Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Outlast: Whistleblower

79
66 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 3D adventura *
akce > stealth akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
rozšíření
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
06.05.2014 PCPS4
19.06.2014 XOne
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://redbarrelsgames.com/games.php
Outlast: Whistleblower je jediným DLC ke hře Outlast a slouží jako její přímý prequel. Zaměřuje se tedy hlavně na události, které přiměly novináře Milese Upshura prozkoumat ústav pro mentálně nemocné, Mount Massive Asylum. Ústředním protagonistou je tentokrát softwarový inženýr Waylon Park, který v tomto zařízení strávil jistý čas, v přísných podmínkách a bez možnosti kohokoliv kontaktovat. Během tohoto pobytu si nejenže vypěstoval silný odpor vůči doktorům, ale především nabyl tušení, že ne všechno, co se tam děje, je v naprostém pořádku. A proto se rozhodl za každou cenu odhalit pravdu.

Herní principy původní hry jsou zcela zachovány, k dispozici tedy nejsou žádné zbraně, ale jen kamera a baterky do ní, které však budete muset sbírat cestou. Atmosféru znovu navozují i dokumenty a poznámky hlavního hrdiny.

Outlast: Whistleblower vyšel pro PC a PlayStation 4.


Poslední diskuzní příspěvek

Marty34: Zlá formulácia. Tak to vyzerá, keď nie sú dostupné presné informácie. :) No nie je to jediný popis, ktorý na 100% nezodpovedá finálnej hre.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Toto DLC se nese ve stejném duchu jako původní hra, takže se můžeme opět těšit na pomalé plížení, schovávání se, hledání baterek do kamery a zoufalé útěky před odpornými nepřáteli. Prostředí Psychiatrické léčebny je stále děsivé a skvěle využité. Ve hře se podíváme do nových ještě neprobádaných lokací ale i do těch starých, které známe z prvního Outlastu. Whistleblower se mi celkově zdál údernější, děsivější ale taky nechutnější a obsahuje spoustu děsivých scén, které mě budou v noci strašit ještě hodně dlouho. Z nepřátel mi opět lezl mráz po zádech a když mě pronásledovaly, myslel jsem že dostanu infarkt. Zvuky i hudba jsou opět na vynikající úrovni. Trochu mě ale mrzí krátká herní doba, která se točí okolo 3. hodin. Nakonec se mi Outlast: Whistleblower líbil ještě více než původní hra a proto dávám 80%

Pro: Atmosféra, nepříjemné stavy, hudba, zvuky.

Proti: Krátká herní doba.

+23+23 / 0
  • PC 95
Přestože si to tento titul ode mne nezaslouží, budu dnes poněkud stručnější. Bylo mi opět horko až dusno, nervy na pochodu a při útěku spoře osvětlenými lokacemi nebo schovávání před nepřítelem jsem pociťoval stavy úzkosti, jako tomu ve správně pojatém hororu má být. Ano, hra je horor, ale rozhodně ne v negativním slova smyslu. Whistleblower pro mě nepostrádal absolutně nic z původní hry a musím říct, že velmi často jsem dokonce popisované stavy ve hře zažíval mnohem častěji a rozhodně to tedy nebyly žádné laciné lekačky. Prostředí psychiatrické léčebny je sice pro hororově zaměřenou hru zdánlivě ohrané téma, ale jak v základní hře, tak i v tomto DLC to prostě funguje a moje představy tak byly dosyta naplněny.

Co dodat? I po pár hodinách herní doby odcházím poněkud udýchán, ale opět s výkřikem "fakt dost dobrý!" Rád si sice po tomto zážitku od pocitů strachu odpočinu, ale neztrácím naději, že jednou se podobný titul mezi PC hrami znovu objeví a já k němu s podobně nadšenými pocity znovu usednu. Teď by to ale pro jistotu přece jen chtělo sklenici vody.

Pro: atmosféra, hratelnost, strach

Proti: herní doba, i když....

+21+22 / -1
  • PC 80
Budou dvě ráno, právě jsem dohrál přídavek pro hru Outlast s názvem Whistleblower a vás bude jistě zajímat, co na něj říkám a jestli ho má cenu hrát, je to tak? Hned ze začátku řeknu, že má, a jedním dechem dodám, že to byla skvělá jízda. Inu, nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a vrhneme se na to. Na začátek je potřeba říci, že jakmile si DLC zakoupíte, vsákne se do původní hry (kterou je potřeba mít), což se hodí, protože oba tituly na sebe velmi úzce navazují a takhle budou k mání přes jednu ikonku. Nicméně stěžejním bodem této pařby je kromě pravidelné výměny spodního prádla hlavně příběh. Mrkneme se mu na zoubek, co říkáte?

V základní hře se chopíte role novináře, který obdržel jistý email o tom, že se v jednom ústavu pro duševně choré dějí nepěkné věci a byl vyzván k návštěvě tohoto místa aby záhadu prošetřil. Ve Whistlebloweru jste právě vy tou osobou, co záhadný email poslala. Jmenujete se Waylon Park a jste IT specialista a softwarový inženýr, který maká pro společnost Murkoff Corporation, co za vším tím zmatkem stojí. Den ode dne je vám víc divné, co se v institutu děje a tak se rozhodnete poslat osudový email. Proč osudový? Protože odstartuje něco, co si ani v nejhorším snu nechcete prožít. Společnost si je totiž vědoma, že jste poslali elektronickou poštu a dokonce ví, jaký obsah v ní byl. Nastává tedy zvrat, zatčení a následné uvěznění za účelem pokusů. Jenže v tu chvíli se věci v celé budově zvrtnou a vy zahajujete bitvu o holý život. Jestli se původní hrdina chtěl dostat dovnitř, vy budete chtít ven - no není to ironie osudu?

Hodně se mi líbilo, že hra není recyklací Outlastu, ale snaží se vás zavést na nová a neprobádaná místa, což jsem kvitoval s velkým nadšením. Přitom běháte ve stejném institutu, jen objevujete věci z trošku jinačí perspektivy. Po cestě potkáte mnoho temných koutů, šílených vrahů a ještě šílenějších pacientů. Velkou části hry vás bude provázet maniak s příruční pilkou kterou by rád vykonal nechutné věci na hrdinově těle. Jakmile se ho zbavíte přijde bláznivý manekýn s nožem, který by s vámi chtěl uzavřít sňatek. Kromě těchto dvou pánů potkáte mnohá další individua. Dokonce se nezapomnělo ani na dva vrahy z původní hry, což mě potěšilo.

Co se týče zvukové stránky tak myslím, že není potřeba nic dodávat. Pokud jste hráli základní Outlast, víte, že se jedná o naprosto kvalitní zážitek, který ještě více umocňuje použití sluchátek. Pokud ne, tak si raději při prvním hraní nechte rozsvíceno. Jak je na tom grafika? Pořád stejně, jen mi místy přišlo, že některé světelné efekty jsou hezčí než byly, ale můžu se plést. Nicméně na hru je radost pohledět a nejlepší na tom všem je, jak je dobře optimalizovaná. Takže pokud máte doma slabší počítač, určitě se nebojte zkusit štěstí. Hratelnost potom zůstává perfektní jako byla. Jednoduchá a intuitivní.

No a co dál? Vcelku nic moc. Teda ono by se toho našlo dost, ale přídavek není moc dlouhý (cca 3 hodiny) a nerad bych vykecal něco, co by vám mohlo zkazit zážitek z tohoto výborného přídavku pro už tak perfektní hru. Můžu vám však alespoň poradit. Nezapomeňte prohledávat tmavé kouty i tam, kam nemusíte, protože se obvykle dočkáte odměny v podobě baterek do kamery nebo různých dokumentů a to se vyplatí. Za další je dobrý nápad mít pořád zapnutou kameru a natáčet s ní každý detail daného místa, protože jedině tak budete získávat poznámky do notesu. Se hrou kdovíjak nespěchejte, užívejte a nasávejte atmosféru plnými doušky. Navíc, pomalý pohyb je dobrý pohyb, protože nikdy nevíte, kde na vás kdo vyskočí. Pokud budete přeci jen objeveni, nezbude než se schovat do nejbližší skříně či pod postel nebo vzít do zaječích.

Na takhle krátký přídavek toho bylo řečeno až moc a proto bych se rád věnoval verdiktu. Musím říct, že kdyby takhle vypadalo každé příběhové DLC byl bych velice spokojen, protože až dojdete na konec, dostanete jistý pocit uspokojení, který se po dohraní Outlastu nedostavil, nebo ne úplně všem. To, jak se povedlo obě hry propojit a rozvést vyprávění je opravdu chvályhodné. Pokud jste nehráli ani jednu část, jedině dobře, protože vás bude čekat kompletní cesta bez čekání na vyvrcholení příběhu, který vykrystalizoval v čistou krásu. No a jestli máte rádi horory a neklidné večery při zhasnutém světle a nasazených sluchátkách, je pro vás přídavek skoro povinností.

Pro: - Skvělé zakončení příběhu - Výborná zvuková stránka a optimalizace - Svěží a příjemně jednoduchá hratelnost

Proti: - Krátká herní doba - Atmosféra už není tak tíživá jak byla - Občas chybka technického rázu

+20+21 / -1
  • PC 75
Musím říct, že bych si raději dal trojku sadomaso s Banshee z Mass Effectu a s Hagraven ze Skyrimu, než abych se musel střetnout s panem Gluskinem. Egh...

Tentokrát dohráno za střízliva. A dobře jsem udělal. Datadisk rozhodně nedělá originálu špatné jméno. Atmosféra je stále perfektní, lekačky ještě horší (chjo) a příběh samotnej taky nabral větší grády. Oceňuji i velice pěknou návaznost na původní hru, propojili to fakt hezky. Datadisk však dělá jednu zásadní chybu. Podstata horroru je, aby v člověku vzbudil strach. Nebo aspoň neklid, to se datadisku i celkem daří, nicméně se více snaží člověka spíše znechutit. Tvůrci do hry naházeli tolik opravdu nechutných a odporných aspektů, ze kterých jsem byl sice dost zhnusenej, ale faktor strachu u mě tolik nevyvolal. Ženich je jedna z nejodpornějších a nejzvrácenějších postav, jakou jsem kdy během svého herního života viděl, nicméně při jeho pasážích jsem se moc nebál. Byl jsem nesmírně znechucenej, ale strach to ve mně nevyvolalo. Jestli bych měl zmínit pasáž, kterou považuji za fakt hrůznou, byly to venkovní prostory zahalené v mlze. Brrr.... Taktéž při zvuku kotoučkové pily mi občas přeběhl mráz po zádech. A hudba stále skvělá.

Celkově se mi ale datadisk líbil. Furt se u toho dobře bálo, trošku to polevilo na nadpřirozenosti, což jsem jedině uvítal, a opět to mnohdy byla fakt groteskní podívaná. Jsem velice zvědavý na tu dvojku, vesnický kult pro mě zní mnohem strašlivěji než experimenty v psychiatrické léčebně... asi ale zas nakoupím zásoby vína. Hej, nesuďte mě!

Pro: Atmosféra, strach a napětí, příběh, nepřátelé

Proti: stejné jako v v původní hře, hra by měla víc děsit než znechucovat

+15+15 / 0
  • PC 85
Od Whistleblowera jsem dostal přesně to, co jsem chtěl - rozšíření hry a "nový" příběh. Mohu předeslat, že stav spodního prádla je třeba kontrolovat stejně často, jako v původní hře.

Nebudu popisovat audiovizuální stránku, jelikož je stejně bravurně vyvedená jako v původní hře. A to platí i o atmosféře.

Ta je opět tíživá jako kovářská kovadlina. Sotva hra začne, už je hráč vystaven všemu hnusu a marastu, který na něho blázinec v Mount Massive dokáže vyzvracet. Zde možná vidím jeden z menších problémů - v původní hře byla atmosféra budována poněkud pomaleji, a tak ji bylo možné pořádně vstřebat a vytvořit si k nepřátelům určitý vztah.

Musím jednoznačně vyzvednout nebetyčnou úroveň šílenosti, které je hráč ve Whistleblowerovi svědkem. Rozmlsaný kanibal s elektrickou pilkou na mrtvoly by ještě ušel, ale ... ten hajzl, co ze mě chtěl udělat eunucha pomocí cirkulárky, to bylo moc! Ježíši! Po tomhle magorském čísle jsem potřeboval dost dlouhou chvíli na vydýchání. Autoři se opět dost vyřádili na prvcích, které hráče dále vtáhnou do hry (hrát za postavu, která místo běhu kulhá, je infarktový zážitek a situace, kdy hráče polapí nějaký magor mě donutily bolestně úpět).

Jediný zápor, za který chtě nechtě musím dát nižší známku, je mírná chaotičnost některých úrovní. Je vážně na pytel, když je nutné s křikem utíkat po labyrintu s rozlohou menšího fotbalového hřiště a nevědět, do kterých z dvaceti dveří zahnout, abyste neskončili s kudlou v zádech. Pokud je navíc z důvodu častého umírání takovou pasáž nutno opakovat, hodně to kazí dojem z příběhu a atmosféry.

Whistleblower je každopádně stejně kvalitní jako jeho předchůdce. Staví na úplně stejných principech, ale to vůbec nevadí, protože jsou jednoduché, efektní a nechávají v mnoha případech hráče, aby se bál úplně pro nic za nic. A to je dobře.

Pro: Atmosféra, audiovizuální zpracování, kamera, magoři, opravdový horor

Proti: Mírná designová chaotičnost určitých pasáží (nebo jsem debil a neumím hledat správné cesty)

+13+13 / 0