Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Alan Wake
Alan Wake
81

Komentáře

Všechny PC PS4 PS5 X360 XOne XboxX/S Switch
Napsat vlastní komentář
SilentWolfSilentWolf
Dohráno
  • PC 90
Když byl Alan „znovuohlášen“ pouze na konzole na netu se objevily pochopitelně nadávky. Na hru jsem celkem zanevřel a na každou novinku jako „vývojáři sami neví, jak Alan Wake skončí“ „Alan Wake nebude mít zase tak otevřený svět jak slibovali“ jsem jen hořce nadával. Neuvědomil jsem si ale jedno- remedy, remedy, REMEDY! Ti umí. A právě proto mě ta hra teď tak překvapila. Nejraději bych se vrátil do minulosti, dal si facku a řekl mému minulému já ať konzolistům nezávidí, že je to fakt bomba.

Jsem opravdu rád, že jsem před 2 lety začal aktivně číst, a právě Stephena Kinga, kterým je tahle hra silně inspirovaná. Taky se tam mihne pár odkazů na Hitchcocka, Lovecrafta a celé je to prostě jako „můj“ svět, mé srdce opravdu plesá blahem a proto dokážu naprosto ignorovat to, že mi hra 2x spadla nebo problémy s kamerou. Tahle hra má prostě duši, to samé si říkám např. u vampire the masquerade bloodlines, kdyby člověk chtěl kritizovat, najde si desítky důvodů, ale TA HRA ZA TO NEMŮŽE x)) to ti zlí lidé kteří tam ty chyby nasázeli. Alan Wake mě vskutku vtáhl do světa a já naprosto ignoruju fakt, že je to jen hra. A co může být na hře lepšího než, když hru místo hraní opravdu prožíváte.

Hra v mnohém připomíná alone in the dark, ale je to celé dovedeno k dokonalosti. Pokud chcete zažít prasácké ovládání, zahrejte si alone, Alan je na tom moc dobře i co se týká technického zpracování. Naprosto mě překvapila grafika, na to jak je ta hra stará vypadá nádherně, ale možná za to hodně může nádherné prostředí. Krásnější a romantičtější místo než uprostřed temného lesa který občas osvítí maják… v dálce bliká a bzučí lampa... a do toho Alanův hlas komentuje beznadějnou situaci kolem.. ok dost už, prostě jsem tu přírodu doslova cítil jakoby mi někdo při hraní pleskal přes obličej trsem kapradí xD . Asi poprvé jsem zažil takový ten feeling „vidím světlo v dálce a musím tam dojít, a vím že tam dojdu, a celou tu cestu opravdu absolvuju pěšky, a i když to vypadá kur***sky daleko já se opravdu přibližuju, světlo se přibližuje!“ A je to neuvěřitelné ale i hloupost jako „můžu přepadnout přes okraj skály“ neskutečně potěší. Funguje tu prostě silný pocit nostalgie.. což je fajn na ani ne týden starou hru :D

Akce je fajn, zbraní není moc a proto doslova jásáte pokud najdete pistoli na světlice, naopak třeba samotné světlice mi přišly ne zrovna užitečné a modlil jsem se ať je v té schránce něco jiného než ony. Problém je ale takový, že nepřátelé dál budou jen silnější (odolnější proti světlu) jinak se ale nic nezmění. Bude to opravdu to samé, musíte si najít něco jiného, čím vás hra chytne, protože akce to nebude. Naštěstí toho má hra opravdu hodně, za sebe vypichuju skvělé pořady v televizi a v pozdějších částech hry i ďábelský Mr. Scratch, ach já ho žeru :D Hledání manuscriptu, nebo jen kochání se přírodou. (Chci tam žít!! jednou..)

Dokonce i DLC přinese novinky, jako je zhmotnění sudů které zavalí nepřátele, posvícením na levitující nápis, no rozhodně stojí za vyzkoušení - moc se těším na to nové DLC, snad vyjde na PC, hlavně díky tomu že tam má být zase spousta Scratche.

Příběh pochopit jde, zůstává však spousta otázek ale já doufám, že všechny nevysvětlí ve dvojce. Funguje to tak daleko líp, rád si domýšlím teorie.

-> http://www.youtube.com/watch?v=0f_hewSrAH4&feature=youtu.be <- nemůžu ji dostat z hlavy..

Pro: Atmosféra, grafika, styl vyprávění, inspirace věcmi mě blízkými- Lovecraft, King, pocit že hru nehrajete ale žijete, PROSTŘEDÍ!

Proti: Snad jen Barry občas až moc zlehčuje atmosféru..

+24 +25 −1
H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
V akčních hrách nepřekvapivě bývá na prvním místě akce, zatímco příběh představuje jen jakýsi kosmetický doplněk, nebo v lepším případě podpůrný motor, který vás žene kupředu do, ehm, další akce. Alan Wake na to jde od lesa – od temného, strašidelného lesa, neboť v něm příběh hraje prim, zatímco střílení slouží pouze jako prostředek, který vás přepravuje od jedné stránky ke druhé – a to doslova!

Když se řekne „béčkový příběh“ nebo dokonce „brak“ v tom nejlepším slova smyslu, představím si Alana Wake. Prostředí malebné vesničky v přírodě se v mžiku oka přemění v noční můru, v které se dějí podivuhodné věci ohrožující existenci celého světa a překračující naše chápání času i prostoru. Alan Wake však není typický klišovitý protagonista, jeho vztah k jeho povolání i poslání je vlastně ambivalentní – jde kupředu ne proto, že je statečným hrdinou, ale proto, že udělal chybu a utrpěl osobní ztrátu, kterou musí napravit. Je to lidštější a lépe se s tím identifikuje.

Nejasné prolínání se dvou časových os ve spojení s tápáním po tom, co je vlastně realita a co halucinace funguje velmi dobře. Je skvělé, že hra díky tomu dokáže zůstat nepředvídatelná. Netušíte, jakou cestu vaše alter-ego (nebo vy sami?) do kamene osudu vytesalo. Může to být cokoli, a tak dychtivě spěcháte dál… Není to však přehnaně komplikované a Magnesiu Literu si za to tvůrci také neodnesou. Naopak je možná škoda, že hru můžete dohrát, aniž byste jedinou stránku knižní předlohy svého osudu přečetli.

Herní mechaniky se zprvu jeví jako originální, ale příliš se nerozvíjí. Posviť si a zastřel – po prvé zábava, po sté otrava? Akční stránka opravdu není v Alan Wake to nejlepší. Přesto je téměř všudypřítomná. Vlastně jsem si říkal, jestli by atmosféře neprospělo, kdyby se hra odvíjela více po vzoru moderních dílů Resident Evil. Ale chápu a přijímám, že přesně to asi Alan Wake být nechtěl – další kopií početné skupiny survival hororů.

Hra je přes svůj zdánlivě otevřený svět striktně lineární a její primitivní puzzly vaše mozkové obrátky také zrovna dvakrát neroztočí. Důležité ale je, že herní svět působí uvěřitelně. Ocenil jsem zpestření v podobě několika mikroskopických přesunů vozidlem a špetku objevování příjemného okolí. Alan Wake mi přinesl příjemné epizodické hraní. Vzhledem k repetitivnosti jsem si hru raději užil v sérii hodinových seancích, než abych ji zhltnul na jeden zátah. Mimochodem Alan Wake považuju za jeden z důkazů, proč je vlajková loď studia Remedy, tedy Max Payne, perfektní hra. Je totiž podobně brilantně tažená temným příběhem, ale hratelnostně, ovládáním a zejména pocitem ze střelby o několik levelů výše.
+24
stepankoby1stepankoby1
Dohráno
  • PC 65
Herní výzva 2020 - 5. "Moje jméno je..." (Hardcore varianta)

Tak s Remedy jsme si nepadli do oka ani napotřetí. V Alanu Wakovi jako by přesně zkombinovali nedodělaný příběh prvních dvou Maxů a hratelnost s grafikou třetího. Výsledkem měl zřejmě být psychologický hororový thriller, který nemá obdoby. Něco se ale muselo zvrtnout, protože psychologické to nebylo, horor se po chvilce mění na frustraci a veškerý thrill tu reprezentuje nekonečná a repetetivní akce.

Příběh je skrz naskrz brakový a neustále jsem z něj měl pocit, že Sam Lake při své údajné izolaci u jezera neměl nápady, tak se podíval na Nekonečný příběh, otevřel pár Kingovek a řekl si "dobrý, to nějak zkombinuju a zbytek vymyslíme při programování". I přes očividnou (a zčásti i přiznanou) inspiraci však jeho výsledná podoba není úplně k zahození, a k mému nemalému překvapení se docela i dařilo jej gradovat. To všechno až do samotného zakončení. Místo mnou vysněného hořkosladkého konce, ve kterém Wake přijme skutečnost, že svou ženu vepsat do příběhu znovu nemůže, a učí se s tím žít společně s Barrym, Sarah a terapií u doktora Hartmana, jenž to s ním od počátku myslel dobře, a na který opravdu nebude navazovat sequel, tu máme neuspokojivý otevřený (polo)konec, po němž nakonec sequel prostě přijít musí. A to jsem opravdu doufal, že budu mít nakonec pozitivní dojem alespoň z povedeného příběhu.

Hlavní postava je oproti Maxi Paynovi mizerně charakterizovaná. Kde Maxovy nabručené monology barvily postavu a překládaly hráči její myšlenky, tam Alan prostě popisuje, co právě dělá a na co se chystá, pochopitelně v minulém čase, jak už je u Remedy zvykem. Jeho hlavní vlastností je, že ztratil ženu, a schopností zbraně, které údajně drží poprvé v životě.

Gameplay je strašný. Držíte světlo, kterým osvítíte všechno ve své cestě, popřípadě následně rozstřílíte, pokud osvícení nestačí. Bojujete proti třem nepřátelům pořád dokola, občas se na vás vrhnou vznášející se věci a možná přijde i pár bossů. Na začátku každé epizody je krátký úvod za světla, následují dvě hodiny bloudění lesem v noci a konec se vás snaží navnadit na epizodu další nějakým šokujícím okamžikem v příběhu. Zkrátit to celé na půlku a vyházet veškeré samostatné putování lesem s nízkým počtem nábojů, ve kterém jsou posedlí ještě tak tisíckrát otravnější než ve skupině, a hře by to ohromně prospělo.

A proč že tedy mířím s hodnocením tak vysoko a nezůstanu někde u padesátky jako pár dalších uživatelů na databázi? Právě kvůli již zmíněné gradaci příběhu ve třetí, čtvrté a především páté epizodě. A nejen tomu. Dostáváte v nich větší množství nábojů, díky čemuž se souboje stávají snesitelnějšími, a dokonce občas i zábavnými. Ocitáte se v zajímavějších situacích (pódium, vrtulník, přístav) a připojují se k vám vysoce užiteční a milí Barry se Sarah. V některých částech jsem se dokonce i opravdu začínal bavit. Něco, co mi po prvních dvou epizodách přišlo zhola nemožné. A kdyby konec stál za to, možná bych střelil hodnocení ještě výš a těšil se na znovudohrání. Takže se vlastně nakonec nejedná o zas až tak velkou prohru.

Pro: námět, potenciál, 3., 4. a 5. epizoda, gradace příběhu

Proti: hlavní postava, zklamání z konce, gameplay

+23
ZephyrCZZephyrCZ
Dohráno
  • PC 50
Jmenuji se Alan Wake. Jsem spisovatel.

Hru Alan Wake jsem poměrně dlouho ignoroval, i když jsem jí měl roky zakoupenou. A deset let od vydání jsem tak nějak dospěl k názoru, že bych si ji mohl přeci jenom zahrát, což bylo umocněno Herní výzvou 2020 a kategorií “Moje jméno je". Nemám problém se staršími hrami, nevadí mi horší grafická stránka, naopak jí někdy vyhledávám, tak jako neřeším starší model ovládání. Co mi ale vadí, je nelogičnost, prvoplánovost, berličky ze strany tvůrců a neférové jednání vůči hráči. Alan Wake, pokud vezmu dobu jeho vzniku, nicméně nemá špatnou grafiku. Ani to ovládání, původně navržené pro Xbox 360, není zlé. Jenže, tahle hra, i přes vysoké hodnocení zde na DH, ale i v časopisech a webech, prostě dobrá není. Alan Wake je sice spisovatel, ale nehraje fér. To je jeho největší chyba. A já tak musím jít s hodnocením i textem proti proudu,

Utopíme celou hru ve tmě. A když už dáme hráči světlo, tak mu ho zase sebereme.

Alan Wake je v první řadě thriller, řekněme že i horor. Respektive, předpokládám že tvůrci hry takto celý koncept zamýšleli. Příběh je z počátku velmi slibný. Idilický příjezd do menšího městečka jsem bral velmi pozitivně, málo her začíná tak civilně a příjemně. Atmosféra ospalého venkova je vtahující a filmové animace rámující hráčův postup atmosféře velmi pomáhají. Alan Wake se mi začal líbit. Poté co Alan se svojí ženou dorazí na chatu, kde si naplánovali ubytování, se ale vše velmi rychle změní. Začátek hry je přesto opravdu na jedničku.

Temnota Tě pohltí, strach Tě sváže a Tvojí jedinou nadějí zůstane pouze světlo…

Po příběhovém zvratu na začátku hry, kdy Alan ztratí svojí ženu, se hra z klidné atmosféry amerického venkova dostává do vražedného tempa temnoty, strachu a touhy utéct. Abych to rozvedl - tma bude vaším průvodcem celou hru. Když už tvůrci dodají hráči možnost ve hře poznat světlo, velmi rychle mu ho opět seberou. Ať posunem času, nebo dějovým zvratem v animaci, nikdy si světla příliš neužijete. Strachu si ve hře, minimálně z počátku, užijete dostatek a to především z důvodu nedostatku střeliva a přesily nepřátel. A touha utéct? Nic jiného vám kolikrát ani nezbyde. Hra s útěkem počítá jako s herní mechanikou a dost často opravdu jiná možnost nebude. Budete utíkat a modlit se, ať se stihnete schovat ve světle včas.

Ztratil jsem své zbraně. Už zase…

Kde Alan Wake zásadně selhává je přístup tvůrců k samotnému hráči. Hra je rozdělena do několika epizod a na konci každé z nich Alan Wake ztratí své zbraně. Zní to jako klišé, ale není to jediná nefér technika, kterou autoři hry používají. Pracně sesbírané zbraně, náboje, svítilny, granáty, vše najednou ztratíte. Problém je ten, že nevíte kdy přesně, takže se s náboji šetří, najednou ale přijde animace oznamující konec epizody a Alan o vše přijde. Nejednou na začátku nové epizody sám pronese že zbraně ztratil. Atmosféra hry se rozhodně takto lacinými triky nebuduje - naopak.

Ty si vem sekeru. Ty srp. Ty motorovou pilu. Tak, armádu bychom měli...

Zbraní máte celou hru všehovšudy 4 kusy - pistol, brokovnici, pušku a signální pistoli. Světlice a světelné granáty nepočítaje. Nést můžete ale pouze 3. Nepřátelé jsou také 3 + jeden se dokáže někdy objevit v ultra rychlé verzi. Útočící traktory, kombajny a lokomotivy nepočítaje. Nudu na straně nepřátel, které všechny poznáte na začátku hry, bych tvůrcům odpustil, tak jako jenom pár zbraní. Ale nutnost cokoli nejdříve osvítit neustále se vybíjející svítilnou a pak to prachsprostě zastřelit, to začne časem vadit. Atmosféra tajemna se zcela vytratí, když na vás kompletně celou hru, až na čestné výjimky, útočí neustále dokolečka jedni a ti samí nepřátelé. Velmi brzy vás hra již nedokáže překvapit a vše se dostane na úroveň repetitivní vyvražďovačky. Osvítit, zastřelit, osvítit, zastřelit.

Seběhnu touhle cestou. Na mýtince dole vidím traktor. Určitě na mě zaútočí. Cítím to…

Kromě neustálého odebírání zbraní je ve hře ještě horší mechanika, která tvoří bohužel jádro hratelnosti celé hry. Skripty. Celá hra je tak neuvěřitelně předvídatelná, že už ve druhé epizodě přesně budete vědět, na jakém místě začne útok a jaký bude. Jdete lesem, padne mlha, vyskočí nepřátelé. Vždy. Dojdete na jakékoli otevřené místo, uvidíte už z dálky jednu či dvě lékárničky a víte, že budete pod velkým útokem. Vždy. Najdete světla na generátor, víte že po zapnutí za chvíli zhasnou. Vždy. Navíc, útoky jsou velmi často vedeny z různých směrů, kdy hra hráči zřetelně ukáže útok z jednoho směru, ale úmyslně vynechá jiný. Hráč tak velmi často, při boji proti přesile, dostane nepřátele i do zad, byť před pár vteřinami měl za zády čisto. Neustále vynořování nepřátel ze tmy je fajn prvek, když se to stane ale po 325 stále dokola a se stejnými mechanikami, začíná to být ubíjející. Taktéž neustále zavírání cesty zpět je ze strany tvůrců nepříjemným prvkem. Sejdete schody, rozpadnou se za vámi. Dveře se za hráčem zavírají a již nejdou otevřít. Občas seskočíte z malého srázu, který nejde zpět vylézt, apod. Většinou takové místo představuje uzavření cesty před náročným soubojem. Laciné, předvídatelné.

Zastavte se u nás, vychutnejte nádhernou přírodu a užijte si skvělou hudbu.

Alan Wake vypadá i dnes stále k světu. Ano, je to 10 let stará hra, ale s audiovizuální stránkou jsem neměl nejmenší problém. Písničky na konci každé z epizod mi přišli vyloženě chytlavé, vykreslení atmosféry americké divočiny citlivé a s důrazem na detail. Bohužel, živoucí svět z úvodu hry se velmi rychle změní ve statické místo naplněné až po okraj jedním skriptem za druhým nutící hráče jít tu užším, tu širším koridorem stále dopředu a odolávajícímu jednomu vynoření nepřátel z temnoty za druhým. Osvítit, zastřelit, osvítit, zastřelit… Svět je to hezký, ale jeho prázdnost a repetitivnost mnoho důvodu v něm hledat zábavu nedávají.

Jsem spisovatel. A toto je můj příběh.

Alan Wake je ve své podstatě unikátní hrou. Příběh obyčejného spisovatele procházející svůj vlastní temný příběh a snažící se dosáhnout jeho změny, je určitě zajímavý a mohl by být poutavý, kdyby nebyl součástí neustálého procházení temného lesa s dokolečka se opakující repetitivní souboji od začátku do konce. Pokud se do příběhu ponoříte, bude se vám líbit. Otázka je, jak moc se vám bude líbit těch 90 procent zcela průměrné herní vaty, která je okolo zajímavého příběhu vystavěna.

Pro: Výtvarná stránka hry, zajímavý příběh, z počátku atmosféra, příjemné filmové sekvence, formát epizod, příjemná hudba

Proti: Nudné a neustále se opakující souboje, repetitivní hratelnost, skripty od začátku do konce, neuvěřitelná předvídatelnost

+23 +26 −3
GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Jedna z her, kvůli které jsem před šesti lety upgradoval PC. Haha, Remedy, funny!
Jediná hra, která stála za to závidět Xboxařům. Stála?

Mám úchylku na precizní, uvěřitelný, logický a promyšlený level-design. Alan Wake tohle splňuje a procházka po, na první pohled, obyčejných lokacích, se stává nevšedním zážitkem. Smysl pro detail, který Remedy předvedli už u Maxe Payna, je neskutečně ojedinělý. Technické zpracování, ač počtem polygonů nebo detailností textur nijak nevyčnívá, je harmonií mezi umírněností a nadčasovou dokonalostí. Ta hra prostě vypadá naprosto úžasně.

Nejsem velkým zastánce fantasmagorických výlevů a laciných hororových bafaček, přesto jsem se snažil dát do pochopení příběhu maximum. Vracení se v čase, náznaky a probliky, domýšlení si, co vlastně měla daná scéna znamenat. Překroucené vnímání několika postav, halušky se zelím, nepostřehnutelné zvraty. Když to srovnám s naprosto bombastickým Heavy Rain, který mě drtil po celou dobu hraní, je AW mizérie hrající si na echtovní příběhový zážitek. Okrajově tuším, o čemu to bylo. Nedovedu si to ale dát do nějakých ucelených souvislostí.

Ale hrálo se to královsky.

****/5
+22
St_JaySt_Jay
Dohráno
  • PC 60
Už kdysi dávno (2005), když byl Alan Wake poprvé oznámen, to v jeho světě vypadalo krásně. Tedy, ne že by to byla milá hra, co zahřeje na duši, ale prostředí a příroda na mě působily opravdu dobře. A i když mám s hraním nějakých 9 let od vydání zpoždění, i tak když jsem se poprvé začal pohybovat po městečku Bright Falls a jeho okolí, říkal jsem si, že hra pořád vypadá skvěle.

Velmi sympatické mi bylo i rozdělení do 6 epizod a opravdu seriálový rámec s titulky na konci každé epizody a krátkým zopakováním, co se vše stalo, na začátku každé nové epizody. Problém ale mám s dějem, respektive možná především s hlavní postavou. Protože i když to, co se Alanovi a kolem něj děje, je docela zajímavé, Alan samotný mě rozčiloval prakticky kdykoliv otevřel pusu. Stejně tak mě moc nebavily ani souboje. Nutnost na každého nepřítele nejdříve chvíli svítit, než je možné ho zastřelit, sice může znít zajímavě, ale v praxi to akorát otravuje, asi hlavně proto, že jsou nepřátelé pořád stejní a jen k Vám tupě běží. Otrávenost alespoň u mě ještě navíc umocňovalo neustálé znovunalézání lepšího vybavení, protože v každé epizodě máte na začátku vždy základní nejslabší baterku a někdy i pistoli, ačkoliv jste minulou epizodu končili s brokovnicí, granáty a silnou svítilnou. Tím se samozřejmě omlouvá recyklovatelnost nepřátel, protože když už máte zase slabé vybavení, vůbec nevadí na Vás poslat haldy základní havěti.

Hra kromě příběhových cutscén sestává z pobíhání po lese, prozkoumávání okolí a neustálého pobíjení nepřátel, kteří se v některých pasážích objevují stále dokola. Občas se sice objeví i nějaká zajímavější mise (ptáci, útěk před policií) a líbilo se mi i to, že v některých pasážích můžete sednout za volant a část lokace projet autem, ale pak se zase objeví "staré dobré 100krát viděné". Jediné, co mě tak pořád drželo u hraní, bylo to opravdu krásné prostředí.

Pro: Prostředí, některé nápaditější mise

Proti: Otravná hlavní postava, prakticky stále stejní nepřátelé, neustálé ztrácení dobrého vybavení

+22 +23 −1
stensten
Dohráno
  • PC 90
Utápěl jsem se v temnotách. Každým dnem jsem byl pořád hlouběji u dna temného jezera herního průmyslu. Útoky chodily ze všech stran. Skryti pod osvědčenou značkou se útočníci schovávali a vyčkávali na vhodnou dobu útoku. Boj to byl krutý. Přežil jsem především díky bojovníkům ze Skyrim, Zaklínači a Eziovi. Protože oni se rvali za pověst herního průmyslu, ani já jsem svůj boj nevzdal. Přesto nepřátel bylo více. Dostali jsme se do bodu, kdy kvalitu určuje kvantita pod tajuplnou přezdívkou DLC. Není možné s tím soupeřit. Jsou to věci nám vzdálené a mnohem silnější než jsem já nebo vy. Pak ale přišel bojovník. Napsal příběh plný atmosféry a s baterkou v ruce se pustil do boje s temnotou. Jeho nepřátelé byli zahaleni temnými značkami typu EA nebo „zde rozhoduje vydavatel“. Věděl, co musí udělat. Rozluštit temnotu a pak jí rozstřílet na cucky. Díky němu jsem si uvědomil, že stojí za to bojovat, stojí za to doufat, protože tento hrdina to minimálně na pár měsíců dokázal. Byl to on, kdo pro mne skočil do temného jezera a vytáhl mě trošičku blíž k hladině. Byl to on, kdo po dlouhé době zastavil temné tornádo opakujících se herních žánrů a stylů. Byl to on, kdo zase přinesl do světa her atmosféru a příběh. Byl to Alan Wake.

Vážně jen ve stručnosti. Jak se lze všimnou z řádku nahoře, Alan Wake na mne zapůsobil skutečně dost. Nejde jen o jeho atmosféru, která je opravdu „hutní“, ale také o fakt, že nerad hraju hororové hry, protože se nerad bojím. Amnesii jsem vymazal asi po dvaceti minutách hraní a našel bych i jiné příklady, kdy hra (věřím, že dobrá) musela stranou, jen proto, že jsem strašpytel. Alan Wake je jiný. Má chytlavé souboje, líbivou grafiku, stylovou hudbu a příběh, který vás nenechá jen tak hru odložit. Alan Wake není hra, u které bych rozděloval komentář na odstavce. Podle mě je to zbytečný. Vlastně je zbytečný psát cokoliv víc. Alana si prostě musíte zahrát.

Edit: Nepamatuju si kdy byla podle hry napsaná písnička a jestli kdy byla, tak určitě né tak kvalitní jako je v Alanovi. The Poet and The Muse

Pro: ATMOSFÉRA, příběh, Alan, hudba, hratelnost.

Proti: občasné bugy (problikávání stromů...), drobné nesmyslnosti.

+21 +22 −1
Dan9KDan9K
Dohráno
  • PC 80
Úžasná atmosféra. První dvě kapitoly jsem se nepokrytě třásl strachy. Okamžitě jsem byl pohlcen příběhem a hrozně jsem vše hltal. Jenže pak se začaly objevovat nedostatky, které jsou spíše mými subjektivními preferencemi.

V celé hře bylo na můj vkus příliš mnoho boje. Spíše bych uvítal adventurnější charakter celé hry. Jenže ona je to prioritně akce. Nutno říci, že akce díky svému principu osviť a zastřel vcelku originální a specifická. Leč taky velmi rychle omrzí. Neštěstí na celé akci je, že začnete nesnášet hlavního hrdinu, protože je po jednom zásahu nepřítelem neschopný jakékoliv další činnosti a nechá do sebe bušit hlava nehlava až do své smrti. To mě často opravdu deprimovalo.

Zlomová pro mě byla třetí kapitola, kde se prakticky nic nestalo a jenom se bojovalo. A hodně dlouho. Od té doby mě herní princip začal čím dál tím více štvát, což vyvrcholilo ve dvou závěrečných DLC bonusech, které do výsledného hodnocení už raději nepočítám. Skoro jsem si v průběhu hry přál, abych se začal spíše dívat na film Alan Wake.

V původní hře jsem v rámci akce ocenil četné skrýše, které mě donutily prozkoumávat každý kout, což se v zápalu boje ne vždy dařilo. Bohužel jinak je hra striktně lineární, což se však dá u hry vystavěné na příběhu omluvit.

Strašně mě v druhé půlce hry otravovaly očarované létající objekty, to byl fakt vopruz největší. Díky tomu si vlastně autoři mohli dovolit se světem kdejakou kravinu, což se potvrdilo i v DLC, které jsou skoro až dadaistické.

Hra mi na rozdíl snad od všech ostatních komentujících nepřišla vůbec lehká. Samozřejmě zásek tu není žádný, je vždy jasné, co po nás hra chce. Ale akce byla někdy skutečně krušná, zvlášť, když člověk měl jen čtyři náboje, světlo bylo daleko, světlice nikde a proti mě se blížila čtveřice přízraků s motorovkami. Skutečně nebylo výjimkou mnohé opakování obtížné sekvence, což jen urychlilo stereotyp s hrou spojený.

Mých výhrad je tolik, až to vypadá, že bych snad měl dát pod padesát procent, jenže jako celek vnímám hru Alan Wake přesto jednoznačně pozitivně. Jeho pozitiva totiž negativa jasně převyšují. Jsou jimi již zmíněná atmosféra v ruku v ruce s na herní poměry nevídaně komplikovaným a přitom poutavým příběhem. Krásná hudba původní i zdařile vybraná hudba převzatá. Úchvatné (leč přesto stereotypní) prostředí. Neustálá nejistota, co od hry čekat, dodává nefalšované napětí a často až strach. Skvělé nápady typu rukopis, televize a rádio. Průběh hry ála seriál, či několik opravdu zdařilých postav jako je Baba jaga, Barry či doktor Hartman.

Kvituji možnost (a nikoliv nutnost) projet určité části v autě. Opravdu není typické, že by dostal hráč takhle na vybranou. Naopak, když zvolí auto, může prošvihnout některé skrýše či sbírací předměty, což vedlo k tomu, že jsem většinou chodil pěšky, nebo stavěl na každých pěti metrech.

Alan Wake je pozoruhodná hra, ovšem pokračování bych nepotřeboval, neboť se hra vyčerpala již ve svém průběhu a nemyslím, že má na to utáhnout další díl. To ovšem neznamená, že si to American Nightmare časem nezahraji :-)

Pro: atmosféra, strach, příběh, hudba, postavy, rukopis, televize, rádio, prostředí, dabing, seriál, auto, zajímavý systém boje

Proti: příliš mnoho boje, stereotypní boj, stále stejné situace, mělo být více prostoru pro příběh, mohla být možnost volby, možná mohla být i o něco méně šílená, zvláště v DLC. Alan Wake je citlivka a hrozný lenoch, co nic neuběhne

+21
SmartkaSmartka
Dohráno
  • PC 85
Jak už jsem dříve psala, nejsem fanouškem hororových her, ale tato mě zaujala. Jedná se asi o nejlepší hororovou hru, kterou jsem kdy hrála. Možná je to tím, že se jedná o psychologický akční thriller s prvky hororu, jak se píše v popisku hry. Pro mě je to ale hororová hra.
Hra sází na napínavou atmosféru a příběh, ne na lekačky. Je pravdou, že když na mě někdy zaútočili nepřátelé, občas jsem se lekla, ale není to to hlavní, co člověka děsí. Hned na začátku navnadí napínavým prologem. A dál se to jen zlepšuje :)
Moc se mi líbil styl vyprávění. Zvláště jak postava radí, když jsem se někde zasekla. Také je super nacházení listů knihy, které dopředu prozrazují část děje. Když pak na událost nastane, tak si člověk říká: „Aha, tak už je to tady.“ Jen se mi je často nepodařilo najít všechny. To jsem se fakt snažila.
Když už jsem u toho nacházení, tak ve hře se dají sbírat určité věci. To mi k hororovým hrám moc nesedí. Když se bojím, tak se mi nechce prozkoumávat každý roh. Několikrát jsem některé tyto věci nevzala, přestože jsem je viděla. Dostat se k nim znamenalo zabít velké množství nepřátel a spotřebovat hodně munice. To za nějakou termosku s kafem fakt nestálo. Ale koukání se na TV a poslouchání rádií mě bavilo a do hry se to hodilo.
Hrozně se mi líbilo seriálové vyprávění příběhu. Jeho atmosféra. Ta je perfektně doplněná skvělou hudbou. Hudba mě opravdu nadchla.
Nápad, že je třeba nepřátele nejdříve osvítit baterkou a pak teprve je možné je zabít, je originální. Občas jich ale bylo až moc.
Jediné, co mě opravdu štvalo, bylo neustálé přicházení o zbraně a výbavu. Člověk si šetří náboje, baterky, světelné granáty atd., a najednou o všechno přijde a začíná zase od začátku. Dobře, řešení bylo to nešetřit, ale nikdy jsem nevěděla, kdy to budu potřebovat více a kdy o to přijdu.

Pro: Příběh, atmosféra, hudba

Proti: Přicházení o výbavu

+21
TomanoTomano
Dohráno
  • PC 95
A já to dám chabě bodově. ^_^ Hodnocena asi 5x dohraná X360 verze, místama srovnávaná s půlhodinovým hraním pc verze na vysoké detaily, jak se říkává u nás v Taktovací Lhotě.

- Příběh je čupr. A je i čupr podaný. Vpodstatě s prvním "Previously on Alan Wake" do toho spadnete, ať chcete nebo ne. A to ještě dostáváte spoilery lomeno doplňující informace k příběhu z válejících se stránek, což je taky čupr.

- Grafika je čupr. Na pcčku je hezčí, ale každý druhý pcčkář kvůli ní pyskuje. Já jsem se kochal nádhernými scenériemi za dne a bál se tmy v lese. A to sem měl míň ostrý textury, míň vodnatou vodu, míň zatrávovaný louky, míň čitelný nápisy... a stejně to bylo čupr.

- Akce je čupr. Většinu času stejná, ale furt čupr. Akorát někdy to změněj na - tady budeš mít kvér a žádný světlo, a tady budeš mít pro změnu spoustu světla ale žádný kvér. Jo a tady místo tebe bude střílet pomocník. Dobře, někdy budeš střílet s nim. A tady musíš skákat. A támhle budeš bloudit, dokud nenajdeš čudlík, co otevírá dveře. Což je čupr.

- Čupr taky je, když si mnohem víc vážíte světlice, než nějaké ultrabrokovnice. Ono tam vlastně celkově moc kvéru neni. U sebe můžete mít 4 druhy zbraní, z toho brokovnic a "granátů" je víc druhů. Ono tam je vlastně i málo druhů nepřátel. Velkej týpek, malej týpek, slabej rychlej týpek, neviditelnej týpek, vrány a lítající bordel. Ale stačí to.

- Ale úplně nejvíc čupr je, že i když ste jen v lese a v různých stavení v lese a v malym městě a různých stavení kolem města... že to vypadá strašně opravdově. A hezky. V cvokhauzu bych klidně bydlel. A do lesa by mě za tmy nikdo nedostal.

- Ovládání je na konzoli v pohodě a na pcčku sem taky žádný problém neměl. Zase pyskování pcčkářů, že kamera lítá ze strany na stranu... yeah... ta strana se dá dokonce i manuálně vybrat. Düh.

- Čupr je zpomalovací uhýbací kamera. Viděná po milionpátý už moc ne, ale stejně čupr náprd. Plus jsem si všiml, že během zpomalovačky jste nesmrtelní, což se mi párkrát hodilo.

- Rádio, hudba, Night Springs a celkově věci v televizi a kecy okolo, všechno děsně čupr. Praskání dřevěného mostu, burácivé zvuky těžkých průmyslových monstrózností, výstřely, vrány, všechno čupr. Akorát auta znějí jako prdítka. A blbě se ovládaj.

- Finální souboj je lehkej

- X360 verze nemá dlcčka :(

- Hele nebudu ti lhát, můžeš si pyskovat, jak je ta pc verze lepší, a přitom horší, ale stejně je to čupr.

Pro: Previously on Alan Wake, příběh, atmosféra, světelné efekty, prostředí, někdy humor a narážky

Proti: nic závažného

+20 +21 −1
ScarScar
Dohráno
  • PC 95
Jakožto milovník dobrých hororových her jsem byl na Alana vyloženě zvědavý a když jsem ho viděl na Steamu za pár babek, tak jsem neodolal. A musím říct, že jsem nelitoval. První dojem skoro na každé hře dělá grafika a ovládání. Ovládání je konzolové a ze začátku trochu těžkopádnejší, ale po chvilce hraní, jsem ho již nevnímal. Grafika je slušná, ale po technické stránce mi dech nevyrazila, co mi ho vyrazilo bylo prostředí a nádherné scenérie. Skoro celá hra se odehrává v národním parku a tak o krásné výhledy není nouze. Tímto se dostávám k, pro me největší, přednosti celé hry a tím je Bright Falls a jeho okolí. Toto městečko lze nejlépe vystihnout slovem immersion. Všechno zde do sebe zapadá, díky výrazným bodům v krajině a dobré recyklaci levelů jsem měl celou dobu pocit, že jsem v rozlehlém národním parku a že se za skálou, která ohraničuje koridor, opravdu rozprostírá další les. To, že do Bright Falls Alan přijede zrovna ve chvíli kdy vrcholí přípravy na velmi oblíbený jelení festival všemu dodává na uvěřitelnosti, hlavně díky tomu že o tomto festivalu uslyšíte často z rádia, od lidí i uvidíte připravené dekorace. Přitom tato událost nemá v příběhu žádný větší význam, jedná se jen o dokreslení atmosféry. V Bright Falls žijou i lidi, bohužel se s nimi moc nesetkáte a v celé hře je jen pár významějších charakterů.

K příběhu asi není moc co dodat. Spolehlivě zde táhne hráče po celou hru do předu a pomalu se odkrývá. Místy jsem se v něm trošku ztrácel, ale to lze prominout. Skvělé je rozdělení do kapitol s hudebníma předělama a cliffhangerama na konci.

Kromě příběhu a atmosféry je ale Wake založen ještě na jedné věci. Tou věcí je baterka. Všichni nepřátelé jsou obestřeni tmou, která je chrání, tu první odstraníte baterkou a pak odstraníte nepřítele olovem. Ze začátku mě tato mechanika moc neoslovila, ale po chvíli jsem si jí zamiloval. Je to jednoduché a celou hru to ještě vyzdvihává, pochybuji totiž že by mě hra tolik bavila, kdybych jen střílel, jako v každé jiné hře. Kombinace baterky a revolveru totiž dává hráči nové možnosti. Hráč se musí rozhodnout, jestli bude likvidovat nepřátele po jednom, nebo bude střídavě svítit na všechny a držet si je od těla, nebo se pokusí utéct a jen občas se ohlédne, aby nepřátele světlem zbrzdil.

I když jsem se u Alana Waka téměř nebál, je to pro mě určitě nadprůměrná hra, které se nedá upřít skvělá atmosféra (i když né moc strašidelná).

Pro: Atmosféra, baterka, BRIGHT FALLS a celkově level i game design

Proti: Občasná nepřehlednost

+20
FatalityFatality
Dohráno
  • PC 65
Mohl to být skvělý nástupce původních Silent Hillů. Slavný spisovatel, jehož honí noční můry, má rozjezd jak Chester Bennington na koncertě svých Linkin Park, přičemž vrcholu dosáhne rychleji než Jim Levenstein s Nadiou, aby to poslední epizodou, a tím myslím epizodu Spisovatel, nikoliv Odjezd, roztočil zpět na plné obrátky. Ale postupně.

Úvod je tak silný, tak kulervoucí, že jsem tomu nechtěl věřit. Alana začíná honit jakýsi chlápek s hlasem pekel a náš spisovatel mu musí naprosto bez zbraní uniknout. Této scény jsem se opravdu bál a byl jsem nadšen a natěšen na další kvalitní nášup. Ten opravdu přijde. Příjezd Alice a Alana Wakea do malebného městečka Bright Falls za účelem odpočinku a nabrání sil na další román, je nádherný. Ať už graficky či prvotním vstřebáváním spletitého příběhu, začátek vás opravdu dostane. Po zmizení Alice se začíná rozehrávat temný příběh, který je temnotou opravdu ... zatemnělý.

Fakt. Příběh byl skvěle rozehrán, ale od třetí epizody se to začíná posouvat do téměř neuvěřitelných machinací, které by nerozpletl ani Jigsaw. Samozřejmě, jakž takž víte, o co jde, co Alan (ne)udělal, že teď nemůže v klidu spát (se svojí Alicí... ehm), ale pointa je taková nemastná neslaná. Velice ostře mi to kontrastovalo s grafikou, tu už jsem tu jednou pochvaloval, ale musím se k ní vrátit.

Tísnivá, pěkně vymodelovaná, parádní grafika, fakt dobré plus pro procítění atmosféry, která na vás dýchne už jen prvotní animačkou, kde nezapomenou samozřejmě zmínit krále hororu Stephena Kinga (tím mají u mě už od začátku plus). Mimochodem dalšími referencemi na různé reálné spisovatele je hra prošpikována opravdu solidně. Stejně tak ozvučení je parádní. Technická stránka Alana je zkrátka vynikající.

Co však pokulhává nejvíce, jsou souboje. Takovou nudu jsem nezažil ani při sledování rodiny Horákovic! Nejenže strach z neznáma či smrti naprosto vyprchá při sehnání baterky a hlavně zbraně, ale nepřátelé jsou celou hru repetitivní, jediné co se mění, je že později vám dají dva seky místo jednoho. Uhýbání nepřátelům je komické, naštěstí to pojmenovali cinematic move, jinak bych musel při psaní tohohle komentáře použít sprosté slovo a doplnit ho hanlivým přívlastkem. Souboje v Alan Wakeovi = odpad. A to nezachrání ani levitující pneumatiky, ledničky a bůhví co já vím všechno ještě. Ptáci. Knížky... kristova levá noho!

Zane, Big Daddy z BioShocku, není vůbec vysvětlen (ok, v BioShocku to bylo vysvětleno parádně), dále co se stalo s městečkem po konci? A ten konec? Nenávidím takové konce. Shut up and take my money?! We'll see...

"Mezihra", tedy jízda v autě, je akorát rychlejší cesta a nemusíte plýtvat náboje. Fajn, beru, aspoň něco při hryzání stolu nudou, přejíždět cokoliv je sranda dodnes. Fakt škoda, moc se mi to ze začátku líbilo, ale možná právě díky tomu přišla ledová sprcha.

Achievs: 40/67

Pro: Atmosféra, parádní začátek, poslední epizoda, denní části epizod

Proti: Souboje, noční části epizod, BigDaddy Zane, valného smyslu nedávající příběh

+20 +23 −3
VictorVictor
Dohráno
  • PC 80
Alan Wake si vyrazí se svou milovanou Alice, jejíž jméno slyšíte během hry až mnohokrát vykřikovat, na dovču do městečka Bright Falls. Bohužel městečko má svou prokletou historii a žije v ní „Darkness“, která Alana jako spisovatele hororů vcucne, zmanipuluje a navíc mu unese jeho Alici. Z Alana se náhle stane akční hrdina a jde porazit temnotu, aby dostal zpět svoji milou. Příběh je samozřejmě daleko košatější a vyprávěný v různých časech a těžko se vysvětluje bez spoilerů. Komplikovaný je taky celkem hodně a to tak, že na do půlky hry nevíte, co se děje a na konci sem měl pocit, že dost věcí nebylo dostatečně vysvětleno. Hlavně, co se stalo vlastně s Alanem, ale možná to byl jen Cliffhanger pro další díl ? Vypravěčem příběhu je samotný Alan a ze začátku komentuje snad všechno, až sem se komicky divil, proč nekomentuje, že sem zrovna spadnul ze žebříku. Je trošku škoda, že Alan vlastně nemá žádnou osobnost. Znám něco z jeho minulosti a co teď chce udělat a že se zlobí a to je tak všechno. Tón hry je natolik temný a vážný, že hra potřebuje o dost víc smyslu pro humor. Časem se do hry přidá Alanův agent Barry, kterej je úplně šíleně ukecanej a otravnej, ale atmosféru naštěstí ke konci odlehčuje.

Alan Wake se nejvíce podobá hře Max Payne a jedna z postav je dokonce dabována „Max Paynem“. Je třeba zmínit, že hlavní protagonista skoro neumí střílet a všechny hnusáky nejdřív musí oslabit jakýmkoli zdrojem světla, aby je mohl porazit. Na scénu tedy přichází baterka jako nejlepší přítel člověka a světlice, flasbangy a světlomety. V podstatě vás chtějí zabít tři věci posedlé Temnotou: „lidi“, věci a vrány. Zlé posedlé postavy, kterým se říká Taken vás napadají nejčastěji. Z ničeho nic se objeví na jakémkoli místě a chtěji vás rozsekat chladnými zbraněmi nejlépe populární sekerou. „Takenů“ sou různé variace: rychlí, silní, zákeřní apod., ale o co jim jde vždy, je dostat se k vám co nejblíž a to nejlépe do zad a chvíli trvá než si zvyknete, že se vám spawnujou přímo za zády. Hra je tedy vlastně survival akcí, kde se vám servíruje hodně akce, ale bohužel se všechno rychle okouká a ovládání není zrovna ideálně optimalizované.

Hra by mohla zlepšit spoustu věcí a tou další je obtížnost. Je totiž nerovnoměrně rozložená. Ze začátku, kdy hru ještě neumíte, ani pořádně ovládat, dostanete do ruky baterku a revolver se 12 náboji a máte projít temný les, kde na vás vybafne aspoň 6 Takenů, takže vám nezbývá nic jiného, než s holým zadkem běžet k checkpointu. Jakmile se hra přehoupne přes půlku, tak máte naráz všechno vybavení a většinou nadbytek zásob munice a taky už víte jak hru hrát. Úplně nejlehčí je hra v momentě, kdy se k vám přidá NPC s brokovnicí a neomezenou municí.

Nelíbilo se mi, jak mě hra nutí cestovat z jednoho konce Bright Falls na druhý a to buď pešky lesem, kde vás pořád dokola někdo napadá, nebo autem ve kterém vás nikdy dlouho nenechají. Kdyby se tohle vyškrtlo, tak by hra měla o pár hodin méně a zážitek ze hry by byl komplexnější a zábavnější.
V lesích ztrácíte hodně na přehledu, když se kolem převaluje temnota a mlha, která vám všechno rozmaže. Nepomáhá tomu ani kamera, která je nepříjemně umístěná doprava a mění se, ne zrovna přátelsky.

Co se mi krom zvláštního příběhu líbilo, je prezentace. Zpracování efektů se světlem a přírodní prostředí vypadá moc pěkně. Dabing je silný a vymazlený a dodnes si pouštím song Lady of the Light od kterého bych si už rád odpočinul :) Co vypadá trochu divně jsou obličeje a výrazy postav v cutscénách, páč vypadaj jako Gumáci a kolikrát jsem nevěděl, jestli má být tenhle výraz úsměv, nebo jen pokroucená animace.

Hru bych vám doporučil, jestli si chcete zahrát s novým originálním prvkem světla a máte chuť na zvláštní příběh a atmosféru nejistoty z hrozícího nebezpečí.
Naopak bych ji nedoporučil méně trpělivým a zkušeným hráčům, páč já sám sem chtěl hru ze začátku odepsat.

Pro: prezentace, herní prvek světla, příběh, druhá půlka hry, atmosféra, song Lady of the Light

Proti: nepovedený port (kamera, ovládání, HW nároky), první půlka hry, nerovnoměrná obtížnost, hype, nevyužitý potenciál

+20
Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 80
Alan Wake prej představuje novou generaci herních hororů - tak sem si to nemoch nechat ujít!

Graficky pecka i zvukově zdařilé, dabing profesionální (EN), dobrá muzika – audiovizuálně vymazlená záležitost. Prim zde však hraje příběh a nikoho asi nepřekvapí, že je hutnej jako prase. Děj se točí okolo knihy, jejíž netradiční vznik zapříčiní spoustu dalších událostí. Celkem jsem hltal každou nalezenou stránku, dvakrát mě i jemně zamrazilo v zádech. Jak se píše v popisu, atmosféra maloměsta opravdu ze začátku mírně připomíná Twin Peaks, ale s kvalitami tohoto kultovního seriálu se zde vyobrazené plytké maloměsto nemůže rovnat, myslím si. Děj hry se ale nedá jinak než pochválit a dokonce 2 nastavující epizody nebyly taktéž úplně OutOfGame, překvapivě.

Nevím, jestli je to náhoda, ale děj hry mi HROZNĚ připomínal památnej film Šílenství (u mě TOP5) od mýho koně - Johna Carpentera. Rozdíl spočívá ve skutečnosti, že hlavním protagonistou není sám spisovatel Sutter Cane jako zde (údajně je předlohou Canea sám Stephen King), ale agent, jež ho má vypátrat. Jelikož se jedná o film z roku 1995, nemohlo mě nenapadnout, že se tady Sam Lake trochu inspiroval. Kdo jste tenhle film neviděli, silně doporučuju.

Hra samotná tak jednak vypráví příběh - řekněme denní pasáže - a v noci spíš bojujem. Boje nejsou až tak špatný, ale pořád stejný. Už mě potom prostě nebavilo jít lesem v tupém očekávání, že se za mnou respawnou 3 borečci se sekarama. To se totiž dělo furt, bez varování, bez možnosti nějak tomu předejít. Přestože nebylo až tak těžký je dostat, už mě ubíjel vzorec tohodle útoku, kterej se neměnil, jen toho chlapíci víc vydrželi. Nutnost osvítit baterkou nepřítele je originální, ale nedotažená: Baterie ve svítilně je nutno měnit každých 5-10 vteřin provozu – to jsem moc nepochopil, proč to. Oheň – tedy primární zdroj světla zde využívat nijak nemůžem! Občasná projížďka autem je příjemným zpestřením, nicméně jedná se o krátké úseky k tomu určené – nic ve smyslu zajedu se někam podívat, nebo vyberu si, jestli vpravo nebo vlevo. Jak by se dalo využít zaparkovanýho auta se zaplýma dálkovýma světlama nemusím jistě nikomu vysvětlovat.
Celkově mi z gameplaye vychází příliš repetivní hektická akce s odnikud se zjevujícími nepřáteli jeichž těla ihned mizí a to v té nejlineárnější formě jakou si lze představit. Tyhle pasáže mě teda moc nenaplňovaly.

Celkově nelze Alanu Wakovi upřít skvělé audiovizuální zpracování, ani skvěle podanej napínavej příběh. Lze však namítnout, že něco takovýho už tu bylo a já osobně, jak nastiňuju výše, zde nacházím až ostudnou inspiraci. Akční prvek hry mi ovšem nenabídnul nic než plytkou výplň mezi událostmi děje, bohužel.

80%

Pro: Grafika, zvuky, muzika, příběh

Proti: Linearita, akční pasáže, repetivnost

+20
miCHALupkamiCHALupka
Dohráno
  • PC 90
O Alanovi jsem se poprvé dozvěděl z nějaké video recenze, zaujal mě, ale nezajímal jsem se o něho. Až po delší době jak plynul čas, jsem zahlédl další video, tentokrát let's play. Shlédl jsem 1. part a řekl jsem si, to si musím zahrát.

A tak se jednoho dne stalo, zakoupil jsem tuto hru a očekával od ní zábavu, napětí, akci a hlavně strach. Toto vše jsem dostal, ale vezměme to hezky popořadě.

Alan Wake, slavný spisovatel, několik let už nemůže napsat knihu., vydává se do nádherného městečka, s nádhernou krajinou, aby si odpočinul a načerpal nové síly. Necestuje sám, ale se svojí manželkou. Mají zde objednaný dům s krásným výhledem do krajiny. Ale vše se změní. Alana jako hlavní postavu jsem si zamiloval na první pohled, protože je velice sympatický a nechci, aby ho dostali jeho noční můry.

Příběh začíná jako klasické klišé, něco se zvrtne a už se vezete. Zde, ale přichází strašně zamotaný příběh, ve kterém se dá ztratit raz dva, protože nevíte jestli je to skutečnost nebo sen. Po cestě můžete nacházet stránky z knihy, kterou Alan nikdy nenapsal, ale ty vám prozrazují děj lehce dopředu.

Grafika je naprosto skvělá, dodává hře neskutečnou atmosféru, pocit strachu se zde nachází na každém místě. Ať už se nacházíte v lese, ve městě nebo kdekoliv jinde, v noci nebo ve dne.

Atmosféru hry nádherně doplňují zvuky, které k dané situaci sedí naprosto dokonale. Ať už zde zazní tajemná hudba, rocková nebo kterákoliv jiná je to prostě naprosto přesné k dané situaci.

Většina soubojů se odehrává v noci proti silám temnoty, které si vypůjčili těla obyvatel městečka a některých objektů. Vaší jedinou záchranou je světlo. Toho je v noci nedostatek, takže vaším největším přítelem se stane baterka, do které ale musíte sbírat baterky, jinak vám zhasne a jste ve tmě úplně sami. Ve hře se nacházejí i palné zbraně, díky kterým se zbavujete otravných a nebezpečných posedlých obyvatel.

Bohužel vše v této hře není až tak dokonalé. Hlavně ke konci mi přijde, že soubojů už je nějak moc. Spíše se z toho stává taková střílečka, dokud se to zase nevrátí zpět k příběhu.

Pro: hlavní hrdina, grafika, hudba, atmosféra

Proti: příliš soubojů

+20
CamlingCamling
  • PC 80
Před lety jsem hrál Alan Wake, teď jsem si pro zopakování zahrál Alan Wake Remastered. V obou verzích stojí Alan za zahrání. A obě verze jsou prakticky stejné, hlavně v PC verzi.

Ne že by Remastered verze nebyla o něco hezčí, hlavně světelné efekty (kterých je v hororu zaměřeném na boj světlem proti Temnotě víc než dost) vypadají úžasně. Ale ona i původní verze na svoji dobu vypadala parádně, pořád vypadá velmi slušně, rozjede ji dnes snad už i kalkulačka a navíc jde koupit za doslova pár korun. Na výběru verze podle mě až tak nezáleží a nechť si každý zahraje tu verzi, která mu přijde pod ruku.

Bez ohledu na verzi se člověk ponoří do nádherně Béčkového hororového příběhu z malého města, kde titulní postava spisovatele píše, a jeho příběhy se stávají skutěčností, bububu! Nechybí senilní metalisté, tajemná dáma v černém nebo zhypnotizovaná servírka - co víc si přát! Celé je to přitažené za vlasy a děsně zábavné :) Navíc jsem velkým příznivcem aktuálního trendu vývojařů v Remedy Entertainment, kteří různé hry ze své tvorby postupně spojují do jednoho velkého vesmíru, kdy Alan Wake souvisí s Control souvisí s Maxem Paynem souvisí s... čímkoliv dalším co by mohlo být zábavné spojit pod jednu střechu :)

Dojem trošku kazí ovládání a střílení, které není tak pohodlné a přesné, jak by se mi líbilo. Přece jen od původního vydání udělaly akční hry velký pokrok, a ani Remasterd verze se nesnaží ovládání kompletně překopat. Párkrát jsem proto některé části opakoval s pocitem, že se s Alanem trochu peru. Od doby vydání ale v Remedy ukázali, že vyrobit perfektně ovladatelnou střílečku taky zvládají, takže jim to ve hře z roku 2010 nemůžu až tolik vyčítat. Holt jiná doba. Ta drobná vada na kráse by neměla nikoho zastavit od zahrání - ideálně kolem Halloweenu!

Herní výzva 2023 - 8. Pero mocnější meče: Dohraj hru, ve které hraješ za spisovatele, novináře nebo knihovníka, případně postavu, která s některým z nich během celé hry úzce spolupracuje.

Pro: zábavný příběh a atmosféra, hezky to vypadá

Proti: mírně slabší ovládání, Remastered verze za víc peněz mnoho nepřidá

+20
TulareanusTulareanus
Dohráno
  • PC 60
Remedy už v Max Payne 2: The Fall of Max Payne ukázali, že atmosféra je ich silná stránka - nie je tomu inak ani v prípade Alana Wakea a už úvodná polhodina dokáže človeka "nažhaviť" na každé ďalšie sústo. Na celkovú podporu dojmu seriálovosti (Twin peakovosti) neslúži len prostredie malého mestečka v štáte Washington, výborne zvolená hudba (akurát tie veci od Poets of the Falls sú slabšie) a cliffhangerové predely, ale aj príbeh s rôznymi odkazmi na známe horory a iné popkultúrne záležitosti.

Problém však nastane krátko na to, ako hra hráča nenechá ďalej sa kochať a vhodí ho doslova do akcie. Tam kde v Maxovi Paynovi dokázali ragdoll, bullet time, rôzne zbrane a občas aj lokácie (odstreliť cleanera dole lešením či šachtou/schodmi bolo yummy), vytvoriť chytľavú akciu, je Alan Wake absolútnym protipólom. Pseudooriginálna akcia spál "štít" baterkou a potom nepriateľa zlikviduj jednou zo 4 zbraní (v 3 prípadoch rovnako sa chovajúcich, len s iným množstvom munície a sily), ktorá tvorí 80%, je veľmi nezáživnou a stereotypnou zložkou. Akcia nemá žiadne spád a dynamiku a nepriateľov sú dovedna tri druhy (veľký, malý, rýchly), žiadne spestrujúce prvky, ani prácu s prostredím - jednoducho mdlé rutinérstvo. Nehovoriac o tom, že ak sa príbeh snaží brať sám seba vážne a nechá strieľať kvantá nepriateoľov človeka, ktorý zbraň nikdy v ruke nedržal (to sám AW povedal), určite to na serióznosti nepridá a pôsobí to skôr fraškovito.

Celkový koncept: 1animačka, hodina strieľania, animačka na konci kapitoly a znova to isté, je taktiež prežitkom, kvôli ktorému hra nepôsobí vôbec organicky, ale vytvára dojem, že scenárista a dizajnér sa spolu nikdy nestretli. Príbeh ako taký funguje vďaka podaniu, pretože originálny nie je, no i tak je Bright Falls cez deň strašne prázdnym miestom a v noci miesto nejakej hororovej atmosféry pôsobí dojmom repetetívnej arkády, pretože každá kapitola sa odohrá presne podľa tej istej šablony a kto prešiel jednu, vie čo bude robiť počas všetkých. I jazda v aute by bola pekným spestrením, ak by mala väčšie opodostatnenie, než prejazd prázdnymi lokáciami.

Neviem čo robili v Remedy toľko rokov, počas ktorých hru vyvíjali, či mali technické problémy (mimochodom hra má samozrejme nejaké bugy a hlavne dosť nepríjemne situovanú kameru), vnútrofiremné problémy alebo finančné problémy. Fakt netuším, no ja som sa pri hraní nebavil. Bavil som sa pri sledovaní príbehu a rozhovorov, no samotný gameplay bol pre mňa len nutným zlom k dopracovaniu sa k ďalšej animácii. Nehovoriac o tom, že AW nasleduje dementný trend, neuzatvárať príbeh, hoci v ňom bolo vlastne všetko povedané.

P.S.: Percentuálne hodnotenie neberte ako smerodajné, stále rozmýšľam na akú hodnotu ho zmením.

Pro: atmosféra, podanie príbehu, hudba

Proti: nezáživny a otravný gameplay a primitívny dizajn, po úvodnom nalákaní prázdne Bright Falls, zlá kamera

+19 +24 −5
StradyStrady
Dohráno
  • PC 85
Před pár minutami dohráno. Byl jsem tak zvědavý jak to vše dopadne, že jsem to musel sfouknout za 10 hodin ve dvou dnech.

Původně jsem si Alan Wake nechtěl koupit ale ta cena v akci na Steamu říkala kup jednou to zahraješ, možná. Po první zapnutí bylo jasno, hra mě pohltila a nepustila. Nejdříve si mě získala grafika s impozantními hrátky se světlem. Na to se přilepil zajímavý soubojový systém s tepající atmosférou. V konečné fázi i hodně slibný a zajímavý příběh. No a právě příběh mne hnal poslední 2 kapitolami dopředu.

Hra je v celku docela dost koridorová ale nějak jí to neubírá spíš naopak pomáhá hernímu tempu. Dál by mělo pomoc hernímu tempu checkpointy, kterých je opravdu moc až příliš (jeden při vstupu do výtahu druhý z výstupu výtahu, přitom se mezi patry nic nestalo atd).
Další nehezký bod Alana jsou stále se opakující nepřátele. Chtělo by to víc nápaditosti. Když se děj odehrává na venkově, v lese a není tam žádný pes nebo jakékoliv jiné zvíře. Myslím, že by to hře pomohlo zvýšit atmosféru. (ještě teď vzpomínám na první díl Resident Evil, kde byli zmutovaní psi)

To co jsem kritizoval v předchozím odstavci jsou jen takové malé neduhy. Protože Alan Wake je mnohem víc. Perfektní grafické zpracování, neotrlou zvukovou atmosféru hororu s dokonalým herním požitkem a dějem který Vás nenechá hru odložit dokud jí nedohrajete.
To je Alan Wake!!

Verdikt: 85% Trochu jsem si představoval jiný konec...

Pro: Hrátky se světlem, atmosféra, hudba, děj, děj a ještě jednou děj

Proti: Stereotyp nepřátel, checkpointy za každým h....

+19 +20 −1
JirxJirx
Dohráno
  • PC 90
Mokrý sen každého pařmena/pařmenky a fanouška/fanynky hororů Stephena Kinga. Jako kdyby to psal sám mistr hororu. Tedy skoro. Je to přecijen hra, navíc pojednávající jen o jedné hlavní postavě. Ne, že by King neuměl napsat knihu jen o jedné osobě (viz Geraldova hra), ale daleko více vynikají delší a komplikovanější příběhy, kde rozepisuje osobnosti a pocity více jednotlivých postav (Pod kupolí). Remedy nás vezmou do "západní" Nové Anglie (Oregon), která je trošku víc hornatá a taková... opuštěnější a depresivnější - přesto ve dne nádherná. Přostředí a jednotlivé lokace se podařilo autorům téměř okopírovat. S. King sám popisuje svou tvorbu jako vymazání hranic mezi fantazií a realitou, kdy i prostý nesmysl se může stát skutečností. Zlo tu představuje tma, světlo je dobré - nejstarší otřepané klišé, ale Remedy zkusili po vzoru Kinga, aby se obojí stalo více skutečným, téměř hmatatelným.

Tempo hry se zpočátku trochu nepříjemně houpe. Poměrně intenzivní příběhové pasáže střídají ty akční možná trochu hrubě, ale dynamika akce a způsob vypořádávání se s nepřáteli je originální, jednoduchý a zábavný - světlem vyhnat "tmu" a zaplátovat olovem. Funguje to dobře, až do konce hry mě to neomrzelo. Arzenál zbraní je ideálně obsáhlý (revolver, puška/brokovnice (dvouhlaveň nebo opakovačka), signální pistole a světlice s oslepovacím granátem), včetně arzenálu vašich pochodní na baterky (celkem 4 druhy, rozdělené podle intenzity světla a výdrže baterie). Psát o AI je tu trochu mimo mísu. Jste sám a nepřátel je vždy víc, jdou přímo po vás a jediné co je zdrží nebo zažene je světlo. Tady AI ani není potřeba, přesto jsou přestřelky výzvou. Trochu slabší je vytváření umělých situací na některých místech ve hře - nemáte světlo a na vás se hrnou haldy bručounů. Trocha cviku ale i z takových situací udělá zábavu. Nesnášel jsem souboje s obří stavební technikou, nakonec jsem si je zamiloval. V posledních dvou bonusových epizodách se tohle střídání zlepší, přestřekly jsou kratší ale častější. V poslední epizodě se kloubí vyprávění příběhu s akcí - doslova. Posvícením na plovoucí text (jakoby z knihy) "přivoláte" do světa/snu něco na pomoc, stejně jako můžete stejným způsobem přivolat různé vzpomínky.

Příběh hraje prim, rozdělení do šesti epizod se shrnutím té předchozí na začátku každé nové může někomu připadat zbytečné, vytvářelo ale příjemné pauzy na srovnání si toho, co vše se zatím odehrálo. Zápletka je promyšlená a má hloubku, balancuje mezi snem a realitou, do toho míchaná se zhmotněním některých lidských představ á la S. King (co Alan napíše, je skutečné, atd.). Ke konci příběh tak moc negraduje, jen se pomalu zvyšuje tempo a závěr základní hry dává dostatečné vysvětlení k celému příběhu (i když jsem to napoprvé ne zcela pobral x)). To pravé vyvrcholení přináší bonusové epizody (The Signal a The Writer). Tady už je to opravdu orgasmus a smekám klobouk před Remedy (a Samem Lakem) za jejich mistrovství. A ne, nepřeháním, pokud hru vyloženě nesnášíte anebo ji považujete za propadák, poslední dvě epizody si budete maximálně užívat.

Hra má velice silnou atmosféru, má poutavý a promyšlený příběh, má stylovou grafiku a design, má velmi dobrou akční složku, má originalitu (navzdory inspiraci)... Takhle vypadá dobře odvedená práce.
+19
SatanSatan
Dohráno
  • PC 80
Sam Lake a jeho óda na nomen omen hrdinu podruhé. Tentokrát je Alan přímo autorovo alterego, které není schopno se vyrovnat s vlastním psaním a překrucuje si tak realitu. Všechno je samozřejmě trochu složitější, ale základní premisa hutně citující Kingovu a Hitchcockovu tvorbu zkrátka má v dnešním herním vesmíru své starosvětské místo. Bright Falls je jedna velká analogie Twin Peaks a snové stavy zase kopírují Max Payna. Příběh a atmosféra však stojí za to a je to tahák hry, kvůli kterému to hraní prostě podstoupíte. Hodně se tu pracuje se symbolikou, významy a narativními elipsami. Lake v těchto věcech inovativní není, ale jeho smysl pro detail a sebereflexi je obdivuhodný (talkshow v televizi). Samotná herní náplň těží z mechanismu světla a stínu. Zjednodušeně řečeno procházíte půlku hry lesem a odrážíte útoky nepřátel. Občas nahodíte nějaký generátor nebo se vyhnete létajícímu harampádí, ale kolem a kolem se nic zajímavého neděje.

Grafika není prvotřídní, ale filmečky jsou pěkně nasnímané a pochvalu zaslouží zvuková složka. Především soundtrack je i při samostatném poslechu brilantní a i ostatní bonusy jako rádiová hlášení nebo nalezené stránky románu příjemně zpestřují monotónní postup hrou. Obtížnost hry i její délka je v normě, v některých pasážích je ten přísun nepřátel až moc "callofdutyovský", ale to je daň za velkoprodukční hru. Zabíjí se tím ale docela často pečlivě vybudovaná atmosféra (hlavně druhá polovina hry, kdy se z ní v jednu chvíli stává laciná co-op), která zůstává správně mysteriózní až do konce. Seriálové "previously on" se jaksi minulo účinkem, neboť nástroj tohoto typu zkrátka nemůže ve hře jako takové plnit stoprocentní funkci. Hlavním motorem je příběh a motivace cesty, protože už dlouho se mi nestalo, abych ve hře tak dychtivě mířil za vzdáleným bodem. Navíc, včera v noci cestou domů jsem se přistihl, jak zůstávám pod pouličním osvětlením delší čas a využívám ho k nabrání sil a oddechu a dostává se mi přitom příjemného pocitu zadostiučinění. Nebo to možná bylo trojkou promile v krvi, ale to už je zase jiný příběh...

Pro: Příběh a atmosféra, zvuk, soundtrack a bonusy, narážky a citace

Proti: Příliš stereotypní a založené na jednom nápadu

+18
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Humble Store Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 496 81
  • PS4 2 85
  • PS5 22 78
  • X360 11 90
  • XOne 5 80
  • XboxX/S 4 87
  • Switch 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
5342
Odkaz:
http://dbher.cz/h5342
Přidána:
03.02.2012
12 let a 95 dní
Hodnocení:
540 (20-100 %)
Komentářů:
59
Oblíbenost:
Sledovat 59 Chci si zahrát 81
Rozehráno 43 Dohráno 483
Návštěvnost:
87259× (celkem)
1297× (poslední měsíc)
213× (poslední týden)
0× (dnes)
Více