Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Simon the Sorcerer

Adventure Soft •  MojoTouch (Android) •  iPhSoft (iOS)
02.01.1993
1994
06.08.2009
26.08.2013
81
96 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pubertální výrostek Simon nalézá jednoho dne na půdě svého domu truhlu, jež ukrývá knihu jménem „Ye Olde Spellbooke“. Pomocí této knihy se mu podaří otevřít portál do fantasy světa, kam se vydává společně se svým psem Chippym. Po průchodu portálem získává čarodějnický klobouk, do kterého s přehledem schová například i žebřík, fialový kouzelnický plášť a magické schopnosti. Na druhé straně se dovídá o svém úkolu zachránit kouzelníka Calypsa ze spárů zlého čaroděje Sordida.

Simon the Sorcerer je klasická „klikací“ 2D adventura, stavějící na vtípcích hlavního protagonisty Simona. Simonovi propůjčil svůj hlas herec Chris Barrie známý především svou rolí Rimmera v televizním seriálu Červený trpaslík.


Poslední diskuzní příspěvek

@jones1240 (29.12.2014 11:25): Nové díly jsem jenom rozehrál a nedohrál, protože mě nebavily a proto je ani nehodnotím a snad ani nepočítám do série. Takže Simon the Sorcerer: Between Worlds by mohlo být završení pomyslné dobré trilogie... ale říkat to je ještě asi moc brzo.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Simonovi jsem se po dlouha leta (ted uz mozna i desetileti) uspesne vyhybal, parkrat jsem ho zkousel rozehrat, ale vzdy to dotahl maximalne ke kompostu za kouzelnickym domem. Nuda. Nejslabsi strankou Simona je samotny pribeh, ktery je v podstate o nicem. Na zacatku se dozvite, ze mate znicit jakehosi Sordida, ale po celou dobu hry se o nem nedozvite nic blizsiho a motivace v tomto smeru dost hapruje. Dalsim negativem odrazujicim od hrani je ovladani, to je bohuzel resene "klasickym" lucasovskym prikazovym zpusobem, obsahujicim i absolutne zbytecne a minimalne pouzivane zalezitosti typu wear, remove nebo consume, ktere jsou v ostatnich hrach bezne reseny prikazem use, ktery je zde samozdrejme taky. Absolutne minimalni pouziti techto prikazu je pak podle ocekavanim predmetem castych zakysu.

Pribeh a ovladani jsou faktory, ktere me od Simona vzdy odrazovaly, ale v case adventurni krize jsem se to rozhodl prekousnout, do hry se ponorit a prekonat pocatecni nudu a skepsi. A dobre jsem udelal! O pribeh totiz v Simonovi 1 v podstate nejde a jeho nejvetsi devizou je hratelnost, ktera je absolutne adventurne/klasicka. Hra se hraje opravdu skvele a plynule, obtiznost je v podstate idealne vybalancovana, navic je zde pritomna sova, ktera hraci pomoci ruznych indicii poradi. Prijemne je, ze obtiznost se nestupnuje a ze zaveru hry, kde se hrac chce dozvedet konec story, se nestava peklo podobne jako treba v Death Gate nebo Monkey Island 2. Simona jsem tak dohral v podstate bez pouziti navodu, ktery jsem nakonec pouzil jen parkrat v lokacich, kdy jsem nenasel aktivni mista na obrazovce (viz. neviditelny ker, po kterem se da slezt k lomu). To me plynule privadi k druhemu hlavnimu kladu Simona a tim je grafika, ktera je pravdepodobne tim nejlepsim, co jsem kdy v rucne kreslenych VGA videl, obrazovky jsou hodne jednotne, nejsou preplacane jako v Bud Tuckerovi, nebo druhem dilu, a jejich kvalita je narozdil od v tomto smeru kralujiciho Alien Incidentu vyrovnana.

V souvislosti se Simonem byl casto zminovan udajne genialni humor, hra misty opravdu docela vtipna je (vetsinu hlasek ale Simon vystrilel uz v intru), zvlast nektere animace (princezna prase, sebrani zebriku), ale rozhodne se v tomto pripade nejedna o zadne salvy smichu. V CD verzi hra obsahuje dabing, ale z nejakeho zahadneho duvodu neobsahuje titulky, ostatne Adventuresoft mel se skloubenim dabingu a textu vzdy problemy, v dalsim dile se to nepovedlo a Feeble files je opet bez titulku. Simon 1 je prijemna a vyborne hratelna adventura, ktera mimo jine dokazuje, ze skvela rucne kreslena grafika bez problemu prekonava vizualni dojem z o 10 let novejsich 3d her a pro priklad nemusime chodit daleko, mam tim samozdrejme namysli neuveritelne hnusny Simon the Sorcerer 3D.

Pro: hratelnost, grafika, prijemny fantasy svet

Proti: who cares story, ovladani

+29
  • PC 85
Simon the Sorcerer je hra měsíce prvního dílu časopisu Score (A. Anastasov za 84%) a zároveň kdysi vyšla na příbalové placce Levelu. Jelikož tehdy Level odebírala většina hráčů (někteří samozřejmě kupovali vše, co mělo písmena a CDčka), byl u nás Simon the Sorcerer spolu se svým druhým dílem poměrně hrán. Což je vidět i zde na DH, protože počet hodnocení se blíží 100, což je u většiny adventur z té doby nedosažitelné číslo.

Simon je spolu se svým psem zatažen do pohádkové země, kde řádí zlý Sordid, kterému je třeba zatnout tipec. Takových zlých kouzelníků už jsme tu měli... Co tedy StS přináší nového? Simon je čtrnáctiletý chlapec s nastupující pubertou a značně prořízlou pusou. A jsou to právě rozhovory, které nabízejí spoustu různých odpovědí počínaje zdvořilými přes zbabělé a konče těmi drzými. Jelikož hra neobsahuje dead-endy ani úmrtí, je možné si vyzkoušet všechny varianty vedení rozhovoru, aniž by hráči hrozilo zastavení možnosti dalšího postupu ve hře.

Hra vyšla také na amigu. Graficky je kvůli tomu poměrně zvláštní a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na výtvarné pojetí hry zvykl. Po opuštění města jsem se rozhodl, že se mi grafika líbí. Co do zvuků a hudby je hra někde na úrovni první Kyrandie. Tedy žádný zázrak to není, ale ani žádná katastrofa.

Hra se ovládá 12 příkazovými tabulemi á la Lucasové, což na jednu stranu zjednoduší novému hráči proniknutí do hry, ale na druhou stranu člověk během hry reálně používá tak 4 ikony a ostatní použije jen jednou, standardně v okamžiku, kdy na existenci podobné ikony ani nepomyslí. Některé třeba nepoužije vůbec (jestli se hodně nemýlím, tlačítko "close" je úplně k ničemu). Po vzoru Sierry - méně je někdy více.

Další problematická vlastnost hry je samotné řazení herních obrazovek. Spousta adventur má problémy s naznačením hráči, že "tady" je možné přejít do další obrazovky. Simon je v tomto extrémní a mnohdy jsem zakysl a hledal v návodech jen z důvodu, že jsem někde nenašel východ z obrazovky (standardně obrazovka před trpasličími doly, ale nejen ona). Orientaci dále ztěžuje nelogické řazení obrazovek. Vstoupíme na odbočku nahoru-doprava a vylezeme z pravé strany obrazovky a jdeme vodorovně doleva? Příliš nepomůže ani kouzelná mapa, která sice hráče přenese mezi obrazovkami, ale těch checkpointů je tuším kolem 6. Spousta aktivních obrazovek se na mapě nezobrazuje. Orientace v prostoru je tak hlavním a také jediným problémem Šimona Kouzelníka.

Hru jsem někdy před 15-20 lety poprvé dohrál. Z děje jsem si nepamatoval vůbec nic, snad s výjimkou kouzelníků a barbarských válečnic z hospody. Zpočátku jsem ve hře tápal, nadával na řazení obrazovek, ale posléze jsem se začal skvěle bavit a nakonec hru řadím mezi nejlepší point-n-click adventury počátku 90. let 20. století. Těším se na druhý díl, který jsem nikdy nehrál.

Pro: Simon nemůže zemřít, humor, košaté dialogy, zvláštní, ale pěkná grafika.

Proti: Dezorientace vyplývající z divného řazení obrazovek, hledání dalších exitů z obrazovek v lese, divný konec.

+22
  • PC 65
StS je ukázkou toho, co vznikne, když se smíchá King's Quest (různě vypůjčené pohádkové postavy), Monkey Island (I wanna be a pirate! I mean... a wizard ! + SCUMM-like interface) a britský humor. Také je klasickým příkladem adventury, kde si hojně užijete pixel-hunting, aneb hned několikrát jsem přehlédl předmět, který se skládal asi tak ze dvou bílých pixelů.

Příběh je plytký, o tom Simon rozhodně není. Jde tady spíše o různé gagy, parodie a komické dialogy, na kterých je zajímavé, že hlavní postava si uvědomuje, že je ve hře a odpovídajícně to komentuje. Např. když mu partička čarodějů tvrdí, že nejsou čarodějové a ptají se ho, jak na tuhle myšlenku přišel, tak můžete zvolit odpověď "Když na vás najedu myší, zobrazí se mi nápis "Wizards"." Tohle se mi hodně líbilo...

Je zde přítomno několik opravdu povedených momentů, např. setkání s "Glumem" či moje oblíbená žába, která vás nechce pustit dál, ale stačí v nedaleké vodě ulovit pulce a na žábu zařvat "Uhni mi z cesty, jinak to ten pulec schytá!". Na druhou stranu jsem měl většinu času takový ten "wtf, to jako vážně?" pocit a to nejen ohledně příběhu (např. závěr je hodně nepovedený), ale i ohledně hádanek - např. to již zmíněné jezírko před žábou, které musím přeplout na listu, ale nejdříve musim z kohoutku natočit víc vody. Když je jí tam tak málo, tak proč to prostě nepřebrodí?

Grafika hry je pěkná, rozhodně se ale nejedná o nějaký zázračný počin, jak uvádí kolega z Beverly Hills v jiném komentáři ;o) Namátkou třeba i druhý díl Kyrandie ze stejného roku je podle mě graficky o fous lepší. Nelze ani pustit zároveň titulky a dabing. Také je nemožné zemřít, hra vás z toho vždy nějak vyseká. Zkoušel jsem se zavřít do železné panny, sežehl mě dračí oheň, spadl jsem do bezedné propasti plné ostrých bodáků, ukradl jsem naštvané čarodějnici létající koště a nic. Holt King's Quest je King's Quest :)
+19
  • PC 100
Adventur z první půlky 90. let ubývá a tak jsem se pustil do klasiky největší, kterou jsem dohrál už asi xkrát a dokonce v záchvatu procházení celé série si udělal výpisky o co v jednotlivých dílech šlo.

Simon the Sorcerer je adventurou, která zdánlivě kopíruje sérii King´s Questů, ale přidává k nim naprosto brutální humor a naopak se vyhýbá všem sieráckým nešvarům jako umírání, dead endy či adrenalinové úkoly. Na všechno je dost času, hrdina nemůže zemřít a pokud by zemřít měl, většinou se z toho oklepe na způsob starých animáků. Z King Questů je zachován princip hry. Na začátku se ocitáte ve městě, ale máte neomezený přístup do mnoha obrazovek po celém okolí a na každém kroku někdo číhá. Někdo chce pomoc, někoho se musíte zbavit, někam se musíte dostat.

A tak se vám poznámkový blok plní otázkami typu - jak rozmluvit kováře, kde sehnat mitril pro dřevorubce nebo zkamenělinu pro archeologa. Hra funguje na principu, že nasbíráte tunu předmětů, něco někde použijete, pak chvíli zakysnete a když problém vyřešíte (nebo mrknete do návodu), spustí se kaskáda situací, které můžete vyřešit... až do dalšího zákysu. Je to adventuření v "otevřeném světě" v naprosto nejryzejší formě, které ve finále střídá několik obrazovek věže a pekla a napínavá likvidace záporáka.

Díky několikanásobnému dohrání jsem si největší špeky pamatoval, na další se dá přijít, ale zákysu se i tak nevyhnete. Hra se bohužel zase nevyhla pixelhuntingu (neviditelná liána při cestě ke Glumovi + pár předmětů), ale to je jediná vada na kráse. Naopak s humorem sobě vlastním vyřeší tradiční hromadění nepotřebných krámů. Je tu i mapa, ovšem ta by mohla zobrazovat více lokací, než jen těch pár. Ovládání probíhá tradiční Lucasovským Scumm systémem (ač to není Lucas).

To vše v klasické VGA grafice, která už trochu zestárla, ale ostrost vynahrazuje kouzelná pohádková říše, plná krásných obrazovek. Navíc je vše parádně naanimováno, a občas se nějaké animace dějí i v pozadí. Hudba je rovněž bez problémů, jediný problém je nemožnost zapnout titulky i dabing, to zamrzelo.

No a příběh. Je to taková klasika - kluk se propadne do fantasy světa a musí zničit zlého čaroděje Sordida. Toť vše, ale výjimečně mě to nevadilo. I cesta může být cíl jak zpívá Mňága a tady je cesta lemovaná spoustou pohádkových postav (čarodějnice, skřeti, trpaslíci, obři, draci) v občas nepohádkových situacích (kůzlata vs. troll) a k tomu se přidávají úlety (paleontolog), nepokryté střílení si z klišé (Jack a fazole, Rapunzel) a kultovky (bahňák s bahenní polévkou). Navíc Simon sice pomáhá, ale občas i škodí a tím že je z našeho světa a je to pubertální spratek, má na jazyku vždy nějaký peprný, nebo realitu prolamující komentář. Nesmrtelný je jeho klobouk, kam se nacpe všechno (prase, žebřík, trombón).

Zkrátka první díl Simona je pro mě tolikrát dohranou klasikou, že dávám 100%, i když to objektivní úplně není. Ale čert to vem, nejsem žádná Spáčilka.

Pro: Otevřený svět plný úkolů, férová obtížnost, nádherná pohádková atmosféra s perfektním humorem, stále slušná grafika.

Proti: Nejde zapnout dabing i titulky.

+17
  • PC 75
Již delší dobu sem se přemáhal zase si pustit nějakou adventuru a to z důvodu že mě hraní her omrzelo zas na nějaký čas a plně sem propadl seriálům,ale řekl sem si že je čas to změnit a zase se vrhnout na nějakou adventurku a tak sem se po roce plánování konečně rozhodl pustit první díl Simona no musím říct že toho rozhodně nelituji.

Tak jak už název napovídá vžijeme se do role čtrnáctiletého chlapce (no dobře za měsíc mu bude patnáct!) který objeví kouzelnou knihu která ho přenese do pohádkového světa kde je možné všechno a věřte že mluvící termiti jsou teprve jen začátek. Simon byl vybrán jedním kouzelníkem aby zachránil svět a jeho před zlým prohnilým čarodějem Sordidem který se bohužel objeví až na samém konci hry takže si k němu žádný vztah bohužel nevytvoříte. No to je celý příběh..ehm asi se vám zdá klišovitý nebo neoriginální ale toho se nebojte díky tomu jak je příběh skvěle a s nadsázkou podaný rychle na klišovitost zapomenete a budete se příběh a postavy užívat.

Další kapitola jsou zmiňované postavy které jsou napsány dobře např: podivný zelený kočičák co vás furt cpe svým bahnovým kompotem nebo velice moudrá sova. Další dobrou věcí sou dialogy které jsou vtipné a nenudí v ruku v ruce s dialogy jde i humor který je skvělý ve stylu Monkey Islandu. V některých místech mi dokonce přišlo jako bych hrál Monkey Island ve fantasy prostředí ať už stejný charakter postavy nebo i vesměs podobný záporák apod.

Grafická stránka ani teď neurazí a v dnešní době vypadá skvěle a na krajinu a zvěř v ní se krásně dívá za zmínku stojí i povedený dabing který sem si ze zajímavosti pustil ve videu jelikož má verze byla bez dabingu.

No Simon the Sorcerer je povedená adventura s příjemným humorem,zábavnými postavami a hezkým grafickým zpracováním..málem bych zapomněl na bloudění lesem které bylo sem tam otravné a skvělý soundrack.

Pro: Humor,vzhled lokací,postavy,podání příběhu,návykový soundrack

Proti: Místy pocit Déjà vu, záporák který měl neskutečně málo prostoru,

+14