Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Arcania se hraje velmi dobře. Schválně teď neříkám "Gothic IV", protože s původní sérií má společné spíše jen zasazení (čistě teoreticky), některé postavy a část mytologie -- avšak v hratelnosti se s originály zásadně rozchází a to je něco, s čím se fanoušci vyrovnávají mnohem hůře.

Mně osobně sice "nová", víceméně striktně lineární a.k.a mazej-vpřed-jako-metro hratelnost sama o sobě tolik nevadila; hra měla dobrý spád, příjemně odsýpala, zbytečně nikde nefrustrovala (to pak až bugy a další technické nedodělky, kterých tu je prostě habaděj) a překvapivě dobrý příběh slibně gradoval. Koneckonců, spousta klikacích RPGček typu Diablo mě přeci taky baví (stejně tak střílečky) a to jsou hry ještě přímočařejší (jabka a hrušky teď stranou). Co mi ale vadilo bylo to, jak okatě tuto lineárnost Arcania prezentovala, až nestoudatě, spíše než nějaké přirozené bariéry před vás postavila jednoduše zeď a řekla, že dokud nesplníte questy XY, dál se nedostanete. Navíc ony questy jsou opět neskutečně lineární a stereotypní (zabij A, dones B, opakuj), což v tomto případě už opravdu vadí; prostě skoro žádné pamětihodné momenty, žádné ikonické úkoly a taky žádná výzva. To už mi přijde trochu trapné.

Ještě trapnější je ale Arcania z hlediska RPG, bereme-li v potaz fakt, že tento žánr je do určité míry definován bohatým rozvojem hráčského alter-ega. Ten totiž v Arcanii skoro není. Osekanější skill tree nepamatuji, nemluvě o tom, že některé "odlišné" schopnosti se dokonce ještě překrývají. Stejně tak mi chybělo učení se všemožných dalších, vedlejších schopností. Ne proto, že to tak bylo minule, ale proto, že to tak v rozsáhlých RPG má být (což Arcania prostě není, ačkoliv se tak profilovala).

Naopak musím uznat, že Arcania minimálně vypadá na pohled dobře. Krásné výhledy, krásné scenérie a strom mágů Tooshoo je fakt pecka. Navíc je hrací plocha rozličnější a dynamičtější než v Gothic 3 a tudíž se jí nepřejíte. Stejně mile na mě působila i hudba - prostě se povedla a soundtrackem si teď s chutí vyplachuji zvukovody.

Celkově ale nemůžu jinak, než Arcanii hodnotit pouze "slušně nadprůměrně". V prvé řadě mi vadila evidentní lineárnost (místy až Fable-oidní koridorovost), tupé questy, pouze VELMI základní RPG prvky, a technická nedodělanost, která hru objektivně srážela do kolen. Naopak herní svět je pohledný, stejně tak se povedlo nasadit příjemné tempo, ukout fungující soubojový systém a to zabalit do slušné story.

Jinými slovy, fajnová fantasy... skoro-rubačka. (Ehm. V životě bych nečekal, že bych o Gothic hře někdy něco takového řekl.)

Pro: Krásný herní svět; dobrý příběh s novými nápady a při tom odkazy na předchůdce; slušné a uspokojivé tempo; hudba

Proti: Příliš okatá lineárnost a koridorovost; minimum RPG prvků; nudné a stereotypní questy; místy groteskní dabing; tuny bugů

+39 +40 −1
  • PC 60
Komentář ke hře Gothic IV jsem pojal poněkud netradičně. Hned vysvětlím proč. Po získání skoronového NTB jsem zvažoval co hrát. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl si rychle něco zahrát, začal jsem právě s Gothicem. Po odehrání nějaké doby jsem si ale začal klást otázku: mám pokračovat? Nezačnu s něčím novým? I napadl mne Redneck&Rampage (zakoupen dávno, bohužel na netbooku nehratelný). A postupně jsem začal obě hry srovnávat. A protože nechci psát další z řady klasických komentářů, tak vznikla tato srovnávací recenze.
Herní žánr: G4: Akční hra. Osekané, koridorové RPG s minimální možností vývoje postavy, zbytečným obchodním modelem i alchymií. R&R: klasická oldschool FPS.
Příběh: G4: Klasické klišé o pomstě a záchraně světa. R&R: Mimozenšťani unesou vaši oblíbenou prasnici a tak jim jdete nakopat zadky.
Grafika: G4: Vcelku hezká, lehce tuctová 3D, s pěkně vykreslenou přírodou. Negativum: ksichty NPC jsou si do značné míry podobné. R&R: Sprity na vrcholu své slávy
Nepřátelé: G4: Zakrslí tyranosauři, protivný hmyz, skřeti, občas nějaký ten golem. R&R: „Typičtí američtí BURANI“, kterým to můžete pěkně nandat.
Zbraně: G4: Meče. Luky, pár kouzel. R&R: kromě klasiky (pistole, brokovnice), dynamit, kalašnikov (oceňuji věrné chování zbraně při střelbě) , kulomet (kozy), cirkulárka, emzácká BFG.
Hudba: G4: nic si nevybavuji. R&R: velice svižná americká country.
NPC: Zde dominuje G4. V dialozích oceňuji jistou dávku sarkasmu. V R&R používáte pouze mimoslovní komunikaci (bratra mlátíte páčidlem).
Závěrečné hodnocení: G4: Dá se a na nějakou dobu zabaví. R&R: neprávem opomíjená originální a humorná FPS.
A poučení: honem rychle dostahovat instalační soubory Zaklínače 2.


Pro: Vzpomínám na úchvatnou scenérii poté, co jsem vylezl z jednoho dungeonu

Proti: nevyužitý potenciál zavedené značky

+27 +28 −1
  • PC 30
Největší herní zklamání roku 2010 podle hlasování čtenářů německého magazínu PC Games. Nejhorší RPG roku 2010 dle serveru RPGwatch.com, a to jak ve volbě redaktorů, tak čtenářů. Nejsem tedy sám koho hra vyloženě zklamala. Jako fanoušek prvních tří dílů jsem se na Arcanii zpočátku i docela těšil. JoWood i Spellbound rozhlašovali jak se hra ponese v duchu původních Gothiců, se silným příběhem a atmosférou. Ale ejhle nějak se to celé nepovedlo a slůvko Gothic v názvu je zde patrně pouze proto, aby nalákalo fanoušky původních dílů.

Jako první mě zarazil absolutně nesympatický a arogantní hrdina. Dialogy, které považuji za nejdůležitější součást rpg her byly takové nijaké. Korunu tomu nasadil závěrečný dialog s bossem kdy hrdina nakráčí, nepřítel řekne "ty?" a trefná odpověď "ano já"

Herní svět mi ze začátku přišel celkem dobrý. Počáteční lokace poskytovaly dostatečnou, i když ne úplně neomezenou, volnost pohybu. Postupem děje se z hry, ale stává tunel pouze s jedinou cestou vpřed.

Bojový systém se podle mě také moc nepovedl. Úderům se uhýbáte pomocí kotoulů a odpadá jakékoliv taktizování, kdy stejně toho protivníka musíte uklikat. Samotné kotouly působí spíše směšně když vidíte hrdinu v těžké zbroji, který skáče jak lasička.

Ve hře potkáte staré známe z předchozích dílů. Bohužel tu na mě působí až moc našroubovaně. Jako by tu byly jen tak aby se neřeklo, že hra nemá s původním Gothicem nic společného.

V příběhu jsem se asi v půlce hry trochu ztratil. Byl nezajímavý a nějak jsem ho přestal vnímat. JoWood během vývoje rozhlašoval, že bude ve hře spousta možností jak hru dohrát. Pomoci králi, obrátit se proti němu atp. Nakonec ve hře žádné významné rozhodnutí neuděláme, takže další plané sliby.

Na závěr už jen zmíním jen pár dalších věcí, z té spousty které mě na hře zklamali.
- Vývoj postavy
- Žádní učitelé schopností
- Nemožnost se vyspat
- Kování a alchymie probíhá pouze klikáním v inventáři
- Málo vedlejších úkolů
- Délka hry (něco kolem 10 hodin je na rpg opravdu málo)
- Žádné guildy, ke které by bylo možno se přidat

Pro: snad jen grafika

Proti: příběh, nesympatický hrdina, linearita, vedlejší úkoly, bojový systém, dialogy

+21 +22 −1
  • PC 50
Arcania je moje první hra, kterou jsem si koupil na GoG. Což je paradox, protože dobrá hra to není ani sama o sobě, natož jako pokračování Gothic.

Ostatně název série, na kterou toto samostatné dílo "navazuje" slouží jen a pouze jako záštita. Je fascinující, jak noví tvůrci nedokáží ani s již vytvořeným světem, mytologií a postavami vytvořit lepší hru než je Risen od původních Piraní, kteří museli svoje nové dílo vytvářet od základů.

Co je a co není Gothic, si může určit do jisté míry každý hráč sám. Někteří nepovažují za součást série ani právem zatracovaný třetí díl. Ačkoli je to neuvěřitelné, tak Arcania dokáže být v některých ohledech ještě horší. Celý titul působí jako nedodělek, který snad ani není možné brát vážně.

Je to vidět už jenom na takových maličkostech, jako že není možné si upéct ani kousek masa nad ohněm, jak není možné spát v posteli, jenom ležet. Je možné míchat vařečkou v kotli, ale nikoliv vařit. Podle všeho je ve hře něco jako Alchymie nebo Kovářství, zajímavé je, že jsem ani jedno z toho ve výsledku vůbec nepotřeboval. Obvazů na léčení ran budete mít mraky, tak na co mastit nějaké lektvárky! Stejně tak zbraně najdete dost silné i bez kovařiny. Pokud na někoho vytáhnete zbraň, nedočkáte se žádné reakce jako "Put that thing away!" jak to bývalo i v nenáviděném Gothic 3. A navíc nikomu nevadí, když mu vykradete barák, tak proč se omezovat?

Vývojový strom vypadá rozmanitě, ve výsledku je ovšem velmi chudý. Přidáváte bodíky, které mají stejný pasivní efekt jako hodnota Mastery ve WoW. Já začal hrát za "Vyrovnanost", takže na začátku mám Frostbolt, který se po nějaké době zlepší na možnost nepřátele zamrazit na určitou dobu. A to je tak vše. Zbraně nevyžadují žádné nároky na sílu ani obratnost - takže jsem se mohl jako mág ohánět obouručním mečem a střílet lukem, jako by se nechumelilo. Asi neexistuje lepší způsob, jak dovedněji pohřbít znovuhratelnost hry, když už je příběh jen další klišé v jiných kulisách.

Stejně tak není žádné omezení ani u zbrojí, které si prostě vyberete po splnění některých hlavních úkolů a vybrat si můžete jaké chcete. Já jsem třeba jako mág běhal s loveckou zbrojí. Tím se dostávám k další věci - neexistují zde žádné frakce. Je jenom jedna jediná, kterou jedete od začátku do konce a tím to hasne. Žádná možnost volby ani rozhodnutí, nic. A proč to taky dělat složitě, když v jednoduchosti je krása! Nebo ne?

Protivníci jsou idioti, kde kromě speciálního pohybu má každý úplně stejné umělé idiotství, nikoliv inteligenci. Všichni se skoro pořád napřahují k silnému útoku, takže se připravte, že nerealisticky vypadající kotoulování bude pro vás větším základem boje jak útočení samotné. Díky možnosti udělat více útoků v řadě je navíc boj pořád dost klikací. Volba obtížnosti je v tomto směru naprostý nesmysl - možnost Gothic způsobí, že celá výhra boje je v podstatě o štěstí, možnost Normal zase to, že je hra směšně jednoduchá. Easy by tam ani být nemusela a Hard je nesmysl proto, že boje v Arcanii stejně nejsou žádnou slávou, kterou by stálo za to si vychutnat. Některá monstra vypadají pěkně (močálový žralok) a jiná jsou tam jen jako připomínka původních dílů, aniž by měli nějaký smysl samy o sobě. (královna důlních červů) 

Příběh si ani nepamatuji a v podstatě mě ani nezajímal. Záporák tohoto dílu, pro kterého je prý Sleeper z prvního dílu pouhou hračkou, je opravdu hodně nepovedený a podivný, vůbec se mi do tak drsného prostředí, jakým Gothic vždy byl, nehodí. Stejně tak ony jinak zajímavé myšlenky na nějakého čtvrtého boha vedle již zažitých původních tří bohů a filozofování okolo. Ke konci byl dobrý ten úkol, kdy je možné si vybrat, jestli úkol splníte pro Adanose, Innose nebo Beliara. Člověk se jenom ptá, proč takových nápadů nebylo vícero? A navíc, ten přechod na temnou stranu síly u Rhobara III. není nijak originální.

Arcania je sama o sobě dobrá oddychovka a trochu i no-brain zábava, zvlášť pro milovníky stereotypu. Má pěkné prostředí, příjemnou hudbu, některé zajímavé nápady ohledně zvířat, světa, zbraní a zbrojí. Sama o sobě se svým jednoduchým koridorovým stylem je takovou jednoduchou jednorázovou blbostí. Jenže její název je Arcania: Gothic 4 a podle toho si také zaslouží být právem hodnocena, kritizována a bohužel i zatracena.

Piraně dokázali povstat a se svým dílem Risen dokázali od základů vytvořit mnohem lepší hru, jež je mnohem víc Gothic než Arcania: Gothic 4. A to je jednoduše neodpustitelné. A v porovnání s Gothic 3 nutno dodat, že pokud je Arcania lepší, tak jenom v něčem, takže dohromady vyjdou v podstatě nastejno. Jen ten třetí Gothic jsem byl schopný hrát stovky hodin i přes očividné mrhání časem. Arcanii jsem si zahrál jednou a znova už se to nejspíš ani nestane. Není proč.

Pro: Hudba, prostředí, některé nápady...

Proti: Gothic to je jako jeho urážka...

+21 +22 −1
  • PC 75
Přes spoustu nelichotivých hodnocení a nepříliš pozitivních recenzí, jsem Arcanii rozehrál s čistou hlavou, nebral ji jako pokračování série a nic od ní velkého nečekal. O to větší překvapením bylo zjištění že se jedná o dobrou hru, kterou jen skalní fandové Gothicu prostě nepřijali.

Arcania je takové jednodušší RPG, jeho strom dovedností je značně očesán, klasická tři povolání které se moc nevětví, přesto nabídne solidní výběr ze zbraní, brnění, lektvarů a dalších předmětů. Bohužel zdejší obchodníci toho moc nenabídnou až na pár vyjímek, většinu cenné kořisti najdete v zamčených truhlách a u poražených nepřátel. Soubojový systém je dobrý, největší prostor byl věnován kontaktnímu boji a následným úskokům před tvrdými údery protivníků, střelba z luky či kuše začně být brzy stereotypní, cestu magie jsem nezkoušel.

Questy jsou takový fantasy základ najdi, zabij a dones šest kaštanů,úlú či podobné, přesto mě nijak neiritovali a nekazili dojem z hry. NPC taky nejsou zrovna nejhovornější ale hrdiny občas i vtipně odsekne. Horší je to s potkáváním tři typů NPC kde jsou po ostrově zastoupeni opravdu hodně. Taky je na škodu že nijak nereagují na útok zvířat na vaši osobu a jen tak koukají. On vlastně v celé hře Vám nikdo pomocnou ruku nepoddá a vše vysekáte sami, a když už hrdina požádá o pomoc kolegu, tem mu sdělí že musí hlídat sklípek s velkým množstvím alkoholu. Ono se zde ani moc vedlejších questů nenajde, a hledání 30 sošek či hrobů po ostrově mě moc nezaujalo.

Co se mi naopak velmi líbilo jsou lokace a jejich rozmanitost. Hostinec u rozťaté Panny, nádherný hrad Sterwark na útesu, s vojáky v pěkně provedeném brnění které jsem též dlouhou dobu nosil. Při změně počasí je vidět jak večer stráže hlídkují s loučí, při děšti se schovají, ona je po grafické stránce Arcania opravdu povedenou hrou, zvláště pak kombinace ohně, stínu a děště v jedné lokaci vytvoří zajímavou podívanou. Celkově jsou i dungeony rozmanitější oproti trojce, a hráč v nich stráví možná až příliš času. Ale prostředí a místa jsou opravdu pěkně vyvedená a rozmanitá. I když hardwarově náročná nijak skromná není.

Hra se i ze začátku příjemně rozjíždí není tu tolik kladen důraz na záchranu světa a fantasy kulis, bohužel v závěru hry už na to dojde( jak je již zvykem i u předešlých Gothiců). Ten závěr hry mě zklamal a konec přišel přeci jen na RPG brzo. Přes všechny nedostatky jsem se u Arcanie příjemně bavil, je to takové relaxační RPG a rozhodně si pozornost zaslouží pokud ji odpustíte některé její slabiny. Jinak hudba je opět výborná.

Pro: Scenérie a zajímavé lokace, pěkný svět, hudba, méně prvků fantasy, grafika, hratelnost, příběh

Proti: Herní doba je krátká, strom dovedností, NPC postavy, určitá omezení v prozkoumávání světa, závěr hry

+20 +21 −1
  • PC 30
Arcania a celá série Gothic mi připomíná jeden seriál z devadesátek. Jednalo se o pět sezon seriálu Cesta do neznáma (v orig. Sliders - Klouzači). Podobně jako série Gothic, i tento seriál disponuje dvěma úžasnými sezonami, ve třetí již slábne ale stále si drží styl. Na čtvrté je vidět, že autoři musí uměle nastavovat a obměňovat zažitou mytologii. No a ta pátá, to už je učiněná katastrofa, nezbylo nic co by ji kvalitně spojovalo s předchozím děním. Postavy jsou zdeformované na pár prázdných schránek, koncept degradoval - z propracovaného komplexu se stala triviální záležitost. Arcania je bohužel ekvivalentem čtvrté a pak páte sezony, již zmíněného seriálu.

Arcania určitě nabídne sympatickou grafiku, kvalitní soundtrack ale tím výčet pozitivnějších prvků končí. Dejme tomu, že ještě několik nápadů, jako třeba TooShoo je fajn, zbytek ale za nic nestojí. Z otevřeného světa se stal řízený koridor. Enormní množství dostupného equipmentu nepřináší ten pocit z vybojovaného pokroku. Ability degradovaly do obyčejného dovednostního stromu, kde není potřeba vůbec nic zvažovat, zmizela nevratnost se svými důsledky. Nic nehrozí, obtížnost je pro mimina - taktika není zapotřebí.

Příběh k ničemu, postavy k ničemu - tím horší, že hráč může sledovat, do jakého paskvilu doputovala jeho milovaná série. Až z toho člověka bolí u srdce.
+20
  • PC 70
Série Gothic patří mezi moje nejoblíbenější hry. Svět v této sérii je úžasný, nezapomenutelný a tak celkově by se mi líbilo v něm žít, přestože je to universum drsné a plné krve, zrady a nenávisti. A právě proto jsem do Arcanie vkládal obrovské naděje. Bohužel, přestože hra vypadala po celou dobu vývoje skvěle, očekávání nenaplnila.

Příběh hry bych moc neřešil. Je slušný, ale nijak epický a celkově nevýrazný. Alespoň, že tak nějak navazuje na přechozí dění a občas se hráč potká se starými známými. Stejně bych si ale radši zahrál za Rhobara III., protože jsem se s „pastýřem z Feshyru“ moc nesžil. Začněme tedy questy. V předchozích Gothicích bylo questů desítky a u G3 dokonce stovky. Tady tomu tak bohužel není. Vždy je aktivní jeden hl. quest a k tomu třeba nějaký poddružný a plus nějaké vedlejší, které s hlavním dějem moc nesouvisí. Bohužel jak hlavní, tak vedlejší úkoly jsou vesměs na jedno brdo a popravdě jsem nenarazil ani na jeden jediný, který by mi nějak více utkvěl v paměti. Ale vlastně jo, jeden by tu byl a to ten se „Strašidelnými sousedy“ ve Stewarku. Dále si ale už fakt nic nevybavím. Díky tomu jsem u Arcanie nikdy nevydržel déle než 2-3 hodinky v kuse, což se mi u Gothica nikdy nestalo.

Herní svět je rozdělen na oblasti a z velké části vyhraničen koridory. Kurňa ale proč? V tomhle Gothic vždy exceloval – neomezený živoucí svět s bohatou zásobou úkolů a možností. Ani jedno Arcania neobsahuje. Vše je hrozně zjednodušené a osekané. Vývoj postavy je domrvený opravdu nehorázným způsobem! Ve hře se nenachází žádní trenéři. Po každém postupu na další úroveň si hráč může dovednosti rozdělit sám. ALE! Hrdina už nemá žádné speciální dovednosti, ale vše je splácané tak nějak dohromady a ani já jsem se v tom moc nevyznal. Od půlky hry jsem už nad rozdělováním moc nepřemýšlel, protože stejně nejvíc rozhodovaly itemy. V tomhle musím Arcanii konečně taky pochválit. Ve hře jsou desítky různých mečů, seker, brnění, helem, přívěšků,… Dále jsou tu i různé lektvary na zvýšení různých schopností. Ty jsem ale nevyužíval vůbec. Nebylo proč. Souboje jsou zpočátku neotřelé, ale později hodně stereotypní, protože se v nich po celou dobu hraní nic nemění. Stále je to o tom uklikat nepřítele a občas uskočit útoku. Hrál jsem jako bojovník a občas jsem i využil magii. Ale hrát přímo za mága si neumím představit, protože kouzel je hodně málo (druhově, ne kvantitou).

Těšil jsem se na rozvětvené dialogy a ani to jsem nedostal. Po této stránce je Arcania nejslabší z celé série. Občas se objeví nějaké kvalitativní výkyvy, ale většinou jde jen o suché sdělení informací o vašem qeustu. Takže žádné vtípky a, nedej bože, originální rozhovory nečekejte. Dabing je také slabší a přišlo mi, že občas někteří dabéři opravdu hodně přehrávají, jakoby vůbec netušili o čem je řeč. K tomu bych připočítal nevyvážený poměr dabingu/zvuků a hlavně hudby. Ona je hra ztišená tak nějak celkově. To by snad mohl opravit nějaký budoucí patch.

Ve hře je možnost nakupovat, ale je to zbytečné. Já tuto možnost vůbec nevyužil. Podobně mizerně, až na pár světlých momentů, jsou na tom i obsahy truhel. Jak by řekl německý komik Michael Kessler – Langweilig! Páčení je ale vcelku originální. Ve hře jsou jakési hledačské úkoly, ale nepochopil jsem jejich smysl. Ten kdo našel všechny hledané předměty je borec. Pro normálního hráče je to ale naprostá zbytečnost, která se navíc míchá mezi seznam questů.

Graficky je Arcania moc pěkná. Daleký dohled působí opravdu skvěle a některé lokace jsou božské – Tooshoo, Stewark, Rozťatá panna,…. Přesto ale nechápu vysoké hardwarové nároky. Grafika zas tak dokonalá není. Já měl nastavené textury na max, stíny na střední a zbytek jsem měl vypnutý a stejně jsem se nad 25 fps nedostal. Ale zase pod 19 taky ne. Aspoň, že hra netrpí výkyvy a tak jede pořád stejně. Akorát v jeskyních mi jela plynule kolem 30 fps.

A další kritika! Některá prostředí moc Gothicovsky nevypadala. Někdy jsem v tom trochu viděl World of Warcraft, někdy zase Fable a občas i Tolkienovu Středozem (také díky názvům Stříbrovodsko, Černovodí atp., které mi připomínaly LotRa). Na sérii Gothic jsem vždy oceňoval středověkou atmosféru s prvky fantasy. Arcania je ale bohužel již pouze čistá fantasy a celkově mi přišla nějak zbytečně moc přepříšerovaná a předémonovaná. S tím vším souvisí podivné animace a všemožné zasekávání se o textury. Souboje hodně připomínaly WoWka, díky „lagujícím“ animacím při bojích. Nevím jak to popsat, ale opravdu to tak působilo, jelikož AI v této hře vůbec není. U zvířat by se jakž takž nechala umělá demence pochopit, ale u lidí to už je na pováženou. Zpočátku jsem jel na HARD, ale nakonec jsem přepl na EASY, protože rozdíl není v obtížnosti, ale v délce soubojů.

Dále se mi nelíbilo:
- všemožné zjednodušení a celkový „konzolový“ pocit ze hry
- extrémně rychlé změny počasí a nemožnost jít se v noci vyspat
- chybí achievementy
- blbá kamera při soubojích (naštěstí vyšel mód (link ke stažení), který otravné oddalování kamery vypíná)
- menší grafické chyby

Na závěr chci pochválit hudbu, která je opravdu nádherná. Už se těším na soundtrack. Závěrečná melodie byla opravdu dokonalá. Škoda jen, že je konec hry tak odfláknutý a natahovaný, přestože je hra tak šíleně krátká. Hudba v menu mi připomínala můj oblíbený seriál The Lost World neboli Ztracený svět :).

Verdikt: Arcania se těžko hodnotí. Pokud se oprostím od toho, že je to nepovedené pokračování mojí modly, jedna se o příjemně hratelné, ale brutálně lineární, RPG. Kvalit série Gothic či Risen od Piranha Bytes ani zdaleka nedosahuje. 70%

Statistiky: Herní doba: 21h 32min, moje postava

Pro: pěkná grafika a svět, hratelnost sama o sobě, v balení jsem měl pěkný přívěšek, postavy a zasazení do atmosférického světa Gothic, krásná hudba...

Proti: ... ale není to prostě ten pravý Gothic, pár bugů, dialogy, později stereotypní boje, koridory a konzolový pocit ze hry, AI, zbytečně moc jeskyní a kobek; i když je to šíleně krátké, tak mi to ke konci přišlo natahované

+19
  • PC 65
Vytáhl jsem z hromádky her, které už léta čekají na nainstalování. Nainstaloval jsem, hrál a právě dohrál. Bylo to přiměřeně zábavné, dostatečně barevné a nepříliš dlouhé (20,5 hodin na obtížnost "normal").

Co se týká té zábavnosti: zpočátku mě Arcania:G4 ani moc nebavila, ale v určitém okamžiku přišel zlom. Stejně jako "sovy nejsou, čím se zdají být" (Twin Peaks), tak ani A:G4 není tím, čím se zdá být. Když jsem přišel na to, čím Arcania:G4 ve skutečnosti je, tak jsem si ji zamiloval.

Ale o tom až za chvíli. Nejprve letmé porovnání A:G4 s G1 a G2:

- v Arcania:G4 se střídá noc a den, ale hlavní hrdina nikdy nespí. Jede jako motorová myš. Ani obyvatelé nikdy nespí. V noci i ve dne posedávají či postávají venku před putykou a je jim jedno, že na ně prší. To v G1 a v G2, jak vědí pamětníci, jste si museli sehnat nocleh (jinak jste dopadli špatně)... A obyvatelé měli svůj denní režim: snídali, pracovali (na poli nebo rubali rudu) večeřeli a v noci spali. Přesně tyhle "drobnosti" dělaly G1 a G2 tím, čím byly

- v průběhu hry probíhá hrdina jakýmisi "bublinami". Každá "bublina" je ohraničena neviditelnými stěnami, což jsou skály a voda. Hrdina sice umí povyskočit, ale nedokáže se přitáhnout. Skalní římsa, která mu sahá nad kolena, je pro něj nepřekonatelnou překážkou. Kromě toho má "vodofofii" . Do moře či do řeky nestrčí ani špičku boty, bažinami však čvachtá bez námitek. Když danou bublinu vykydlí a vyquestí, tak utíká koridorem do další bubliny a prozpěvuje si "běž, běž, běž, už se nevracej, už své okamžiky neztrácej"... a už se nevrátí... Opět rozdíl proti G1, G2, kde jste se opakovaně vraceli na určitá místa, která se občas dramaticky pozměnila, nebo v nich došlo k přelomovým událostem

- boje jsou klikací a dětinsky jednoduché. S postupem času se obtížnost zvyšuje (dosti razantně), ovšem v závěru se opět snižuje... opět rozdíl oproti G1, G2, které byly na anglickojazyčných diskuzních fórech nazývány "permanentní smrt"

- sbíral jsem vše, co nebylo přibité. Brzy jsem měl v ranečku tunu blizen, pestíků, okvětí a plodnic. A další tunu železné rudy, magické rudy, červené rudy a uhlí... 99% z toho jsem nikdy nepoužil... V G1 a v G2 je vrážení bodíků do alchymie zásadní. Výroba spešl lektvarů ze spěšl přísad pomalu zaváněla cheatováním

Ale nechme porovnávání neporovnatelného.

Někdy před polovinou hry, konkrétně při prvním setkání se zhuleným Lesterem, mě osvítilo poznání. Pochopil jsem, že Arcania:G4 je PARODIE... Samozřejmě je to NEPŘIZNANÁ parodie... ale když ji jako parodii vnímáte, tak funguje na jedničku. Jen si vezměte, co všechno obsahuje:

- absurdní řetězení questů (což hrdina ironicky i naštvaně komentuje)
- přepálený patos dabérů
- nablblé výmluvy enpécéček, proč se nemohou připojit k hrdinovu kydlení
- marná - a opakovaná - snaha hrdiny se představit, prostě říct své jméno
- některé dialogy zabíhají až do čisté komedie
- veteráni z G1 až G3 se změnili ve své vlastní karikatury
- questy typu "nasbírej 30 prastarých relikvií". Tohle snad někdo bral vážně?

No a ten "bezejmenný" hrdina, který je, zjednodušeně řečeno, "srandovní prcek". Tím nemyslím, že by byl směšný, to vůbec ne. Je sympatický, ironický, vtipný, uvolněný a tak dále, prostě cool týpek, jakým se v dobách mého dětství říkalo "kuliferda". Když posloucháte jeho vtipné a ironické řečičky, tak byste neřekli, že má duši rozervanou na kusy, mysl otrávenou nenávistí a jeho srdce žhne touhou po pomstě.

Dětinsky jsem se těšil na další praštěné questy, na další ulítlé dialogy, na další kuliferdovy ironické komentáře ... a všeho se mi dostalo vrchovatě.
+18
  • PC 45
Arcanii jsem dostal jako dárek, v podstatě do série svých předchozích Gothiců. Měl jsem radost, že si ji mohu zahrát na novém PC na plné detaily a užít si to. Bohužel, jak jsem se na ni těšil, nakonec nenaplnila moje očekávání ani z poloviny.

Dopředu říkám, že ani nedokážu přesně specifikovat, za co dávám 45 %. Řekněme, za pěknou grafiku, nějakou tu dávku chvilkové zábavy a křečovitou snahu vývojářů z toho udělat "opravdu dobrou hru". Rozhodně nechci zase vzbudit dojem, že je všechno špatně, což není, takže těch 45 % je za to dobré, co ve hře zůstalo a je. Zbytek je bohužel rozporuplný.

První, co vás zřejmě trkne, je takový ten americký, namachrovaný přístup ke světu. Ten navíc umocňuje podání absolutně nesympatického hrdiny, se kterým jsem se nemohl po celou hru srovnat a vžít se do něho. Děj pokládám za klišé (oproti předchozím Gothicům nestojí ani za řeč).

Také si asi brzy uvědomíte, že to má s Gothicem společného jenom málo, spíš taková úpornost tam něco z Gothicu a jeho děje naroubovat, někdy se to povede více, někdy ne. Jinak je to dočista jiná hra, jiný příběh, jiná fantasie, jiná filosofie. Prvků RPG je minimum. Správně tu někteří v komentářích tvrdí, že je to Arcania a ne Gothic.

Z toho reálného, umaštěného a špinavého světa trestaneckých kolonií Gothicu a všemožných šmejdů, kteří se tu a tam ujali moci, se najednou octnete v třpytivém, uhlazeném, opulentním fantazy-světě všelijakých motýlků, světlušek, nablýskaných zbrojí a čistých košilek. Pár frajerů si tu hraje na rádoby drsňáky, ale od začátku jim to nevěříte a jednáte s nimi rovnou jako s blbečky. Dialogy jsou jedním slovem příšerné - za pár minut budete rádi odklikávat všechno, co bude zavánět rozhovorem a dívat se jen do notesu, co že to máte splnit za questy.

Souboje jsou tragédie. Mě teda nezaujaly a spíš když se vyrojil nějaký větší počet goblinů, tak jsem myslel, že se unudím k smrti. Plesk, mlask, bum! Poodstoupit - utéct pro energii. Konec. Na vyšší obtížnost si zábavu nesjednáte, spíš to otravuje. Umělá inteligence je na úrovni hodně raného pravěku.

Některé lokace ve hře jsou přesto nápadité. Např. se mi líbí ten obří strom nebo Stříbrovodsko. Na druhou stranu to jde už za hranici sci-fi a nemusí se to každému zalíbit.

Nevím, jestli nejsem už moc paranoidní, ale zdá se mi, že zatímco ve starých Gothicách jako by postavy žily vlastním životem a jste přesvědčeni, že když někam nepřijdete, tak budou žít dál a usilovat o svoje přízemní cíle, v Arcanii jako by všechno žilo pro vás, čeká to na vás, nějak to tam spíš existuje a vy na to dřív nebo později narazíte.

Kdo dohrál všechny Gothicy předchozí, asi ho bude lákat zahrát si pořádně i Arcanii. V tomto ohledu to chápu i doporučuji pro dokreslení děje a představy, o čem další Gothic měl být. Přes to ale vím jistě, že tu hru mě neláká si znovu nainstalovat a spustit, natož hrát.

Pro: grafika, zvuk, některé lokace ve hře

Proti: minimum RPG prvků, dialogy, souboje, lineárnost děje, nesmyslné questy, nesympatický hrdina, americký přístup

+17
  • PC 70
Přiznám se, že jsem se Arcanii dlouho vyhýbal. Hlavním důvodem byla určitě skutečnost, že první dva díly Gothicu považuji za jedny z nejlepších RPG všech dob, navíc třetí díl této legendární série se dle mého moc nepovedl a nechtěl jsem si tak víc kazit chuť „čtyřkou,“ která sklidila u novinářů i hráčů ještě větší rozpaky než Gothic 3. K Arcanii jsem se tedy nakonec dostal až po takřka 11 letech od vydání. Mnoho jsem nečekal a o to větší bylo moje překvapení, že to je v jádru docela dobrá hra, pokud tedy k tomu člověk nepřistupuje jako k regulérnímu čtvrtému dílu, ke kterému má mnohem blíže Risen (který vyšel přibližně rok před Arcanií). Arcanie se (na rozdíl od Risenu) sice odehrává ve světě Gothicu, ale spíš než o RPG se jedná o fantasy akční řežbu s výrazně okleštěným RPG systémem, minimální volností pohybu a maximálním zaměřením na lineárnost. Příběh jako takový neurazí, ale ani nenadchne, v podstatě jde o takové fantasy klišé o pomstě jednoho prostého pasáčka ovcí. Hra ale příjemně odsýpá, hratelnost je zkrátka na velmi dobré úrovni, čemuž dopomáhá i soubojový systém, který je podle mého o mnohem lepší než třeba právě v Gothicu 3. Samotnou kapitolou je audiovizuální stránka, která je dalším významným plusem této hry a která ani po té spoustě let od vydání rozhodně neuráží - byť je mi jasné, že v době vydání byly HW nároky Arcanie dost krvavé. Občas jsem sice narazil na nějaký grafický glitch (hlavně co se vykreslování stínů týče), ale rozhodně se nejednalo o nic, co by pokazilo celkový zážitek. Když k tomu připočtu rozmanité herní prostředí, pak mohu říct, že se jedná o skutečně velmi příjemnou záležitost pro Vaše smysly. Arcanie je slušným akčním RPG, ale rozhodně to není čtvrtý Gothic. Pokud budete tuto skutečnost brát na zřetel, pak si lze tuto hru užít.

Pro: příjemná hratelnost, audiovizuální zpracování, rozmanitost herního prostředí, soubojový systém

Proti: okleštěný RPG systém, minimální volnost pohybu, lineárnost

+16
  • PC 55
Po celou dobu hraní Arcanie mi vyvstávala stále dokola jedna věta: " Zase tak špatné to není." Pořád dokola. A ať to může znít dobře jak chce, mě osobně to spíš vyznívá jako snaha o ospravedlnění se, o najití nějakých těch kladných bodů. A přesto... zase tak špatné to není.

Prve je snad třeba říct, že Arcania má být další Gothic. Tentokrát od jiných tvůrců, než dříve. Takže za touto hrou Piranha Bytes nehledejme. Další, co je třeba zmínit je, že tohle Gothic vážně není. Dejme tomu, že jde o hru z univerza Gothica, ale tady veškeré podobnosti končí. Najdete zde staré známé, najdete zde povědomé příšerky ke kosení (a že některé vypadají opravdu pěkně, třeba takový močálový žralok, hmm), ale prostě toť vše.
Nebýt dokonce jakéhos takéhos RPG systému, nejraději bych považoval Arcanii spíše za takovou akční adventuru. A to není zrovna lichotivé od hry, která měla pokračovat v hodně solidní značce.
Proč tu mluvím o adventuře? Prve snad proto, že otevřeností světa si Arcania může směle podat ruce s Call of Duty. Ano, občas i na WC najdete víc prostoru, než tady.

Co se dialogů týče, v předchozích hrách vás bavilo je číst, kdežto tady je jen odklikáváte a "užíváte si" příběhu.
Co se grafiky týče, sem tam dovede vykouzlit pěkné scenerie, ale třeba obličeje z drtivé většiny, hlavně u něžných poloviček, vypadají jak Cher po své oblíbené činnosti.

Zase tak špatné to není.

Monstra, na která narážíte, jsou stále ta stejná, jen ve stále silnější verzi. Z nových itemů nemáte příliš velkou radost a kdom doživovacích lahviček nebo bandáží toho také moc nevyužijete.

Zase tak špatné to není.

Ok, dobře, najdou se horší hry. Souboje nejsou nejhorší, i když někdy dovedou být otravné a repetitivní, ale zase na druhou stranu větší skupinka dovede zatopit.

Prostředí je rozličné.
Nevím, prostě nějak mám vystřílenou munici.
Snažím se říct, že nejít o rádoby Gothic 4, tak to hratelné je, jako jeho nástupce je to horší. Tak jak to, jde o záležitost, která se velkých poct a dlouhého vzpomínání nedočká, přesto postupuje stále dál a nezačne vyloženě nudit. A tak, když jsem se oprostil od toho, o jakou má jít hru, tak jsem se vcelku bavil. Takže ještě jednou musím zopakovat: "Zase tak špatný to není."

Pro: občas hezké scenerie, občas hudba, občas souboje, tempo hry, oblíbené univerzum a s ním spojená monstra a staří známí

Proti: grafika obličejů, koridorovost, bugy, RPG systém, hře nepomáhají vzpomínky na předchozí díly, dungeony

+15
  • PC 50
+ Pokračování příběhu, i když z pohledu nové postavy
+ Staré známé postavy
- Ubohý soubojový systém. Nepřátelé jsou sice rozmanití, ale téměř všichni útočí stejným způsobem. Prostě stačí je uklikat jak v Diablu a vyhýbat se jejich silným úderům
- Lehká obtížnost
- Linearita
- Hra vede hráče za ručičku, skoro vždy je na mapě vidět, kam jít, apod. Dungeony jsou navrženy tak, aby se po projití jednoduše vyšlo ven
- Teleporty jsou naprosto k ničemu, naštěstí je skoro není potřeba
- Krátká herní doba
- NPC bez charismatu
I přes ty všechny zápory mě hra první hodiny bavila, ke konci to bylo už stereotypní, tak jsem byl celkem i rád, že hra skončila brzy. Datadisk je prý příšerný, takže jej nebudu ani zkoušet. S Gothicem to už nemá kromě universa nic společnýho, takže hráči předchozích dílů budou nejspíše zklamáni. Ale jinak je to fajn hra, kterou klidně doporučím.

Pro: Pokračování příběhu

Proti: Zpracování, obtížnost

+15
  • PC 45
Po nezdařilém a poněkud znechucujícím datadisku Forsaken Gods, jsem doufal v Arcanii, jako ve spásu. Hra na mě však zapůsobila dosti rozporuplně.

To první, co mě zaujalo, byly všechny změny a novinky. Arcania má s předchozími díly totožný jen svět, některé postavy a události.
Co se tyká bojového systému, stromu dovedností, či speciálních útoků, jedná se o úplně odlišnou hru. Hlavně tu nejsou tradiční učitelé/trenéři, většina dovedností pak je sloučena do asi sedmi odvětví.

NPC postav je tu mnoho, ale většina z nich je velice nevýrazná, nezajímavá, a bez další funkce. Podobně jsou pak laděny i questy, které jsou velice prosté a většinou nezáživné. Hráč tu pocítí absenci širší interakce mezi jednotlivými charaktery, právě rozpory a politiku mezi jednotlivými frakcemi. Tyto prvky ale přece vždy dělaly Gothic, Gothicem.

Na druhou stranu má hra solidní spád a až na několik výjímek, se v ní opravdu nezaseknete. Dále grafika a hudba, jsou na Arcanii opravdu povedenou kapitolou (samotný soundtrack si čas od času pustím). Některá místa disponovala opravdu výbornou atmosférou. A těch několik originálních nápadů, jako třeba Tooshoo, či nový způsob otvírání zámku, mě mile překvapilo a potěšilo. Doplnění mythologie taky nebylo nejhorší, i když bez původních autorů, to není úplně ono.

Kdyby tato hra neměla být dalším dílem série Gothic, troufl bych si jí dát asi 60%. Být vydána tak v roce 2006, klidně bych to vytáhl i na 75%. Jinak ale musím říct, že tato hra postrádá vyšší množství rpg prvků, dělá ostudu Gothikovské sérii a komplikovaností odpovídá tak Diablu 1 (což je na rok 2010 dost špatné). Sama za sebe mluví herní doba rovnající se 12 hodinám.

Hlavně díky audiovizuálním kvalitám, dávám 45%

Pro: Nápady, hudba, grafika.

Proti: Velice primitivní rpg,kazí pověst předchozích dílů (výjmy G3FG)

+14
  • PC 60
Arcania je taková tragikomická záležitost. Skoro ve všech směrech je totiž naprosto otřesnou hrou, z nějakého důvodu ale dovede být hratelná.

Zatímco souboje nakonec na rozdíl od dema vypadají jakš takš odladěně (pořád je to ale jen primitivní klikačka) a i určitý příjemný pocit z prozkoumávání světa tu navzdory jeho relativně lineárnímu designu z původní série Gothicu zůstal, tak pokaždé, když je potřeba s někým mluvit, prostě nevím, jestli brečet, nebo se smát.

Dabing je totiž prostě hrozný. Až sprostě hrozný. A velkou měrou tomu přispívá i obsah dialogů - ten je totiž ukázkou retardovanosti hluboko pod úrovní pohádek pro 4leté haranty a s tím jdou ruku v ruce i naprosto primitivní questy. Jak jsem tak plnil questy na Stewarku, jen jsem si říkal, co všechno by se s nima dalo dělat, ale bohužel - na každém kroku je hlavně vidět jakých hovadin si tvůrci navymýšleli, jen aby nemuseli dávat dohromady komplikovanější skripty než něco na úrovni "panák se přemístí do bodu B, něco tam zabije a změní se mu dialog". Po stránce dialogů a questů je hra prostě totální odpad, až se to pomalu blíží hranici "kvality", kdy ze naprosté sračky svým zvráceným způsobem stává klenot (jistě znáte z ČSFD).

Graficky je Arcania... absolutně vzato ne vyloženě naprosto hnusná a při šťastné konstelaci hvězd dovede engine vykouzlit i docela pěknou scenérii. Relativně vzato je ovšem hra většinu času šeredná jak řiť, Gothic 3 vypadá mnohem líp a i když je G3 známý mizernou optimalizací, nepochybuju o tom, že jeho engine dovede na hráče vyplivnout zmíněné hezčí scenérie při vyšší framerate, protože i když jsem detaily Arcanie docela snížil, ta šeredná svině se pořád škude někde hluboko pod 20FPS. Kdysi jsem na Ati X1600 hrál Oblivion na max. při 13-15 FPS, ale ten aspoň hezky vypadal! Efekty v Arcanii jsou hnusné, textury rozplizlé tak, že bych u některých hledal jejich původ v Gothicu 2 a pak jsou tady modely.Nepřátelská fauna vypadá docela pěkně, s lidma už je to horší: Modely mužů jsou... dejme tomu průměrné, když pominu, že se na nich běžně střídá snad 5 obličejů a to možná ještě přeháním. Ženské modely, to je ovšem... hnus. Opravdu se nepamatuju, že bych někde viděl hnusnější ženské. Jsou vážně odporně tvarované, xichty mají jedině hnusné a jejich variabilita je snad ještě nižší, než u chlapů. Animace obecně pak už docela pochopitelně pokrývají jen nejnutnější pohyby, o nějakých maličkostech pro efekt si můžete nechat zdát.

O vývoji postavy v Arcanii snad škoda mluvit, myslím že i takové No One Lives Forever 2 bylo v tomhle směru ve výsledku bohatší na možnosti. Z toho pak už jen vyplývají absurdnosti, jako že jakoukoli zbraň i zbroj můžete bez problému začít požívat jakmile ji najdete, atd.

Srovnávat Arcanii s Gothicem je skoro až nesmysl, protože Arcania je v lepším případě jen blbější, v horším případě někde úplně jinde (každopádně v kvalitě směrem dolů). Zabijete cokoliv, heal itemů jsou všude mraky, svět je v podstatě (hodně široká) chodba, syslení XP nemá význam a realistické charaktery bez mluvy plné typického fantasy patosu vystřídal zástup retardů na kterých se demence a patos div nesráží. Jestli se v Arcanii podařilo z původní série něco alespoň částečně zachovat, tak je to ten pocit z prozkoumávání, kdy si vyhlídnete nějakou od pohledu zajímavou lokaci, vyrazíte na průzkum a něco zajímavého i najdete. Ale to je v podstatě všechno.

Hudba není vyloženě zlá, třebaže ji většinou úspěšně ignoruju a docela rozumná se zdá ergonomie ovládání, a to je asi tak všechno, o čem se dá říct, že není podělané. Arcania je primitivním a po stránce dialogů/questů/vývoje postavy vyloženě otřesným RPGčkem. Přesto nad ní ještě úplně nelámu hůl - dokud není potřeba s někým mluvit, tak kombinace průzkumu světa a občasného rubání totiž na zabavení funguje celkem uspokojivě. No a "kvalitě" dialogů se dá s Troškou sebezapření zasmát.

Zatím jsem každopádně jen kousek za Stewarkem, tenhle komentář je výsledkem vystavení autora nadměrné dávce Arcania dialogů a taky mám pochyby jak dlouho ještě vydržím pokračovat :)

Proti: skoro všechno

+12 +13 −1
  • PC 55
Technická stránka - časté CTD, blikajúce či vyčiernené textúry a ikonky, cut-scény a videá, ktoré sa neprehrávajú, či chýbajúce zvuky - sa dá odpustiť, ak zvyšok hry stojí za to. Pri Arcanii to platí len čiastočne.

Vždy som mal dojem, že čaro Gothic 1 a 2 bolo okrem drobností typu, že hráč keď chcel získať kožu, zuby či drápy zo zvierat tak na to potreboval skill, keď vstúpil do domu tak ho vždy sledoval majiteľ, keď chcel mäso musel ho upiecť na ohni, aj v dôležitých rozhodnutiach na začiatku kapitoly - napríklad pri výbere frakcie. Toto všetko v Arcanii absentuje.

Druhé čaro Gothicu spočívalo v dobre navrhnutom svete, v ktorom hráč metódou pokus omyl zisťoval ktorých nepriateľov môže premôcť a ktorých nie. Často sa po level-upe vracal na rovnaké miesta, ktoré predtým nezvládal a takto rástla jeho postava. To v Arcanii rovnako absentuje. Svet je lineárny (ale nie až tak ako Witcher či Bioware) a combat značne jednoduchý -- ale relatívne zábavný.

Okrem toho mal Gothic 1 a 2 nezameniteľnú atmosféru, relatívne dobrý príbeh s minimom cliché (až na pár do oči bijúcich výnimiek) a skvelé dialógy. Arcania nemá atmosféru, príbeh je otrasný a dialógy sú komické.

Arcania je akčné a plytké RPG, a ak sa odosobním od toho, že s Gothicom má spoločný len názov, pár zhodných NPCčok a monštier, tak sa Arcania hraje relatívne dobre. Dá sa to hrať vo windowed mode, extrémny rýchly saving & loading, všetko plynie rýchlo, žiadne záseky, jednoducho je to solídna oddychovka.

Konečný dojem je teda značne rozporuplný. Určite ma to bavilo viac než Divinity II, sralo menej než Gothic 3, ale zároveň sa to na priamu konkurenciu - Risen, ani zďaleka nechytalo.
+12 +14 −2
  • PC 65
Arcania je především smutným důkazem toho, že název hru nedělá a spolu s odchodem lidí z Piranha Bytes odešlo z této série i vše, co jí tvořilo. Risen, ačkoliv musel stavět na novém světě bez možnosti odkazovat na předchozí díly, byl Gothicem 4 mnohem víc, než nejnovější dílko z dílen Spellboundu. Částečně je možné to omluvit tím, že tohle sousto těžko mohl někdo zvládnout tak, aby byla většina hráčů spokojena.

Arcania je jen esence původního Gothicu, kde je vše tak zjednodušeno, počínaje plytkými dialogy, bez možností volby, která by měla vliv na pozdější vývoj ve hře, přes nudné souboje, omezené na neustálé klikání, kdy nikdo nenutí hráče jakkoliv taktizovat, nemastné a neslané questy, kde je velmi těžké odlišit ty, které tvoří páteř příběhu a ty, které jsou jen jako vedlejší, čehož je docíleno zjednodušením těch hlavních na úroveň těch vedlejších až po dagradaci veškeré přidané hodnoty, která tvořila předchozí díly - prozkoumávání světa, mapa je zde sice velká, ale je to jen jeden lineární koridor (nelze vylézt na skalku, na kterou se tvůrci rozhodli vstup zakázat a co víc, ani plavat už není možné), ve kterém se navíc najde jen málo zajímavých míst, sběr všeho možného, co hrdina v přírodě najde, to sice jde, ale je to k ničemu, protože to prostě není třeba.

Tím, co Arcanii zabilo ve srovnání s předchozími díly úplně, je systém vývoje postavy, který je ... takřka žádný. Asi sedm podivných dovedností, do kterých lze vkládat body, odpadl výborný systém učitelů a placení jim za to, že postavu něco naučí. Zajímavé rozhodně bylo, že celých 16 levelů jsem nevěděl, jakým směrem se mám dát a co vylepšovat, tak jsem akorát sbíral body bez využití a na obtížnost normal to neznamenalo vůbec žádné komplikace. Wtf?! Jediné nebezpečí, které hrozilo a to i v pozdějších fázích hry byly situace, kdy bylo nepřátel víc, jinak souboje s kýmkoliv byly jen fraška.

Pozitivní na Arcanii je určitě grafická stránka, občas vypadala hra opravdu krásně, nicméně kazaily to opakovaně použité obličeje u cizích postav i fakt, že jejich kvalita byla dost proměnlivá a některé vypadaly vyloženě hnusně. Naopak hudební stránce se moc vytknout nedá, ta ke hře sedla náramně. Aspoň něco se tedy bezezbytku povedlo.

Jako nástupce Gothicu Arcania naprosto selhává, jako zábava na prá odpolední dokáže svou úlohu splnit.

Pro: Grafika, hudba

Proti: Naprosto osekaný vývoj postavy a RPG prvky, lienarní a koridorové, tupé questy, svět je pěkný ale zoufale prázdný

+11
  • PC 50
Takovou radost jsem měla že mám Gothic 4. Posléze jsem zjistila, že spíš je to jen Arcania. Se sérií to má málo společného. Nejvíc mě udivilo to omezení světa a směšnej systém teleportů. Kdyby tomu dali jiný název, tak by hráč neočekával tolik a hraby měla větší úspěch.

Pro: zajímavost určitých úkolů

Proti: omezený svět, teleporty

+1 +4 −3