Hratelnost je výrazně arkádovější než dříve, inteligence protivníků slabší než ve Wolfenstein 3D a místy hra připomíná spíše on-rail střílečku. K tomu přispívá i design levelů, který je až na pár výjimek silně koridorový. Za zmínku nestojí ani neuspořádaný příběh boje proti terorismu. V hlavní roli tentokrát není John Mullins a ani se na hře nepodílel, což je bohužel dost vidět. Payback je vlastně ve všem mimo tématu odklonem od ducha série. Zachován zůstal pouze systém simulující poškození těl, ale tentokrát je vyhnaný do extrému. Například není problém mnoha zbraněmi ustřelit jednou ranou hlavu... Na konec uvedu jedno pozitivum a tím je herní doba. Za pět hodin bylo po všem a to i při opakování bojů s nesmyslně navrženými bossy. Během hodinky hraní denně si zastřílíte a pár slušných momentů hra také nabídne. Pokud ke hře přistoupíte jako k tupé střílečce pod úrovní třeba Serious Sama, nudit se nebudete, ale jako pokračování série naprosto selhává.
Hratelnost je výrazně arkádovější než dříve, inteligence protivníků slabší než ve Wolfenstein 3D a místy hra připomíná spíše on-rail střílečku. K tomu přispívá i design levelů, který je až na pár výjimek silně koridorový. Za zmínku nestojí ani neuspořádaný příběh boje proti terorismu. V hlavní roli tentokrát není John Mullins a ani se na hře nepodílel, což je bohužel dost vidět. Payback je vlastně ve všem mimo tématu odklonem od ducha série. Zachován zůstal pouze systém simulující poškození těl, ale tentokrát je vyhnaný do extrému. Například není problém mnoha zbraněmi ustřelit jednou ranou hlavu... Na konec uvedu jedno pozitivum a tím je herní doba. Za pět hodin bylo po všem a to i při opakování bojů s nesmyslně navrženými bossy. Během hodinky hraní denně si zastřílíte a pár slušných momentů hra také nabídne. Pokud ke hře přistoupíte jako k tupé střílečce pod úrovní třeba Serious Sama, nudit se nebudete, ale jako pokračování série naprosto selhává.
Pro: grafika, částečně vylepšování zbraní
Proti: vše zbylé..