Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Arcania: Gothic 4

Arcania: A Gothic Tale

Spellbound •  Black Forest Games (PS3, PS4)
12.10.2010
15.10.2010
13.05.2013
12.05.2015
57
166 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Arcania: Gothic 4 je pokračováním slavné série Gothic. Hru tentokráte již nevyvíjí Piranha Bytes, ale zodpovědnost dostal do rukou další německý vývojářský tým - Spellbound. Příběh hry se odehrává 10 let po událostech z třetího dílu. Na Rhobara III. padá stín a zoufalství, jelikož se mu nedaří sjednotit znesvářené země. Hráč se dostává do kůže bezejmenného pastýře z malého ostrůvku Feshyr západně od země Argaan. Zpočátku nebude mít mladý hrdina veliké cíle. To jediné, co chce, je místní dívka a hráčovy první kroky povedou právě tímto směrem. To se ale změní po tom, co je jeho vesnice Rhobarovou armádou zničena a bezejmenný se zapřísáhne, že se pomstí.

Hra je rozdělena do kapitol a herní doba je okolo 24 hodin čistého času. Autoři se inspirují předchozími díly - snaží se na příběh navázat a tím odhalit nedořešené části předchozího děje. Během cesty hráč potká staré známé postavy. Oproti G3 je příběh lineárnější, svět o mnoho menší a prostředí je rozděleno na jednotlivé lokace. Ve hře se vyskytují teleporty a několik dalších oblíbených prvků z předchozích dílů série.

Příběh je zakončen v datadisku Arcania: Fall of Setarrif.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Arcania se hraje velmi dobře. Schválně teď neříkám "Gothic IV", protože s původní sérií má společné spíše jen zasazení (čistě teoreticky), některé postavy a část mytologie -- avšak v hratelnosti se s originály zásadně rozchází a to je něco, s čím se fanoušci vyrovnávají mnohem hůře.

Mně osobně sice "nová", víceméně striktně lineární a.k.a mazej-vpřed-jako-metro hratelnost sama o sobě tolik nevadila; hra měla dobrý spád, příjemně odsýpala, zbytečně nikde nefrustrovala (to pak až bugy a další technické nedodělky, kterých tu je prostě habaděj) a překvapivě dobrý příběh slibně gradoval. Koneckonců, spousta klikacích RPGček typu Diablo mě přeci taky baví (stejně tak střílečky) a to jsou hry ještě přímočařejší (jabka a hrušky teď stranou). Co mi ale vadilo bylo to, jak okatě tuto lineárnost Arcania prezentovala, až nestoudatě, spíše než nějaké přirozené bariéry před vás postavila jednoduše zeď a řekla, že dokud nesplníte questy XY, dál se nedostanete. Navíc ony questy jsou opět neskutečně lineární a stereotypní (zabij A, dones B, opakuj), což v tomto případě už opravdu vadí; prostě skoro žádné pamětihodné momenty, žádné ikonické úkoly a taky žádná výzva. To už mi přijde trochu trapné.

Ještě trapnější je ale Arcania z hlediska RPG, bereme-li v potaz fakt, že tento žánr je do určité míry definován bohatým rozvojem hráčského alter-ega. Ten totiž v Arcanii skoro není. Osekanější skill tree nepamatuji, nemluvě o tom, že některé "odlišné" schopnosti se dokonce ještě překrývají. Stejně tak mi chybělo učení se všemožných dalších, vedlejších schopností. Ne proto, že to tak bylo minule, ale proto, že to tak v rozsáhlých RPG má být (což Arcania prostě není, ačkoliv se tak profilovala).

Naopak musím uznat, že Arcania minimálně vypadá na pohled dobře. Krásné výhledy, krásné scenérie a strom mágů Tooshoo je fakt pecka. Navíc je hrací plocha rozličnější a dynamičtější než v Gothic 3 a tudíž se jí nepřejíte. Stejně mile na mě působila i hudba - prostě se povedla a soundtrackem si teď s chutí vyplachuji zvukovody.

Celkově ale nemůžu jinak, než Arcanii hodnotit pouze "slušně nadprůměrně". V prvé řadě mi vadila evidentní lineárnost (místy až Fable-oidní koridorovost), tupé questy, pouze VELMI základní RPG prvky, a technická nedodělanost, která hru objektivně srážela do kolen. Naopak herní svět je pohledný, stejně tak se povedlo nasadit příjemné tempo, ukout fungující soubojový systém a to zabalit do slušné story.

Jinými slovy, fajnová fantasy... skoro-rubačka. (Ehm. V životě bych nečekal, že bych o Gothic hře někdy něco takového řekl.)

Pro: Krásný herní svět; dobrý příběh s novými nápady a při tom odkazy na předchůdce; slušné a uspokojivé tempo; hudba

Proti: Příliš okatá lineárnost a koridorovost; minimum RPG prvků; nudné a stereotypní questy; místy groteskní dabing; tuny bugů

+36 +37 −1
  • PC 60
Komentář ke hře Gothic IV jsem pojal poněkud netradičně. Hned vysvětlím proč. Po získání skoronového NTB jsem zvažoval co hrát. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl si rychle něco zahrát, začal jsem právě s Gothicem. Po odehrání nějaké doby jsem si ale začal klást otázku: mám pokračovat? Nezačnu s něčím novým? I napadl mne Redneck&Rampage (zakoupen dávno, bohužel na netbooku nehratelný). A postupně jsem začal obě hry srovnávat. A protože nechci psát další z řady klasických komentářů, tak vznikla tato srovnávací recenze.
Herní žánr: G4: Akční hra. Osekané, koridorové RPG s minimální možností vývoje postavy, zbytečným obchodním modelem i alchymií. R&R: klasická oldschool FPS.
Příběh: G4: Klasické klišé o pomstě a záchraně světa. R&R: Mimozenšťani unesou vaši oblíbenou prasnici a tak jim jdete nakopat zadky.
Grafika: G4: Vcelku hezká, lehce tuctová 3D, s pěkně vykreslenou přírodou. Negativum: ksichty NPC jsou si do značné míry podobné. R&R: Sprity na vrcholu své slávy
Nepřátelé: G4: Zakrslí tyranosauři, protivný hmyz, skřeti, občas nějaký ten golem. R&R: „Typičtí američtí BURANI“, kterým to můžete pěkně nandat.
Zbraně: G4: Meče. Luky, pár kouzel. R&R: kromě klasiky (pistole, brokovnice), dynamit, kalašnikov (oceňuji věrné chování zbraně při střelbě) , kulomet (kozy), cirkulárka, emzácká BFG.
Hudba: G4: nic si nevybavuji. R&R: velice svižná americká country.
NPC: Zde dominuje G4. V dialozích oceňuji jistou dávku sarkasmu. V R&R používáte pouze mimoslovní komunikaci (bratra mlátíte páčidlem).
Závěrečné hodnocení: G4: Dá se a na nějakou dobu zabaví. R&R: neprávem opomíjená originální a humorná FPS.
A poučení: honem rychle dostahovat instalační soubory Zaklínače 2.


Pro: Vzpomínám na úchvatnou scenérii poté, co jsem vylezl z jednoho dungeonu

Proti: nevyužitý potenciál zavedené značky

+27
  • PC 75
Přes spoustu nelichotivých hodnocení a nepříliš pozitivních recenzí, jsem Arcanii rozehrál s čistou hlavou, nebral ji jako pokračování série a nic od ní velkého nečekal. O to větší překvapením bylo zjištění že se jedná o dobrou hru, kterou jen skalní fandové Gothicu prostě nepřijali.

Arcania je takové jednodušší RPG, jeho strom dovedností je značně očesán, klasická tři povolání které se moc nevětví, přesto nabídne solidní výběr ze zbraní, brnění, lektvarů a dalších předmětů. Bohužel zdejší obchodníci toho moc nenabídnou až na pár vyjímek, většinu cenné kořisti najdete v zamčených truhlách a u poražených nepřátel. Soubojový systém je dobrý, největší prostor byl věnován kontaktnímu boji a následným úskokům před tvrdými údery protivníků, střelba z luky či kuše začně být brzy stereotypní, cestu magie jsem nezkoušel.

Questy jsou takový fantasy základ najdi, zabij a dones šest kaštanů,úlú či podobné, přesto mě nijak neiritovali a nekazili dojem z hry. NPC taky nejsou zrovna nejhovornější ale hrdiny občas i vtipně odsekne. Horší je to s potkáváním tři typů NPC kde jsou po ostrově zastoupeni opravdu hodně. Taky je na škodu že nijak nereagují na útok zvířat na vaši osobu a jen tak koukají. On vlastně v celé hře Vám nikdo pomocnou ruku nepoddá a vše vysekáte sami, a když už hrdina požádá o pomoc kolegu, tem mu sdělí že musí hlídat sklípek s velkým množstvím alkoholu. Ono se zde ani moc vedlejších questů nenajde, a hledání 30 sošek či hrobů po ostrově mě moc nezaujalo.

Co se mi naopak velmi líbilo jsou lokace a jejich rozmanitost. Hostinec u rozťaté Panny, nádherný hrad Sterwark na útesu, s vojáky v pěkně provedeném brnění které jsem též dlouhou dobu nosil. Při změně počasí je vidět jak večer stráže hlídkují s loučí, při děšti se schovají, ona je po grafické stránce Arcania opravdu povedenou hrou, zvláště pak kombinace ohně, stínu a děště v jedné lokaci vytvoří zajímavou podívanou. Celkově jsou i dungeony rozmanitější oproti trojce, a hráč v nich stráví možná až příliš času. Ale prostředí a místa jsou opravdu pěkně vyvedená a rozmanitá. I když hardwarově náročná nijak skromná není.

Hra se i ze začátku příjemně rozjíždí není tu tolik kladen důraz na záchranu světa a fantasy kulis, bohužel v závěru hry už na to dojde( jak je již zvykem i u předešlých Gothiců). Ten závěr hry mě zklamal a konec přišel přeci jen na RPG brzo. Přes všechny nedostatky jsem se u Arcanie příjemně bavil, je to takové relaxační RPG a rozhodně si pozornost zaslouží pokud ji odpustíte některé její slabiny. Jinak hudba je opět výborná.

Pro: Scenérie a zajímavé lokace, pěkný svět, hudba, méně prvků fantasy, grafika, hratelnost, příběh

Proti: Herní doba je krátká, strom dovedností, NPC postavy, určitá omezení v prozkoumávání světa, závěr hry

+21
  • PC 30
Největší herní zklamání roku 2010 podle hlasování čtenářů německého magazínu PC Games. Nejhorší RPG roku 2010 dle serveru RPGwatch.com, a to jak ve volbě redaktorů, tak čtenářů. Nejsem tedy sám koho hra vyloženě zklamala. Jako fanoušek prvních tří dílů jsem se na Arcanii zpočátku i docela těšil. JoWood i Spellbound rozhlašovali jak se hra ponese v duchu původních Gothiců, se silným příběhem a atmosférou. Ale ejhle nějak se to celé nepovedlo a slůvko Gothic v názvu je zde patrně pouze proto, aby nalákalo fanoušky původních dílů.

Jako první mě zarazil absolutně nesympatický a arogantní hrdina. Dialogy, které považuji za nejdůležitější součást rpg her byly takové nijaké. Korunu tomu nasadil závěrečný dialog s bossem kdy hrdina nakráčí, nepřítel řekne "ty?" a trefná odpověď "ano já"

Herní svět mi ze začátku přišel celkem dobrý. Počáteční lokace poskytovaly dostatečnou, i když ne úplně neomezenou, volnost pohybu. Postupem děje se z hry, ale stává tunel pouze s jedinou cestou vpřed.

Bojový systém se podle mě také moc nepovedl. Úderům se uhýbáte pomocí kotoulů a odpadá jakékoliv taktizování, kdy stejně toho protivníka musíte uklikat. Samotné kotouly působí spíše směšně když vidíte hrdinu v těžké zbroji, který skáče jak lasička.

Ve hře potkáte staré známe z předchozích dílů. Bohužel tu na mě působí až moc našroubovaně. Jako by tu byly jen tak aby se neřeklo, že hra nemá s původním Gothicem nic společného.

V příběhu jsem se asi v půlce hry trochu ztratil. Byl nezajímavý a nějak jsem ho přestal vnímat. JoWood během vývoje rozhlašoval, že bude ve hře spousta možností jak hru dohrát. Pomoci králi, obrátit se proti němu atp. Nakonec ve hře žádné významné rozhodnutí neuděláme, takže další plané sliby.

Na závěr už jen zmíním jen pár dalších věcí, z té spousty které mě na hře zklamali.
- Vývoj postavy
- Žádní učitelé schopností
- Nemožnost se vyspat
- Kování a alchymie probíhá pouze klikáním v inventáři
- Málo vedlejších úkolů
- Délka hry (něco kolem 10 hodin je na rpg opravdu málo)
- Žádné guildy, ke které by bylo možno se přidat

Pro: snad jen grafika

Proti: příběh, nesympatický hrdina, linearita, vedlejší úkoly, bojový systém, dialogy

+19 +20 −1
  • PC 30
Arcania a celá série Gothic mi připomíná jeden seriál z devadesátek. Jednalo se o pět sezon seriálu Cesta do neznáma (v orig. Sliders - Klouzači). Podobně jako série Gothic, i tento seriál disponuje dvěma úžasnými sezonami, ve třetí již slábne ale stále si drží styl. Na čtvrté je vidět, že autoři musí uměle nastavovat a obměňovat zažitou mytologii. No a ta pátá, to už je učiněná katastrofa, nezbylo nic co by ji kvalitně spojovalo s předchozím děním. Postavy jsou zdeformované na pár prázdných schránek, koncept degradoval - z propracovaného komplexu se stala triviální záležitost. Arcania je bohužel ekvivalentem čtvrté a pak páte sezony, již zmíněného seriálu.

Arcania určitě nabídne sympatickou grafiku, kvalitní soundtrack ale tím výčet pozitivnějších prvků končí. Dejme tomu, že ještě několik nápadů, jako třeba TooShoo je fajn, zbytek ale za nic nestojí. Z otevřeného světa se stal řízený koridor. Enormní množství dostupného equipmentu nepřináší ten pocit z vybojovaného pokroku. Ability degradovaly do obyčejného dovednostního stromu, kde není potřeba vůbec nic zvažovat, zmizela nevratnost se svými důsledky. Nic nehrozí, obtížnost je pro mimina - taktika není zapotřebí.

Příběh k ničemu, postavy k ničemu - tím horší, že hráč může sledovat, do jakého paskvilu doputovala jeho milovaná série. Až z toho člověka bolí u srdce.
+19