Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Z titulu Gorky 17 jsem získal pocit malé, ale o to lepší, jednohubky bez hluchých míst. Lokací není příliš, šarvátek v konečném důsledku také ne, a příběh se (možná naštěstí) ukončuje dříve, než bych čekal. Ze spádu a odladění většiny herních mechanik by se mohla studia učit ještě dnes, a obtížnost je nastavena tak akorát, aby byl hráč motivován zkoušet nové strategie a hleděl na každý náboj, který získá. Naopak v poslední části už likviduje celé oddíly nepřátel laserovým paprskem nebo jedním tlačítkem, které přivolá na nešťastníky elektromagnetický výboj a obvykle vyřeší souboj během jednoho kola.

Nutnost myslet většinu herního času do budoucna společně s tísnivou atmosférou dělají z přibližně deseti hodin zábavnou činnost, která je výbornou alternativou ke komplexnějším (Incubation) a delším (Jagged Alliance 2) tahovkám. Hraní Gorky 17 jsem odkládal, zvláště po nešťastném začátku (aneb špatně zvolená strategie na začátku může mít fatální důsledky a rapidní nárůst obtížnosti) časovaného deset let zpět, nicméně i nyní jsem nenašel brokovnici a byl to problém, který mě v určité části bez nábojů do pušek a pistolí řádně trápil.

Celkově jde stále o výbornou hru, na které se zub času příliš nepodepsal. Naopak, možná je nyní ideální čas na zahrání Gorkyho 17!

Pro: hratelnost, atmosféra, vizuální stránka, humor, napětí

Proti: menší rozsah

+33
  • PC 80
Jelikož jsem si potřebovala dát od adventur chvilku pauzu, sáhla jsem úmyslně po tomto tahovém RPG. Ze hry jsem měla respekt už od prvního souboje, který skončil na poprvé ještě relativně dobře. Avšak souboje, které následovaly, mně daly tvrdou lekci.

Mnohdy jsem si musela některé souboje zopakovat, jelikož jsem časem zjistila, že jsem zvolila špatnou taktiku. U nepřátel hlavně nešlo předem zjistit, jaké mají odolnosti, a tak jsem klidně mohla promrhat tah tím, že jsem na ně zaútočila zbraněmi, které na ně neměly žádný efekt.

Dost mě překvapilo velké množství různých druhů nepřátel. Největší průser byl vždy, když na ně neúčinkovala vábnička, či zbraň způsobující ochromení. To už mi bylo jasné, že se u souboje zapotím.

Co se týká inteligence nepřátel, většinou byli až nepříjemně mazaní. Dvakrát se mi však podařilo dostat do patové situace, kdy nepřátelé, zaměřeni na útok na dálku, zůstávali ode mne v bezpečné vzdálenosti, a tak, když jsem je musela zlikvidovat, jsem k nim musela nakráčet jako prase na porážku, protože jiným způsobem se k nim dostat nedalo.

Popravdě jsem moc nevěděla, do jakých dovedností si mám rozdělovat body, tak jsem je dávala rovnoměrně do všech a nepřišlo mi, že by to mělo při soubojích negativní důsledky.

Příběh samotný, včetně prostředí, do kterého byl zasazen, mi přišel zajímavý. Soubojů bylo na můj vkus opravdu hodně, ale vzhledem ke krátké herní době mi to až tolik nevadilo.

Pro: velká škála nepřátel, příběh, prostředí, souboje

Proti: nepřehledný inventář, jinak nic zásadního

+33
  • PC 90
Tak po neuvěřitelných skoro patnácti letech znovu dohráno. Ještě dnes si pamatuju, jak usilovně jsem sháněl Score 83, kde právě Gorky 17 byly jako plná hra. Score tehdy bylo v těžkých problémech a 83. číslo vyšlo tenkrát na takřka novinovém papíru. Nakonec jsem si ho s dvouměsíčním zpožděním nechal poslat přímo z redakce. Gorky jsem tehdy dohrál jedním dechem a v hlavě mi zůstala vzpomínka na geniální strašidelnou atmosféru. Jak u mě dopadly Gorky dnes?

Především atmosféra zůstala parádní, přesně jak jsem si pamatoval. Trochu připomíná skvělé Incubation. Hra se odehrává v pro nás velmi atraktivním prostředí bývalé ruské základny v Polsku. Příběh je vcelku zajímavý, i když to o co tu jde se dozvíte až v samotném závěru. Trochu mi připomínal Neffovu triologii Milenium, kterou jsem kdysi četl.

Gameplay je velmi příjemný, boje probíhají na tahy a připomínají šachy. K dispozici je spousta zbraní, střelných, chladných, různých granátů a ke konci dokonce i několik poměrně exotických. Jejich použití je zábavné a má na taktiku boje značný vliv. Ve hře je zakomponován i RPG prvek. Postavy získávají zkušenosti a zlepšuje se jim účinnost střelby a možnost protiútoku.

Graficky hra staromilce neurazí a to i přes nízké rozlišení. Prostředí je ve 2D s 3D postavami. Já zcela náhodou zjistil, že mi na notebooku s AMD grafikou funguje 3D akcelerace. Nefungovali ale filmečky ve formátu .asf ohlašující bossfighty. Hudba je parádní a skvěle dotváří temnou atmosféru. Hra mi přišla celkem krátká, i když Steam mi ukazuje třináct hodin.

Gorky 17 můžu i po letech s klidem doporučit.

Pro: atmosféra, hudba, soubojový systém

Proti: technické bugy na novém HW

+28
  • PC 90
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Právě jsem si v trafice koupil nové číslo časopisu SCORE s zajímavě vyhlížejícím obalem příbalové hry GORKY 17, který mě svou velkou rudou hvězdou zlákal k okamžité instalaci. Působivé intro i úvodní dialogy ve mě vyvolaly zájem o příběh, ale nezvládal jsem příliš dobře souboje a přestože se mi hra zdála vcelku zajímavá, odložil jsem ji. Ke GORKY 17 jsem se vrátil o mnoho měsíců později, spíše z nouze, v době herního sucha a věnoval ji tentokrát více času a... objevil tak skutečný herní klenot, na který od té doby nedám dopustit. Malý polský tým z Metropolis Software House dokázal vytvořil ikonickou tahovou strategii s jemnými prvky RPG. Hru definuje až hororová atmosféra, poutavý příběh s několika dějovými veletoči, dobře dávkovaný přísun nových typů nepřátel i zbraní a hlavně skvělý soundtrack Adama Skorupy.

Tahové souboje v GORKY 17 připomínají šachy okořeněné klasikou "kámen, nůžky, papír", kdy na každého z mnoha druhů nepřátel, kteří jsou dobře rozpoznatelní a tedy i zapamatovatelní, platí jiná taktika i zbraň. Chvíli trvá, než si člověk soubojový systém osvojí, ale poté je to čirá radost. Za ručičku vás tady nikdo nepovede a prakticky všechny silnější zbraně jsou poschovávané na místech, které řada hráčů snadno mine.

Hra by mohla být delší. Některé ze silnějších zbraní si člověk pořádně ani neužije, protože s k nim dostane až v závěru hry, kdy jsou nepřátelé imunní vůči většině typů poškození. Některé dialogy a puzzly jsou slabší, naivní, až nelogické, ale jako celek vše drží pohromadě skvěle a tak se to dá odpustit.

Každému hráči, který má rád tahové souboje ve hrách jako Fallout, Incubation: Battle Isle Phase Four nebo Heroes of Might and Magic: A Strategic Quest vřele doporučuji GORKY 17 vyzkoušet. Stojí za to!

Na závěr bych chtěl poděkovat porisovi za jeho giveaway Steam verze mé maličkosti. Při té příležitosti jsem hru dohrál potřetí a opět jsem se skvěle bavil.

Pro: příběh a jeho postupná gradace; dávkování nových typů nepřátel i zbraní; hudba!

Proti: nedostačující délka kampaně; snad málo využitý potenciál vedlejších postav

+25
  • PC 85
Gorky 17 je další hrou, kterou jsem odkládal 20 let a pustil se do ní až s kovidovou karanténou a náležitě si ji užil. Sice jsem ji zkoušel už kdysi na XPčkách, ale už tenkrát jsem měl dost problém ji stabilně rozchodit a tak nějak mi nesedl systém vylepšování ovládaných zbraní. Chtěl jsem, aby všichni uměli všechno, postavy jsem nespecializoval a s tímto přístupem jsem logicky dost pohořel a to mě otrávilo.

Teď jsem na to šel samozřejmě úplně jinak. Hra Vám dá do rukou tři postavičky, poměrně nezkušené vojáky NATO, kteří se vydají kamsi do Ruska (základna Gorkij 17), abyste tam prozkoumali nějaké podivnosti a podívali se, co se stalo s předchozím vyslaným týmem. Tak nějak si neumím představit, že by NATO poslalo na takovou misi tři vojáky s bodákem, pistolí, puškou a asi deseti náboji, ale budiž. Na příběh asi nelze úplně koukat a hodnotit ho, i když obsahuje několik zvratů a zajímavých momentů, především však doplňuje bezútěšnou atmosféru hry. Hra neobsahuje výběr obtížnosti, nábojů a lékárniček je pomálu a je potřeba s nimi šetřit. Jelikož je munice poměrně vzácná, každý zásah vedle zamrzí a Vaše postavy budete až překvapivě hodně specializovat na boj na blízko.

Po lokacích se pohybujete volně a vždy ovládáte jednu postavu, ostatní ji tak nějak následují. Reagujete na přeživší NPC, sbíráte materiál, interagujete na objekty a v případě přiblížení se nepříteli nebo překvapivého napadení se obrazovka přepne do tahového souboje. Každá postava má v každém kole k dispozici jednu akci (útok, přebití zbraně, zákryt nebo posunutí nějakého předmětu) a tři nebo čtyři kroky, které může využít před i po akci. Vhodné je nepřátele obcházet, anžto útok z boku a zezadu získává bonusové poškození. Podle zapojení do boje a rozdání finálních zásahů pak postavy získávají zkušenosti, které je možné při level-upu rozdělit do několika statistik. Rovněž získávají pasivní bonus do ovládání zbraně, kterou používají. Což zlepšuje jak poškození, tak pravděpodobnost zásahu. Což činí i pistoli ze začátku překvapivě použitelnou i ke konci hry, pokud v ní některou z postav specializujete. Navíc stejně nebudete mít náboje do nejlepších zbraní. Přítomnost RPG prvků je strašně fajn, i když stejně pojedete podle jasné šablony - zlepšovat Trefování na 100, cokoli potom dávat do štěstí, které zvyšuje šanci na kritický zásah. Protože zvyšovat zdraví, odolnost proti panice ani snižovat míru paniky se nevyplatí.

Hra na Vás neustále chrlí nové a nové příšery a stále se seznamujete s něčím novým. Prostředí se Vám neokouká, občas získáte novou a lepší zbraň, i když jen s pár náboji, není uměle natahovaná a souboje mi nezevšednily.

Zájemcům bych určitě doporučil velmi často ukládat, specializovat každou postavu na jiné zbraně a používat hlavně tři vojáky z úvodu. Protože ačkoli se k Vám v průběhu Vašeho snažení budou přidávat různé postavy, budete o ně zase přicházet (příběhově) a hru stejně dokončíte jen s úvodní trojicí.

Hra, ve které bych si celkem s chutí vybral možnost New Game +, kde by bylo možné dosáhnout mistrovství v používání více zbraní, získat vyšší level a hlavně nebýt hned od začátku úplný zelenáč.

Pro: Atmosféra, příběh, souboje, RPG prvky, sympatické postavy, stále noví nepřátelé

Proti: Problémy s kompatibilitou

+25
  • PC 95
GORKY 17 je jedna z mála her, ke kterým jsem se dostal jak slepý k houslím. Po, pokud si dobře vzpomínám, prvním dohrání FALLOUTu 2, jsem přímo lačnil po nějakém dalším RPG z trochu modernějšího prostředí, žádné fantasy. A najednou, že bude příloha ke Score nějaké rpg i s českým překladem. No proč ne, řekl jsem si, a hru nainstaloval... První pokus ale hře moc nevyšel, oproti již zmiňovaném FALLOUTu mě v GORKY chybělo vše, na co jsem si zvykl a proto jsem hru odložil na poměrně dlouhou dobu. Po nějakém čase došel opět hlad po rpg a navíc i nutkavý pocit po dohrání již dříve rozehraných her. Nu.. dal jsem GORKY 17 ještě jednu šanci a dnes už s klidným svědomím mohu napsat, že jsem udělal opravdu velmi dobře.

To, že hra nevypadala ve srovnáním s FALLOUTem lépe se po pár minutách hraní vytratilo a na řadu přišla několikahodinová čistokrevná zábava s dobře zkonstruovaným a ještě lépe podaným příběhem s až hororovým nádechem, mrazivou atmosférou a hudebním pozadím, dotvářejícím výtečně stísněný pocit (podobné slýchal jsem ve hře Amaurote na Atari 800XE/XL) v detailně vykreslených lokacích. Ještě dnes si vzpomenu na vrak Trabanta nebo nákladního auta značky Ifa.

Dobře vybrané a vyvážené postavy, kterých je ve vaší partě hned od začátku trojice (postupně se přidávají další) a hráč se s nimi lehce ztotožní. Funkční je i soubojový systém, probíhající na tahy. Na eliminaci roztodivných zmutovanců disponujete různými zbraněmi, vybíraje ze širokého spektra, s možností případného vylepšování v podobě systému čím častěji danou zbraň používáte, tím lepší se stává. Tak jako se dají vylepšovat zbraně můžou se vylepšovat i postavy pod vašim velením (zkušenostní body) – štěstím, přesností či různými předměty (neprůstřelná vesta atd). K tomu si připočtěte ještě povedené renderované filmečky a dostáváme opravdu kvalitní non-fantasy rpg, neprávem zahrabané a opomíjené.

Pro: postavy, příběh, zbraně, soubojový systém, hudba, atmosféra a mnoho dalšího

Proti: občas malé chybky

+24
  • PC 85
Nedávno jsem dostal chuť na nějaké kvalitní, temné RPG a tak jsem si vzpomněl na hru z dětství Gorky 17. Když jsem ji nainstaloval, tak jsem se trochu zalekl grafiky a toho, že nejde změnit rozlišení. To je totiž proklatě nízké, ale co, zkusil jsem to a rozhodně nelitoval. Na grafiku, i když dnes již dosti zastaralou, jsem si zvykl a začal sosat příběh a klady které tahle hra nabízí. Nejste zde nesmrtelní vrahouni, co všechno proběhnou s batohem o tisíci nábojích, naopak musíte šetřit a rozvažovat každý výstřel. To se mi dosti líbilo, jelikož trend dnešních her je všechno zjednodušovat, což hrám ve výsledku často ubírá na obtížnosti a tím i zábavnosti. Obtížnost totiž často člověka motivuje překonávat překážky.
Gorky 17 je výborná tahová strategie, zasazená do temného prostředí v Polsku. Se svým týmem postupujete skrze zničené město, likvidujete mutanty, vylepšujete a sháníte svůj arzenál. Každá postava má své statisty, dostává zkušenosti a leveluje se, jak známe z ostatních RPG. Zároveň se jí zlepšují zbraně, které často používá, díky čemuž pak děláte větší škody. K léčení je zde velká škála předmětů od chleba přes náplasti a lékárny až po posilující tablety. Zkrátka staré dobré RPG :)
Co mi na hře vadilo, byl někdy špatný úhel kamery při boji, špatně pak bylo vidět kam vlastně můžu šlápnout a kolik je kolem polí. Jelikož jde o 2D hru, tak nejde kameru natáčet. Pro částečné odstranění tohoto neduhu radím zmáčknout TAB a používat tak zvýrazněnou šachovnicovou mřížku. Druhá věc která mě trochu zklamala byl závěr hry. Bosse na konci jsem si dal jednodušeji než první potvoru ve hře a ani mě neškrábnul.
Z celkového pohledu je však Gorky17 výborné RPG, které vás chytne a nepustí dokud ho nedohrajete. Vůbec tak nevadí, že jde o 12 let starou hru. Má totiž stále co nabídnout i dnešnímu hráči, nehledě na to, že svými kvalitami hravě strčí do kapsy spoustu dnešních titulů.

Pro: Příběh, temná atmosféra, RPG ze staré školy, důležitost šetřit munici, nezapomenutelnost na hru.

Proti: Někdy nepřehledné bitevní pole, zbraně lze vylepšit jen do lvl. 10, závěrečný boss je stejně nebezpečný jako první potyčka ve hře.

+24
  • PC 85
Hra začíná připlutí na člunu na vybombardovanou ruskou základnu v Polsku. Kde jak to vypadá hned při první souboji, že se zde asi dějí divné věci. Váš tří členný tým vede nebojácný Kanaďan Cole Sullivan, vtipně naladěný Polák Jarek Owicz a strachy uprděný vědec Francouz Thiery Trantigne.
Gorky 17 vzniklo v roce 99 a na grafice je to hodně znát ale komu to vadí, když Gorky 17 se skvěle hraje!! Souboje jsou rozdělený na kola, pohyb, útok, obrana, jako tomu je u XCOMu a dalších tahovek. Ze začátku jsem měl se souboji velké problémy, málo nábojů, špatně zvolená taktika, prostě jsem dostával na frak, a to dost. Hra mi vůbec nic nenapovídala, pokaždé jen poslala novou příšeru a já od ní dostal ještě větší kotel. Po několika opakování, se mi Gorky dostalo pod kůži a pak to šlo jak po másle. Tady použit plamenomet, tady ústup, tohohle poškádlit puškou, pak sekerkou a Vítězství! Soubojů a druhů nepřátel je dost. V hře využijte veškerý arzenál, který najdete, vyplatí se i pošetřit munici.
Na svojí dobu musel Gorky 17 mít dobrou atmosféru, temná hudba, před bossi dobová videa, která dnes vykouzlí úsměv na obličeji, nojono rok 99 co chceš...

Verdikt: U Gorky 17 se moc líbí, jak hra tě nutí si na vše přijít sám. Žádné nápovědy, prostě klasika starých her pokus omyl - ochrana proti ohni, A Kurva!! Je pravdou, že u Gorky 17 jsem si párkrát hodně zanadával ale o to jsem měl pak lepší pocit, když už jsem hrál souboje bez toho aby mě zasáhli. Gorky je přímočarý, nikam neodbočuje, jde jasně po své stopě až nakonec a možná proto mu to jde táááák dobře 85%

Pro: Souboje, Hudba, Kompletně využitý arzenál, Některé hlášky, Nepřátele.

Proti: Rok 99

+22
  • PC 90
Výborná záležitost, která byla kdysi mým prvním seznámením se s tahovými strategiemi. Prostředí zamořeného města, plného zmutovaných, krvežíznivých monster, které je potřeba zlikvidovat s co nejmenší újmou na zdraví a bez drastické spotřeby munice.

Počet členů Vaší militantní skupiny se místy navyšuje, stejně jako rozmanitost arzenálu, nicméně některé levely jsou oříškem a je nutné zvolit správnou strategii soubojů - ostřelovat nebo spálit či paralyzovat … bránit se nebo dokončovat nestřelnými zbraněmi - sakra, kde ale byla ta brokovnice, tu jsem prostě nenašel ?

Prostě ve výsledku jsem se výborně znovu bavil i po těch spoustu letech od prvního setkání, Gorky 17 pro mě zůstane legendou, na které se zub času zásadně neprojevil ve smyslu příběhu a zábavnosti a hláskujícího Jareka Ovitze.

Pro: Příběh, nápaditost bossů, nutnost plánování jednotlivých tahů

Proti: snad jen menší rozsah

+22
  • PC 95
Tak tahle hra, prestoze se z pro me nepochopitelnych duvodu nestala hitem a upadla v zapomneni, ma naprosto ultimatni atmosferu, kterou umocnuje dokonala tajemna hudba, ze ktere vas obcas cosi zatlaci v trenyrkach. Hral jsem to s kamosem a ty domluvy pri tahovych soubojich, jestli pouzijeme napalm ted nebo se nechame trochu zranit a budem si ho setrit na pozdeji, jakou zbran pouzijem ci na koho zautocime prvniho, to proste nejde vratit. Pro me urcite jedna z TOP10 her.

Pro: Skvela grafika, fantasticka hudba, zabavne tahove souboje, atmosfera.

Proti: Fakt nic.

+14 +15 −1
  • PC 90
Tohle byl vážně nářez, hráli jsme to ve dvou, občas ve třech, každej si jakoby vzal jednu postavu a už to jelo. V krizových situacích jsme využívali "černouška" (Thiery) jako živý štít, kosili jsme mutanty a hádali se, kdo bude mít tuhle a tamtu zbraň. Bossové a dějové zvraty špica, atmosféra jakbysmet. Pařbu zastavil až bug kekonci, kdy hra stále padala a bohužel žádný patch nebyl. Po letech jsem se naštěstí dostal k save pozicím jednoho dobrodince, který mi je poslal mailem a já hru mohl dohrát.
Jeden z nejlepších kousků co se objevil na Score jako plná hra.
+9 +10 −1
  • PC 80
Zdařilá hra. Tvůrcům hry se především podařilo navodit temnou a strašidelnou atmosféru. Sci-fi příběh je velice zajímavý a skrytý - od začátku nevíte skoro nic a postupně na to přicházíte v průběhu hry a to nejdůležitější se dozvíte až po závěrečném souboji, přitom další děj zůstává otevřený. Účastníci jsou propracovaní, každý člen týmu má jinou osobnost a chová se jinak. Zajímavý je také leveling, dobře zvládnuté jak samotné rozdělování schopností, tak učení se ovládání zbraní, které závisí na četnosti používání a je tedy nutné si počlivě rozvrhnout komu jakou zbraň dát.

Mínus je převedším v délce hry a v její obtížnosti. Hra má celkově jen několik sekvencí, které jsou sice plné soubojů, ale i tak je to relativně krátké. Samotné souboje nejsou úplně lehké, je potřeba si dávat pozor, ale ve hře je naprostý nadbytek zbraní, střeliva a lékárniček, hráč tak může plýtvat a to hru kazí. Nepřátelé jsou většinou dobře graficky a pohybově zpracovaní, ale některá monstra, zejména bossové působí komicky a nezapadají do atmosféry hry, což je škoda.

Gorky 17 patří mezi mé oblíbené hry, rád si ji zahraji znovu, ale díky záporům, které jsem uvedl nahoře to nemůže být jedna z mých top her.

Pro: atmosféra, taktické souboje, příběh, hudba, dabing, leveling, grafika prostředí

Proti: krátká, lehká, komičtí bosové

+9
  • PC 85
Na pár her v životě, které jsem dohrál, jsem neskutečně hrdý. Jedna z řady bude právě Gorky 17, se kterou bylo (pro mě) peklo dostat se až na samotný závěr. Pamatuju si, jak jsem hru ze začátku hrál. Okamžitě mě zaujal příběh a samotné zpracování. Předtím jsem totiž žádnou tahovou strategii nehrál. Popravdě mě ten koncept okamžitě potěšil a já si to za cílem mastil jedna báseň. Pravda, ne pokaždé to bylo tak jednoduché a občas to bylo až odporně složité. Ale ve výsledku se to dohrát dalo a co více, dokonce mi to utkvělo v paměti. Od té doby vím, že když se setkám s podobnou tahovou strategií, tak u ní většinou skejsnu hodně dlouho, než jí dohraju (což se paradoxně nedá říct o Falloutovi :-)) Ale což...vzpomínky na to, kdy jsem to s bratrancem drtil, abychom to dojeli do konce jsou nezapomenutelné. A proč se hry hrají? No přeci kvůli vzpomínkám...

Pro: příběh, tahový průběh, těžké herní vzpomínky

Proti: pár logických hádanek, primitivní závěr

+7
  • PC 100
Gorky 17 vyniká převážně příběhem a atmosférou, která je tak hutná, že i pan Stalker by si občas cvrknul. Velkou předností je celkový systém boje, kdy souboj připomíná spíše šachovou partii nežli zběsilou řež. Mě tento systém velmi vyhovoval a hru jsem si tedy náležitě užil i po stránce bojové. Gorky 17 je pro mě prostě srdcovka, ke které se vždy po čase rád vrátím a vždy jsem udiven, jak úžasný a skvěle vyprávěný příběh hra nabízí. Scénáristi dnešní doby si opravdu moc práce nedávají a je to taky na "moderních" hrách vidět.

Pro: kombinace kreslené a animované grafiky, atmosféra, postavy, příběh

Proti: nic mě nenapadá

+7