Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Ona je roj! Slečna Kerriganová, objekt mokrých snů mnoha geeků, moc dlouho v lidské formě nevydržela, vzhledem k nepříznivým okolnostem a nedůvěře lidské rasy se opět obrátila ke zlu a rozhodla se plenit! Kampaň přímo navazuje na Wings of Liberty, akorát se nyní nevypráví očima Jima Raynora, nýbrž zmíněné Kerriganové. Filmová videjka jsou neskutečně působivá a vypadají jako ty nejdražší a nejepičtější sci-fi filmy, možná ještě líp, ovšem mám pocit, že in-game animací krapet ubylo. Ten pocit byl možná navozen tím, že příběh je jednodušší, kratší a přímočařejší. Zatímco Wings of Liberty bylo nehledě na propuknuvší apokalypsu laděno do pohody westernového stylu Firefly, Heart of the Swarm je poněkud „obyčejnější“ honba za jediným cílem – pomstou. Příběh je na žánrové poměry stále vysoce nadprůměrný, nicméně nemohu se ubránit pocitu, že jsem čekal něco alespoň o pár procent sofistikovanějšího.

Náplň misí nepřináší mnoho nového, opět máte nejčastěji před sebou prostý úkol – dobít nepřátelskou základnu, jen zřídka něco ubránit, udržet a výjimečně se dostane i na „Diablo-like“ mise, kde nemáte bázi a máte uklikat nepřátelskou přesilou pomocí schopností a kouzel Kerrigenové. Trošku mi zde chybí inovace, vzpomínám třeba na misi z WoL, kde se mělo zabránit v průjezdu vlaku, nebo kde se dělalo něco aspoň trochu vybočujícího z konceptu RTS. Taktéž mi HotS nepřijde tak dobře vygradované, mise nenabírají takové epičnosti jako WoL, např. že jsem dohrál hru jsem poznal až podle závěrečného videa, poslední mise rozhodně nedosahovala rozměrů finální mise WoL, obtížnost byla nepříjemně zjednodušena… Co se týče singleplayeru, musím podotknout, že jak Brood War, tak The Frozen Throne byly lepšími datadisky.

Naštěstí hlavní devizou Starcraftu II je multiplayer, HotS mělo několik měsíců vypuštěnou betu, kde hráči pomáhali testovat balanci a připravovat nové jednotky do oběhu. Necítím, že by hra doznala takových změn, jako bylo v dobách Brood Waru a Frozen Throne, kdy datadisky některé strategie komplet překopaly. Avšak to, co není radikální, ještě neznamená, že je špatné. Změny jsou méně výrazné, za to však vymezují větší prostor pro hlubší strategické přemýšlení. Starcraft II je hra hodně závislá na timingu, ne náhodou by každý hráč měl mít zapnutý u mini mapy herní čas! Nové jednotky umožňují nové timing útoky, alternace starých strategií a build orderů. Je třeba se skutečně zamyslet a pak člověk může přijít s kupou nových věcí. Obecně nové jednotky posilují harras a obranu proti němu, tzn. velké epické bitvy drahých jednotek zůstanou téměř beze změny, ovšem cesta k vysokému techu bude trnitější, těžbu vám může narušit více věcí, zpozdit rozvoj vašeho města je jednodušší. Hra sice myslela i na obranu proti těmto novým možnostem, nicméně ta není automatická a vyžaduje vstup hráče, tzn. pro to, abyste něco ubránili, musíte bedlivě sledovat mini mapu, mít rychlé reakce a patřičné jednotky k dispozici. Starcraft II tedy úspěšně rozvíjí progaming tím, že přidává možnosti a komplikuje ovládání. Ohledně toho chválím, protože to je ta správná cesta!

Celkově, jako u každé hry od Blizzardu, nelze být nespokojen, ale přiznám se, že jsem čekal o něco málo víc, jsem hodně zvědav, co přinese Legacy of the Void, kampaň má nakročeno k epickému finále, ale v multiplayeru se budou muset hlavičky pořádně zamyslet, aby dokázali hru inovovat a pořádně nakopnout, protože HotS nevydrží svěží více než 2-3 roky…
+19
  • PC 75
Vydrží Kerriganové její opětovná lidská reinkarnace nebo se Blizzard vydá směrem nejmenšího odporu? Nevím jak druzí, já si ale nějak nedokázal představit, že by se Sarah Kerriganová neměla vrátit jako Queen of Blades. A evidentně si to nedokázali představit ani otroci ve vývojářských továrnách králů renderovaných filmových střepin - i když, netřese se tento titul nějak v základech? Neztrácí Blizzard dech? Ono by se ostatně nebylo ani čemu divit, jednou dojde dech každému.

Málokdo má RTS systém vymazlený jako Blizzardi, lehký, intuitivní, čerstvě vylíhnutý zergling by si klidně mohl lápnout před monitor a v klidu začít z fleku hrát. Věc, která nepotřebuje žádné opečovávání. To stejné grafika - je báječné sledovat, kam se tento žánr až dostal a jak skvěle umí vypadat (in-game animace vypadají tak dobře, že konkurence bude ráda, když jejich renderované scény budou vypadat aspoň jako in-game prostřihy z SC II.). Hlasový fond, ozvučení, filharmonický doprovod, to všechno je na špičkové úrovni, jen...

Jen nějak se nám z té space opery pomalu stává soap, (spoiler) opravdu si někdo myslel, že Raynor skutečně zařval? Dokonce i scéna, kdy Kerriganová dává svůj život všanc Raynorově rozmaru (fňuk), měla své mohutné ohlášky od chvíle, kdy Raynor "zmizel" a když se pak Kerriganová dozví to "hrozné" překvapení, sorry, ale vnímal jsem to jako nejočekávanější a nejhorší možný vývoj. Kdyby to Raynor mohl z chládku své cely nějak ovlivnit, dobrovolně by si loupl vazem, ať už má kluk ušatý svatý pokoj. A také ty neustále evolution missions, bavily vás? Na konci vám sice v kolonce dokončených misí svítí závratná číslice (27), k čemu to ale je, když polovinu z nich tvořily tyto evoluční zbytečnosti, které mě už ke konci celkem vytáčely a hodně rozbíjely dynamiku postupu.

Naštěstí se ale pořád bavíme o Blizzardu a tak je i tento druhý díl SC II. velmi dobrou odpočinkovou hrou, v obtížnosti ´normal´ dokonce vyloženě snadnou (opět se ukazuje, že co se týče Blizzardu a jeho her, vždy je v nich snadnější útočit, než se bránit). Poslední kola jsem sice většinou dohrál jen s Kerriganovou a udělal si tak ze hry de facto variantu na RPG (cokoliv vylepšovat nebo budovat mělo smysl jen v případě ochrany vlastních bází, jinak na to prdí ultralisk), ale i tak jsem byl nadprůměrně spokojen, byť by to tak z předchozích řádků nemuselo vyznít. Blizardovské RTSka prostě miluji. Mohu k nim být kritický, mít je rád ale nepřestanu.

Pro: Blizzard feeling, renderované prostřihy, space opera style

Proti: krátké, evolution missions, soap opera style, linearita

+19 +21 −2
  • PC 80
To je jako všechno?!?

Vlastně až poslední mise mi dala to, co jsem očekával. Dala mi možnost postavit si hezkou základnu a s jistotou stabilního zázemí se pustit do dobývání vesmíru. Předchozí kampaň byla… jiná.
Nevyčítám kampani nudu – opět jde o „space operu par excellence“, jenže mi častokrát přišlo, že hraju jeden velký QTE zkombinovaný s walking simulátorem. Ostatně se vsadím, že kdyby ve hře taková statistika existovala, tak by zcela jednoznačně ukazovala, že mnohem víc času jsem strávil ovládáním Kerrigen/Leviathana než budováním armády a zaplavováním protivníků hordami zergů. A ještě jednu hru mi SC2:HotS připomenul: Spore. Tam i tady bylo nezbytnou součástí nashromáždění dostatku tissue samples/DNA a až dostatečný gene pool mi umožnil pokračovat dál…

Tohle je ale jen část mého dojmu ze hry. Přes hromadu výtek jsem si i druhou část trilogie skvěle užil a rozhodně doporučuju k zahrání – zvláště, když konkurence není veliká. Příběh byl dostatečně „velkolepý“ a ve chvíli, kdy jsem objevoval původ zergů, ve mně zaplesal můj vnitřní darwinista. Hratelnosti, jako RTS kažuál, taky nemůžu nic vytknout – na to jsou zde povolanější. A celkově tak můžu hru s čistým svědomím doporučit. Výlet do světa zergů jsem si fakt užil…



jenom…

...jsem tak nějak čekal víc.

Pro: Skvěla strategie a odhalení původ zergů k tomu

Proti: Ikdyž se rozhodněte plnit achievementy, tak u hry nestrávíte přiliš času

+15
  • PC 80
Herní výzva 2017, hra třetí, bod 8. Mohla by tak vypadat vendeta, pokud by jste přišli o někoho, na kom vám záleží a měli byste po ruce krvežíznivé kreatury, poslouchající na povel jak mopslík. Touto romantizující formulací dalo by se v kostce shrnout příběhové pozadí, které je u druhé části trilogie daleko zajímavější, než v předchozí WoL. Bylo vyloženou radostí sledovat špulící se rty a potutelný úsměv Queen of Blades Sarah Louise Kerrigané v ingame scénách či legendárně vyvedených rendrovaných filmečcích, jednoduchou anglickou mluvu Primal Zerga Dahaku, špičkování mezi Sarah a tvořitelem Abathurem či překvapení v podobě Alexeie Stukova. A se stejnou radostí potom likvidovat všechny ty, co zapříčinili opětovnou proměnu Sáry v královnu mohutného zergského roje. Inu, radost může nabývati různých podob...

S gameplay už to zas taková radost není, ne že by mechanismy, zajímavost jednotlivých misí nebo technické zpracování nějak pokulhávalo, vše se nese v léty zaběhnutém duchu a je určitě dobře, že aspoň na někoho je dnes spolehnutí. Opravdu, rozpohybování celého světa, špičková zvuková kulisa včetně dabingu, no krása pohledět a poslyšet... Ale hrát primárně za Zergy, to je jako chytat brouky a pak je házet vypasenému chameleonovi. Bylo mi absolutně jedno, kolik mi jednotek zemře pod kulkami Dominionu, vlna za vlnou, žádný emoční vklad, bezduché přetahování se o to, kdo má víc masa do mlýnku v kadáverně. U terranů jsem to tak neměl, bylo mi líto každého sestřeleného Banshee, zničeného Siege tanku nebo nezachráněného civilisty. A tady? Nic. I když to tak tvůrci možná zamýšleli a ty emoce neemoce nakonec sedí dle zadání, nějak mi to chybělo.

A taky jsem se vcelku ztrácel v budovách, co a pro co se má přesně postavit - vím, každá z "nemovitostí" má popisek a pokaždé stejné místo v liště, ale bez zmíněného emočního vkladu vlastně ani nemá smysl se angažovat a v šedé kuře vytvářet neuronová spojení pro všechny ty Ultralisky, Mutalisky, Hydralisk a další "lisky"...

Takže tak. Celkem jsem si pokračování příběhu užil, jsem velmi zvědav na zakončení trilogie a Protoss rasu, ale hrát za Zergy už se mi znovu asi chtít nebude.

Pro: Queen of Blades, ozvučení, hlavní vedlejší postavy, příběh

Proti: Jednoduchost, zergové

+14
  • PC 80
Tyranové padnou. Světy shoří na prach.

To hlásí nový příchod pokračování Starcraftu 2, kdy se Královna Čepelí vrací ke svému roji, a rozjíždí novou vlnu Zergovských planetárních čístek. A že bude co likvidovat a ničit netřeba dodávat. Sarrah Kerriganová je zajímavou postavou, i když byla v předešlém díle ten hlavní protivník, tak její pohnutky nakonec nebudou tak zlé jak by se mohlo zdát, i když pomsta zde hraje prim. Navíc nyní kdy ji hráč má k ruce jako hrdinku která získává levely a nové schopnosti, tak to rozhodně potěší. Hvězdný koráb Hyperion nahradil mocný Leviathan, který svou majestátní velikostí se může rovnat s menším Měsícem. V jeho útrobách se skrývá celý roj Zergů, včetně nových postav k rozhovorům, ale hlavně k vylepšování jednotlivých typů Zergů, kdy se můžeme měnit jejich určitá schopnost na výběr jsou tři různé varianty, a po splnění evoluční mise vybrat jednu ze dvou evolučních variant na kterou se Zerg vyvine.

Co se týká samostatných misí na planetách, tam vždy příjdou s něčím novým a zajímavým jak vylepšit klasické ničení základen protivníka. Někdy tomu pomůže podnebí a podmínky planety, jindy zase nátlak soupeře a snaha znemožnit Vám vaše zabírání či získávání potřebných věcí pro splnění mise. Dokonce se přesuneme i na vesmírné bojiště. A je tu spousta netradičních a originálních misí. Opravdu si zde nelze stěžovat na stereotyp misí.

Ohledně rasy Zergů a jejich příběhové kampaně, tak ta je rozhodně zábavná a nabízí nový styl hraní oproti původní Terranské kampani, jen je škoda že si zde člověk nevyzkouší tu moc obávaného Roje, jelikož vždy stojí proti enormní přesile a občas je ještě hnán časovými limity. Jednotky Zergů jsou originální, a díky různým variantám evoluce nabízí rozličné strategie a taktiky. Jen škoda že jejich báze má slabou ochranu, a veškerá produkce stojí a padá na hlavní budově Úlu. Nové jednotky co přineslo pokračování jsou vyvážené, a je jen škoda že jich nepřišlo o trochu více.

Cut-scény a ingame filmy jsou opět výborné, dokonce si pochvaluji výběr nového soundtracku, který skvělě podkresluje atmosféru bitev, co se týká grafiky tak jsou zde nepatrné vylepšení, ale některé bitvy se rozrostli do opravdu velkých masakrů, kdy se s různých stran valí zástupy jednotek a vytváří to opravdu výborný zážitek.

Na Heart of the Swarm jsem se opravdu těšil, a hned po vydání jsem se do něj s vervou pustil. Nabízí opět výborný zážitek se skvělou kampaní a kvalitně odvedenými misemi. Je to teda parádní přídavek, i když těch misí mohli být více. Ale pro fandy Wings of Liberty jasná volba, a nyní si opět ještě tak přes 2 roky počkáme jak to vlastně celé dopadne.

Pro: Sarrah Kerriganová, Zergové a jejich evoluce a schopnosti, hlavní hrdinka se zúčastní bojů,monstróznost některých bitev, soundtrack a stará dobrá hratelnost

Proti: Mohlo to mít přeci jen více misí a delší kampaň

+9
  • PC 90
Po Wings of Liberty jsem měl pocit, že jsem se hodně rozmlsal, a popravdě jsem trochu čekal, že mě Heart of the Swarm zklame. Má očekávání se ale ukázala být lichá, a já jsem velmi rád, že kampaň za mou nejoblíbenější mimozemskou rasu byla takhle vydařená.

Příběh se sice béčkově točí kolem pomsty, ale stejně jako v případě původní hry je velmi chytře vyprávěn. CGI filmečky jsou klasicky na špičce, ale překvapila mě kvalita ingame animací, jež je oproti Wings of Liberty o třídu výš. Prostředí Zergského Leviatana je rovněž správně slizky vyvedeno a když přehlédnu fakt, že jako pořádný Zerg vypadal pouze Abathur, opět jsem k "prachsprosté" strategii dostal něco navíc.

Modifikaci vybraných jednotek považuji za skvělý nápad, jak zpestřit hru. Sice jsem si většinou vybral jedno nastavení, které sedělo k mému stylu hry, ale oceňuji možnost nastavení měnit a přizpůsobovat na jednotlivé mise. Schopnosti Sarah jsou sice mutací výzkumného stromu z Wings of Liberty, ale na mě perfektně zafungovala nutnost sbírat bonusové levely. Chytrý tah, Blizzarde.

Samotný odstavec věnuji Evolučním misím, které se ukázaly být nebývale zábavnými a poněkud více funkčními, než pouhá videa. Když permanentně vylepšuji jednotku tím, či oním, jistě mi záleží na tom, abych si vybral dobře, a proto oceňuji, že si hráč může v praxi vyzkoušet silné stránky dané jednotky. Všechno kolem těchto misí je klasicky laděno do Zergského prostředí, tudíž jsem si užíval každou asimilaci, každý DNA svazek, prostě všechno. Miluju Zergy. Už jsem to říkal?

Nyní se dostávám k samotné strategické části. Ta totiž opět překvapila větším počtem detailů a modelů. Rovněž se o mnoho zlepšily nahrávací časy na mém téměř kancelářském notebooku. Bravo! Dále musím pochválit, že ačkoliv se v kampani vyskytovaly mise s časovým limitem, razantně jich ubylo, nebo byly zamaskovány tak, že nestihly začít nudit.

Problémem pro mě zůstává nutnost obřího mikra, na které jednoduše nejsem zvyklý a na které pravděpodobně nemám mozkovou kapacitu. I přesto jsem ale dokázal dohrát kampaň na hard (tramtadadá!).

Vnitřně mě pak trochu mrzí odklon od původního vzhledu Zergů. V prvním Starcraftu mi přišli jako slizký hmyz, který se vyvinul aby ničil. Ve Starcraftu 2 na mě tím dojmem působí jen pár jednotek a Abathur, zbytek jsou spíš zubaté šelmy. To je každopádně můj vnitřní problém, a ne záležitost, kterou bych měl promítat do hodnocení.

Zergské rozšíření ke Starcraftu 2 tedy mohu vřele doporučit každému, kdo má rád sliz, velkou násobilku a ničení všeho, co nemá alespoň čtyři nohy. Heart of the Swarm má tu krásnou vlastnost propůjčit hráči pocit charakterizovatelný jako "nas mnogo". A já si ho, ač musím znít jako úchyl, naplno užíval. Protože miluju Zergy. Už jsem to říkal?

Pro: Zergsky pojatý příběh, audiovizuální stránka, perfektní filmečky, evoluční mise, možnost alterovat schopnosti vybraných jednotek, balanc jednotek, miluju Zergy (už jsem to říkal?)

Proti: Kampaň stejně mohla být ještě o chlup delší, ale vlastně jsem jen nechtěl tohle políčko nechávat volné :)

+8
  • PC 90
Tuto hru jsem si nechtěl kupovat hned v den jejího vydání. Uvažoval jsem takto: "Čím později si ji koupíš, tím později ji dohraješ = tím menší dobu budeš naštvanej, že ještě není pokračování". Avšak jak už to tak bývá, čtyři dny po uvedení do prodeje jsem měl i já svojí krabičku. Následně po 24 hodinách jsem proklínal obchodní strategii Blizzardu, a to jak jim z tohoto důvodu, vydávání nových her trvá (v duchu přemýšlíce, jak to bude dál).

Příběh se nám pěkně rozvijí a aby to nebylo příliš suché, tak nabírá na obrátkách. I když platí už zažité klišé, všech tří hlavních postav - Kerriganová půjde za svou pomstou kamkoli a spálí všechno co se jí postaví do cesty. Raynor, ten za ní poběží a bude jí bránit vlastním tělem. A Zeratul, i přes blížící se konec vesmíru, furt chodí po památkách
Jenom nechápu, jak chce Blizzard všechno nacpat do další epizody, protože Hots mnoho věcí neuzavřelo. Takže buďto jsem čekal až příliš, nebo si Blizzard brousí drápy na další díl (z komerčního hlediska dosti pravděpodobné)

Grafická stránka hry prošla znatelnou změnou (jednotky atd.) A soundtrack pro tento díl působí správně depresivně, jako valící se roj.

Heart of Swarm je oproti WoL, podobnější Warcraftu 3. Hráč má povětšinou k dispozici hlavní postavu, či jinou hrdinskou jednotku, která vydá za půlku armády.
Obtížnost se oproti WoL trochu zvedla, hlavně kvůli Kerriganové v čele armády, avšak na normal je hratelnost stále příjemná.

Avšak kampaň je příliš krátka. Pouhých dvacet misí dlouho nevydrží a těch sedm evolučních nestojí za řeč. Povětšinou je každá mise otázkou 30-40 minut. A je málo těch, ve kterých by neomezoval nějaký limit.

Hra přináší pár novinek a hodně map do multi-playeru, hráč může přepínat mezi nastavením z WoL a z Hots. Dále se objevuje ukazatel počtu dělníků při těžbě surovin, ovšem zmizel původní panel příkazů.

Heart of the Swarm je výborným pokračováním příběhu. Sice nepřineslo vše, co jsem očekával, (na to si počkám v další epizodě), ale i přes krátkou kampaň 90%

Pro: Další kvalitní díl

Proti: Krátká kampaň

+7
  • PC 85
Prvních pár misí je bez stavění, jedná se o klasický úvod do hry a příběhu, žádná frustrace. Jednoduché a bez jakýchkoliv komplikací nebo složitostí. Nic neděláte, klikáte postavě kroky kupředu a běžíte. Nebyl by to Starcraft, kdyby tahounem hry byla kampaň, u které by obtížnost měla nějakou zásadnější roli, to v žádném případě. Je to na poměrně rychlé proběhnutí a zjistění, co se děje v tomto univerzu nového. Po začátku nechybí ani dojemná hudba a romantický polibek. Je tohle opravdu ta Kerrigan nebo je to spíš Metzenův syndrom? Příběh je naservírován na talíř způsobem, nad kterým se musím pozastavit. Jde spíše o osobní spásu.

Je vůdcem Swarmu a když jde o lidi, je schopna sem tam polevit. Zároveň předává pokyny své pobočnici o tom, že pokud by s nekonečnou armádou za zády nepřežila, má tento follower převzít velení. A je to někdo, kdo všechny rád eliminuje. Ale jak říká Abathur, má v sobě Kerrigan víc lidské DNA. Budu předpokládat, že z toho důvodu po zjištění všech skutečně závažných věcí zkrátka pokračuje ve své malé hře. Nevím. Tvůrci to měli vymyšlené určitě dlouho dopředu a jelikož třetí hra musí mít obsah, a jako poslední díl by to mělo být právě to finále, tady se nic takového řešit nebude. Nedívalo se na to špatně. Všechno nadabované a nahrané působí tradičně dobře.

Hra je sice prvním datadiskem, jenže došlo k marketingovým změnám a hru si kdokoliv může zahrát bez nutnosti kupovat si základní díl StarCraft II: Wings of Liberty.

Se základnou, ve které se s Ishou a dalšími zajímavými červy nacházíte, můžete mimo krátké příběhové rozhovory třeba navštěvovat tzv. evolution pit s Abathurem, který má za úkol vylepšovat schopnosti armády. To se promítá tak, že po různých misích se odemykají možnosti a hráč může přizpůsobit vlastnosti jednotek podle své chuti. A kombinace fungují dobře. Máte i vlastní skill tree, což je od původní hry novinka. Systém funguje tím způsobem, že po různém plnění misí dostáváte levely a za ty se pak dají volit různorodé a zajímavé schopnosti. K tomu dopomáhají i vedlejší úkoly, které jsou nepovinné, ale pokud strávíte čas jejich plněním, budete odměněni dalšími levely. A kdo je k tomu všemu na achievementy v podobě časových challenge, kterými lze odemykat různé avatary apod., má možnost každou misi hrát trochu jinak.
+7 +8 −1
  • PC 100
Vzhledem k tomu, že mě předchozí díl naprosto zaujal a bavil, tak jsem se hned pustil do dalšího pokračování. Čekal jsem, že bude výrazně slabší, jelikož jsem četl několik recenzí, ale vůbec mi teda nepřišlo.

Skvělý příběh navazuje tam, kde skončil v předchozím díle. Uznávám, že v některých fázích byl děj dost předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo. Grafika i hratelnost zůstala stejná, jako v minulém díle. Přiznám se, že teď nevím, jestli tohle pokračování přineslo nějaké nové jednotky, jelikož jsem si oba díly koupil zároveň. V kampani jsem si ale všiml, že terrani měli nějaké nové mechanické jednotky v začátečních misích, tuším, že to byli nějací hlídací roboti.

Další novou věcí je možnost vylepšování jednotek v tzv. evolution chamber. Téměř každé nově přístupné jednotce je možno zvolit jednu ze tří mutací, které určitým způsobem jednotku vylepší. Tyto mutace je možné libovolně měnit před každou misí.

Další novinkou byly tzv. evolution mise, ve kterých si hráč zahrál za dva druhy stejné jednotky, která byla nějakým způsobem upravená. Tyto mise byly sice krátké, ale sloužily k tomu, aby hráči předvedly výhody konkrétní úpravy. Po absolvování jedné evolution mise si hráč vybere ze dvou vylepšení, které přímo otestoval s tím, že mu zůstane trvale pouze jedno. Tyto evolution mise se mi líbily spíš z hlediska příběhu a povahy zergů, jelikož je to rasa, která absorbuje nějakou essenci a dokáže se vyvíjet a přizpůsobovat podmínkám.

V neposlední řadě hráč mohl vylepšovat samotnou Kerrigan různými schopnostmi, případně svou armádu v rámci jejích pasivních schopností. Celkem mě bavilo, že se objevovala téměř v každé misi, čímž byly sice o dost jednodušší (jelikož Kerrigan jakožto postava byla hlavně na závěr kampaně už hodně silná), ale na druhou stranu byly o hodně zábavnější.

Co se týká negativ, tak tady jsem na nějaké narazil oproti předchozímu dílu. Tak třeba mi kampaň připadala dost krátká. Sice těch misí je celkem 27, ale to se počítá i s již zmíněnými evolution misemi, které jsou velice krátké. Já jsem hru dohrál za 2 dny a to jsem se ani moc nesnažil.

Dále proti předchozímu dílu ubylo v kampani misí, kde by hráč musel bojovat s nepřízní klimatických podmínek. Kromě několika vyjímek mně spíš mise přišly hodně uspěchané a lineární. Co se týká uspěchanosti misí, tak mně trochu vadilo, že jsem neměl v kampani čas na produkci obrovské armády zergů. Ono to sice v žádné misi nebylo ani potřeba, jelikož hráč během kampaně dostával v některých misích různé posily, ale zkrátka mi tohle trochu chybělo (např. v datadisku Starcraft: Broodwar bych se bez tohoto produkování velkého počtu zergských jednotek neobešel).

Co se týká multiplayeru, tak ten se neodvážím komentovat, jelikož vůbec nemám přehled, co se v něm objevilo nového oproti minulému dílu. Tento díl jsem si také pořídil hlavně kvůli kampani, resp. kvůli příběhu.

Snad jsem na nic nezapoměl. Celkově se mi hra líbila. Rád bych si zahrál i poslední díl Legacy of the Void, ale jelikož je hra teprve v začátcích beta testování, tak nevím, jestli se toho ještě dočkám. Třeba jo.

Pro: Pokračování skvělého příběhu, Kerrigan jako ovládaný hrdina

Proti: Krátká herní doba, lineárnost misí

+5
  • PC 100
Spoveď závisláka na CG animáciách...

Pred mnohými rokmi, pri hraní Warcraftu 3, na mňa Blizzard uvalil kúzlo. To kúzlo sa zakorenilo hlboko a pôsobí dodnes a to kúzlo sa volá CG animácie. Toto kúzlo ma dohnalo k hraniu Warcraftu 3 napriek tomu, že v tom čase som mal radšej tradičnejšie RTSka typu Command&Conquer. Ale bolo to dobré, pretože vďaka kúzlu CG videí som spoznal úžasný svet Warcraftu a zamiloval som sa do tamojšieho deja.

Fast Forward do roku 2010, keď som sa celý nedočkavý triasol na Starcraft II. Upozorňujem, že Starcraft I som nikdy nedohral, dej som si prečítal z Wiki. Ale Launch Trailery a ukážky videí ma riadne navnadili na príbeh Jim Raynora a Sarah Kerrigan.

Starcraft II som si naozaj užil a mal som problém sa od neho odtrhnúť, nielen kvôli túžbe vidieť ďalšiu dávku krásne animovaných sekvencii (na kvalitu ktorých sa nechytajú ani japonské Final Fantasy), ale aj kvôli veľmi slušne napísanému deju, ktorý v kategórii RTS valcule všetku konkurenciu, čo sa mu postaví do cesty, ale ani globálne to nie je zlé.

A teraz - konečne - prejdime k Starcraft II: Heart of the Swarm. Ako je jasné z videí, tentokrát sa dej prenáša na plecia Sarah Kerrigan, ktorá bola zbavená svojej zergovskej škrupiny. Pravda, šťastie jej veľmi nepraje a tak napriek tomu, že sa konečne stretla s Raynorom, nenávidený Arcturus Mengsk im veľmi rýchlo kazí pláni a núti Sarah opať sa postaviť do čela nekonečnej armády zergov. Po dejovej stránke je Heart of the Swarm priamočiarejší než pôvodný S2, ale Kerrigan je veľmi príjemná postava a jej metamorfóza je podaná veľmi pútavo, takže sa rozhodne oplatí si HotS zahrať aj kvôli pokroku, ktorý urobí dej. Jediná výčitka k deju je, že občas sa mi zdal urýchlený a "ostrihaný". možno sa mi to len zdalo a možno je to spôsobené tým, že dej S2 by som dokázal sledovať celé týždne.

Pravda, hrať hru ako Starcraft len kvôli deju, to robí len málokto. Pre všetkých ostatných je tu teda približne 20ka misii (a zopár vedľajších úloh), ktoré vás rozhodne na pár dní zamestnajú. Náplň jednotlivých misíí je veľmi dobre pripravená, málokedy budete mať pocit, že robíte 2x to isté, nepriatelia sa striedajú a arzenál vašich aj súperových jednotiek sa postupne rozrastá. Kľúčom v úspechu v pôvodnom S2 bolo nájsť dobrú zostavu pre vaše vojsko. S2:HotS tento vzorec trochu mení - do hry vstupuje fakt, že zergov je fakt VEĽA a tak je na obtiažnosti "Normal" možné spoľahnúť sa vo väčšine misii (hlavne úvodných) na početnú prevahu. Ku koncu však vaša opozícia začne naberať na sile a budete musieť taktizovať.

K tomu vám pomáha samotná Sarah Kerrigan s jej schopnosťami, ktoré postupne levelujete a odomykáte, ale aj možnosť evolúcie pre vaše kreatúrky. Každá z vašich jednotiek má možnosť niesť na sebe jeden z troch bonusov, ktorý sa dá vymeniť kedykoľvek medzi misiami - tu si rýpnem do faktu, že dopredu nemáte ako vedieť, ktorý bonus bude najvhodnejší do danej bitky; výsledkom je, že vyberiete niečo "spoľahlivé" a zrejme to už do konca hry nevymeníte. Navyše v kľúčových momentov kampane máte možnosť vybrať jednu z dvoch evolučných ciest pre vaše roztomilé stvorenia. Naplno vyvinutá armáda zergov je naozaj desivá a pokiaľ máte dostatočnú mozgovú kapacitu (a rýchlu myš), aby ste žonglovali medzi špeciálnymi schopnosťami jednotlivých jednotiek, je pohľad na boj v HotS doslova radosť.

Paradoxne to nie je ani Far Cry 3 ani Bioshock Infinite, ale S2:HotS, ktorý mi konečne dal najavo, že mám starú grafickú kartu... A to miestami veľmi silne. S mojou zostavou (viď nižšie) som musel sťahovať grafické detaily na high (maximum je ultra), ale aj tak je hra v pohybe naozaj nádherná. V momente, keď sa vám po obrazovke preženie približne 200 okridlených zergov, budete vďačný za každú korunu, ktorú ste do svojho železa investovali.

Podobné chváli sa dajú sypať na tému hudba a dabing - skladatelia vymenili space-western za trochu tradičnejší sci-fi, elektronický zvuk, čo však do hry výborne pasuje. Dabing je veľmi podarený a špeciálne treba vyzvihnúť postavy ako Dehaka alebo Abathur, ktorí majú nádherne polámanú angličtinu.

Technická dokonalosť Blizzardu však vrcholí vo videosekvenciách. A to nie len pre to, ako vyzerajú, ale čo zobrazujú. Každú uhol kamery, každý detail na tvár je perfektne vybraný a dáva vám pocit, že sa dívate na naozaj epickú sci-fi ságu. Všetko je to samozrejme podfarbené vynikajúcou hudbou, ktorá vám pripomenie obľúbené melódie z S1 či S2 a predvedie aj pár nových.

Prečo v Blizzarde ešte stále nikoho nenapadlo natočiť CG celovečerák, to fakt neviem... Kým sa však niečo podobné stane, môžeme do zblbnutia hrať Starcraft 2 a jeho "datadisk" HotS. Sú to fantastické hry. Už teraz sa neviem dočkať ďalšej časti tejto epickej ságy... Dúfam, len, že to nebude trvať 2,5 roka...

odohrané na - Core i7-2600, Radeon HD 5700, 32GB RAM

Pro: Fakt všetko

Proti: snáď to mohlo byť dlhšie...

+3 +6 −3
  • PC 60
Toto DLC ke Starcraft 2 už bohužel nevyráběl Blizzard, ale nějaká najatá parta Bulharů a je to na hře bohužel silně poznat - solidní dojem epického, a přitom dostatečně odlehčeného stylu SC2 tu vystřídala bezduchá lacinost která si o epičnosti a osudovosti může nechat jen zdát, a o nějaké identifikovatelné a zábavné stylovosti už tuplem - což je značně bizarní, vzhledem k tomu že Zergové jsou nejzajímavější rasou Starcraft světa vůbec, a když SC2 mohlo připomínat Firefly, toto mohlo mohutně čerpat z miliardy různých sci-fi hororů v čele s Vetřelci.

Místo toho je tu jen skupinka úplně obyčejných postaviček s příšerkoidním vzezřením (i nemrtví z Warcraft 3 jsou zajímavější a originálnější), nudnými dialogy, a veskrze nulovým charakterovým a vztahovým vývojem.
Na zajímavé trávení času v lodi ve StarCcraft 2 zapomeňte, na nelinearitu a dějové odbočky taktéž - jedinými misemi bokem je pár tutorialů (dlouhý loading, dvakrát klikni myší a nová jednotka je tvoje), jinak je vše zoufale přímočaré a nemotivující, příběh je zoufale nezajímavý, jde v něm jen o to že Kerrigenová chce být moc moc hodný Zerg (na zabíjení civilistů zapomeňte, heslem je pomáhat a chránit - ano, opět vzpomínám na vypalování měst a kydlení civilistů za nemrtvé ve W3), má moc moc ráda karikaturu Raynora, a moc moc chce zabít Mengska. O nic jiného nejde, zajímavý příběh rozvíjený v SC2 chcípl někde v koutku a teď už jen smutně hnije.

Samotné "strategické" mise jsou krátké, nestrategické, primitivní, a svým průběhem z větší části prostě okopírované z SC2 (ten byl přece celkem zábavný a originální ne, tak šup dejte si to samé ještě jednou, profit!). Plus neblahé trendy které on v Starcraft sérii odstartoval jsou tu ještě výraznější - RTS je mrtvý žánr a už se tu na to skoro vůbec nehraje, opět to o kus víc připomíná Warcraft 3 v tom RPS stylu, většinu času strávíte ovládáním samotné Kerrigenové a na ostatní jednotky sere pes. Makro bitvy, a budování základen a ekonomiky, které byly v prvním Starcraftu tak parádní? Haha, leda hovno.

Celkově ve mě Heart of the Swarm v singleplayeru vzbuzují dojem že je to celé jen jeden velký přepálený tutorial. Skladba většiny misí tomu odpovídá, jejich obtížnost a délka také, a mizerný příběh ten dojem jen posiluje. Kdo to jako ( poněkud předražený) tutorial pro multiplayer brát bude, snad bude spokojen - mně ale MP příliš nebavil už v původní hře, pár jednotek navíc a miniaturních změn s tím nic nenadělá

Musím přiznat - "nenudil jsem se". Sralo mě to ve spoustě věcí, ale sjel jsem to stejně velice rychle, ten základ z imho docela povedeného SC2 tam zkrátka pořád ještě je, ale je to jen podřadný dovětek, v žádném případě ne rozumně udělaný datadisk (při vzpomínce na Broodwar bych brečel).
Jen průměrné DLC ke hře kterou jsem prošel několikrát, a které si zaslouží jen rychlé zapomenutí.

No ale je zvláštní že ti najatí bulhaři, co za tímhle stojí, se jmenují úplně stejně jako leadři Blizzardu, toho který kdysi dělal nejlepší strategické hry ze všech. Ale to přece není možné, to by z Blizzardu bylo jen další EA. Oh wait, ono vlastně je...

Pro: Pořád je to jen poněkud vykastrovaný Starcraft 2... což byl poněkud vykastrovaný Starcraft... což je i po letech nejlepší RTS ze všech dob...

Proti: meh

-1 +10 −11