Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Simon the Sorcerer II: The Lion, the Wizard and the Wardrobe

Simon the Sorcerer II: 25th Anniversary Edition, Simon the Sorcerer - Mucusade: 25th Anniversary Edition

Adventure Soft •  iPhSoft (iOS)
1995
04.07.2000
26.09.2009
19.06.2014
82
54 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pokračování adventury Simon the Sorcerer s podtitulem "The Lion, the Wizard and the Wardrobe" nepřímo navazuje na závěr předchozího dílu, ve kterém Simon zabil zlého kouzelníka Sordida. Ten se nyní vrací jako duch, kterého vyvolala kouzelnická kniha. Tu si v posteli četl po nocích mladý syn farmáře Runt, jednou jej však jeho otec vyrušil, knihu mu vzal, spálil a její zbytky hodil do pentagramu, který si Runt na zem v pokoji nakreslil. Runt se následně stal Sordidovým učedníkem a pomáhá mu s pomstou Simonovi. Sordid pošle Simonovi, který oproti minulému dílu o několik let zestárl, do jeho pokoje skříň, která ho má teleportovat do Sordidovy znovupostavené "Pevnosti zkázy", kouzlo se však příliš nepovede a skříň se Simonem se objeví před kouzelnickým obchodem jeho starého známého hodného kouzelníka Calypsa. Ten Simonovi řekne, že jediný způsob, jak by se mohl dostat zpět do svého světa, je najít vzácnou přísadu "mucusade", která slouží jako pohon skříně.

Druhý díl série Simon the Sorcerer je podobně jako předchozí díl 2D point`n click adventura s ručně kreslenou VGA grafikou, totožný je i herní systém, ve kterém je jedinou změnou nahrazení psaných příkazů grafickými ikonami, které tyto příkazy znázorňují. Na PC hra vyšla ve verzi na disketách i CD, které obsahuje dabing. Dabovaná verze pak na rozdíl od předchozího dílu umožňuje zapnout titulky. Hra dále vyšla na Amigu a Macintosh.

V roce 2018, 25 let po vydání prvního dílu, vyšla výroční edice hry pod názvem Simon the Sorcerer II: 25th Anniversary Edition. Mezi výrazné změny patřilo zvýrazňování interaktivních objektů, různé vzhledy kurzoru, a grafický škálovací filtr (s možností vypnutí). Zejména poslední uvedená změna byla přijata velmi kontroverzně, neboť zásadně změnila vzhled hry.


Poslední diskuzní příspěvek

Tak i Simon 2 šel dohrát zcela bez návodu. Těžké to docela bylo, ale ne zase tak moc, Prakticky všechny adventury od Sierry jsou mnohem těžší. Paradoxně u Simona plného humoru byly puzzly naprosto logické, byť sem tam bylo třeba udělat nějakou blbinu, ale člověka obvykle ta blbina napadne.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Simon the Sorcerer je dnes již klasikou 2D adventur a jeho pokračování nezůstává jeho pověsti nic dlužné. Hned ze začátku na vás vyskočí tradičně dlouhé intro, které nastíní kam se děj hry bude ubírat. Následné titulky s vtipnou vsuvkou v podobě oživlého košťátka vám představí vývojáře, aby jste se s nimi nemuseli vidět na konci. No než se dostanete k hraní tak to chvíli trvá(Pokud úvod nepřeskočíte).
Určitě si všimnete vizuálních změn oproti jedničce. Příkazy již nejsou znázorněny slovně, ale obrázkem. Grafika zůstala beze změny a rozdíl dvou let ve vydání s prvním dílem není okem poznat. Postavy jsou opět slušně nadabovány včetně floutkovitého hlavního hrdiny.
Hra funguje bez problému, žádné bugy ani padání jsem nikdy nezažil. Zato jsem se zde poprvé v adventurách setkal s pomocnou klávesou na označení použitelných předmětů k interakci na obrazovceImplicitně F10.
Autoři hry předpokládají, že jste hráli první díl a proto se nezdržují s nějakou připomínkou děje předchozího, ani s představením ústředních postav. Můžete se těšit na spoustu narážek na známé filmy a hry. Navštívíte různorodé a zajímavé lokace, které jsou krásně malované a každá se snaží navodit adekvátní atmosféru. Simon neztratil nic ze svého humoru a opět sází jednu sarkastickou hlášku za druhou. Potkáte také staré známé z jedničky a společně si s nimi zavzpomínáte.
Hádanky jsou vcelku lehké, ale musíte u nich přemýšlet. Ne tolik, aby se vám zavařil mozek , ale ne zase tak málo, aby jste je zvládly s prstem v nose. Jsou zde samozřejmě výjimky, někdy se do hry při řešení úkolu vmísí nelogičnost a nakonec nezbude nic jiného než zkoušet všechno na vše. Není to ovšem nic častého. Většinou tak nějak víte co dělat a kam jít.
Předměty z inventáře vám nemizí a tak v půlce hry ho máte narvaný k prasknutí a vaší nápovědou je si pamatovat co jste již použili a co ne. Hra si ovšem elegantní příběhovou situací :) pomůže a inventář kompletně vyprázdní.
Herní doba se pohybuje okolo sedmi hodin. Soundtrack je krásně hravý a když potřebuje tak i temný.
Konečný Cliffhanger mě potěšil s vidinou dalšího dílu, ale že jsem si na něj musel počkat sedm let a ještě jsem dostal hru pochybných kvalit, tak bych byl raději, aby děj regulérně skončil.
Simon the Sorcerer II: The Lion, the Wizard and the Wardrobe je krásná, pohádková a vtipná 2D adventura, která i po letech stojí za zahrání, jak pamětníka tak i hráče dnešních adventur.

Pro: Humor, grafika, hratelnost

Proti: Trochu děj, konec

+21
  • PC 70
Druhý Simon pokračuje ve šlépějích prvního dílu a spoustu věcí dělá lépe - hezčí grafika, kdy na některé scenérie se hodně dobře kouká i dnes (např. Fortress of Doom v intru či hodně povedené mapy, přes které se dostáváte do dalších lokací), dají se konečně zapnout zároveň titulky a dabing najednou (ale bohužel na mnoha místech toto hapruje a časování je špatně nastaveno, takže občas nestačíte něco přečíst, resp. dabér nestačí něco přečíst :D) a odpadá pixelhunting, protože k dispozici přibylo šikovné tlačítko F10, kterým si zvýrazníte všechna aktivní místa na obrazovce. Což považuji za dobré řešení, protože člověk toto může a nemusí využívat a tím si ulehčovat hru.

Pokud mám něco vytknout, tak je to opět primitivní příběh, kdy se celou hru honíte za jedním předmětem a hlavní záporák tu zase dostává příliš málo prostoru. Inspirace Monkey Islandem tu je hodně cítit, ať už jde o přítomnost pirátů, bloudění v džungli či cutscény, kde najdeme hodně podobné náhledy na záporákovu pevnost. Prostřední část na ostrově mi přišla jakoby uměle vtlačená do celkového konceptu hry a kdyby tam nebyla, tak by se vlastně vůbec nic nestalo - vždyt ostrov ani nemá mapu oblasti jako ostatní části. Trochu mi vadilo i ovládání, které je přecejenom na hru z roku 95 už trochu out a hodilo by se alespoň na pravé myšítko dát nejpoužívanější akci v kontextu s daným objektem (např. při najetí na NPCčko by se pravým zvolilo "talk to").

Celkový feeling ze hry je ale prostě dobrý - příjemně se to hraje, at už kvůli snížené obtížnosti díky malému počtu aktivních míst na obrazovce či povedenému humoru, kdy značně ubylo takových těch hodně trapných vtípků hojně přítomných v jedničce. Kombinace jsou povětšinou logické, na druhou stranu je to vyváženo několika opravdu stupidními, na které bych bez návodu asi nepřišel (zajímavé, že většinou to byla nějaká akce spojená se psem). Chtěl bych také podotknout, že toto je hra s největším počtem spících NPC, co jsem kdy hrál. Nevím, co to mělo znamenat, asi vývojáři těmto "postranním" postavám nestačili napsat dialogy.

Za nejpovedenější považuju moment, kdy jsem vlezl do opuštěné chaloupky v lese a tam u stolu seděla partička geeků, co hráli jakousi variaci na Dračák. Akorát že oni už ve fantasy světě žili a draci jim připadali hrozně obyčejní a nudní, takže hráli za vzrušující postavy typu účetní či student. Člověk se tady může zastavit a dívat se jak hrají a celý tenhle vtípek trvá přes 10 minut.
+19
  • PC 75
Milý hráči, chceš dvakrát vstoupit do stejné řeky? To nemyslím jako kritiku Simona Kouzelníka, to je pouze můj pocit z dalšího dobrodružství mladého čaroděje. V roce 1995 vyšlo pokračování Simona s předlouhým podtitulem evokujícím Narnii. I toho lva se dočkáme, byť pouze v roli statisty. Hru uvozuje dlouhé intro, které nám ukáže probuzení ducha zesnulého Sordida a také přivolání Simona zpět do kouzelné země. Intro je to fakt povedené, a to včetně mezihry s koštětem (titulky). Když Simon přistane nezván v Calypsově magickém obchodě, stačí urazit jeho i jeho vnučku a vyrazí hledat tajemný Mucusade (pohon transportní skříně nenápadně evokující plutonium).

Druhý díl je ještě delší než ten první a co do délky může soupeřit s takovými kolosy jako Discworld 1. Hned úvodní městečko má na povedené kreslené mapě 12 hratelných lokací, v nich může Simon posbírat desítky předmětů, prokecnout mnoho postav a celkově zabere jeho zdolání a nalezení onoho kouzelného paliva hodně času. Kromě města pro nás připravili autoři ještě další tři rozsáhlé lokace, jejichž projití možná vrátí Simona zpět do jeho dimenze.

Oproti minulému dílu přibylo tlačítko F10, které ukáže všechna aktivní místa v lokaci. Jedná se o geniální zbraň proti pixelhuntingu a, i když to nevím jistě, možná byl právě Simon 2 první hra, ve které se podobné tlačítko objevilo. A jestli ne první, pak určitě jedna z prvních. Bohužel stále nedořešen zůstal problém s hledáním východů z obrazovek. Oproti prvnímu dílu sice těchto situací ubylo, zejména díky kvalitní mapě první a poslední lokace, ale občas hráče nenapadne, že obrazovka může ještě scrollovat, či že za tímto stromem je další lokace (například popelnice za Mekáčem a prakticky celý tropický ostrov).

Hra je celkem ukecaná a rozhovory jsou jedním z hlavních kladů této hry. Simon totiž není žádný svatoušek, ba naopak, nechal si narůst culík (podle něj lze bezpečně poznat, že je z jiné dimenze) a jeho prořízlá pusa přidala na razanci. Některé rozhovory není možné vyřešit bez urážky, například úvodní seznamovací rozhovory s Calypsem a Alix. Simon občas herním postavám otevřeně škodí (tři medvědi, podivín na pláži, hráč D&D), ale ještě je to v rámci snesitelnosti. Domnívám se, že Simon svým počínáním nikoho nezabil (snad s výjimkou onoho podivína prohledávajícího pláž, těžko říct, zda tento vagabund přežil Simonův heavymetalový zásah). Rozhovory jsou zábavné, nápadité, bez dead endů. Simon během hry nemůže zemřít. Souhlasím s Ugrou ohledně počtu spících postav. Jejich počet je na adventuru neobvyklý. Zřejmě se hra odehrává ve Španělsku v době siesty.

Hra není extrémně obtížná, ale problémy může působit velké množství předmětů, které sice hra 2x zredukuje (a zaplať pánbůh za to), ale v úvodním městě s sebou Simon ve svém kouzelném klobouku táhne obdobu menšího stěhovacího auta. Většina postupů je v rámci světa poměrně logických, ale pár šílených kokosáků se najde i zde (sebrat psa, darovat klukovi balonek, který nemáte v inventáři, obléct si psa - to jako vážně?).

Zatím jsem na Simona pěl samou chválu. A skutečně se jedná o velmi dobrou adventuru. Ale i ona má svá úskalí. Příběh je na poměry adventur poměrně slabý. Od minula se toho příliš nezměnilo, je to prostě podruhé naservírované totéž, což sice nemusí být nutně na škodu, ale je třeba na to upozornit. Co do technologie je Simon také slabší. Hudba nic moc (i když hodnocení herní hudby je hodně subjektivní), graficky se jedná o jednu z nejslabších velkých adventur roku 1995. Netvrdím, že grafika je extrémně důležitá, ale Simon vyšel rok po King's Questu 7 a co do technologie je proti němu tak na úrovni fotbalové divize.

Simona 2 jsem dohrál poprvé. Hra sice vyšla v rámci CD přílohy Levelu, ale na tehdejší domácí plečce se mi nepodařilo hru rozchodit. Po dohrání dostane hráč za odměnu dlouhé outro včetně luxusního cliffhangeru, který se prý vyřeší v 3D díle, ale na ten se v dohledné době nechystám. Hráč dostane to, co chtěl - kvalitní adventuru, jen originality hra až na výjimky příliš nepobrala. A když už jsem zmínil ten Level, tak Beastova dobová recenze snad sestává jen ze samých spoilerů, to se jen tak nevidí ;) .

Pro: Druhá porce téhož, dlouhá hra, postava nemůže zemřít, klávesa F10 odhalující aktivní místa, lze mít aktivovaný dabing a titulky naráz, Simonův ostrý jazyk.

Proti: Druhá porce téhož, slabší zvuky i grafika, některé nelogické postupy (viz spoiler), otevřený konec.

+18
  • PC 90
Druhý díl je po půldenní (a celonoční) pařbě za mnou a já se pokusím zdůvodnit, proč opět trošku nadhodnocuji.

Dvojka se shlédla spíše v Monkey Island 2, Sordid se vrací jako duch, pomocí čarovné skříně vtáhne Simona opět do světa pohádek a chce se pomstít. Simonovi je to jedno, chce domů, ale napřed musí do skříně sehnat palivo. Celá hra je obrovská, rozdělená na 4 části a kromě monumentálního města vás provede pirátskou lodí, tropickým ostrovem a nakonec okolím Sordidovy pevnosti. Po příběhové stránce se toho opět moc nestane. Simon se střetne se starými známými (močálník, démoni), potkává konečně Calypsa a Alix, Sordid má nového poskoka a celé se to zamotá až ke konci kdy dojde k cestování časem, návštěvě pekla a nakonec výměně těl. Úpřimně otevřený konec mě naštval.

Co se ale změnilo a velice je humor. Tentokrát už to není pohádka, ale brutální komedie, kde na každém kroku narážíme na různé více či méně ubohé osoby, které jsou terčem Simonova ostrovtipu. Ze Simona je stal pěkný hajzlík, naštěstí vtip ho neopustil. Občas sice někomu pomůže, ale jen proto, že se mu toho hodí, jindy kašle na následky a někdy s gustem škodí. Vrcholem je, když před 4 aktem odmítne záchranu Alix, protože "je to velká holka, určitě se o sebe postará". Nechybí spousta hlášek, animační humor či pohádkové odkazy. Je tu spousta nerdů a Simon nezřídka prolamuje čtvrtý rozměr a uráží samotného hráče.

Co se bohužel příliš nezměnilo je grafika. 2 roky nejsou vůbec poznat, v určitých lokacích je grafika rozpitější než v prvním díle, jinde vypadá skvěle. Hudba je nevýrazná, dabing a titulky jdou zároveň, leč titulky se občas předchází, občas nedochází. Musím pochválit působivé a dlouhé outro, kde se opravdu vyplatí počkat do konce titulků jak to všechno dopadlo.

Těch 90% ale není za příběh nebo grafiku a ani za humor. Je to brutální, ale poctivou, férovou a dlouhotrvající hratelnost. Jen v prvním aktu je 12 lokací a v každé spousta problémů. Opět jsem si psal co by kdo mohl chtít, co by šlo udělat, opět jsem kombinoval a zkoušel až se mi z hlavy kouřilo a opět jsem v určitých chvílích musel sáhnout po návodu. Ve hrách jako je tato je to ale škoda, protože Simon nehází žádné klacky pod nohy. Žádné stresy, časové úkoly, trigerry spouštějící někde něco jiného. Naopak - je tu perfektní mapa a snad poprvé označování aktivních míst na obrazovce tlačítkem F10 - Haleluja!!! Takže zbývá jen poctivá kombinace, 8 ikonek a spousta logických a bohužel i nelogických úkolů. Ze začátku to jde, pak se občas zaseknete, protože zapomenete na Simonovu škodolibost, ale v posledním aktu je to už adventurní peklo. Zejména oblečení si psa je jedna z největších prasáren v historii adventur.

Takže shrnuto - Simon 2 je opět fantastická záležitost. 90% protože je to v podstatě totéž co jednička s průměrnější grafikou a občas brutální obtížností.

Pro: Obrovská hra, naprosto parádní humor, perfektní mapa, označování aktivních míst.

Proti: Grafika je stále stejná, obtížnost na konci brutální.

+15 +16 −1
  • PC 80
Po veliké herní pauze jsem se bohužel střetl se Summer sales na Gogu a nakoupil hrozné kvantum adventur a to i na Steamu (mé těžce vydělané peníze jsou fuč). Rozhodl jsem se tedy že chuť hrát zkusím oživit Simonem a musím říct že se to velice povedlo.

Zlý kočičák Sordid se vrátil jenže pro jeho smůlu jako duch a tak si dělá zálusk na Simona, protože díky němu bude moct vstát z mrtvých a PODMANIT SI CELÝ SVĚĚĚĚĚĚĚT (Chtěl jsem navodit tu hrůzostrašnost). No a proto také Sordid pošle pro Simona kouzelnou skříň která ho má k němu dopravit...bohužel co starý pštros nechtěl Simon se dopravil ke starému dobrému kouzelníkovy Calypsovy no a tím začíná celé naše dobrodružství. Nutno podotknout že Simon už je drzým puberťákem !.

Grafický kabátek se upřímně skoro nezměnil což ale není vůbec špatně jelikož pořád vypadá vábně a pohádkově. Co se ale změnilo v provedení jsou tláčítka na volení akcí..už žádné nápisy nýbrž obrázky akcí-které jsou poněkud zvláštní na první pohled ( magnet = sebrat apod) Dabing zůstal také kvalitní jak tomu bylo u dílu minulého i když se zapnutými titulky občas dabing vypadl nebo se některé věty přeskočily to samé i s titulky které někdy zmizly po půl vteřině apod. Naštěstí se to ale nedělo moc často.

Co se podle mého zlepšilo oproti minulému dílu jsou lokace které mi přijdou sympatičtější a pestřejší, jelikož se skoro celou hru pohybujeme ve městečku a jeho přilehlém okolí. Jednoduše mi tohle prostředí sedlo více. Co dále si zaslouží pochvalu je mnohem údernější humor, asi je to tím že už je Simon skoro dospělý a tak i on sám hláškuje, a celkově mi jeho postava přišla sympatičtější než v jedničce. Samozřejmě se ale vrací i pár starých známých postav jako podivný tvor z bažiny co vás cpal svým bahením kompotem. Samozřejmě i nové postavy jsou svébytné a vtipné jako třeba opicoidní tanečník.

Dialogy samo sebou jsou napsány vtipně a čtivě..stalo se snad jen párkrát že bych přeskakoval.

Soundtrack je na tom také kvalitně a už ho poslouchám i mimo hru :D.

Teď se pokusme vyhrabat nějaké zápory: No pro někoho to může být příběh který je poměrně slabší ale já ani jiný u adventur tohoto typu nečekám takže mě nevadil. Maximálně mi přišlo že hra ke konci trošičku ztrácela dech a já se už pomalu začínal nudit. Také ale obtížnost nepatří k nejlehčím. Jo a taky Sordid (napodobenina Le Chucka) zase nedostal moc prostoru.

No dvojka je na tom mnohem líp než jednička. A já se u tohoto pokračování královsky pobavil. Na závěr bych ještě chtěl vypíchnout podivného kluka co se během hry několikrát mihnul..ten fakt stál za to :D. Takže jedná se o pokračování které zastínilo podle mě první díl a nabízí vše co správná humorná adventura má mít.

Pro: Závěr,sympatičtější Simon.humor,lokace,postavy,dialogy,grafika, divný kluk.

Proti: Obtížnost, pro někoho příběh,Sordid je pořád nijaký sice dostal více prostoru než dříve ale zasloužil by si více pozornosti.

+11 +12 −1