Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Simonovi jsem se po dlouha leta (ted uz mozna i desetileti) uspesne vyhybal, parkrat jsem ho zkousel rozehrat, ale vzdy to dotahl maximalne ke kompostu za kouzelnickym domem. Nuda. Nejslabsi strankou Simona je samotny pribeh, ktery je v podstate o nicem. Na zacatku se dozvite, ze mate znicit jakehosi Sordida, ale po celou dobu hry se o nem nedozvite nic blizsiho a motivace v tomto smeru dost hapruje. Dalsim negativem odrazujicim od hrani je ovladani, to je bohuzel resene "klasickym" lucasovskym prikazovym zpusobem, obsahujicim i absolutne zbytecne a minimalne pouzivane zalezitosti typu wear, remove nebo consume, ktere jsou v ostatnich hrach bezne reseny prikazem use, ktery je zde samozdrejme taky. Absolutne minimalni pouziti techto prikazu je pak podle ocekavanim predmetem castych zakysu.

Pribeh a ovladani jsou faktory, ktere me od Simona vzdy odrazovaly, ale v case adventurni krize jsem se to rozhodl prekousnout, do hry se ponorit a prekonat pocatecni nudu a skepsi. A dobre jsem udelal! O pribeh totiz v Simonovi 1 v podstate nejde a jeho nejvetsi devizou je hratelnost, ktera je absolutne adventurne/klasicka. Hra se hraje opravdu skvele a plynule, obtiznost je v podstate idealne vybalancovana, navic je zde pritomna sova, ktera hraci pomoci ruznych indicii poradi. Prijemne je, ze obtiznost se nestupnuje a ze zaveru hry, kde se hrac chce dozvedet konec story, se nestava peklo podobne jako treba v Death Gate nebo Monkey Island 2. Simona jsem tak dohral v podstate bez pouziti navodu, ktery jsem nakonec pouzil jen parkrat v lokacich, kdy jsem nenasel aktivni mista na obrazovce (viz. neviditelny ker, po kterem se da slezt k lomu). To me plynule privadi k druhemu hlavnimu kladu Simona a tim je grafika, ktera je pravdepodobne tim nejlepsim, co jsem kdy v rucne kreslenych VGA videl, obrazovky jsou hodne jednotne, nejsou preplacane jako v Bud Tuckerovi, nebo druhem dilu, a jejich kvalita je narozdil od v tomto smeru kralujiciho Alien Incidentu vyrovnana.

V souvislosti se Simonem byl casto zminovan udajne genialni humor, hra misty opravdu docela vtipna je (vetsinu hlasek ale Simon vystrilel uz v intru), zvlast nektere animace (princezna prase, sebrani zebriku), ale rozhodne se v tomto pripade nejedna o zadne salvy smichu. V CD verzi hra obsahuje dabing, ale z nejakeho zahadneho duvodu neobsahuje titulky, ostatne Adventuresoft mel se skloubenim dabingu a textu vzdy problemy, v dalsim dile se to nepovedlo a Feeble files je opet bez titulku. Simon 1 je prijemna a vyborne hratelna adventura, ktera mimo jine dokazuje, ze skvela rucne kreslena grafika bez problemu prekonava vizualni dojem z o 10 let novejsich 3d her a pro priklad nemusime chodit daleko, mam tim samozdrejme namysli neuveritelne hnusny Simon the Sorcerer 3D.

Pro: hratelnost, grafika, prijemny fantasy svet

Proti: who cares story, ovladani

+30
  • PC 85
Simon the Sorcerer je hra měsíce prvního dílu časopisu Score (A. Anastasov za 84%) a zároveň kdysi vyšla na příbalové placce Levelu. Jelikož tehdy Level odebírala většina hráčů (někteří samozřejmě kupovali vše, co mělo písmena a CDčka), byl u nás Simon the Sorcerer spolu se svým druhým dílem poměrně hrán. Což je vidět i zde na DH, protože počet hodnocení se blíží 100, což je u většiny adventur z té doby nedosažitelné číslo.

Simon je spolu se svým psem zatažen do pohádkové země, kde řádí zlý Sordid, kterému je třeba zatnout tipec. Takových zlých kouzelníků už jsme tu měli... Co tedy StS přináší nového? Simon je čtrnáctiletý chlapec s nastupující pubertou a značně prořízlou pusou. A jsou to právě rozhovory, které nabízejí spoustu různých odpovědí počínaje zdvořilými přes zbabělé a konče těmi drzými. Jelikož hra neobsahuje dead-endy ani úmrtí, je možné si vyzkoušet všechny varianty vedení rozhovoru, aniž by hráči hrozilo zastavení možnosti dalšího postupu ve hře.

Hra vyšla také na amigu. Graficky je kvůli tomu poměrně zvláštní a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na výtvarné pojetí hry zvykl. Po opuštění města jsem se rozhodl, že se mi grafika líbí. Co do zvuků a hudby je hra někde na úrovni první Kyrandie. Tedy žádný zázrak to není, ale ani žádná katastrofa.

Hra se ovládá 12 příkazovými tabulemi á la Lucasové, což na jednu stranu zjednoduší novému hráči proniknutí do hry, ale na druhou stranu člověk během hry reálně používá tak 4 ikony a ostatní použije jen jednou, standardně v okamžiku, kdy na existenci podobné ikony ani nepomyslí. Některé třeba nepoužije vůbec (jestli se hodně nemýlím, tlačítko "close" je úplně k ničemu). Po vzoru Sierry - méně je někdy více.

Další problematická vlastnost hry je samotné řazení herních obrazovek. Spousta adventur má problémy s naznačením hráči, že "tady" je možné přejít do další obrazovky. Simon je v tomto extrémní a mnohdy jsem zakysl a hledal v návodech jen z důvodu, že jsem někde nenašel východ z obrazovky (standardně obrazovka před trpasličími doly, ale nejen ona). Orientaci dále ztěžuje nelogické řazení obrazovek. Vstoupíme na odbočku nahoru-doprava a vylezeme z pravé strany obrazovky a jdeme vodorovně doleva? Příliš nepomůže ani kouzelná mapa, která sice hráče přenese mezi obrazovkami, ale těch checkpointů je tuším kolem 6. Spousta aktivních obrazovek se na mapě nezobrazuje. Orientace v prostoru je tak hlavním a také jediným problémem Šimona Kouzelníka.

Hru jsem někdy před 15-20 lety poprvé dohrál. Z děje jsem si nepamatoval vůbec nic, snad s výjimkou kouzelníků a barbarských válečnic z hospody. Zpočátku jsem ve hře tápal, nadával na řazení obrazovek, ale posléze jsem se začal skvěle bavit a nakonec hru řadím mezi nejlepší point-n-click adventury počátku 90. let 20. století. Těším se na druhý díl, který jsem nikdy nehrál.

Pro: Simon nemůže zemřít, humor, košaté dialogy, zvláštní, ale pěkná grafika.

Proti: Dezorientace vyplývající z divného řazení obrazovek, hledání dalších exitů z obrazovek v lese, divný konec.

+23
  • PC 65
StS je ukázkou toho, co vznikne, když se smíchá King's Quest (různě vypůjčené pohádkové postavy), Monkey Island (I wanna be a pirate! I mean... a wizard ! + SCUMM-like interface) a britský humor. Také je klasickým příkladem adventury, kde si hojně užijete pixel-hunting, aneb hned několikrát jsem přehlédl předmět, který se skládal asi tak ze dvou bílých pixelů.

Příběh je plytký, o tom Simon rozhodně není. Jde tady spíše o různé gagy, parodie a komické dialogy, na kterých je zajímavé, že hlavní postava si uvědomuje, že je ve hře a odpovídajícně to komentuje. Např. když mu partička čarodějů tvrdí, že nejsou čarodějové a ptají se ho, jak na tuhle myšlenku přišel, tak můžete zvolit odpověď "Když na vás najedu myší, zobrazí se mi nápis "Wizards"." Tohle se mi hodně líbilo...

Je zde přítomno několik opravdu povedených momentů, např. setkání s "Glumem" či moje oblíbená žába, která vás nechce pustit dál, ale stačí v nedaleké vodě ulovit pulce a na žábu zařvat "Uhni mi z cesty, jinak to ten pulec schytá!". Na druhou stranu jsem měl většinu času takový ten "wtf, to jako vážně?" pocit a to nejen ohledně příběhu (např. závěr je hodně nepovedený), ale i ohledně hádanek - např. to již zmíněné jezírko před žábou, které musím přeplout na listu, ale nejdříve musim z kohoutku natočit víc vody. Když je jí tam tak málo, tak proč to prostě nepřebrodí?

Grafika hry je pěkná, rozhodně se ale nejedná o nějaký zázračný počin, jak uvádí kolega z Beverly Hills v jiném komentáři ;o) Namátkou třeba i druhý díl Kyrandie ze stejného roku je podle mě graficky o fous lepší. Nelze ani pustit zároveň titulky a dabing. Také je nemožné zemřít, hra vás z toho vždy nějak vyseká. Zkoušel jsem se zavřít do železné panny, sežehl mě dračí oheň, spadl jsem do bezedné propasti plné ostrých bodáků, ukradl jsem naštvané čarodějnici létající koště a nic. Holt King's Quest je King's Quest :)
+19
  • PC 100
Adventur z první půlky 90. let ubývá a tak jsem se pustil do klasiky největší, kterou jsem dohrál už asi xkrát a dokonce v záchvatu procházení celé série si udělal výpisky o co v jednotlivých dílech šlo.

Simon the Sorcerer je adventurou, která zdánlivě kopíruje sérii King´s Questů, ale přidává k nim naprosto brutální humor a naopak se vyhýbá všem sieráckým nešvarům jako umírání, dead endy či adrenalinové úkoly. Na všechno je dost času, hrdina nemůže zemřít a pokud by zemřít měl, většinou se z toho oklepe na způsob starých animáků. Z King Questů je zachován princip hry. Na začátku se ocitáte ve městě, ale máte neomezený přístup do mnoha obrazovek po celém okolí a na každém kroku někdo číhá. Někdo chce pomoc, někoho se musíte zbavit, někam se musíte dostat.

A tak se vám poznámkový blok plní otázkami typu - jak rozmluvit kováře, kde sehnat mitril pro dřevorubce nebo zkamenělinu pro archeologa. Hra funguje na principu, že nasbíráte tunu předmětů, něco někde použijete, pak chvíli zakysnete a když problém vyřešíte (nebo mrknete do návodu), spustí se kaskáda situací, které můžete vyřešit... až do dalšího zákysu. Je to adventuření v "otevřeném světě" v naprosto nejryzejší formě, které ve finále střídá několik obrazovek věže a pekla a napínavá likvidace záporáka.

Díky několikanásobnému dohrání jsem si největší špeky pamatoval, na další se dá přijít, ale zákysu se i tak nevyhnete. Hra se bohužel zase nevyhla pixelhuntingu (neviditelná liána při cestě ke Glumovi + pár předmětů), ale to je jediná vada na kráse. Naopak s humorem sobě vlastním vyřeší tradiční hromadění nepotřebných krámů. Je tu i mapa, ovšem ta by mohla zobrazovat více lokací, než jen těch pár. Ovládání probíhá tradiční Lucasovským Scumm systémem (ač to není Lucas).

To vše v klasické VGA grafice, která už trochu zestárla, ale ostrost vynahrazuje kouzelná pohádková říše, plná krásných obrazovek. Navíc je vše parádně naanimováno, a občas se nějaké animace dějí i v pozadí. Hudba je rovněž bez problémů, jediný problém je nemožnost zapnout titulky i dabing, to zamrzelo.

No a příběh. Je to taková klasika - kluk se propadne do fantasy světa a musí zničit zlého čaroděje Sordida. Toť vše, ale výjimečně mě to nevadilo. I cesta může být cíl jak zpívá Mňága a tady je cesta lemovaná spoustou pohádkových postav (čarodějnice, skřeti, trpaslíci, obři, draci) v občas nepohádkových situacích (kůzlata vs. troll) a k tomu se přidávají úlety (paleontolog), nepokryté střílení si z klišé (Jack a fazole, Rapunzel) a kultovky (bahňák s bahenní polévkou). Navíc Simon sice pomáhá, ale občas i škodí a tím že je z našeho světa a je to pubertální spratek, má na jazyku vždy nějaký peprný, nebo realitu prolamující komentář. Nesmrtelný je jeho klobouk, kam se nacpe všechno (prase, žebřík, trombón).

Zkrátka první díl Simona je pro mě tolikrát dohranou klasikou, že dávám 100%, i když to objektivní úplně není. Ale čert to vem, nejsem žádná Spáčilka.

Pro: Otevřený svět plný úkolů, férová obtížnost, nádherná pohádková atmosféra s perfektním humorem, stále slušná grafika.

Proti: Nejde zapnout dabing i titulky.

+18
  • PC 75
Již delší dobu sem se přemáhal zase si pustit nějakou adventuru a to z důvodu že mě hraní her omrzelo zas na nějaký čas a plně sem propadl seriálům,ale řekl sem si že je čas to změnit a zase se vrhnout na nějakou adventurku a tak sem se po roce plánování konečně rozhodl pustit první díl Simona no musím říct že toho rozhodně nelituji.

Tak jak už název napovídá vžijeme se do role čtrnáctiletého chlapce (no dobře za měsíc mu bude patnáct!) který objeví kouzelnou knihu která ho přenese do pohádkového světa kde je možné všechno a věřte že mluvící termiti jsou teprve jen začátek. Simon byl vybrán jedním kouzelníkem aby zachránil svět a jeho před zlým prohnilým čarodějem Sordidem který se bohužel objeví až na samém konci hry takže si k němu žádný vztah bohužel nevytvoříte. No to je celý příběh..ehm asi se vám zdá klišovitý nebo neoriginální ale toho se nebojte díky tomu jak je příběh skvěle a s nadsázkou podaný rychle na klišovitost zapomenete a budete se příběh a postavy užívat.

Další kapitola jsou zmiňované postavy které jsou napsány dobře např: podivný zelený kočičák co vás furt cpe svým bahnovým kompotem nebo velice moudrá sova. Další dobrou věcí sou dialogy které jsou vtipné a nenudí v ruku v ruce s dialogy jde i humor který je skvělý ve stylu Monkey Islandu. V některých místech mi dokonce přišlo jako bych hrál Monkey Island ve fantasy prostředí ať už stejný charakter postavy nebo i vesměs podobný záporák apod.

Grafická stránka ani teď neurazí a v dnešní době vypadá skvěle a na krajinu a zvěř v ní se krásně dívá za zmínku stojí i povedený dabing který sem si ze zajímavosti pustil ve videu jelikož má verze byla bez dabingu.

No Simon the Sorcerer je povedená adventura s příjemným humorem,zábavnými postavami a hezkým grafickým zpracováním..málem bych zapomněl na bloudění lesem které bylo sem tam otravné a skvělý soundrack.

Pro: Humor,vzhled lokací,postavy,podání příběhu,návykový soundrack

Proti: Místy pocit Déjà vu, záporák který měl neskutečně málo prostoru,

+15
  • PC 100
V tuhle chvíli ze mně asi bude mluvit nostalgie, ale já hru Simon the Sorcerer považuji za jednu z nejlepších adventur, jaké kdy byly stvořeny.

Tuhle hru jsem hrál ještě jako dítko školou povinné u kamaráda na počítači a zcela jsem jí propadl. Jednak to bylo tím, že Simon byl v té době přibližně stejně starý jako já, jednak mě okouzlila úžasná atmosféra hry a co bylo neméně důležité, byla to jedna z prvních her, kterou jsem hrál v češtině, takže narozdíl od Indyho 4 a Monkey Islandu 2, kde má angličtina žáka 5. třídy nemohla ani v nejmenším stačit, jsem jí rozumněl každé slovo a mohl si ji tedy vychutnat na sto procent. A i když jsem hru tenkrát nedokázal dohrát, okouzlení přetrvalo.

Od té doby jsem Simona dohrál asi čtyřikrát a vždy po nějaké době s k němu rád vracím. Je to kvůli krásné ručně kreslené grafice, příjemné hudbě, skvělému dabingu Chrise Barrieho, už zmíněné kouzelné atmosféře a v neposlední řadě výtečnému humoru. Napůl princezna, napůl čarodějnice, která se po polibku změní v prase, to se asi jinde nevidí.

Jako výtka by se dala brát absence ucelenějšího příběhu, nebo třeba příliš upozaděná postava hlavního zaporáka. Ale v mém případě faktor nostalgie oba tyto nedostatky hravě přebije.

PASTA LA PIZZA, BABY!

Pro: Atmosféra, grafika, dabing, humor, bahenní polévka

Proti: Slabší příběh

+14 +15 −1
  • PC 65
Bylo, nebylo, jedno britske studio jmenem Horrorsoft, které vytvořilo mimo jiné několik her na motivy Cassandry Peterson, respektive jejího alter ega E. (ne, Emmanuelle to nebyla). Pak se přejmenovali na Adventure Soft a měli zálusk na vytvoření point and click / grafické adventury na motivy Zeměplochy Terryho Pratchetta. To se nepodařilo (hráči si na to museli počkat ještě další dva roky) a místo toho byl vydán Simon.

Existence tohoto protagonisty mi byla utajena až do roku 2002, kdy jsem si přečetl recenzi na Simon the Sorcerer 3D a rozhovor s Milanem Šteindlerem, který Simona ve třetím díle daboval (samozřejmě v české verzi, i když Němci by si ho mohli klidně vypůjčit taky, kdyby už neměli Erika Bornera - ano, googlil jsem, ne, nikdy jsem o něm neslyšel, ale stejně jako Šteindler je to kromě herce i režisér. Nicméně pokud se dokopu ke čtvrtému a pátému dílu, tak ho určitě poznám). Dokonce jsem se kdysi dostal k disketové verzi, ale v té době jsem ještě neuměl anglicky tolik, abych si hru vychutnal.

Když si hru dnes pořídíte na GOGu, dostane se vám CD verze s hlasem Chrise Barrieho (Rimmer z Červeného trpaslíka) a pochopitelně bez titulků. To ovšem není chyba GOGu, ale samotných tvůrců, kteří titulky pro CD verzi vysekali. Nicméně se vám zároveň nainstaluje i verze disketová.

Co se mého herního zážitku týče, byl jsem poněkud zklamán, ale to dobré i zlé je dostatečně vyjádřeno v ostatních komentářích. Popravdě jsem musel místy myslet na Swigridovu kletbu. A pokud porovnám prvního Simona s prvním Discworldem, Discworld vítězí ve všech ohledech (srovnat Barrieho a Erica Idle si ale netroufám)...

Herní výzva 2019: S humorem jde všechno lépe (ale možná by to šlo ještě lépe se Sam & Max Hit the Road... nu což)

+14 +16 −2
  • PC 80
Vskutku kouzelná adventura. Kouzelník Simon nabízí krásný fantasy svět, v němž se parodují různé známé pohádky (ať už ty tradiční či novodobé jako Pán prstenů) a to se skvělým nevtíravým humorem. Simon je navíc roztomile nakreslen a rozanimován, podobně jako většina ostatních postav i prostředí.

Z plusů ještě musím vypíchnout vynikající hudbu a na humornou a pohádkovou hru až překvapivé logické používání předmětů. Tohle je jedna z těch adventur, o které díky její vnitřní logice můžete přemýšlet, i když ji zrovna nehrajete, vzpomínat, kde co je a co máte v inventáři, a opravdu pak třeba i přijít na další postup. Úžasná věc.

Přesto bych Simona rozhodně neřadil k jednoduchým adventurám. Může za to především mnoho lokací, mezi kterými máte ještě průchozí lokace lesem, kde nic není. Není to úplně bludiště a nemusíte si kreslit mapku, ale hra je pak obtížnější, když do některých lokací musíte chviličku "cestovat", musíte vzpomínat, kudy máte jít, a třeba se i bojíte, že jste na nějaké místo zapomněli. Nemáte také přesné povědomí o tom, co byste zrovna měli dělat - Víte, že se máte stát čarodějem, ale kouzelníci v hospodě, kteří by měli být vaši mentorové, jsou ve skutečnosti docela protivové a nechávají vás v kouzelném světě slušně na holičkách. Proto musíte trochu bezcílně procházet různé lokace a přemýšlet o postupu ve hře "za pochodu".

Dále bych řekl, že se trochu uměle zvyšuje obtížnost u finišování první části hry (a také nejdelší, zhruba 4/5 hry) tím, že vám náhle zůstávají použité předměty. Pokud toto čte někdo, kdo hru ještě nehrál nebo nedohrál, malá rada: Soustřeďte se na nepoužité předměty, jen minimum předmětů použijete několikrát.


Simon the Sorcerer je adventura, která mě už kdysi nadchla díky Levelu a můžu říct, že i dnes po letech se jedná o opravdu solidní hru, která je velmi zábavná a celkově prostě hrozně moc fajn.

Pro: Humor, hudba, grafika a celková atmosféra, logické používání předmětů

Proti: Zvýšená obtížnost kvůli cestování lesem

+13
  • PC 90
Moje první adventura, na kterou vzpomínám se slzou v oku. A to nejen s nostalgickou, protože humor byl ve hře skvělý. Sice měla otravné ověření pravosti, ovládání a pasáž, která při špatném uložení znamenala nutnost hrát celou hru od začátku, ale i tak byla skvělá. Vlastním jí nejen v pc verzi, ale i na pda ve scumm verzi, abych se náhodou nenudil. Možná dneska působí grafika a příkazy ve formě příkazů zastarale, pro mne to ale byla tehdy novinka a jaká úžasná.

Pro: Humor

Proti: kompas při spuštění

+7 +8 −1