Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Připadá mi jako by to bylo nedávno, když jsem se na DH dotazoval, zda mám zkusit nějaký díl ze série Splinter Cell. Dal jsem na kladná doporučení a najednou zjišťuji, jak to uteklo a já komentuji díl čtvrtý nesoucí název Double Agent.

Jak už sám název napovídá, Sam Fisher tentokrát nepracuje jen pro svoji mateřskou vládní organizaci NSA, ale navíc i pro JBA, kterou má za úkol infiltrovat a je proto nucen, jak se říká, sedět na dvou židlích. Jak už to bývá, zavděčit se ale oběma přece jen nelze, takže za to, co udělá pro JBA, nesklidí vždy právě velký obdiv u NSA a naopak. Proto ve hře není nouze o dějové zvraty spojené se ztrátou důvěry a jejím zpětným obnovováním u té či oné organizace a někdy i vyvolání pocitu, že pokaždé správné rozhodnutí neexistuje. To sice nezní zrovna pozitivně, ale z hlediska dějového to svůj kladný význam má, jelikož to hře dodává jakýsi filmový nádech, který mě osobně zaujal a po odehrání předcházejících tří dílů to pro mě byla vítaná změna. Co se však ve hře naštěstí ku prospěchu věci nezměnilo, jsou stále skvělé stealth pasáže, které jsou pro celou sérii vyhlášené svoji kvalitou, stejně tak i pasáže ryze akční, při nichž kromě chladných zbraní dojde i na Samovy přesné střelné zbraně.

Co ovšem kvalitu 4. dílu nemálo snižuje, je patrně nejvyšší počet bugů ze všech dílů, kterými je hra bohužel nechvalně proslulá a celkově je tak poněkud zatracována. Ani mně se bugy nevyhnuly, ale jednak jich bylo minimum a jednak se naštěstí daly úspěšně řešit, takže mi herní zážitek citelně nepokazily a postup do samého závěru hry včetně bonusové mise nepřekazily.

Co dodat? Kdo mě zná, čekal by, že po tomto díle otevřu dokořán dveře následujícímu 5. dílu Conviction. Netvrdím, že to neudělám, ale pokud vše nasvědčuje tomu, že hlavní hrdina o výsostné postavení tajného agenta v tomto díle přišel, budu s jeho pořízením velmi váhat. Pokud je to totiž pravda, pak touto změnou vývojáři pozapomněli na velmi zásadní věc. Postarali se tak o degradaci jedné z nejlepších stealth akcí. A tou série Splinter Cell miminálně pro mě prostě je.

Pro: stále skvělá stealth akce, dvojitá role hlavního hrdiny, zbraně

Proti: výskyt bugů

+32
  • PC --
Po třech letech se vracím ke hře, kterou jsem už dávno zatratil pro její technické problémy a nudný začátek.

Šanghajskému týmu se rozhodně nedá upřít snaha o originalitu a celkové posunutí série trochu jinam - a ruku na srdce, Splinter Cell přesně tohle potřeboval. Nápad s dvojím agentem je skvělý, mise na základně JBA mě velmi bavily, možná více, než samotné mise v terénu. Některé mini-hry jsou zábavné a rozhodující momenty ve hře jsou opravdu prekérní.

Bohužel, to je tak všechno. To ostatní už se dá považovat za kvality budgetovky někde z Ruska. DA trpí neuvěřitelným množstvím bugů a chyb v technickém zpracování, bez patchů je hra nehratelná, i s nimi jsou bugy na denním pořádku. A nejen bugy, ale i jisté logické nesrovnalosti. Asi největší WTF moment mě čekal ve čtvrté misi - na jedné straně ledovce vládne krásné počasí, stačí se ale posunout o pár metrů a dál a začne sněhová bouře jako kráva. Navrácení se zpět do míst, kde bylo hezky má za následek opětnou změnu počasí na slunečné. A tak pořád dokola. Legrační. V posledních misích se mi stávalo, že zastřelená stráž vstane z mrtvých, nebo že se od ní kulky odrážejí jako od lokomotivy. Největší problém je pak vyvolávání poplachu stráže, která vás na piko-sekundu spatřila - v tu chvíli po vás jde celé okolí naprosto jistě. A že kolem zuří válka a vy používáte zbraň s tlumičem? Neva, stejně všichni naprosto přesně vědí, odkud jde střelba.

Zatímco noktovizor byl v minulých dílech nepostradatelnou součástí výbavy, tady jej ani nevyužiji a když se o to chci pokusit, tak mě z něj hned začne bolet hlava. Kdo takovou rozlinkovanou obrazovku schválil, kdo na to má čumět? Kromě toho je čtvrtý díl opravdu krátký, teoreticky obsahuje pouze šest hlavních misí a omáčku okolo.

Nenudil jsem se, nelituji času, ale Double Agent zůstává i přes své světlé stránky nejslabším dílem série.

Hodnocení:
**/5
Spíše zklamání.
+15
  • PC 55
"Tom Clancy's SplinterCell 4: SplinterCell4.exe - Chyba aplikace : Instrukce na adrese 0x1090bba6 odkazovala na adresu paměi 0x0572ffea. S pamětí nelze provést operaci: written...."

Splinter Cell - Double Agent je první z mých 111 dohraných her, která spadla při závěrečných titulcích.

Což je jenom vrchol totální programátorský stupidity, jež byla na tuto hru kvůli lemplům z Ubi Shanghai uvržena.V prvních dvou misích jsem se také dočkal tří BSOD, pokaždé s chybou audio driveru, a to na PC jež zvládá Armu 2, Crysis nebo GTA4 10 hodin v kuse rock stable.Zde naštěstí pomohlo nastavit akceleraci zvuku přes dxdiag na "basic" - pak už hra místo BSOD "jen" padá do win, viz výše.
Kromě těchto problémů se pak ve hře vyskytují různé další bugy, stíny blbnou, animace se podivě zpomalí při chůzi po schodech, grafika je mnohem horší než na Xboxu 360 ( i na max detaily).Menu jsou řešená otřesně, plus mi hra třikrát za hru zahlásila, že nemám žádné savy (=hovadina), takže jsem musel začínat level od začátku.Pak bych ještě dodal, že se framerate docela často pohyboval kolem 20-30, na GTX 280.

No, když pominu totální neschopnost Shanghaiského týmu na poli programování, tak...samotná hra ujde.Level design je docela zábavný - mise v Shanghai (překvapivě) je dokonce velmi dobrá, zaoceánská loď nebo Rusko mě taky bavilo.
JENŽE! Pak tu jsou 4 mise, které se odehrávají na základně teroristů.Už první z těchto misí mě neskutečně nudila - a co teprv když jsem jí hrál potřetí, po čtvrté? Hmmm? Nepředstavitelnej opruz.
Příběhově se taky nejedná o nic extra, ale to už hezky shrnul Montana.Ikdyž možnost několika konců je aspoň trochu zajímavá (bohužel zase shozená tím, že všechny stojej za hovno).
Hudba stála oproti Chaos Theory za nic, ikdyž skladba v menu je skvělá - ale když jsem jí slyšel po 50té, už mě opravdu tolik taky nebrala.
Nebudu se dál rozepisovat, prostě Double Agent je zdaleka nejhorší hra v sérii a dohrál jsem jej jen z povinnosti jako přípravku na Conviction (by Ubi Montreal, takže se těším).Double Agent je ještě horší než Pandora Tomorrow, a přál bych si, aby Ubi nechal tým v Shanghai rozpustit, protože "made in china" se pro skvělou sérii založenou v Kanadě fakt nehodí.

Pro: Design asi tří misí, skladba v menu

Proti: Všechno ostatní

+14 +18 −4
  • PC 85
Když jsem tuto hru kupoval, rozhodoval jsem se ještě mezi ní a Hitmanem: Blood Money, nakonec jsem se tedy rozhodl pro tento Splinter Cell a to na doporučení prodavače, který nad hrou jásal a já jsem tedy Hitmana odsunul na později.

Již při první misi jsem tedy poznal starý dobrý Splinter Cell, ale jelikož nemám v této sérii moc dílů odehráno, tak jsem rozpoznal hlavně změny v grafice a to opravud velké. Později na mne již čekalo veliké překvapení a to v hraní na dvě strany. Během plnění různých misí máte zadány různé úkoly a z toho několik pro teroristickou JBA a vládní NSA. U obou organizací máte také ukazatel důvěry, který musíte držet neustále co nejvýš, protože když ji ztatíte, tak mise končí neúspěchem.

Dále se mi také líbilo několik misí, které probíhali v základně JBA, v New Yorku. Zde jste také mohli plnit úkoly jak pro JBA, tak škodit a plnit je pro NSA, zvlášť ty byly zajímavé a "napínavé". Pokud jsem tedy u atraktivity misí, tak snad nejvíce se mi líbila ta v Šanghaji.

Snad jedinou, ale celkem zbytečnou a velikou nevýhodou byla zabugovanost hry. Asi tím největším je problém s trezory, ale díkybohu jsem ho po pár dnech vyřešil a hra u mne neztratila na atraktivitě a pro mne je to snad nejlepší díl ze série Splinter Cell.

Pro: grafika, zajímavé mise a úkoy

Proti: bugy

+13
  • PC --
Sam Fisher a jeho prvá úloha ako Double Agent. Príbeh sa začína ideálne. Všetko ide po másle a zo všetkého som bol nadšený a následne aj sklamanie. Misií celkom málo. Z tých 10 (+1 za dobrý koniec) sa 4 odohrávali v základni JBA (pre mňa sklamanie a zbytočne predlžovaná hra). Ked si pomyslím aké polená mi hra sama hádzala pod nohy. Optimalizácia stála za jedno kopyto. Typický príklad toho ako hra ma byť príkladne zabugovaná. Ani by som sa nehneval keby na PC hra nevyšla. Bugy ma sprevádzali celou hrou od začiatku až do konca. Záseky o hocijaké predmety, padanie hry a dokonca som ani hru skoro nedokončil vdaka bugom (problém som vyriešil tak že som musel som znížiť rozlíšenie na 800x600 aby sa mi ending spustil). Celkovo som sa ale zabavil a aj užil si to. Sam Fisher je späť ale nie v najlepšej kondícii.

Pro: Grafika, Hudba, Fisher sa zaľubil, príbeh

Proti: Bugy, Misie, Optimalizácia,

+12
  • PC 60
Nepamatoval jsem si že by čtvrtý Splinter Cell stál nějak výrazně za houby, ale po znovu dohrání musím dát zdejším hodnotitelům za pravdu. Ta hra mi házela klacky pod nohy od samotného začátku až po odfláknutý konec.

Už při spuštění jsem nechápal kam se mi poděl indikátor viditelnosti a kde je k čertu kurzor při hackování? Pohybem myší jsem sice mohl na jednotlivé položky najet, ale myš jsem neviděl. Po marné procházení diskuzí jsem koukl na youtube a zjistil, že to není bug ale featura. Double Agent vychází vstříc konzolím, takže se vše velice neprakticky ovládá šipkama - pohyb v počítači, hackovací mezihra, přecitlivělé ovládání trezorů a dokonce i inventář, který snad vymýšlel sám ďábel. V duchu konzolí už tu nemáte popisy, ale velké barevné ikonky, které ovšem občas nenaběhnou. Pokud se minutu plížíte za nepřítelem a nenaskočí Vám ikonka chycení, je to k vzteku. Pokud Vám nenaskočí ikonka otevření dveří, kterými projít musíte, je to na zabití a nakonec mi musel pomoc cheat na procházení zdí...

A takhle můžu pokračovat dál a dál. Noční vidění je odporné, paradoxně jako bonus za všechny sekundární úkoly získáte noční vidění z prvních dvou dílů. Noční vidění je Vám stejně na hovno, protože většina misí se odehrává ve dne, kde prakticky nemáte kam schovávat těla. Odměnou za sekundární úkoly získáváte gadgety, což jsou většinou nepoužitelné granáty. Nikdy se mi nepodařilo třeba plynový granát trefit tak, abych někoho uspal (což ovšem platí i pro předchozí díly). Zmršené jsou i naprosté základy - úkoly kdy občas netušíte kam jít (hlavně při odchodu z lokace). Ukládání na spoustu pozic, kdy se quick save občas ztratí, nekonečné loadingy a to i během mise.

Jsou to sice drobnosti, ale ono stojí za prd i to ostatní. Tak třeba příběh. Sam ztratí při nehodě dceru, zdrcený se vzdá kariéry a infiltruje se do teroristické organizce JBA. Je tak zdrcený, že o dceři nepadne v příběhu ani zmínka. V JBA plní Sam mise, přičemž je ale úkolován i NSA a na plnění záleží důvěra jednotlivých organizací. Na papíře to zní hezky, v reálu to nefunguje. Není problém mít důvěru na max a i když jsem ve třech klíčových rozhodnutích udělal správnou věc, jako zrádce jsem byl odhalen až v poslední misi. K dovršení všecho na konci umírá Lambert.

Oproti parádním příběhům je čtverka vůbec slabý odvar. JBA tvoří pět hlavních postav, přičemž většina není ve hře nijak důležitá, o co JBA jde se v podstatě nedovíte tradiční odpálit bomby mě moc nestačí a vůbec to nevypadá jako Clancy, spíše jako řadový díl Walker Texas Ranger. K celé té bídě se přidává absence pořádných animací a jsou tu sice tři konce, jenže ty jsou podány formou dialogu při titulkách...

Mísí je tentokrát 11, ale nenechte se zmást. První mise nemá s příběhem nic společného, poslední je kraťoučký potitulkový bonus. A ze zbylých devíti se čtyři odehrávají na základně JBA. Což je další level pekla. Na základně máte 25 minut, při kterých musíte splnit něco pro teroristy. Pokaždé do zblbnutí musíte opakovat střelnici, skládání min (které v příběhu nejsou nijak využitý) a opičí dráhu. A kromě toho Vás úkolují, abyste sesbírali o každém z pětice osobní, profesionální a medicínský záznam, záznam hlasu, sken otisku prstů a sítnice. Divím se, že nechtěli ještě vzorek moči a stolice... Připočtěte si k tomu, že v normálních prostorách máte vypnuté plížení a běhání a že místa kde tohle máte sbírat jsou zakázané oblasti a máte představu jak to stojí za hovno. Neustále jsem bojoval s vyhazováním z míst, přistižením při něčem co nemám, jednu misi jsem si zopakoval, protože jsem tu nálož úkolů prostě nestihl.

Těch 60% dávám nakonec za to málo dobré co zůstalo. Občas vtipný výslech, pár nových pohybů (chytání zpoza zdi je parádní, stejně jako omračující údery). Občas úžasná grafika. A především těch pár kol, kdy to funguje jako dříve. Stealth od začátku do konce, žádné časové limity ani podobné nesmysly, parádní lokace. Především luxusní výletní loď, ale i hotel v Šanghaji nebo vězení uprostřed vzpoury. Naopak v Africké Kinshase uprostřed války jsem si připadal jako v Call of Duty a na jakýkoliv stealth jsem mohl zapomenout.

Nejslabší z dílů, které jsem hrál a plánoval hrát, ale aspoň stále Splinter Cell. Conviction jsem kdysi zkusil ale to už se stealth akcí nemělo nic společného.
+12
  • PC 75
Série Splinter Cell, kterou jsem hrál s pauzami popořadě od prvního dílu, se čím dál více zlepšovala - přibývalo zbraní (a doplňků k nim), zdokonalovaly se pohyby hlavního hrdiny a v neposlední řadě doznal zlepšení i multiplayer. Čekal jsem tedy, že série bude pokračovat ve stejném trendu, ale bohužel jsem se přepočítal a po vynikajícím třetím dílu nastupuje díl čtvrtý s názvem Double Agent, který pomalu odbočuje od základní trilogie.

Může se sice chlubit bezkonkurenčně nejlepším příběhem, který už má s politikou pramálo společného, ale samotné hraní mi už nesedí tolik, jako tomu bylo v předchozích dílech. Jediným kladem Double Agenta není pouze příběh, i když je tím největším, protože hrát za dvě strany najednou je nevšední zážitek a já se nejednou rozhodoval, jestli mám splnit příkaz NSA nebo JBA (zvláště v osmé misi, kdy se rozhodujete, jestli necháte nebo nenecháte vybouchnout loď, přičemž já jí vybouchnout nechal, aby Enrica přežila). Dalším kladem je bezesporu naviják, při jehož používání jsem si připadal jako ve filmu Mission: Impossible. Rozbití slabého ledu a vtáhnutí vojáka pod něj byla situace, která mi učarovala a zopakoval jsem si jí klidně i několikrát za sebou. Z misí se mi nejvíce líbila ta ve vězení, kterou jsem zažil snad jen ve hře The Suffering.

To by asi byl výčet kladů a teď k záporům, kterých se tu vyskytuje více než dost. Ve hře se nachází neskutečné množství bugů, já jsem sice narazil pouze na dva ("trezorový" a "pohybový"), ale o to více mě otravovaly. "Trezorový" bug se mi podařilo odstranit až díky zdejší diskuzi (kolečkem myši), a "pohybový", který nastal jen někdy, když jsem se plížil okolo nějakého předmětu a najednou jsem nemohl dopředu, dozadu ani do stran, jsem řešil loadem. Dalším záporem jsou savy. Nejen že nešly pojmenovat, ale hlavně občas přestaly fungovat, a proto jsem později přešel na systém rychlého ukládání a nahrávání. Délka hry o deseti (popř. jedenácti) misích mi opravdu nestačila a chtěl jsem víc, ale korunu všemu nasadil závěr, kdy jsem prostě dokončil misi a místo outra běžely závěrečné titulky.

I když se může zdát, že čtvrtý díl Splinter Cell spíše haním, určitě nelituji, že jsem si ho zahrál, ale protože jsem se u něj už nebavil tolik jako u dílů předchozích, znovu si ho asi nezahraji.

Pro: příběh, hra na dvě strany, rozhodování, naviják, vtáhnutí vojáka pod led, mise ve vězení

Proti: bugy, savy, délka, závěr

+11
  • PC 85
Prijde mi neuveritelne, ze obri spolecnost jako Ubisoft, muze vypustit ackovy titul jako Double agent v takovym stavu jak se stalo (problemy s kartamy geforce, caste bugy, problemy s dual core atd) Ale stalo se, a me jako vernemu fanouskovi serie nezbyvalo nez hrat.. Vsechny nastrahy spatne optimalizace jsem prekousal, a vysledkem je paradni herni zazitek. I pres opusteni zazite koncepce jde o vybornou hru. Jsem zvedav jak dopadne a hlavne kdy vyjde Splinter Cell Conviction

Pro: moznost opakovaneho hrani - nelinearnost - je to vyhoda ? ?

Proti: tezko se opousti to kvuli cemu mate jednu herni serii tak radi

+8 +11 −3
  • PC 80
Opět nový engine a opět skvělá hratelnost spojená se skvělým příběhem (téma dvojitého agenta k tomu ve Splinter Cellu přímo vybízí).

Double Agent tak nabízí revoluci v sérii Splinter Cell, kdy Vy jako hráč hrajete na obě strany, což je někdy velmi zábavné a flustrující (kdy nevíte, jak se zachovat, především ke konci). Double Agent také nabízí slušné minihry, kdy se ve volném čase jen tak potulujete po základně infiltrované bandy a škodíte jim ve prospěch NSA.

Celkově vzato je Double Agent krokem kupředu a celková hratelnost je velmi zábavná a dobře zpracovaná.

Pro: Hra na obě strany, engine, prostředí, oddych od předešlých dílů,

Proti: místné bugy, které mě docela štvaly,

+7
  • PC 75
Po skvělém prvním díle Splinter Cella, který se vydal do neznámých vod špionských akcí, se po ne tolik úspěšném druhém pokračování dočkal skvělého třetího dílu a dost lidí si myslelo, že tímto trilogie skončila. A taky měli z poloviny pravdu. Čtvrtý díl, Double Agent, už jak sám název napovídá, není jen o tajných nočních misích po celém světě, ale také o Samovi jakožto dvojitém agentovi.

Sam Fisher už není tím, kým býval. Aspoň to tak lze vyčíst z první fáze hry. První mise Vám sice dá vzpomenout na zlaté časy u Třetí sekce, avšak toto je konec jedné kapitoly her o Samu Fisherovi. Toto byla ta úplně poslední tajná mise pro třetí sekci. Od této mise už bude vše jiné.

Sam stárne, to prostě nezastaví. Ale také pocítil ohromnou ztrátu. Jeho dceru Sarah srazilo auto, když se vracela z vysokoškolské párty. Bohužel to nepřežila a Sama to psychicky položilo. Sam ze dne na den sekl s prací a odebral se do ústraní. Trvalo to však jen pár měsíců a najednou se něco změnilo.

Sam si nechal oholit hlavu a začal vykrádat banky. Asi není třeba psát, že s jeho výcvikem mu to šlo velmi snadno. Avšak po nějaké době je zatčen a dostává 20 let natvrdo v Kansaské federální věznici, kde dostane do cely mladého Jamieho Washingtona.

Avšak nelekejte se, ze Sama se nestal ze dne na den bankovní lupič a vrah. Ve skutečnosti nezabil ani jednoho člověka. Celé to bylo velké divadlo, vymyšlené Samem a Lambertem. Jelikož byl dlouhé měsíce sám, začal se nudit a požádal Lamberta o nějakou práci. Dal mu velmi těžký úkol, zničit teroristickou organizaci JBA operující na území USA s plány zničit americká velkoměsta. Nejlehčí cesta proto byla nasadit Sama do vězení, do vězení kde s ním v cele sedí Jamie Washington. Jamie, který patří do organizace JBA a Sam mu pomůže utéct z vězení. Sam přijímá novou roli, je z něj dvojitý agent. Double Agent!

Po útěku z vězení se dostáváte do sídla organizace, kde musíte projít tréninkem a seznámit se s členy JBA. Postupně pro ně plníte mise, od zajmutí obrovského supertankeru až po misi v Šanghaji. Celou dobu plníte různorodé úkoly, jak pro JBA, tak pro NSA a je pouze na Vás, které a jak vedlejší úkoly splníte. Každé vaše rozhodnutí ovlivní, jakou důvěru k Vám bude která organizace mít. Proto se příběh odvíjí čistě na Vašich rozhodnutích. Můžete si hrát na hodného chlapce a nebo na záporáka. Jelikož má příběh dva konce, záleží čistě na Vašich rozhodnutích, který uvidíte.

Tím bych více neprozrazoval z příběhu a zaměřím se na technickou stránku hry. Grafický engine je zde stále stejný jako např. v Chaos Theory, tudíž se hra po grafické stránce nezměnila. Avšak, co zde opravdu chybí z předchozích dílů, je hra světla a stínu. Dokonce zde budete plnit první denní misi v historii Splinter Cella. Také Sam už nebude nosit jen stále stejný černý oblek, ale vymění ho za bílý arktický nebo za triko a kraťasy s pouštním vzorem.

Bohužel, jak jsem teď psal, hra světla a stínů není příliš povedená, neboť i v té největší tmě vidíte bez problému i bez nočního vidění a někdy je až s podivem, že Vás nepřátelé nevidí.
Když už jsem zmínil noční vidění, bylo by záhodno říct, že Samovy brýle jsou stejné jako v Chaos Theory a ani výbavička neprošla nějakými zásadními změnami. Přibylo pár předmětů, jako například akustické granáty či více druhů nástěnných min, avšak systém páčení zámků či hackování zůstal prakticky nezměněn. Jedinou novinkou je otevírání trezorů a pár miniher, které jsou však jednoduché.

Co mě však na hře velmi štve je veliká zabugovanost, což se projevuje častým padáním hry, zaseknutím animací či problémy při načítání. Já osobně měl s bugy velký problém a díky tomu největšímu, kdy se zasekla konečná animace, jsem nemohl hru dohrát a užít si závěrečnou bonusovou misi. Kdybych měl říci, co mi ještě vadilo, mohl bych zmínit zastaralou grafiku, občasné problémy se zvukem, omezená podpora pro širokoúhlé monitory (rozlišení 1280x1024 pro klasické monitory a 1280x720 pro širokoúhlé považuji za velmi špatné) a nakonec taky nudné pasáže na velitelství JBA.

Ale abych jen nekritizoval, velmi se mi líbil příběh a mise, které autoři zvládli a možnost je všechny splnit stealth způsobem, o který tu už tolik nejde.

Závěrem však musím říct, že hra je pro mě v mnoha ohledech horší než její předchůdce Chaos Theory, kterému jsem udělil vysokých 95% a hlavně kvůli bugům musím hodnotit stejně jako druhý díl a to 75%.

Pro: + Pěkný příběh, dobré mise

Proti: - veliké bugy! - zastaralá grafika, špatná podpora pro širokoúhlé monitory

+7
  • PC 60
Je sice moc hezký, že se Ubisoft Shanghai snažil o změnu, jenže jak víme jen snaha nestačí... Nesnáším předávání sérii jiným autorům, jen proto aby se včas stihnul vydat novej díl...

Pokus o "psychologickou" hloubku Samovi postavy je úplně směšnej. Navíc nacpanej do asi minutovýho, nic neříkajícího sestřihu, kde se jen tak mimochodem dovíme, že jeho dceru zabilo auto a Sam je z toho až tak zničenej, že je mu všecho jedno a nakonec přijme "sebevražedný" úkol. To všechno v minutě tupých záběrů, takřka bez smysluplnýho komentáře. No jo, on vlastně nebyl čas udělat pořádný intro.
Stejně směšně vypadá samotná Samova postava. Taková miniverze Schwarzeneggera. Kde na tom proboha byli? V bojovým oblečku vypadá ještě normálně, skoro jako v prvních dvou dílech... Jenže když ho navlečou do trika, tak jako by úplně změnili jeho 3D model a najednou je z něho Arnie. Nechápu.

Nápad s infilitrováním teroristické buňky a práce na obě strany (národní bezpečnost NSA vs. důvěra teroristů JBA) sice není bůhví jak originální, ale rozhodně ve hrách dost neobvyklý. Jenže... zase to zpracování! Zase, zase a zase. Vypáda to, že "zase" a "jenže" tady budou nejčastější slova.
Proboha k čemu jsou mi ukazatelé důvěry obou stran, když je mám neustále plný? Při hraní se totiž prakticky vůbec nemusíte rozhodovat pro koho budete dělat. Bez nějakých větších následků si můžete pracovat na obě strany a všichni budou spokojení. Sem tam se sice objeví "velké" rozhodnutí, kdy se musíte přiklonit buď k jedněm nebo druhým, jenže jejich důvěru si zase nahrabete v průběhu hry na těch "mini" rozhodnutích. Navíc i ty "velký" rozhodnutí a vůbec všechny "překvapivý" zvraty jsou hodně velká znouzectnost jen aby se něco dělo. Celej ten systém důvěry je naprosto stupidní a v tomto podání úplně zbytečnej. Přitom to ale je dobrej nápad! Co dobrej. Výbornej! Jenže čas jsou peníze, že ano.

Tak co dál... Takzvané Undercover mise, kdy jste na základně JBA a můžete se po ní volně pohybovat. JBA vám zadá nějaký banální úkol, dotoho dostanete něco málo špiclování pro NSA a máte na to pevně stanovenejch 25 minut. Co z toho vznikne? Na poprvé vcelku zajímavá mise. Na podruhé si říkate "Už zase?". A na potřetí už chcete hru vypnout.

Double Agent má i svoje klady. Třeba různorodost prostředí kde se mise odehrávají je výborná a ani mi zas tolik nevadí, že je valná většina misí za světla. Jenže to zase (sem vám to říkal) sráží tupost úkolů, které v nich máte provádět a hlavně neskutečná lehkost a blbá AI, která se chová úplně stejně jako by byla tma a tak si vás nevšimne ani když proběhnete 5 metrů před ní. Rozumějte, AI není zas tak blbá, ale prostě není přizpůsobená hře za světla. Asi by to bylo moc programování a na to nebyl čas.
K dobru musím přičíst taky několik vážně cool pohybů, který tvoří naprosto awesome momenty (vtáhnutí strážnýho pod led, čapnutí hlídky při vejití do dveří atd.). Už ale tak nějak scházi pamětihodné mise jako je TGV v Pandoře, maják v Teorii chaosu a podobně. Někdy je vidět, že se snažili udělat efektní scény, ale většinou jsou hrozně prvoplánový. Nejvíc zarážející na tom ale je to, že na DA dělali právě lidi co udělali TGV a další vcelku originální mise v Pandoře.
Další jasnej klad je hudba. Amon Tobin z trojky se sice nekoná, ale i Michael McCann odvedl výbornou práci a podle mě se snažil přiblížít právě Amonovi (kompletní soundtrack je zdarma ke stažení, ale je v tom balíčku dost neprakticky rozházenej do několika složek).

Původně sem myslel, že Double Agent u mě bude něco mezi osmičkou a sedmičkou. Člověk při hraní zas tak netrpí a místy se i baví, jenže čím víc sem o hře přemýšlel po dohrání, tak tím víc sem si říkal, že mohla být mnohem, mnohem lepší.
Jde o po všech stránkách vyloženě odfláklej kus, kterej měl zůstat ve vývoji ještě nejmíň rok. Radši ani nezmiňuju neskutečnou zabugovanost, kterou sem u AAA hry dlouho neviděl. Padání při každým druhým loadingu, měnící se nasvícení scén, mizení Sama a nepřátel (vidíte pochodovat jen pověšené zbraně :). Naprosto chápu, proč si s pětkou dávaj v Montrealu na čas. Další faux pas si Ubisoft a hlavně celá série nemůže dovolit.

(je to trosku delsi, ale lepsi nez nic :)
+6 +7 −1
  • PC 60
Forrest Gump: "Tak jsem byl v Bílém domě. Zase. A mluvil jsem s prezidentem USA. Zase."
Sam Fisher: "Tak jsem zneškodnil nebezpečného teroristu. Zase. A zachránil USA před ohrožením. Zase."

Sérii Splinter Cell většina lidí vnímá od prvního po třetí díl. A já konečně pochopil, proč tomu tak je. Mám Sama rád. Jeho sarkasmus, jeho čest, jeho díl od dílu rostoucí strniště a svaly. Bohužel v Double Agent má Samův dabér Michael Ironside asi stejně prostoru jako Arnie v Terminátorovi jedničce. Kam zmizely Samovy sarkastiké poznámky? Kam zmizely jeho vtípky, které prohazoval směrem k chyceným nepřátelům? Netuším. Ale hře to ubírá neskutečným způsobem.

Zmizely i stíny. Konečně nestačí zalézt do rohu místnosti a vědět, že vás nikdo neuvidí i přes tři jasně zelená světla. Hru to dost mění a troufám si říct, že dobrým směrem.
Vůbec celý SC:DA je trošku jiný než předešlé hry. Ať už je to v osobnějším příběhu, větším důrazu na Samovo svědomí nebo na náplň misí (které jsou většinou denní).

Co hru potápí je nevyužitý scénář. Double Agent? Možnost volby? To jsou jen prázdná slova (ostatně jako pokaždé). Ať uděláte cokoliv, je to samozřejmě jedno. Jen se vám sníží/zvýší důvěryhodnost u dané organizace. Zejména poslední Sofiina volba je k smíchu. Ve hře chybí detaily.

Chybí tam vtip. Chybí smysl první mise. Chybí nějaké WOW momenty (SC - na Sama naběhnou vojáci a míří na něj zbraněmi. Lambert vypne elektřinu a Sam má pár cenných sekund, než vojáci zareagují a schová se. SC:PT - vlaková mise. SC:CT- vloupání se do trezoru; míření na sebe navzájem s tím holohlavým chlapem), je to komicky krátké (půlka té krátkosti zabere procházení se (doslova) po základně teroristů), má to bugy (blikání stěn, nefunkční trezor), po technické stránce je to horší než minulý díl (jak je to možný?), vojáci jsou hloupější... a hlavně AUTOHEAL.
Už jsem se smířil s tím, že autoheal existuje. Dokážu ho pochopit v Call of Duty, kde je asi vážně jedno, jestli sbíráte lékárničky nebo se krčíte v rohu. Ale Sam Fisher je agent, kterého by měl zabolet každý pád, každý škrt kulkou. Proč si teda vypočítávat kroky, když jste stejně za vteřinu zdraví jako rybičky?

Pozn. hrál jsem na střední obtížnost.

O "profesionální" češtině ani nemluvím, něco tak prasáckého jsem dlouho neviděl - netřeba zmiňovat, že se občas v titulcíh objevilo: "subtitl0///xxx*" apod. Ale to není chyba hry, to je jasný.

Závěrem: série tímto dílem utržila veliký šrám na kráse. Hlavně díky nevyužitému potenciálu. A naštvala mě absence coop módu ze Chaos Theory.

Pro: osobnější děj, Sam stárne, malinká změna gameplaye, credity

Proti: bugy, absence Samových hlášek, absence WOW momentů, občas (často) nemožnost odemknout trezor, autoheal

+4
  • PC 90
pro me nejlepsi a nejoriginalnejsi dil serie,konecne se se Samem zjijete v jeho nejtezsi chvili,videt ho tak na dne a jeste ve vezeni az vas to herne zaboli:),tema dvojiteho agenta ve svete her nevidene a vynikajicne zpracovane...to velice napomaha skvele atmosfere ,jestli vas nahodou pri undercover misi neodhali, napriklad "kdy sakra otevru uz ten sejf Emile uz jde!!!":D.Velitelstvi JBA a mise v nem sou super.Mise jsou taky super a konecne se odprostite od rousky noci,bitevni vrava v africe je fakt hutna......Padani s padakem,plavani pod ledem a vtahnuti strazneho pod led a bodnuti nozikem proste nezapomenutelne chvile.Graficka vypiplanost jako Samova jizva na hlave a pot.

Pro: konecne luxusni pribeh,atmosfera,mise

Proti: obcas kamera

+1 +4 −3