Po hodně dlouhý době se pokusím napsat zase něco o nějaký hře o který jsem chtěl něco napsat. Historie SoF pro mě osobně je trošku podivná(jsem frajer že si jí ještě pamatuju).
Byl rok přibližně 2004 a já poprvé hrál Double Helix a byla to též jedna z her která díky brutalitě mě celkem odrovnala(až asi o rok jsem hrál Postal 2:-)) v té době jsem taky kupoval časopis Score a když jsem se dozvěděl že má vyjít SoF 1 tak jsem málem ucvkrnul do kalhot.
Hned po koupení jsem si hru zahrál a zamiloval. Po pár letech bylo ohlášeno třetí pokračování. A jelikož jsem se moc nezajímal a o výrobce a neměl jsem tušení kdo to ten Cauldron je tak jsem se i tak těšil. Poté co hra vyšla tak jsem si jí sehnal a pamatuju si že jsem měl jakýsi glitch kde jsem měl nastražit detonátor ale neobjevil se. Tak jsem hru vypnul a už nikdy nehrál. No a dnes zrhuba po 8 letech jsem se ke hře vrátil tentokrát na PS3. Takže můžu jakž takž srovnávat.
Takže čeho si nevšímat je příběh jelikož scénárista byl při psaní přinejlepším po lobotomii. Za 1) příběh je plný klišé kde každý každýho zrazuje, hlavní boss má neuvěřitelný prachy na miliony vojáků a pancéřáků a helikoptér. Navíc díry a nesrovnalosti(především hned na začátku s Millerem) moc nepomáhají.
Navíc tu je naprosto příšerný voice acting který se k postavám vůbec nehodí(btw. pěkná debilita křičet na někoho který je 15 metrů nad vámi v helikoptéře, ti teroristi mají dokonalý sluch). Naneštěstí střelba zbraní je hodně solidní.
Grafika nebyla vůbec špatná a efekty výbuchů a především granátů byly celkem impozantní, končetiny a krve bylo celkem dost ale zdálo se mi že systém poškození, který měl být velkou devízou, byl poněkuď odfláknut.
Samotný gameplay byl celkem zábavný střílet teroristy je vždycky zábava. O nic jiného nejde, jen chodit a střílet, nic jako řídit vozidlo sednout si za turret a jet skriptem tu neexistuje, stejně jako stealth který jsem chtěl používat(a navíc vám váše šéfová řekne sama aby jsme se pokusily být potichu). Navíc některé zbraně "jakoby" nebyly srovnány, brokovnice na blízkost třeba nedokáže často někoho zabít. A jak je sakra možný že 6-kalibrová bouchačka nezabije headshootem?
AI je stupidní, naběhne za nic se nekryje a nechá se zabít, nebo se kryje tak že se skrčí a je jim vidět celý tělo kromě noh. Navíc místo aby střílely tak se rozeběhly a byly skoro 200 metrů a chtěly vás zabít pažbou. Navíc předposlední boss je neuvěřitelně levnej a tvůrci si ho mohly odpustit. Takhle nasranej jsem u bosse dlouho nebyl.
Hra mi trvala na střední obtížnost nějakých necelých 7 hodin což je hodně málo, ale nebylo mi to moc u téhle hry líto. Myslím že kdyby byla delší tak se stane monotónější a upadne do větších sraček.
Můj finální verdikt je lehce nadprůměrný a to hlavně díky tomu že jsem se moc nenudil. A přece jenom znám horší FPSka.
Byl rok přibližně 2004 a já poprvé hrál Double Helix a byla to též jedna z her která díky brutalitě mě celkem odrovnala(až asi o rok jsem hrál Postal 2:-)) v té době jsem taky kupoval časopis Score a když jsem se dozvěděl že má vyjít SoF 1 tak jsem málem ucvkrnul do kalhot.
Hned po koupení jsem si hru zahrál a zamiloval. Po pár letech bylo ohlášeno třetí pokračování. A jelikož jsem se moc nezajímal a o výrobce a neměl jsem tušení kdo to ten Cauldron je tak jsem se i tak těšil. Poté co hra vyšla tak jsem si jí sehnal a pamatuju si že jsem měl jakýsi glitch kde jsem měl nastražit detonátor ale neobjevil se. Tak jsem hru vypnul a už nikdy nehrál. No a dnes zrhuba po 8 letech jsem se ke hře vrátil tentokrát na PS3. Takže můžu jakž takž srovnávat.
Takže čeho si nevšímat je příběh jelikož scénárista byl při psaní přinejlepším po lobotomii. Za 1) příběh je plný klišé kde každý každýho zrazuje, hlavní boss má neuvěřitelný prachy na miliony vojáků a pancéřáků a helikoptér. Navíc díry a nesrovnalosti(především hned na začátku s Millerem) moc nepomáhají.
Navíc tu je naprosto příšerný voice acting který se k postavám vůbec nehodí(btw. pěkná debilita křičet na někoho který je 15 metrů nad vámi v helikoptéře, ti teroristi mají dokonalý sluch). Naneštěstí střelba zbraní je hodně solidní.
Grafika nebyla vůbec špatná a efekty výbuchů a především granátů byly celkem impozantní, končetiny a krve bylo celkem dost ale zdálo se mi že systém poškození, který měl být velkou devízou, byl poněkuď odfláknut.
Samotný gameplay byl celkem zábavný střílet teroristy je vždycky zábava. O nic jiného nejde, jen chodit a střílet, nic jako řídit vozidlo sednout si za turret a jet skriptem tu neexistuje, stejně jako stealth který jsem chtěl používat(a navíc vám váše šéfová řekne sama aby jsme se pokusily být potichu). Navíc některé zbraně "jakoby" nebyly srovnány, brokovnice na blízkost třeba nedokáže často někoho zabít. A jak je sakra možný že 6-kalibrová bouchačka nezabije headshootem?
AI je stupidní, naběhne za nic se nekryje a nechá se zabít, nebo se kryje tak že se skrčí a je jim vidět celý tělo kromě noh. Navíc místo aby střílely tak se rozeběhly a byly skoro 200 metrů a chtěly vás zabít pažbou. Navíc předposlední boss je neuvěřitelně levnej a tvůrci si ho mohly odpustit. Takhle nasranej jsem u bosse dlouho nebyl.
Hra mi trvala na střední obtížnost nějakých necelých 7 hodin což je hodně málo, ale nebylo mi to moc u téhle hry líto. Myslím že kdyby byla delší tak se stane monotónější a upadne do větších sraček.
Můj finální verdikt je lehce nadprůměrný a to hlavně díky tomu že jsem se moc nenudil. A přece jenom znám horší FPSka.
SAW II: Flesh & Blood
Pro: grafika ujde, gameplay ujde, hudba sem tam dokáže nabudit
Proti: dabing, bossové, některé zbraně, AI, divná koridovost