Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • X360 80
Nie je to vôbec zlé, ale ani náhodou to nemá atmošku prvých dvoch dielov. Tie boli temné, hnusné, depresívne, pesimistické, brutálne noir a miestami dokonca až hororové (hlavne jednotka). Tu nič z toho nie je a dostávame klasickú akčnú hru v modernom kabátiku s cool video strihmi a efektami. Pravdaže, tento posun je legitímny a tvorcovia nemali žiadnu povinnosť nadväzovať na štýl predchodcov. Ale aj tak ma to trochu zamrzelo.

Zaujímavým paradoxom je, že som si kvôli trojke Maxa Payna dobehol prvé dve hry, aby som v príbehu netápal, ale v skutočnosti na ne trojka vôbec nenadväzuje a bez problémov ju zvládnete aj bez nich (napríklad taká Mona Sax je tu spomenutá akurát v jedinej vete, ak som správne zachytil).

To ale, samozrejme, neznamená, že by Max Payne 3 bol zlou hrou a pokiaľ hľadáte v rámci možností priamočiaru akčnú oddychovku, ktorá ale nie je úplne blbá a miestami dokáže trochu potrápiť, tak je to ideálna voľba. Príbeh síce nepatrí k nejakým originálnym výtvorom, ale nič nekazí a Payne je stále drsňák. Akurát ku koncu sa hra už trochu ťahá, keďže je to stále len „choď tam a vystrieľaj všetko, čo sa hýbe“. Prijal by som aj kratšie cutscény.

Pro: grafika, akcia, hlavný hrdina, príbeh

Proti: ku koncu je to už trochu nudné, odklon od atmosféry prvých dvoch dielov nemusí sadnúť každému

+5
  • PC 75
Vývoj Max Payne 3 prý stál hodně peněz, a je to fakt vidět. Lokace jsou detailně propracované, postavy mají obličeje schopné vyjadřovat emoce, animace jsou většinou plynulé. Obecně je grafika na úrovni, kterou osobně považuji za vrchol „nutného“ pro hru zaměřenou na realistický vzhled, a všechno, co vyšlo potom, už je jen zbytečný luxus. I dnes hra běží skvěle. Nevím, jak dlouho byla podporovaná, ale neměl jsem s ní žádné technické problémy, až na občasný bug s náhodným zapauzováním, což se dá přežít. Super je, že lze hru pauzovat kdykoliv. První polovinu hry jsem odehrál na klávesnici, druhou na gay padu. V druhém případě mě občas trápilo asistované míření, které jsem sice měl vypnuté, přesto se se mnou někdy pralo. To bylo obzvlášť nepříjemné, když jsem si naplánoval postřílet nepřátele v určitém sledu, a asistent mi zaměřovačem pořád trhal k jinému nepříteli. Jinak musím říct, že se to hrálo dobře oběma způsoby, mají svoje výhody a nevýhody. Jsou to ale vesměs drobnosti.

Očividně vysoký rozpočet je zároveň i na škodu, protože spousta těch peněz byla využita na tvorbu zbytečného množství cutscén. Cutscén, které vám neustále berou ovladač z ruky. Nepřeháním, když řeknu, že třičtvrtě hry se spíš koukáte, než hrajete. Je naprosto šílené, jak hra střídá hraní a koukání třeba i po desítkách sekund. Nenechá vás si střelbu pořádně užít, a i kvůli tomu trvá strašně dlouho osvojit si ovládání a trochu to dostat do ruky. Je to jako kdybyste se neustále prali s mladším bratrem o to, kdo je teď na řadě.

Znáte ten pocit, když si váš partner těsně před vyvrcholením sundá kondom, a pak opět zasune? Já (zatím) ne. Ale nebál bych se ten pocit přirovnat k tomu, když po každé z těch zatracených cutscén mi hra do ruky vrazí pistolku, bez ohledu na to, jestli v ní mám náboje, nebo jestli jí vůbec chci použít. Stalo se mi mnohokrát, že jsem těsně před cutscénou sebral pušku, a po cutscéně hned spustil bullet time, ve kterém jsem očekával odezvu automatické zbraně. A než mi došlo, proč mi při držení spouště kvér neštěká, ležel jsem na zemi v kaluži krve.

Maxovy sebelítostné a sebekritické monology jsou chvíli cool, ale rychle začnou být otravné. Občas padne nějaká vtipná hláška, většinou se ale vezeme na vážném tónu. Příběh dělá z Brazílie válečnou zónu, do které ale stále jezdí turisté na dovolenou, přestože všechno kolem nich je pravidelně rozstříleno na sračky. Díky tomuto přístupu dává ale hra možnost zastřílet si v mnoha neobvyklých, a jak jsem již zmiňoval velmi propracovaných lokacích. Je snadné začít brát obecnou kvalitu hry jako samozřejmost, ve výsledku je to ale ten hlavní důvod, proč jsem hru dohrál během dvou dnů. Přes všechny nedostatky je výsledný produkt solidní, stojí to za to.

Pro: detailní prostředí, zábavná střelba, technický stav

Proti: příliš mnoho cutscén, „vytrhávání“ ovladače z ruky

+12 +13 −1
  • PC 80
Max Payne 3 je řemeslně skvěle zvládnutá 3rd person shooter akce, kterých je obecně jako šafránu a už jen to z něj činí vzácný počin. Povedlo se ale navázat na legendární první dva díly série? Částečně ano, v mnoha ohledech však ale trojka za svými dvěma předchůdci výrazně pokulhává.

Max byl vždycky mašina na zabíjení. K tomu však vedla poměrně jasná a pochopitelná motivace - smrt jeho nejbližších, přes kterou se Max ani po mnoha letech ani trochu nepřenesl a stala se z něj troska utápějící své deprese v alkoholu a lécích proti bolesti - dosud zcela pochopitelné. Ve trojce však Max zabíjí úplně na jiném kontinentu nepřátele po stovkách, aniž by k tomu měl nějaký zásadní důvod. Práce sekuriťáka pro zkaženou rodinu zbohatlíků to jaksi nevysvětluje a po celou dobu hry jsem si tak říkal, co Maxe vede k tak zvláštním rozhodnutím, které v průběhu hry přicházejí. Odpověď na tuto otázku jsem nedostal.

Hratelnost je díky Euphoria enginu skvělá. Nepřátele věrohodně reagují na postřelení. Střílení a skákání v bullet timu je lepší než kdy dřív. Především pak možnost zůstat po dopadu ležet a pokračovat ve střelbě posílá hratelnost na úplně jiný level. Likvidace tuny nepřátel je tak díky tomu skvělá zábava, která i přes svou jasnou repetitivnost jen tak rychle neomrzí.

Hraní však dokonale kazí nepříliš pochopitelné schizofrenní až epileptické problikávání obrazu během snad všech cutscén, kterých je ve hře požehnaně. Ano, vím, že je Max depresivní závislák na alkoholu a lécích proti bolesti (kdo by po všech těch kulkách nebyl?), ale nepotřebuji, aby mě z toho bolela hlava i v realném životě. K tomu všemu ještě hra z nějakého důvodu obsahuje cutscénu snad při každém otevírání dveří nebo vstupu do nové místnosti, kdy mi pořád nutila do rukou pistoli a to i klidně pistoli zcela bez nábojů.

Líbí se mi, že se hra věrně drží svých předchůdců co se obtížnosti týče - není zde žádný autoheal, na těžší obtížnosti je průchod docela výzva a některé pasáže jsem musel i několikrát opakovat. Celková délka hry je pak na tento žánr a i vzhledem ke krátkosti prvních dvou dílů až překvapivě dlouhá.

Jak už zmiňuji v úvodu komentáře, MP3 je ukázkou kvality na poli technických možností tehdejší doby. Selhává však v docela zásadní oblasti, kterou je příběh/scénař a pak v některých ne zcela pochopitelných designerských rozhodnutích. Přesto se však jedná o špičku ve svém žánru nabízející spoustu hodin kvalitní zábavy. I přes vzaté velké sousto si tímto Rockstar ostudu neudělal.

Pro: audivizuální zpracování, gameplay, dabing, pocit ze střelby, obtížnost

Proti: schizofrenní/epileptické problikávání v cutscénách, repetitivní, scénář, přepínání zbraní, počet nepřátel

+24
  • PC 80
Jsem asi jedním z mála uživatelů DH jež nehráli první dva díly Maxe. Takže abych byl upřímný, nemohu se vyjádřit k návaznosti hratelnosti nebo příběhu, pokud jde o sérii jako celek. Jen jsem si na wikipedii přečetl synopsi prvních dvou her, abych měl alespoň rámcovou představu o Maxově minulosti.

Max Payne 3 pro mě začal poněkud rozporuplně. Max působí zajímavě (a je skvěle nadabován) a hra vypadá po grafické stránce stále nádherně. Nicméně herní mechanismy (tj. střelba, krytí, zaměřování) mi přijdou zastaralé. Mám pocit, že jsou staré minimálně deset let (což vlastně jsou). Jsou velmi frustrující (zejména na obtížnost Hard, nedoporučuji hrát na toto nastavení). Dalším přitěžujícím aspektem hry byly cut-scény. Je jich tu moc. Hra je z poloviny tvořena cut-scénami a z poloviny hrou. Občas to působí až parodicky, kdy cut-scéna skončí, projdu Maxem chodbou, otevřu dveře...a sleduji další animaci. A také mě otravovala nutnost instalace dalšího zbytečného klienta do PC.

I přes tyto nedostatky ale u třetího Maxe převažují pozitiva. Na cutscény jsem si nakonec zvykl a bral hru jako částečný interaktivní film, který mi přenechává akční složku. Je to ale jedna z pár her, o kterých mohu říct, že nedokonalé herní mechanismy byly více než vynahrazeny dobrým příběhem a skutečně zábavným protagonistou. V průběhu hry jsem začal cítit Maxovo zoufalství. Vše, co se zdálo být alespoň "ok", se pokazilo. Když se to snažil udržet pohromadě, podělalo se to ještě víc. Děj byl doslova lepší a lepší a závěr na letišti zkrátka neměl chybu. K tomu všemu měl Max Payne 3 opravdu skvělou hudbu, která se hodila ke scénám a přestřelkám, zejména v poslední třetině hry.

Doporučuji všem fanouškům akčních videoher nebo filmů s tématikou brutální msty.
+18
  • PC 50
O Max Paynovi 3 sem věděl již léta letoucí, konec konců jedničku a dvojku mám dohranou tisíckrát. Oba díly se u mě vyšplhaly na příčkách oblíbenosti hodně vysoko a mají u mě vysloužený titul starých, dobrých klasik. Ale trojce sem se dlouho bránil, ani vlastně pořádně nevím proč. Furt se mi na tom něco nezdálo a i když sem to nehrál, tak se mi to moc nezamlouvalo. Nedávno to bylo na Steamu za pár šlupek, tak sem si řekl, že tomu šanci dám a hru sem si koupil.

Hra má docela zajímaví úvod a začátek není vůbec špatný. Grafické zpracování je také dobré a je vidět, že se hošové od Rockstar snažili co nejvíce zachovat Maxe Payna tak, jak si ho pamatujeme z předchozích dílů.....ale......
Jejich snaha vyšla vniveč, když se Max ostříhal a udělal ze sebe Johna McClana ze Smrtonosné pasti. Nějak mi při hraní chyběla ta temná atmosféra, Paynovská hudba v pozadí a vlastně i samotný Max.
Ten se mi se vším co si pamatuji vracel akorát v pasážích, kdy jste se z Brazílie vrátili v čase zpět do New Jersey. Tam to byla ta hra, kterou sem měl už jako puberťák tak strašně rád. Velmi nerad píšu tyto řádky, skřípou mi zuby a trhám si nehty na nohách, ale je to bohužel tak.
BOHUŽEL, sem třetím dílem ztratil Maxe Payna a nahradil ho již zmíněný McClane. Kampaň se postupem času mění ve zdlouhavou střílečku, která nebere konce a spíše vás unavuje. Vaši protivníci z Comando Sombra a Crachá Preto jsou dobří ale na ostřílené uklízeče z Squeaky Cleaning Company nemají ani náhodou. Zkorumpované jednotky UFE nehodlám ani moc komentovat, jelikož se mi zdá, že si chlapci hráli na airsoft a nepřiznávali moje zásahy. Kupříkladu, chlápek co měl baret dostal dva jasné zásahy, jeden do krku a druhý do hlavy. Frajer se otřepal a zvesela mě kosil dál.
Tak jako v předchozích dílech, i zde byl arzenál zbraní veliký a přidáním kulometu to nabralo grády. Jenže Přidali kulomet a ubrali munici k jednotlivým zbraním. Musel sem čorkovat jak divej, abych měl střelivo a stejně se mi nespočetněkrát stalo, že sem šel proti nepřátelům s jedním zásobníkem nebo dokonce bez munice.

Hru sem ukončil, když sem po vykosení policejní stanice došel na letiště. Hra mě tak strašně nebavila a nudili mě ti téměř nesmrtelní cápci od UFE, že sem to prach sprostě vypl a už se k tomu nevrátil a ani nevrátím, hru sem totiž odinstaloval. Bylo to pro mě velké zklamání a mám do teď divný pocit, už jen proto, že starý Max Payne je prostě topovka.
Chápu, že mě teď mnoho lidí bude chtít ukamenovat klávesnicí skrze monitor, ale pokusím se tyto jedince trošku uklidnit. Hra měla i své klady a ty sepíšu v kolonce "Pro" :-)

Pro: Zajímaví děj, grafické zpracování, pasáže kdy se vracíte do New Yorku, schovávání za roh, přelézaní a přeskakování, do arzenálu přidán kulomet

Proti: Vytratila se atmosféra, hudba v pozadí nic moc, úplná proměna Maxe, zdlouhavé a místy dost nudné, "nesmrtelní" nepřátelé, nedostatek munice

+7 +13 −6
  • PC 50
Když bylo na konci druhého Maxe Payna napsáno, že jeho cesta nocí bude pokračovat... takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval :(

Třetí díl jsem hrál docela dlouho po jeho vydání. Slyšel jsem na něj dost rozporuplné názory, tak jsem si říkal, že třeba budu patřit k těm, komu by se líbil. Jenže mě při prvním rozehrání stačil docela rychle otrávit, takže jsem ho smazal a už se k němu nevracel. Teď jsem se rozhodl mu v rámci Herní výzvy 2020 dát druhou šanci, že mu třeba přijdu na chuť. Inu, nestalo se tak :(

Začnu tím pozitivním - hra si pořád drží docela hustou atmošku. Hudba k tomu docela sedla. Střelba ze dvou zbraní najednou je fajn. A taky nechali "painkillers" jako lékárničku, žádný autoheal tam není, za to palec nahoru.
A tím víceméně končím.

Nevím jak to mám přesně pospat, ale dobrý pocit ze střelby a akce šel docela do kytek, rychlou a plynulou akci vystřídal systém krytí. Bullet-time mi nesedl (hlavně to, že během skoku se tempo zpomalení času mění) a HLAVNĚ se hra smrskla na gameplay typu koridor + cutscéna v závorce, to celé vynásobeno 80x. Hra je opravdu rozdělena na místnosti a koridory, přičemž do další místnosti můžete vejít až potom, co vystřílíte všechny nepřátele. A nevím kdo měl ten geniální nápad, že občas nepřítel padne na zem, ale ještě bude naživu. Takže vy je pak pod tou hordou mrtvých přehlédnete (o tom později), snažíte se jít dál, ovšem ouha, nechali jste někoho naživu = smrt. V tom levelu na stadionu se mi tohle stávalo s železnou pravidelností, takže jsem pak chodil a hledal kdo že to je ještě živej, abych ho mohl dorazit. Co jsem četl diskuze na internetu, tak se lidem stávalo i to, že polomrtvý nepřítel spadl někam za zeď, takže nebylo možno ho dorazit. To se mi díkybohům nestalo.

Co se počtu nepřátel týče, tak tady Rockstaru fakt ujela ruka, protože kdyby bylo nepřátel o polovinu míň, tak by jich pořád bylo přespříliš. Takhle mi to připadalo, že si ze mě buď tvůrci dělají srandu (něco ve stylu Spec Ops: The Line) a jen jsem čekal, kdy se objeví hláška NEJKRVAVĚJŠÍ HRA VŠECH DOB!
A přísahám, že ve scéně kdy pronásledujete padouchy na motorovém člunu vyloženě zkopírovali tuhle scénu s padáním padouchů do vody...
To už ani nemluvím o tom, že Max v pohodě zvládne rozstřelovat na něj vystřelené rakety, přičemž visí na vrtulníku (!) hlavou dolů (!!). Já vím, že ty hry nemají být reálné, ale tohle machování je fakt trochu moc. Občas jsem si při hraní naprosto neironicky připadal jako v Duty Calls.

Co se příběhu týče, tak tam to teda taky není žádná sláva. Děj je variací na film Muž v ohni, navíc docela nezajímavou a nudnou, přestal mě bavit tak po půl hodině. A proboha, opravdu musíme každou kapitolu koukat na to, jak je Max v háji a jak pije a bere prášky? Pominu to, že to neguje oba konce dvojky (I had a dream of my wife. She was dead. But it was allright), ale to nemohli vymyslet něco zajímavějšího? Schválně jsem si dělal poznámky, kdy vidíme scénu, jak je Max v háji, chlastá a bere přehršel prášku: - úvod 1. kapitoly, kapitola 2, začátek 4. kapitoly, konec 5. kapitoly a konec 6 kapitoly.

Pryč je ten sympaticky pochmurný hrdina s pochmurnými hláškami, tady je to jenom vychlastaný idiot, který pořád mele o tom, jak jsou ti bohatí zkažení, jak ho všichni ostatní mají za pitomýho gringa a jak je úplně k ničemu. Fakt, asi 90% jeho monologů je plytkých a naprosto o ničem a Max má ve trojce tendenci komentovat v podstatě všechno, takže se stalo něco, co se mi v jedničce ani dvojce nikdy nestalo - přál jsem si, aby už sakra zavřel hubu.
Co se ostatních postav týče, tak ty mi taky zrovna k srdci nepřirostly, v podstatě mi bylo jedno, co se tam stane.

Taky mě štval ten občasný filtr, roztřesená kamera a psaný text postav na obrazovce, což mělo asi nahrazovat komiksový feeling z prvních dvou dílů.

Shrnuto a podtrženo, do hraní jsem se po cca dvou hodinách vyloženě nutil, ačkoliv je hra krátká a zabrala mi cca 10 hodin (některé pasáže mi fakt nešly, no :( ), subjektivně to bylo tak 3x tolik a já si přál, aby už byl proboha konec.

To nejlepší na téhle hře je to, že jsem díky ní zase dostal chuť na jedničku a dvojku.

Herní výzva 2020 - Moje jméno je... (HC)
+12 +15 −3
  • PC 80
Po dlouhých devíti letech se vracíme k příběhu Maxe Paynea. Jak už je u této série zvykem, hra začíná záběrem z konce hry, abychom se následně mohli vrátit v čase a zjistili, co všechno se mu přihodilo. V prvé řadě se Max přestěhoval z chladného New Yorku do tropického Sao Paula v Brazílii, kde pracuje jako ochranka jedné významné rodiny. V retrospektivě pak sledujeme, že se po událostech druhého dílu řadu let utápěl v alkoholu a v závislosti na lécích a taky zjistíme, proč utekl do Brazílie.

+ Příběh. V průběhu hry sledujeme jeho současný příběh v Sao Paolu (kde se z počátku kazí snad každý plán), ale ten je současně proložen i flashbacky z New Jersey.
+ Přestřelky, o které jde v této sérii především, se opět povedly. Vše je plynulé, arzenál zbraní dostatečně veliký, nyní přibyla i možnost se krýt za zdmi nebo překážkami. S tím úzce souvisí i level design, který se také povedl. A zapomenout se také nesmí na skvělý bullet time.
+ Na hře je krásně vidět, kam se za těch devět let posunula grafika.
+ Soundtrack ke hře se tradičně velmi povedl, hudba skvěle podbarvuje právě probíhající akci.
+ Během hry může Max nalézat různé předměty. Jedná se o stopy/důkazy a informace o místech (po nalezení se vždy dozvíme nějaký detail z příběhu) a také zlaté součástky zbraní, po jejichž zkompletování se mírně zvýší efektivita dané zbraně.
+ Hra mi přišla mírně obtížnější než předchozí díly
- Co mě trochu mrzí je fakt, že hra zcela opustila původní noir atmosféru a vyprávění příběhu prostřednictvím komixů. Místo toho je Max Payne 3 spíše filmovým zážitkem.
- Možná byl problém spíše ve mně, ale ovládání inventáře mi přišlo velmi zmatené.

Suma sumárům, Max Payne 3 je stále skvělou akční hrou, která v některých aspektech nepokračuje ve vyšlapané cestičce po předchozích dílech, ale jde si svoji vlastní cestou. Osobně bych raději hrál tu vyšlapanou cestičku, ale i tak musím uznat, že jsem se při hraní dobře bavil.
+25
  • PC 50
Věřte tomu, nebo ne, ale s kultovním drsným policistou se letos setkávám poprvé. Už dlouho jsem o něm slýchával superlativy - jak je jeho příběh nejepičtější, nejpropojenější a hlavně nejzábavnější. Pokud se na nějakou hru valí taková chvála, fanoušek žánru se k ní dřív nebo později dostane. A když se konečně nabídla chvíle v podobě herní výzvy, kam první díl zapadá fantasticky, nedočkavě jsem nainstaloval celou trilogii a těšil jsem se, co všechno mě čeká.

Jedničku jsem si docela užil. Bavila mě střelba, zaujal mě příběh a byl jsem zvědavý, co se bude dít dál. Od dvojky jsem čekal podobný, ne-li lepší zážitek. A možná i z toho důvodu jsem z ní vyšel poměrně zklamaný. Místo přímého navázání a pokračování v příběhu jsme skočili o dva roky dopředu, Max a Mona se změnili k nepoznání nejen vzhledem, ale především charakterově, atmosféra přeřadila z mrazivé bouře na tuctovější déšť, a já si na žádnou ze změn ne a ne zvyknout. Všechno pak srazil na kolena závěr, který vůbec nic neobjasnil a nechal ve mně pouze otázku "A to mělo být jako ono?" I přes to všechno mě ale trojka zajímala. Doufal jsem, že nový začátek sérii prospěje a pro jednou se povede odvyprávět příběh od začátku do konce tak, že budu spokojený.

Ovšem jak jde poznat z mého hodnocení, necítím to tak, a bohužel musím říct, že se pro mě jedná o nejslabší díl. Už od otevření menu jde jasně poznat, že trojka bude jiná. Fakt bych ale nečekal, že až takhle jiná. Zmizelo skoro všechno, co z prvních dílů dělalo jedinečné hry - noir atmosféra (i když ve dvojce byla slabší, pořád nebyla špatná), stylizace do komiksů, plynulost gameplaye, nadčasová grafika (oproti dvojce jsou textury hrozně rozostřené) a hlavně pohodlné ovládání v čele s parádním systémem ukládání. Tady je všechno jako postavené na hlavu - gameplay se skládá z koridorů, kterými proběhnete, v každém pozabíjíte nepřátele, a při vstupu do dveří se spustí dlouhá cutscéna, která vás příběhově zavede do dalšího koridoru. Ovládání je pěkně naprd (zejména systém krytí), z nepřátel je hrstka hub na náboje a autosavy dohání k šílenství, protože kvůli nim musíte po každé smrti dělat celý koridor znovu.

Příběh samotný by nebyl vůbec k zahození. V jádru je sice stejně prostý jako u prvních dvou dílů (představíme několik organizací, které vám jdou po krku, a postupně se mezi nimi objeví hlavní záporák se svým evil plánem, kterého zabijete), ale to nemusí být nutně na škodu. Co je špatné, je jeho podání. Zběsilé vyprávění se tu mixuje s umělým natahováním (poslední dvě kapitoly byly naprosto úmorné) tak strašným způsobem, že ani ty nejlepší momenty s Raulem Passosem nezanechají takový dopad, jaký by mohly. Nejvíc to zamrzí u flashbacků, které působí jenom jako vyplňovačky prázdného místa a prodlužování herní doby.

Jedinou dobrou věcí, a taky důvodem, proč to vůbec ještě funguje, je dabing Jamese McCaffreyho v roli Maxe Payna. Jeho cynické monology pozvednou i ty nejnudnější momenty o stupínek výš, a bez něj by se už opravdu jednalo o hodně tuctový herní zážitek, obzvlášť se zbytkem zvukové stránky. Minimálně soundtrack až moc ustoupil do pozadí přestřelek místo dotváření atmosféry.

Pokud bych to měl nějak shrnout, jedná se o totální převrácení všeho, co dělalo Maxe Maxem. U jedničky a dvojky jsem měl nějaké výhrady, tady jsou vytočené do červena. Bohužel musím říct, že jsem si sérii jako takovou ani neoblíbil a jsou to pro mě docela obyčejné střílečky. A jestli někdy vyjde čtyřka, odzkouším ji pouze v případě, že se technickým zpracováním bude jednat o návrat k prvním dílům, i když mám pocit, že by i tak příběhově nebylo kde navázat.

Pro: námět, dabing a obecné zpracování hlavních postav, je to přijatelná střílečka

Proti: není to Max Payne, absence nejzajímavějších prvků minulých dílů, podřízení se konzolím, tempo, umělé natahování herní doby, autosavy, repetetivnost

+19 +20 −1
  • PC 70
První Max Payne byl pro mě jako zjevení. Hra nové generace. Bullet-time ve spojení se špičkovým zpracováním, unikátní postavou a brutálním noir příběhem s hutnou atmosférou. Trailer na něj jsem si pouštěl snad stokrát a nemohl uvěřit vlastním očím. Do té doby něco nevídaného. Dvojka taky ušla, třebaže už to kouzlo nového bylo pryč. Třetí díl jsem si nechal na hodně pozdní dobu, což možná není fér k hodnocení vzhledem k tak velkému časovému odstupu od vydání, ale tak to prostě je. Jak tedy na třetího Maxe Payne po těch 10 hodinách vzpomínám? Popravdě řečeno, jako na vizuálně i na dnešní dobu povedenou akci s příšerně nudným a stereotypním způsobem vyprávění příběhu. Od půlky hry jsem se téměř do hraní musel nutit. Říkal jsem si, jak zase budu muset poslouchat ty jeho ubrečený kecy. Navíc vizuál vyprávěcích sekvencí doprovázený neustálým rozmazávaním obrazu, speciálními efekty, zobrazujícím se textem myšlenek a jiných doprovodných nesmyslů, mi vyloženě kazil herní zážitek. Nemám rád, když vás hra doprovází vyprávěním a podsouváním myšlenek, které sami vůbec nepociťujete. Jasně, i tohle bylo v předchozích dílech, ale přišlo mi to lépe uspořádané, lépe provedené a ne tak do očí bijící. Po akční stránce téměř vše v pořádku, třebaže bych výhrady k celé řadě situací měl, ale to už bych se šťoural v detailech. Pochvalu si zaslouží viditelná zraněný po kulkách, ale ruku na srdce, ustřelit hlavu či končetinu by hře slušelo více, než jen zavrtávající se sprška kulek a množství otvorů po nich v tělech nebožáků. Animace po zásahu jsou parádní a odpovídají reálu. Žádné přehnané ragdoll efekty, ale pěkně naprogramovaná fyzika těla se simulací jeho hmotnosti. Kulka vás opravdu neodhodí tři metry do outu, ale bez života přestanou fungovat svaly a postava se hroutí k zemi. Podobně jsem to viděl třeba v Red Orchestře a ostatní akce by si z tohoto mohly vzít příklad. Létání vzduchem je dovoleno snad jen po blízkém setkání s broky. Jak jsem již řekl, technicky solidní záležitost, které kazí hratelnost stereotyp, obtěžující styl vyprávění příběhu a plonková atmosféra, která prvnímu dílu nešahá ani po kotníky. A co čtvrtý díl? Ani ne, díky. Maxi, odpočívej v důchodu.

Pro: Vizuální zpracování, vynikající slow-motion, dírky v tělech nepřátel

Proti: Způsob vyprávění příběhu, stereotyp, nemá to atmošku prvního dílu, Max a jeho kecy

+16
  • PC 80
Herní výzva 2020: Moje jméno je... (Hardcore)

Max Payne, ex policista utíkající před svou smutnou minulostí. Skvělá hra, dobrý gunplay a příběh byl dobrý také, ale není to co předchozí díly.

Pro: Gunplay, hlášky, příběh

Proti: trochu repetetivní

+6 +7 −1
  • PC 85
Max Payne od Remedy je kult. Především druhý díl je nářezová TPS, která baví výborným bullet-timem, dobře prokresleným a nadabovaným hlavním hrdinou, dobrou hudbou a level designem a skvělou noirovou atmosférou. Max Payne od Rockstaru si něco bere ze starších dílů a něco dělá trochu jinak.

Pokud Max dřív působil jako utrápený polda, co ztratil svoji rodinu, ve trojce je to troska, depresivní a pesimistická jako Ostrava během inverze. Souvisí s tím celé stylizování hry. Dříve se vyprávěl příběh hlavně pomocí komiksů, zde většinu vypráví Max svými prochlastanými vnitřními monology. Obecně rozpadání obrazu, zvýrazňování slov nebo vět krásně podtrhuje Maxovo rozpoložení.

Na nový level MP3 dostal akční pasáže, které jsou ještě frenetičtější, brutálnější a především technicky úžasné. Málokdy si tak dobře všímám všech částicových efektů, bordelu a krve, které po sobě Max nechává, plus všechny gore efekty na enemácích a Euphoria engine z této hry dělají super titul pro všechny sadisty. Mezi akcemi Max trousí sarkastická moudra jako "..with big hole in my second favorite drinking hand" nebo "I killed more cops than cholesterol" jako správný americký hrdina, co má všechno v malíku i přes značnou kocovinu. A nemůžu opomenout padnoucí hudbu (hlavně v posledních kapitolách).

Prostředí má silné i slabé stránky, ale obecně je fajn velká variabilita. Nejlepší jsou Maxovi flashbacky (především kapitola na hřbitově je hrozná pecka i z dnešního pohledu) a kapitola na letišti rve kule ze všech stran.

Jasně, není to dokonalá hra. Vadí mi, že největší Maxův trademark tu nejde reálně používat, protože za prvé vyplýtvá veškerý bulle-time a za druhé se Max hrozně pomalu a neohrabaně zvedá ze země, což v kombinaci s tuhou obtížností nejde moc dohromady a je mnohem výhodnější zpomalovat čas na nohách (naopak oceňuji, že bulle-time není spása jako v MP2, která hráče vykope z každé bryndy, ale je třeba strategicky promyslet, kdy je výhodné ho používat). Vadí mi, že se hra někdy až moc přerušuje cutscénami, nevím, proč některé cutscény jsou předrenderované v 30 FPS a některé jsou animované ingame, mrzí mě, že R* nechce předchozí díly moc přiznávat (např. o Moně se Max zmíní jenom jednou), některé postavy jsou na přesdržku a příběhově mi přijde, že Max nemá moc motivaci dělat to, co dělá.

Všehovšudy je ale Max Payne 3 výborný sequel a moc moc bych si přál čtvrtý díl. Ať od Remedy nebo Rockstaru, protože obě studia prostě dobré akce, které nestárnou, umí.
+30
  • PC 75
Já jsem na třetího Max Paynea tak nějak zapomněl. Pamatuju si, že jsem byl tak trochu v šoku při zjištění, že s noir se budu muset nejspíš rozloučit, a pak jsem se asi rozloučil i s tím, že ho na starém stroji nějak rozjedu. Takže s novým železem jsem chtěl odškrtnout rest a dokončit trilogii o největším pesimistovi v herní branži.

Třetí Max je rozhodně jiný, ale jakmile se rozběhnete, zamíříte a vypálíte, zjistíte, že zas tak moc jiný není. Naopak - navzdory náběhu na cirhózu a rakovinu plic je max svižnej a houževnatej... asi jako Mirek Dušín, dalo by se říct. A jako ve starých dílech, hned od začátku se to začne všechno pěkně kazit. Bylo celkem fajn si po delší době zahrát něco story-driven, bez RPG prvků s jasně dávkovaným tempem - řežba, pokec, řežba, napětí, řežba, pokec... Trochu sebevědomě jsem zvolil nejvyšší obtížnost (3. z 5, přičemž dvě nejtěžší jsou bonusové) a ke konci jsem trochu litoval. AI je tady super, někdy až s nadlidskými reflexy. Střelba má šťávu a živé terče se efektně klátí pod návalem olova. Škoda jen, že občas vás hra vhodí do nejen zdánlivě, ale téměř doslova bezvýchodné situace (pás na kufry na letišti) a to už jsem pak hru odkládal i na pár dní bokem, protože jsem chytal tik do oka.

Rockstar vždycky uměl práci s kamerou, ať už je grafika a stylizace jakákoli, na každou cutscénu se dobře dívá a jen tak mě nepustí. Tady se podařilo probudit trochu kontroverzi s psychedelickými prostřihy a různým kroucením obrazu, což mělo nejspíš zobrazit ten kontrast mezi střízlivostí a alkoholo-analgetickým opojením a mě se to docela líbilo, rušivě to na mě nepůsobí. Perfektní dabing a portugalština dělají opravdu hodně, dobře dávkovaná hudba se postará o vynikající momenty a dokáže nakopnout a motivovat ve snaze prostřílet si cestu dál, což na vyšší obtížnosti rozhodně hráč ocení.

Třetí Max Payne také staví jakýsi oslí (nebo spíš telecí) můstek k předchozím dílům a část hry se dokonce odehrává v New Yorku. Třetí díl rozhodně nic definitivně neuzavírá, a tak bych rád viděl někdy v budoucnu Maxe zase ve svém přirozeném prostředí.

Pro: Kamera, pohyb, střelba

Proti: Kolísavá obtížnost

+17
  • PC 100
No jak bych začal na třetí díl ze série Max Payne, jsem čekal už od doby, kdy jsem před lety dohrál druhý díl, který jsem považoval za jednu z nejlepší stříleček, ale trojka to překonala. Jako první má hra skvělý příběh u které, ho si kolikrát řeknete, co se to s tím Maxem stalo ze spořádaného policajta se stala troska která je alkoholik a narkotik. Hře také velmi dobře pomáhá skvělý dabing každá postava ve hře ho má uvěřitelný ale skoro jako vždy hlavní postava ho má nejlepší. Vylepšení se také dočkaly, samotné přestřelky můžete, se krýt za překážky a také tu zůstal skvělý bullet time a když si k tomu přimyslíte skvělou grafiku a hezké zničitelné prostředí které je krásné tak to je pastva pro oči a samotná optimalizace a k tomu ještě hraje výborný hudební doprovod tak po technické stránce tu není žádná chyba. Co bych dal, jako zápor ale to spíše pro nikoho jiného protože mě to nevadí, tak jsou časté a nepřeskočitelné cutsceny ale jak říkám nikomu to může vadit ale mě to nevadit. Na závěr říkám, že to je pro mě asi třetí nejlepší a nejoblíbenější hra pokud tuhle sérii máte rádi tak jste to buď už hrály, nebo si to hned kupte a tu chybu napravte, protože si Max už konečně zaslouží klid za mě to je jasných 100%.

Pro: Příběh, postavy a jejich dabing. grafika, optimalizace, krásné prostředí a jeho zničitelnost, hudba, perfektní a efektní přestřelky. bullet time, cutsceny.

Proti: Nikomu může množství a délka cutscen vadit ale jak jsem říkal mě to nevadí .

+21
  • PC --
Když jsem přemýšlel, ke které hře bych mohl napsat svůj první komentář, okamžitě mě napadl Max Payne 3. Jednak, že jsem této hře obětoval čas na více než 10 dohrání, přičemž jsem si vyzkoušel všechny obtížnosti a naučil se ji prakticky nazpaměť. Ale taky kvůli tomu, že tuto sérii mám velmi rád jako celek.

Na úvod však musím říct, že třetí díl se od prvních dvou dílů velmi odklonil a to myslím především ten odklon od té temné atmosféry. Přesto má však společné dva rysy. Za prvé je to kvalitní akce a za druhé musím uznat, že ta atmosféra je přece jen pořád trochu depresivní.

Začnu samotnou akcí. Počet zbraní bych řekl, že je klasika a rozhodně neurazí. Co ale fanoušky původních dvou dílů může hned ze startu zarazit, je to, že Max už neunese všechny kousky naráz, ale pouze dvě jednoruční a jednu větší zbraň. Jak už jsem ale zmínil, tak nabídka zbraní neurazí a navíc každá má své specifické vlastnosti a nepřátelé reagují na různé zásahové zóny, takže se tu dá pěkně vyhrát.

Někdo by si mohl stěžovat, že ty zpomalené kamery člověka zdržují od akce, ale to je podle mě zbytečné fňukání pár lidí a snaha si najít kdejakou hloupost, aby mohli hru za něco kritizovat. Tohle se totiž objevuje vždy až na konci vlny, takže to není nijak časté a iritující, ale pak je to podle mě taky příjemné zpestření, kde si člověk může zpomaleně vychutnat provrtávání nepřátel olovem a působí to dost na efekt. Navíc tohle k této sérii patří a měl to každý díl.

Na co jsem měl takový rozporuplný názor bylo hledání skrytých zbraní. Vedle toho by se dalo zmínit i hledání důkazů, ale to mi přišlo, že to ke hře více sedí. Oboje však podle mě trochu od té akce zdržuje, ale zase to není povinné a hráč se sám může rozhodnout. A pak jsou za to taky bonusy, pokud všechno najdete, takže je tu i nějaká ta motivace. Co mě štvalo, že při opakovaném hraní už Max důkazy nekomentuje a pouze to ukáže hluchou animačku, což působí blbě. Jinak další bonusy dostanete i za dohrání na nejvyšší obtížnost apod., takže je tu menší motivace pro opakované hraní. Ale jsou to spíše bonusy v podobě takových minicheatů. Zabití na jednu kulku apod.

Graficky je hra velmi povedená, i když na pár místtech mi přišla trochu kreslená a moc komiksová, ale to spíše u pár animaček. Jako celek se mi líbila a taky je hra dobře optimalizovaná, takže pokud nemáte potřebu mít 16 násobné vyhlazování hran, tak hra jede na velmi vysoké detaily i na hodně slabých sestavách a to ve full HD. Problém tu měli někteří s animačkami, že jsou plné halucinogenních efektů, ale to podle mě hře sedlo. Je to prostě otázka vkusu. Nedá se zavděčit všem.

Příběhově hra není nějak komplikovaná, ale přesto má nějaké zvraty, i když asi hned ze startu budete tušit, jak to celé dopadne. Zase tak propracované to není, ale přesto bych řekl, že na poměry akčních her je příběh docela fajn a neurazí. Postavy mi ale jinak přišly docela dementní a neměl jsem je moc rád. Jediný, koho jsem si oblíbil, byl samotný Max. Zbytek mi buď lezl na nervy anebo se jednalo o podrazáky nebo ještě větší zmetky. Ale zase o to to byl lepší pocit si to s nimi vyřídit. Ale vlastně pár kladných postav mi nevadilo. A některé vedlejší i pobavily. Jako třeba perverzák v bordelu anebo bývalý polda na dovolené. Ale tyhle si musíte najít sami a vůbec na ně nemusíte narazit.

Jinak ještě bokem bych dodal, že pokud hru hrajete opakovaně a příběh znáte, tak docela naštvou nepřeskočitelné animačky. Ony sice mnohdy po určité době přeskočit jdou, ale stejně nějakou část shlédnout musíte a chvíli to trvá. Jsou tu vlastně svým způsobem místo nahrávacích obrazovek, ale podle mě to spíš ve výsledku zdržuje.

Samotné prostředí se mi taky moc líbilo a přišlo mi poměrně pestré. Návraty do nočního New Yorku. Luxusní sídlo společnosti, fotbalový stadion, menší přístav, chudinské ghetta, autobusové stanoviště, rozbořený hotel, luxusní jachta a mnoho dalších.

Co se týče obtížnosti, tak hra není ani příliš snadná, ale ani obtížná. Navíc po zabití vám automaticky přidává lékarničky a doplní zdraví, takže ji uměle dost snižuje. Na jednu stranu fajn, když hrajete poprvé. Ale když chcete výzvu a hrajete na tu nejtěší, tak je to trochu v rozporu.

Závěrem bych asi napsal to, že Maxe Payna 3 můžu doporučit každému fanouškovi akčního žánru, kterému nevadí lineární postup hrou a umí ocenit kvalitní hru. Fanoušky původních dvou dílů může zarazit určitý odklon, kde hra postrádá tu původní atmosféru, přesto bych ale doporučil dát hře aspoň šanci, protože akční složka je podle mě pořád na stejně vysoké úrovni.

Pro: grafika, akce, prostředí, hlavní hrdina, optimalizace

Proti: nepřeskočitelné animačky a pak pár věcí, u kterých si nejsem jistý, zda to je úplně "proti" (některé postavy, hledání skrytých částí zbraní)

+23
  • PC --
Další hra, kterou nebudu hodnotit a tak napíšu jen svoje dojmy. Dokončil jsem pouze dvě mise, teda skoro :-)

POZITIVA: Úžasné interiéry, slast, krása se v nich pohybovat. Hlavní postava Maxe, sebedestruktivní týpek, veterán, ikona s vychlastaným hlasem, vousama vzbuzuje respekt při každém dialogu a hlášce, co vypustí. Silnej charakter. Přátelské ovládání, hráč se přizpůsobí mimořádně rychle. Špičková optimalizace, grafika nádherná.

NEGATIVA: Příběh stupidní. Nechápu, proč bych měl chránit bandu takovejch CENZURA. Sám Max to naštěstí skvěle komentuje, mno vadily mi ty strašné efekty v cut scénách, rozpolcení obrazovek je chaotické a střihy příliš nenavazují. Zvuky zbraní jsou strašné, snad flusačky? Nelíbí se mi ani struktura misí. Kupříkladu, vejdete do dveří, vidíte jak tam stojí asi 10 týpků v kuklách a jste ve hře. Místo toho, aby hra která už bere ovládání z ruky a přerušuje akci cut scénama, navedla Maxe za blízkej sloup, nechá vás stát bez krytu proti několika šílencům, co maj výbornou mušku. Uměle natahované střílení, kdy ze všech dveří vybíhaj idioti mi lezlo už krkem a vrchol byl konec druhý mise v helikoptéře, otřesné scripty. Z přestřelek jsem nepocítil žádnou intenzitu. Celkově mi hra přijde přestylizovaná a umělá.

Jinak jsou zde základy GTA V, ať už co se týče grafiky, nebo podobnosti hlavní postavy s Majklem. Jinak tohle jsou moje dojmy, opět - to co mi zde pije krev, asi druhým vyhovuje. Mě gameplay však přijde hroznej a stavba misí absurdní, nelogická a nervní.

Pro: ---

Proti: ---

+1 +6 −5
  • PC 80
Na tretim dile je jasne patrne, ze jej netvorili finsti Remedy. Hra uz nema atmosferu puvodnich dilu, ale stale se jedna o nadprumerny titul. Max po dlouholetem uzivani prasku konci u NYPD a potlouka se po barech v New Jersey, kam se prestehoval pote, co mu ve druhem dile uklizeci vyhodili byt do vzduchu. V jednom z baru v Hobokenu se vsak dostane do konfliktu s nafoukanym mafianskym synackem a... Max se ocita v Sao Paolu, kde dela ochranku mistni bohate rodine. Dej nabere pomerne rychle spad a jste vtazeni do viru strelby, zabijeni, osvobozovani, uteku a dalsiho. Hra si zachovala svuj old school styl predchozich dilu. Jedna se o koridorovku, ale bez jakychkoliv navodu. U musite obcas i premyslet co a jak udelat. Nemate zadny autoheal (s vyjimkou situace, kdy vam dojdou painkillery a vy mate par sekund dostat nepritele, ktery vas naslednym vystrelem definitivne zabije) a musite pekne setrit paikillery. Zejmena na posledni ze ctyr obtiznosti vas hra notne proveri a bez kryti v kombinaci s bullet time ji prakticky nemate sanci dokoncit. Atmosfera puvodnich dvou dilu je ale pryc. Z Maxe se stal po letech trapeni nedobrovolny drsnak zavisly na lecich a alkoholu. A zejmena od druhe poloviny hry mi prislo, ze hraji uplne jinou hru. Maxovo puvodni charisma je uplne fuc. Rovnez nepotesi fakt, ze nelze hrat offline a nutnost zaregistrovat se do Social clubu u Rockstar games. Max Payne dostal premierove moznost hrat ve vice hracich, ktera se ale prilis nepovedla.

Pro: stale stary dobry max payne, pribyly achievementy, unesete uz jen jednu pistoli a jednu hlavni zbran

Proti: nutnost byt online, socialclub, nepratel je bud moc nebo malo, hra je zbytecne casto prerusovana, multiplayer je rozporuplny

+12
  • PC 75
Max Payne zostarol. Utrápený a zbitý životom len tak prežíva z jedného dňa na druhý v nerozlučnom milostnom vzťahu s fľaškami alkoholu a liekmi proti bolesti. Hláškovať však nezabudol a stále je to veľký sympaťák.

This town had more smoke and mirrors than a strip-club dressing room.

Táto séria bola vždy o prestrelkách a tie tu sú vo veľmi hojnom počte, možno až príliš. Spracované sú dobre, sú rýchle, zábavné a zásahové body sú prepracované. Viem, že je to hlavne o strielaní, ale niekedy sú tie počty nepriateľov tak smiešne veľké, že mi to občas bolo trápne.

Proti enginovým videám v hre nič nemám, ale tu sa neustále berie ovládanie hráčovi z ruky. Často sú animačky nudné a príliš dlhé. Hlavne prezentujú príbeh, ktorý nie je veľmi zaujímavý a ani veľmi dobrý, čo je však v strieľačke vedľajšie. Každopádne je ich príliš veľa.

Je to dobrá hra, ale úprimne? Výrazne zaostáva za svojimi predchodcami. Strielanie je stále zábavné a o tom to aj je, je však neustále prerušované obrovským počtom nezaujímavých animačiek, ktoré sa spúšťajú aj po takmer každom otvorení dverí. Ponurá atmosféra starších častí chýba tiež. Muselo sa to niekam pohnúť, to chápem, Max je stále frajer a to o čom táto hra v prvom rade je, robí stále dobre. Len je tu toho až príliš veľa a už je to tak trochu iný Max akého som mal tak rád.

Už to jednoducho nie je atmosférická akčná detektívka, ale akčné prepálené monštrum od Michaela Baya.

Pro: Max je stále frajer a zábavne hláškuje, prestrelky sú kvalitné, zásahové body, dĺžka

Proti: Príliš veľké počty nepriateľov, príliš veľa animačiek, príliš často sa berie ovládanie hráčovi z ruky, slabý príbeh, atmosféra hry sa výrazne zmenila

+16 +17 −1
  • PC 60
Zbytečný dodatek k vynikající sérii, který z noirové stylizace předchozích dílů zachovává pouze původní hudbu a čím dál otravnější monology hlavního hrdiny, který od začátku až do konce neustále opakuje to samé, takže všechny jeho promluvy jsou tak navzájem zaměnitelné - takže dříve zajímavý charakter najednou začíná nudit k smrti.

Veškeré herní prvky pak byly přizpůsobeny arkádovému "wow-efekt" stylu Call of Duty, doplněného o velký důraz na systém krytí, který účinně brzdí dříve plynulou a dynamickou akci, degraduje efektnost a efektivnost bullet-time, a všechny herní lokace dělá velmi generickými - jen zaměnitelné chodby a místnosti s mnoha překážkami za kterými se hráč má krýt.
Hru ovšem ještě víc narušuje neustálé přerušování cutscénami - vyprávění pomocí příběhových sekvencí je jedna věc, ale že hra bere hráči kontrolu nad postavou i v případě kdy jen otevírá dveře už je na pováženou.

Nicméně také se dá říct že je to průměrný animovaný thriller s potenciálně zajímavým, leč velmi předvídatelným a nesmírně utahaným příběhem, a ohavnou a technicky předpotopní animací, který občas přerušují akční sekvence se střílením nabíhajících slepic, tedy vojáků - a že to patří víc na CSFD než na Databázi her.

Ale to už by bylo nejspíš příliš velké hnidopišství.

Pro: občas stále ještě efektní akce s bullet-time, zničitelnost prostředí

Proti: nutnost neustálého krytí, cutscény, autoheal, checkpointy, achievmenty, quick-time eventy, žádná zapamatovatelná akční scéna, gamedesign vede hráče hrou na obojku nejen v příběhu a v koridorech úrovní, ale často i během samotné akce

+16 +21 −5
  • PC 80
Max je vnitřně rozpolcený, jeho životní sled je pro něj deprese a utrpení. Z těchto důvodů je alkoholik, bere tuny prášků a z jeho neustálých komentářů je evidentní, že se ve svých komplexech nechce zcela úplně utopit. Kdo ví. Hra z části působí velmi filmově, plyne z toho poměrně slušný požitek a dobře se na to celé dívá. Ovšem z herního hlediska se celá tahle záležitost filmovosti potýká s několika problémy.

Příběh se na můj vkus celkem táhne, možná není ani tak srozumitelný a většinu času ve hře mluví jazykem, kterému nerozumím. Z hlediska game designu, tzn. když je ve hře každou chvíli nějaká cut scéna, si Max pokaždé vymění zbraň. Ne vždycky na svou příběhovou jednoruční pistoli, občas tam byla i nějaká jiná podivná kombinace, ale vždycky na něco jiného, než s čím jsem se jako hráč rozhodl hrát. V praxi tato zvláštnost tedy znamená to, že každých pět až deset minut, záleží podle toho, jak vám to rychle odsýpá, vám hra změní zbraň. Je to zvláštní, obzvláště pokud chci zkrátka hrát s tím, co hra nabízí. Neřkuli poskládaný zlatý samopal apod., který hledáním částeček po různých koutech můžete získat. Předpokládám, že je to odměna za způsob hraní a prozkoumávání. Běžím se samopalem, začne filmeček, držím pistolku a přede mnou otevřené prostranství a 10 vojáků. Chci hrát s jinými zbraněmi, než je pistole. Pokaždé musím otevřít inventář a zbraň změnit. A to není všechno. K mému překvapení se několikrát i stalo to, že některé zbraně úplně a dočista zmizí z Maxova arzenálu. Je to podivná věc.

Celá hra je jedna přestřelka za druhou. Některé z nich se po skončení cut scény spustí rovnou v bullet timu (s pistolkou), během kterého všechny protivníky střelíte jednou ranou do hlavy a máte vyhráno. Tedy až po tom, co si změníte zbraň a stejným způsobem, to jest v bullet timu a ranou do hlavy, zneškodníte nabíhávající hordy nepřátel. Těch nepřátel je ve hře nepochopitelně mnoho, ale chápu, že je to o přestřelkách. Musím ovšem podotknout, že to mnohdy působí až moc nereálně. Viz. mise na člunu na řece. Odkud se v takové chvíli vezmou všechny ty desítky přijíždějících člunů? Takhle je to pořád dokola. Logiku to nemá. Ale o tom je Max.

Co se týče obtížnosti, občas několikrát umřete. Věci se odvíjejí od toho, kam vás trefí. A někdy vás trefí, takže umřete. Z druhé strany, tedy od hráče, jsem skoro všechny zneškodnil jedním headshotem. Po pár hodinách se mi objevil achievement 1000 headshotů. Odraz toho, jak hra vypadá. Běží nepřátelé, já headshotuju z krytu. V tento moment by ani tak moc nezáleželo na tom, jakou zbraň držíte v ruce (mimo misi, kdy je příležitost použít sniperku/bazuku apod.), ale tak jako tak je tímhle designem částečně popírán systém arzenálu (stačí cokoliv vs. tady leží zbraň - seber a zkus, ale vzápětí ti zas dáme do ruky tu pistolku.. a za dalších 5 minut opět).

Mise se liší prostředím, na které se dobře dívá. I na Maxe se dobře dívá, jeho myšlenkové pochody jsou sice doprovázeny narušováním obrazovky v podobě blikání a podobných podivných efektů, které odrážejí vliv prášků, chlastu a pošramocenou mysl. Akci, grafiku a Maxe hodnotím 4/5. Je to tvrďák. Některé věci mi lezly krkem, bohužel jsem se setkal i s problémy týkající se padání a obyčejného spouštění hry. S výkonem to nemá spojitost, na nejvyšší detaily 60 fps.

Pro: Akce, filmovost, grafika, prostředí a Max

Proti: cut scény, game design

+14
  • PC 85
Myslel jsem že oproti prvním dvěma dílům je zde tolik změn (zejména grafika která byla velice náročná na hardware) že Max neobstojí nebo né že by neobstál ale že to zkrátka zkazí ( pro sprostší zmrvěj ), no mohu říci jen jedno: NE nezkazili (nezmrvili) a stala se z této hry jedna z mých nejoblíbenějších her roku 2012. Jedna z největších
změn je prostředí. Z drsného a mrazivého New Jersey do horké a ještě hůře
kriminálně prolezlé Brazílie. Příběh se odvíjí jinak než v prvních dvou dílech.

Je to tu totiž úplně jinak. Chráníte rodinu jak Max říká "Gringa". Max se ale stane obětním beránkem spiknutí které se, jak Max odhalí stane masakrem a terorem v ulicích. Když je naživu poslední člen rodiny (Giovanna) Max se rozhodne pomstít sebe i celou "Gringovu" rodinu. Je zde hodně velká paleta zbraní, co mě ale naštvalo je, jak je v Rockstaru zvykem byly nereálné názvy zbraní. To ale byla jen maličkost. Bulettime je skvěle vyladěný a je nejúčinnější Maxovou zbraní. Ovládání je jednoduché a taky skvěle funguje.

Avšak samotné přestřelky nebyly vůbec jednoduché (z části proto že jsem lama).hráno na normal, zemřel jsem snad stokrák. Avšak na tento výlet do Sao Paula jen tak nezapomenu:D

EDIT: Hra nemá 35GB nýbrž 31GB

Pro: "čím starší tím drsnější" to je Maxův případ, zbraně a jejich účinek,bulettime, výzva, multiplayer

Proti: rockstar social club,nereálné názvy zbraní,herní doba (singleplayer), 31GB na disku

+22
  • PC 50
31 GIGA na 8 hodín je zrejme nový rekord. Z toho gameplayu tak štyri. Je už trošku problém nazvať niečo PC hra, keď neviem či si mám k tomu pripraviť popcorn a sadnúť na gauč, alebo sedieť za PC s rukami na myške a klávesnici. Zbrane a prestrelky sú relatívne zábavné, problém je, že sú všetky rovnaké. Kulisy sa menia, ale hrateľnosť ostáva. Celý dej sa podáva v cut-scénach a gameplay slúži len ako akési intermezzo medzi nimi. Keby aspoň tie cutscény za niečo stáli, no Max chodí ako keby mal naložené v gatiach a stále sa tvári ako invalidný dôchodca, ktorému znížili dávky Ataraxu.

Dizajn je tradične navrhnutý tak, že ak máte ľavú a pravú chodbu, a vy si vyberiete tú nesprávnu, tak vám hra hodí cut-scénu a zablokuje cestu späť, kvôli čomu často stratíte prístup k nejakej clue alebo golden gun. Typický LAZY dizajn. V konečnom dôsledku mi však hra prišla relatívne zábavná (za 3.99E), možno aj preto, že za 4 hodiny ma nestihla príliš nudiť a počas cut-scén som mal možnosť dopozerať nahraté prezidentské debaty.
+14 +17 −3
  • PC 65
Vzpomínám si, jaké to bylo když jsem naposled hrál Max Payne 2. To napětí bylo úžasné, ta atmosféra mi chvílemi až naháněla husí kůži. Hra to byla neuvěřitelně potemnělá, zvlášť když jsem ovládal Max Payna v jeho snech. Já osobně pár částí Max Payna 2 považuji dokonce za hororové. To je dle mého názoru problém jeho nástupce. V Max Payne 3 jsem tento pocit nezažil. Příběh pro mě nebyl zdaleka tak kvalitní jako v předchozím dílu a samotný protagonista ztratil veškerý šarm a můj obdiv. Stala se z něj troska, která neví co se životem tápající v minulosti víc než dřív a upíjející se k smrti. To se ale v žádném případě neprojevilo na jeho schopnostech. Hrál jsem to s pocitem, že pro mě hra neznamená nic víc než jen další střílečku s pohledem ze 3. osoby. Možná je to ale jen můj pocit, a třeba za to může vysoká míra očekávání mistrovského díla, které pro mě znamenal Max Payne 2. Řekl bych, že Remedy by 3. díl této série vytvořily úplně jinak a vsadil bych, že i líp
+7 +11 −4
  • PC 90
Představovat herního hrdinu Maxe Paynea by bylo stejně potřebné, jako kdyby mě někdo chtěl překvapit otázkou, kdo že je agent Blazkowicz. Ano, Max Payne je ten newyorkský polda a rovný chlap, který vlivem složitějších okolností spojených s jeho policejní prací přišel v několika vteřinách o všechno, co bylo jeho smyslem života a nikdy se s touto skutečností nedokázal smířit. Do třetího dílu se proto vrací jako trochu jiný člověk, pro něhož je bohužel životní význam a zároveň i řešení věčně rozpitá láhev kořalky často zapíjená ne zrovna malým množstvím analgetik.

Jeho příběh a zároveň comeback pod taktovkou střelných zbraní, které Max naštěstí ovládá stále bravurně, se odehrává v brazilském Sao Paulu, které je z hlediska nabízeného prostředí výbornou volbou. Jednou se octneme v chudých městských čtvrtích, podruhé zase jsou tyto lokace vystřídány rozlehlou kancelářskou budovou, hotelem, stadionem a hra tak z tohoto hlediska není rozhodně fádní. Max však není jen jakýmsi nemyslícím vraždícím strojem, jak by se mohlo zdát. Cestou těmito lokacemi a jejich prozkoumáváním totiž naráží na různé indicie počínaje fotografiemi a konče novinovými články, které mu tak pomáhají dokreslovat a alespoň zčásti pochopit pozadí příběhu. Ten je v tomto dílu vyprávěn animacemi s velkým množstvím Maxových myšlenkových monologů, které jsou sice někdy až příliš časté, ale mě rozhodně nerušily a naopak způsobovaly moje abnormální vtažení do děje.

Samotná akční stránka hry je stále perfektní a řekl bych, že v tomto dílu přímo luxusní! Zbraní je akorát, systém krytí typický pro TPS hru funguje skvěle a občasné setření potu z Maxova čela jen dokazuje, že přestože zvládá přestřelky mistrně, jsou občas pro jeho fyzickou i psychickou kondici přece jen vypětím. Kdo by však po vzoru novodobějších her hledal u hry autoheal, hledal by marně. Maxovo zdraví je jako v předchozích dílech doplňováno nalezenými analgetiky, tudíž je zapotřebí být při boji přece jen o něco obezřetnější, jelikož těchto životabudičů není extrémně mnoho. V této souvislosti mě trochu zarazila jedna zvláštnost, která je mojí ojedinělou výtkou. Pokud Max v boji zemře a následuje loading, vrátí se do hry s maximální hodnotou zdraví, přestože hodnota předchozí byla třeba poloviční.

Ke grafické stránce hry není co namítat, stejně tak jako k velmi dobré optimalizaci, která kvalitní herní zážitek jen a jen podtrhuje.

Co dodat? Třetí díl Maxe Paynea je v mých očích jedním z nejlepších akčních titulů za posledních několik let. Nejen že představil skvěle svižnou akci, ale i poutavý příběh, který bylo radost sledovat. A to se zas tak často nepovede.

+38