Druhý díl je po půldenní (a celonoční) pařbě za mnou a já se pokusím zdůvodnit, proč opět trošku nadhodnocuji.
Dvojka se shlédla spíše v Monkey Island 2, Sordid se vrací jako duch, pomocí čarovné skříně vtáhne Simona opět do světa pohádek a chce se pomstít. Simonovi je to jedno, chce domů, ale napřed musí do skříně sehnat palivo. Celá hra je obrovská, rozdělená na 4 části a kromě monumentálního města vás provede pirátskou lodí, tropickým ostrovem a nakonec okolím Sordidovy pevnosti. Po příběhové stránce se toho opět moc nestane. Simon se střetne se starými známými (močálník, démoni), potkává konečně Calypsa a Alix, Sordid má nového poskoka a celé se to zamotá až ke konci kdy dojde k cestování časem, návštěvě pekla a nakonec výměně těl. Úpřimně otevřený konec mě naštval.
Co se ale změnilo a velice je humor. Tentokrát už to není pohádka, ale brutální komedie, kde na každém kroku narážíme na různé více či méně ubohé osoby, které jsou terčem Simonova ostrovtipu. Ze Simona je stal pěkný hajzlík, naštěstí vtip ho neopustil. Občas sice někomu pomůže, ale jen proto, že se mu toho hodí, jindy kašle na následky a někdy s gustem škodí. Vrcholem je, když před 4 aktem odmítne záchranu Alix, protože "je to velká holka, určitě se o sebe postará". Nechybí spousta hlášek, animační humor či pohádkové odkazy. Je tu spousta nerdů a Simon nezřídka prolamuje čtvrtý rozměr a uráží samotného hráče.
Co se bohužel příliš nezměnilo je grafika. 2 roky nejsou vůbec poznat, v určitých lokacích je grafika rozpitější než v prvním díle, jinde vypadá skvěle. Hudba je nevýrazná, dabing a titulky jdou zároveň, leč titulky se občas předchází, občas nedochází. Musím pochválit působivé a dlouhé outro, kde se opravdu vyplatí počkat do konce titulků jak to všechno dopadlo.
Těch 90% ale není za příběh nebo grafiku a ani za humor. Je to brutální, ale poctivou, férovou a dlouhotrvající hratelnost. Jen v prvním aktu je 12 lokací a v každé spousta problémů. Opět jsem si psal co by kdo mohl chtít, co by šlo udělat, opět jsem kombinoval a zkoušel až se mi z hlavy kouřilo a opět jsem v určitých chvílích musel sáhnout po návodu. Ve hrách jako je tato je to ale škoda, protože Simon nehází žádné klacky pod nohy. Žádné stresy, časové úkoly, trigerry spouštějící někde něco jiného. Naopak - je tu perfektní mapa a snad poprvé označování aktivních míst na obrazovce tlačítkem F10 - Haleluja!!! Takže zbývá jen poctivá kombinace, 8 ikonek a spousta logických a bohužel i nelogických úkolů. Ze začátku to jde, pak se občas zaseknete, protože zapomenete na Simonovu škodolibost, ale v posledním aktu je to už adventurní peklo. Zejména oblečení si psa je jedna z největších prasáren v historii adventur.
Takže shrnuto - Simon 2 je opět fantastická záležitost. 90% protože je to v podstatě totéž co jednička s průměrnější grafikou a občas brutální obtížností.
Dvojka se shlédla spíše v Monkey Island 2, Sordid se vrací jako duch, pomocí čarovné skříně vtáhne Simona opět do světa pohádek a chce se pomstít. Simonovi je to jedno, chce domů, ale napřed musí do skříně sehnat palivo. Celá hra je obrovská, rozdělená na 4 části a kromě monumentálního města vás provede pirátskou lodí, tropickým ostrovem a nakonec okolím Sordidovy pevnosti. Po příběhové stránce se toho opět moc nestane. Simon se střetne se starými známými (močálník, démoni), potkává konečně Calypsa a Alix, Sordid má nového poskoka a celé se to zamotá až ke konci kdy dojde k cestování časem, návštěvě pekla a nakonec výměně těl. Úpřimně otevřený konec mě naštval.
Co se ale změnilo a velice je humor. Tentokrát už to není pohádka, ale brutální komedie, kde na každém kroku narážíme na různé více či méně ubohé osoby, které jsou terčem Simonova ostrovtipu. Ze Simona je stal pěkný hajzlík, naštěstí vtip ho neopustil. Občas sice někomu pomůže, ale jen proto, že se mu toho hodí, jindy kašle na následky a někdy s gustem škodí. Vrcholem je, když před 4 aktem odmítne záchranu Alix, protože "je to velká holka, určitě se o sebe postará". Nechybí spousta hlášek, animační humor či pohádkové odkazy. Je tu spousta nerdů a Simon nezřídka prolamuje čtvrtý rozměr a uráží samotného hráče.
Co se bohužel příliš nezměnilo je grafika. 2 roky nejsou vůbec poznat, v určitých lokacích je grafika rozpitější než v prvním díle, jinde vypadá skvěle. Hudba je nevýrazná, dabing a titulky jdou zároveň, leč titulky se občas předchází, občas nedochází. Musím pochválit působivé a dlouhé outro, kde se opravdu vyplatí počkat do konce titulků jak to všechno dopadlo.
Těch 90% ale není za příběh nebo grafiku a ani za humor. Je to brutální, ale poctivou, férovou a dlouhotrvající hratelnost. Jen v prvním aktu je 12 lokací a v každé spousta problémů. Opět jsem si psal co by kdo mohl chtít, co by šlo udělat, opět jsem kombinoval a zkoušel až se mi z hlavy kouřilo a opět jsem v určitých chvílích musel sáhnout po návodu. Ve hrách jako je tato je to ale škoda, protože Simon nehází žádné klacky pod nohy. Žádné stresy, časové úkoly, trigerry spouštějící někde něco jiného. Naopak - je tu perfektní mapa a snad poprvé označování aktivních míst na obrazovce tlačítkem F10 - Haleluja!!! Takže zbývá jen poctivá kombinace, 8 ikonek a spousta logických a bohužel i nelogických úkolů. Ze začátku to jde, pak se občas zaseknete, protože zapomenete na Simonovu škodolibost, ale v posledním aktu je to už adventurní peklo. Zejména oblečení si psa je jedna z největších prasáren v historii adventur.
Takže shrnuto - Simon 2 je opět fantastická záležitost. 90% protože je to v podstatě totéž co jednička s průměrnější grafikou a občas brutální obtížností.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Obrovská hra, naprosto parádní humor, perfektní mapa, označování aktivních míst.
Proti: Grafika je stále stejná, obtížnost na konci brutální.