Dohráno na normal s Jack Dark, Maximus a Mazar. Hrál sem za Valkyru, se kterou sem byl ke konci hry už sehraný. Hru sem chtěl, protože sem hrál s DH první díl na automatech v Arcade herně a když sme si naklikali hromadu životů, tak sme u toho slušně a vtipně bavili.

Hra má pěknou grafičku, takovou komixovou - pohádkovou, něco podobného k stylu Torchlight. Nejlíp ve hře vypadá zlato. Všechny mince a truhly hned oko zaujmou a člověk k nim hned běží....

Pokud tam není nikdo dřív. Gameplay má cenu jedině ve více hračích, protože ve hře se snažíte o dvě věci - neumřít a získat co největší skóre. Toho dosáhnete jak zabíjením potvor, tak sbíráním zlata a nejlepé, když do konce dungeonu donesete na hlavě korunku, která vám spadne když vás někdo jednou zasáhne. V tu chvíli se ze všech hráčů stanou nemorální zloději a prakticky soupeři v závodě :) Při hře se tak rozhodně nejednou navztekáte. Na hru sem se musel hodně soustředit. Jednak když ztratíte kurzor, tak začnete útočit kamkoliv mimo, kde vás čeká smrt, a nebo zaspíte a jste pozadu ve sbírání zlata, nebo jídla, které ve formě kuřete doplňuje zdraví.

Co se týká ostatních postav, tak byl pro mě hratelný jen Elf, který byl dost mobilní, aby utekl z nebezpečí, nebo všem ukradl zlato. Co se týče nakupování, tak Gauntlet celkem zklamal. Vybavení je pomálu a něco dělá, až ve třetí nejdražší variantě a k jeho aktivaci potřebujete sbírat modré mana lahvičky.

Koupě hry nelituju a doufám, že bude další díl ve kterém se vychytají mouchy a přidá se obsah.

V jednoduchosti je genialita.
Dostanete na starost dva bratry. Pro každého možnost pohybu a interakce. Ovládáte každého zvlášť a současně. Starší brácha je větší, silnější, odvážnější a zkušenější. Mladší brácha je menší a bláznivější a mám ho radši.
Bratři se vydají na cestu s mapou, kde najdou lék pro svého otce. Na cestu mají jenom jeden druhého.
Hrajete vlastně kooperaci sami se sebou. Uvedu na příkladu, kdy se musíte dostat přes řeku: menší brácha se bojí vody a neumí plavat, ale větší plavat umí. Co uděláte je, že se starším vlezete do vody a počkáte na mladšího, než se chytne a se starším s mladším kolem krku řeku přeplavete.
Je zábava hledat cestu dál a přemýšlet jak překážku s bratry společně vyřešit. Mnohdy je to adrenalin a často dětská radost z úspěchu.
Rád bych vám prozradil co bratry všechno potká, ale to bych vás připravil o ty nejlepší překvapení.
Hra je tak "jednoduchá" a chytlavá, že jí začala hrát a nechtěla přestat i moje neherení přítelkyně.
Tuhle hezkou a příjemnou hru, můžu jenom doporučit.
Dohráno na PS 3.

Hrál jsem za Šeprdku kolem 25 hodin a bavil jsem se dobře.

Třídu Vanguard, kterou jsem si vybral byla dost akčí a její schopnost Biotic Charge, která se mi rychle nabíjela dělala s kombinací brokovnice, nebo sniperky/assaul rifle mezi nepřáteli velkou paseku.

Na souboje sem si zvykal celkem dlouho, ale jakmile jsem všechno pobral, tak byla radost taktizovat a kombinovat schopnosti celého týmu s explozivními výsledky.

Příběh je o tom že zachraňujete celou galaxii před Reapery. V praxi to znamená, že plníte menší či větší úkoly a za ty sbíráte "War assets". Tenhle systém sem moc nepochopil a ve finále to má význam asi jen pro počet možností konců hry. Líbilo se mi, že řešíte velké témata Mass Effectího universa (vzpomínám si jen na dvě), což je dost epické.

Co se parťáků týče, tak sem měl ve finále na výběr jenom ze čtyř. Dva parťáci jsou nový a nezajímavý a dva staří dobří známí, který sem měl po boku téměř pořád.

Ohledně rpg prvku.
Schopnosti můžete naštěstí všem vyresetovat a rozdělit znovu. Zbraně se odemykají buď nakupováním, nebo hledáním. Zbraně maj dva custom sloty pro různé zakoupené nebo nalezené mody. Volby v rozhovorech jsou snad ještě menší a "jednodušší" než v předchozích dílech. Případů kdy jsem se moh z něčeho vykecat bylo hodně málo.

Hru sem hrál na PS 3, takže sem měl hodně technických nedostatků přes strašný framerate, časté a dlouhé loadingy, hnusné textury, divné úhly kamery, různé grafické bugy a konzole dokonce i jednou zamrzla.
I přes všechny tyhle neduhy má hra pořád svůj unikátní a líbivý audiovizuál. Dabing je špička, zvuky efektů sou supr a hra má moc pěkné barvy a design je cool.

Multiplayer mě u téhle hry nezajímá a mám pocit, že sem nepatří.

Další díl si rád zahraju, ale očekávám nový engine, který mi vyrazí dech při rozhovorech, bude si jistý svou akční složkou a přepracovaným stromem možností dialogu. Chtěl bych všechno propracované do detailu a né abych měl pocit, že jím dort od pejska a kočičky.

Alan Wake si vyrazí se svou milovanou Alice, jejíž jméno slyšíte během hry až mnohokrát vykřikovat, na dovču do městečka Bright Falls. Bohužel městečko má svou prokletou historii a žije v ní „Darkness“, která Alana jako spisovatele hororů vcucne, zmanipuluje a navíc mu unese jeho Alici. Z Alana se náhle stane akční hrdina a jde porazit temnotu, aby dostal zpět svoji milou. Příběh je samozřejmě daleko košatější a vyprávěný v různých časech a těžko se vysvětluje bez spoilerů. Komplikovaný je taky celkem hodně a to tak, že na do půlky hry nevíte, co se děje a na konci sem měl pocit, že dost věcí nebylo dostatečně vysvětleno. Hlavně, co se stalo vlastně s Alanem, ale možná to byl jen Cliffhanger pro další díl ? Vypravěčem příběhu je samotný Alan a ze začátku komentuje snad všechno, až sem se komicky divil, proč nekomentuje, že sem zrovna spadnul ze žebříku. Je trošku škoda, že Alan vlastně nemá žádnou osobnost. Znám něco z jeho minulosti a co teď chce udělat a že se zlobí a to je tak všechno. Tón hry je natolik temný a vážný, že hra potřebuje o dost víc smyslu pro humor. Časem se do hry přidá Alanův agent Barry, kterej je úplně šíleně ukecanej a otravnej, ale atmosféru naštěstí ke konci odlehčuje.

Alan Wake se nejvíce podobá hře Max Payne a jedna z postav je dokonce dabována „Max Paynem“. Je třeba zmínit, že hlavní protagonista skoro neumí střílet a všechny hnusáky nejdřív musí oslabit jakýmkoli zdrojem světla, aby je mohl porazit. Na scénu tedy přichází baterka jako nejlepší přítel člověka a světlice, flasbangy a světlomety. V podstatě vás chtějí zabít tři věci posedlé Temnotou: „lidi“, věci a vrány. Zlé posedlé postavy, kterým se říká Taken vás napadají nejčastěji. Z ničeho nic se objeví na jakémkoli místě a chtěji vás rozsekat chladnými zbraněmi nejlépe populární sekerou. „Takenů“ sou různé variace: rychlí, silní, zákeřní apod., ale o co jim jde vždy, je dostat se k vám co nejblíž a to nejlépe do zad a chvíli trvá než si zvyknete, že se vám spawnujou přímo za zády. Hra je tedy vlastně survival akcí, kde se vám servíruje hodně akce, ale bohužel se všechno rychle okouká a ovládání není zrovna ideálně optimalizované.

Hra by mohla zlepšit spoustu věcí a tou další je obtížnost. Je totiž nerovnoměrně rozložená. Ze začátku, kdy hru ještě neumíte, ani pořádně ovládat, dostanete do ruky baterku a revolver se 12 náboji a máte projít temný les, kde na vás vybafne aspoň 6 Takenů, takže vám nezbývá nic jiného, než s holým zadkem běžet k checkpointu. Jakmile se hra přehoupne přes půlku, tak máte naráz všechno vybavení a většinou nadbytek zásob munice a taky už víte jak hru hrát. Úplně nejlehčí je hra v momentě, kdy se k vám přidá NPC s brokovnicí a neomezenou municí.

Nelíbilo se mi, jak mě hra nutí cestovat z jednoho konce Bright Falls na druhý a to buď pešky lesem, kde vás pořád dokola někdo napadá, nebo autem ve kterém vás nikdy dlouho nenechají. Kdyby se tohle vyškrtlo, tak by hra měla o pár hodin méně a zážitek ze hry by byl komplexnější a zábavnější.
V lesích ztrácíte hodně na přehledu, když se kolem převaluje temnota a mlha, která vám všechno rozmaže. Nepomáhá tomu ani kamera, která je nepříjemně umístěná doprava a mění se, ne zrovna přátelsky.

Co se mi krom zvláštního příběhu líbilo, je prezentace. Zpracování efektů se světlem a přírodní prostředí vypadá moc pěkně. Dabing je silný a vymazlený a dodnes si pouštím song Lady of the Light od kterého bych si už rád odpočinul :) Co vypadá trochu divně jsou obličeje a výrazy postav v cutscénách, páč vypadaj jako Gumáci a kolikrát jsem nevěděl, jestli má být tenhle výraz úsměv, nebo jen pokroucená animace.

Hru bych vám doporučil, jestli si chcete zahrát s novým originálním prvkem světla a máte chuť na zvláštní příběh a atmosféru nejistoty z hrozícího nebezpečí.
Naopak bych ji nedoporučil méně trpělivým a zkušeným hráčům, páč já sám sem chtěl hru ze začátku odepsat.

Na druhý díl sem se silně těšil. Jednička byla parádní a demo pobavilo a tak když se na Steamu objevil za slušnou cenu, šel sem do toho a tady je můj zážitek.

Minions se opět předstávují.
Browns - opět moji nejoblíbenější bojovníci.
Reds - použitelní pouze jako stacionární a rozumně (ve výškách, špatně dosažitelní) umístění, protože v kontaktním souboji hned chcípaj. Jsou odolní proti ohni.
Greens - použitelní jako přepadovka ze zálohy při umístění (zneviditelní se), nebo mají backstab. Poison resistance.
Blues - šamani, kteří lečí padlé, když po nich zbude tělo(nasere, když se vaši rozprsknou). Umí plavat a rušit magický sliz. Při guard sami běhají pro padlé. Při pohybu sou neviditelní.
Nově můžou minions osedlat různé potvory, ale krom bezvadných vlků (good wolfie, run, run !) jsou ostatní nepoužitelní a zbyteční a jejich použití mi přišlo nucené jen kvůli překážkám průběhu levely. Je zvláštní, že Blues mounty nemají.

Ovelord přichází na scénu a přináší si novou magii, která se upgraduje pomocí spell catalystů, které není problém najít a jejich přiměřený počet.
Konkrétně se jedná o:
Target: při kliku vystřelí Blesk, který v lepším případě srazí nepřítele k zemi, nebo ho poškodí.Přišel mi nepoužitelný a v pozdější části hry nedělal nic, ale možná je to tím, že sem se zaměřil na Stream. Ten poškozuje a zpomaluje. Při použití na nebojové jednotky jako sou vidláci dominuje. Při dominování se musí vychytat moment, kdy se vesničan nezabije, ale pouze dominuje. Zblbnutí vesničani bojují po vašem boku, ale taky vám otravně blokují cestu a mají pořád stejně otravné hlášky. Ve městě, které ovládáte pro vás vyrábí life force, zbraně, nebo kutají zlato.
Halo: Bufferuje Minions (zvýší jim na chvíli level), nebo vás (všiml sem si jenom delšího mana poolu).
Minions:Ovelord chytí jednoho minionse pod krkem a když ho drží dlouho absorbuje jeho zdraví a resistanci, když ho pustí dřív udělá z něj berserka.

Když zrovna nebojujete, tak se můžete poflakovat ve své Dark Tower, kde můžete například nakupovat nábytek, vyrábět zbraně a zbroj, upgradovat a oživovat minionse. Vyžaduje to až 4 suroviny: forge stone, drahokamy, life force a peníze,. V tomto pořadí mají svou důležitost a taky omezený počet ku poměru kolik bych si toho chtěl pořídit.

Show zakončuje Frustrací.
Nepřátelé sou pain in the ass. Špatně se zabíjí, protože moc slabin nemají a jejich útoky sou silné. Mnohdy se stává, že sám Overlord utíká jako malá holka před třemi lučištníky a pár skřítky aby si zachránil krk.
Řešení puzzlů a problémů je nepříjemný proces při němž několikrát sami umřete, nebo většina vaší armády (to zamrzí víc) než jim přijdete na kloub.

Hru bych doporučil, protože jí pořád zůstaly ty hezké věci z prvního dílu, ale jinak čekejte na dávku frustrace a sporné novinky. Herní doba je delší než by hra potřebovala. Je to zdlouhavé a prodlužované a hra má rozhodně toho hodně co vylepšovat, dohánět a dolaďovat. Humor zůstal, ale je křečovitý, vnucený a pořád se opakuje. Ode mě za 2 body.
Cena na Steamu.

Logický rychlík ? Rychlík je to rozhodně v poslední třetině, ale určitě už ne logický, protože plivete kuličky jenom o svoje přežití. Líbí se mi domorodý nesrozumitelný hlášky, které vždycky pobaví zvlášť, když si je doplňuju za vlastní, který raději jmenovat nebudu. Nedostal sem se přes level 59, kde prežiju vždy jen na chvíli, takže adventure možná nedohraju a tak sem se přesunul na challenge mode, který je přijemnější a více motivující. V adventure se mi líbí boss fighty na konci každý části ostrova. Bossáci na vás hážou všelijaké nepříjemné kletby a mají určitou slabinu, takže musíte volit zvláštní přístup. Před střetnutím v průběhu ostrova vám vyhrožují různými žvásty ala "Fear me !". Ve hře je několik power-upů jako dělová brokovnice, laser oči, blesk, zpomalení, reverse, bomba a accuracy. Měl sem rád mise, kde se můžete pohybovat v jedné linii, nebo přeskakovat na dvě plošiny a vůbec kola, kde máte hodně prostoru pro střelbu. Je fajn, když máte čas střilet, tak abyste dostali "chain combo", jinak jde jen o reflexy a náhody. Pokud v pokročilé fázi, ani nehnete vrbou a budete hru hrát stále logicky, tak smekám před vámi flegmatičtí mind mistři. Ke konci mi bylo už dost špatně a začaly se mi plést a splývat barvy a nevydržel sem hrát v kuse déle než 15 minut. Na nervozitě přidává tlukot srdce oznamující váš brzký fail, aneb honem rychle, rychle než mě sežerou.
Otázka do diskuze: směje se ta žába, protože je optimista, nebo se vám vysmívá tomu jak vám to nejde ?

Doporučení:pro hráčky a těm, kteří hledají výzvu v klikfestu postřehu, reflexů, rychlého rozhodování a plánování.

Cena na Steamu

Pozor obsahuje spoilery.
Dojmy z chvilkového hraní.
Ve hře se levluje automaticky, co se statů týče. Skilly hra nemá, vybírají se pouze Hero cards: ze tří si vyberete vždy jednu za level. Možnosti jsou věci typu +5% k mellee nebo blokování, rychlosti, pohybu apod.
"Quicktravel" travel po mapě se provádí pomoci kadibudek a pokaždý, když Deathspank vystoupí musí si zatáhnout poklopec (poprvý vtipný, pak už to jen zdržuje).
Questů je ze začátku hodně a člověk se v tom trochu ztrácí, takže musí konzultovat s deníkem, kde je možnost sníst Fortune cookie, který obsahujou nějaký hint k danýmu questu.
Ovládání je možný pomocí myši a klávesnice, kde "wasd" je k "strafovani". Blokuje se aktivně zmáčknutím mezerníku. Štít máte základní neměnný.
Zbraně sou mellee a střelný (na žádnou magii, krom magických předmětů, sem nenarazil). Je tu "speciálni úder" Justice, který se nabíjí předchozímy zásahy enemáků a úspěšným blokem(ne všechny zbraně toto podporují).
Vždy máte na výběr dual handed, běžně rozmístšné na levý a pravý myšítko.
Zatím se bavím víc než u Torchlight. Bez lepší znalosti angličtiny si hru moc
neužijete.Zatím tahle hra stojí za koupi. Bojím se že časem přijde stereotyp.

Hodnotím pouze singleplayer kampaň.
Stejný případ jako rozdíl mezi Modern Warfare 1 a 2. Hra zlepšila svoje nedostatky z prvního dílu(hackovací minihra), ale zároveň se vykašlala na kouzlo jedničky. Většina hry je obyčejná střílečka s použitím plasmidů a neustálým sbíráním. Hra mohla být opět o třetinu kratší, protože obsahově nabízí pořád to samé, s vyjímkou poslední čtvrtiny hry.

Teď sem to hrál asi hodinu(kdy polovinu času zabraly loadningy) na normal obtížnost a už nejde vydržet u dalšího hraní.
Kolik her Sabouteur výkráda?Mafia,wolfenstein,assasins creed,gta...

Proti:hlouposti typu:abys dojel na trať ukradni auto a ujeď hlídce,linearita,odezvy v olvádání,nesmrtelnost pří jízdě v autě,miliardy ignorantských chodců kteří všude chodí abyste je mohli přejet

Zatím pouze singleplayer

gameplay:pohni se a vystřel

pro:kampaň za marines je lepší než v jedničce,Price,potápění,zbraně-pocit střelby a jejich vychytávek

proti:zastaralá grafika,mega hype,Mactavish je hroznej drsňák,dabing,nepřátelé málo agresivní ani příliš chytří sou spíše do počtu,zbytečně moc zbraní,málo strhující a nápadité,příběh je dort pejska a kočičky,nějak mi to začíná připomínat CS,kečup na obrazovce

Celá hra je založena na dvou rozhodnutí buď pro mania nebo dementia žádná prostřední možnost není. Bavil sem se dobře, bohužel sem byl zklamaný na konci kdy jste sice silně odměněni, ale podle mne nedostatečně. Čekal sem například, že lidé na vás budou reagovat podle toho co jste.

Nejmíň mě bavila první mise, kde není pořádně z čeho střílet a nabíhaj na vás skoro nesmrtelný Skaarjaj. Sou tu i lekavý momenty, takže sem měl pocit, že budu hrát survival horor. Dokonce sem si i snížil obtížnost, čehož sem pak celkem litoval. Naštěstí další mise s pavoukama se povedla : plamenomet a spousta pavouků na škvaření. Čím víc se blížíte ke konci hry, tím je to víc „Unreal“, což je trochu škoda a měli to takhle vypálit hned ze začátku.
Zbraní je dostatek a každý si vybere a jste celkem nuceni je podle situace měnit, což je dobře. Posádka je skvělá a jedinečná a jsou ty vtipný, dramatické i smutné momenty. Co se hlavního hrdiny týče, je to spíš drsňák, hlaškující vtipálek a já sem si ho oblíbil, což není častý a má to určitě na svědomí skvělý dabing. No znovu si to už zřejmě nezahraju, ale datadisk bych s radostí přivítal.

V první řadě mi vadilo, že hra je kratší než sem čekal. 12 misí je prostě málo. Myslel sem, že skončím aspoň tak u 15. Jinak jako datadisk toho moc nového nenabízí, když se vynechá single player a jeho mise, tak sou tu „nový“ pouze Atlantis s pár bohy a navíc sou to jen přemletý řekové, který mi nějak k srdci nepřirostli. Jinak sou tu samozřejmě Titáni, který bohužel potkáte jen v kampani. Ano sou opravdu titánský, ale čekal sem od nich přeci jen trochu víc. Kdyby nebyly v některých misích nesmrtelný, tak jdou zabít celkem snadno, sice budete mít kupu mrtvol, ale titán prostě padne. Mytologické obludy sou prostě bezva. Některý si zamilujute, ať chcete nebo ne, ale opět se to těm novým nepovedlo. Kdyby datadisk nikdy nevyšel, škoda by to nebyla. Samozřejmě, že si hru užijete, ale je to prostě jen na zabití krátké doby.

Moje první setkání s D&D. Ze všech Baldur's Gate jí mám nejraději. Procházet se divočinou bylo bezva, stejně tak město Baldur's Gate, který bylo v tý době obrovský. Level omezení mi nevadilo, možná, že bych chtěl hrát dál, ale datadisk v tý době nebyl a když se mi po dlouhý době dostal do rukou, zájem už byl malý. Škoda snad to někdy zkusím.

Zklamání. První čast hry je skvělá. Máme tu kochání se hezkou grafikou, upírama, holkama, hezkejma postavama, základaní nový postavy. Pak sem si nainstaloval češtinu (tahle hra má podle mě těžkou angličtinu) a bylo to ještě vo něco lepší, protože sem tomu sice rozuměl, ale některý překlady se mi prostě nelíbily. Je tu hodně težký si vybrat za jakou postavu hrát, protože je tu hodně věcí jinak. Trvalo hodně dlouho než mi to sedlo. Jakmile skončí první město tak skončí asi všechno dobré... opustila mě atmosféra, moje nejmilejší jeanette, kterou vystřídá ten pitomej slizák kterej vám cpe jeden stupidní úkol za druhym. Sou tu různý frakce, který vám kromě keců moc nedaj, když k nim zrovna nepatříte. Příběh se točí okolo záhadnýho sarkofágu, kterej si každej jinak mysticky vysvětluje až z něho vypadne nakonec suchý zakončení. Nejvíc mi vadí, že hra neni dle mého rpg gusta. Řešení sou tu max dvě: boj nebo stealth... pokud neinvestujete ani do jednoho, tak se ve hře nepohnete nikam, navíc zkušenosti nedosáváte za boj, kterýho je tady nadbytek a je hodně nepřijemnej a protahovanej, ale jen za splněný ukoly. Rozhovory sou tady ukecaný, ale neni to žádnej planescape tornment.

Jednička je opravdu lepší. Dokončil sem za temnou stranu a teď se pokouším o opak. Sil a soubojů si tady člověk užije víc, dokonce je tu i řazení v jaký kategorii po x tym levlu chcete pokračovat. Zklamáním sou záporáci a odfláknutej konec. Prostě překvápko typu Revan se tu nekoná...