Pozadí příběhu je taky celkem dobře vymyšlené. A teroristi, kteří mají na problém přelidnění akorát jedno řešení, dodávaj atmosféru na zdech načmáranýma "Save the planet, kill yourself".
- Mavi je celkem cool udělátko. Taková augumented reality destička, se kterou se dá hackovat, na dálku otevírat dveře, ovládat kamery a číst tajné nápisy. Zase nápad dobrý, ale využíváte to vpodstatě jen v "puzzloidních" částech, kdy nedošáhnete na dveře nebo k nim hledáte klíč. Jo a hackování je naštěstí taky zpracováno tak, že nevadí. Plus ho stejně moc neni...
- Grafika na takovou minihru velmi solidní. Samozřejmě voda překrásná. Autoři machrovali s jejím ultrarealistickým chováním... pár chybek sem tam našel, ale stejně sem zatim líp zpracovanou vodu neviděl.
- Ovládání vody je taky dobrý náprd. Nechápu, proč se dostane hráči pod ruku v asi poslední půlhodině hry...

Co bylo na pěst:
- Probíhající příběh. Jako moc nalezených dokumentů sem nečetl, natož abych je nějak aktivněji hledal, takže nějaké části třeba nechápu... Jak logický je mít na městolodi schovanou laboratoř, se zabijáckýma nanobotama k vyhlazení lidstva? A tihle nanoboti, co maj vyhladit lidstvo, z nějakýho důvodu daj hlavní hrdince superschopnosti. what the fuck?! ...každopádně mi připadal pěkně blbej.
- Ovládání. Možná už sem si tak moc zvykl na gamepad, že sem na klávesnici prostě lamil, ale přísámbůch, asi milionkrát se mi stalo, že sem si skok z traverzy do klimatizace vypočítal na milimetr přesně, pustil sem myš, zmáčkl jsem S+Space... a ta svině spadla!!! Kromě toho při normálních skocích během dopadu udělá ještě 2 dobíhací kroky. Takže u puzzle, kdy si mám k sobě skládat bedny a skákat po nich, abych nespadl do elektrické vody, sem taky strašně prskal. Ovládání během potápění taky nebylo nejlepší, ale zas na druhou stranu jediná hra, kde je ovládání pod vodou dobré, je Ecco the Dolphin.
- Některé pasáže jsou strašně uživatelsky nepřítulné a hážou pořád hráči klacky pod nohy. Ale úplně debilně. Lezu výtahovou šachtou a padá výtah. Kamera nastavená jen na jeden úhel a to přímo nahoru. Mno tak ten hořící výtah nahoře asi pude nějak obejít mno... smrt. Pak dalších 5 smrtí, než díky blbýmu ovládání ta sviňucha přelezla někam, kam sem vůbec nechtěl a zjistil, že tam jsou otevřitelný dveře. A nechtějte, abych začal o závěrečnym bossovi. Jak jim to ještě ztížit, kromě domrvenýho ovládání těch vodních sloupů, aby pochopili, že to je závěrečný boss? Co třeba nechat tam donekonečna nabíhat vojáky a nechat tu blbou kouli házet granáty, který Kate shodí na zem, a než se zvedne, tak uplyne asi 5 minut, aby všude kolem ní mohli naběhnout vojáci...
- Umělá inteligence. Nadával jsem na vojáky, ale jednu pasáž sem udělal tak, že sem rozstřelil ohnivý bouchací sud, od kterýho chytl voják a spadl na jedinou přístupovou cestu ke mě... takže na ní uhořelo asi 8 lidí, kteří postupně přibíhali z různých částí úrovně. Nuff said.

Závěrečné dojmy: Na spoustu pasáží, na vodu a na udělátka vzpomínám moc rád. Hlavně teda na vodu. Ale pak si vzpomenu, že sem u toho málem roztřískal klávesnici a sežral myš. Počáteční dojem spadne z "celkem dobrý" na "tyvole třetí akt, tak už to teda za trest dohraju no".

Jak sem na začátku psal, že to vezmu krátce, tak to můžete ignorovat. :)

Pro: Voda, grafika, water, udělátka, wasser, některé pasáže

Proti: blbosti různého rázu, které hru doslova zhnusí

+7
  • PC 75
Na to, že se původně mělo jednat o pouhé tech demo, není Hydrophobia vůbec špatná hra. Sice to není až taková pecka jako tomu bylo v případě jiného tech dema Far Cry, ale pořád se jedná o kvalitní titul s hezkou grafikou, pěknými efekty a zajímavým příběhem.

Herní náplň se postupně mění od pouhého pobíhání, šplhání, skákání a hackování k mnohem akčnější složce v podobě střílení a využívání speciálních vodních schopností = převážně dělání vln a házení lidí/barelů k likvidaci všech teroristů, kteří se vám postaví při záchraně Queen of the World do cesty. Ač na akční část většina lidí pohlíží s despektem, nutno podotknout, že to ke hře tak nějak patří. Ono asi ve skutečnosti nejde vyřídit teroristickou bandu jen zlehka hopkaje po špičkách v temných koutech, potrubích a ventilačních šachtách (tímto zdravím Deus Ex).

Samotné hraní zabere nějakých 5 hodin, kdy většinu času nenarazíte na žádný problém. Jedná se povětšinou o maličko rozvětvený koridor, takže není moc kde bloudit. Všemu pak pomáhá šikovné udělátko pro hackování, dešifrování vzkazů a nápovědu kam pokračovat dál. Obtížnost není snad s výjimkou finálního bosse nijak přestřelená a značně filmový příběh drží vše po hromadě tak, že máte stále nutkání pokračovat.

Grafická stylizace je pěkná, voda vypadá (a chová se) dobře, ohně hoří, voda je hasí, vše se pěkně hýbe, ... Náročnost na hardware není úplně zabijácká, ale starší stroje by zde mohly narazit. Mé levné i3 + 8gb ram + gf 275gtx hru rozhýbalo až na pár drobných zaškobrtnutí na plné detaily v rozlišení 1680*1050.

Pro: stylizace, fyzika, příběh

Proti: občas zlobí kamera

+6