Space Quest IV: Roger Wilco and the Time Rippers

Sierra

04.03.1991

PC98

21.02.1992

Amiga

1992

Space Quest IV: Roger Wilco and the Time Rippers

12 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 2D adventura

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Šialené dobrodružstvá Rogera Wilca nekončia! Pokračujú v podivných časovo-paradoxových dobrodružstvách zahrňujúcich minulé i budúce diely ságy menom Space Quest! Znovuzrodený Slugde Vohaul zo Space Quest XII, chce konečne dostať Rogera a zabiť ho. Preto sa vracia časom a Roger sa tak dostáva do neuveriteľných situácii a miest. Počas svojho dobrodružstva navštívi napríklad Space Quest X: Latex Babes of Estros (názov je alternatívou, narážkou alebo keď chcete paródiou na hru Leather Goddesses of Phobos), či sa dostane do svojho prvého dobrodružstva – kde sa adekvátne zmení aj grafika.

Space Quest, klasická point-and-click adventúra od Sierry, ktorá je vo svojej podstate paródiou na známe, hlavne popukltúrne záležitosti – necháva sa inšpirovať sci-fi seriálmi, filmami, literatúrou, či inými popkultúrnymi ikonami.

Poslední diskuzní příspěvek

Ringo

3543

10.02.2023 10:13

@malarkey (komentář): Poznámka k té neprobádanosti - v tomhle Sierra rozhodně nebyla začátečník a v roce 1991 už to probádané bylo. Skvěle myšoidně zpracovaný a graficky nádherný, na svou dobu dech beroucí a hezký i na dnešní dobu - King's Quest 5, který vyšel o rok dříve (1990), toho budiž důkazem. A pro samotný rok 1991, pro který měla Siera připravený SQ4, vyšly zároveň podobně VGAčkové myšoidně ovládané Police Quest 3 (skvělá záležitost), Conquests of Longbow (rovněž vynikající), Ecoquest, a do toho Sierra v tomto engine připravila VGA remake Space Quest 1, kterému vtiskla naprosto stejný engine jako má SQ4.

Takže neduhy Space Questu 4, které hráč mohl najít, ani nebyly tak dané tím, že by Sierra plavala v nových vodách a teprve se rozkoukávala, jako spíše tím, že některé prvky nebyly konkrétně v této hře možná využity dobře. Pamatuji si vlastně na jediný problém a to je kurzor coby ruka, která má aktivní bod na dlani a člověk se občas marně trefoval na nějaký předmět.

Diskuze ke hře

jvempire

9414

16.01.2023 08:30

Dohráno

PC 80

Právě jsem dohrál Space Quest XII, teda X nebo I? Už vím, byla to čtyřka, tohle cestování v čase je strašně matoucí. Jak je už asi zřejmé, příběh čtvrtého dobrodružství Rogera Wilca se točí kolem cestování v čase. To je zde zpracováno velmi vtipně, jednotlivé epochy mezi kterými cestujete jsou různé "díly" Space Questu. Podíváte se třeba do jedničky, dokonce i částečně v EGA grafice. Hra je skvělou kombinací správného sci-fi příběhu s rozumným humorem. Každou chvíli se objeví něco vtipného nebo nějaká narážka, ale hra nesklouzne k parodii. Hlavní příběh je jak okopírovaný z Terminátora, ale lze vidět i scény nebo narážky z mnoha dalších filmů a her. Přesto hra zůstává Space Questem a krásně navazuje na předchozí díly. I finále je povedené a uspokojivé, což bývá u mnoha her problém.

Hratelnost asi u čtvrtého dílu úplně nepřekvapí a největší změnou je technologie. Ta má právě vliv i na samotné hraní, přešlo se již na ovládání kurzorem. S tím je potřeba počítat při designu lokací a hádanek a místy je to vidět na obtížnosti. To co je s parserem jednoduché může myš komplikovat, ale samozřejmě to platí i obráceně. Zkrátka nestačí vzít hru a pouze změnit ovládání. U těchto přechodových dílů Sierry je vidět ještě nedotaženost nového konceptu. Nejedná se o žádný velký problém, ale některé části vyžadují více trpělivosti. Na vše lze nakonec přijít, není zde žádný extra nepochopitelný úsek, přesto hra svádí k nahlédnutí do návodu. Nikoli kvůli obtížnosti hádanek, ale stále přítomnému nebezpečí, díky němuž není tolik potřebný klid. K atmosféře hry to perfektně sedí, ovšem při desátém úmrtí rukou pronásledovatelů při hledání postupu člověk snadno ztratí trpělivost. Nakonec jsem si pomohl dvakrát a buď to vlastně bylo zřejmé řešení nebo jsem postupoval pouze pomalu. Důležité je lokace pečlivě zkoumat aby nezůstal nedostupný důležitý předmět. Také pravidelné ukládání do samostatných pozic rozhodně doporučuji, ale to platí pro většinu starších adventur.

Grafika i hudba jsou jako obvykle na skvělé úrovni, pouze úvodní lokace nepatří mezi ty reprezentativní. Nakreslena je vlastně dobře, ale není moc zajímavá. Hra je rozdělena na několik oblastí, ale většina z nich je dost malá. Mimo jednu se nikde moc nezdržíte, jde pouze o pár obrazovek a jednou dokonce jeden předmět. Lokace jsou to přitom zajímavé a je škoda, že autoři více nevyužily jejich potenciál. Plného počtu bodů jsem ale nedosáhl, takže určitě ještě někde něco zůstalo nevyužité. Hra se dočkala i namluvené verze a některé hlasy patří zaměstnancům Sierry, například i Jane Jensen. Výborný je i manuál / časopis, opět skvělý doplněk hry, rozhodně by byla chyba jeho čtení vynechat. Ve výsledku jde o velmi povedené pokračování, které sice nedosahuje na výborný třetí díl, ale stále je zábavnou a atmosférickou sci-fi adventurou.

+18

malarkey

4589

10.02.2023 09:45

Dohráno

PC 65

V tandemu hraní adventurní série Space Quest jsem pokročil do čtvrtého dílu – dílu, který je v mnohých ohledech od předchozích dílů jiný a odkazuje na dobu, která od této chvíle pomalu a jistě začala adventury směřovat novým (do té doby neprobádaným) směrem.

Série Space Quest začínala v 80. letech jako EGA adventura s příkazovým řádkem, kam je třeba vkládat příkazy formou textu. Pro někoho dnes nemyslitelné, pro mnohé tenkrát šok z ručně kreslených barevných (i když jen 16 barev) pozadí a později i standard. Jenže devadesátá léta pokračovala vývojem a objevila pro počítačové hry VGA (256 barev) a plné používání myší. Od té doby už ryzí adventury málo kdy byly v ovládání jiné. Tenkrát to ale bylo něco nového, neobjeveného a podle toho to tak i vypadá.

Čtvrtý díl se v používání myší (pohyb, akce) vyžívá, což logicky přináší i řadu neduhů. Na první pohled mi ale tento díl nejvíc připomněl dobu, kdy jsem sám prožíval první momenty s hraním série Quest for Glory. Především vizuálně. Pozadí hry je krásně nakreslené, což se teda nedá říct o samotných herních videích a především postavě Rogera Wilca. Ten tu, nevím proč, vypadá v některých momentech jako pologramotná opice a musím říct, že jako jediná postava v oněch videích působil dost k smíchu. To, že jako jediná, mě uvádí v úžas, když se jedná o hlavního hrdinu série, jejichž čtvrtý díl tu zde popisuji. Kromě kresleného VGA prostředí a používání myši, které mnohdy bylo vysloveně k vzteku, když jste se potřebovali ve velkém prostoru orientovat a dostat na konkrétní bod, tu byla ještě jedna změna – a tou je hudba. Hra tu konečně pracuje s výrazným hudebním doprovodem, který už nevyužívá jen zvuky vestavěné zvukové karty starých kompjůtrů, ale pracuje už se širší zvukovou paletou, což je místy docela zábavné, ale místy i dost k vzteku. To rozepíšu dále.

Hra ve čtvrtém dílu vypráví další dílčí příběh Rogera Wilca, který je pro tentokrát uvězněn v čase. Cestuje zkratkovitě do budoucnosti, bližší budoucnosti, ale i do minulosti. A zde je asi největší kámen úrazu hry. Když pominu příběhovou nepřehlednost, tak zatímco vzdálená budoucnost vysloveně rozčilovala, bližší budoucnost s latexovými děvami byla spíš k smíchu, tak návrat do minulosti vysloveně bavil. Jsou tu tedy naprosto rozdílné pocity v průběhu hraní hry. Jen pro příklad. Hned začátek hry Vás vhodí do vzdálené budoucnosti, hudební podkres je naprosto příšerný, ale vizuál po vzoru H.R. Gigera docela baví. Později bližší budoucnost je spíš hravá a rozverná, což je fajn relax. Tahle nesourodost ale u hry způsobila, že mě místy fakt nebavila a hodně rozčilovala. To především ve finále – nesnáším, když se v adventurách prodírám labyrintem ulic, kde přesný postup značí jedinou správnou cestu. Takových momentů je tu ale několik…

U čtvrtého dílu série Space Quest je znát, že tu tvůrci pracují s novými herními postupy. Sierra si je nastavila a používala dalších několik let. Je ale znát, že tady s tou kompatibilitou a odladěním ještě dost pracovali. Ve výsledku tu máte ovládání myší, které je občas dost k vzteku. Stejně tak i nakreslené prostředí je občas krásné a občas hnus. A ne jinak je to u hudby, která je místy rozverná, ale místy trhá uši. Čtvrtý díl této série je tak hodně rozporuplný. Stojí za zahrání, ale…

+14

Londo Mollari

2922

18.04.2021 21:50

Dohráno

PC 55

Space Quest 4 jsem už kdysi dohrál (tuším 2015) a pamatuji si, že jsem z něj nebyl úplně nadšený. S odstupem šesti let jsem se k němu vrátil a s lítostí musím konstatovat, že tyto pocity u mě zůstaly i po druhém dohrání.

Od třetího dílu uplynul další rok a půl a z EGA parser hry se stala klasická VGA point-and-click adventura. Přechod do VGA se podařil tak nějak jen napůl. Po shlédnutí bombastického intra se ocitám v Rogerově kůži na Xenonu budoucnosti. Ten zahrnuje zpočátku pár obrazovek v dystopickém postapokalyptickém městě. Bohužel se mi město vzhledově nelíbí a navíc (oproti SQ3) značně stoupla obtížnost. Neustále mě v něm vraždí strážní droid, který vartuje obrazovkami a občas je také přivolán cyborgem (kterého jsem já sám překřtil na zombii). Opakovaně jsem umíral a opravdu jsem se nebavil. Kurzor navíc reaguje divně a občas nereaguje vůbec, což ve vypjatých okamžicích založených na rychlé reakci docela naštve. Následuje průchod kanalizací, což musí obsahovat každá správná počítačová hra. Proto jsem byl příjemně překvapen, že to na mne zkusil Space Quest až ve čtvrtém díle. A konečně úprk Timepodem nazdařbůh, zakončený přistáním na planetě Estros.

Roger se ocitne ve hře Space Quest X: Latex babes of Estros. A mně spadla brada. Nádherně kreslené prostředí vysokých skal a čirých azurových jezírek. Toto měli autoři ukázat na začátku! Bohužel je akce na Estrosu krátká a následující cca třetina celé hry se odehrává v nákupním centru. A já se ptám proč? Opravdu někomu přišlo zajímavé tvořit adventuru z obchodního domu Máj? Mimochodem jezdící pásy pohybující se rychlostí pohybu herní postavy pravděpodobně vymýšlel Satan svým levým kopytem. Často nedokážu včas sestoupit a za zmateného popocházení postavičky na místě mi kýžené dveře obchodu ujíždějí do dáli.

Závěrečná část sice obsahovala další otravný časový limit (přitom ve trojce od něj autoři moudře ustoupili), ale zapůsobila příjemně vetřelcoidním vzhledem. I tady se grafik vyřádil. A po dvou nepříliš uspokojivých koncích SQ2+SQ3 jsem si outro SQ4 užil.

Kde se tentokrát autoři překonali, to byl herní manuál. Celý jsem ho přečetl jedním dechem a přišlo mi, že inspiroval pozdější manuál Redneck Rampage. Humorem zde autoři neškudlili. Také některé momenty hry mne opravdu pobavily: Mučení Rogera depilačním strojkem na Estrosu a nákup ženského oblečení v nešťastném nákupáku hovoří za vše. To se musí vidět.

Další oblast, ve které SQ4 exceluje, je hudba. Kdybych měl hodnotit SQ4 jen jako hudební zážitek, dávám jasných 100%. V hudbě Sierra vždy excelovala a už Léta Páně 1991 dokázala složit soundtrack, který je dodnes poslouchatelný i mimo hru.

Konečné resumé se mi píše u SQ4 hrozně špatně. Autoři se tak snažili, ale vše podstatné je špatně. Doslova frustrující začátek, celá nákupní fáze by zasloužila vyškrtnout a naopak, více by to chtělo rozvést Estros včetně jeho zvířeny i Latex babes. Mimochodem Latex babes přeložil v Excaliburu jakýsi Johnson jako "děťátka". To se opravdu nepovedlo =). Konec potěšil, hudebně je hra skvělá, jen mne to tentokrát nebavilo hrát a musel jsem se nutit, abych hru dnes večer dotáhl, protože je mi jasné, že v týdnu bych se k ní po práci už určitě nevrátil.

Ještě se musím zmínit o bugu, který mi nezapočítal body za převlečení zpět do mužských šatů a správné nastavení laserů, což je dle návodu přesně těch 18 chybějících bodů do maxima.

Pro: Estros, konečná část hry (graficky), hudba, manuál.

Proti: Bohužel je toho tentokrát hodně, ale za všechny mínusy zmíním celou část hry v nákupním centru.

+11

Han22

3883

27.10.2018 23:57

Dohráno

PC 65

Čtvrtý díl je asi nejslabší a přitom to vypadalo tak nadějně. VGA grafika, standardní ovládání kurzorem známé z novějších Sierrovek a zajímavě vypadající příběh. Roger se vrací na Xenon a vypráví své hrdinské historky, když se ho pokusí unést roboti z budoucnosti. A Roger se sám vydává do budoucnosti, aby prošel desátý, dvanáctý ale i první díl herní série, zastavil ducha Vohaula ze dvojky a třeba i našel rodinu.

Zní to slibně, jenže postapo 12. díl je graficky nezajímavý, nudný a celý příběh o zákeřném počítači, který vyhladil většinu planety doslova křičí Terminátor (a je rozdíl mezi poctou a vykrádačkou). Grafika se pak zlepší, ale 10. díl se pro změnu odehrává skoro celý v obchoďáku, kde je sice pár vtípků, ale taky neskutečně otravná mezihra s hamburgery, ježdění po pásech je na zabití, stejně jako honičky s policajty, kteří střílí a Vy se nemáte čím bránit (a to se táhne zbytek hry).

K tomu spousta dead-endů (hned na konci první části když nakouknete do místnosti se strojem času a odejdete, už se sem nedostanete, já hrál kvůli tomu znovu). Můžete si koupit špatný adaptér na superpočítač (díkybohu jde vyměnit), nenapadne Vás si napsat kódy u stroje času a kódy k laserům jsem měl vzít jako kde?

Hmm a ještě technické problémy - ukládání trvá dvě hodiny, objevují se grafícké bugy, klikání myší je nepřesné a občas nereaguje (kupř. při opuštění superpočítače).

Abych jen nehanil rodinné shledání se synem na konci a poodhalení budoucnosti je super, je tu i pár odkazů, i když převážně na jiné Sierrovky a celkově by to nebylo špatné. Ale dead-endy, neustálé střílení a bugy to sráží neskutečně dolů.

Pro: Zajímavý námět, cestování časem, VGA grafika, ovládání kurzorem, pár odkazů

Proti: Bugy, dead-endy, otravné utíkání před palbou, příběh vykradený z Terminátora.

+10

next_ghost

803

28.10.2023 14:23

Dohráno

PC 60

Roger Wilco si po svých předchozích dobrodružstvích užívá zaslouženou dovolenou, když ho v baru z družného hovoru vyruší dva zvláštní policisté a požádají ho, aby šel s nimi. Venku se z policistů vyklubou poskoci starého známého padoucha, kteří Rogera přišli odkrouhnout. Na poslední chvíli ho ale zachrání dva tajemní ozbrojenci a pošlou ho do budoucnosti, aby tomu padouchovi opět překazil plány.

Čtvrtý Space Quest přináší oproti předchozím dílům velký technický skok vpřed a neméně velký propad v zábavnosti. VGA grafika nabízí větší rozlišení a mnohem více barev. Hra se plně ovládá myší stejně jako pozdější adventury od Sierry. A veškeré dialogy, popisky a komentáře jsou dabované.

Příběh se tentokrát točí kolem cestování časem. Hned na začátku se tak ocitnete ve fiktivním Space Questu XII, ale navštívíte i předchozí díly. Oproti třetímu dílu je tu opět trochu víc situačního humoru, ale většina vtipů je v komentářích zvláště ukecaného vypravěče.

Smrt opět číhá na každém rohu a opět bohužel nebývá tak vtipná jako v prvních dvou dílech. Vlastně je to úplně nejhorší část celé hry, protože vás každou chvíli budou zabíjet patrolující nepřátelé. V první čtvrtině hry navíc nemáte šanci se nijak bránit ani utéct. Prostě se jen bez varování změní hudba, do vaší lokace přijde robot a odpráskne vás. Nedá se to řešit jinak než metodou uložit-nahrát.

V předchozích dílech bylo celkem dost prázdných obrazovek, kde se nedalo dělat nic víc než projít dál k dalšímu hlavolamu. Jejich smyslem většinou bylo vytvořit iluzi velkého prostoru jako na skutečné planetě nebo že padouchova základna je opravdu obrovská. Tady je prázdných obrazovek ještě víc než obvykle a kvůli grafickému zpracování bohužel nedělají ani tu iluzi prostoru. Většinou tak jen zbytečně prodlužují hru a nabízejí maximálně vtipný popis pozadí od vypravěče.

Opět na vás čekají i dvě mezihry. Jedna je nepovinná a slouží jako příjemné zpestření na jedno zahrání, ale jinak nic moc. Druhá je součástí příběhu, schválně funguje tak, aby se nedala vyhrát, a naštěstí ji lze přeskočit.

Nejlepší a nejvtipnější částí hry je manuál, tentokrát ve formě časopisu plného článků, rozhovorů, dopisů redakci a především reklam na věci, které potkáte přímo ve hře. Svým způsobem je i lepší než komiksový manuál druhého dílu.

Celkově je čtvrtý Space Quest mnohem horší než všechny předchozí díly. Za zahrání stojí jen kvůli lehké návaznosti na následující díl.

Pro: Manuál, humor

Proti: Náhlá smrt, spousta zbytečných prázdných lokací

+10

Všechny komentáře

PC 12 66
Amiga 0 --
PC98 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).