Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Streets of Rage 4

Lizardcube •  Guard Crush Games •  DotEmu •  Seaven Studio (PS4, Switch) •  BlitWorks (XOne)
30.04.2020
15.07.2021
kompatibilní
83
12 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Po dlouhých 25 letech se vrací legendární beat'em up série Streets of Rage, která slavila velký úspěch na platformě Sega Mega Drive. V rozmezích let 1991 a 1994 vznikly první tři oficiální díly pod hlavičkou Segy a až dlouho poté v roce 2006 vznikl fanouškovský titul Streets of Rage Remake, který skloubil všechny tři díly dohromady a přidal i něco navíc.

Ve Streets of Rage 4 se můžete těšit na staré známé, jako jsou Axel Stone a Blaze Fielding, kteří byli ve všech předešlých dílech. Dále z jedničky se vrací Adam Hunter a do party přibyly nové tváře – Cherry Hunter a Floyd Iraia. Grafický kabát je tentokrát v celshadovaném stylu, známém z her jako XIII nebo Borderlands. Snahou vývojářů bylo zachovat co nejvíc z původní série, o čemž svědčí například fakt, že k soundtracku byl jako jeden ze skladatelů opět povolán Yuzo Koshiro, který má na svědomí předešlé díly.

Po stránce hratelnosti se Streets of Rage 4 nijak zvlášť neliší od původní trilogie a jedná se opět o klasickou automatovou beat'em up arkádu, avšak v moderním provedení. Mezi novinky patří například kombo systém, takzvané Star Moves, ultimátní útoky jednotlivých postav, pro jejichž použití je nutné sbírat hvězdy ukryté po úrovních, nebo možnost hrát až ve čtyřech lidech najednou v lokálním multiplayeru. Hra nabízí i online multiplayer, avšak pouze pro dva hráče.


Poslední diskuzní příspěvek

@Isair (30.05.2021 15:55): Aha, moc jsem to nestudoval, byl to spíš jen tip.
Mě se to naopak dost líbí, že jsou stále nadšenci, kteří vydávají hry na staré platformy . Smekám před nimi!!

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Někdy člověk čeká 15 minut a přijde mu to jako věčnost, no a pak stane, že 26 let uteče jako voda. Řeč je o oficiální sérii Streets of Rage.

Jsme automatový hráč, mám rád mlátičky alias beat´em up hry a série Streets of Rage je moje srdcovka a počítám sem i neoficiální verzi Streets of Rage Remake. Moje očekávání jaké bude SoR 4 byly obrovské.

Streets of Rage 4 dějové navazuje tam kde skončila 3. Po smrti Mr X se ujímají syndikátu jeho děti dvojčata Mr Y a Mrs Y. Proto je potřeba opět povolat staré známe jako je Axel Stone, Blaze Fielding, Adama Hunter a i nějaké nové Cherry Hunter dceru Adama, plus Floyda Iraia a jeho kybernetické paže.

Nejdůležitější pro Beat´em up hry je hratelnost a jak už ostatní díly ukázaly Streets of Rage s tím nikdy neměla problém. Otázka je, zda v dnešní době odstojí jen tři tlačítka? Odpověď je, že hra využívá čtyři tlačítka (lze přepnout do starého režimu jen na tři) jedno na sebrání předmětu, jinak jsou to zase jen tři tlačítka, kterými mi dáváte punkáčum na frank. Když říkám na frank, tak tím myslím, přes držku, nakope jim prdel, udělá jim pytle pod očima jelikož je nově ve hře kombo systém a údery na sebe navazují až to není hezky. Je to hezký ale ne pro punkáče a tlusté motorkářky. K tomu je upravený systém používání speciálu, pokud ho použijete ztratíte část energie, kterou je možnost si doplnit mlácením nepřátel ale nesmíte dostat úder jinak ztratíte i tu část energie za speciál. Vývojářů se povedlo skloubit jednoduchost do složitosti. Přimět hráče využívat těch pár pohybu co ve hře jsou, tak aby je kombinovaly a využívaly je všechny. Přitom udělali totálně rozdílné postavy, s každou se hraje jinak a přitom mi přijde že jsou navzájem vybalancované. To že jeden má sílu a druhý umí běhat, třetí má úder, kterým se dají mlátit na zemi, čtvrtý úhyb, tak si jsou prostě rovni. Minulých dílech to většinou nejvíc válcoval Axel, ve čtyřce Axelovi trošičku ubraly síly, rychlosti, takže oproti ostatním dílům je to znát ale v konečném součtu, je to dobře. Schrnu to do jedné věty: Na opakované hraní je zaděláno! Plus je možnost si odemknout dalších 12 retro postav z minulých dílu.

S prvních videi jsem měl z nové grafického kabátu SoR 4 rozpačité pocity, přece jen jsem retro hráč. Postupem času, čím víc jsem se začal zajímat o vydaní hry se mi začal komiksový styl zamlouvat. Po prvním spuštěním byly rozpačité pocity tamtam. Postavy jsou prokreslené, pohyby plynulé vše jede krásně. Level dyzajn je luxusní, hezké levely střídají krásné levely a díky tomu jak vše vypadá dobře, mi přijde, že sem tam se objeví místnost, která oproti ostatním vypadá úplně odfláknutě. To ale nemění nic na faktu že graficky SoR 4 je parádní, obzvlášť pokud si vypnete všechny ukazatele energii. Další skvělá věc co se vývojářům povedla, je grafická vylepší či vypnutí HUBu , retro styl atd. Prostě zase něco navíc a to se cenní.

Pro hudbu musí napsat samostatný odstavec. Asi málo ze starších pařanů by neznalo nějakou 16bitovou skladbu či melodii série Streets of Rage. Jsou tak profláknuté, že i ti co neposlouchají elektronickou hudbu, řeknou že hudba u Streets of Rage je dobrá a hlavně k tomu sedí. Pokud jde o SoR 4, tak vývojáři vsadily na jistotu a to na Yuzo Koshiroho, který dělal hudbu i předešlým dílům. Opět vše vyšlo na jedničku, progresivní elektro, střídají techno aby pak mohla najet melodie, které se zaryje do podvědomí. Pokud by jste chtěli za vzpomínat na minulé skladby a porovnat s aktuálními, není nic jednoduššího než v menu přepnout na retro music, další body pro vývojáře.

Co říct závěrem, hru jsem dohrál nesčetněkrát a stále mě baví. Stále zkouším nová komba, učím se v čem je jaká postava dobrá a bych konečně mohl zkusit obtížnost Mania na jeden kredit. Jediný větší zápor je špatně fungující multiplayer, který dost laguje. Přes Remote Play od Stemu jede online plynule. Jinak se Streets of Rage 4 opravdu povedlo, jen je škoda že SEGA se postavila zády k Streets of Rage Remake, který považuji za nejlepší. Jelikož si myslím, že tento španělský fanoušek vývojář mohl být nápomocen udělat Streets of Rage 4 nepřekonatelnou hrou. 95%

Pro: Grafika, Hudba, Kombo, Varibilita postav, Nastavení.

Proti: Špatně fungujicí online multiplayer

+13
  • PC 85
Mnou dlouho očekávaná mlátička právě dohrána cca za 7 hodin herního času. Pokud si pokládáte otázku, jestli hra stojí za momentálních 25 euro, tak na to existují dvě odpovědi. Pokud jste na prvních třech dílech vyrůstali jako já a je pro Vás tahle série naprosto oddanou srdcovkou, neváhejte, pokud ne, počkejte si na akci a to klidně sakra dlouho.
Tvůrci čtvrtého dílu slibovali, že se pokusí maximálně vycházet z původních her a to dodrželi se všemi plusy ale bohužel i mínusy dané série.
Začnu příběhem, který je jednoduchý, s příjemným nádechem retra a návazností na předešlé díly, ale o příběh u téhle série nikdy stejně nešlo.Vrací se tři základní postavy a to Axl, Blaze a hlavně Adam, který byl můj jasný favorit vždycky a bohužel byl jenom v prvním díle, takže jsem se trochu naštvaně zavrtěl když jsem při prvním zapnutí zjistil, že si ho nejdřív musím vybojovat. To sice netrvalo dlouho, ale o to víc rozčarovaný jsem byl, když jsem ho získal, jelikož není jako postava moc dobrý a tím se dostávám k těm kladům a mínusům které jsem zmiňoval.
Obtížnost téhle hry je doslova úchylná. Nevím, jestli sem jenom herní máslo, ale už jednička se v jednom prakticky nedala projít a hra stavěla na kooperaci dvou hráčů a tomu byla taky obtížnost přizpůsobená. Začal jsem na EASY a udělal jsem dobře, sám bych hru v životě na vyšší level nikdy neudělal a ještě k tomu jsem z 12 kol musel prostě odehrát 9 kol s Axelem, jelikož je jako jediný rychlý, silný, má skvělé obranné i útočné pohyby a jediný v tom šíleném počtu nepřátel obstojí. Adam je pomalý a jeho útoky ve větším počtu nepřátel nestačí. Blaze je sice úžasná, ale slabá a nedošel sem s ní přes šestý kolo. Ostatní dvě postavy nemá cenu zmiňovat. Jako zpestření pokud budete hrát hru ve dvou a více lidech může být, ale průměrný hráč jako jsem já si s nimi ani neškrtne.
Herní vlastnosti a grafika jsou perfektní, hra je zábavná a věřím, že i když hru projdete celkem rychle, zvládne Vás zabavit hned několikrát.
Levelů je 12 a přiznám se, že po tolika letech čekání bych jich uvítal klidně o 8 víc. Hlavní bossové jsou jako vždy mnohem těžší než finální, ale Mr. X byl ve všech předchozích dílech taky slabší než jeho gorily.
Během hry můžete přepínat z originálního soundtracku na původní melodie z prvních dílů, bohužel vybrané melodie nepatří k mým oblíbeným a dobré jsou asi jen tři, zbytek jsem buď ani nepoznal nebo byl hnusně upravený, aby hráč přeci jen dal přednost nové práci. Plusy a mínusy soundtracku jsou stejné jako kdysi, buď narazíte na naprosto fascinující syňtákovou pecku, nebo ujetou elektro šílenost ze které vám z bubínku po pěti minutách poteče krev. V posledním kole je ovšem soundtrack naprosto vymazelný.
Když shrnu všechny pojmy a dojmy, tak jsem sice čtvrtý díl sfouknul jedním dechem a nadšením, ale jsem si vědom neduhů které hra má a to je především pro mě šílená obtížnost a slabé postavy, které mi jako hernímu máslu nestačí abych hru zvládnul a dokázal si ji na plno užít. Hra, která na mě dýchla devadesátý léta donutila mě uronit nejednu slzu, ale taky si od plic zařvat a dostat menší záchvaty vzteku. Ostatně jako i původní díly. Je to svým způsobem víc než povedený návrat legendy, ale bez parťáka si to neužijete tak, jak byste chtěli.Proto ''jen'' 85%.
+12