Special Edition je remakem druhého dílu Monkey Island v nové ručně kreslené grafice (2D High Definition) s možností přepnout během hraní do původního herního zpracování (Classic Mode).
Oproti původní verzi hra přichází také s remasterovanou hudbou a zvuky (nahrávky živých nástrojů), s dabingem (který je dostupný i po přepnutí do Classic Mode), se zabudovanou nápovědou (přibližná nápověda pro příští krok + zobrazení všech předmětů na obrazovce, se kterými lze manipulovat), s pozměněným ovládáním (i oproti The Secret of Monkey Island: Special Edition), s možností poslechnout si komentář tvůrců k téměř každé herní obrazovce a nechybí ani Steam achievementy.
Samotná hra se nezměnila.
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ne
Poslední diskuzní příspěvek
Nejlépe hodnocené komentáře
Speciální edice druhého dílu Monkey Island to opravdu nemá lehké. Už původní hra totiž obsahuje dost rozporů a remaster jich ještě pár přidává. Nejprve asi novinky. Stejně jako u vylepšené verze jedničky je i zde nová grafika, namluvení, hudba i ovládání. Největší problém mám nepřekvapivě s grafikou. Původní dost unikátní styl moc zachovat nešel a většina lokací působí prostě jinak. Přesto je nová grafika pěkná. Hra podporuje přepínání nové a staré, které skvěle a rychle funguje. Porovnával jsem si tak v podstatě každou lokaci a bohužel většinou dávám přednost originálu. Oproti SE jedničky je zde možné využít nové audio i v původní grafice, takže jedna z mých výtek je napravena. Nové ovládání je super, jednoduché a intuitivní. Velmi oceňuji i postupně odemykanou obrazovou galerii a komentář autorů. Ve výsledku o něco lepší remaster než v případe prvního dílu.
Samotná hra je samozřejmě stejná a osobně mám raději i v originálech jedničku. Přitom první dvě, dokonce delší, části působí hodně dobře. Hra ještě více přidala na humoru, ale nesklouzla k přehnanosti. Tři ostrovy nabízejí snad vše co si v pirátském dobrodružství můžeme přát a mají dobrou atmosféru. Narazíte na nové postavy, staré známé, hromadu předmětů a narážky na Star Wars nebo Indiana Jonese. Obtížnost a logičnost hádanek je většinou docela rozumná, i když to mohu mít zkreslené. Některé části a nelogičnosti prostě uvíznou v paměti. Doteď tedy skvělé pokračování.
Bohužel je už třetí část slabší, naštěstí i kratší, ale stále na slušné úrovni. Labyrint je i s nápovědou z písničky otravný a některé další akce také nic moc. Závěrečná čtvrtá část a samotný konec už rozhodně nejsou podle mého gusta. Vyvrcholení považuji za scénáristickou berličku a dal bych přednost atmosféričtějšímu konci. Je to škoda, bez poslední části bych hru hodnotil výše než první díl. Navzdory této kritice jde stále o skvělou adventuru, která fungovala ve své době a funguje i dnes.
Samotná hra je samozřejmě stejná a osobně mám raději i v originálech jedničku. Přitom první dvě, dokonce delší, části působí hodně dobře. Hra ještě více přidala na humoru, ale nesklouzla k přehnanosti. Tři ostrovy nabízejí snad vše co si v pirátském dobrodružství můžeme přát a mají dobrou atmosféru. Narazíte na nové postavy, staré známé, hromadu předmětů a narážky na Star Wars nebo Indiana Jonese. Obtížnost a logičnost hádanek je většinou docela rozumná, i když to mohu mít zkreslené. Některé části a nelogičnosti prostě uvíznou v paměti. Doteď tedy skvělé pokračování.
Bohužel je už třetí část slabší, naštěstí i kratší, ale stále na slušné úrovni. Labyrint je i s nápovědou z písničky otravný a některé další akce také nic moc. Závěrečná čtvrtá část a samotný konec už rozhodně nejsou podle mého gusta. Vyvrcholení považuji za scénáristickou berličku a dal bych přednost atmosféričtějšímu konci. Je to škoda, bez poslední části bych hru hodnotil výše než první díl. Navzdory této kritice jde stále o skvělou adventuru, která fungovala ve své době a funguje i dnes.
Po seznámení s Opičím ostrovem a finálním dohrání prvního dílu ve speciální verzi jsem zhodnotil, že si po právu zaslouží ocenění jedné z nejvtipnějších adventur, které spatřili světlo světa. Pravda, nemůžu to srovnávat s českým ekvivalentem adventur let 90., které mi v dětství formovaly žánr. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem k Monkey Island i tenkrát načichl, byť nikdy nedohrál, jsem nakonec moc rád, že jsem si ji mohl nakonec do syta užít. A teď už vím, že ne jinak je to i u druhého dílu.
Druhý díl si s tím moc neláme hlavu. Hlavní antigonista, byť dopadl, jak dopadl, je opět ústředním nepřítelem Guybrushe Threepwooda. Vlastně je v podtitulku této hry – LeChuckova pomsta. Takže je naprosto zřejmé, co se zde bude dít. Obecně vzato. Neobecně se tu dějí takové šílenosti, že se hráč nebude stíhat divit. Ano, hra nedává příliš logiku. Bez návodu bych si ani neštrejchnul. Ale celkově jsem se u adventury bavil tak, jak dlouho ne.
Jedná se totiž o zábavu čistou a bez příměsi. Tím byli LucasArts ikoničtí a musím říct, že to opět zvládli opravdu bravurně. Speciální edici opět vyšperkovali naprosto fantastickým způsobem. Například jsem hrozně rád přepínal a kochal se původní hrou, která vypadá taktéž nesmírně hezky. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že ten nový grafický náhled se může rovnat klidně i nejlepším adventurám dneška. Tedy nejen, že hra slavila úspěchy před třiceti lety, ona to s chutí zvládne i dnes. Je tedy až s podivem, že LucasArts nakonec dopadli tak, jak dopadli.
Podstatný kámen úrazu této hry je ale fakt, že abyste postoupili dál, děláte tu mnohdy naprosté šílenosti. Hra moc nedává smysl, ale zase se u ní upřímně opravdu zasmějete, což pravidlem úplně nebývá. Dabing je parádní, karibská atmosféra fantastická, a kdyby tu nebylo pár naprosto zbytečně zmatečných momentů, bylo by to na čistou stovku. Pro některé natahovanosti, které tu taktéž v komentářích byly zmíněny, to ale úplně nelze.
Pořád se ale jedná o ikonu žánru. Ve všech ohledech. Jak tenkrát, tak i dnes. LucasArts s odkazem na originál vytvořili naprosto fantasticky funkční hru, která ve všech ohledech zábavy splňuje vše do puntíku. A já už můžu přemýšlet nad tím, kdy si udělám čas na další díl. Tentokrát ten, díky kterému jsem se k Monkey Island vlastně dostal. Takže pro mě ten nejnostalgičtější.
Druhý díl si s tím moc neláme hlavu. Hlavní antigonista, byť dopadl, jak dopadl, je opět ústředním nepřítelem Guybrushe Threepwooda. Vlastně je v podtitulku této hry – LeChuckova pomsta. Takže je naprosto zřejmé, co se zde bude dít. Obecně vzato. Neobecně se tu dějí takové šílenosti, že se hráč nebude stíhat divit. Ano, hra nedává příliš logiku. Bez návodu bych si ani neštrejchnul. Ale celkově jsem se u adventury bavil tak, jak dlouho ne.
Jedná se totiž o zábavu čistou a bez příměsi. Tím byli LucasArts ikoničtí a musím říct, že to opět zvládli opravdu bravurně. Speciální edici opět vyšperkovali naprosto fantastickým způsobem. Například jsem hrozně rád přepínal a kochal se původní hrou, která vypadá taktéž nesmírně hezky. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že ten nový grafický náhled se může rovnat klidně i nejlepším adventurám dneška. Tedy nejen, že hra slavila úspěchy před třiceti lety, ona to s chutí zvládne i dnes. Je tedy až s podivem, že LucasArts nakonec dopadli tak, jak dopadli.
Podstatný kámen úrazu této hry je ale fakt, že abyste postoupili dál, děláte tu mnohdy naprosté šílenosti. Hra moc nedává smysl, ale zase se u ní upřímně opravdu zasmějete, což pravidlem úplně nebývá. Dabing je parádní, karibská atmosféra fantastická, a kdyby tu nebylo pár naprosto zbytečně zmatečných momentů, bylo by to na čistou stovku. Pro některé natahovanosti, které tu taktéž v komentářích byly zmíněny, to ale úplně nelze.
Pořád se ale jedná o ikonu žánru. Ve všech ohledech. Jak tenkrát, tak i dnes. LucasArts s odkazem na originál vytvořili naprosto fantasticky funkční hru, která ve všech ohledech zábavy splňuje vše do puntíku. A já už můžu přemýšlet nad tím, kdy si udělám čas na další díl. Tentokrát ten, díky kterému jsem se k Monkey Island vlastně dostal. Takže pro mě ten nejnostalgičtější.
Na druhý díl opičího ostrova jsem se těšil prakticky od okamžiku, kdy jsem dohrál ten první. U něj jsem sice měl drobné výhrady k ovládání, které mi úplně nesedlo, ale všechny neduhy dokázal bez problému zastínit vynikající příběh a dialogy. Byl jsem tak zvědavý, jestli tomu tak bude i u pokračování.
A zjednodušeně řečeno ano. Příběh a dialogy se opět povedly na jedničku. Líbí se mi, jak se spousta věcí řeší ad absurdum, ale přitom mi ten vtip nepřijde nijak extrémně trapný. Bavily mě i narážky na LucasArts v podobě hudby z Indiana Jonese při získávání pokladu nebo legendární rozhovor mezi Lukem Skywalkerem a Darth Vaderem v podání Guybrushe a LeChucka. Ale pár věcí, které mi už přišly přes čáru by se taky našlo, třeba zhypnotizovaná opice banánem.
Trošku mě pak zamrzelo, že jsem se při hře několikrát zasekl na doslova hloupých věcech. Například výběr těch správných knížek z knihovny, nutnost kliknout přesně na ten správný předmět z mnoha u Voodoo Lady nebo nutnost rychlé reakce během soutěže v pití grogu. A vlastně i bludiště v pevnosti, pro které je potřeba znát pořadí z povedené písničky ze snu, kterou si ale nemůžu pustit znovu. Takže pokud nemám save před touto scénou, tak mám asi smůlu.
Jsem rád, že dojde k návratu některých oblíbených postav z předchozího dílu, hlavně můj oblíbený Stan, který tentokrát prodává rakve nebo třeba Voodoo Lady. Jsou tu ale i nové dobře napsané postavy, které se doufám objeví i v dalších dílech.
Grafika speciální edice druhého dílu vypadá prakticky stejně dobře jako v případě dílu prvního, prakticky nemám co vytknout. Často jsem pak čistě ze zvědavosti přepínal do původní grafiky. Podkreslující hudba mi přišla taky příjemná, ale bohužel se mi až na jednu výjimku nedostala nijak extra pod kůži, že bych si ji následně poslouchal při práci.
Co mě ale opravdu potěšilo bylo vylepšené ovládání, kdy se tentokrát zobrazují jen ty akce, které mají s daným předmětem smysl. Hraní tak pro mě bylo mnohem plynulejší, aniž bych při záseku musel zkoušet na každý předmět všechny akce jako u jedničky.
Ačkoliv má hra pár věcí, které mi trochu vadí, zbytek se podle mě povedl prakticky na výbornou. U hry jsem se výtečně bavil, jen je mi líto několika záseků, kvůli kterým jsem se nakonec musel kouknout do návodu.
A zjednodušeně řečeno ano. Příběh a dialogy se opět povedly na jedničku. Líbí se mi, jak se spousta věcí řeší ad absurdum, ale přitom mi ten vtip nepřijde nijak extrémně trapný. Bavily mě i narážky na LucasArts v podobě hudby z Indiana Jonese při získávání pokladu nebo legendární rozhovor mezi Lukem Skywalkerem a Darth Vaderem v podání Guybrushe a LeChucka. Ale pár věcí, které mi už přišly přes čáru by se taky našlo, třeba zhypnotizovaná opice banánem.
Trošku mě pak zamrzelo, že jsem se při hře několikrát zasekl na doslova hloupých věcech. Například výběr těch správných knížek z knihovny, nutnost kliknout přesně na ten správný předmět z mnoha u Voodoo Lady nebo nutnost rychlé reakce během soutěže v pití grogu. A vlastně i bludiště v pevnosti, pro které je potřeba znát pořadí z povedené písničky ze snu, kterou si ale nemůžu pustit znovu. Takže pokud nemám save před touto scénou, tak mám asi smůlu.
Jsem rád, že dojde k návratu některých oblíbených postav z předchozího dílu, hlavně můj oblíbený Stan, který tentokrát prodává rakve nebo třeba Voodoo Lady. Jsou tu ale i nové dobře napsané postavy, které se doufám objeví i v dalších dílech.
Grafika speciální edice druhého dílu vypadá prakticky stejně dobře jako v případě dílu prvního, prakticky nemám co vytknout. Často jsem pak čistě ze zvědavosti přepínal do původní grafiky. Podkreslující hudba mi přišla taky příjemná, ale bohužel se mi až na jednu výjimku nedostala nijak extra pod kůži, že bych si ji následně poslouchal při práci.
Co mě ale opravdu potěšilo bylo vylepšené ovládání, kdy se tentokrát zobrazují jen ty akce, které mají s daným předmětem smysl. Hraní tak pro mě bylo mnohem plynulejší, aniž bych při záseku musel zkoušet na každý předmět všechny akce jako u jedničky.
Ačkoliv má hra pár věcí, které mi trochu vadí, zbytek se podle mě povedl prakticky na výbornou. U hry jsem se výtečně bavil, jen je mi líto několika záseků, kvůli kterým jsem se nakonec musel kouknout do návodu.
Druhý díl Monkey Islandu je u mě opět trefa do černého. Tentokrát už nemohu být ovlivněn vzpomínkami na starou verzi, protože ta se mi v mládí, stejně jako všechny další pokračování, vyhnula. Hodnocení i přesto zůstane vysoké, a to poprávu.
Speciální edice LeChuck's Revenge opět vkusně upravuje grafickou stránku hry, přidává dabing, naprosto bezvadný soundtrack a možnost přepínání mezi starou a novou verzí hry.
Co stojí za zmínku je vylepšený systém provádění úkonů. V prvním díle bylo nutné kolečkem myši vybrat akci a potom kliknout. Zde je vše řešeno intuitivněji - pravé tlačítko vyvolá kontextové menu, ze kterého si pak lze vybrat požadovanou akci. Nelze se tedy pokoušet například o rozhovor s židlí nebo o nacpání lodě do inventáře. Záměrně jsem zvolil tyto příklady, protože se lze pokusit o rozhovor třeba se sochou opice, nebo lze nacpat do kapsy psa :)
Z mého pohledu se ve druhém díle tvůrci snažili o více vtipů a to se jim opravdu povedlo. Opět jsem měl ten příjemně přiblblý výraz, kterým jsem se připravoval na následný výbuch smíchu.
Potěšující pro mě byla určitá změna v hádankách. Buď jsou jednodušší, nebo jsou intuitivnější, nebo se mi během hraní Monkey Islandu značně zvýšila hodnota IQ (nepravděpodobné). Tato změna se každopádně pozitivně podepsala na chuti pokračovat ve hře...stejně jako možnost v bezvýchodné situaci vyvolat malou nápovědu, známou již z prvního dílu.
První díl nasadil vysokou laťku, druhý díl se s přehledem drží. Takový kus kvalitní práce zahřeje u srdce.
Speciální edice LeChuck's Revenge opět vkusně upravuje grafickou stránku hry, přidává dabing, naprosto bezvadný soundtrack a možnost přepínání mezi starou a novou verzí hry.
Co stojí za zmínku je vylepšený systém provádění úkonů. V prvním díle bylo nutné kolečkem myši vybrat akci a potom kliknout. Zde je vše řešeno intuitivněji - pravé tlačítko vyvolá kontextové menu, ze kterého si pak lze vybrat požadovanou akci. Nelze se tedy pokoušet například o rozhovor s židlí nebo o nacpání lodě do inventáře. Záměrně jsem zvolil tyto příklady, protože se lze pokusit o rozhovor třeba se sochou opice, nebo lze nacpat do kapsy psa :)
Z mého pohledu se ve druhém díle tvůrci snažili o více vtipů a to se jim opravdu povedlo. Opět jsem měl ten příjemně přiblblý výraz, kterým jsem se připravoval na následný výbuch smíchu.
Potěšující pro mě byla určitá změna v hádankách. Buď jsou jednodušší, nebo jsou intuitivnější, nebo se mi během hraní Monkey Islandu značně zvýšila hodnota IQ (nepravděpodobné). Tato změna se každopádně pozitivně podepsala na chuti pokračovat ve hře...stejně jako možnost v bezvýchodné situaci vyvolat malou nápovědu, známou již z prvního dílu.
První díl nasadil vysokou laťku, druhý díl se s přehledem drží. Takový kus kvalitní práce zahřeje u srdce.
Pro: Remasterovaná grafika, hudba a dabing, příjemná atmosféra, vtip, hádanky, nápověda, hra není frustrující, příjemné kontextové menu
Proti: Stejně jako u prvního dílu: nenacházím nic