První hra v mém životě, kterou jsem ve vzteku musel na chvíli vypnout kvůli tomu, že se mi dařilo. Že to nedává smysl?
No, zhruba někde v půlce "příběhu" jsem se dostal do malého pouštního městečka s jasným úkolem - zlikvidovat jednoho černošského vůdce, který ale seděl v nesestřelitelném vrtulníku a kroužil nade mnou a sem tam po mě vystřelil raketu. Úkolem této, řekněme, unikátní mise bylo tedy přežít nájezdy pozemních jednotek a mezitím neschytat střelu z vrtulníku. Prvních pět minut střílení do stále se opakujících a stejně vypadajících skupinek protivníků bylo ještě v pořádku, po deseti minutách už jsem začínal být lehce otrávený, po patnácti minutách už se ve mně začínala hromadit zloba a absolutní nepochopení, čeho tím asi autoři chtěli dosáhnout..no a po dvaceti minutách už letěla myš přes pokoj do zdi, následována okamžitým vypnutím hry bez jakéhokoliv zájmu na tom, jestli se někde v průběhu mise sama uložila nebo ne.
Při opakovaném zapnutí jsem již tuto pakárnu dohrál s klidem až do konce a nutno podotknout, netrvalo to naštěstí moc dlouho. Herní doba je relativně krátká, což je z mého pohledu bráno jako naprostý klad.
Připadá mi, že se tvůrci zaměřili pouze na efekt a grafickou stránku hry (která je mimochodem velmi dobrá) a úplně vypustili ten zbytek. Exteriéry jsou většinou krásné a uvěřitelné, zpracování samotných zbraní také nezaostává a například dobíjení granátometu je úžasně zdlouhavé a detailní. Navíc je zde možnost každou ze zbraní vylepšit nějakou přídavnou jednotkou. Dobře, to není špatné, nicméně třeba nechápu, na co mi asi bude laserové míření na brokovnici. Tady zároveň to dobré končí..
Nepřátelé jsou neuvěřitelně hloupí a jejich jedinou výhodou proti vám je jejich počet. A zapomněl bych, herní skripty. Ještě jsem se snad nesetkal s tak blbě naskriptovanou hrou, tady se prostě úplně jednoduše stane, že stojíte uprostřed dvora zcela sám, uděláte půl kroku dopředu a najednou je kolem vás na téměr prázdném prostranství dvacet panáků se samopalem. Další věc, střelíte nepřítele do hlavy a buď mu ji celou ustřelíte a nezůstane ani krk, jen gejzír krve nebo střelíte nepřítele tak samo do hlavy, on zavrávorá, je zřejmě omráčen a neútočí na vás, ale stále žije. V této chvíli do něho můžete vyprázdnit i padesát zásobníků z nejsilnější zbraně a nic se nestane. Ne, musíte si prostě počkat zhruba tři vteřiny, než se uvede do použitelného stavu a poté ho dorazit. Děs a hrůza.
Pitomosti typu autoheal a autosave snad ani nebudu rozpitvávat, příběh je klasicky o ničem. Co bych ale určitě ještě zmínil je výdrž takzvaných "bossů", což jsou chlápci, kteří vypadají úplně stejně jako normální vojáci nebo nepřátelé, akorát mají asi 34x větší výdrž než všichni ostatní, dokonce i vy se svým slavným samoléčením se můžete jít klouzat. Ale nic se nebojte, stačí tři až pět plných zásobníků z AK-47 přímo do hlavy a je po něm..
Jako střílečka ze série SoF je tato hra hodně špatná a zaslouží si za zničení dobrého jména série ještě o 10% méně, jako budgetová střílečka sama o sobě je jenom špatná. 30%.