Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Přestože si to tento titul ode mne nezaslouží, budu dnes poněkud stručnější. Bylo mi opět horko až dusno, nervy na pochodu a při útěku spoře osvětlenými lokacemi nebo schovávání před nepřítelem jsem pociťoval stavy úzkosti, jako tomu ve správně pojatém hororu má být. Ano, hra je horor, ale rozhodně ne v negativním slova smyslu. Whistleblower pro mě nepostrádal absolutně nic z původní hry a musím říct, že velmi často jsem dokonce popisované stavy ve hře zažíval mnohem častěji a rozhodně to tedy nebyly žádné laciné lekačky. Prostředí psychiatrické léčebny je sice pro hororově zaměřenou hru zdánlivě ohrané téma, ale jak v základní hře, tak i v tomto DLC to prostě funguje a moje představy tak byly dosyta naplněny.

Co dodat? I po pár hodinách herní doby odcházím poněkud udýchán, ale opět s výkřikem "fakt dost dobrý!" Rád si sice po tomto zážitku od pocitů strachu odpočinu, ale neztrácím naději, že jednou se podobný titul mezi PC hrami znovu objeví a já k němu s podobně nadšenými pocity znovu usednu. Teď by to ale pro jistotu přece jen chtělo sklenici vody.

Pro: atmosféra, hratelnost, strach

Proti: herní doba, i když....

+32 +33 −1
  • PC 80
Toto DLC se nese ve stejném duchu jako původní hra, takže se můžeme opět těšit na pomalé plížení, schovávání se, hledání baterek do kamery a zoufalé útěky před odpornými nepřáteli. Prostředí Psychiatrické léčebny je stále děsivé a skvěle využité. Ve hře se podíváme do nových ještě neprobádaných lokací ale i do těch starých, které známe z prvního Outlastu. Whistleblower se mi celkově zdál údernější, děsivější ale taky nechutnější a obsahuje spoustu děsivých scén, které mě budou v noci strašit ještě hodně dlouho. Z nepřátel mi opět lezl mráz po zádech a když mě pronásledovaly, myslel jsem že dostanu infarkt. Zvuky i hudba jsou opět na vynikající úrovni. Trochu mě ale mrzí krátká herní doba, která se točí okolo 3. hodin. Nakonec se mi Outlast: Whistleblower líbil ještě více než původní hra a proto dávám 80%

Pro: Atmosféra, nepříjemné stavy, hudba, zvuky.

Proti: Krátká herní doba.

+25
  • PC 80
Budou dvě ráno, právě jsem dohrál přídavek pro hru Outlast s názvem Whistleblower a vás bude jistě zajímat, co na něj říkám a jestli ho má cenu hrát, je to tak? Hned ze začátku řeknu, že má, a jedním dechem dodám, že to byla skvělá jízda. Inu, nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a vrhneme se na to. Na začátek je potřeba říci, že jakmile si DLC zakoupíte, vsákne se do původní hry (kterou je potřeba mít), což se hodí, protože oba tituly na sebe velmi úzce navazují a takhle budou k mání přes jednu ikonku. Nicméně stěžejním bodem této pařby je kromě pravidelné výměny spodního prádla hlavně příběh. Mrkneme se mu na zoubek, co říkáte?

V základní hře se chopíte role novináře, který obdržel jistý email o tom, že se v jednom ústavu pro duševně choré dějí nepěkné věci a byl vyzván k návštěvě tohoto místa aby záhadu prošetřil. Ve Whistlebloweru jste právě vy tou osobou, co záhadný email poslala. Jmenujete se Waylon Park a jste IT specialista a softwarový inženýr, který maká pro společnost Murkoff Corporation, co za vším tím zmatkem stojí. Den ode dne je vám víc divné, co se v institutu děje a tak se rozhodnete poslat osudový email. Proč osudový? Protože odstartuje něco, co si ani v nejhorším snu nechcete prožít. Společnost si je totiž vědoma, že jste poslali elektronickou poštu a dokonce ví, jaký obsah v ní byl. Nastává tedy zvrat, zatčení a následné uvěznění za účelem pokusů. Jenže v tu chvíli se věci v celé budově zvrtnou a vy zahajujete bitvu o holý život. Jestli se původní hrdina chtěl dostat dovnitř, vy budete chtít ven - no není to ironie osudu?

Hodně se mi líbilo, že hra není recyklací Outlastu, ale snaží se vás zavést na nová a neprobádaná místa, což jsem kvitoval s velkým nadšením. Přitom běháte ve stejném institutu, jen objevujete věci z trošku jinačí perspektivy. Po cestě potkáte mnoho temných koutů, šílených vrahů a ještě šílenějších pacientů. Velkou části hry vás bude provázet maniak s příruční pilkou kterou by rád vykonal nechutné věci na hrdinově těle. Jakmile se ho zbavíte přijde bláznivý manekýn s nožem, který by s vámi chtěl uzavřít sňatek. Kromě těchto dvou pánů potkáte mnohá další individua. Dokonce se nezapomnělo ani na dva vrahy z původní hry, což mě potěšilo.

Co se týče zvukové stránky tak myslím, že není potřeba nic dodávat. Pokud jste hráli základní Outlast, víte, že se jedná o naprosto kvalitní zážitek, který ještě více umocňuje použití sluchátek. Pokud ne, tak si raději při prvním hraní nechte rozsvíceno. Jak je na tom grafika? Pořád stejně, jen mi místy přišlo, že některé světelné efekty jsou hezčí než byly, ale můžu se plést. Nicméně na hru je radost pohledět a nejlepší na tom všem je, jak je dobře optimalizovaná. Takže pokud máte doma slabší počítač, určitě se nebojte zkusit štěstí. Hratelnost potom zůstává perfektní jako byla. Jednoduchá a intuitivní.

No a co dál? Vcelku nic moc. Teda ono by se toho našlo dost, ale přídavek není moc dlouhý (cca 3 hodiny) a nerad bych vykecal něco, co by vám mohlo zkazit zážitek z tohoto výborného přídavku pro už tak perfektní hru. Můžu vám však alespoň poradit. Nezapomeňte prohledávat tmavé kouty i tam, kam nemusíte, protože se obvykle dočkáte odměny v podobě baterek do kamery nebo různých dokumentů a to se vyplatí. Za další je dobrý nápad mít pořád zapnutou kameru a natáčet s ní každý detail daného místa, protože jedině tak budete získávat poznámky do notesu. Se hrou kdovíjak nespěchejte, užívejte a nasávejte atmosféru plnými doušky. Navíc, pomalý pohyb je dobrý pohyb, protože nikdy nevíte, kde na vás kdo vyskočí. Pokud budete přeci jen objeveni, nezbude než se schovat do nejbližší skříně či pod postel nebo vzít do zaječích.

Na takhle krátký přídavek toho bylo řečeno až moc a proto bych se rád věnoval verdiktu. Musím říct, že kdyby takhle vypadalo každé příběhové DLC byl bych velice spokojen, protože až dojdete na konec, dostanete jistý pocit uspokojení, který se po dohraní Outlastu nedostavil, nebo ne úplně všem. To, jak se povedlo obě hry propojit a rozvést vyprávění je opravdu chvályhodné. Pokud jste nehráli ani jednu část, jedině dobře, protože vás bude čekat kompletní cesta bez čekání na vyvrcholení příběhu, který vykrystalizoval v čistou krásu. No a jestli máte rádi horory a neklidné večery při zhasnutém světle a nasazených sluchátkách, je pro vás přídavek skoro povinností.

Pro: - Skvělé zakončení příběhu - Výborná zvuková stránka a optimalizace - Svěží a příjemně jednoduchá hratelnost

Proti: - Krátká herní doba - Atmosféra už není tak tíživá jak byla - Občas chybka technického rázu

+21 +22 −1
  • PC 75
Musím říct, že bych si raději dal trojku sadomaso s Banshee z Mass Effectu a s Hagraven ze Skyrimu, než abych se musel střetnout s panem Gluskinem. Egh...

Tentokrát dohráno za střízliva. A dobře jsem udělal. Datadisk rozhodně nedělá originálu špatné jméno. Atmosféra je stále perfektní, lekačky ještě horší (chjo) a příběh samotnej taky nabral větší grády. Oceňuji i velice pěknou návaznost na původní hru, propojili to fakt hezky. Datadisk však dělá jednu zásadní chybu. Podstata horroru je, aby v člověku vzbudil strach. Nebo aspoň neklid, to se datadisku i celkem daří, nicméně se více snaží člověka spíše znechutit. Tvůrci do hry naházeli tolik opravdu nechutných a odporných aspektů, ze kterých jsem byl sice dost zhnusenej, ale faktor strachu u mě tolik nevyvolal. Ženich je jedna z nejodpornějších a nejzvrácenějších postav, jakou jsem kdy během svého herního života viděl, nicméně při jeho pasážích jsem se moc nebál. Byl jsem nesmírně znechucenej, ale strach to ve mně nevyvolalo. Jestli bych měl zmínit pasáž, kterou považuji za fakt hrůznou, byly to venkovní prostory zahalené v mlze. Brrr.... Taktéž při zvuku kotoučkové pily mi občas přeběhl mráz po zádech. A hudba stále skvělá.

Celkově se mi ale datadisk líbil. Furt se u toho dobře bálo, trošku to polevilo na nadpřirozenosti, což jsem jedině uvítal, a opět to mnohdy byla fakt groteskní podívaná. Jsem velice zvědavý na tu dvojku, vesnický kult pro mě zní mnohem strašlivěji než experimenty v psychiatrické léčebně... asi ale zas nakoupím zásoby vína. Hej, nesuďte mě!

Pro: Atmosféra, strach a napětí, příběh, nepřátelé

Proti: stejné jako v v původní hře, hra by měla víc děsit než znechucovat

+20
  • PC 90
No panečku, tak některé pasáže hry, fakt HUMUS! Ale jinak se DLC k Outlastu velmi povedlo a musím říci, že jsem se chvílemi opravdu bál o svůj zadek.

Propojení se základní hrou se určitě povedlo a byl to skvělý nápad. V určitých okamžicích je vidět, že se něco děje. No a já? Pokračuji v cestě a bojuji o svůj holý život. A ukazuje se, že DLC má o mnoho více nechutných momentek, než základní hra. Hned když jsem potkal po chvilce Franka Antonia Maneru (Kanibala, který vás nahání se sekáčkem a potkáte ho poprvé za sklem, jak jí lidské maso, no prostě HUMUS!, bylo mi jasné, že mě nečeká nic příjemného.

No a opravdu se tak stalo. Eddie Glushkin, nejvíce creepy postava, kterou si snad pamatuji. Úchylák, který se z vás snaží udělat ženu, ale jak? V jedné chvilce vás uspí ve skříni a vidíte jak cirkulárce zabíjí místní stvoření a najednou, co nevidím? On se vám snaží odříznout genitálie, no tak to je fakt moc. Chvílemi se mi zdálo, že se pobleju, ale naštěstí to skončilo HAPPY ENDEM a zabili jsme ho. No a nakonec to dopadlo poměrně dobře.

I v DLC máte stejné vybavení a to je pouze kamera a baterky, které musíte hledat, abyste mohli natáčet a zaznamenávat zajímavé momenty.

Jediné mínus bych dal občasné chaotičnosti, že jsem nevěděl, kam dále, ale to je asi tak vše. Zbytek se mi velice líbil a myslím, že standartních 90%, jako jsem dal základní hře, je na místě.

Pro: Příběh, atmosféra, děsivé i nechutné momenty

Proti: Chaotičnost

+19
  • PC 85
Od Whistleblowera jsem dostal přesně to, co jsem chtěl - rozšíření hry a "nový" příběh. Mohu předeslat, že stav spodního prádla je třeba kontrolovat stejně často, jako v původní hře.

Nebudu popisovat audiovizuální stránku, jelikož je stejně bravurně vyvedená jako v původní hře. A to platí i o atmosféře.

Ta je opět tíživá jako kovářská kovadlina. Sotva hra začne, už je hráč vystaven všemu hnusu a marastu, který na něho blázinec v Mount Massive dokáže vyzvracet. Zde možná vidím jeden z menších problémů - v původní hře byla atmosféra budována poněkud pomaleji, a tak ji bylo možné pořádně vstřebat a vytvořit si k nepřátelům určitý vztah.

Musím jednoznačně vyzvednout nebetyčnou úroveň šílenosti, které je hráč ve Whistleblowerovi svědkem. Rozmlsaný kanibal s elektrickou pilkou na mrtvoly by ještě ušel, ale ... ten hajzl, co ze mě chtěl udělat eunucha pomocí cirkulárky, to bylo moc! Ježíši! Po tomhle magorském čísle jsem potřeboval dost dlouhou chvíli na vydýchání. Autoři se opět dost vyřádili na prvcích, které hráče dále vtáhnou do hry (hrát za postavu, která místo běhu kulhá, je infarktový zážitek a situace, kdy hráče polapí nějaký magor mě donutily bolestně úpět).

Jediný zápor, za který chtě nechtě musím dát nižší známku, je mírná chaotičnost některých úrovní. Je vážně na pytel, když je nutné s křikem utíkat po labyrintu s rozlohou menšího fotbalového hřiště a nevědět, do kterých z dvaceti dveří zahnout, abyste neskončili s kudlou v zádech. Pokud je navíc z důvodu častého umírání takovou pasáž nutno opakovat, hodně to kazí dojem z příběhu a atmosféry.

Whistleblower je každopádně stejně kvalitní jako jeho předchůdce. Staví na úplně stejných principech, ale to vůbec nevadí, protože jsou jednoduché, efektní a nechávají v mnoha případech hráče, aby se bál úplně pro nic za nic. A to je dobře.

Pro: Atmosféra, audiovizuální zpracování, kamera, magoři, opravdový horor

Proti: Mírná designová chaotičnost určitých pasáží (nebo jsem debil a neumím hledat správné cesty)

+16
  • PC 80
Často jsem slýchával, že jediné DLC pro Outlast (recenze předchozího dílu zde) nesoucí název Whistleblower dokonce překonává kvality samotné původní hry. Plný očekávání jsem se tedy pustil do hraní!

Whistleblower je přímým prequelem se spoustou odkazů na předchůdce a odhaluje nám příběh inženýra Waylona Parka. Ten hned z úvody hry posílá email již nám známému novináři Milesu Upshurovi, za kterého jsme hráli v původní hře. Ano, přesně ten mail, který četl Miles v autě před léčebnou ještě před tím, než vzal do ruky ikonickou kameru. Pár minut po odeslání je však Waylon odhalen úředníkem Jeremym Blairem, který rozkáže ochrance, aby Waylona odvedla mezi ostatní pacienty. Do všeho se ovšem přidá obávaný Walrider a vy se dáváte na útěk.

Váš hlavní úkol se tedy vůbec nezměnil - dostaňte se z psychiatrické léčebny! Whistleblower nijak nemění herní mechanismy a postupem se vůbec nijak neliší. Opět vás nikdo nenechá jen tak odejít, budete se lekat, utíkat, skrývat se a hlavně... budete se bát. Atmosféra sice už není tak silná jak jsme byli zvyklí, hra je ovšem mnohem brutálnější a především zvrácenější. Komu se zvedal žaludek při pohledu na krev už v původní hře, DLC radši vůbec nezapínejte. Osobně ve mě krev či brutální scény ve hrách většinou nevyvolávají žádné pocity, avšak v tomto případě musím přiznat, že jsem při některých až kontroverzně úchylných scénách odkláněl hlavu nebo se krčil v křesle. Mezi zmíněné kontroverzní scény patří i větší důraz na sexuální zvrácenosti, z nichž některé patří opravdu mezi extrémy. Celý příběh je opět doprovázen skvělým soundtrackem a ozvučením a je skvěle zakončen (sluneční paprsky padající na vysoké věže psychiatrické léčebny Mount Massive byli vážně nádhernou podívanou). Zcela upřímně mi děj v případě dodatku přišel i zajímavější s mnohem více zapamatovatelnými charaktery. Herní doba je sice krátká, avšak na dodatek dostačující - hru dohrajete do tří hodin.

Plnohodnotné a kvalitní DLC Whistleblower neopouští fungující mechanismy původního Outlastu a příjemně odsýpá. Slabší děsivou atmosféru vystřídala všudepřítomná brutalita nebo kontroverzní sexuální scény. Kvalitní děj je opět doprovázen skvělým Soundtrackem, který zážitek ještě umocňuje. Pro majitele původní hry je DLC povinností.

Pro: Fungující mechanismy z původní hry, brutalita, děj, charaktery, kontroverzní a sexuální scény, soundtrack

Proti: Oproti původní hře slabší atmosféra a děsivost, dodatek mohl být delší

+16
  • PC 70
Protože mě zajímalo, co předcházelo událostem v Outlast, s rozehráním rozšíření Whistleblower jsem příliš neotálel. Tentokrát jsem se ocitl rovnou v blázinci Mount Massive Asylum, a jelikož se jednomu ajťákovi nelíbily praktiky, které zde tým vědců provádí s pacienty, rozhodl se je sdělit světu. Jenže na to přišlo vedení ústavu, a to je sakra velký problém.

Nevím přesně proč, ale práskač Waylon Park mi sednul o něco více, než předchozí protagonista, i přesto, že měli oba stejného dabéra (pokud lze dýchání a vzdychání vůbec nazvat dabingem). Jeho počínání mi přišlo logičtější a celkově jsem se s ním tak nějak více sžil.

Hratelnost je téměř totožná. Znovu jsem dostal do ruky kameru s nočním viděním, znovu si dělám poznámky o tom, co jsem viděl a pročítám nalezené dokumenty a znovu zdrhám před různými fanatiky. Objevili se tu někteří známí nepřátelé, ale zároveň přibylo i několik nových, mezi nimiž vyčnívá Eddie Gluskin alias Ženich. Na takového magora, který chce každého, koho potká, neúspěšně předělat na ženu, jsem snad v žádné jiné hře nenarazil.

Whistleblower nabízí zhruba poloviční herní dobu, než původní Outlast, což je trochu málo. Věděl jsem, že toto rozšíření předchází základní hře, ale ke konci jsem byl značně překvapen, když jsem zjistil, že se oba příběhy odvíjí téměř současně (mrtvý řezník Rick Trager). Po Outlastu jsem byl přesvědčený, že dvojku hrát nebudu, ale po dohrání DLC jsem na vážkách, takže se rozhodnu podle aktuálního rozpoložení.

Pro: tísnivá atmosféra, jen kamera a poznámkový blok, dokumenty, Eddie Gluskin, provázanost se základní hrou

Proti: krátké, vždy jen jedna cesta

+16
  • PC 90
Sadistická jízda pokračuje.A to ve velkém. Hra je doplněna o to co jí chybělo - láska a perverzitky,ale pokud na to zareagujete tak jako jeden pacient v komůrce plné zohavených zbytků těl tak nějakou léčebnu vyhledejte. DLC výborně vysvětlí příběh a ukáže jak vznikal nový interiér chodeb. Dále nám v plné kráse předvede jak láska prochází žaludkem. Filmy kde vězni ovládnou vězení ukazují surovou brutalitu,ale co když sanatorium ovládnou ti nejhorší perverzní,sadistický uchylové? To nikde neuvidíte,ale zde v plné parádě. Jelikož máte na sobě oblečení pacienta tak vás ostatní berou za svého a občas vás přizvou ke svím orgiím. Ovšem někteří chtějí intimčo a nelibě nesou pokud je vyrušíte.Pak tu máme hlavní prasáky kteří vás nahání a to že vás hned zabijou je to nejlepší co od nich můžete očekávat. Hrajete za jednoho z programátorů oné společnosti co si z tohodle blázince udělala pokusnou laboratoř a jste to právě vy kdo dal echo novináři z původního Outlastu jelikož poslední práce vás trochu rozhodila.

Pro: Vysvětlení a doplnění příběhu.

Proti: Zamyšlení nad tím jestli jste normální když hrajete něco tak šíleně úchylného.

+11
  • PC 65
Ale tak dobře, jen stručně, abychom zde měli nějakou protiváhu. Outlast: Whistleblower je DLC přídavkem ke stejnojmenné hře na honěnou (záměrně se vyhýbám označení horor) s ošklivými pány kdesi v horách v utajované výzkumné základně Mount Massive, která se navenek tváří jakožto normální zařízení pro duševně choré (až na ty šílené ve větru se klátící stromy a oblohu plnou blesků, samozřejmě).

Zatímco v původní hře vklouznete do kůže novináře, jenž na popud zvláštních e-mailů jede na místo udělat investigativní reportáž, v rámci DLC Whistleblower jste právě v roli toho, kdo teprve e-maily ze služebního laptopu zlotřilé korporace Murkoff odesílá - a tedy datadisk slouží jakožto jakýsi prequel.

Původně jsem myslel, že budeme mít čas si projít alespoň část komplexu, než se místo změní v bludiště plné šílenců, ale nic takového se nekoná, a hned po několika vteřinách se hráč musí začít bránit všem těm vrahům, polozmutovaným chovancům a dalším ne právě v dobrém rozpoložení se nacházejících individuím. Zde mi přišlo, že autoři ze studia Red Barrels poněkud nevyužili potenciál, který zpracovávaná látka nabízí a kdyby se vydali tak trošku ve stopách Valve (začátek Half-Life, Portal atd.), DLC by dostalo úplně jiný ráz.

Takhle jde jen o přídavek, v němž děláte v podstatě to samé, co v základní hře, jen je vše kratší, údernější a na rozdíl od původní hry, ve které jste mohli některé situace vyřešit chytrým plížením a vyhýbáním se nepřátelům ve stínu, se zde často spawnují přímo za vašimi zády, a vy tak nemáte šanci tomu, aby vás začali nahánět nijak zabránit. Je pravda, že to do určité míry zvyšuje pocit napětí, na druhou stranu mi takový herní design v už tak dosti lineárně pojaté hře přijde poněkud laciný. Rovněž je škoda, že po představení poměrně sympatického fousatého chovance, jenž slouží jakožto oficiální maskot DLC (vidíte jej na přebalu hry) a kteréhož touhu po lidském mase snad překoná jen touha obézních Amíků po MCDonalds, se Red Barells uchýlili k opětovnému sáhnutí po "tlusté bečce" a "dvou bratrech s pindíky". Trochu zklamání a veliké ušetření práce ze strany vývojářů.

Na druhou stranu ovšem musím uznat, že přihlédnu-li k ceně, která čítá nějakých 120,-, dají se nějaké ty reprízy odpustit a pokud vás běhání s night vision bavilo již v původní hře, i zde se dají zažít některé situace, při nichž vám ztuhne krev v žilách. Jen se musím přiznat, že jsem po těch nekonečných měsících čekání čekal opravdu trochu více, než jen copy paste lokací a nepřátel, byť příběhově tato repetice místy smysl docela dává. Snad tedy bude příští projekt studia o něco ambicióznější, jelikož s původní hrou ukázali, že talent určitě mají. Toto DLC pak bude jen pro opravdové fanoušky původní hry, či osoby, které rády testují, co jejich nebohé srdce při hraní podobných infarktovek vydrží. 65%

Ještě fun fact na závěr - [i]Whistleblower je označení pro člověka, jenž poukazuje na nekalé praktiky v korporátních společnostech.[/i]

Pro: Grafika, Zvuky

Proti: Žádné nové prvky od původní hry, malá diverzita nepřátel, původní již viděné lokace, celkové usnadnění práce vývojářů

+9
  • PC 95
Dohráno, tuto hru a org. outlast mohu hodnotit jako nehororovatější horor ze všech. Už se (ne)těšim na Outlast2. Asi překvepivě ale frustrace u mě přetrvává po celou dobu obou her a takové věci jako ohraní herních mechanismů jsem nezaznamenal. Za mě výborné jen nechám ještě rezervu snad jen pro až příliž hororový zážitek při kterém by nekteří naši pamětní hráči mohli mít zástavu srdce :-)
+3 +4 −1