Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sinking Island

04.10.2007
70
41 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Sinking Island je klasickou adventurou od známého Benoîta Sokala, který stál také za příběhem úspěšné série Syberia. Hráč se ujímá role soukromého vyšetřovatele Jacka Norma, který přilétá na ostrov vyšetřit záhadnou smrt majitele hotelu. Hru lze hrát ve dvou režimech. Buď jako klasickou adventuru nebo v real-time módu, ve kterém ubíhá čas jako ve skutečnosti.

Děj této adventury se odehrává na fiktivním ostrově, jehož vlastníkem je výstřední milionář Walter Jones. Ten se rozhodl postavit na ostrově luxusní hotel ve stylu Art Deco. Ostrov však nedokáže unést váhu hotelu, a proto se pomalu potápí do moře.


Poslední diskuzní příspěvek

@Jab (14.07.2022 14:46): Za to ale Microids nemůže nebo alespoň ne za všechny ty krachy. Minimálně White Birds skončili, protože neměli moc úspěšné tituly i přes angažování Sokala. Je to ale minimálně podezřelé, pravda :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
První dekáda 21. století, a zejména pak její první polovina, byla z pohledu hráčů adventur dobou toho největšího temna, kdy se opravdu kvalitní adventury daly spočítat na prstech jedné ruky. Kromě vynikající a trochu opomíjené The Moment of Silence a českého překvapení Posel smrti snesou přísnější měřítko už snad pouze první dva díly Syberia, což z belgického všeuměla Benoita Sokala dělá jednu z nejvýznamějších novodobých osobností tohoto královského herního žánru. Po nenápadné, ale překvapivě úspěšné mystovce Amerzone: The Explorer's Legacy, která už ale nesla výrazné znaky Sokalova rukopisu a velkém úspěchu se Syberiemi následovala dvojice méně úspěšných adventur a Sinking Island byl bohužel na dlouhá léta poslední Sokalovou hrou, byť se ve skutečnosti jedná o kvalitnější hru, než jak je všeobecně vnímána.

Sinking Island měla být pocta klasickým detektivkám s neméně klasickým vyšetřovatelem v hlavní roli, což je minimálně pro mě vítána změna po hlavních hrdinkách z předchozích her, protože hraní za ženské postavy mám vyloženě nerad. Jack Norm, jak se hlavní hrdina jmenuje, si navíc drží odstup a nemusíme tedy řešit jeho niterní pocity, což je po Kátě Walker velká úleva. Tradičně bizarní je ovšem prostředí, ve kterém se hra odehrává. Vyšetřujeme smrt svérázného miliardáře v nejšílenějším developerském projektu, který vás může napadnout. Postavit výškový dům ve stylu art-deco, něco jako menší Chrysler Building na jednom z ostrovů souostroví Maledivy není něco, co bychom ve hrách vídali každý den a hra má díky tomu a faktu, že se celá odehrává během tropické bouře, zvláštní tísnivou atmosféru. Samotný dům, jakkoli se do prostředí vůbec nehodí, je ale architektonický skvost s úžasnými interiéry, jejichž procházení mě neomrzelo až do konce hry a opět se zde projevil Sokaluv velký cit pro design a architekturu.

Hra od začátku funguje jako klasická detektivka, založená na porovnávání stop, výpovědí a důkazů ve speciálně navrženém interface, který podle mého názoru funguje výborně. Hráč tak musí vždy složit stopy v jakési skládačce, aby se dobral výsledku a děj hry se posunul dále, což je postup více založený na realitě skutečného vyšetřování a mně osobně toto pojetí jakéhosi detektivního simulátoru opravdu vyhovovalo. Hra má navíc docela spád a není příliš složitá, pokud hráč pochopí onen princip skládání stop. V poslední třetině mě děj už opravdu chytl a od hry jsem se nechtěl odlepit až do jejího dohrání, i když se scénárista bohužel nevyhnul několika klasickým detektivním klišé. Existence řádícího přírodního živlu pak ještě umocňuje gradaci celé hry, a i když jsem měl už dlouho před koncem poměrně jasno o tom, kdo je pachatelem, tak zde jde v souladu s tradičním vyšetřováním především o to, že pachatel měl být usvědčen na základě nevyvratitelných důkazů, nikoli domněnek, takže to nepovažují za negativum. Za to by se dala považovat nedostatečná propracovanost několika postav, které byly ve hře spíš do počtu a to se ve hře vyskytuje skutečně minimum osob a je z ní cítit určitá osekanost. I s viditelně menším rozpočtem se ale autoři vyrovnali se ctí a Sinking Island je dle mého názoru dobrou volbou pro všechny milovníky vážných adventur a detektivek a její neúspěch mě docela mrzí, protože podobných her je akutní nedostatek.

Pro: klasická detektivka, příběh, atmosféra, architektura a design interiérů

Proti: několik žánrových klišé, místy trochu těžkopadné, menší propracovanost několika postav

+30
  • PC 90
Sinking Island byl opravdu parádní záležitost. Tak parádní, že jsem k němu sedl někde v šest večer a teď hlásím status dohráno a po napsání komentu to jdu dospat :) Nadchla mě už kdysi, kdy jsem poctivě projížděl adventury první a částečně i druhé dekády nového milénia a roky odstupu na tom prakticky nic nezměnili.

Sinking Island je detektivka. Ne sci-fi detektivka jako série Tex Murphy, nebo hororová detektivka jako série Gabriel Knight. Ani moderní krimi/thriler typu Art of Murder. Ryzí, čistá ve stylu Agathy Christie a jejich Deseti malých černoušků (nebo jak se to v dnešní pošahané korektní době jmenuje). Uzavřený prostor, skupina podezřelých a detektiv, který se mezi milionem motivů a falešných stop snaží dobrat pravdy.

A ten příběh je naprosto fantastický! Jack Norm přilétá na jeden z ostrovů Maledivy vyšetřit smrt stařičkého milionáře Waltera Jonese. Výstřední milionář si nechal na ostrově postavit obrovskou věž, kterou ale ohrožuje bouře století, která zamezí odletu postav a hrdina má tři dny, aby našel vraha. Na ostrově ho čeká pěkná sebranka - dva vnukové, jedna vnučka, jejich partneři, prohnaný právník a architekt a zdánlivě slušný starý domorodec s mladou dcerou, ke které ale nezvratně ukazují první stopy. Všichni Waltera nenáviděli, všichni chtěli jeho peníze a měli sakra důvod! Hra postupně vykreslí mrtvého jako jednu z nejodpornějších zrůd, co jsem ve hrách potkal a když ke konci zjistíte motiv, spadne Vám čelist.

Jako detektivka to funguje na 100%. Psychologie postav, motivace, vzájemné vztahy, to jak se postupně všichni odhalují do naha. Sokal mate jak to jen nejvíce jde, takže vrahem je zaručeně někdo, kdo Vás dlouhou dobu ani nenapadne (bohužel já si vzpomněl).

Naprosto úžasný je i styl hry. Tady nestačí intuice nebo zkombinovat pár předmětů. Jack Norm má 13 podúkolů, které vedou k odhalení vraha a každý z nich může splnit jen poskládáním nezvratných důkazů. Zpovídáte tedy svědky, konfrontujete jejich výpovědi, hrabete se v jejich špíně, sbíráte otisky prstů, chodidel i šlapek, porovnáváte jednotlivé stopy. To vše v geniálním PDAčku, kde můžete srovnat otisky, rukopisy, laboratorní stopy. Žádné CSI šílenství se ale nekoná, pořád je hlavní detektivní práce. Pro každý splněný subquest musíte srovnat až pět druhů důkazů a pokud to trefíte, můžete si odfajknout prokázání teorie a oznámit to šéfovi. Je to mravenčí práce a zatímco první fajfku jsem si odbyl hned, na další jsem se nadřel.

Je tu rozdělení na tři dny dny, přičemž jak voda stoupá a lidi jsou nervoznější, tak Vám ubývá lokací a zintenzivňuje se adventuření. Nechybí samozřejmě ani sbírání předmětů a jejich používání, které je dost upozaděno, ale je tu. A právě tady je důvod, proč přes své nadšení z příběhu a skládání stop nedávám 100%. Sokal hru opět zaplnil tunou prázdných lokací, občas přihodil pixelhunting a pár prasáren. Najdou se aktivní místa, které aktivní nebyly, hádanky bez jakékoliv nápovědy (knihovna) a zejména na konci je to pořádný oser. Přestože Vám hra řekne, že zatopné je vše až po helipad, pro jeden důkaz se musíte vrátit zpět, kde leží naprosto neviditelný kondom. Další důležitý důkaz je vyhozený neviditelný dopis v jednom z mnoha košů, který byl prázdný. Díky těmto úletům jsem bohužel párkrát musel otevřít návod a je to škoda, protože právě tady mě moc bavilo objevovat a přicházet si na vše sám.

Sinking Island je úžasná adventura, pro mě ještě o něco lepší než obě Syberie a kdo má rád detektivky i jemné inovace, nebude zklamán.
+28 +29 −1
  • PC 80
Inu, musím se přiznat, že jsem k této hře přišla úplnou náhodou.. Chtěla jsem si zase jednou zahrát na detektiva a jak si tak listuji seznamem adventur, narazila jsem na něco ve stylu "Tajemná vražda na ostrově". Samozřejmě mě to zaujalo, protože mi to maličko připomnělo Agathu Christie a její slavné dílo Deset malých černoušků.. A teď k věci..

Už při spuštění příběhu máte pocit, že zažijete něco zajímavého-atmosféra je úžasná! Jste na tropickém ostrově, jenže tohle nebude o slunné dovolené.. Řádí tady bouře, je zataženo, sychravo, vítr ohýbá palmy, jejíž listy se třepotají ve větru a písek se práší všude kolem jako šedá mouka.. Nevěstí to nic dobrého. Co naplat, tíživá atmosféra se tvůrcům opravdu povedla!

Hrajete jak už jsem prozradila za detektiva Jacka Norma, kterého zavolá na ostrov jeden z obyvatelů ostrova kvůli záhadné smrti jednoho bilionáře Waltera Jonese. Máte tu k dispozici deset potenciálních vrahů, ze kterých je většina ubytovaná v obrovské Art deco Tower, patřící právě Walterovi. (Mě tedy spíše vnitřními prostory věž připadala stylem jako typické Art nouveau ála Mucha, ale inu dobrá.) Vaším úkolem je samozřejmě vraha najít a dopadnout postupným vyslýcháním našich podezřelých a detailním hledáním důkazů.

Nejprve budu pět ódy: Je to krásná hra s tajemným prostředím, milovníkům detektivek a adventur bude běhat mráz po zádech a grafiku i příběh si budou užívat. Líbilo se mi, že příběh dává smysl a vlastně zde nebyla žádná hloupá kombinace předmětů, jaká zde bývá. Naopak zde dostanete na výběr už rovnou co kombinovat lze. Ocenila jsem, že se zde nekonalo žádné puzzle. Hra vás popostrčí trochu víc přemýšlet. Můžete si i vybrat, zda chcete závodit s časem a zkusit si hru zahrát rovnou na čas-který ovšem musíte stihnout.. ;-)

No a teď nějaké ty chyby: Co mi začalo během hry postupně vadit bylo zběsilé pobíhání po celé budově pořád sem a tam, jelikož osoby, které chcete zpovídat nikdy nejsou společně pohromadě. Tu si na něco vzpomenete a pak zas nevíte jestli to bylo patro 16, 15, nebo 14.. A tudíž opět klikáte a teď už klikáte zrychleně a váš detektiv už jen běhá po hotelu z pokoje do pokoje a to mi bohužel dost ubíralo na detektivním příběhu a chvilkami až začalo nudit.. Uvítala bych nějakou malou zmenšeninu hotelu, kde by se daly přepínat pokoje, pro případ že by člověk nechtěl proběhnout celou Tower od shora až ke skále s mrtvolou.. Další věcí, která mě v této hře dosti zklamala, byl né dost chytře vymyšlený prográmek, který vám má pomáhat vše odhalit. Máte pomocí něho přesně skládat důkazy a také jen určité věty, které vyslýchané osoby řekly. Když vše trefíte, hra vás posune dál. Pokud ale vše nemáte naprosto přesně a použijete jen maličko jinou větu, budete nadávat jako špaček, že proč to, sakra nejde, když já to mám dobře??! :-) Byla chvíle, kde jsem se zasekla, postupně jsem se úplně vytočila a nakonec musela mrknout rezignovaně do návodu. Důvod zákysu: Místo věty "Určitě měl na sobě řetízek" patřila věta "Obvykle nosí řetízek" !! Poslední co si myslím, že mohlo být lepší byla grafika postav a obličejů.. Osoba něco vypráví, ale jen mrská rukama, nohama, pohazuje hlavou, koulí očima, ale pusu neotevře :-D U jedné konkrétní postavy jsem zase měla po celou dobu šrám na obličeji a za celou dobu jsem nepřišla na to, jestli je to jizva, nebo jen chyba na obrazovce.. Ale kdo řeší takové detaily, že..

Když to tedy vemu kolem a kolem, hra se mi líbila. Měla náboj, byla zajímavá a tajemná. Mile mě překvapilo, že mě i bavila. Jistě má samozřejmě nějaké ty mouchy, ale pokud by byla nějaká podobná hra s lepším odvíjením příběhu (a bez toho šíleného prográmku), ráda si jej zahraju ;-)

Pro: Je to krásná detektivní adventura, tíživá atmosfére, zajímavý děj

Proti: Prográmek detektiva, nesmyslné zdlouhavé pobíhání, grafika postav

+22
  • PC 75
Benoît Sokal adventury umí, o čemž mě přesvědčila jak ledová série Syberia, tak Paradise, odehrávající se ve slunné Africe. Sinking Island jsem původně v plánu ani neměl, ale bratrovi se ho nepodařilo prodat v aukci, a tak se z něj stal ideální zapomenutý kousek k zahrání.

Na malém maledivském ostrově Sagorah si nechal multimilionář Walter Jones postavit luxusní 150 metrů vysoký hotel, do kterého se přestěhoval. Já, jakožto detektiv Jack Norm, jsem musel přerušit svou dovolenou a s minimálním vybavením se pokusit vyšetřit záhadné úmrtí tohoto extravagantního podnikatele, které nastalo zrovna ve chvíli, kdy byli na ostrov pozváni všichni žijící příbuzní, kvůli sepsání závěti.

Podezřelých bylo celkem deset a každý nový důkaz, na který jsem při vyšetřování narazil, ukazoval na někoho jiného, takže jsem si nemohl stěžovat, že by se vše ubíralo jedním směrem. Vyšetřování bylo řešeno formou skládačky, kde jsem musel pomocí důkazů dostat odpovědi na třináct různých otázek, abych nakonec dopadl skutečného pachatele.

I když se vyšetřovací oblast každým dnem zmenšovala (jak se hotel postupně potápěl), jednotlivé lokace mě nijak zvlášť neomrzely, což bylo asi tím, že se postupně odemykaly nové prostory. Při nahrávání pozice se zobrazilo shrnutí toho, na co jsem při vyšetřování již přišel, takže i kdybych se ke hře vrátil třeba po měsíci, nic důležitého by mi neuniklo.

Hra obsahuje pár nelogičností, jako jsou třeba stopy v písku, znatelné i za stálého působení větru a deště nebo snímání otisků prstů ve stejných podmínkách, ale ty mi až tolik nevadily. Co mi však vadilo hodně byly náhlé přesuny, kdy Norm v půlce rozhovoru dostal hlad a ihned se přesunul do jídelny, aby si mohl sníst svou bagetu. To samé se dělo i při telefonátech od manželky s tím rozdílem, že cílovým místem byl hotelový pokoj. Zbytečně to narušovalo průběh vyšetřování. Až na tyhle neduhy jsem si ale Sinking Island užil a teď mi nezbývá nic jiného, než čekat na vydání Syberie 3.

Pro: ostrov Sagorah s hotelem, vyšetřování, nejistota, lokace, shrnutí příběhu při nahrávání

Proti: náhlé přesuny, pár nelogičností, občasné bugy

+22
  • PC 75
Adventura Sinking island mě příjemně překvapila, i když má celkem dost věcí, které mě štvali. Vydala jsem se coby detektiv na ostrov na Maledivách vyšetřovat záhadné úmrtí miliardáře, který tu postavil megalomanský hotel. Že to nebylo náhodné úmrtí, ale vražda asi nemusím zmiňovat. Na ostrově byla hrstka lidí, z nichž většina byli příbuzní zesnulého se svými partnery plus jeho dva zaměstnanci a domorodá dívka se svým otcem.

Podezřelí mi samozřejmě přišli všichni. Nebudu se tu vyjadřovat k jednotlivým postupům vyšetřování, abych neudělala zbytečně spoilery. Nicméně herních obrazovek bylo na můj vkus víc než dost a většinu času jsem po nich jen běhala tam a zpátky. Každou jsem si poctivě projela křížem krážem, aby mi nic neuniklo. Musím podotknout, že jsem asi nebyla moc důkladná, protože největší problém pro mě bylo najít Heliport ;o)

Jednotlivé „stopy“ se mi hledaly dobře. Hra má zajímavě udělaný mechanismus, jak si zodpovědět otázku týkající se případu. V podstatě si v inventáři musíte jednotlivé stopy poskládat správně k sobě. Přiznám se, že mi to dělalo velké problémy. Ne všechny otázky jsem zvládla poskládat sama, občas mi musel pomoci pan Google. Řekla bych, že je to zbytečně složité a je tu moc variant a tím pádem také moc možností, jak to poskládat. Když jsem na to nemohla přijít, dost mě to frustrovalo.

Hra má pár nelogičností, které se objevují snad ve všech adventurách. Například nikomu nevadí, když se jim detektiv hrabe v koši nebo bere přímo před nimi věci ze stolu, ale podívat se z okna, to už nesmí. Rozčilovalo mě, že nahoře u Lorenza se dívám na počítač a pokaždé si řeknu „hmm musím se zeptat Lorenza, na co to je“ a když Lorenzo stojí vedle mě, nikdy se ho na to nezeptám. Nebo mám v inventáři šroubovák a mohla bych ho použít k odstrčení věci na stranu, ale ne já si nutně musím sebrat tužku, abych to udělala s ní.“ 

Hra má skvělou atmosféru a fakt mě vtáhla do děje. Byla jsem hodně zvědavá, kdo je vrah, a proto jsem jí dohrála během 3 večerů. Celou dobu jsem si říkala, kdo by tak mohl být vrahem a upřímně jsem se ani jednou netrefila, takže mě hra pěkně napínala až do konce.

Pro: atmosféra, příběh, není od začátku jasné kdo je vrah

Proti: těžké skládání odpovědí na otázky, občas nelogičnosti, stejně jako v jiných adventurách

+22