Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Arcania: Gothic 4

Arcania: A Gothic Tale

Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
12.10.2010
Vývojáři:
Spellbound
Oficiální stránky:
http://www.arcania-game.com/
Arcania: Gothic 4 je pokračováním slavné série Gothic. Hru tentokráte již nevyvíjí Piranha Bytes, ale zodpovědnost dostal do rukou další německý vývojářský tým - Spellbound. Příběh hry se odehrává 10 let po událostech z třetího dílu. Na Rhobara III. padá stín a zoufalství, jelikož se mu nedaří sjednotit znesvářené země. Hráč se dostává do kůže bezejmenného pastýře z malého ostrůvku Feshyr západně od země Argaan. Zpočátku nebude mít mladý hrdina veliké cíle. To jediné, co chce, je místní dívka a hráčovy první kroky povedou právě tímto směrem. To se ale změní po tom, co je jeho vesnice Rhobarovou armádou zničena a bezejmenný se zapřísáhne, že se pomstí.

Hra je rozdělena do kapitol a herní doba je okolo 24 hodin čistého času. Autoři se inspirují předchozími díly - snaží se na příběh navázat a tím odhalit nedořešené části předchozího děje. Během cesty hráč potká staré známé postavy. Oproti G3 je příběh lineárnější, svět o mnoho menší a prostředí je rozděleno na jednotlivé lokace. Ve hře se vyskytují teleporty a několik dalších oblíbených prvků z předchozích dílů série.

Příběh je zakončen v datadisku Arcania: Fall of Setarrif.


Poslední diskuzní příspěvek

CrocoRay
CrocoRay

Tyrael: Pár vedlejších questů tam bylo, ale moc jich fakt nebylo. Co se týče sběratelství, tak to je fakt blbost to nějak počítat, protože se…


Nejlépe hodnocené komentáře


Arcania se hraje velmi dobře. Schválně teď neříkám "Gothic IV", protože s původní sérií má společné spíše jen zasazení (čistě teoreticky), některé postavy a část mytologie -- avšak v hratelnosti se s originály zásadně rozchází a to je něco, s čím se fanoušci vyrovnávají mnohem hůře.

Mně osobně sice "nová", víceméně striktně lineární a.k.a mazej-vpřed-jako-metro hratelnost sama o sobě tolik nevadila; hra měla dobrý spád, příjemně odsýpala, zbytečně nikde nefrustrovala (to pak až bugy a další technické nedodělky, kterých tu je prostě habaděj) a překvapivě dobrý příběh slibně gradoval. Koneckonců, spousta klikacích RPGček typu Diablo mě přeci taky baví (stejně tak střílečky) a to jsou hry ještě přímočařejší (jabka a hrušky teď stranou). Co mi ale vadilo bylo to, jak okatě tuto lineárnost Arcania prezentovala, až nestoudatě, spíše než nějaké přirozené bariéry před vás postavila jednoduše zeď a řekla, že dokud nesplníte questy XY, dál se nedostanete. Navíc ony questy jsou opět neskutečně lineární a stereotypní (zabij A, dones B, opakuj), což v tomto případě už opravdu vadí; prostě skoro žádné pamětihodné momenty, žádné ikonické úkoly a taky žádná výzva. To už mi přijde trochu trapné.

Ještě trapnější je ale Arcania z hlediska RPG, bereme-li v potaz fakt, že tento žánr je do určité míry definován bohatým rozvojem hráčského alter-ega. Ten totiž v Arcanii skoro není. Osekanější skill tree nepamatuji, nemluvě o tom, že některé "odlišné" schopnosti se dokonce ještě překrývají. Stejně tak mi chybělo učení se všemožných dalších, vedlejších schopností. Ne proto, že to tak bylo minule, ale proto, že to tak v rozsáhlých RPG má být (což Arcania prostě není, ačkoliv se tak profilovala).

Naopak musím uznat, že Arcania minimálně vypadá na pohled dobře. Krásné výhledy, krásné scenérie a strom mágů Tooshoo je fakt pecka. Navíc je hrací plocha rozličnější a dynamičtější než v Gothic 3 a tudíž se jí nepřejíte. Stejně mile na mě působila i hudba - prostě se povedla a soundtrackem si teď s chutí vyplachuji zvukovody.

Celkově ale nemůžu jinak, než Arcanii hodnotit pouze "slušně nadprůměrně". V prvé řadě mi vadila evidentní lineárnost (místy až Fable-oidní koridorovost), tupé questy, pouze VELMI základní RPG prvky, a technická nedodělanost, která hru objektivně srážela do kolen. Naopak herní svět je pohledný, stejně tak se povedlo nasadit příjemné tempo, ukout fungující soubojový systém a to zabalit do slušné story.

Jinými slovy, fajnová fantasy... skoro-rubačka. (Ehm. V životě bych nečekal, že bych o Gothic hře někdy něco takového řekl.)

Pro: Krásný herní svět; dobrý příběh s novými nápady a při tom odkazy na předchůdce; slušné a uspokojivé tempo; hudba

Proti: Příliš okatá lineárnost a koridorovost; minimum RPG prvků; nudné a stereotypní questy; místy groteskní dabing; tuny bugů

+32+33 / -1

Komentář ke hře Gothic IV jsem pojal poněkud netradičně. Hned vysvětlím proč. Po získání skoronového NTB jsem zvažoval co hrát. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl si rychle něco zahrát, začal jsem právě s Gothicem. Po odehrání nějaké doby jsem si ale začal klást otázku: mám pokračovat? Nezačnu s něčím novým? I napadl mne Redneck&Rampage (zakoupen dávno, bohužel na netbooku nehratelný). A postupně jsem začal obě hry srovnávat. A protože nechci psát další z řady klasických komentářů, tak vznikla tato srovnávací recenze.
Herní žánr: G4: Akční hra. Osekané, koridorové RPG s minimální možností vývoje postavy, zbytečným obchodním modelem i alchymií. R&R: klasická oldschool FPS.
Příběh: G4: Klasické klišé o pomstě a záchraně světa. R&R: Mimozenšťani unesou vaši oblíbenou prasnici a tak jim jdete nakopat zadky.
Grafika: G4: Vcelku hezká, lehce tuctová 3D, s pěkně vykreslenou přírodou. Negativum: ksichty NPC jsou si do značné míry podobné. R&R: Sprity na vrcholu své slávy
Nepřátelé: G4: Zakrslí tyranosauři, protivný hmyz, skřeti, občas nějaký ten golem. R&R: „Typičtí američtí BURANI“, kterým to můžete pěkně nandat.
Zbraně: G4: Meče. Luky, pár kouzel. R&R: kromě klasiky (pistole, brokovnice), dynamit, kalašnikov (oceňuji věrné chování zbraně při střelbě) , kulomet (kozy), cirkulárka, emzácká BFG.
Hudba: G4: nic si nevybavuji. R&R: velice svižná americká country.
NPC: Zde dominuje G4. V dialozích oceňuji jistou dávku sarkasmu. V R&R používáte pouze mimoslovní komunikaci (bratra mlátíte páčidlem).
Závěrečné hodnocení: G4: Dá se a na nějakou dobu zabaví. R&R: neprávem opomíjená originální a humorná FPS.
A poučení: honem rychle dostahovat instalační soubory Zaklínače 2.


Pro: Vzpomínám na úchvatnou scenérii poté, co jsem vylezl z jednoho dungeonu

Proti: nevyužitý potenciál zavedené značky

+23+23 / 0

Přes spoustu nelichotivých hodnocení a nepříliš pozitivních recenzí, jsem Arcanii rozehrál s čistou hlavou, nebral ji jako pokračování série a nic od ní velkého nečekal. O to větší překvapením bylo zjištění že se jedná o dobrou hru, kterou jen skalní fandové Gothicu prostě nepřijali.

Arcania je takové jednodušší RPG, jeho strom dovedností je značně očesán, klasická tři povolání které se moc nevětví, přesto nabídne solidní výběr ze zbraní, brnění, lektvarů a dalších předmětů. Bohužel zdejší obchodníci toho moc nenabídnou až na pár vyjímek, většinu cenné kořisti najdete v zamčených truhlách a u poražených nepřátel. Soubojový systém je dobrý, největší prostor byl věnován kontaktnímu boji a následným úskokům před tvrdými údery protivníků, střelba z luky či kuše začně být brzy stereotypní, cestu magie jsem nezkoušel.

Questy jsou takový fantasy základ najdi, zabij a dones šest kaštanů,úlú či podobné, přesto mě nijak neiritovali a nekazili dojem z hry. NPC taky nejsou zrovna nejhovornější ale hrdiny občas i vtipně odsekne. Horší je to s potkáváním tři typů NPC kde jsou po ostrově zastoupeni opravdu hodně. Taky je na škodu že nijak nereagují na útok zvířat na vaši osobu a jen tak koukají. On vlastně v celé hře Vám nikdo pomocnou ruku nepoddá a vše vysekáte sami, a když už hrdina požádá o pomoc kolegu, tem mu sdělí že musí hlídat sklípek s velkým množstvím alkoholu. Ono se zde ani moc vedlejších questů nenajde, a hledání 30 sošek či hrobů po ostrově mě moc nezaujalo.

Co se mi naopak velmi líbilo jsou lokace a jejich rozmanitost. Hostinec u rozťaté Panny, nádherný hrad Sterwark na útesu, s vojáky v pěkně provedeném brnění které jsem též dlouhou dobu nosil. Při změně počasí je vidět jak večer stráže hlídkují s loučí, při děšti se schovají, ona je po grafické stránce Arcania opravdu povedenou hrou, zvláště pak kombinace ohně, stínu a děště v jedné lokaci vytvoří zajímavou podívanou. Celkově jsou i dungeony rozmanitější oproti trojce, a hráč v nich stráví možná až příliš času. Ale prostředí a místa jsou opravdu pěkně vyvedená a rozmanitá. I když hardwarově náročná nijak skromná není.

Hra se i ze začátku příjemně rozjíždí není tu tolik kladen důraz na záchranu světa a fantasy kulis, bohužel v závěru hry už na to dojde( jak je již zvykem i u předešlých Gothiců). Ten závěr hry mě zklamal a konec přišel přeci jen na RPG brzo. Přes všechny nedostatky jsem se u Arcanie příjemně bavil, je to takové relaxační RPG a rozhodně si pozornost zaslouží pokud ji odpustíte některé její slabiny. Jinak hudba je opět výborná.

Pro: Scenérie a zajímavé lokace, pěkný svět, hudba, méně prvků fantasy, grafika, hratelnost, příběh

Proti: Herní doba je krátká, strom dovedností, NPC postavy, určitá omezení v prozkoumávání světa, závěr hry

+19+19 / 0

Největší herní zklamání roku 2010 podle hlasování čtenářů německého magazínu PC Games. Nejhorší RPG roku 2010 dle serveru RPGwatch.com, a to jak ve volbě redaktorů, tak čtenářů. Nejsem tedy sám koho hra vyloženě zklamala. Jako fanoušek prvních tří dílů jsem se na Arcanii zpočátku i docela těšil. JoWood i Spellbound rozhlašovali jak se hra ponese v duchu původních Gothiců, se silným příběhem a atmosférou. Ale ejhle nějak se to celé nepovedlo a slůvko Gothic v názvu je zde patrně pouze proto, aby nalákalo fanoušky původních dílů.

Jako první mě zarazil absolutně nesympatický a arogantní hrdina. Dialogy, které považuji za nejdůležitější součást rpg her byly takové nijaké. Korunu tomu nasadil závěrečný dialog s bossem kdy hrdina nakráčí, nepřítel řekne "ty?" a trefná odpověď "ano já"

Herní svět mi ze začátku přišel celkem dobrý. Počáteční lokace poskytovaly dostatečnou, i když ne úplně neomezenou, volnost pohybu. Postupem děje se z hry, ale stává tunel pouze s jedinou cestou vpřed.

Bojový systém se podle mě také moc nepovedl. Úderům se uhýbáte pomocí kotoulů a odpadá jakékoliv taktizování, kdy stejně toho protivníka musíte uklikat. Samotné kotouly působí spíše směšně když vidíte hrdinu v těžké zbroji, který skáče jak lasička.

Ve hře potkáte staré známe z předchozích dílů. Bohužel tu na mě působí až moc našroubovaně. Jako by tu byly jen tak aby se neřeklo, že hra nemá s původním Gothicem nic společného.

V příběhu jsem se asi v půlce hry trochu ztratil. Byl nezajímavý a nějak jsem ho přestal vnímat. JoWood během vývoje rozhlašoval, že bude ve hře spousta možností jak hru dohrát. Pomoci králi, obrátit se proti němu atp. Nakonec ve hře žádné významné rozhodnutí neuděláme, takže další plané sliby.

Na závěr už jen zmíním jen pár dalších věcí, z té spousty které mě na hře zklamali.
- Vývoj postavy
- Žádní učitelé schopností
- Nemožnost se vyspat
- Kování a alchymie probíhá pouze klikáním v inventáři
- Málo vedlejších úkolů
- Délka hry (něco kolem 10 hodin je na rpg opravdu málo)
- Žádné guildy, ke které by bylo možno se přidat

Pro: snad jen grafika

Proti: příběh, nesympatický hrdina, linearita, vedlejší úkoly, bojový systém, dialogy

+18+19 / -1

Série Gothic patří mezi moje nejoblíbenější hry. Svět v této sérii je úžasný, nezapomenutelný a tak celkově by se mi líbilo v něm žít, přestože je to universum drsné a plné krve, zrady a nenávisti. A právě proto jsem do Arcanie vkládal obrovské naděje. Bohužel, přestože hra vypadala po celou dobu vývoje skvěle, očekávání nenaplnila.

Příběh hry bych moc neřešil. Je slušný, ale nijak epický a celkově nevýrazný. Alespoň, že tak nějak navazuje na přechozí dění a občas se hráč potká se starými známými. Stejně bych si ale radši zahrál za Rhobara III., protože jsem se s „pastýřem z Feshyru“ moc nesžil. Začněme tedy questy. V předchozích Gothicích bylo questů desítky a u G3 dokonce stovky. Tady tomu tak bohužel není. Vždy je aktivní jeden hl. quest a k tomu třeba nějaký poddružný a plus nějaké vedlejší, které s hlavním dějem moc nesouvisí. Bohužel jak hlavní, tak vedlejší úkoly jsou vesměs na jedno brdo a popravdě jsem nenarazil ani na jeden jediný, který by mi nějak více utkvěl v paměti. Ale vlastně jo, jeden by tu byl a to ten se „Strašidelnými sousedy“ ve Stewarku. Dále si ale už fakt nic nevybavím. Díky tomu jsem u Arcanie nikdy nevydržel déle než 2-3 hodinky v kuse, což se mi u Gothica nikdy nestalo.

Herní svět je rozdělen na oblasti a z velké části vyhraničen koridory. Kurňa ale proč? V tomhle Gothic vždy exceloval – neomezený živoucí svět s bohatou zásobou úkolů a možností. Ani jedno Arcania neobsahuje. Vše je hrozně zjednodušené a osekané. Vývoj postavy je domrvený opravdu nehorázným způsobem! Ve hře se nenachází žádní trenéři. Po každém postupu na další úroveň si hráč může dovednosti rozdělit sám. ALE! Hrdina už nemá žádné speciální dovednosti, ale vše je splácané tak nějak dohromady a ani já jsem se v tom moc nevyznal. Od půlky hry jsem už nad rozdělováním moc nepřemýšlel, protože stejně nejvíc rozhodovaly itemy. V tomhle musím Arcanii konečně taky pochválit. Ve hře jsou desítky různých mečů, seker, brnění, helem, přívěšků,… Dále jsou tu i různé lektvary na zvýšení různých schopností. Ty jsem ale nevyužíval vůbec. Nebylo proč. Souboje jsou zpočátku neotřelé, ale později hodně stereotypní, protože se v nich po celou dobu hraní nic nemění. Stále je to o tom uklikat nepřítele a občas uskočit útoku. Hrál jsem jako bojovník a občas jsem i využil magii. Ale hrát přímo za mága si neumím představit, protože kouzel je hodně málo (druhově, ne kvantitou).

Těšil jsem se na rozvětvené dialogy a ani to jsem nedostal. Po této stránce je Arcania nejslabší z celé série. Občas se objeví nějaké kvalitativní výkyvy, ale většinou jde jen o suché sdělení informací o vašem qeustu. Takže žádné vtípky a, nedej bože, originální rozhovory nečekejte. Dabing je také slabší a přišlo mi, že občas někteří dabéři opravdu hodně přehrávají, jakoby vůbec netušili o čem je řeč. K tomu bych připočítal nevyvážený poměr dabingu/zvuků a hlavně hudby. Ona je hra ztišená tak nějak celkově. To by snad mohl opravit nějaký budoucí patch.

Ve hře je možnost nakupovat, ale je to zbytečné. Já tuto možnost vůbec nevyužil. Podobně mizerně, až na pár světlých momentů, jsou na tom i obsahy truhel. Jak by řekl německý komik Michael Kessler – Langweilig! Páčení je ale vcelku originální. Ve hře jsou jakési hledačské úkoly, ale nepochopil jsem jejich smysl. Ten kdo našel všechny hledané předměty je borec. Pro normálního hráče je to ale naprostá zbytečnost, která se navíc míchá mezi seznam questů.

Graficky je Arcania moc pěkná. Daleký dohled působí opravdu skvěle a některé lokace jsou božské – Tooshoo, Stewark, Rozťatá panna,…. Přesto ale nechápu vysoké hardwarové nároky. Grafika zas tak dokonalá není. Já měl nastavené textury na max, stíny na střední a zbytek jsem měl vypnutý a stejně jsem se nad 25 fps nedostal. Ale zase pod 19 taky ne. Aspoň, že hra netrpí výkyvy a tak jede pořád stejně. Akorát v jeskyních mi jela plynule kolem 30 fps.

A další kritika! Některá prostředí moc Gothicovsky nevypadala. Někdy jsem v tom trochu viděl World of Warcraft, někdy zase Fable a občas i Tolkienovu Středozem (také díky názvům Stříbrovodsko, Černovodí atp., které mi připomínaly LotRa). Na sérii Gothic jsem vždy oceňoval středověkou atmosféru s prvky fantasy. Arcania je ale bohužel již pouze čistá fantasy a celkově mi přišla nějak zbytečně moc přepříšerovaná a předémonovaná. S tím vším souvisí podivné animace a všemožné zasekávání se o textury. Souboje hodně připomínaly WoWka, díky „lagujícím“ animacím při bojích. Nevím jak to popsat, ale opravdu to tak působilo, jelikož AI v této hře vůbec není. U zvířat by se jakž takž nechala umělá demence pochopit, ale u lidí to už je na pováženou. Zpočátku jsem jel na HARD, ale nakonec jsem přepl na EASY, protože rozdíl není v obtížnosti, ale v délce soubojů.

Dále se mi nelíbilo:
- všemožné zjednodušení a celkový „konzolový“ pocit ze hry
- extrémně rychlé změny počasí a nemožnost jít se v noci vyspat
- chybí achievementy
- blbá kamera při soubojích (naštěstí vyšel mód (link ke stažení), který otravné oddalování kamery vypíná)
- menší grafické chyby

Na závěr chci pochválit hudbu, která je opravdu nádherná. Už se těším na soundtrack. Závěrečná melodie byla opravdu dokonalá. Škoda jen, že je konec hry tak odfláknutý a natahovaný, přestože je hra tak šíleně krátká. Hudba v menu mi připomínala můj oblíbený seriál The Lost World neboli Ztracený svět :).

Verdikt: Arcania se těžko hodnotí. Pokud se oprostím od toho, že je to nepovedené pokračování mojí modly, jedna se o příjemně hratelné, ale brutálně lineární, RPG. Kvalit série Gothic či Risen od Piranha Bytes ani zdaleka nedosahuje. 70%

Statistiky: Herní doba: 21h 32min, moje postava

Pro: pěkná grafika a svět, hratelnost sama o sobě, v balení jsem měl pěkný přívěšek, postavy a zasazení do atmosférického světa Gothic, krásná hudba...

Proti: ... ale není to prostě ten pravý Gothic, pár bugů, dialogy, později stereotypní boje, koridory a konzolový pocit ze hry, AI, zbytečně moc jeskyní a kobek; i když je to šíleně krátké, tak mi to ke konci přišlo natahované

+17+17 / 0