Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Hodnocena PS3 verze z HD Trilogy kolekce.

Starý Prince of Persia patří mezi mé herní srdcovky a prakticky je to první hra, co jsem kdy okusil. Novodobá trilogie se mi dlouhou dobu vyhýbala, The Sands of Time jsem sice kdysi v minulosti hrál a možná dokonce i dohrál, ale z paměti mi naprosto zmizel. Nastal čas tento herní rest dohnat.

Začnu tím, co mi na hře vadilo: souboje. Zbytečně zdlouhavé, je jich moc, jsou často dost tuhé, stereotypní a díky primitivnímu respawnu nových a nových nepřátel na mě působily odflákle. Respawn díky bohu není nikdy nekonečný, ale objevování nepřátel za mými zády nepovažuji zrovna za šťastnou volbu. Hráč tak nikdy neví, proti jaké vlně bude čelit. Prostě jen bojuje a bojuje, dokud tvůrci neuznají za vhodné hordy nepřátel utnout. Soubojový systém je jednoduchý, komb je málo. Naštěstí je i poměrně chytlavý, takže nemůžu říct, že by mě bojování vyloženě nebavilo, ale rozhodně bych soubojových pasáží ve hře ubral.

Princ byl ovšem vždycky hlavně o skákání a to se na tomto dílu povedlo. Líbil se mi fakt, že pokud hráč netrefí skok, tak může bez problému spadnout. Dnešní hry jsou na ovládání mnohem tolerantnější a často postavičku navedou správným směrem. Tady ne. Stačí drobná chyba a princ letí vstříc dnu propasti. Hra přesto není vůbec těžká. Princ totiž disponuje dýkou, kterou může vracet čas a tím si i zachránit cenný život. Je to fajn herní mechanismus, hráč si sice musí dávat bacha, ale hra ho netrestá smrtí při každé chybě. Co se ovládání týče, byl jsem spokojený. Jasně, kamera občas zazlobí, ale na tento typ hry je neobvykle poslušná a zásluhu na neúspěšných skocích má minimální.

Grafika je i po těch letech kouzelná, leč jsem měl pocit, že HD verze hru nijak nevylepšuje. Mraky v pozadí jsou stále kostičkované, některé textury stále dost rozplizlé. Ale vzhledem ke svému stáří je to vizuálně a hlavně esteticky velice přitažlivá hra. Příběhově je to poměrně klišé, které však neurazí. Postupný vývoj charakteru prince, kdy se z nejprve panovačného sarkastického frajírka stává hrdina, potěšil.

Pro: atmosférické prostředí, hopsací pasáže, hádanky

Proti: souboje a jejich četnost a propracovanost

+27
  • PC 80
Prince of Persia: SoT pro mě byla hra zaslíbená. Chtěl jsem ji tak strašně moc hrát, ale nemohl jsem. Neměl jsem tehdá žádné peníze a pirátit jsem neuměl. Záviděl jsem ji spolužákovi, kterého prý ani moc nebavila. Jaká hereze! Já se zapřísahal, že být na jeho místě, nehrál bych už nikdy žádnou jinou hru. Že bych pro to udělal cokoliv. A pak zasáhl osud. Na mé narozeniny mi totiž maminka řekla: "Tak teda všechno nejlepší." a předala mi dárkovou tašku. A v ní, jak už asi správně tušíte, byla krabička právě s touto hrou. Mamince jsem o hrách nikdy nic neříkal, protože jsem se za hraní her do puberty styděl a nikdy jsem se nezmínil, kterou hru chci. Doporučil ji to prý prodavač! Svatý grál všech her s nádherným, poškrábaným, zamračeným Princem (no homo) je po neuvěřitelné shodě náhod v mých rukou! Je to vůbec možné? Vyslyšel mě snad Bůh?

Dokážete si jistě představit s jakou skoro až náboženskou úctou jsem krabičku otevíral. Jak jsem opatrně vyňal CD a něžně ho zaňal do CD mechaniky. Následovala instalace, kterou jsem se proklikal až na okno s průběhem instalace. Ten jsem bedlivě sledoval a vyčkával. Každá sekunda se stala minutou, každá minuta hodinou, ale přece jen jsem se dočkal konce instalace a stačilo pouze dvojkliknout na zástupce na ploše. Objevila se načítací obrazovka s přesýpacími hodinami plné písků času. "Už mě nic nedělí od hraní Prince! Nic!" řekl jsem si. A pak přišel ten okamžik. Okamžik, který mi změnil celý život: Error: Hra nejde spustit... V ten den jsem přestal věřit v Boha, protože jestli existuje, je to pěkný hajzl!

Má tehdejší grafika totiž nepodporovala jakési shadery, či co to ten Prince chtěl a hru se mi tak nepodařilo spustit. Mé tehdejší znalosti PC se rovnaly prakticky nule, takže jsem vůbec nevěděl, co je za problém a jak to spravit. Řekl jsem tedy o problému mamince, která hru vrátila a místo Prince jsem dostal Splinter Cella. Dopadlo to tedy vlastně docela dobře.

Moje první Prince zkušenost je tak až o pár let později s Warrior Within, když jsem se naučil hry konečně i stahovat a který mi překvapivě na tom stejném počítači šel. Pravda, měl zas jiné problémy, ale o tom jinde. Prvního Prince jsem tak poprvé dohrál až po roce 2008, kdy jsem dostal nový počítač a kdy jsem měl už několikrát dohraný druhý a třetí díl. A popravdě se to podepsalo na mém zážitku.

Bylo fajn se konečně dozvědět jak to celé začalo. Proč se Prince musel vydat na ostrov Času, kdo je Farah, kdo Vezír, odkud je znám atd. Ale hratelnost je trochu repetetivní. Skákání je i přes občas debilní kameru pořád zábavné, ale boje jsou zdlouhavé, a to jakože dost, nedá se v nich nic moc dělat, jen sekat a sekat a někteří nepřátelé jsou vyloženě otravní. Farah tomu taky nepomohla. Nejen, že se o ni musíte v určitých částech starat, ale ona mě i párkrát omylem zastřelila šípem!

Ale přesto přese všechno je to pořád zábavná hra, a věřím tomu, že kdybych ji tenkrát spustil, byl bych z ní naprosto odvařený. Můj jediný problém je, že jsem hrál jako první ve všech ohledech vypulírovanou dvojku.

Komenty k ostatním dílům:
Prince of Persia: Warrior Within
Prince of Persia: The Two Thrones
Prince of Persia: The Forgotten Sands
+26
  • PC 75
Tak jsem si zas po nějakém tom roce projel Sands of Time a musím říct, že od svého data vydáni před šesti lety, neztratil nic ze svých kvalit. Příběh je parádní pohádkový, level design taky špičkový a hratelnost pohodová.

Vzhledem k tomu, že jsem nedávno dohrál nejnovějšího Prince of Persia (2008), viz. můj komentář, ke kterému je tato hra nejčastěji přirovnávána, tak se pokusím vypíchnout jeden dle mého největší rozdíl.

Sands of Time je trošku těžší na ovládáni. Při skocích musíte přesně vystihnout moment, kdy zmáčknout klávesu, občas nevíte kterou šipku zmáčknout. Občas vás pozlobí kamera, ale to je (bohužel) u tohoto typu her obvyklé. Repertoár komb je velice chudý. A hlavně na rozdíl od nového dílu zde můžete zemřít :-D

Pro: příběh, grafika, level design, hratelnost

Proti: ovládáni, počet komb

+24 +25 −1
  • PC 95
Před vydáním této hry a dalším pokusu o ztvárnění Prince z Persie jsem byl trochu skeptický. Poslední přechod do 3D se moc nepovedl, tak jsem byl zvědavý, jak tento počin dopadne. Po nainstalování jsem zjistil, že všechny mé obavy byly zbytečné.

Už po prvním zhlednutém filmečku s krásnou zvuku kulisou, která mě až s dětskou naivitou 1000 a 1 noci vtáhla do děje, jsem byl přesvědčen o kvalitách této herní pohádky o perském princi, jedné krásné ženě, zlém čarodějovi a velmi kouzelném artefaktu jménem "Písky času".

Hra se svým způsobem podobá, na tu dobu, už trochu skomírajícímu Tomb Raideru. Ale, zde narozdíl od Lary je princ snáze uvěřitelná figurka, která ač z amerického klišé se snaží napravit křivdu, kterou sám spáchal.

Grafická a zvuková stránka je na tu dobu velmi pěkně ztvárněná a obzvláště hudební doprovod, alespoň pro mě, naprosto fascinující. Prostředí je nápadité, velmi různé a často se měnící. Pohyby samotného prince jsou bohaté a funkční pro boj tak i pro přesun z bodu A do bodu B. Ovládání pro mě bylo, až na pár chvilek bezproblémové a to jak na klávesnici s myší tak i na gamepadu. Samotní protivníci, ne že by byly nějak chytří, dokážou potrápit ve chvíli, kdy se jich kolem vás sesype hafo:) a hlavně, jak už to u těchto typů her bývá, sem tam špatná kamera. Jedinou nevýhodou pak je občasný chaos ve vracení se na stejné místo v jiném čase. Příběh kvalitně odsýpá a čistě subjektivně v něm není hluché místo a snaží se vás stále tlačit dopředu k zdárnému konci.

Pro mě to byla hra, která se stala díky velmi dobrému převedení do 3D srdcovka s pohádkovým příběhem a krásnou hudbou a možná nejkrásnějším herním soundtrackem, který jsem kdy slyšel. A to jsem ani netušil, že je to první díl nové trilogie.

Pro: hudba, příběh, prostředí, grafika, pohyby

Proti: občasná kamera, respawn nepřátel

+21
  • PC 80
Písky času je třetí díl Prince z Persie, co jsem hrál a opravdu mi sedl. Ubisoft Montreal hry prostě umí a ty tam jsou bugy z Prince of Persia 3D, které mi zabránily v jeho dohrání. Je zde sice vidět vliv konzolí, kdy neposedná kamera, občas neposlušné ovládání a zpomalený pohyb kurzoru myši v menu není ničím ideálním, ale po chvilce cviku jsem si na vše zvykl a už jsem hltal písečný příběh plnými doušky.

Díky nápovědě v první části jsem se naučil všemožné skákání, běhání po zdech i boj a v dalších lokacích už mi tyto činnosti tak vlezli pod kůži, že nebyl problém vyhnout se jakýmkoli pastem či bezedným hlubinám. Problém nastal až při boji s těžšími monstry, na která v některých případech nepomáhalo krytí mečem, ale nakonec jsem se i tyto písečné generály naučil zdolat, a tak mi hra i díky parádní hudbě vcelku rychle utíkala.

Film podle hry jsem viděl již před několika lety a byl jsem hodně zvědavý, jak moc se filmaři odchylují od předlohy. Nakonec se ukázalo, že vcelku dost a v konečném srovnání jasně vede hra, i když film patří mezi ty lepší adaptace.

Skákací části ke konci (když mi Farah sebrala dýku) byly fakt o nervy a už jsem se modlil, abych to mohl uložit. Naštěstí nebyli tak dlouhé a já se dostal až na konec. Princ vše vypráví a bylo skvělé, že se při smrti ozvalo „Ne, takhle to nebylo“, při uložení „Příště budu pokračovat tam, kde jsem skončil“ a na konci se celý příběh dopověděl. I přes všechny klady Písků času si však jiné prince zahrát neplánuji, protože temnota mi do tohoto prostředí vůbec nesedí.

Pro: příběh, skákání, běhání po zdech, pasti, hudba, princovo vyprávění, konec

Proti: kamera, občas ovládání, skákací části ke konci

+18
  • PC 85
Na tuto hru mám krásné vzpomínky, dostal jsem ji jednoho zimního večera, den před mými narozeninami, tehdy za mnou přišel můj otec (vysloužilý pařan) a předal mi kopii téhle hry, z toho dne se stala jedna z nejlepších vzpomínek mého dětství. A tak jsem se s těmito vzpomínkami do hry vrátil, abych zjistil jestli je hra taková jak si ji pamatuju.

Hra pro mne byla před deseti lety téměř nehratelná, hlavně kvůli kostrbatému ovládání a zlobící kameře, ale pojďme na pozitiva: Hra má nádherný pohádkový příběh, ba co víc dodnes si pamatuju spoustu překážek, jako třeba ty spropadené točivé kůly v prologu.

Celkově jsem si tuto hru užil a určitě na ni budu ještě dlouho vzpomínat.

Pro: Příběh, Hádanky, Grafika

Proti: Kamera, Ovládání

+18 +19 −1
  • PC 90
Mé první setkání s touto hrou bylo:"Wau, tuhle hru si prostě musím zahrát".

To se lehce řekne než udělá. Tehdy, ještě jako malý capart, jsem byl okouzlený touto hrou (to jsem i doteď). Jenomže zde byl první problém, jak hru sehnat, to se mi podařilo celkem snadno, když jsme jeli k příbuzným, zrovna měli originální CD, a já si ho půjčil (vlastně vzal, protože jsem ho ještě nevrátil). To bylo vcelku štěstí, jenomže další problém vyvstal, s tím, že na mém starém počítači, který to mimochodem měl v pohodě zvládnout rozeběhnout, to prostě nešlo. Instalace proběhla, ale pak to nešlo spustit. Zajímavé bylo, že pokračování Prince of Persia: Warrior Within, to bez problémů rozeběhlo. Poté jsem si od kamaráda hru půjčil na jiném CD, a najednou to šlo, že by zázrak. Tak jsem se do toho pustil.

Z celé hry, se mi nejvíce líbil ten začátek, kdy jste běhali po venkovních prostorách hradu, a bojovali s lidskými nepřáteli, ten začátek jsem hrál nesčetněkrát. Poté když jsem získal dýku času, získala hra jiné rozměry.

Příběh hry byl střižen jako pěkná pohádka 1001 noci. To mi bohatě stačilo, a já postupoval, tedy spíše přeskakoval a probojovával se do dalších a dalších překrásných místností a oblastí. Trochu zapeklité byly nějaké ty hádanky, ale ty jsem celkem zvládal s bravurou. Největší problémy, jsem měl asi s úseky pastí, kdy jsem neustále používal písky času, a musel to hrát na několikrát. Příjemným zpestřením hry byla kooperace s Farah, kdy jste ji museli někam dostat, aby vám otevřela dveře.

Souboje, kdy jste sice využívali pořád ty samá komba, byly i přesto kouzelné a bavily mě od začátku do konce. Prostě a jednoduše se mi líbilo přeskakování přes hlavu protivníků.

O nádherném prostředí, jsem již hovořil, a k tomu je potřeba i dokonalá hudba, která v této hře je, a skvěle doplňuje kouzlo hry.

Skvělé je i, jak se princ v průběhu hry mění, má více šrámů ze soubojů, a nevypadá tak jako na začátku hry. Musím ocenit, ukládání hry, kdy hru není možné uložit kdekoliv, ale pouze na místech, k tomu určených. To hře přidávalo na obtížnosti i prodlužovalo její hratelnost.

Na dokonalosti, hře ubírá místy chaotická kamera, díky které občas nevíte kam skočit nebo skočíte jinam než chcete.

Pro: Příběh, souboje, místa, hudba

Proti: Kamera

+16
  • PC 90
Vracet se k takto starým hrám je vždy trochu problematické. Hlavně u těch, které jsou naše oblíbené. Máme je v paměti jako klenoty, ze kterých jsme si tehdy sedli na zadek. Může se ale stát, že pokud se k nim vrátíme, můžeme být velice nemile překvapeni.
Hra je samozřejmě ve starých rozměrech a na nových širokoúhlých monitorech (a to já razím přesvědčení, že 16/9 je max a nic širšího nechci) jsou samozřejmostí široké černé pruhy po stranách. Je to prostě stará hra, a pokud si jí chcete zahrát dnes, musíte se smířit s grafickými možnostmi té doby. Když o tom tak přemýšlím, tak původní Price of Persia z roku 1989 zestárl mnohem lépe, než tento díl, protože minimalistická grafika původního dílu není ani dnes nic nesnesitelného. 3D grafika této hry je ale opravdu oproti dnešním hrán někde úplně jinde. Velkou chybu jsem udělala, když jsem si v nastavení zapnula mlhu. Hra se mi úplně rozbila a nebylo vidět vůbec nic. Vedlo to až k tomu, že jsem musela začít novou hru. Když píšu o grafice, tak musím zmínit cutscénu, kde se rozpadá most na několik obřích kusů. U té jsem se opravdu pobavila. Vypadalo to hrozně.
Pro mě asi největším problém, který jsem se hrou měla, byla kamera. Někdy byla ve špatném úhlu, jindy se pořád vracela zpět a přeskakovala. Nemusím asi říkat, že jsem právě kvůli kameře (a možná i mojí neschopnosti se s ní sžít) nejednou umřela. Smrt je sice vždy okomentována vtipnou hláškou hlavní postavy, ale i ta může začít lézt na nervy, když umřete snad už po stý a ještě k tomu zbytečně.
Hra vás určitě nevede za ruku. Na spoustu věcí musíte přijít sami a to je dobře. I když pár rad jak na nepřátele by mě určitě hodně pomohlo. Vlastně by se mi také hodilo pár rad ohledně ovládání. Měla jsem často problém s tím, jak má hrdina být a jaké klávesy mám zmáčknout, aby udělal, co potřebuji (skočil správným směrem) a já se dostala dál. Dostala jsem se i do míst, kde jsem se tak zasekla, že jsem málem se hrou skončila. Myslím, že co se týká skákání ze stěny na stěnu, tak na jeho fungování jsem prostě nepřišla a těmito částmi jsem prošla prostě náhodou. Nikdy jsem si nebyla jistlá, jestli mám jen špatné načasování, nebo se pokouším o úplně špatnou věc.
Líbí se mi obnovování zdraví pitím vody. Dále také, že to hlavní postavě ve vodě klouže a nelze proto šplhat po stěnách.
Přestože myslím, že angličtině rozumím docela obstojně, chyběli mi titulky, alespoň v AJ. Hra je vtipná a je škoda, když jsem třeba o některé vtipy přišla. Možná bych nerozuměla ani s titulky, ale měla bych větší šanci.
I když je hra na dnešní poměry kratší, o to je intenzivnější. Souboje, skákání, vtipy, vše je super.

Pro: Příběh, humor, akčnost

Proti: Kamera

+16
  • PC 90
Písky času se vyznačují famózním level designem, netuctovým příběhem, krásnou grafikou a hudbou, ale také ostrým kontrastem mezi zábavností akčně/adventurní a soubojové části hry, z nichž druhá jmenovaná je podle mě o poznání slabší. I při soubojích jsem se zpočátku docela bavil - komb a úderů sice není moc, ale choreografie soubojů je parádní, stejně jako nepřátelé, jejichž vzhled, mnohdy vyvolávající úsměv na rtech, koresponduje s pohádkovým laděním celé hry. Čím víc jsem ale postupoval hrou a užíval si všudypřítomného skákání, hopsání, běhu po zdech, vyhýbání se pastím a hrátkám s časem, tím víc mě děsila vidina nadcházejícího souboje, jejichž obtížnost a nezábavnost se v průběhu hry neustále zvyšovala. V konečných fázích hry jsem se bohužel nevyhnul několikerému opakování soubojů (např. bitka na stoupající plošině, u níž jsem už pomalu přecházel do berserk stavu), ve kterých jsem měl co dělat, abych ubránil sám sebe, natož ještě mou křehkou společnici, jejíž začlenění do hry je jinak ale výborným tahem přinášejícím značné oživení.

Dál už není téměř co vytknout, snad jen občas neposedná kamera, která dovede pozlobit hlavně díky časté změně úhlů pohledu, kvůli kterým princ náhle změní směr běhu. Nemyslím si, že by to celkovou kvalitu hry nějak výrazně sráželo a rozhodně mi vliv kamery na ovládání vadil méně než neustálé opakování soubojů.

Trochu jsem se bál úrovně grafického zpracování, jelikož jsem se ke hře dostal až v roce 2009, ale i po více jak pěti letech od vydání grafika neztratila nic ze svého kouzla a rozhodně je základním stavebním kamenem oné pohádkové atmosféry.

Můj celkový dojem z Písků času je jednoznačně pozitivní. Drtivou většinu hry jsem se výborně bavil, a to hlavně díky vynikajícím nebojovým pasážím, jejichž poměr mezi zábavou a obtížností je téměř ideální. Potěšila mě i přítomnost několika rébusů, ať už logických(zrcadla, fáze měsíce) či méně logických, resp. nelogických(kruhová komnata se dvěma patry a několika vchody/východy). Skvělý start novodobé PoP série.

Pro: Level design, grafika, hudba, atmosféra, příběh, hratelnost,

Proti: Souboje

+14
  • PC 85
Pravě jsem dohrál trilogii Písky času, Válečník, Dva trůny.

Zanechala ve mně silný dojem díky příběhu, skvělým animacím a možností vžít se do hl. hrdiny. Právě možnost vžít se do hrdiny a „žít“ příběh, na hrách oceňuji, člověk si tak udělá výlet ze své reality a to se této trilogii povedlo dokonale.

Během prvního dílu se ocitnete v pohádce-příběhu, který se díky vám stal, vámi je vypravován a v podobě postavičky prince, vámi ovládané uskutečňován.

V druhém dílu spadnete do drsné depresivní reality, kterou je nutnost vaší smrti, tu jste vyvolali hrátkami s časem v „Pískách času“.S pocitem marnosti se tuto nutnost snažíte ve tmě a krvi odvrátit.

V posledním dílu se návrat do pohádky nekoná, i když to tak na první pohled vypadá. Ztvárnění je milejší, než ve „Válečníkovi“, avšak pocit marnosti přetrvává, lidé umírají.

Písky Času
- čas od času si potřebuji odpočinout od „svých“ strategií chopím se gamepadu, šáhnu po nějaké akci a s radostí si zahraju na konzolistu. A princ je na toto to pravé ořechové. Na klávesnici prince nehrajte.

V porovnání s ostatními díly se mi na jedničce líbí jeho „jednoduchost“ v soubojích.(přehršle comb v dalších jsou také fajn). Zdůrazňuji uvozovky u slova jednoduchost – ta neznamená, že by souboje sami o sobě byli jednoduché, ale „comba“ jsou jednoduchá. Jde jen o úder dýkou a mečem, v kombinaci s pohybem – výskokem popř. odrazem, bránění. Hotovo. V jednoduchosti je síla a těchto pár pohybů budete muset ŠIKOVNĚ kombinovat, abyste vyhráli. Když k tomu připočteme schopnost dýky vracet a zpomalovat čas. Nuda-stereotyp nehrozí.
Další věc, co se týče soubojů, je jejich tempo. Je pomalejší, je nutné se mu přizpůsobit, chce to nic neuspěchat. Díky bohu neplatí, že čím rychleji budu mačkat tlačítko tím dřív a jednodušeji zvítězím. Nazval bych to jakýmsi taktickým šermem. Útok-bránit-bránit-vyčkat-útok – nevyšlo- tak znovu ale trochu jinak. Kdo nikam nespěchá, jistě to ocení.

Prince obdivuju jaký je to artista, kam všude vyleze, vyskočí a vypadá, že se vůbec nebojí ani v závraťových výškách.:)

Farah – princezna přeživší zkázu vyvolanou vypuštěním „Písků času“, která vás, ne stále, doprovází příběhem, je velice příjemným zpestřením ve hře. A je příjemné sledovat její postupné sbližování se s princem – vámi.

Do teď to vypadá, že je vše v pořádku, příjemně se to hraje, lehce se do příběhu vžije a vy si užíváte příjemný pohádkový příběh artistické výkony prince, ale pozor váš počítač je ohrožen!!! A může za to kamera, respektive se to na ni jednoduše svádí. Ukládat se dá jen na určitých místech proto, když po několika úspěšných skocích jste blahem bez sebe, že vás čeká jen poslední jednoduchý skok do bezpečí, zmačknete joypad oním směrem a…!!!! DO PRDELE! DO PICI KURVA! UZ ZASE …počítač vás pošle opačným, než si myslíte. No a chce se vám do něčeho praštit a co je po ruce – počítač. Takže pozor. Pokud to jde a je na to čas natočte si kameru, změňte pohled, ať skončíte, kde chcete.

Pro: pohádková atmosfera, akrobacie, tempo a jednoduchost souboju, farah, příběh

Proti: kamera, kamera = skoky do prazdna, o nervy (da se naučit)

+14
  • PC 95
Prince of Persia 1 a 2 jsou klasiky plošinovkového žánru, 3D díl jsem nikde nehrál i díky mizerným recenzím a také proto, že ve své době byl nesehnatelný (nikdo z kamarádů ho neměl). Nová trilogie se mi vyhla obloukem, ale po dohrání Tomb Raiderů jsem chtěl něco podobného a volba padla konečně na i novou trilogii.

Písky času začínají jako krásná půvabná pohádka. Začnu grafikou, protože ta je opravdu úchvatná i po těch letech. Nádherné paláce, visuté zahrady i interiéry místností, působivé animace, skvěle rozpohybované postavy, všechno hraje barvami a je to opravdu pastva pro oči.

Ruku v ruce k tomu jde i jemně pohádkový příběh. Princ jako dobyvatel projde pár kol bojů při obléhání města a zmocní se dvou mocných artefaktů. Díky zradě vezíra se nechá zmanipulovat a vypustí Písky času, které všechny promění v písečná monstra. S pomocí cizí princezny Farah se pak snaží zastavit nákazu, získat zpět všechen písek a vrátit ho do Hodin času. A také během cesty zastavit vezíra a získat srdce Farah.

Hratelnost je takový mix bojovek a Tomb Raideru. Princ skáče, ručkuje, běhá po zdech, přeskakuje přes sloupy, provazy i visuté hrazdy, vyhýbá se pastem a řeší puzzle, vždy s cílem někem se dostat. Občas mu přitom pomáhá Farah tím že projde jinudy, stikne tlačítku, něco trefí lukem, nebo někam si stoupne. Celé se to ovládá velice jednoduše, ale v žádném případě to není jednoduchá hra. Ukládat je možné jen u fontánek a spadnou někam je velice snadné :) Naštěstí je tu mocný pomocník - Dýka času, která umožní vrátit čas před nešťastný skok nebo pád a udělat vše znovu a lépe.

Pak jsou tu samozřejmě boje a i zde musíte taktizovat. Nepřátelé se totiž respawnují a udolat takovou dvacetičlennou skupinku je docela záhul, takže kromě sekání přichází různé přeskoky, odrazy od zdí, komba, chytačky a další. Každého soupeře musíte dorazit dýkou času, což je někdy v chumlu nepřátel dost složité. Zabíjením nepřátel si doplňujete písek, který se samozřejmě hodí i v boji, ale úpřimně jsem si ho raději šetřil na nepovedné skoky.

Ve hře nechybí ani skryté fontánky vylepšují zdraví, upgradu se dočkají i vaše zásoby písků nebo meč, kterým bojujete.

Celé se to výborně hraje (i když se dočkáte pasáží "to se nedá udělat"), ještě lépe to vypadá a i dějově je to fajn, princ s Farah se baví, hádají i sbližují a postupují stále blíž k finále. A právě hořké a nečekané rozuzlení mě nakonec dostalo nejvíce. Happyend se nekoná. Princ nedokáže Farah při boji zachránit a ta umírá při pádu do propasti. Princ se poté dostává k hodinám a vrátí čas ještě před vezírovu zradu a následnou invazi. A ačkoliv zachrání Farah před vezírem a vypráví ji jejich příběh, Farah mu neuvěří a jejich láska neexistovala a znovu nevznikne

Každopádně výborná hra, kterou můžu jen doporučit.

Pro: Příběh, grafika, hratelnost, výborné hopsací i bojové pasáže, vracení času.

Proti: Občas trochu moc nepřátel.

+12
  • PC 95
Čerstvo dohrané a s českým dabingom. Je síce pravda že to má svoje "muchy" a tá kamera je občas až neznesiteľná ale je tu skvelá atmosféra, skákacie pasáže sú vynikajúce a súboje sa mi taktiež páčili. Pripočítajte si k tomu filmový príbeh a dostanete, síce nie dokonalú ale určite veľmi zábavnú a chytľavú hru.

Pro: atmosféra, skákanie, súboje, príbeh

Proti: občas chaotická kamera

+11
  • PC 90
Na něco takového jsem čekal snad 13 let. Užasná pohádka, v hezké grafice pokreslena milou hudbou. snad jen obtížnost ke konci je zbytečná. Pěkný příběh.
+9 +10 −1
  • PC 85
Pohádková atmosféra, hudba, grafika a příběh. Co si pamatuji, tak asi nejlepší herní příběh co se mainstreamu a zároveň ne-hollywoodského pojetí týče - a zároveň takový trochu všední.

Výhrady jsem měl v podstatě jen k bojům - ty mi přišly trochu otravné (hlavně nutnost zabít velké množství neustále se objevujících stejných nepřátel), ocenil bych, kdyby jich bylo o trošku méně (bojů i nepřátel).

Naopak mi trochu vadila snižující se obtížnost akrobatických prvků (hlavně ke konci hry).

Nicméně to jsou jen takové povzdechy, kolem a kolem jde o výbornou záležitost.

A zároveň je to hra s jedním z nejlepších konců (což je pozoruhodné hlavně proto, že u většiny her mám naopak pocit, že konec je na nich to nejhorší - čili to pro mě bylo opravdu příjemné překvapení).

Pro: Atmosféra, hudba, grafika, protagonisté, konec hry

Proti: Přebytek bojů, nízká obtížnost, hra mohla být trošku delší

+9
  • PC 85
Tak vcera sem poprve dohral ceskou verzi hry.....musim rict,ze fraze "zatahni zapaku"(jeste tim nevimjaktopopsat hlasem Farrah) mi bude v hlave este znit hooodne dlouho.Jednicku uz sem nehral naky ten rok a prekvapila me grafika.ac 5let stara,rekl bych,ze hodne dobra...i dnes to ujde.Z nepochopitelnych duvodu mi v options neslo nastavit ani jedno tlacitko gamepadu,tak sem to musel zvladnout kl/mys.Oproti prvnimu hrani pribylo o dost nepratel(asi sem neco nastavil),ale kdyz clovek vi jak na ne de to.Ikdyz ten typek s tim velkym mecem a jeho komba me dozirala.Ovsem co me prekvapilo byly ti strasni ptaci...to se nedalo,kor ke konci na tom moste jak jich tam bylo asi deset ,tak to neslo shodili me na zem a ja se nezvedl...porad klovali a klovali a klovali...omg jak ja je proklinal(zvlast kdyz sem predtim bojoval s hordou nepritel,tech nejtezsich jako modry typek s tyckou,ten hnusak s savli a kladivari,tak mi zbylo pres pul zdravi ikdyz to byyl hnus souboj a ptaci me skoro zabili jako co?dycky sem machl ptak couvl a ze zadu vtom momentu klov druhy a kdyz jich tam bylo neco okolo 10ti tak to bylo porad dokola a ani nereagovalo tlacitko pro kryti,coz se stalo i vicekrat v jinych castech a pekne to potrapilo).Ovsem sem co me nejvic dozralo byla kamara...opet.Po letech sem na tento neduh zapomel a on fakt je porad tak hrozny.V jednom kole,ktere sem delal asi 15x protoze porad skakal kam nemel,padal kam nemel, netopiri damn,sloup hop beh po zdi,uz mi z toho kola fakt hrabalo.Musel ale rict,ze ted o5 hraji dvojku a ta kamera tam neni tak strasna,ikdyz funguje gamepad tak se to s nim vazne hrat neda....na souboje dobry,ale druha analogova packa nefakci takze se nemuzu rozhlizet.De sice za chodu kombinovat i s mysi,ale to bych musel mit 10ruk,takze se vracim ke klav/mys.Akorat me stve ,ze si vyklikam Razerku:(((.A Farrah je hrozne uzvanena a porad me evokovalo jak dycky nasla skviru/diru a byla vysmata...pak takova pohni fakt pridalo:D,u ENG mi ta ukecanost ani nevadila,ale u ceske verze sem si obcas myslel,ze ji zaskrtim.A to se mi taky nestalo predtim nekolikrat me strefila sipem a nekolikrat me zabila s hlaskou "to neee" nebo tak nak:D,ale jinak je putovani s ni zabavne.Prostredi je moc pohadkove ja radsi to psycho z dvojky:).Konec mohl byt lepsi nez jen trikrat vezir na ktereho stacilo se vykryvat,to ve dvojce Kaileena/Dahaka je vyzva i pro zkusene hrace a s GoW finalnim bossem bych rek(co si pamatuji) sou to nejtuzsi bossove s kteryma sem mel tu cest se vyporadat.Trochu sem nepocopil ten konec,kdy stacilo do vezira seknout a bylo "po nem".Asi to tak nebolelo,kdyz pak zatopil v 3jce:).Todle sem vypich jen to co me stvalo(klady zna kazdy),jinak je to vyborna hra a oblibena serie...

Pro: bojuvky,skakacky,pribeh,Farrah,dyka casu

Proti: kamera o5,ftaci,ftaci,ftaci!!,Farrah byla tak hot a nic se pravdepodobne nestalo:( a nakonec ta mise s volanim Farrah"tady sem" to bylo hardcore...

+6 +7 −1
  • PC 85
Máte-li to štěstí, že se Vám do rukou dostane anglická verze hry, máte vyhráno. Pokud ovšem koupíte (jako já) českou....dostaví se řekněme...abstraktní zážitek. Hodně mně štve, že už se u nás dá sehnat jenom CZ verze, protože ten dabing mi opravdu hodně kazil pocit (z jinak výborného prince). Když se ale odkloním od dabingu (vypnu ho;), tak je to opravdu nejlepší "novodobý" princ z celé trilogie. Atmosféra dokonalá, grafika pěkná..spokojenost.

Pro: Grafika, atmosféra, hratelnost

Proti: Dabing (Farah!!!!!)

+4 +5 −1