Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Střílečky moc nehraju, ale Unreal Tournament je výjimka. Skutečně na svojí dobu pěkně udělaná hra. Velký výběr zbraní a pěkně graficky zpracované areny. Můžete se ocitnout v aréně ve vesmíru nebo na hradě a ať už budete bojovat kdekoliv mějte nabité všechny zbraně, protože vždy tam bude dost lidí, kteří vás budou chtít sejmout.

Celkově na mě Unreal udělal obrovský dojem. Velké množství arén kde můžete bojovat o vlajky nebo o určité strategické body. O to kdo zabije víc nepřátel, na životy, nebo nebo prostý deathmatch případně dobývat nepřátelské pevnosti vlaky, podmořské základy a tak dále. Viděl jsem i Quake 3, ale Unreal Turnament je podle mě lepší. Hlavně právě v pěkně zpracovaných arénách, širokém výběru možností boje (vlajky,dobývání,deathmatch, životy, do určitého počtu zabití) .
Co je ve hře nejlepší? Když se vám ozve MMONSTER KILL

Pro: Grafické zpracování arén, velký výběr boje, velký výběr zbraní,mód dobývání

Proti: nic

+31
  • PC 90
Jak by napsal zapálený FaceBookář "jhako upa nejwíc tahle hra" :)
Patřím mezi ty, kterým Quake 3 k srdci nepřirostl, zato UT... to je iné kafe. Tuny zbraní + možnost alternativní střelby, parádní hratelnost, kruté hlášky ("Tag, you're it!"; "You suck!"; "Die, bitch!" atd. :)), naprosto KULERVOUCÍ hudba, spousta typů her... Jojo, co jsem se tohodle někdy v devátý třídě napařil...
Nutno dodat, že mě hodně bavil i singl, popř. hra proti botům :)
+27 +28 −1
  • PC 90
Quake III a Unreal Tournament, to byly hry, které ve své době rozpoutaly menší revoluci. Již žádná singeplayerová kampaň, žádné slaboduché pokusy o příběh, ale prostě jen vymasterované areny a pořádná řežba. Pamatuji, že názory na tento koncept stříleček byly zprvu skeptické, ale mistři z ID softu i Epic games dokázali všechny obavy hráčů zahnat – hra s boty dokáže být stejně zábavná, ne-li zábavnější než procházení kampaně pro jednoho hráče.

Nebud lhát, že pro mě je Q3 vítěz a to proto, že je rychlejší a tak nějak „progamingovější“. Hráč běhá rychleji, arény jsou navrženy tak, aby byl boj zběsilejší a kontaktnější, místo výtahů se používají jump pady, skákání ve hře má větší význam a to ani nemuvím o trickjumpingu... To však neznamená, že poražený je nějak nedostačivý, ba naopak, jen je zkrátka zaměřen na trochu jiný typ hráčů. Ve Q3 se hraje na skill, v UT se hraje pro zábavu a to opravdu funguje. Arény jsou rozlehlejší, nejsou navrženy čistě účelně jako v Q3, ale dbá se v nich i na design a estetiku. Ať už jde o gothic hrady, industriální chodby nebo vesmír, vše je naprostá špička. Taktéž u zbraní není tou nejvyšší prioritou použitelnost a vybalancovanost jako v Q3, jde zkrátka o to, aby si hráč dobře zahrál, tzn. některé jsou slabší, jiné naopak trochu „imba“. V singlu je to ok, ale v multiplayeru to představuje menší slabinu, např. raketomet je velmi devastující, možná až příliš, ale za to není tak kompaktní jako raketomet v Q3 – trefit někoho za letu ve vzduchu je zde snad nemožné.

K umělé inteligenci v obou hrách nemám výhrad, je to přesně tak, jak je třeba, tzn. zahrajou si začátečníci i profíci. Navíc, co je důležité, nepamatuju, že bych narazil na jakékoli AI bugy nebo nesmysly. Hra s boty je opravdu zábavná a téměř plnohodnotná, což bylo podstatné obzvlášť v době, kdy nebyl internet (nezapomeňte, že na dial-upu se kvůli pingu daly hrát pouze strategie, ne střílečky). Mody v UT jsou jednoznačně plus, opět prodlužují hratelnost a mou závěrečnou pochvalu si zaslouží parádní soundtrack.
+26
  • PC 95
Zvláštní... já se považuju za herního asociála, preferuju prakticky výhradně singly ale multiplayerové hře dám skoro maximální hodnocení? Když právě ona mě k té asocialitě převedla? Nezbláznil jsem se, opravdu to tak je. Tady je malá sonda singleplayerového hráče do cizího prostředí...

Do singlu jsem se ponořil právě díky tomu, že mě nebavila nutnost se naučit každý pixel prostředí nazpaměť a trénovat stovky hodin jen proto, abych si rovnocenně zahrál (což je nutnost u většiny MP her). Naštěstí UT nabízí tunu zábavy i s boty, které si přizpůsobím momentální náladě. Chci peklo? Nastavím je na max. Chci si připadat jako king? Dám jim inteligenci napařovací žehličky. A pak mi nic nebrání v tom si užívat perfektně navržené arény, skvělé zbraně (minigun je moje láááska), ještě lepší ozvučení a naprosto DOKONALÝ soundtrack. A můžu si hrát jak chci a ne tak, jak musím, protože jinak by se moje životnost v aréně počítala sotva na vteřiny.

Singl kampaň naštěstí vydrží docela dlouho a zahrnuje všechny herní módy. Jasně, v těch kooperativních byste boty nejradši picli a odběhali to celé sami, ale aspoň to není tak jednoduché. Takže já hodně oceňuju, že vývojáři na nás asociály mysleli a dali mi možnost si hru užít. A ne jen lítat sem a tam bez možnosti si vychutnat prostředí, jen aby mě nikdo netrefil. Hmmm, já fakt asi stárnu.

Je asi jasné, že tenhle žánr není úplně pro mě. Když už se někde pustím do multiplayeru, tak jedině tak, kde vím, že mám nějakou šanci. A to FPS hry rozhodně nejsou. Ale UT mi umožňuje zažít pocit neporazitelnosti kdy se mi zamane. Samozřejmě jsem i v dalších letech pár podobných her zkusil (včetně UT2003 a 2004), ale vždy se pokorně vrátil zpět. Jednak takový pocit z hraní už mi nikdy žádná jiná multiplayerovka nenabídla a vývojáři pak všude začali cpát vozidla, což jsem vždycky považoval za nejblbější nápad v historii blbejch nápadů. To já radši jednoduše a hezky postaru :-)

Pro: level design, zvuky, zbraně, soundtrack, single kampaň

+22
  • PC 80
Pamatuji si dobře na dobu, kdy v jednom měsíci vyšel Quake III a Unreal Tournament. Zatímco Quaka provázeli před vydáním natěšené preview, lidé od hry čekali div ne divy. Unreal Tournament se objevil jako blesk z čistého nebe. Vypukla mánie čistě multiplayerových akcí a v herních magazínech se psalo, jestli klasickým akcím neodzvoní. Naštěstí se tak nestalo. Bylo to asi tak stejné, jako že konzole zničí počítače.

Ačkoliv jsem ze začátku na Quaka nedal dopustit. Má lepší, rychlejší grafiku. Různorodé charaktery (na rozdíl od stále stejných ksichtů v Tournamentu) a mnohem adrenalinovější hratelnost. Tournament dějovou linku to taky nemá kdovíjakou (žádnou jsem nezaregistroval, ale můžu se mýlit). Až později jsem přišel na to, že i blbé dvě zásahové zóny skýtají mnohem více možností. Díky tomu hra poskytovala více možností. Najednou tu byli místa pro odstřelovače. Dneska se to může zdát trochu málo, ale vyblbli jsme se u toho královsky. Hlavně u mapy, kde byli ve vesmíru dvě vysoké věže, mezi nima volný prostor, kde jste museli přenášet vlajku.

Zbraně poskytli dva módy střelby, na rozdíl od Quaka. Akorát singleplayer je tady dost nudný. V tomhle určitě u mě Quake vítězí. Ačkoliv se Tournament tváří poměrně nenápadně, kupodivu jsme ho po lance hráli víc než Quaka. Bylo to hlavně kvůli tomu, že poskytoval víc specializovaných arén na jednotlivé zbraně. Dodneška si pamatuji třeba na tu kruhovou arénu, kde jsme po sobě divoce stříleli raketami. Jo, to byly časy..

Jeho zapomenutí podle mě způsobili pokračování, po jejichž vydání se na rozdíl od Quaka, o hru nikdo nestaral.

Pro: headshot, specializované areny na jednotlivé zbraně

Proti: nudný singleplayer, stejné, nebo podobné nezajímavé charaktery

+21
  • PC 95
Desítky hodin zábavy v SP, stovky dalších v MP, excelentní grafika a level design, nářezový soundtrack, grorious gore.....je třeba psát něco víc? Dobrá pokusím se najít jakékoliv nedostatky........ má ta hra nějaké? Jistě, rejpalové budou hlásat: " vždyt je to jen několik arénovejch map, kde pobíhaji testosteronový panáci, mají jen 11 zbraní, který ale mají debilní sekundární mody střelby a....a.a..srostě je to debilní hra." Haha. Více nemáte? OK. Velká rozmanitost modů a počet map je úctyhodná.
A samozřejmě neskutečně dynamická a zábavná hratelnost.
Soundrack, jak jsem již napsal je suproidní, pro téměř každou mapu jiná skladba.
Heavy metal, gotická hudba, parádní kombinace.

Unreal Tournament je nejlepší Unreal, který kdy byl vytvořen. Ostatní díly jsou také skvělé kousky, ale tento díl je pro mě vrchol MP řezanicové zábavy. Legenda!
+19
  • PC 95
To jsem Vám takhle moc nevěděl, co kde do čeho píchnout, času jsem moc neměl, a když už jsem měl na hraní chuť, sliny se sbíhaly primárně na již zažité, osvědčené záležitosti. Toliko k tomu, jak jsem se hecnul si znovu projít singlák původního UTéčka, tentokráte i s GOTY exclusive obsahem!

Coby letitý Kvejgář jsem vždycky trochu preferoval Quake 3, ale UT mu v raném mládí sekundovalo víc než adekvátně. A to především díky tomu, že k poskytnutí znamenité friendly fps řežby přistupoval značně jinak. Zatímco kvejk to víc než na cokoliv jiného hraje na rychlost a přesnost pohybu po důkladně naštudované mapě, během čehož hráč musí obezřetně střídat zbraně a vždy tasit takovou, kterou si jakákoliv daná situace žádá, a pak se s danou zbraní i dobře trefovat, UTéčko cestu za dominancí v souboji dláždí daleko metodičtěji, skrze diametrálně vyšší počet opravdu různorodých zbraní, které navíc všechny disponují hned dvěma režimy střelby. Znalost mapy je neméně důležitá, avšak kvalita míření je již citelně benevolentnější, anžto mnoho zbraní mají štědrý rozptyl, taková bazuka má s trochou trpělivosti tracking nepřítele, atd. A i s těmi několika zbraněmi, které se ničím neošulí, to není takové terno díky shovívavým hitboxům a celkově poměrně poklidnému, neagresivně cukavému pohybu pajduláků. Na druhou stranu design zdejších map bývá dalekosáhle spletitější, a bez zdravého využívání teleportéru se většinově člověk k těm nejlepším itemům ani nedostane.

Celkově, kolem a kolem, jsem UTéčko vždy vnímal jako tu správnou volbu pro opravdu poctivě týmovou hru. V kvejkovi jsou dodnes i týmové módy víc o individuální hře, kdežto v jůtý '99 může trochu lepší synchronizace hráčů opravdu znamenat celý rozdíl mezi výhrou a prohrou, přičemž člověk ani nemusí individuálně být zas až tak dobrej. Všechna čest, chytal jsem při tomto replayi značné choutky někde nějak dát do kupy nějakou poskromnější bandičku fandů, se kterou společně zavzpomínat.

Nicméně, já si opětovně stříhal jen tu SP kampaň, a ta, když zahodím okuláry nostalgie, nezestárla ouplně dobře, minimálně v této GOTY edici. V rámci sólo hry, a po stovkách čerstvých hodin právě v kvejkovi, jsem si uvědomil, že hodně velká část zdejších map mi vlastně vůbec není sympatická, a některé mi přijdou buď až hříšně zcvrklé, nebo donebevolajícně nudné. Ale chuj s tym, když gameplay je pořád tak či tak naprosto královsky šukézní! Akorát že… vyšší obtížnosti umí být až absurdně frustrující, protože zatímco nepřátelská AI se chová vskutku důstojně, poctivě sbírá itemy a ani Hawkeye by si nezadal s jejich muškou, tak ta přátelská AI je na některých mapách naprosto randomly absolutně tragická, a je to de facto jako bych proti tomu týmu emzáků razil sám. Obzvláště koncetrovaný výskyt těchto výkyvů jsem dokumentoval u vlajek, a právě během těch jsem ledabyle snížil na Average, protože jsem na to prostě už neměl nervy. Kdyby se v tom aspoň dal zapnout time limit…

Takže tak. Jsou to dlouhé roky, co jsem si místo kvejgáření trochu zaanrýloval, a ve výsledku jsem si nezpochybnitelně jen potvrdil svou citovou vazbu a preferenci, stejně jako jsem nyní naprosto neomylně a objektivně přesvědčen, že mezi tímto a trojkovým kvejkem je to právě ten kvejk, kdož zestárl s grácií a naprosto stejně krásně se hraje dodnes. Jo, vesměs to stejné jsem se dočetl a doslechl od těch jedinců, kteří UT hrajou tak dlouho, jako já kvejka, ale já, osvícen svatou masovou koulí, mám pravdu, že.

Pro: Svatý grál týmových fps...

Proti: ...jehož značku pohřbil Fortnite

+19
  • PC 85
Protože mě Quake 3 moc nebavil, zkusil jsem Unreal Tournament a udělal jsem dobře. Naprosto našláplá hra a perádními mapami, kulervoucím soundtrackem, hromadou zbraní a módů a rovněž parádní hratelností. To vše v super grafice, navíc bez velké náročnosti na hardware. Opravdu mě mrzí, že se tahle hra v ProGamingu moc nechytla, protože ambice na to rozhodně měla.

Pro: Super mapy, soundtrack, vyvážené zbraně, hratelnost, módy.

Proti: Nic.

+16
  • PC 80
Myslím, že v hodnocení, jestli je lepší Unreal Tournament nebo Quake III Arena je asi málokdo úplně objektivní. Já tedy rozhodně ne, protože Quakea jsem hrál v době vzniku a Unreal až teď, takže je asi jasné, co mám radši. I když výchozí pozici by měl mít lepší Unreal, protože předchůdce Tournamentu považuji za mnohem lepší hru, než předchůdce Quakea III.

Jako ruku na srdce, je to v podstatě to samé a liší se jen v drobných detailech. Ten nejpodstatnější je pro mě fakt, že nepřátelé v Unrealu jsou panáci, kdežto v Quakeovi měli "duši". Představení protivníků mě namotivovalo, tady je jen text s obrázkem.

Na druhou stranu je Unreal mnohem variabilnější v hratelnosti, i když jsem přeci jen hlavně deathmatchový typ, tak Assault byl nakonec velmi fajn.

Graficky jsou na tom obě hry skvěle, a to i dnes.

Krom protivníků u mě vede Quake i ve zbraních. Tam jsem měl rád všechny a všechny jsem zhusta využíval. Tady některé opravdu nemám rád (především plivátko, první dvě zbraně a kulomet) a vyváženost měla být asi lepší. Zejména se mi nelíbí, že zbraně vyžadující naprostou přesnost, jsou příliš slabé a takový raketomet či brokovnice přesnost nevyžadující, jsou příliš silné.

Level design je v obou hrách skvělý a nápaditý, v Areně je podle mě lepší a dynamičtější.

V hudbě asi vede o něco Unreal, ale úplnou chválu tedy ještě nepěji, asi bych to musel hrát déle, než těch 12 hodin. Ale je ji aspoň hodně.

Je tu taky příšerný rozdíl v obtížnosti mezi celou hrou a posledním soubojem s Xanem, asi tak o tři třídy a předpokládám, že je jedno, jakou obtížnost si člověk zvolí na začátku, ten rozdíl tam asi bude vždycky.

Každopádně je to výborná hra a jdu zkusit ještě ten internet mulťák, ale asi to nemá smysl, jelikož se tam potkám s magory, co to hrají dvacet let, ale tak třeba jeden kill dám.
+16
  • PC 75
Jen málo her disponuje natolik výstižným názvem, jako právě ta, kterou se vám zde pokusím představit. Nápad přetvořit legendární singleplayerovou hru Unreal na multiplayerové zápolení se ukázal jako více než životaschopný, protože i dnes, celých devatenáct let po jejím vzniku, je Unreal Tournament synonymem pro prvotřídní multiplayerovou střílečku, která se stala skutečnou legendou.

Důvodů, proč tato hra tak neohroženě vystoupala na piedestal multiplayerových akcí, je hned několik. Tím asi na první pohled nejzřetelnějším byla grafická stránka hry, které se v době svého vzniku řadila k tomu nejlepšímu, co jste mohli na herních monitorech spatřit. Ovšem tohle pozlátko by pozornost hráčů udrželo jen pár hodin či dní a nikoli desítky let, jak je tomu zde. Důležité je, že Unreal Tournament disponuje všemi důležitými pilíři hratelnosti, které u podobně laděné hry očekáváte. Má skutečně fantastickou paletu zbraní, plno excelentní map (a taky plno průměrných), mnoho do té doby nepoznaných a zábavných herních módů a nemalé množství zajímavých vychytávek a drobností, které jsou jako ona pověstná třešnička na dortu, do kterého rádi zaboříte svůj ksicht a nepříčetně ho budete hltat nejsen ústy, ale také šňupat nosem a možná i ušima.

Výše zmíněná paleta zbraní je v Unreal Tournament stejně tak vynikající, jako klasická. V jádru celé série Unrealů se stále dokola točí ty samé zbraně a rozhodně není veliký důvod to považovat za zkostnatělost či archaismus, protože jsou skutečně skvěle vybalancované. Sám se považuji za velikého příznivce shock rifle, jenž má ve své podstatě tři módy střelby a právě ten třetí, tedy kombo, je možná tím nejorinálnějším, s čím se u stříleček můžete setkat. O nic méně propracovaný není ani legendární raketomet, kterým lze nejen vystřelit jednu až šest raket, a to jak v řadě tak ji do jednoho místa, ale může rovněž házet stejný počet granátů a má tepelné zaměřování. Mnoho hráčů naopak nedá dopustit na flack kanon. Ten v prvním módu připomíná brokovnici a ve druhém granátomet, jen s tím rozdílem, že nestřílí broky a granáty, ale rozžhavené šrapnely. Popisovat zbraně bych zde mohl hodně dlouho. Je zde sniperka i rotační kulomet. Plasmatická zbraň i podivný ripper. Překvapivě užitečná pistole i silná a těžko ovladatelná bio rifle, kterou by Greenpeace jistě rádi zakázali.

Pokud jste zapřísáhlí pacifisté, ale naopak milujete architekturu, ani vy byste neměli tuto hru minout. Některé mapy jsou totiž značně inspirativní. Osobně mám slabost pro mapu Turbine, která se hraje výborně jak v duelech, tak i třeba v osmi lidech. Je zde i zprofanovaný Deck 16, lechtivá Agony, Malevolence, Codex, Sesmar, November a plno dalších map (byť některé se do hry dostaly až pozdějí díky volně stažitelným bonusovým balíčkům), které nejen skvěle vypadají, ale jak v praxi zjistíte, také se skvěle hrají. Je evidentní, že si na nich dal někdo hodně záležet a dobře jejich design promyslel. Jsou spletité, mnohovrstvé a můžete v nich používat různé taktiky, které se odvíjí od vašeho stylu a nesených zbraní. Na většinu míst se dá dostat z různých stran, nikde si nejste moc jistí svou kůží a vybavení je rozmístěno v rámci hratelnosti promyšleně. Zkrátka Unreal Tournament je hra, která je na druhý pohled hratelnější než na ten první a mapy zde voní ocelí industriálních továren, drolícím se zdivem i zaschlou pryskyřicí ušpalaného dřeva. A nezřídka i tichem vesmírné prázdnoty.

Ani umělá inteligence není belhavá stařena, která by za ostatními aspekty hry jakkoli zaostávala a vy v ní spíše spatříte vypracovaného atleta, jenž probíhá po mapách s jasnou myslí stratéga. Boti si chodí pro výbavu i na tajná místa a zdánlivě nedostupné plošiny, v týmové hře váš kryjí, pokud nesete soupeřovu vlajku a neváhají obětovat svůj život v prospěch týmu. Každý z nich má dokonce mnoho vlastních statistk, jako je přesnost, agresivita, oblíbená zbraň či tendence ke kempování a společně s jejich jménem a vzhledem si je můžete precizně nakonfigurovat i vytvářet zcela nové jedince. Jako šílený Frankenstein si budete připadat zvláště když svou sebranku umístíte do mapy středověkého hradu a každému ze svých dítek přiřadíte přesně ty rozkazy, jaké nejvíce korespondují s jeho povahou. A možná i v žáru nejprudší bitvy, kdy s rozšířenými panenkami budete kličkovat mezi raketami nepřátel a probíhat mezi zbytky těl těch méně šťastných, vám v mozku zbyde ještě dost kapacity, aby vám z hlášek a nadávek vašich spolobojovníků došlo, jak špatně si vedete na druhém konci mapy.

A co je onou třešničkou na dortu, o které jsem se zmiňoval? Můžete za ni považovat rozličné hlášky, které při hře uslyšíte, když se vám podaří něco výjimečného. Například double kill, multi kill, rampage, head shot a pochopitelně také Godlike či Mmmmonster killll. Až se tahle hláška dostane k vašim ušním bubínkům, jistě vám přeběhne po těle příjemně elektrizující mrazení a vy se nebudete moci zbavit přesvědčení, že démon masakru opustil hlubiny své krvavé říše a prostoupil vaším tělem.

Této hře se dá jen málo co vytknout. Snad jen některé mapy mi příliš nesedly, ale i tak je jich zde dost na to, aby těch skvělých zbývalo více než dost. Pokud jste mechem obrostlý pařan, kterému se tato hra na přelomu tisíciletí dostala na disk počítače, snad jste si ji užili tak jako já. Možná i vy jste nesčetněkrát spadli do kyseliny v mapě Deck 16. I vy jste se mnohokrát chtěli dostat na vyvýšenou plošinku v Turbině, kde je brnění, rotačák i těžce dosažitelná neviditelnost, ale nějaký parchant to tam opanoval pro sebe a vy jste mu tam házeli komba a granáty, ve snaze ho odsud vyštípat. I vy jste nejednou přišli o hlavu na pláních Face, potápěli se v mapě Frigate, spadli z mrakodrapu v nízké gravitaci či spatřili ten úsměv na šrapnelu flack kanonu, který vám zvěstoval jistý konec. Možná jste také panicky ustupovali před poloměrem destrukce jaderné hlavice, jen abyste za chvíli byli rozhozeni po širokém okolí jako zrní slepicím. Snad jste i hájili kontrolní body v módu domination do roztrhání těla, utíkali s nepřátelskou vlajkou jako o život a tetelili se obavami, že vás jedna z těch kulek, které kolem vás sviští, trefí do hlavy. Možná i vy jste se u Unreal Tournament úžasně bavili, ať již při zápolení s boty nebo s kamarády na internetu.

Pro: Zbraně, Shock rifle, AI, plno svělých map, zábavné módy

Proti: Některé mapy

+14
  • PC 100
Těžko psát něco jiného než superlativy k této hře, jenž kdysi změnila herní svět a nastolila novou éru na poli multiplayerového hraní a stala se legendou. Těžko se mi hledají ta pravá slova, neboť jsem s touto hrou vyrůstal a občas si ji zahraji i dnes. I po 15 letech existence se stále hojně hraje, stále se vytvářejí nové módy, mutátory apod. Ač se to zdá podivné, UT s časem zraje jako víno a i v dnešní době má co nabídnout. Má totiž něco navíc, co moc her ve svém žánru nemá a nemělo, a to je hratelnost a zábava. EPICu se podařilo vytvořit prakticky ve všech směrech vyváženou a velmi vyladěnou hru. Excelentní soundtrack, povedené zvuky, velmi zdařile navržené, propracované mapy připomínající reálné prostory, excelentní zbraně a atmosféra.

UT jako takový by nebyl bez dvou zásadních prvků. Prvním je speciální pohyb zvaný "dodge", který velmi zintenzivnil kvalitu hry a udělal hru daleku dynamičtejší a "efektnější".
Druhý prvek se týká herního módu CTF, kde se vyskytla malá, ale úžasná věcička zvaná translokátor. Tím úplně změnil CTF mód jako takový a dodal tomuto módu tu pravou zábavnost a dynamičnost.

Zde se bohužel nevyhnu srovnání s Quakem 3. Quake 3 je kvalitní hra, která sice také pomohla nastartovat on-line hraní, ale nenabízela nic přelomového, žádný prvek, který by byl přelomový z hlediska zábavy a hratelnosti. Posun zde byl pouze evoluční. Ne nadarmo UT získalo ocenění "Game of the year". K porovnání těchto dvou her se hodí tato věta, která vystihuje hry podle mého názoru velmi dobře. "Quake 3 byla evoluce, zatímco UT byla revoluce na poli multiplayerového hraní".
+12
  • PC 85
Souhlasím. UT mi též přišel lepší jak Q3. Co jsem strávil večerů nad výsadkem na pláži, kde nás z obou věží brali snipeři, nebo kdy jsme museli napadnout loď v přístavu a dostat se do kapitánské kajuty. Prostě, Assault mód zde neměl chybu, grafika byla perfektní a jak již bylo řečeno, nenáročná, soundtrack ke hře seděl jako berušky k Peugotu a té zábavy... Takhle se dělá MP hra... ;-)

Edit: Při přemýšlení, co nám UT přináší za léta své existence měním své hodnocení z 80 procent na 85 procent. Není to o moc více, ale přesto, hra si jej zaslouží.

Pro: Špičkový Assault mód, grafika, hudba, zvuky, totální akce. Výborná hra.

Proti: Nenapadá mě nic.

+11 +12 −1
  • PC 90
Pro mě osobně rozhodně špička v žánru, Q3 Arena mi nikdy nesedl, UT mi vždycky poskytl tu pravou dynamickou krvavou zábavu za doprovodu našlapaného soundtracku a klasických Unrealovských zbraní. Kdo hrál UT na Godlike obtížnost bude jistě souhlasit, že se jedná o to nejtěžší co kdy hrál s jen s tou vadou, že výdrž botů byla skutečně velká a zároveň účinek jejich zbraní také a takový styl zvětšování obtížnosti mi nikdy moc nesedl, o jejich schopnosti manévrování snad radši ani nemluvě, jejich cik cak poskakování a rychlost, salta a obří skoky, to je něco nad čím se musim jen smát, tedy hlavně nad demencí vývojářů kdy lidskému hráči férově nechali jen možnost jít dopředu, dozadu, doleva a doprava, schopnost "dodge" je tu pak snad jen jako totální výsměch, nepoužitelný paskvil, ale je to asi tak jediné co mohu vytknout. Výborné jsou všechny módy, nejlepší bylo když se skutečně zadařilo a náhoda zapracovala, daly se mapy v Assaultu i na Godlike bez pomoci parťáku prolétnout za pár vteřin.

Mrzí mě, že tak výborný koncept hry jaký má UnrealT, jeho mody, mise, hudba, zbraně, design totálně zabije absolutně zhovadilá nejvyšší obtížnost, která je opravdu nejtěží svým dementním způsobem, zatímco ostatní jsou zase primitivní, takže neni na výběr a člověk holt když chce těžkou obtížnost musí zkousnout nacheatované boty na Godlike.

Edit - 6.2 2011 dohráno na Godlike.

Pro: dynamika ,akce, zbraně a mapy, soundtrack

Proti: nepříliš dobře pořešené zvyšování obtížnosti

+7 +8 −1
  • PC 85
O třídu slabší, ale dle mého názoru pořád výborný souputník Quake 3. Věčný žabomyší zápas mezi Epicem a id Software v případě těchto dvou her zdárně rozsekla sama progamingová komunita, a zatímco Quake 3 se na tomto poli (pro které byly obě FPS vlastně stvořeny) odjakživa dařilo a daří, o UT už příliš mnoho zmínek asi nenajdete. Smůla.

Jedná se každopádně o nejlepší/nejúspěšnější díl od prvního Unrealu. Mohu tak konstatovat hlavně díky čarokrásnému ozvučení (lepšímu než kterým disponuje Quake 3, áááno), v té době všemu konkurenceschopné grafice a vyrovnaně kvalitním módům/mapám. Jinak ale platí: ZA KULTUROU DO PRAHY, DO OSTRAVY NA FOTBAL. -> ZA RELAXEM DO UT, ZA SKILLEM DO Q3. :-)

A mimochodem, UT vynalezl Assault.
+6 +7 −1
  • PC 70
Je to hra kterou hrajete ,když si chcete na někom vybít vztek . Opravdu ty létající kousky krve a masa jsou uklidňující . Zvláště Redeemer kterému říkám ´´atomovka´´ kvůli tlakové vlně po dopadu . Grafika je něco mezi Doomem 2 a Mafií 1 . Je tu spousta zbraní ,map a dokonce i pár těch skinů . Multiplayer je docela masakr . Kampaň je úplně stejná jako volná hra . Ale toto je opravdu hra ,na které si můžete jen vybít vztek .

Pro: Hodně zbraní a map ,multiplayer

Proti: Není zde žádné story

+6 +8 −2
  • PC 90
tyhle hře já říkám kultovní trhák.Vždycky mně šíleně bavilo stáhnout "sexy_voice_announcer" mode, mapu na phobos, mod instnat kill a pak už jenom do nekonečna poslouchat "HOLYYYY SHIT" :-D ... ja vim zvracenost

Pro: obtížnost,rychlost,modifikace

-5 +3 −8