Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Velmi šmakózní záležitost pro fanoušky Batmana - kvalitně ztvárněné postavy, story, všechno. Hra se odehrává na pozemcích Arkham Asylum, blázince pro superzločince, kde se naprosto (ne)logicky vyskytují snad všichni důležití Batmanovo nepřátelé.

Tady bych měl asi poznamenat, že mě Batman, ani další superhrdinské/západní komiksy moc neberou a neustálé "it's over, Joker" a podobná Batmanova prohlášení mě spíš iritovala, podobně jako civilní názvy záporáků v jejich profilech, které se až příliš "hodí", než aby to byla náhoda.

Ale zpátky ke hře - Batman chytil Jokera, zase, a odváží ho do Asyla, zase. Joker ale celou situaci naplánoval a tak má za chvíli celé Arkham Asylum pod palcem a Batmana doslova v pasti. Příběh provede Batmana naskrz celým komplexem budov blázince a i když tak často dojde na procházení stejných lokací, v praxi to vůbec nevadí a překvapivě je celé to putování sem a tam i příběhově podložené.

Hratelností se jedná o něco mezi stealth akcí a typickou mlátičkou. procházíte lokace, nakopáváte (velmi efektně) anály Jokreovým henchmenům a sem tam použijete nějaký ten Batmanův gadget.

Boj se tu vyskytuje ve dvou příchutích: Proti henchmenům beze zbraní si to Batman dává na férovku a docela brutálně je skládá k zemi. Proti ozbrojeným nepřátelům ale Batman nemá v čelním střetu šanci (max. v situaci 1-v-1), a na řadu přichází stealth přístup, kdy se skrýváte, útočíte ze zálohy, využíváte prostředí a gadgety jak k přímé likvidaci, tak k pokládání pastí atd. atd. Tohle je právě to, při čem byste se měli cítit opravdu jako Batman. Což nemůžu posoudit, rozhodně si ale přijdu jak solidní zákeřnej zmrd a je to velmi awesome, obzvlášť když se podaří zpacifikovat místnost tímhle stylem v poměrně krátkém čase :) Umělá inteligence nepřátel v takových situacích vůbec není zlá, ba naopak - henchmeni se sbíhají k místům, kde se něco děje, začnou se sdružovat do dvojic a krýt si vzájemně záda a oddělit je bývá často oříšek. Naštěstí je obvykle aspoň jeden henchman sám a jakmile zbývají poslední dva nebo tři, rupnou jim nervy jdou radši každý sám za sebe.

Čas od času se pak objeví nějaký ten známý boss, jehož likvidace stojí na klasickém modelu "zjisti a opakuj" a funguje to dobře.

Gadgety pak Batman získává postupně na různých místech ve hře, žádný není zbytečný a hra vás nutí je využívat, což je jen dobře. Co mi ale v souvislosti s tím vadilo, je další stránka hry - Riddler challenges.

Riddler pro Batmana nachystal pytel hádanek, skrytých trofejí a úkolů (klasická trophy/achievement stuff) a spousta z nich je na místech, kam se s vybavením, které v tu chvíli máte, dostat nedá. Takže jsem se celou dobu trochu frustroval, jestli se k nim budu moct později dostat, jestli není lepší se pro ně průběžně vracet, nebo prostě jak to vlastně bude. Tady vám rovnou řeknu, že i po skončení příběhové části lze ve hře pokračovat a všechny Riddlerovy hádanky si v klidu dořešit.

Design lokací... každý pavilon Asyla má specifický styl, takže na jednotvárnost si stěžovat nelze. Specialitkou jsou pak úseky kolem padoucha Scarecrow. Grafika je perfektní, ale příliš v ní nevynikají důležité věci. Na něco vás upozorní detective mode, ale obvykle musíte být blízko. Ale to je prostě dané stylizací - nic tu nevystupuje do popředí.

Hudba, dabing i zvuky jsou taktéž skvělé, jen v jedné lokaci jsem se nemohl zbavit dojmu, že se cosi děje, bo na pozadí se pořád ozývaly zvuky navozující dojem, že jsem právě cosi sebral/splnil/atp.

Navíc je tu ještě challenge mód - existují dva druhy challenges - boje s přesilou na body a tiché čištění místnosti se třemi úkoly na čas, překvapivě zábavné, ale soubouje vyžadují umět řetězit komba a používat speciální chvaty, zatímco v běžné hře jsem si celkem v klidu vystačil s buttonsmashingem + nutnými změnami.

Celkově musím říct, že nový Batman je velmi kvalitní hra a bavil jsem se u ní, ale není to svým settingem zrovna můj šálek kakaa, abych tomu strkal stovky a zapisoval ji do Guinessovek. Většinu času jsem uvažoval spíš o 85, ale to by už ode mě asi bylo moc nefér - ta hra je skvělá, zahrajte si ji.

Pro: grafika, příběh, postavy, souboje, hádanky, gadgety, ai nepřátel... no dejme tomu všechno, co není v mínusech

Proti: občasná frustrace z riddlera, které by se imho dalo předejít, při vstupu do nové lokace člověk nemá hned takový přehled, jako u jiných her.. mi přijde. ale to jsou oboje prkotiny, že :)

+45 +46 −1
  • PC 90
Vždy jsem měla raději Batmana než Spider-mana či Supermana, a tak když se mi naskytla příležitost (s novým počítačem) si toho herního Batmana zahrát, neváhala jsem ani chvíli. Hru jsem hrála před pár lety, ale na klávesnici, tento rok jsem si řekla, že si celou sérii dám od začátku, a to na gamepadu.

Hra nás zavádí do arkhamského ústavu pro duševně choré a jeho okolí, kde se potulují nejznámější Batmanovi nepřátelé. Prostředí na mě působilo ponuře a depresivně, asi jako celý Batmanův život, což dotvářelo perfektní atmosféru. Nebylo sice kdo ví jak otevřené prostředí, na poměry dnešních her, ovšem to nebylo na škodu, neboť mě dokázalo tak vtáhnout do děje, že mi pohyb od bodu A do bodu B jednou danou cestou vůbec nevadil a stejně tak ani v některých hrách otravné vracení se do stejné lokace.

O našich protivnících jsem se dozvídala prostřednictvím nahrávek pořízených při jejich psychiatrických konzultacích a zápisech v deníku. Zjišťovala jsem tak, že to nejsou černobílé postavy toužící po moci čistě z toho důvodu, že mají hrát roli záporáka. Souboje s nimi nebyly jen o bezduchém mlácení, ale každý boss měl svůj způsob, jak ho porazit. Nejraději jsem měla pasáže se Scarecrowem, který cílil na největšího nepřítele v nás - strach.

Soubojový systém je v této hře velmi povedený a hlavně uspokojující. Batman rozdává rány rychle, dokáže uskakovat, vykrýt úder a omráčit nepřítele svým pláštěm. V některých případech jsem měla možnost vymyslet strategii, jak zneškodnit protivníky v dané lokaci, jestli zvolím tichý způsob či více akční. Trochu tohle kazila nízká inteligence nepřátel, a tak bylo jejich chování velmi předvídatelné.

Ovládání pomocí gamepadu se mi zdálo o dost lepší a intuitivnější než na klávesnici a myši. Souboje jsou tak díky tomu lehčí. Hudba ke hře seděla a dabing postav byl vynikající. Grafika je moc povedená na to, že je to hra z roku 2009. Jedinou výtku bych směřovala k obličejům zoufalých policistů, kteří byli všichni stejní a vypadali všichni stejně blbě :)

Pro: příběh, atmosféra prostředí, souboje, zvuky, bossové

Proti: nic

+38
  • PC --
Člověk nemusí být fandou Batmana, aby si tuhle hru užil. Arkham Asylum exceluje hlavně po stránce level-designu. Otevřené herní prostředí s propracovanými úrovněmi mi opravdu učarovalo, ruku v ruce s technickým zpracováním boostovaným PhysXem. Úrovně jsou neskutečně vymazlené, procházet se a jen tak se kochat se pro mě stalo pravidelnou rutinou. Spousty možností likvidace protivníků poskytují variabilní souboje, jejich AI se zahanbit také nenechala. Příběh klasicky hrdinský má hlavu a patu, okořeněný originálními nápady, z nichž jeden pro mě byl skoro infarktovou záležitostí. Potěší přidaná hodnota v podobě hromady bonusového materiálu a slušná herní doba. Jestli za rok vyjdou tři hry, které by člověk neměl minout, tak tohle je jedna z nich.

*****/5
+31
  • PC 90
Mám rád komiksy, tedy né klasické komiksové sešity, ale spíš jejich filmovou interpretaci, nikdy jsem je nepovažoval za kapitalistickou propagandu a podobné hovadiny, beru to čistě jako zábavu. Mám rád tu směsici různých postav s různými vlastnostmi. Hodně se mi zamlouvá tvorba Disneyho Marvelu, i jejich kolegu z Warner Brothes, strašně mě baví Avangers, Punisher, Flash, atd. atd. Ale jedna postava je pro mě nejdůležitější, je to samozřejmě Batman. A to hlavně proto, že jsem jako malý capart hltal filmy s Michaelem Keatonem, Kilmerem a později dokonce i tu fetiš zhovadilost s Clooneym. Pozdeji mi samožřejmě udělal radost pan Nolan s novodobou trilogií o netopířím muži. Ale k čemu se chci dostat je, že když se řekne Batman, odpoví se Joker. Joker byl vždycky super, jak Jack Nicholson, tak snad ještě lepší Heath Ledger. Heath Ledgera jsem skutečně považoval za nejlepšího Jokera, který snad ani nemuže být překonán. Pouze do doby než jsem si zahrál Arkham Asylum. Uvidíme co provede Jared Leto v chystaném Oddílu sebevrahů.

Dle mého skromného názoru, který stejně nikoho nezajímá, je Joker z AA ten nejlepší Joker, s jakým jsem měl zatím čest. Kdykoliv slyším Joker vybaví se mi právě ten z AA. Vyzařuje správnou směsici šílenosti, brutality, vtipu a "charismatu", která z něj dělá nejlepšího Batmanova protivníka. Když k tomu přičtu ještě peckoidní dabing Marka Hamila, tak je vymálováno. Jak jsem psal nejlepší Joker vůbec.

Omlouvám se za mé krasozpěvy a zpět ke hře. Komixové hry jsem měl vždy spjaté s budgetem, nyní ne. AA je pecka nad pecky, přesně takhle jsem si převod Batmana z knihy na monitor představoval, samotný svět působí takovým retro-futur dojmem, graficky parádně zpracované do nejmenších detailů.

Další obrovské plus je spousta Batmanových kultovních protivníku, jako je Bane, Posion Ivy, Ridler, Crock, atd. plus jejich posluhovači, které Batman kosí hodně brutálním až skoro wrestlingovým způsobem.

Paradním zpestření hratelnosti jsou např. kanálové hrátky s Crockem, nebo raušové rozjímání s Scarecrowem, o zábavu je postaráno od začátku do konce a ani na minutku jsem se nenudil, Ridlerovi hádanky jsem vyřešil sám krom třech, ty jsem musel odhalit s návodem.

Souboje s lůzou z vězení jsou vážně skvělé, lahodí oku a jsou efektní. Nechybí klasické spestření tichého postupu, který lze řešit pomocí Batmanových vychytávek.

Příběh je naprosto fantastický a plně srozumitelný, což je někdy ve hrách problém. Projdeme si hezky všechny pavilony celého AA, na zvraty není nouze, i jeden skutečně infarktový moment tu jak pro Batmana, tak pro samotného hráče, bodří vědí :).

Pecka pecek.

Metascore: 91%
Herní doba: kolem 21 hodin.

Pro: Joker, grafika, zaporaci, bojový systém.

+28
  • PC 85
"Darkness. No Parents." Ne, počkat, špatná adaptace.

K hernímu Batmanovi jsem se odhodlávala fakt dlouho, což je co říct na člověka, který viděl dokonce i ten ujetý Batmanovský film z 60. let. Sice se nepovažuju za nějakého hardcore fanouška, ale Batmana jsem měla vždycky ráda kvůli záporákům a bylo potěšení se s nimi zase vidět. Především Joker je naprosto geniální, čemuž vděčí i svému dabérovi. Mark Hamill je prostě ten jediný pravý Joker a od TAS jeho hlas vypiloval přímo k dokonalosti. Taky mě moc potěšila přítomnost mojí milované Harley Quinn a její původní dabérky Arleen Sorkin, i když o jejím novém designu bych radši pomlčela (protože proč mít ikonický, univerzálně rozeznatelný kostým, když v generickém korzetu a minisukni má hezké kozy a zadek, že?), ale to je asi jediná výtka co se vzhledu postav týče, protože ostatní postavy byly naprosto skvělé (především Scarecrow, Poison Ivy a Killer Croc).

Dále musím pochválit atmosféru, která byla místy dovolím si říct až hororová, lokace, ve kterých by se zbláznil i naprosto normální člověk, příběh, který je sice celkem primitivní, ale nenudil, a příjemnou hratelnost. I když prakticky člověk dělá pořád dokola to samé, každou chvíli dostanete nějakou novou hračku na oživení.

Určitě se pustím i do pokračování, ale teď jdu splnit všechny Riddlerovi challenges. A možná půjdu podruhé do kina na LEGO Batmana, nejlepší Batmanovskou adaptaci všech dob. :D

Pro: MARK HAMILL, postavy, atmosféra, hratelnost, lokace

Proti: možná místy stereotyp hlavně co se soubojů týče

+27
  • PC 90
Bebop a Rocksteady jsou mí oblíbení záporáci z animovaného seriálu Želvy Ninja. Vývojářské studio, nesoucí stejné jméno jako mutant člověka s nosorožcem, však nevytvořilo hru s okrunýřovanými plazi, ale vrhlo se na temnější komiksový příběh, kde hlavní roli zaujímá Batman. První díl prozatím čtyřdílné série je na zdejší databázi mezi sto nejlepšími hrami a já na následujících řádcích shrnu, proč si toto umístění právoplatně zaslouží.

Nejprve jsem sice musel zprovoznit příšernou službu Games for Windows Live, ale stálo to za to a v kůži netopýřího muže jsem se spoutaným Jokerem přijel do blázince na ostrov Arkham. Už v úvodní animaci mě velmi potěšil dabing. Kevin Conroy (Batman) a Mark Hamill (Joker) namluvili své postavy opravdu bravurně a ani ostatní nezůstávají pozadu.

Příběh má od začátku spád, a to vydrží celou hru. Lokace jsou skvěle zpracované a zakomponované a co mě dostalo, že když se Batmanovi během animace poškodí oblek, potrhá plášť nebo přibude nějaký ten šrám v obličeji, v následném hraní to nezmizí, ale nese si to až do konce hry. Super je také speciální vybavení, které se nenachází náhodně na ostrově, ale dostal jsem se k němu postupně díky Batmobilu, Batwingu nebo Batjeskyni. Nejvíce jsem si z těchto pomůcek oblíbil batarang, který jsem hojně využíval i při soubojích.

Mám rád hledání různých předmětů a tady jich díky Hádankářovi bylo více než dost a navíc jeho výzva obsahovala i hádanky, z nichž některé byly opravdu zapeklité. Po zdolání všech otazníků na mapě se mi otevřely všechny trofeje, výzvy i charaktery postav a to je určitě vítaný bonus.

Souboje s přesilou mě celkem bavily, ale bylo jich na můj vkus až moc, vzhledem k tomu, že Joker mluvil o stovce přívrženců z Blackgate, a i když nebudu počítat uteklé chovance, bylo jich určitě víc. Stealth pasáže jsem si však vychutnával do posledního stojícího kriminálníka. Zavěšení nepřítele na chrliče nebo jeho skopnutí při plachtění nemělo chybu. Batman: Arkham Asylum je hrou, kterou jsem si užíval od začátku do konce a když teď koukám na své hodnocení, 90 % jsem naposledy udělil World of Goo, a to už je více než pět let zpátky. Už se těším na Arkham City.

Pro: dabing, příběh, ostrov Arkham, poškození a zranění nemizí, batarang, hádankářova výzva, trofeje, charaktery postav, stealth pasáže

Proti: příliš mnoho soubojů, GFWL

+26
  • PC 85
Díky novodobé trilogii od Nolana jsem si Batmana oblíbil ze všech superhrdinů nejvíc a byla by škoda propásnout hru, která navíc sklízela velmi pozitivní ohlasy.

Celá hra se odehrává v arkhamském ústavu a základy má postavené na komiksech, takže se např. některé postavy od těch filmových docela liší. Začátek ve formě interaktivního "filmu" vám dává tušit, co se asi za chvíli stane a zároveň máte možnost ochutnat pár Jokerových hlášek, které vás poté provází po celou dobu hraní.

Souboje s vězni, "šílenci" a popř. bossy jsou díky Batmanovu odporu ke střelným zbraním zejména pěstní + nějaký ten batarang (vrhací hvězdice ve tvaru netopýra) a pár výbušnin odpalovaných na dálku, ale zabíjet tu nikoho nebudete. Zato nepřátelé občas po zbraních sáhnou, a proto musíte využívat své stealth schopnosti a často se nenápadně přesouvat po místnostech, umisťovat pasti a sundávat nepřátele po jednom. Hi-tech přístroje vám budou přidělovány při průstupu hrou. Kromě různých háků na přitahování se k objektům (nebo naopak) tu máme třeba naváděný batarang, přístroj na odlákání pozornosti a pomůcku k vypínání elektrické barikády pomocí minihry podobné snaze o naladění rádia.

Chvaty při soubojích se neokoukají a soubojový systém je záživný. Bitvy s bossy jsou poměrně rozmanité a nápadité, zejména pak Scarecrow, se kterým bojujete v jeho světě a snažíte se pouze, aby vás nespatřil. Dále můžete při průchodu hrou sbírat různé skryté bonusy a řešit hádanky.
Jako odměny dostáváte bia (informace o) postav z batmanovského univerza, nahrávky rozhovorů s některými pacienty, které stojí za to si poslechnout a také 3D modely postav/objektů ve hře. V samotné hře pak kromě řady ztvárněných charakterů budete narážet i na plno odkazů, což určitě potěší fanoušky komiksu.

Mapa se skládá z několika velkých budov (oddělení) a venkovních lokací. Herní doba je tak akorát, po dohrání si samozřejmě můžete dál běhat po ústavu a hledat bonusy, ale moc záživné to není, takže pokud jdete po 100% dokončení, doporučuji je sbírat hlavně při průchodu hrou.
Poté jsou zde odděleně různé výzvy, kde buď různými způsoby zneškodňujete nepřátele v lokaci, nebo se je snažíte co nejefektivněji zmlátit a dosáhnout vysokého skóre.

Suma sumárum hra obsahuje moderní rozhraní a filmové zpracování, grafiku můžete zlepšit aktivací nVidia PhysX, kterou jsem po pár spadnutích radši vypnul.. Obličeje i celkový vzhled postav jsou detailní. Dějová linka je originální a přesto poutavá, stejně jako dialogy. Batman se z mého pohledu charakterově liší od filmového a nenamluví toho moc, narozdíl od Jokera, který k vám promlouvá skrze rozhlas.

Pro: ztvárnění a dabing (zejména psychicky labilních) postav, soubojový systém, příjemné rozhraní, dialogy

Proti: sbírání bonusů po konci hry

+22
  • PS4 85
Arkham Asylum je taková moje prokletá hra. Před nějakými sedmi osmi lety jsem si ji, stejně tehdy jako nyní hladový po pořádné komiksovce, radostně rozehrál na PC a přestože jsem v ní až podezřele často umíral, příběh mě neuvěřitelně bavil a já se těšil, co mě čeká za každým rohem. Jenže co čert nechtěl, někdy v polovině, krátce po příchodu do náhradní Batcave, se můj pevný disk rozhodl přes noc vypovědět navždy službu a já zcela logicky zanevřel na všechno, co na něm v tu chvíli bylo rozdělané či rozpracované.

Střih do současnosti - Při nákupu PS4 rozmýšlím, které hry by mě jako konzolového nováčka mohly bavit a narážím na povědomý název, toho času prodávaný ve výhodné krabičce i s Arkham City. Někdejší zášť je zapomenuta a na obrazovce se co nevidět zobrazuje povědomý úplněk, povědomý déšť a povědomý Netopejr.

Ale konec nostalgie - do příběhu jsem vpadl okamžitě zpátky, těšil jsem se na chvíli, kdy se dostanu do zcela nových kapitol a zároveň jsem se děsil jistých chvil, které se mi tehdy do paměti vpálily dost pevně ,
konkrétně Bane jakožto první bossfight, který mi před lety přišel téměř nehratelný a i tentokrát mi trvalo notnou řádku pokusů, než jsem ho konečně udolal
. Překvapeně jsem si navíc užíval cestu známým prostředím. Obyčejně jsem totiž otrávený, když musím procházet již jednou absolvovanou trasou, na které mě čekají čím dál těžší protivníci, ale v Arkhamu jsem si užíval proměnlivost prostředí téměř exoticky působící teraformace po proměně Poison Ivy mě ten večer pronásledovala ve snech a koneckonců i nepřátel nejtěžší případy, které vypustí do terénu Harley, nejsou ani tak nároční, jako spíš děsiví a okamžiky, kdy hráč s neustále zapnutým detektivním módem sleduje, odkud se ječící pacient přiřítí, patří snad k nejnapínavějším a zároveň nejméně rozčilujícím pasážím podobného typu, co znám.

Jako čtenáře leckterých Batmanových ikonických dobrodružství bych klidně uvítal víc legendárních záporáků, třeba jako v dost možná nejlepším jeho komiksu Ticho. Tady je několikrát vidět, že nepřátel mělo být víc (Riddlerovy hádanky, cela Mr. Freeze), ale asi nezbyl čas, prostor nebo rozpočet. Třeba příště. I tak zůstává pořád z čeho vybírat a třeba naháněčka s Killer Crocem je extrémně napínavá a zároveň zábavná, lepší bych si nemohl přát. Oproti tomu závěrečné souboje už přece jen překračují hranici jakéhokoli držení se při zemi a jak Poison Ivy narostlá do téměř fantasy rozměrů, tak skutečně odporně a horrorově působící Titan Joker hrají více na efekt, než na vyprávěcí postup či vývoj charakterů.

I přes dané výtky a jistou repetetivnost zůstávám až překvapivě spokojen, konzole sedí danému modelu o poznání více a než se za nějaký čas vydám do City, třeba vypiluji i svoji (ne)schopnost udělat nějaké efektně vypadající kombo.

Pro: Možnost výběru mezi nenásilným stealth postupem a riskantním full contact, dech beroucí výtvarná stránka, tíživá atmosféra některých budov

Proti: Kolem dvou třetin pocit repetetivnosti, over the top závěr

+22
  • PC 90
Díky této hře jsem se doopravdy vcítil do role Batmana. Poznal jsem, co to obnáší a jaké to je. Příběh nás zavede do blázince pro superzločince zvaného Arkham Asylum. Konečně se vám podařilo zajmout Jokera, ale jeho zatčení bylo příliš jednoduché. V tom se to celé zvrtne, Joker to celé plánoval a vy, v roli Temného rytíře, to musíte vyřešit. Gotham na vás spoléhá. Takto začíná Batman: Arkham Asylum.
Celý příběh je atmosférický, akční a nikdy jsem se při něm nenudil. Neustále jsem měl nutkání ve hře pokračovat a dokončit ji na jeden zátah. Ponurá atmosféra a hrdina, který má své slabosti a temné stránky, které ale musí překonat, protože na něj spoléhá nespočet nevinných životů – takto si představuji skutečného Batmana.
Batman: Arkham Asylum má základy jako akční bojová hra z pohledu třetí osoby, významnou součástí je ale stealth, který je zpracovaný na vysoce kvalitní úrovni. Samotná mechanika boje spočívá v rytmickém mačkání příslušných kláves. Musíte se vyhýbat, dávat protiútoky, a souboj je tak celkově velmi dynamický. V potlačování zločinu vám pomáhá široký arzenál vychytávek. Od batarangu, přes vystřelovací hák batclaw až po explozivní gel. Dále můžete plachtit a používat vystřelovací hák, čímž získáváte mobilitu a můžete se dostat na vyvýšená místa. Poté je netopýří detektiv vybavený speciálním viděním – detektivním režimem, který vám pomáhá hledat stopy a vidět nepřátele i skrz zeď.
V psychiatrické léčebně se setkáme s barvitým spektrem nepřátel, kteří nepoužívají jen své pěsti a nohy, ale i baseballky, útočné a odstřelovací pušky, nože a mnoho dalšího. Cestu vám zkříží nejznámější Batmanovi úhlavní nepřátelé – Bane, Poison Ivy, Killer Croc, Scarecrow, atd. Boj s každým z nich je odlišným a novým zážitkem.
Ve hře je dále možnost plnit Riddlerovy hádanky, hledat jeho trofeje, sbírat záznamové pásky z výslechu jednotlivých superzločinců a ničit Jokerovy klapající zuby. Nejen tím, ale i plněním misí a bojem získáváte zkušenosti, za které si pak odemykáte vylepšené nástroje a nová komba.
Rozhodně doporučuji všem.

Pro: Příběh, Atmosféra, Gameplay, Batmanovi vychytávky a jeho úhlavní nepřátelé

Proti: Slabý závěrečný souboj, Pro někoho může být otravné sbírání Riddlerových hádanek

+22
  • PC 90
Osobně se považuju spíše za Marvelitu, ovšem není to proto, že bych neměl rád hrdiny DC, jen mi prostě nikdy nepřišli natolik zajímaví a k Marvelovským hrdinům jsem se dostal více. Názory se ale u člověka postupně se životem mění – dříve jsem stál za dětinskými názory profesora Xaviera a dnes bych se bez váhání postavil na Magnetovu stranu, dříve jsem Batmana považoval za trapného magora v pláštěnce a dnes jej považuji za skvělého magora v pláštěnce. A tohle je věc, kterou si musí člověk, který chce posuzovat Batmana jako postavu, uvědomit. Já si to uvědomil paradoxně díky Spidermanovi – konkrétně kapitol do Straczynského – abych upřesnil v jedné z částí příběhu se Peter Parker baví se svým starým bohatým odrazem = mužem s podobnými schopnostmi, který ovšem své síly využíval k nabytí vlastního bohatství, a probírají fakt, jak moc jsou nepřátelé různých superhrdinů podobní jim samotným -> nepřátelé Spidermana jsou chobotnice, nosorožec, sup, ještěr, goblin, kladivoun, kočka; nepřítelem Kapitána Ameriky je Rudá Lebka; nepřítelem X-Menů jsou jiní mutanti, pouze s odlišnými názory. Vidíte tu podobnost? A teď, co jsou nepřátelé Batmana? Odpověď je: "Všichni jsou to cvoci!" A kdo je z nich největší šílenec? Joker? A nebo je to sám Batman? Koneckonců je to magor, který pobíhá po městě převlečený za netopýra a mlátí zločince, protože mu v dětství před očima jeden pobuda zabil rodiče. Je potřeba si uvědomit, že Batman je magor a jediná věc, která jej odlišuje od Jokera a jemu podobných je fakt, že si to nechce připustit. Jakmile tohle čtenáři/hráči dojde a přestane stavět Batmana do pozice, ve které ho většina lidí vidí = (trapný) neohrožený superhrdina, naskytne se mu možnost brát ho v úplně jiném světle.
A tahle hra díky svému špičkovému prostředí dokázala právě tohle předat i lidem, kteří komiksy nečtou! Pobíháte s magorem v pláštěnce chodbami blázince – protože kde jinde by měl magor v pláštěnce pobíhat.

Nebudu rozebírat příběh, který je v podstatě stabilní kostrou nesoucí střet Batmana a Jokera. Postavy v čele s Jokerem, Harley Quinn, Banem a spoustou ostatních Batmanových protivníků jsou skvěle napsány a ještě lépe zahrány. A díky rozsáhlé, ale vhodně shrnuté, encyklopedii se i hráč, který s nimi dosud neměl co dočinění, dozvědět o jejich minulostech.

Přejdeme na to nejdůležitější – jak se to vlastě hraje. V základě se hraní Batman: Arkham Asylum dělí na tři druhy: stealth akce, akční bojovka (ala DMC) a platformová skákačka (ala Prince of Persia). Z toho stealth je zvládnuté na výbornou, dost možná nejlépe v jakékoli stealth hře, kterou jsem kdy hrál – díky přístupům, které Batmanovi povolují různá jeho udělátka můžete nepřátele věšet na chrliče, uspávat, používat jako návnady pro jejich "kamarády" apod. Většina lokací má pak spoustu různých způsobů, jak svůj plán na "vyčištění" provést, že si člověk opravdu nemá na co stěžovat. A navíc, nic se nevyrovná pocitu, který máte, když se vám podaří během krátké chvíle vyčisti místost nepřátel, aniž by si jediný z nich stihl uvědomit, co se to sakra děje.
Akční bojová část, je pak o něco méně skvělá. Ne, že by byla nudná, to v žádném případě – boje vypadají nádherně, jsou vcelku ovladatelné (byť tady může občas narazit hráč na situaci, kdy udělá Batman něco jiného, než měl hráč v úmyslu) a poskytují hodně možností. Problém je jen v tom, že by sekvencí, kde hra nedá hráči jinou možnost než bojovat, mohlo být o trochu méně, po čase začnou docela lézt na nervy.
A co se "hopsačkové" části týče, ta je opět díky spoustě Batmanovských udělátek zábavná, nenucená a díky nepřebernému množství dobrého dodatečného materiálu (Riddlerovy hádanky, záznamové pásky apod.) inspiruje hráče, aby prozkoumávali každý roh.

Hra běží na Unreal Engine 3, který jsem vždycky považoval za příliš plastový, ovšem k Batmanovi to docela sedne. Jen kdyby skoro všechny mužské postavy (s výjimkou Jokera) nevypadaly, jako by snídaly testosteron a místo oběda si dávaly pět hodin v posilovně. Ale což.
Hudba, zvuk a dabing jsou zvládnuté velmi dobře, s nimi žádný problém – ovšem taky žádný zázrak.

Prolémy pak jsou... jsou. Osobně jsem musel hru občas vypnout, restartovat PC a hrát dál, protože mi blbla grafika – prý proto, že hra není kompatibilní s mojí grafickou kartou. Fakt, že hra povoluje jen tři zahrání je hodně prasárna a požadavek připojení se na Windows Live tomu nepřidává. Semtam jsem narazil na nějaký ten grafický glitch, ale nic závažného. Občasné vracení se stejnými lokacemi může po čase být docela stereotypní, nevyhnutelnost některých bojových částí už jsem zmínil. Trochu podpásovka je, že některé boje s Bossy jsou složitější než závěrečný boj s Jokerem, který byl vcelku antiklimatický (zvláště vedle boje s Poison Ivy, který byl pro změnu šíleně těžký).
Tím bych asi shrnul všechny chybky.

Celkově je Batman: Arkham Asylum špičkovou hrou, a vůbec nejlepší herní adaptací komiksového prostředí. Ať už máte Batmana rádi nebo ne, tohle je hra, která vás dokáže zabavit a díky své temné atmosféře zvláštním způsobem pohltit. Spousta skrytého materiálu pak dokáže zabavit všechny, kteří si užívají prozkoumávání herního světa. A ti z vás, kteří Batmana nikdy moc nemuseli, mohou nahlédnout na jeho podstatu a třeba změnit svůj náhled na něj.
+21 +22 −1
  • PC 90
Tak s pravdou ven, kdo čekal že se z Arkham Asylum vyklube taková pecka? Když mé tehdy ještě fungující zvukovody zaslechly, že ve vývoji je hra na motivy nejslavnějšího DC komiks hrdiny, nevěnoval jsem tomu přehnanou pozornost. Předpokládal jsem, že se bude jednat o průměrnou, možná lehce nadprůměrnou rubačku, mlátičku whatever. Tento dojem dosti posiloval fakt, že hru vyvíjelo tehdy ještě neznámé studio, jehož repertoár čítal jednu průměrnou FPS akci na PS2 a XBOX. Hra nesla název "Urban Chaos: Riot Response".

Náhle se ale rozneslo že vyšlo Demo této hry. A překvapivě se hlásalo, že je vynikající a reakce byli velice pozitivní jak ze strany kritiky, tak i prostého lidu. Tedy jsem neváhal, popadl ze své otrhané peněženky 200 kč a šlo se do trafiky koupit LEVEL.
Po dohrání oné zkušební verze jsem mohl jen konstatovat že pozitivní ohlasy nebyli absolutně nepravdivé nebo přehnané a já se najednou na plnou verzi hry, která byla za dveřmi začal velice těšit.

Dle mého skromného názoru Batman:AA je učebnicový příklad mistrovského game designu. Nejsem sice Designér ani kdovíjaký expert, ale co jiného to může být, když vás hra baví od začátku do konce? Neustále se vás snaží motivovat k postupu, přidává nové nápady a výzvy? Jak by se to dalo nazvat jinak, když je hra skvěle vybalancovaná a skvěle kombinuje několik různých prvků? To vše zabaleno v atmosféře snad temnější než samotná tma a k tomu velice zajímavý příběh?

Hra za hrdinu by měla mít jeden ale naprosto zásadní prvek. A to je podle mě, cítit je jako hrdina, v tomto případě Batman. A tato hra svou úlohu plní tak dobře, že jsem měl chutě nasadit plášť, nasadit elastický trenky, vyskočit z okna a namlátit nějakýmu holohlavýmu holobrátkovi. Batmana jsem si díky Rockstedy opět oblíbil. A najednou jsem opět pochopil proč je tato postava tak výjimečná.

Při soubojích jsem si připadal jako drsňák, když jsem někoho praštil, tak jsem ten dopad pěsti na muklovu chlebárnu cítil. Připadal jsem si jako lovec, král stínů ze kterého jsou hajzlici podělaný strachy, když jsem je potichu a elegantně posílal do hajan. Prostě jsem se cítil jako ten netopejr!

Navíc se to vše tak bezproblémově a skvěle ovládá, hra vám nikdy nehází granáty pod nohy. Souboje jsou efektní, efektivní, dynamické. Stačí používat jen myš a směrové klávesy. Z počátku jsou souboje jednoduché ale časem přibude nepřátel nejen kvantitativně ale i variabilně, takže používání strategie je časem nevyhnutelné. Obtížnost stále stoupá, nepřátele mají lepší techniku a vychytávky, ale přesto mě hra neirituje a já si ji užívám. Umírám a umírám, v některých pasážích dost často, já se ale nezlobím, bavím se!

Velice chytře je tu zabudován systém upgrade(dů) a odemykání různých technických udělátek, které si pochopitelně odemykáte pomocí bodů. Ty si vysluhujete nejen uspáváním, věšením, mlácením, přiškrcováním zmetků, ale i odhalováním starých rytin a řešením a objevováním hádanek, které tu slouží i jako příjemné rozptýlení. Každopádně, různé batmanovské vychytávky se vám odemknou až postupem hrou a jak se vám zpřístupní nová hračka zpřístupní se vám nová lokace, do které jste se nemohli před tím dostat. Což mě neustále udržovalo v pozornosti a nutilo mě to prozkoumávat okolí a to je dobré.

Velice mě bavily pasáže se Scarecrowem. Zde se hra přepne skoro až do hororového režimu, ale hlavně se změní perspektiva na old school 2D hopsačku. Atmosféra mě zde jednou pohltila tak že mi při falešném zhroucení mé grafické karty u nově zakoupeného PC vylezli spodáry až na hlavu. Já jsem to vývojářům sežral i s navijákem. Přenést Scarecrowův vliv v jednu chvíli i na hráče? Gratuluji Rockstedy, to je geniální. Docela brutal, ale geniální.

Posledních pár věcí, grafika a dabing. Grafické zpracování jako celek působí skvěle. Úroven detailů je ohromující a i takové drobnosti jako vlnící se plášť, nebo postupné opotřebovávání Batmanova obleku dodávají hře prostě pocit nesmírného citu pro detail. Dabing je vynikající, Kevin Conroy a Mark Hamill jsou nezaměnitelní pro své role.
Hudba parádně padne do celkového konceptu a opět posiluje, už tak neprostupnou atmosféru. Ještě bych měl dodat že hra ani jednou nespadla a nenarazil jsem na žádný bug.

Nejlepší hra na motivy komiksu a jedna z nejlepších her minulé generace konzolí. Bavil jsem se od začátku do konce, bavilo mě objevování, bossové, detektivní mod, příběh, bavilo mě být hráčem. Geniální hra od geniálních vývojářů.

Pro: Cítím se jako Batman ,Atmosféra, soubojový systém, stealth, radost z objevování, ovládání, dabing, mnoho padouchů, optimalizace a hromada dalších věcí.

Proti: V cut scénách plastický vzhled postav....tak jsem přeci jen něco našel.

+21
  • PC 80
Batman: Arkham Asylum se mi válel v knihovně několik let, ale přestože jsem měl tušení že to bude dobrá a zábavná hra, vždycky jsem z různých důvodů rozehrál něco jiného. A tak až v roce 2017, díky Herní výzvě ("Only the best!") jsem se konečně do prvního Batmana pustil. A vážně to je dobrá a zábavná hra.

Když se řekne Batman, a dost možná to platí o celém universu od DC, nejlepší na tom všem jsou záporáci. A právě v Gothamu se to hemží tím nejzábavnějším co lze v komiksech najít - Joker, Scarecrow, Tučňák, Harley Quinn a mnoho dalších. Jejich převedení do hry je výborné a zdejší Joker patří mezi ty nejlepší Jokery vůbec.

Příběh je solidní, odvyprávěný krásně srozumitelně a podtrhuje vynikající atmosféru, která místy hraničí s hororem. Ještě aby ne, když se to všude hemží psychopaty a blázny.

Plusem je i povedený soubojový systém, i když ještě zábavnější mi přišlo likvidovat nepřátele potichu, pokud to šlo (zavěšení pod chrlič ftw!).

Grafika je myslím na rok 2009 fajn a i po těch letech moc nezestárla. Stylizace výborná, stejně tak dabing je absolutní špička.

Pár věcí mi nesedělo, i když to není nic vážného. Souboje s bossy jsou opruz, ale já prostě tenhle typ bossfightů nemusím. Vrcholem bylo doupě Killer Croca, to jsem proklínal i Batmanovu prababičku.

Zklamaný jsem byl z lokací kde se objevuje Scarecrow, ten blázen má výborný potenciál a tvůrci ho zabijou podprůměrnými plošinovkovými misemi, které jsou zároveň to nejjednodušší co lze ve hře najít.

No a pak už vážně drobnosti - občas pozlobilo ovládání, protože všechno důležité je nastavené na tlačítku "A" XBoxového ovladače. A ti blázni co běhají po dvoře jsou otravní jak zrní na potkany.

Batman: Arkham Asylum je každopádně výborný titul, který lze doporučit i po letech.

PS: A Hádankářovy hádanky jsou také fajn :)

Pro: I'm Batmaaaan

+21
  • PC 80
Herní výzva 2020 - Moje jméno je...

Long story short. Patřím mezi velké fanoušky komiksu, obecně mám docela načteno, Batman mi rozhodně není cizí, ačkoliv jeho lore nemám prolezlý skrz naskrz. I tak je na první pohled jasné, že tahle hra je na jednu stranu velmi vřelá pro lidi, kteří jen tuší, kdo to je Batman a že nejčastěji bojuje s Jokerem, ale zároveň pomrkává po fanoušcích, kteří mají ke světu DC mnohem blíž.

Hra si mě dostala svojí atmosférou, která je batmanovská, jak se patří. Dusná, temná, psychopatická, místy až mrazivá, nebýt velmi komiksového ladění hry, tak mám místy i pocit, že hraji nějakou hororovku. Vše je sice laděno do temnějších odstínů, ale zároveň nechybí klasické křiklavé barvy, které neodmyslitelně k Jokerovi nebo třeba Harley Quinn patří. Atmosféra se povedla vskutku na jedničku. Dost mě bavily i takové detaily, jako když Batman byl pořád dobitější, špinavější, opotřebovanější.

Příběh, ač není ničím ojedinělý a kdo viděl aspoň filmy s Batmanem, tak nebude ničím překvapen, kdo četl i nějaké komiksy, tak možná bude mít i lehké deja vu. Nicméně tohle je osvědčená šablona, která vždy fungovala, tak se nedivím, že se tvůrci v prvním dílu ze série obrátili na jistou kartu. Žádný plot twist, žádná brada na hrudi, ale slušný batmanovský standard.

Souboje jsou sice zábavné, ale až příliš jednoduché a jednotvárné. Ačkoliv Batman využívá spousty gadgetů, tak i přesto jsou souboje na jedno brdo a v podstatě stačí spamovat útok a občas uhnout nebo zvolit protiútok, někdy teda i využijete batarang, to je celé. Fajn je možnost občasného stealthu, který by ovšem mohl být častější a hlavně domakanější, tohle je takový ten stealth na očko, kdy si občas pomůžete nebo potřebujete sundat snipera. Škoda je, že souboje nejsou bohatší na možnosti, když mimo ně můžete využívat spoustu udělátek, chtělo je nějaká významněji zakomponovat i do samotných bojů s nepřáteli.

Samotné prolézání mapy je hodně zábavné, protože obsahuje, za mě nejzábavnější část hry, Riddlerovy hádanky. Tady jsem se vyřádil asi nejvíc, bavilo mě hádat a hledat otazníčky, prolézat jednotlivé místnosti a využívat detective mode. Navíc je vše opět doplněno obohacením o různé informace ze světa DC, životopisy nepřátel Batmana a pár zajímavých rozhovorů, to vše je pro fanoušky jako dělané.

Hrozně mě bavil herec, který propůjčil svůj dabing Jokerovi, úplně se mi se svým hereckým projevem trefil do noty, o to zklamanější jsem byl z výkonu představitele Batmana, který byl až příliš mdlý, ostatní hodnotím jako slušný průměr, možná spíš nadprůměr.

Celkově jsem si hru dost užil, přišla mi možná kratší, než jsem očekával, takových příjemných 13 hodin, ale určitě by to sneslo ještě víc. Hra je na střední obtížnost dost jednoduchá, herně se nejedná o žádnou výzvu, spíš o takovou bezstarostnou mlátičku, kterou místy zpestřují fajn hádanky. Atmosféra je velmi silná, ale nemohu říct, že bych hned musel instalovat druhý díl, i když si ho jednou rád projdu.

Pro: atmosféra; vizuál hry; Joker; hádanky; klasický Batman se vším všudy

Proti: jednoduché souboje; trochu ohraný batmanovský příběh; hra mohla být delší

+20
  • PC 95
První dohrání Batman: Arkham Asylum bylo hned po vydání v roce 2009. Ale díky panu Christopheru Nolanovi a je ho filmům, jsem musel nově pořídit!! Abych si pořádně užil spletitosti batmanova světa za pomoci češtiny od Zhiliana.

Děj začíná příjezdem do věznice Arkham kam Batman odváží chyceného Jokera. Který se dal moc jednoduše chytit a to smrdí průšvihem. Jak je známo Joker nedělá něco jen tak.
Vzápětí Joker utíká, přesně podle svého plánu a přichystá Batmanovi ve věznici Arkham nejedno překvapení.

Hra střída akční složku s se stealth akci. Kde je hlavní roli Batmanovo umění boje a jeho malé hračky. V boji na blízko byl použit neskutečně návykový soubojový systém, který si nemohu vynachválit, v jednoduchosti je síla. Ve stealth akci převažuje využití Batmanových chytrých věciček. (kotva, bumerang, trhavina atd). Ve hře je to krásně namixované, tak že není možné aby to přešlo do stereotypu.

Grafický (kabát) plášť Batmana je krásný. Z celé věznice je cítit temnota a ponurost, každý pavilón věznice je jiný. Hlavní postavy jsou dokonale prokreslené obzvlášť Croc a Joker.
Jen některé pohyby Batmana se mi zdály trošku prkennější ale to už může být srovnáním s Batman: Arkham City.

Zvukový doprovod jenom uzavírá, jak je tato hra dobrá. Dabing postav je tak přirozený, že člověk jenom žasne. A opět tomu vévodí Joker s Harley Quinn, záporák někdy musí být víc než hlavní hrdina.
Zde musím poděkovat Zhilianovi za češtinu, jelikož díky němu jsem si přehrál veškerou dokumentaci jak psanou tak i mluvenou. Kde se člověk do ví nemálo zajímavostí. Moje angličtina na tohle nestačí. Děkuji

Verdikt: Pamatuji si jak v roce 2009 jsem se u Batman: Arkham Asylum skvěle bavil a nikdy bych nečekal, že když se k Batmanovi vrátím po 3 letech, že ho budu takhle hltat.
95%

Pro: Soubojový systém, grafika, dabing, děj.

Proti: Batmanův pohyb.

+17
  • PC 85
Obecně jak filmy, tak hry se superhrdinskou tématikou příliš nemusím. Vždy jsem byl spíš příznivcem těch realističtějších zážitků. I když je zase na druhou stranu fakt, že když už jsem si měl vybrat nějakého toho superhrdinu, tak mi alespoň něco říkali spíše takoví ti tradičnější. A zrovna Batman je jedním z nich (alespoň dle mého). A společně s temnotou, která ho tak nějak provází, má u mě další malé, bezvýznamné plus.
Když začala tato Batmanovská série vycházet, tak, i když jsem o ní měl nějaké povědomí, nijak to se mnou neházelo. Ano, dobrá hodnocení se hrnula, špatně to nevypadá, ale přece jen, co bych si zde našel? Přesto jsem nakonec chtěl dát Temnému rytířovi šanci. A on ji rozhodně nezklamal.

Ta temná atmosféra, kterou si pamatuji z Burtonových snímků z přelomu 80-90. let je zde také a to je pro mě jednoznačné plus. A to nejen celkovým temným a depresivním vyzněním, ale i ponurou hudbou a zvuky, které zde pásnou jak prdel na hrnec.

Hratelnost je sice občas trochu repetitivní, ale celé to odsýpá moc dobře. Neustále nacházíte novější a novější technologie a s těmi se následně snažíte vymýšlet lepší taktiky boje. A ten není vždy úplně jednoduchý.

Dále tu čeká spousta známých bossů a souboje s nimi jsou takovým shrnutím všeho, co jste se za celou dobu naučili. Navíc nejsou vůbec nudné. A při vzpomínce na Killer Croca mi ještě teď běhá mráz po zádech.

Za dobu hraní jsem narazil sice na pár bugů a třeba hledání Riddlerových tajností taky nebude zrovna to, co by měl člověk hltat několik hodin v kuse, ale vše dohromady funguje opravdu dobře a když už Batman: Arkham Asylum dovede pobavit mě, myslím, že to svede s ledaským.

Pro: bossové, atmosféra, hudba a zvuky, postavy a prostředí

Proti: sem tam nějaký bug, některé Riddlerovy tajnosti

+17
  • PC 95
Na tohoto Batmana jsem byl opravdu zvědavý, protože tak vysoká a konstantní hodnocení plná uznání jsem dlouho u žádné hry neviděl. Po dohrání mohu říct, že tohle byla nejlepší hra roku 2009. Perfektní vyprofilování celé řady postav se skvělým dabingem mě dostalo. Arkham Asylum na rozdíl od celé řady her podle filmové předlohy má vlastní příběh a stává se tak plnohodnotnou alternativou pro fanoušky filmového Batmana.

Soubojový systém je sice zjednodušený na maximum, ale za to vypadá neskutečně efektně. Časem se sice dostavil menší pocit stereotypu, ale nic, co by trvalo delší dobu. Skvělé jsou také plošinovkové pasáže, které právě stereotypní souboje dokázaly zase příjemně zpestřit. I když nepatřím mezi ty, kteří musí objevit všechny tajnosti, tak hádanky od Riddlera mě dostaly. Někdo si s tím musel dát pěknou práci. Líbily se mi také profily celé řady postav, Batmanovo vychytávky a s tím spojené možnosti odlišného přístupu k hraní, povedená a nenáročná grafika s PhysX, komplexnost ostrova a zařízení Arkham Asylum, skvělé dialogy, které by s klidem mohly být ve filmu a samozřejmě výborný Joker, který má jako záporák neuvěřitelnou moc přitahovat pozornost a obdiv publika.

Tento Batman je pro mě hrou s velkým H. Je hravý, má skvělou hratelnost a optimálně dlouhou herní dobu. Dvojku vyhlížím jako jednu z nejočekávanějších her a věřím, že Arkham City nabídne hned dvojitou porci takto kvalitní zábavy.

Pro: Grafika, zvuky a hudba, skvělý dabing a vyprofilování postav, nádherně zpracované prostředí a jeho komplexita, vyšperkovaná hratelnost s možností volby stylu hraní, vylepšování postavy, efektní soubojový systém, Joker.

Proti: Občas stereotypní souboje.

+16
  • PC 95
Prvý diel Arkhamskej série, ktorý sa odohráva v Arkham Asylum, kam Batman vezie svojho nemesisa Jokera, ktorý si útek predpripravil a utečie tak Batmanovi, je šmakózna záležitosť. V hre sa objavia Batmanovi nepriatelia ako napríklad, už spomínaný Joker, ale aj Harley Quinn, Killer Croc, Poison Ivy, Bane a ďaľší. Prostredie Arkham Asylum je fascinujúce, v budovách je strašideľná atmosféra. Sám som sa pri plnení misií v budovách párkrát bál aj zlakol. Hlavne keď Harley Quinn vypustila šialených psychopatov a začali sa voľne pohybovať po svete. Vtedy to bolo úplne strašidelné. V hre sa objavuje aj Scarecrowe, ktorý Batmanovi vpychol toxín a má z toho riadne halucinácie. Potom je tu aj Riddler, ktorý po celej mape poschovával trofeje, hádanky a kopu ďaľších volovín, ktoré musí Batman nájsť. V hre sú aj bossfighty, pri ktorých platia iné stratégie na každého nepriatela. Batman sa dá aj upgradovať a môže mať veľa pomôcok. Postavy sú výborne nadabované a hra má aj super grafiku.Hru sprevádza výborná hudba. Je to proste výborná hra.

Pro: Dabing, grafika, hratelnosť, bossfighty, prostredie, postavy, hádanky, atď.

Proti: Ani neviem

+16 +18 −2
  • PC 95
Herní výzva 2019 #1 „Lovec trofejí“

Vybrala jsem si dost špatnou hru pro herní výzvu do tohoto bodu, protože se mi povedla splnit zhruba polovina achievementů. Splnit tento bod na hardcore možnost by mi zabralo asi třikrát více času, než jsem u hry strávila. Trofejí je dohromady 47 a z toho není žádná skrytá, takže rovnou člověk ví, do čeho jde. Splnění některých je jednoduché, ale některé jsou velmi těžké. Měla jsem tohoto Batmana nominovat asi do jiné kategorie do herní výzvy. No a teď k zhodnocení hry samotné.
Batmana mám odmalička velmi, velmi ráda. Všechny filmy, animáky nebo komiksy jsem s jistou pravidelností vždy hltala po hektolitrech, takže jsem byla zvědavá, jak moc mě bude bavit hra. Přeci jen bála jsem se hodně a nechtěla jsem, aby můj oblíbený hrdina dostal nějakou podprůměrnou hru.
Rocksteady si myslím dali dost záležet, aby se tak nestalo a v době, kdy hra vznikla, se mohlo jednat o dost solidní zábavu. Zpětně po deseti letech od vydání tomu je taky tak a musím hodnotit velmi kladně.
Graficky mě hra velmi okouzlila, a i když se nejedná o nějak velikánský open world, Gotham je zde dostatečně dobře vykreslen. Samotný vizuál Batmana a všech padouchů mi lahodil oku i po tak dlouhé době od vydání. Jo, je tomu skutečně tak. Sama tomu moc nechci věřit, že to říkám u tak staré hry(fakt je to 10 let?). Kostým Batmana se mi moc líbil (pláštík, velikost uší, celkový design), ale i ostatní vedlejší postavy měly něco do sebe. Líbilo se mi, že se Batmanův hábit časem poškozuje, ale je škoda, že ho nešlo zase opět opravit.
Co mě překvapilo velmi, že se s Batmanem do některých lokací vracíte. Bála jsem se, že mi to po nějaké době poleze na nervy a že si jednotlivé lokality budu pamatovat, jenže se do nich vracíte někdy až za delší dobu, takže nehrozí nasycenost. Nevadí to tak a neruší to zážitek. Paráda je, že se na některá místa dostanete, až získáte určité technické hračky, které správný Batman má vlastnit. Dostanete se díky nim do míst, kam jste dřív nemohli a máte prostě pocit, že se zdokonalujete a získáváte pocit jistoty v tom, co děláte.
Samotný blázinec na mě působil jako nejlepší herní lokace vůbec. Tvůrci si pohráli s detaily a každá z místností je jiná. Bavilo mě jen tak šmejdit po městě a tyhle detaily zkoumat. Překvapila mě opravdu míra detailu, která je na té největší úrovni, co ve hrách byla.
Souboje. Je jich spousty a jsou takové jaké si je uděláte. Buď pořádné bitky s různými komby nebo stealth parádička přesně po batmanovsku. K tomu všechny ty udělátka, která lze při nich využít. Někdy mi míra nepřátel moc neseděla a správné načasování kliknutí, které vystřelilo Batmanovu pěst, mi dělalo problém. Člověk si na to, ale s herní dobou zvykne a přijde mu spousta věcí naprosto automatických. Radši jsem volila tichý postup hrou, protože při přímé konfrontaci s nepřítelem jsem měla tendenci znásilňovat tlačítko myši, div že se nezavařila. Zkoušela jsem hru i s gamepadem, ale myš a klávesnice mi přišly přirozenější.
Co bylo vítaným zpestřením hry, byly pasáže se Scarecrowem. Ten mi uměl pěkně udělat čáru přes rozpočet, protože jsem je musela vždy několikrát opakovat, zatím co ostatní průběh hrou mi nedělal nějaký větší problém. Na samotné scény s ním nezapomenu, protože prostě byly fakt velmi atmosférické a fakt dost creepy.
Riddler. Co mě neskutečně štvalo, byl Hádankář, který pro vás nachystal několik hádanek a trofejí tzv. otazníčků, které je třeba sbírat k jeho dopadení. Otazníčků je moc a jsou všude. Co je frustrující, že jsou i na místech, kam se hned ze začátku hry nelze dostat. Takže máte nutnost se tam vracet. To jsem ze začátku hry taky dělala, ale postupně jsem zjistila, že jsem spoustu otazníků zapomněla. Zhruba po čtvrtce hry, jsem se úplně na to vykašlala a Riddlera nechala Riddlerem a už neměla žádnou motivaci tímto ztrácet čas. Nejspíš jsem ho, ale ztrácet měla, už jenom kvůli herní výzvě 2019, dalším achievementům nebo výzvám ve hře. Někdy možná v budoucnu se na to mrknu ještě jednou.
Co si zaslouží zmínit je dabing a soundtrack. Hlasy k postavám sedí, přesně jak mají. Tenhle profi dabing bych přirovnala filmovým kvalitám. Filmové přirovnání si zaslouží i hudba. Tu sice znám, ještě z doby než jsem poznala hru, ale právě při hraní člověk zakusí tu správnou atmosféru. Ten moment, kdy vylezete z první budovy a zjeví se vám Gotham City za doprovodu hudby, je něco neuvěřitelného. Řadím ho jako jeden z top herních momentů, na které budu vzpomínat ještě dlouho.
Myslím, že se jedná o dobrý zážitek, ať jste nebo nejste fanoušek Batmana. Sice pro fanoušky je zde ta přidaná hodnota toho, že znáte postavy a víte, co čekat. Člověk, co se v tomto prostředí moc neorientuje o mnoho nepřijde. Takže hru můžu jednoznačně doporučit všem bez rozdílu.
Hře dávám krásných 90%. Na to, abych dala více, tak jí pořád něco chybí. Něco málo, ale nejsem schopná popsat, co to je. Atmosféru to mělo parádní a dlouho po dohrání na ní pořád myslím, ale k totální dokonalosti pořád cítím, že něco chybí.

"It's over Joker"
"Over? Why my dear delusional dark knight......it hasn't even begun!"
+16
  • PC 75
Nemám rád komiksové hrdiny. Nemám k nim vztah. Jediný komiks, který mě kdy opravdu hodně zaujal byl MAUS. Z těch přímočařejších se mi líbí Sin City nebo Hitman, jinak jsem out. Stejně tak nemusím filmy dělané podle komiksů, většinou jsou plné špatně hrajících herců (Tobyvede), špatných triků, barevných hrdinů atd. Ale asi nejvíce mi vadí charaktery hlavních hrdinů - jsou jako přes kopírák. Buď se jedná o zamindrákované zhrzené mladíky nebo o "zabili mi matku/otce/celou moji rodinu" a jejich charakter nemá daleko k Mirkovi Dušínovi. Jsou vesměs všichni nudní.

Díky tomu si je člověk schopen spíše oblíbit záporáky. A to se mi přesně stalo v Batmanovi. Joker mě bavil. Jeho hlášky (které navíc nebyly daleko od pravdy, když na adresu Batmana křičel, že je to jen po zuby ozbrojený maník oblečený jako cvok), jeho teatrální chování (ale ne přehnaně, jako Jack Nicholson) a jeho úžásná image (ale ne rádoby vážná, jako v posledním přeceňovaném filmu): to vše na mě velmi zapůsobilo a já si ho skutečně zamiloval. Stejně tak jeho sexy pobočnici nebo Strašáka, který byl mnohem děsivější než ve filmu (zejména jeho obří podoba během halucinací).

Nakonec jsem si zvykl i na toho netopýra. Nebyl naštěstí až tak drsný, jak jsem se obával. Nepřátele likvidoval efektivně a efektně zároveň, nevydržel zas tak moc ran a pseudoautoheal mi přišel jako docela dobrý kompromis mezi nesmrtelností a povalujícími se lékárničkami.

Co mě ale otravovalo celou hru byly následující skutečnosti: dorazíte ke dveřím, uprostřed obrazovky se objeví "SPACE-OPEN DOOR", dorazíte k šachtě, objeví se "F", jakože můžete vystřelit hák. Zabije vás boss, hra vám napíše, jak na něj. Potřebujete najít stopy, hra vám napíše, že se máte přepnout do detective módu a co máte sledovat. Jde po vás enemák, hra vám napíše, co máte zmáčknout, abyste jej efektivně zneškodnili. A tak dále a tak dále.
A další věc, která mě štvala, že hra jde hrát jen na xbox gamepadu. Repsektive pokud vlastníte jiný, je tu velká šance, že se Batman nebude chovat tak, jak by měl.

Bez všech těch věcí, které jsem vyjmenoval výše a které značně otravují hráče při jeho cestě parádně vystavěným blázincem, bych dal hře klidně i 85%. Takhle mi nezbývá než opět zmínit, že hry jsou stále lehčí, snažší, tvůrci si myslí, že hráči jsou ovce, které nechtějí přemýšlet a které si ani nezapamatují, že klávesou SPACE se od vynalezení first person akcí otevírají dveře.

Pro: Joker, atmosféra celého místa, sem tam mini WOW moment, některé sekce, nedostavil se stereotyp, Batman je strhanější a strhanější

Proti: konzolovost, mohlo to být delší, sexy záporňačky mohly dostat více prostoru :)

+15 +17 −2
  • PS4 70
Musím se přiznat, že superhrdinům zrovna dvakrát úplně neholduju. Přesto jsem chtěl hře dát šanci. Abych do světa trochu proniknul, zkouknul jsem před hraním i Batmanovo poslední filmovou trilogii. Samotný svět Batmana mi nakonec vadil ze všeho nejmíň a docela jsem si ho i užíval. Postupem času jsem získal do ruky hodně hračiček, od baterangu, výbušného gelu, až po batclaw nebo line launcher, který mi umožnil dostávat se na dříve nedostupná místa. S narůstajícími skilly se zvýšil i počet komb a ke konci hry už to byl poctivý zábavný batmanovský tanec.

Celé Asylum odehrávající se na jednom ostrově na mě ale celou dobu působilo příliš uměle, ztísněně, repetetivně a ne moc zajímavě. Uvnitř budov samé dlouhé uličky, často slepé, se zablokovanými dveřmi, dokola se opakujícím prolézáním ventilací a ne moc uvěřitelnými kulisami. Že bude mít Batman i zde na ostrově připravenou svojí jeskyni jako útočiště, to jsem vážně neočekával.

Ostrov slouží jen pro přesun do jiného komplexu, ke kterému se opět musím podivnými cestami přes několikero dvěří a nově se objevujícími nepřáteli. Po celou dobu hry tak procházím stejnými místy, jen s drobnými variacemi nebo zasazením. Stejně tak veškerý průběh hrou je dost šablonovitý a předvídatelný.

Na mapách je neustále co sbírat nebo hledat. Hlavně audio pásky s nahranými rozhovory doktorů s pacienty jsem si vždycky rád poslechnul. Sbírání mě ale jinak moc nemotivovalo, protože po smrti je nutné se na místa znovu vracet a sbírat již jednou sebrané trofeje.

Ocenil bych úkládání hry na vhodnějších místech, protože je často nutné přeskakovat viděné filmečky nebo se vracet neustále na místa střetu. Navíc po smrti následuje potupná animačka s výsměchem, která mě nejednou dokázala slušně dopálit.

Uznávám, že atmosféra a svět Batmana má něco do sebe, ale i tak byl výlet do tohoto univerza pro mě poslední a hraní Arkham City nebo Arkham Knight tak odložím.
+15