Je sice moc hezký, že se Ubisoft Shanghai snažil o změnu, jenže jak víme jen snaha nestačí... Nesnáším předávání sérii jiným autorům, jen proto aby se včas stihnul vydat novej díl...
Pokus o "psychologickou" hloubku Samovi postavy je úplně směšnej. Navíc nacpanej do asi minutovýho, nic neříkajícího sestřihu, kde se jen tak mimochodem dovíme, že jeho dceru zabilo auto a Sam je z toho až tak zničenej, že je mu všecho jedno a nakonec přijme "sebevražedný" úkol. To všechno v minutě tupých záběrů, takřka bez smysluplnýho komentáře. No jo, on vlastně nebyl čas udělat pořádný intro.
Stejně směšně vypadá samotná Samova postava. Taková miniverze Schwarzeneggera. Kde na tom proboha byli? V bojovým oblečku vypadá ještě normálně, skoro jako v prvních dvou dílech... Jenže když ho navlečou do trika, tak jako by úplně změnili jeho 3D model a najednou je z něho Arnie. Nechápu.
Nápad s infilitrováním teroristické buňky a práce na obě strany (národní bezpečnost NSA vs. důvěra teroristů JBA) sice není bůhví jak originální, ale rozhodně ve hrách dost neobvyklý. Jenže... zase to zpracování! Zase, zase a zase. Vypáda to, že "zase" a "jenže" tady budou nejčastější slova.
Proboha k čemu jsou mi ukazatelé důvěry obou stran, když je mám neustále plný? Při hraní se totiž prakticky vůbec nemusíte rozhodovat pro koho budete dělat. Bez nějakých větších následků si můžete pracovat na obě strany a všichni budou spokojení. Sem tam se sice objeví "velké" rozhodnutí, kdy se musíte přiklonit buď k jedněm nebo druhým, jenže jejich důvěru si zase nahrabete v průběhu hry na těch "mini" rozhodnutích. Navíc i ty "velký" rozhodnutí a vůbec všechny "překvapivý" zvraty jsou hodně velká znouzectnost jen aby se něco dělo. Celej ten systém důvěry je naprosto stupidní a v tomto podání úplně zbytečnej. Přitom to ale je dobrej nápad! Co dobrej. Výbornej! Jenže čas jsou peníze, že ano.
Tak co dál... Takzvané Undercover mise, kdy jste na základně JBA a můžete se po ní volně pohybovat. JBA vám zadá nějaký banální úkol, dotoho dostanete něco málo špiclování pro NSA a máte na to pevně stanovenejch 25 minut. Co z toho vznikne? Na poprvé vcelku zajímavá mise. Na podruhé si říkate "Už zase?". A na potřetí už chcete hru vypnout.
Double Agent má i svoje klady. Třeba různorodost prostředí kde se mise odehrávají je výborná a ani mi zas tolik nevadí, že je valná většina misí za světla. Jenže to zase (sem vám to říkal) sráží tupost úkolů, které v nich máte provádět a hlavně neskutečná lehkost a blbá AI, která se chová úplně stejně jako by byla tma a tak si vás nevšimne ani když proběhnete 5 metrů před ní. Rozumějte, AI není zas tak blbá, ale prostě není přizpůsobená hře za světla. Asi by to bylo moc programování a na to nebyl čas.
K dobru musím přičíst taky několik vážně cool pohybů, který tvoří naprosto awesome momenty (vtáhnutí strážnýho pod led, čapnutí hlídky při vejití do dveří atd.). Už ale tak nějak scházi pamětihodné mise jako je TGV v Pandoře, maják v Teorii chaosu a podobně. Někdy je vidět, že se snažili udělat efektní scény, ale většinou jsou hrozně prvoplánový. Nejvíc zarážející na tom ale je to, že na DA dělali právě lidi co udělali TGV a další vcelku originální mise v Pandoře.
Další jasnej klad je hudba. Amon Tobin z trojky se sice nekoná, ale i Michael McCann odvedl výbornou práci a podle mě se snažil přiblížít právě Amonovi (kompletní soundtrack je zdarma ke stažení, ale je v tom balíčku dost neprakticky rozházenej do několika složek).
Původně sem myslel, že Double Agent u mě bude něco mezi osmičkou a sedmičkou. Člověk při hraní zas tak netrpí a místy se i baví, jenže čím víc sem o hře přemýšlel po dohrání, tak tím víc sem si říkal, že mohla být mnohem, mnohem lepší.
Jde o po všech stránkách vyloženě odfláklej kus, kterej měl zůstat ve vývoji ještě nejmíň rok. Radši ani nezmiňuju neskutečnou zabugovanost, kterou sem u AAA hry dlouho neviděl. Padání při každým druhým loadingu, měnící se nasvícení scén, mizení Sama a nepřátel (vidíte pochodovat jen pověšené zbraně :). Naprosto chápu, proč si s pětkou dávaj v Montrealu na čas. Další faux pas si Ubisoft a hlavně celá série nemůže dovolit.
(je to trosku delsi, ale lepsi nez nic :)
Pokus o "psychologickou" hloubku Samovi postavy je úplně směšnej. Navíc nacpanej do asi minutovýho, nic neříkajícího sestřihu, kde se jen tak mimochodem dovíme, že jeho dceru zabilo auto a Sam je z toho až tak zničenej, že je mu všecho jedno a nakonec přijme "sebevražedný" úkol. To všechno v minutě tupých záběrů, takřka bez smysluplnýho komentáře. No jo, on vlastně nebyl čas udělat pořádný intro.
Stejně směšně vypadá samotná Samova postava. Taková miniverze Schwarzeneggera. Kde na tom proboha byli? V bojovým oblečku vypadá ještě normálně, skoro jako v prvních dvou dílech... Jenže když ho navlečou do trika, tak jako by úplně změnili jeho 3D model a najednou je z něho Arnie. Nechápu.
Nápad s infilitrováním teroristické buňky a práce na obě strany (národní bezpečnost NSA vs. důvěra teroristů JBA) sice není bůhví jak originální, ale rozhodně ve hrách dost neobvyklý. Jenže... zase to zpracování! Zase, zase a zase. Vypáda to, že "zase" a "jenže" tady budou nejčastější slova.
Proboha k čemu jsou mi ukazatelé důvěry obou stran, když je mám neustále plný? Při hraní se totiž prakticky vůbec nemusíte rozhodovat pro koho budete dělat. Bez nějakých větších následků si můžete pracovat na obě strany a všichni budou spokojení. Sem tam se sice objeví "velké" rozhodnutí, kdy se musíte přiklonit buď k jedněm nebo druhým, jenže jejich důvěru si zase nahrabete v průběhu hry na těch "mini" rozhodnutích. Navíc i ty "velký" rozhodnutí a vůbec všechny "překvapivý" zvraty jsou hodně velká znouzectnost jen aby se něco dělo. Celej ten systém důvěry je naprosto stupidní a v tomto podání úplně zbytečnej. Přitom to ale je dobrej nápad! Co dobrej. Výbornej! Jenže čas jsou peníze, že ano.
Tak co dál... Takzvané Undercover mise, kdy jste na základně JBA a můžete se po ní volně pohybovat. JBA vám zadá nějaký banální úkol, dotoho dostanete něco málo špiclování pro NSA a máte na to pevně stanovenejch 25 minut. Co z toho vznikne? Na poprvé vcelku zajímavá mise. Na podruhé si říkate "Už zase?". A na potřetí už chcete hru vypnout.
Double Agent má i svoje klady. Třeba různorodost prostředí kde se mise odehrávají je výborná a ani mi zas tolik nevadí, že je valná většina misí za světla. Jenže to zase (sem vám to říkal) sráží tupost úkolů, které v nich máte provádět a hlavně neskutečná lehkost a blbá AI, která se chová úplně stejně jako by byla tma a tak si vás nevšimne ani když proběhnete 5 metrů před ní. Rozumějte, AI není zas tak blbá, ale prostě není přizpůsobená hře za světla. Asi by to bylo moc programování a na to nebyl čas.
K dobru musím přičíst taky několik vážně cool pohybů, který tvoří naprosto awesome momenty (vtáhnutí strážnýho pod led, čapnutí hlídky při vejití do dveří atd.). Už ale tak nějak scházi pamětihodné mise jako je TGV v Pandoře, maják v Teorii chaosu a podobně. Někdy je vidět, že se snažili udělat efektní scény, ale většinou jsou hrozně prvoplánový. Nejvíc zarážející na tom ale je to, že na DA dělali právě lidi co udělali TGV a další vcelku originální mise v Pandoře.
Další jasnej klad je hudba. Amon Tobin z trojky se sice nekoná, ale i Michael McCann odvedl výbornou práci a podle mě se snažil přiblížít právě Amonovi (kompletní soundtrack je zdarma ke stažení, ale je v tom balíčku dost neprakticky rozházenej do několika složek).
Původně sem myslel, že Double Agent u mě bude něco mezi osmičkou a sedmičkou. Člověk při hraní zas tak netrpí a místy se i baví, jenže čím víc sem o hře přemýšlel po dohrání, tak tím víc sem si říkal, že mohla být mnohem, mnohem lepší.
Jde o po všech stránkách vyloženě odfláklej kus, kterej měl zůstat ve vývoji ještě nejmíň rok. Radši ani nezmiňuju neskutečnou zabugovanost, kterou sem u AAA hry dlouho neviděl. Padání při každým druhým loadingu, měnící se nasvícení scén, mizení Sama a nepřátel (vidíte pochodovat jen pověšené zbraně :). Naprosto chápu, proč si s pětkou dávaj v Montrealu na čas. Další faux pas si Ubisoft a hlavně celá série nemůže dovolit.
(je to trosku delsi, ale lepsi nez nic :)
