Arcanii jsem dostal jako dárek, v podstatě do série svých předchozích Gothiců. Měl jsem radost, že si ji mohu zahrát na novém PC na plné detaily a užít si to. Bohužel, jak jsem se na ni těšil, nakonec nenaplnila moje očekávání ani z poloviny.
Dopředu říkám, že ani nedokážu přesně specifikovat, za co dávám 45 %. Řekněme, za pěknou grafiku, nějakou tu dávku chvilkové zábavy a křečovitou snahu vývojářů z toho udělat "opravdu dobrou hru". Rozhodně nechci zase vzbudit dojem, že je všechno špatně, což není, takže těch 45 % je za to dobré, co ve hře zůstalo a je. Zbytek je bohužel rozporuplný.
První, co vás zřejmě trkne, je takový ten americký, namachrovaný přístup ke světu. Ten navíc umocňuje podání absolutně nesympatického hrdiny, se kterým jsem se nemohl po celou hru srovnat a vžít se do něho. Děj pokládám za klišé (oproti předchozím Gothicům nestojí ani za řeč).
Také si asi brzy uvědomíte, že to má s Gothicem společného jenom málo, spíš taková úpornost tam něco z Gothicu a jeho děje naroubovat, někdy se to povede více, někdy ne. Jinak je to dočista jiná hra, jiný příběh, jiná fantasie, jiná filosofie. Prvků RPG je minimum. Správně tu někteří v komentářích tvrdí, že je to Arcania a ne Gothic.
Z toho reálného, umaštěného a špinavého světa trestaneckých kolonií Gothicu a všemožných šmejdů, kteří se tu a tam ujali moci, se najednou octnete v třpytivém, uhlazeném, opulentním fantazy-světě všelijakých motýlků, světlušek, nablýskaných zbrojí a čistých košilek. Pár frajerů si tu hraje na rádoby drsňáky, ale od začátku jim to nevěříte a jednáte s nimi rovnou jako s blbečky. Dialogy jsou jedním slovem příšerné - za pár minut budete rádi odklikávat všechno, co bude zavánět rozhovorem a dívat se jen do notesu, co že to máte splnit za questy.
Souboje jsou tragédie. Mě teda nezaujaly a spíš když se vyrojil nějaký větší počet goblinů, tak jsem myslel, že se unudím k smrti. Plesk, mlask, bum! Poodstoupit - utéct pro energii. Konec. Na vyšší obtížnost si zábavu nesjednáte, spíš to otravuje. Umělá inteligence je na úrovni hodně raného pravěku.
Některé lokace ve hře jsou přesto nápadité. Např. se mi líbí ten obří strom nebo Stříbrovodsko. Na druhou stranu to jde už za hranici sci-fi a nemusí se to každému zalíbit.
Nevím, jestli nejsem už moc paranoidní, ale zdá se mi, že zatímco ve starých Gothicách jako by postavy žily vlastním životem a jste přesvědčeni, že když někam nepřijdete, tak budou žít dál a usilovat o svoje přízemní cíle, v Arcanii jako by všechno žilo pro vás, čeká to na vás, nějak to tam spíš existuje a vy na to dřív nebo později narazíte.
Kdo dohrál všechny Gothicy předchozí, asi ho bude lákat zahrát si pořádně i Arcanii. V tomto ohledu to chápu i doporučuji pro dokreslení děje a představy, o čem další Gothic měl být. Přes to ale vím jistě, že tu hru mě neláká si znovu nainstalovat a spustit, natož hrát.
Dopředu říkám, že ani nedokážu přesně specifikovat, za co dávám 45 %. Řekněme, za pěknou grafiku, nějakou tu dávku chvilkové zábavy a křečovitou snahu vývojářů z toho udělat "opravdu dobrou hru". Rozhodně nechci zase vzbudit dojem, že je všechno špatně, což není, takže těch 45 % je za to dobré, co ve hře zůstalo a je. Zbytek je bohužel rozporuplný.
První, co vás zřejmě trkne, je takový ten americký, namachrovaný přístup ke světu. Ten navíc umocňuje podání absolutně nesympatického hrdiny, se kterým jsem se nemohl po celou hru srovnat a vžít se do něho. Děj pokládám za klišé (oproti předchozím Gothicům nestojí ani za řeč).
Také si asi brzy uvědomíte, že to má s Gothicem společného jenom málo, spíš taková úpornost tam něco z Gothicu a jeho děje naroubovat, někdy se to povede více, někdy ne. Jinak je to dočista jiná hra, jiný příběh, jiná fantasie, jiná filosofie. Prvků RPG je minimum. Správně tu někteří v komentářích tvrdí, že je to Arcania a ne Gothic.
Z toho reálného, umaštěného a špinavého světa trestaneckých kolonií Gothicu a všemožných šmejdů, kteří se tu a tam ujali moci, se najednou octnete v třpytivém, uhlazeném, opulentním fantazy-světě všelijakých motýlků, světlušek, nablýskaných zbrojí a čistých košilek. Pár frajerů si tu hraje na rádoby drsňáky, ale od začátku jim to nevěříte a jednáte s nimi rovnou jako s blbečky. Dialogy jsou jedním slovem příšerné - za pár minut budete rádi odklikávat všechno, co bude zavánět rozhovorem a dívat se jen do notesu, co že to máte splnit za questy.
Souboje jsou tragédie. Mě teda nezaujaly a spíš když se vyrojil nějaký větší počet goblinů, tak jsem myslel, že se unudím k smrti. Plesk, mlask, bum! Poodstoupit - utéct pro energii. Konec. Na vyšší obtížnost si zábavu nesjednáte, spíš to otravuje. Umělá inteligence je na úrovni hodně raného pravěku.
Některé lokace ve hře jsou přesto nápadité. Např. se mi líbí ten obří strom nebo Stříbrovodsko. Na druhou stranu to jde už za hranici sci-fi a nemusí se to každému zalíbit.
Nevím, jestli nejsem už moc paranoidní, ale zdá se mi, že zatímco ve starých Gothicách jako by postavy žily vlastním životem a jste přesvědčeni, že když někam nepřijdete, tak budou žít dál a usilovat o svoje přízemní cíle, v Arcanii jako by všechno žilo pro vás, čeká to na vás, nějak to tam spíš existuje a vy na to dřív nebo později narazíte.
Kdo dohrál všechny Gothicy předchozí, asi ho bude lákat zahrát si pořádně i Arcanii. V tomto ohledu to chápu i doporučuji pro dokreslení děje a představy, o čem další Gothic měl být. Přes to ale vím jistě, že tu hru mě neláká si znovu nainstalovat a spustit, natož hrát.
Pro: grafika, zvuk, některé lokace ve hře
Proti: minimum RPG prvků, dialogy, souboje, lineárnost děje, nesmyslné questy, nesympatický hrdina, americký přístup