Roger Wilco si po svých předchozích dobrodružstvích užívá zaslouženou dovolenou, když ho v baru z družného hovoru vyruší dva zvláštní policisté a požádají ho, aby šel s nimi. Venku se z policistů vyklubou poskoci starého známého padoucha, kteří Rogera přišli odkrouhnout. Na poslední chvíli ho ale zachrání dva tajemní ozbrojenci a pošlou ho do budoucnosti, aby tomu padouchovi opět překazil plány.

Čtvrtý Space Quest přináší oproti předchozím dílům velký technický skok vpřed a neméně velký propad v zábavnosti. VGA grafika nabízí větší rozlišení a mnohem více barev. Hra se plně ovládá myší stejně jako pozdější adventury od Sierry. A veškeré dialogy, popisky a komentáře jsou dabované.

Příběh se tentokrát točí kolem cestování časem. Hned na začátku se tak ocitnete ve fiktivním Space Questu XII, ale navštívíte i předchozí díly. Oproti třetímu dílu je tu opět trochu víc situačního humoru, ale většina vtipů je v komentářích zvláště ukecaného vypravěče.

Smrt opět číhá na každém rohu a opět bohužel nebývá tak vtipná jako v prvních dvou dílech. Vlastně je to úplně nejhorší část celé hry, protože vás každou chvíli budou zabíjet patrolující nepřátelé. V první čtvrtině hry navíc nemáte šanci se nijak bránit ani utéct. Prostě se jen bez varování změní hudba, do vaší lokace přijde robot a odpráskne vás. Nedá se to řešit jinak než metodou uložit-nahrát. 

V předchozích dílech bylo celkem dost prázdných obrazovek, kde se nedalo dělat nic víc než projít dál k dalšímu hlavolamu. Jejich smyslem většinou bylo vytvořit iluzi velkého prostoru jako na skutečné planetě nebo že padouchova základna je opravdu obrovská. Tady je prázdných obrazovek ještě víc než obvykle a kvůli grafickému zpracování bohužel nedělají ani tu iluzi prostoru. Většinou tak jen zbytečně prodlužují hru a nabízejí maximálně vtipný popis pozadí od vypravěče.

Opět na vás čekají i dvě mezihry. Jedna je nepovinná a slouží jako příjemné zpestření na jedno zahrání, ale jinak nic moc. Druhá je součástí příběhu, schválně funguje tak, aby se nedala vyhrát, a naštěstí ji lze přeskočit.

Nejlepší a nejvtipnější částí hry je manuál, tentokrát ve formě časopisu plného článků, rozhovorů, dopisů redakci a především reklam na věci, které potkáte přímo ve hře. Svým způsobem je i lepší než komiksový manuál druhého dílu.

Celkově je čtvrtý Space Quest mnohem horší než všechny předchozí díly. Za zahrání stojí jen kvůli lehké návaznosti na následující díl.