Two Point Hospital

Po několika poměrně depresivních a temných hrách jsem se na tuto hru docela těšila. Two Point Hospital je humorná strategie, která na sebe láká prostřednictvím trhlého traileru, kde jsou ukázány ty nejbizarnější nemoci. Dává pocit, že stavění nemocnice nikdy nebyl větší zábava. Pro mě se ale z toho nakonec stalo „jen“ stavení nemocnice. I když choroby jsou vtipné. Při samotném hraní jsem tu humornost moc nevnímala. Nejvíce jsem vnímala různé hlášky z rádia.

V režimu kariéry je celkem 15 různých nemocnic ke stavění. Samozřejmě neberu v potaz mnoho dalších, které přidaly různá DLC, která ale já nevlastním. TPH to dělá dobře, protože vám tyto nemocnice ukáže a navnadí vás na ně. Určitě vánoční a s mimozemšťany vypadaly zajímavě. Problém je, že už v prvních nemocnicích můžete zůstat relativně dlouho. Vlastně konečným limitem je až zaplnění všech nabízených prostor a později vytrénování všech zaměstnanců na nejvyšší úroveň. Já se vlastně nikdy tak daleko nedostala, ale předpokládám, že pak už se toho moc dělat nedá. Samozřejmě vyskakují úkoly, ale to bez samotného stavění není tak zábavné.

Jak se postupuje k další a další nemocnici, hra postupně přidává další a další mechaniky, přibývají i nemoci a samozřejmě různé typy ordinací. Mezi tyto mechaniky patří trénování zaměstnanců, marketing, výzkum (kterým se pak dají otvírat právě i nové ordinace) a velmi zajímavá mechanika epidemií a s tím spojený očkovací lov. Je to taková skoro akční pasáž ve stavěcí hře. Najednou musíte rychle najít všechny nemocné, musíte vnímat pacienty a nenechat nemoc se rozšířit. V malé nemocnici je to sranda, není problém všechny najít, ale ve velké už to byl problém. Trochu mi to kazili také duchové. Když před nimi pacienti utíkají, samozřejmě neprojevují příznaky hledané nemoci. Také se rozběhnou po celé nemocnici, čímž jdou hůře nalézt.

Velmi zajímavá byla nemocnice, kde není možné vydělávat peníze od pacientů, ale veškeré příjmy jsou z plnění zadaných úkolů. Zde najednou musíte zcela změnit své kroky, protože ty, které jste si již navykli dělat v předchozích nemocnicích, tady fungovat samozřejmě nebudou. Při prvním hraním jsem si tohoto faktu nevšimla a jela jsem podle toho, jak jsem byla zvyklá nemocnici stavět. Dostala jsem se až do momentu, kdy se to nedalo zachránit a musela jsem nemocnici restartovat. Což byl jediný případ, když jsem to musela udělat.

Jediná taková významnější věc, co by asi hře vytkla, je nepřítomnost seznamu místností. I když jsem se snažila vytvářet si ve své nemocnici oddělení a dávat stejné typy ordinací k sobě, téměř nikdy to nakonec nevyšlo. Když bylo potřeba kvůli velkému množství pacientů postavit další ordinaci, hold jsem jí šoupla jinam. Nepředělávala jsem kvůli tomu celou nemocnici. Měla jsem i pár nemocnic, kde jsem byla línější a tam tedy byly ordinace hodně rozházené. To už se o žádném oddělení nedalo vůbec mluvit. Pro jednotlivé ordinace jsem chtěla, aby sestry i lékaři měli vytrénovány ty dovednosti, aby nejlépe odpovídaly daným ordinacím, ke kterým jsem je následně přidělovala. Problém byl, když jsem právě ztratila přehled, kolik jednotlivých ordinací mám a nevěděla jsem např. kolik sester se specializací na lůžková oddělení potřebuji.

Musím přiznat, že hry, které mají něco společného se společností SEGA (ať už jako vývojáře, nebo vydavatele), moc nehraji. Překvapil mě tak docela nepříjemně hlasitý zvuk (nebo řekněme melodie), která se přehraji při zobrazení loga této společnosti. I při tom, že jsem měla sluchátka na normální hlasitost, tak to bylo velmi nepříjemné. Nakonec jsem si zvykla před zapnutím hry sundat sluchátka a nadat je až po zobrazení loga. Tohle není výtka ke hře samotné, ale spíše ke společnosti SEGA.

Bohužel, i když se jedná o dobrou hru, mě se z ní často stal boj o to, jak co nejrychleji dostat všechny zaměstnance na nejvyšší úroveň, vytrénovat jim schopnosti, postavit všechny nutné ordinace, splnit úkoly a jít do další nemocnice. Důvodem je, že mým cílem bylo hru co nejrychleji dohrát a jít k další hře do herní výzvy. Dokonce jsem i hraní přerušila a mezi tím jsem si odehrála ostatní hry do výzvy, když jsem viděla, že tahle bude opravdu na dlouho. Pokud je váš cíl Two point hospital dohrát, neužijete si to. Chce to jí dát ten čas a úžit si budování nejlepší nemocnice, co dokážete postavit.